tag:blogger.com,1999:blog-16251292883231990762024-02-24T10:30:57.745+01:00Čaj z automatuHořkosladký, trochu hnusný, jako život sám.Tereza http://www.blogger.com/profile/09977038341697724006noreply@blogger.comBlogger32125tag:blogger.com,1999:blog-1625129288323199076.post-41990958814383795492024-02-16T16:14:00.003+01:002024-02-16T16:14:43.415+01:00Pražská odyssea I<p style="text-align: justify;">Stojím u počítače a horečně se snažím naklikat do něj
správné heslo do SISu. Koutkem oka vidím blikající časomíru v pravém
dolním rohu obrazovky, pečlivě odměřující každou vteřinu. Čím víc myslím na to,
že každý okamžik strávený rozklepanou snahou o nalezení dokumentu a jeho
odeslání do tisku si proplatím, tím víc se zdržuju a tím víc toho budu platit.
Pátrám v aplikaci google passwords a cítím, jak mi čůrek horkého potu
stéká dolů po noze. Jsem tak blízko cíli, nemůžu to vzdát! Přece jsem se
netáhla ve čtyřicetistupňovém horku pěšky z Holešovic až na Senovážné
náměstí jen abych neuměla zadat heslo do školního portálu. </p><p style="text-align: justify;">Snaha se vyplatila.
Otevřeno, odesláno do tiskárny. Hloupý zmatený dotaz, do jaké tiskárny se mi to
vlastně odeslalo, aby se to nezačalo tisknout třeba na druhém konci města (ve
světě copy center je možné úplně všechno). Moje <i>Potvrzení o zřeknutí se práva
na odvolání vůči výsledkům přijímacích zkoušek </i>– které jsem sice nikdy nedělala
a dělat nebudu, ale studijní byrokracie je nekompromisní – je ještě teplé a stálo
mě to jen 12 korun. Mám pocit, že jsem právě prožila jeden ze svých
nejdramatičtějších momentů. Možná se ptáte, jak jsem se sem dostala?</p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgq7iFE2Npg9kl2sjfR5c_OF3cbkVYe4n4JEs6uoMCtuCd0ARciAOmBucIbkVhX__H77NukRkF3Ryqi54TAtkDIoG5-Lv-Lxdhq37fIDy7XqPpo51W42c1bupzRc_9lZd9D-KYAaNdQogkc0ZA1IkCI7O1zbWgAGf-riM-FngGCCeP7URLPvpJuQC9-MEAs/s1080/368398728_114933078343550_1944139660134502063_n.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="690" data-original-width="1080" height="255" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgq7iFE2Npg9kl2sjfR5c_OF3cbkVYe4n4JEs6uoMCtuCd0ARciAOmBucIbkVhX__H77NukRkF3Ryqi54TAtkDIoG5-Lv-Lxdhq37fIDy7XqPpo51W42c1bupzRc_9lZd9D-KYAaNdQogkc0ZA1IkCI7O1zbWgAGf-riM-FngGCCeP7URLPvpJuQC9-MEAs/w400-h255/368398728_114933078343550_1944139660134502063_n.jpg" width="400" /></a></div><span><a name='more'></a></span><div class="separator" style="clear: both; text-align: left;"><span style="text-align: justify;"><br /></span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: justify;">No dobře, možná se neptá nikdo. Realita je taková, že už mi
psaní článků na blog nejde vůbec tak od ruky, jako dřív. Pokud mi teda vůbec
někdy od ruky šlo – i v dobách, kdy jsem sem publikovala často, mi to
vždycky trvalo minimálně tři dny, než jsem to napsala, zeditovala, vybrala do
toho obrázky, aby text lépe plynul, zatímco většina ostatních se s tím
vůbec tolik netrápila (aspoň pokud vím, a uznávám, že je hodně věcí, o kterých
nevím, řekla bych, že většina světa). Vždycky jsem ze sebe články poněkud
tlačila a s tímhle to nebude jinak, zvláště pak proto, že se snažím
souvislý text sesmolit po tak dlouhé době. Ale k psaní bych se, i
v souvislosti s kontextem, který se mi snad povede objasnit
v tomto článku, ráda opět vrátila, i kdyby to mělo být jen pro mě
samotnou, a začít se nějak musí. (Já začínám krkolomně a s pocitem, že
jsem snad úplně zapomněla psát.)</span></div><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">K zahájení pražské odyssey mě dovedlo dlouhé rozjímání
nad mým životem, zakončené jedním impulzivním rozhodnutím – takovým tím „zkusím
to, stejně to nevyjde, ale těch osm stovek za přihlášku a za pocit, že jsem to
zkusila, mi konto nezruinuje“. Když jsem dokončila státnice, o čemž píšu
v předchozím článku, byl konec ledna, a na konci ledna se z hlediska
vysokoškolského moc věcí dělat nedá. Jen čekat a přemítat nad všemi možnostmi,
a já jich měla docela dost, i když všechny zaváněly hazardem, nejistou
budoucností a prodloužením mého angličtinářského utrpení. Bylo to docela jako
jeden velký hlavolam, zamotaná logická hra, poslední nejtěžší otázka IQ testu;
mohu si s bakalářským titulem najít práci na plný úvazek a už nikdy se
nevracet do vratkých sklapovacích židliček vysokoškolské posluchárny, jenže já
vím, že bych chtěla učit, a k tomu toho magistra prostě potřebuji, alespoň
rozdělaného. Tak to prostě v dnešní době s novými učiteli chodí, a já
jsem si jistá tím, že chci učení alespoň zkusit, i kdybych dříve či později
došla k tomu, že to není pro mě.</p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><o:p></o:p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9xxiyXW7vSZECAGPnw0SYF3M-r1-e2_nwPlnsEsRcb-bEpYIm8IgFbjiQVVUayqOucK9sSz-J3MVN4R6hIJnAD73Y0JDspmYgxxnt28MCqKsytNu5b4aQqc5C5I9DePDJUNQBEA4B6N_WhXeBQSO6Q2BDh4QRIrKZfxLO8CaTVG7zpDX6JNJR2TFClnR6/s2000/368339400_156877707442331_7935702299485651444_n.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2000" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9xxiyXW7vSZECAGPnw0SYF3M-r1-e2_nwPlnsEsRcb-bEpYIm8IgFbjiQVVUayqOucK9sSz-J3MVN4R6hIJnAD73Y0JDspmYgxxnt28MCqKsytNu5b4aQqc5C5I9DePDJUNQBEA4B6N_WhXeBQSO6Q2BDh4QRIrKZfxLO8CaTVG7zpDX6JNJR2TFClnR6/w300-h400/368339400_156877707442331_7935702299485651444_n.jpg" width="300" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Já na konci bakalářského studia, s nejasnými výhledy do budoucna.</td></tr></tbody></table>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Řekla jsem si tedy, že bude nejlepší se při nejbližší možné
příležitosti pustit do dalšího studia, protože kdybych si našla práci a o
studiu začala přemýšlet až po pár dalších letech, vyšla bych ze cviku ještě
mnohem víc, než už se mi to podařilo teď (sice jsem Bc. až od letošního ledna,
ale poslední opravdovou výuku jsem měla v červnu 22!); otázkou zůstávalo
jen kde se do toho studia pustit. Nabízely se tři možnosti: pokračovat
prezenčně, pokračovat kombinovaně a u toho pracovat ve školství, nebo odejít na
jinou školu. Zpočátku se mi jevilo nejpravděpodobnější, že v té či oné
formě zůstanu na svém učitelském, anglicko-španělském oboru, protože tam mě
jakožto absolventku vezmou automaticky a je to tady v Liberci. Jenže slovo
dalo slovo, náhoda se setkala s mnoha dalšími šťastnými náhodami, a mně se
podařilo proklouznout na magisterský obor Hispanistika na pražské filozofické
fakultě. </p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Je to docela neuvěřitelný a i teď se to trochu bojím pustit
do světa, abych náhodou něco nezakřikla. Hispanistika byl můj vysněný obor od
chvíle, co jsem se rozhodla, že se chci ve svém životě věnovat především
španělštině, ale pak jsem se v poslední chvíli rozhodla ho nestudovat,
protože mi byl v Budějovicích kromě filologie nabídnut obor Španělština
pro mezinárodní obchod, který měl být ‚taková užitečnější hispanistika‘, a tak
jsem se do něj nevědomky a nehledě na sylabus zapsala, jenže to bylo naprosto
pekelné a po semestru jsem odešla. Bylo to ale v té fázi akademického
roku, kdy už mají skoro všechny školy uzavřené přihlášky na další rok, a tak už
jsem se nikam na žádnou hispanistiku nenacpala. Mou jedinou možností, jak
studovat španělštinu, byl pedagogický obor, navíc v mém městě – a tak jsem
neváhala. Nic lepšího k dispozici nebylo. O tom, jak jsem se se školou
prala, ale nakonec úspěšně doprala (i když na dlouhý program a minimálně na 90
stupňů), pojednává mnoho předchozích článků na tomto blogu, tudíž se
k tomu už nebudu moc vyjadřovat. Jsem ráda, že jsem tam byla, že jsem si
díky tomu uvědomila, že bych vlastně ve školství pracovala moc ráda; že jsem
mohla při studiu pracovat, že jsem potkala mnoho lidí, bez nichž by byl můj
život o mnoho smutnější a chudší. A teď teda… tu opravdovou hispanistiku?<o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhn5u3nxoLw_biUkZhlVpSnRFHPQ4jqzKE4t2IAE_e4kP4Gt7BOwuocHKurwW1L1_V4zyDhcBGHpyW0B9IXjKzPoAduHoOmkvYA3Sx2j67Qq_dnTWifl9aN__hWVrLuNM92jxz3sMJ4AJgGCDx1SEzYSaL6-XmyfVQgPbvKYM5vn0Pji5JAnOT2FkOM1KzW/s4000/IMG_20230816_120730.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3000" data-original-width="4000" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhn5u3nxoLw_biUkZhlVpSnRFHPQ4jqzKE4t2IAE_e4kP4Gt7BOwuocHKurwW1L1_V4zyDhcBGHpyW0B9IXjKzPoAduHoOmkvYA3Sx2j67Qq_dnTWifl9aN__hWVrLuNM92jxz3sMJ4AJgGCDx1SEzYSaL6-XmyfVQgPbvKYM5vn0Pji5JAnOT2FkOM1KzW/w400-h300/IMG_20230816_120730.jpg" width="400" /></a></div>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Do Prahy se těším a zároveň mám z toho nervy. Jsem
šťastná, že si konečně budu moct zapsat hodiny katalánštiny jinde, než u pana
sovičky, protože katalánština je moje láska a osudové volání, ale zároveň ještě
pořádně nevím, jak se ty hodiny zapisují (proto jsem se přihlásila na jakousi
online přednášku o tom, jak ovládat SIS, a doufám, že mi to pomůže). Vděk za
to, že se mi naskytla i možnost obývat civilizovaný byt a ne kolej, se mísí se
strachem z toho, že zas budu někde sama a že nastupuji do nového
kolektivu, v němž absolutně nikoho neznám a určitě si tam někdo o mně zas
bude myslet, že jsem divná, a to právem. Mám taky obavy z byrokracie tak
vůbec, jsem na to prostě totálně marná. To se ostatně prokázalo i v rámci
cesty, o níž jsem chtěla dneska vyprávět.</p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><o:p></o:p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj0LrwCHj3nsaDxIpenS4VIh9OI9E9hr5ViLoIv4RdEJYl48kNTWsqod69MGAfuavau1J00kKEaLah-uquzWTC3lsS7yCg3DPI1WoTwVEzn5ztae69yH68AJknHL3TWL5JGYAwCd3A81gvBhlMRPgNNa6D3yQPZ8iCcKm6yXgBaZQXd-ZYgtbxeOx9sBR8w/s3264/IMG_20230816_094444.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="3264" data-original-width="2448" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj0LrwCHj3nsaDxIpenS4VIh9OI9E9hr5ViLoIv4RdEJYl48kNTWsqod69MGAfuavau1J00kKEaLah-uquzWTC3lsS7yCg3DPI1WoTwVEzn5ztae69yH68AJknHL3TWL5JGYAwCd3A81gvBhlMRPgNNa6D3yQPZ8iCcKm6yXgBaZQXd-ZYgtbxeOx9sBR8w/w300-h400/IMG_20230816_094444.jpg" width="300" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Miluju tyhle pražské kočičky.</td></tr></tbody></table><p></p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Začalo to všechno v moment, kdy jsem vycházela
z domu na autobus, a naposledy si dle seznamu na stránkách studijního
kontrolovala, zda s sebou opravdu vezu všechny k zápisu potřebné
dokumenty. Brala jsem to už jen jako formalitu, protože jsem si byla jistá tím,
že to mám, však jsem to tiskla všechno a dokonce si kvůli tomu pořizovala novou
tiskárnu – ale se zděšením jsem došla k tomu, že jsem si zapomněla
obstarat papírový exemplář rozhodnutí o přijetí. Popravdě jsem se chtěla otočit
a vrátit domů, ale jelikož jsem stejně v Praze měla schůzku ohledně bytu,
řekla jsem si, že tam tak jako tak musím dojet, a co bude pak, to se uvidí.
V autobuse jsem začala hledat všechny tiskárny nacházející se na trase
Holešovice-Staroměstská, a to vám povím, moc jich není. Navíc jsem dokument
měla stažený jenom v telefonu a ne na flashce, a k tomu ještě nemám
ráda mluvení s cizími lidmi. Po bytové schůzce, která se odehrála
v brzkém dopoledni, jsem měla dvě hodiny, než otevře studijní, a byla jsem
nasměrována k tiskárně hned za rohem – tak jsem si říkala, že to bude
cesta nejmenšího odporu, a že tam mi to určitě někdo vytiskne. Na rozpálených
chodnících bylo asi čtyřicet stupňů, tak jsem doufala, že nebudu muset nikam
daleko. Bohužel tomu tak nebylo. Když jsem asi po deseti minutách hledání oněch
nenápadných dveří sebrala odvahu a chystala se vejít, vchod se otevřel dokořán
a jakýsi celkem mladý muž na mě popuzeně hleděl. Následovala konverzace
přibližně taková:<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">„Dobrý den… Máte otevřeno?“<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">„No, co potřebujete?“<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal"></p><div style="text-align: justify;">„Já bych potřebovala vytisknout jeden dokument. Ale mám ho
jen v telefonu, tak snad to nějak půjde…“</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;">„Bude to padesát korun. A počkejte deset minut, já si teď jdu pro oběd.“</div><o:p></o:p><p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Následovně muž dveře zavřel a odešel. Já chtěla původně
opravdu počkat, ale pak jsem si to rozmyslela a ač se mi pod nohama rozpaloval
asfalt, řekla jsem si, že radši půjdu jinam. A tak začala ta pravá pražská
odysea.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Rozhodla jsem se totiž dojít na Senovážné náměstí. Nikdy
jsem tam nebyla a netušila jsem, jak tohle náměstí vypadá, a taky jsem si asi
nebyla úplně jistá tím, jak fungují měřítka na mapách, protože mi to původně
přišlo celkem blízko. Zkrátka by se dalo říct, že jsem to úplně dobře
nezvážila, ale nakonec jsem se tam dostala a právě tam se odehrávaly ony trable
s moderní hi-tech tiskárnou, které jsem popsala v prvním odstavci
(takže ne, nebyl to clickbait). Pokud mě v předchozí tiskárně pán odehnal,
protože potřebuje jíst, tady to vypadalo, že nejí nikdy nikdo, a všichni jen
běhají od počítače k tiskárně a zpět. Vypadalo to jako takové ty
samoobslužné prádelny, akorát se tu místo praní tisklo, a kdybyste někam nalili
prací prášek, asi byste měli problém. Zpětně to zní jako celkem fajn zážitek, a
ono by to bylo fajn a zajímavé, kdybych onoho dne ještě neměla dvě důležité
školní zastávky, u nichž jsem si nebyla jistá výsledkem – a kdybych se zrovna
nedozvěděla, že k tomu, abych si tu svůj dokument vytiskla, si nemohu
připojit telefon kabelem k počítači, ale musím si ten dokument nějak
vytáhnout z celého širého internetu. A počítá se mi čas, odteď! Bylo to
jako dvojitá únikovka (počítačová a pražská /a pak možná nad tím ční jedna
velká životní únikovka, ale o tom třeba někdy jindy/). Po dvou neúspěšných
pokusech naklikat to tam zpaměti mě napadlo si najít v google manažeru
hesel přístupové údaje do CASu, přihlásit se, poslat dokument do tiskárny a
vyzvednout si ho. To vše zatímco jsem se doslova škvařila ve vlastní šťávě,
snad nikdy mi nebylo větší vedro, než teď. Ale stálo to jen 12 korun. A dobře
to dopadlo.</p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Popadla jsem papír a chtěla se rychle přesunout na Palachovo
náměstí, protože to jsou přece jen tři zastávky, ale bohužel jsem se nenávratně
zacyklila do motanice staropražských uliček. Asi ve mně už začínaly převládat
vítězné pocity (ač dosud nebylo z čeho) a tak jsem přestala dávat pozor na
cestu. Když jsem si vzala na pomoc mapy v mobilu, modrý panáček se chvilku
zmateně točil na místě a pak mi ukázal, že se nacházím tady:</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiKNuB75ou61k_f6RvmImJYRg1KmAjmTewiXgtObclW07_q_rD56fvafPHvOzAO16jPi2IjKg5EHE8ygpStDNy3R_qCWShuQ2VvDH6fJUSfjdNzXzwxn4oUUD2iPR-10qlO87Ghc7iI13bQgAUpzvlo_T9u0X0jRyZCATzK2kwbYo8L4Om_P8-ucDuKJ04E/s2400/Screenshot_2023-08-16-12-52-11-030_com.google.android.apps.maps.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2400" data-original-width="1080" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiKNuB75ou61k_f6RvmImJYRg1KmAjmTewiXgtObclW07_q_rD56fvafPHvOzAO16jPi2IjKg5EHE8ygpStDNy3R_qCWShuQ2VvDH6fJUSfjdNzXzwxn4oUUD2iPR-10qlO87Ghc7iI13bQgAUpzvlo_T9u0X0jRyZCATzK2kwbYo8L4Om_P8-ucDuKJ04E/w288-h640/Screenshot_2023-08-16-12-52-11-030_com.google.android.apps.maps.jpg" width="288" /></a></div><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Tak jsem vypnula přehřáté mapy, z posledních sil
vymáčkla z telefonu informaci o tom, zda se někde poblíž mě nachází
stanice metra, a s vědomím, že kdybych se opět ztratila, mohu se vrátit,
půjdu-li po kapkách potu, jsem dojela na předposlední zastávku svého putování.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Svatyně pražských filozofů se nachází v dosahové
vzdálenosti od Rudolfina, což mi dost pomohlo s jejím hledáním. Když jsem
však do budovy vkročila, nepomohlo mi už nic. Z pohledu osoby čistě
nezasvěcené jsem tam zaznamenala hlavně podivné liány schodišť, rozházená čísla
učeben, a plánek nikde. Po chvíli jsem zpozorovala, že schodiště se dvojí do
dvou chodeb, a každá z těchto chodeb je ještě obkroužená ochozem, a když
si budete pamatovat, do které větve jste již vyšli, časem je projdete všechny a
najdete požadovanou místnost či objekt. Já hledala studijní, a ve výsledku jsem
ho našla, ale nevím, zda se tento úspěch bude ještě někdy opakovat. Vzhledem
k tomu, že vyprávěná historka se udála uprostřed srpna, bylo studijní
téměř prázdné, tudíž jsem nemusela přiliš dlouho dumat ve frontě nad tím, jak
přesně funguje místní vyvolávací systém, na motivy jiných byrokratických pekel
a míst, kde lidé přichází o nervové spoje. Když jsem pak k svému úžasu v tomto
Asterionově domě našla záchody, cítila jsem se, jako bych v labyrintu
světa konečně nalezla ráj srdce, a upřímně se divila, že v zrcadle nad
umyvadly nevidím Mínotaurovu hlavu, ale ještě pořád tu svou (ač jsem
ztroskotala podobně jako pan Cabeza de Vaca). Což mi připomnělo, že mám ještě
dost času, a mohu si přece jít ještě zařídit ISIC!<o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-vEbrv_rM6A4pqUJhxIFNXYj5s9UlCUcW_Ae-7JZ1lnIUMypTQsBAgMM1CV5ZMrGrwmckohAnvAFe3yGbPaKtbaTSBbPrqHS3AZ8YqcGhhMxhED2dKp5w2HQ7924hU6IuwGWjabcTw1ClKyM_c0SQd1Acw61p0iNxNVaadpmuGylkIFm0qAU1LPMjxkD3/s4000/IMG_20230816_133430.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3000" data-original-width="4000" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-vEbrv_rM6A4pqUJhxIFNXYj5s9UlCUcW_Ae-7JZ1lnIUMypTQsBAgMM1CV5ZMrGrwmckohAnvAFe3yGbPaKtbaTSBbPrqHS3AZ8YqcGhhMxhED2dKp5w2HQ7924hU6IuwGWjabcTw1ClKyM_c0SQd1Acw61p0iNxNVaadpmuGylkIFm0qAU1LPMjxkD3/w400-h300/IMG_20230816_133430.jpg" width="400" /></a></div><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEijjBHKkgIiCPBsyX6l2fHx_IXLOPrzgDPcSWT0p6CBR7c9A84V1-pvb4CcBJbgr1IL1-WmQBVMyImSzaj2XlPSVcCSWg-AlFVWLlSnHs710LpaIVogqgURx0om1dsRSJqKlNFijIAu1fB9_fuQ0Of0bxappbIgNHd8Q06OETmBtC-JKZ5nwZUsOK2vt4Lq/s4640/IMG_20230816_133448.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="4640" data-original-width="3488" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEijjBHKkgIiCPBsyX6l2fHx_IXLOPrzgDPcSWT0p6CBR7c9A84V1-pvb4CcBJbgr1IL1-WmQBVMyImSzaj2XlPSVcCSWg-AlFVWLlSnHs710LpaIVogqgURx0om1dsRSJqKlNFijIAu1fB9_fuQ0Of0bxappbIgNHd8Q06OETmBtC-JKZ5nwZUsOK2vt4Lq/w301-h400/IMG_20230816_133448.jpg" width="301" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Omlouvám se za jumpscare, ale měla jsem takovou radost, že tahle fotka sem prostě patří.</td></tr></tbody></table>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Nebudu vám lhát, při zařizování studentského průkazu se nic
nepokazilo ani já nic nepokazila. Ani jsem se neztratila, stačilo jen projít
kolem rozpáleného pomníku Mistra Jana do ulice Celetné, kde sídlí pozoruhodná
kombinace turistických pastí a oficiálních budov Univerzity Karlovy. Když jsem
z čekárny odcházela s čerstvě vytisknutou kartou v ruce,
zaplavil mě pocit radosti z dobře odvedené práce, a já mohla po žluté lince
metra zamířit zpět na svou Ithaku. Nevadilo mi ani, že jsem se na průkaz musela
fotit poté, co jsem si prošla všemi kruhy pražského letního pekla, tudíž ve
značně opotřebovaném stavu. Jenže to, co jsem měla v onen moment za sebou,
byl jenom začátek. Jen jeden váhavý první krok. A v létě se chodí ještě
docela dobře. Čeká mě teď listí, déšť, vítr, sníh a led. Ráda bych napsala, že
bych chtěla v psaní o pražské odysee pokračovat, ale ve skutečnosti vím,
že není možné nic takového slibovat, dokonce ani naznačovat. Mám za sebou dva
začátky na různých vysokých školách a vím, že to obvykle nebývá ani zdaleka
takové, jak se to všechno jeví v prvních dnech. Pokud čtete můj blog už déle, nebo mě
dokonce znáte osobně a někdy jste si se mnou povídali (za to máte bonusové
body), víte, že jsem vratká loďka se zálibou pouštět se do peřejí. (Každá vlna
mě ale dosud někam donesla, i když to občas chtělo kinedryl.)<o:p></o:p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiSwSV2hurSdZwA_zvWsh2LQdrjNTmxqQSbuh5jrh29YKrY1uPrUQyWwY8bYOQGp7pP8QfDHRPdDZWhif9HRrPBUGhhVah94FZVEj99ra1Zg1sqZOF0fD8mXSxSI390ikgJfTTzxRjnUJZqAMJIC6vMMi3i7B15rvOE503LjdRhN0Jpbu77QhWhR9egzfFd/s3264/IMG_20230816_134309.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2448" data-original-width="3264" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiSwSV2hurSdZwA_zvWsh2LQdrjNTmxqQSbuh5jrh29YKrY1uPrUQyWwY8bYOQGp7pP8QfDHRPdDZWhif9HRrPBUGhhVah94FZVEj99ra1Zg1sqZOF0fD8mXSxSI390ikgJfTTzxRjnUJZqAMJIC6vMMi3i7B15rvOE503LjdRhN0Jpbu77QhWhR9egzfFd/w400-h300/IMG_20230816_134309.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">'Naše' centrum, jakýsi univerzitní hotel, a muzeum mučících nástrojů. Celetná možná není vesmír, ale je to minimálně jedna oběžná dráha.</td></tr></tbody></table>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Teď, v době, kdy dopisuji tento článek, stojím těsně před
začátkem dalšího akademického roku a zatím se cítím jako bych stála na vrcholku
nějaké své dětské fantazie, kterou si vysnilo moje patnáctileté já. Nedávno jsem si četla své deníky z téhle doby a možná bych si přála být znova taková, plná vzdušných zámků, latinských deklinací a se starostmi hlavně o to, jaká barva punčocháčů mi ještě chybí ve sbírce a jestli si najdu pár do tanečních.<o:p></o:p></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;">---------------------</p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Tenhle článek dle administrativy systému vznikl 8. října 2023. To znamená, že některé informace v něm jsou neaktuální či zavádějící - tak například, Bc. titul mám sice od ledna, ale z perspektivy dneška je jím myšlen leden minulý. A taky momentálně není čtyřicet stupňů ve stínu.</p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Doba, kdy jsem článek dopisovala, úplně nesvědčila jeho publikaci, protože do toho všeho jsem začínala chodit do školy, rozhlížet se po Praze, nakupovat si jídlo a bloudit v metru (nutno podotknout, že s tím nejsem tak úplně u konce - během posledních tří dnů se mi podařilo dvakrát nastoupit do špatného směru, a to i po důkladném promyšlení toho, kam vlastně mířím). Zkrátka semestr se rozjížděl a mně přišlo nemístné házet do éteru něco, co zavání nejistotou. Teď mám za sebou první zkouškové a možná je v mém vlastním zájmu o něm časem něco sepsat. Nechce se mi tím bez osnovy a narychlo nastavovat tenhle článek. Ale moje dny jsou i teď velmi turbulentní a fakt nevím, zda se mi podaří hodit se tak moc do klidu, že budu schopná napsat souvislý článek o prvním semestru. Zvláště pak ve světle tragických událostí jeho zakončení, které se mě naštěstí sice nedotkly osobně, ale docela mě přidusily - i vzhledem k tomu, že jsem na pražské fildě začínala nacházet sama sebe, po době tak dlouhé, že jsem téměř už zapomněla, že jsem tuhle neuchopitelnou entitu popsatelnou jako <i>já</i> kdy ztratila.</p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Číst po sobě tyhle řádky bylo vtipné, stejně tak procházet hromádku fotek, které jsem toho dne pořídila na přehřátý vztekající se telefon. Obrázky na stěnách, okolo kterých teď chodím každý den. Smutný pejsek, kterého vždycky zdravím. První cesta po 'mém' Štefánikově mostě, který jsem musela už párkrát přejít i totálně zmrzlý, tudíž ve skupenství zcela opačném, než jak ho vidíte zde. Na Palachovo náměstí už trefím téměř odevšad, stejně tak se orientuji ve všech těch budovách, které pro mě ještě v srpnu byly velkým turistickým zážitkem - tolik ke změně věcí sakrálních v materie profánní...</p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Můj svět je teď úplně jiný, ale přesto tak nějak stejný - teď sedím u sebe v pokoji na posteli, kolem mě celá historie mých gymnaziálních let, v rozhrabané dece na gauči oddechuje kočka a mně se jen tají dech, co přijde poté, co uplyne těch pár krátkých dnů volna, které mě dělí od začátku letního semestru. (A taky se mi z pohodlné, vypolstrované zimy nechce do jara prosetého alergiemi a do léta, které s mým tělem taky dělá samé nepříjemné věci. Omlouvám se, že jsem hispanistka, která nemá ráda teplo...)</p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br /></p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Děkuji vám za přečtení a přeji hodně síly (pokud budete taky v pondělí poprvé po dlouhé době vstupovat na Palacha, nebo ať už vás čeká jakákoliv jiná výzva).</p><p class="MsoNormal" style="text-align: right;">T.</p>Tereza http://www.blogger.com/profile/09977038341697724006noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-1625129288323199076.post-48186472563398012822023-10-06T15:46:00.001+02:002023-10-06T15:46:43.376+02:00Report z boje o titul<p></p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Kdysi dávno, když jsem ještě byla v nižších třídách
gymnázia, jsem na svůj starý blog napsala článek jménem <i>Prokrastinační deník</i>.
Týkal se tenkrát jednoho čtyřstránkového referátu na dějepis; popisoval můj
postup při práci na něm, která mi sice měla zabrat měsíc, ale nakonec byla celá
vmáčknutá do posledních tří dnů. V mých čtrnácti letech mi to přišlo jako ta
nejšílenější, nejdivočejší věc, která se mi může přihodit. Asi jsem moc
nepřemýšlela o své budoucnosti a o tom, co ještě během mého života může přijít
- a kolikrát si na tenhle historický a již dávno ztracený článek vzpomenu o
devět let později, zoufale se svíjející u počítače a ve snaze napsat
bakalářskou práci za necelé dva měsíce.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgHd2mY-LOWExwNc6bDctcwHiZY2rfCZggbtVYnnG_9K_m26tFLLflqARvS7KZ31ZJQ7GprRRKimxVs2GJx7Vr3ge9HqH_AzNpTinLKvO5ML1bETKcAf-1iHvupSVClEA4wO3xHTIOekex4iK5olvzntdnnIxiRiEquql4VwRD7QdGgUii94d_Ev40YFA/s1053/Picsart_23-03-20_12-24-15-081.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="988" data-original-width="1053" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgHd2mY-LOWExwNc6bDctcwHiZY2rfCZggbtVYnnG_9K_m26tFLLflqARvS7KZ31ZJQ7GprRRKimxVs2GJx7Vr3ge9HqH_AzNpTinLKvO5ML1bETKcAf-1iHvupSVClEA4wO3xHTIOekex4iK5olvzntdnnIxiRiEquql4VwRD7QdGgUii94d_Ev40YFA/s320/Picsart_23-03-20_12-24-15-081.jpg" width="320" /></a></div><br /><span></span><p></p><a name='more'></a><p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Své vysokoškolské peripetie a šoky jsem v předchozích
článcích na tomto blogu zmiňovala už mnohokrát; původně jsem začala studovat
ekonomicko-jazykový obor, kde jsem byla poprvé uvedena v koncept samostatného
dospělého života, ale po semestru jsem to vzdala kvůli nemoci a ekonomii, jimiž
jsem byla vržena do nejpekelnějších okruhů inferna. Pak přišel další střet s
realitou - vrátila jsem se domů, registrovala se na úřad práce, zoufale si
našla brigádu, a hledala, na jakou školu si ještě můžu podat přihlášku. Ze dvou
možností, které pro mě připadaly v úvahu - škola, z níž jsem odešla, a pedagogická fakulta v mém městě - jsem si vybrala tu druhou, přirozeně. Učit
jsem nikdy nechtěla. Zůstávat při studiu doma se taky ani zdaleka neblížilo mé
ideální představě o vysokoškolském životě, ale co se dalo dělat, věci občas
nevychází a můžu být přece ráda, že mám vůbec ještě možnost někde studovat
španělštinu, protože nic jiného u mě vzhledem k mým zájmům a (anti)talentům
nepřipadalo v úvahu. No a jelikož jsem neměla moc na výběr, ocitla jsem se na
učitelském dvojoboru Španělský jazyk – Anglický jazyk.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><o:p> </o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><div style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEicoqoK57kHcyWq8g3q-IDhxx69Z1ru9D8EwmI2OW9PbyCRct1wHNV-GVMG8qbhS5lahUJHQCOhM0eOxGIzjWHBDI6hjmIRva1hB1R19ZSkdm-XUKLVcWg--kBsFybJL39633yqdfIRWg38QORBQwCDse2Ayk2raw5ImLw35d5LpqBBj06lv93rDi_Qtg/s1899/Screenshot_2023-03-02-13-30-52-914-edit_com.instagram.android.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"></a><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEicoqoK57kHcyWq8g3q-IDhxx69Z1ru9D8EwmI2OW9PbyCRct1wHNV-GVMG8qbhS5lahUJHQCOhM0eOxGIzjWHBDI6hjmIRva1hB1R19ZSkdm-XUKLVcWg--kBsFybJL39633yqdfIRWg38QORBQwCDse2Ayk2raw5ImLw35d5LpqBBj06lv93rDi_Qtg/s1899/Screenshot_2023-03-02-13-30-52-914-edit_com.instagram.android.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1899" data-original-width="1080" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEicoqoK57kHcyWq8g3q-IDhxx69Z1ru9D8EwmI2OW9PbyCRct1wHNV-GVMG8qbhS5lahUJHQCOhM0eOxGIzjWHBDI6hjmIRva1hB1R19ZSkdm-XUKLVcWg--kBsFybJL39633yqdfIRWg38QORBQwCDse2Ayk2raw5ImLw35d5LpqBBj06lv93rDi_Qtg/w228-h400/Screenshot_2023-03-02-13-30-52-914-edit_com.instagram.android.jpg" width="228" /></a></div></div></div><br /><p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Studium to bylo vskutku specifické, stejně tak jako doba,
během níž se odehrávalo. Nebudu tu popisovat detailně každý semestr a co se
během něj událo, protože to by bylo na dlouho a stejně by to nikdo nechtěl
číst, ale nějak ho shrnout musím, aby si případný čtenář udělal představu o
tom, jak divoké období (nevyhnutelně vedoucí k příliš pozdnímu početí
bakalářky) to bylo. Tak například, během prvních pár měsíců mi došlo, že docela
dobrá znalost anglického jazyka neznamená, že chci angličtinu studovat a
věnovat se jí během následujících let, přejít na jiný obor bylo však už
nemožné, a potřetí znovu od prváku jsem už začínat nechtěla. Na angličtině jako
takové není nic špatného, ale uvědomila jsem si, že studium jazyka a literatury
vyžaduje opravdu velké osobní nadšení a zaujetí tématem, a to mi u kultur
anglicky mluvícího světa popravdě řečeno chybí. Také mi nesedla naprostá
většina učitelů ať už jejich stylem komunikace, nebo neustálou potřebou tlačit
do nás skrz gramatická cvičení a seminář o porozumění textu své konzervativní
pravicové křesťanské názory (ať si je klidně mají, ale do školy to nepatří, to
nás učili v obecné pedagogice a dojít by to mohlo průměrně inteligentnímu
kokršpanělovi i bez ní!). </p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Španělština mě bavila o něco víc, mé nadšení však
bylo zkaleno faktem, že jsem za sebou měla sedm let studia jazyka, a naše škola
se rozhodla jet od úplného začátku, což mě postavilo do podobné situace, jako
když jsem chodila do první třídy a uměla plynule číst, ale ve škole jsem
předstírala, že slabikuju a čtu se záložkou, abych zapadla mezi svoje
spolužáky. Během následujících semestrů se ale úroveň víc a víc srovnávala,
lidi odpadali a já se začala učit i z hlediska jazykového sem tam nějakou
novou věc, třeba syntaktické nebo morfologické rozbory a mou nejoblíbenější fonetickou analýzu, a hlavně opakovat ty staré, které mi v mezičase stihly sejít
z očí a povypadat z mysli. A co teprve taková literatura nebo historie, pro mě úplně nová věc. Během praxí a předmětů tzv. společného
základu jsem došla k dost nečekanému zjištění, a to že bych vlastně docela
ráda učila, že studium na pedagogické fakultě není taková slepá ulička, jak
jsem se obávala. (A že bych možná zvládla i doučovat latinu nebo připravovat
pokusy na fyziku pro nejmenší, kdybych se trošku odvázala.)</p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">V rámci studia jsem měla tu čest absolvovat i pár
bizarních předmětů, ať už povinných, nebo volitelných – například Češtinu pro
praxi, která mi sloužila jako relaxační podcast během online výuky, povinný
tělocvik, který naštěstí přišel v době uzavření škol a byl nám uznán, aniž
bychom hnuli prstem (nebo stehnem), dva semestry psychologie s unavenou
paní doktorkou, která prokládala shrnující prezentace fotkami svých sedmi koček,
nebo již zmíněné porozumění anglickému textu, do něhož jsem jako výstup
zpracovala detailní filozoficko-literární porovnání <i>Volání divočiny</i> a <i>Dášeňky</i>. <o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Doba mého bakalářského studia byla velmi turbulentní i vinou
lockdownu, který mě stihl na začátku druhého semestru, a trval až do třeťáku,
čímž mě vlastně připravil o mnoho možných interakcí se spolužáky. Když se na tu
dobu podívám, hrozně moc se toho během ní v mém životě změnilo, a barva
vlasů byla jen ta nejpovrchnější maličkost. Ještě teď mě trochu mrazí, když si
vzpomenu na dny prosezené na meetu, zoomu, classroomu, moodlu, který se naše
škola zničehonic rozhodla rozdvojit, abychom učební materiály hledali dvakrát
tak dlouho, s bolavými zády a pokulhávajícím internetovým signálem. Když
jsem se ve třeťáku vrátila do školy, pár lidí mi říkalo, že si mě pamatuje jako
‚tu holku, co měla vždycky na stole kočku‘. Poslední ročník byl hrozný. Byla
jsem vyčerpaná z lockdownu, z náhlého návratu zpět do života,
z dozvuků totálně nepovedeného vztahu, jímž skončilo i jedno docela dlouhé
přátelství, a z toho, že mi zrovna dorůstaly krátké vlasy, a bylo to
pekelný. Měla jsem školu pět dnů v týdnu a všechny víkendy jsem obvykle
trávila v ne zrovna odpočinkové práci. Počet předmětů, jejichž cílem bylo
v první řadě přežít a až v druhé projít, byl neobvykle vysoký – a do
toho mi začalo docházet, že už bych snad měla dělat státnice?!<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><o:p> </o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEibFUlcY6iRpNS6tyLxA88TSwA78YeJx0qTSSJK4c85vFYtFyc0Z6EabkRNHJ68SCbaiNQXNRCXXslo1Djae8OuEsFlBzEA0i8qWyapzMKhkCtqEWibPRevHY6lUgOCnkRtMod7k_gA95ekBTXYJzEmW3nbHkdtD6fvg2FhpMNozAEP6AhtTdhk4L0aSw/s1866/Screenshot_2023-03-02-13-31-37-108-edit_com.instagram.android.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1866" data-original-width="1080" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEibFUlcY6iRpNS6tyLxA88TSwA78YeJx0qTSSJK4c85vFYtFyc0Z6EabkRNHJ68SCbaiNQXNRCXXslo1Djae8OuEsFlBzEA0i8qWyapzMKhkCtqEWibPRevHY6lUgOCnkRtMod7k_gA95ekBTXYJzEmW3nbHkdtD6fvg2FhpMNozAEP6AhtTdhk4L0aSw/w231-h400/Screenshot_2023-03-02-13-31-37-108-edit_com.instagram.android.jpg" width="231" /></a><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhx52djtOwk6vqULFBAB9IlT2QicRiMbtw4-E8h-HYbF-40d72NXRhUsZYs5pgIqDrO3EBpDBQLJXFR_K2q_zCBYVZxyFSH3qTkXydnUHvNQhiHN9P9CjDu7vw3dafNVsLgQ5OqnEVcSD4OzrJs3VGN1sOK-p1HysEPo4WqrTDkR2g9F3BJlgfyCz2ZyA/s1858/Screenshot_2023-03-02-13-31-25-337-edit_com.instagram.android.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1858" data-original-width="1080" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhx52djtOwk6vqULFBAB9IlT2QicRiMbtw4-E8h-HYbF-40d72NXRhUsZYs5pgIqDrO3EBpDBQLJXFR_K2q_zCBYVZxyFSH3qTkXydnUHvNQhiHN9P9CjDu7vw3dafNVsLgQ5OqnEVcSD4OzrJs3VGN1sOK-p1HysEPo4WqrTDkR2g9F3BJlgfyCz2ZyA/w233-h400/Screenshot_2023-03-02-13-31-25-337-edit_com.instagram.android.jpg" width="233" /></a></div></div><br /><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjClDrLAoeF-isVht7cwmG642nX3W_S2ccKF94LPV7Z1Na5Xd1QR2OF1O6hdE-0oiZRCnKfJNpmzXjYyIzDznSc_g4ArQaYajjx0kAOVzK7MbFjAf3VXehndiryyEe0E0pqA94N9iPpSiOtbA3AfG-VWLSkJIAWBfib7boaUapvyOOZ0GoqMO8_zT9UZw/s1887/Screenshot_2023-03-02-13-31-13-584-edit_com.instagram.android.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1887" data-original-width="1080" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjClDrLAoeF-isVht7cwmG642nX3W_S2ccKF94LPV7Z1Na5Xd1QR2OF1O6hdE-0oiZRCnKfJNpmzXjYyIzDznSc_g4ArQaYajjx0kAOVzK7MbFjAf3VXehndiryyEe0E0pqA94N9iPpSiOtbA3AfG-VWLSkJIAWBfib7boaUapvyOOZ0GoqMO8_zT9UZw/w229-h400/Screenshot_2023-03-02-13-31-13-584-edit_com.instagram.android.jpg" width="229" /></a><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg9Dn9gITb2qzwa0YbatV02S-zv0jwUybG_7C1Zom3LNZgUAXcTy3nbuhX3YUzvRAWtsuYYHHHycZUTc293pZLzFwIS0iiXDKFn1j7BJlRQRvHUvTBdmm7WJglM5eXhqE-nBKyjO9fAUgbQRuv6t_RUINc8NgJUDmQPF4uFJ704QRhtHRBBxBsqtOuxxw/s1886/Screenshot_2023-03-02-13-31-03-015-edit_com.instagram.android.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1886" data-original-width="1080" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg9Dn9gITb2qzwa0YbatV02S-zv0jwUybG_7C1Zom3LNZgUAXcTy3nbuhX3YUzvRAWtsuYYHHHycZUTc293pZLzFwIS0iiXDKFn1j7BJlRQRvHUvTBdmm7WJglM5eXhqE-nBKyjO9fAUgbQRuv6t_RUINc8NgJUDmQPF4uFJ704QRhtHRBBxBsqtOuxxw/w229-h400/Screenshot_2023-03-02-13-31-03-015-edit_com.instagram.android.jpg" width="229" /></a></div></div><br /><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj09yYCTmWRAZ2-AJV9JMkf419JZmUxoEgqHfwW_3yAqKsWQJBbHs0K82BySOnZylmfKX2b9LK6wLLLVRQftpoUdlk7w7r3reLaa5aG8H0TCho9TGTmQFDrjb0K-TlHZbRuKNqSLEe5FeufKniMthvojvuBBpXEp_WBrdKfkkKHMn3wKKzHKtRgb3aeeA/s1885/Screenshot_2023-03-02-13-30-40-165-edit_com.instagram.android.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1885" data-original-width="1080" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj09yYCTmWRAZ2-AJV9JMkf419JZmUxoEgqHfwW_3yAqKsWQJBbHs0K82BySOnZylmfKX2b9LK6wLLLVRQftpoUdlk7w7r3reLaa5aG8H0TCho9TGTmQFDrjb0K-TlHZbRuKNqSLEe5FeufKniMthvojvuBBpXEp_WBrdKfkkKHMn3wKKzHKtRgb3aeeA/w229-h400/Screenshot_2023-03-02-13-30-40-165-edit_com.instagram.android.jpg" width="229" /></a></div><br /><p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Původně, když jsem nad tím ještě moc nepřemýšlela, protože
to bylo daleko, jsem si myslela, že prostě udělám státnice v červnu po
skončení šestého semestru studia, po skončení tří let, jenže na jedné obzvlášť
bolestivé hodině anglické syntaxe mi došlo, že absolutně nemám šanci, a že si
je budu muset rozporcovat. Pro přiblížení situace, dvojobor, ač ‚jen‘
pedagogický, spočívá v tom, že prostě musíte udělat dvoje státnice,
z nichž k jedněm píšete i bakalářku (díkybohu ne k oběma…); já
si jako svůj hlavní obor, tedy ten s bakalářkou, vybrala španělštinu,
takže jsem na ni potřebovala víc času. Jako první jsem dělala státnice
z angličtiny, a to loni na začátku září. Intenzivní příprava na ně mi
zabrala přibližně měsíc a minimálně dva velké kýble slz. Než jsem se začala
učit, byla jsem téměř nepopsaná deska, hlavně co se týče britské historie,
protože tu jsme měli během covidu. Když jsem je nakonec složila na jedničku,
ačkoliv jsem si vytáhla mimo jiné téma ‚Jacques Derrida and his Theory of
Deconstruction‘, spadl mi obrovský kámen ze srdce, a s přítelem jsme
odjeli na Blavicon rozředit mozek medovinou. No jo, jenže když jsem se
vzpamatovala, byl konec září, a já ještě vůbec nezačala pracovat na bakalářce,
jejíž datum odevzdání bylo 7. prosince!!!<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">V předchozích odstavcích jsem snad nějak srozumitelně
shrnula, proč mi sakra trvalo tak dlouho dokopat se k tomu začít. Teď se
vynasnažím popsat proces porodu mého stostránkového miminka.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoListParagraph" style="text-align: justify;"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Svoje téma jsem si vymyslela sama – už někdy na konci
druháku, pokud si dobře vzpomínám. Šlo o analýzu jedné básnické sbírky ze
španělské občanské války – jménem <i>Viento del pueblo</i>. Cílem sbírky bylo
motivovat republikánské vojáky k boji, tudíž byla plná básniček o
nádenících, sběračích oliv, dětech zapřažených do metaforického jha již od
svých prvních kroků, a nenávisti vůči fašistům, hlavně Mussolinimu. Do sbírky
jsem se zamilovala na první přečtení, za což může částečně moje vlastní
dlouholeté (avšak samozřejmě v práci nezmíněné) nadšení pro španělský
republikanismus a rané komunistické ideje, částečně obdiv k autorovi
Miguelu Hernándezovi, naprostému literárnímu samoukovi, který pro svá
přesvědčení žil i zemřel v pouhých šestatřiceti letech ve frankistickém
vězení. Původně jsem chtěla udělat komentovaný překlad téhle sbírky, jenže
překládat poezii je ukrutně těžké, a navíc jsem se zasekla už u názvu – <i>Viento
del pueblo</i> znamená doslova <i>Vítr lidu</i>, což je přinejmenším
diskutabilní. S vedoucí práce, mimochodem naprosto úžasnou osobou, jsme
nakonec došly k závěru, že nejlepší by bylo udělat stylovou analýzu díla,
v souvislosti s ostatními literárními styly přítomnými v oné
epoše. A to znělo velmi jednoduše a zábavně, když jsem si téma zadávala. No jo,
jenže…<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><b>Září</b><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">No dobrá, přece jen jsem s činností začala trošku
dříve, než jsem v uplynulých odstavcích tvrdila. Nebo aspoň jsem se
snažila s ní začít… Hned v den, kdy jsem udělala státnice
z angličtiny, jsem si, nejspíš v rámci nabyté euforie, objednala ze
španělského Amazonu jedno specifické vydání sbírky <i>Viento del pueblo</i>,
s předmluvou a edičními poznámkami od Juana Cano Ballesty, zkrátka přesně
to vydání, které jsem měla v zadání v bibliografii. Jelikož se jedná
o docela obskurní literární dílo, nebylo možné ho sehnat jen tak někde, a tak
jsem se musela velmi paradoxně obrátit na zlého kapitalistu, aby mi poslal
knížku, která ho jednoznačně odsuzuje. Po státnicích, to bylo 5. září.
Předpokládaná doba doručení knihy byla stanovená na 23. září, což je ještě
docela dobrá startovní linie. Jenže když se zmíněné datum přibližovalo, Amazon
mi začal sdělovat velmi nepřívětivé věci: nejdřív že zásilka se opozdila, potom
že zásilka se pravděpodobně ztratila a že si mám nechat vrátit peníze. To byl
konec září – a čas utíkal. </p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Tak jsem se s velice rozporuplnými pocity
rozhodla napsat první mail svojí vedoucí, v němž jsem se zpovídala
z toho, že jsem určitě úplně největší vyvrhel akademické obce, protože
jsem ještě nezačala, a dokonce jsem si ani nesehnala literaturu, a že určitě už
nemám šanci to stihnout, načež mi bylo odpovězeno, že mi vedoucí je schopna
většinu literatury (včetně té knížky, kterou mi držel Amazon v zajetí)
sehnat po pražských knihovnách, a že si je mohu přijít k ní do kanceláře
vyzvednout příští týden. A tak, když jsem se ten další týden vypravila na
konzultaci do naší spletité školní budovy, a po cestě jen tak ze zvyku
zkontrolovala schránku, našla jsem v ní ztracenou objednanou knížku.
Prostě přišla v den, kdy jsem si šla vyzvednout posháněnou literaturu do
kabinetu své vedoucí. A tak mohl začít <b>říjen</b>, první měsíc, kdy jsem
oficiálně něco dělala.<o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEeMkZnLqi_8lAxR8-g8slaDwfDscLvTuoGUDwoZmjkrhGkydkG5xQcwjtxlaHDNzHKaafrjHYqtV-aO6Ts0_JowqS8HOvEMYzSh7KkqRyPfFsXx8-DBSsiKmvmUxaUKiAce1EF56Rtsc3RsWvFjMYw76frN2RiPy40Qqhs_FYoeqNEqPkcT_svNu-AQ/s1908/Screenshot_2023-03-02-13-31-49-997-edit_com.instagram.android.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1908" data-original-width="1080" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEeMkZnLqi_8lAxR8-g8slaDwfDscLvTuoGUDwoZmjkrhGkydkG5xQcwjtxlaHDNzHKaafrjHYqtV-aO6Ts0_JowqS8HOvEMYzSh7KkqRyPfFsXx8-DBSsiKmvmUxaUKiAce1EF56Rtsc3RsWvFjMYw76frN2RiPy40Qqhs_FYoeqNEqPkcT_svNu-AQ/w226-h400/Screenshot_2023-03-02-13-31-49-997-edit_com.instagram.android.jpg" width="226" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgblmdiHamHwfdza1jTNU6KAX94u_frfGeq2Gr8jHu8rdYLWjSKvYuq_-NLjSgMBnIZ7zgLWa-Nk5AfPIcTvJ-7YsiirwkXIGm21Q5Ys07z1mP8OMX8k417VpY6QLGgMYIgcd0TIbKQEQuy1N2HCqQcVHC3Ds6fCZYRz1870pMW4FfALkri4zKdMETgaw/s1500/IMG_20230302_132124.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgblmdiHamHwfdza1jTNU6KAX94u_frfGeq2Gr8jHu8rdYLWjSKvYuq_-NLjSgMBnIZ7zgLWa-Nk5AfPIcTvJ-7YsiirwkXIGm21Q5Ys07z1mP8OMX8k417VpY6QLGgMYIgcd0TIbKQEQuy1N2HCqQcVHC3Ds6fCZYRz1870pMW4FfALkri4zKdMETgaw/w400-h300/IMG_20230302_132124.jpg" width="400" /></a></div><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br /></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Moje práce, jako většina ostatních prací, se dělila na část
teoretickou a praktickou. Praktická spočívala prostě jen ve stylovém rozboru
textů, a teoretická měla obsahovat to, od čeho jsem se v té praktické
chtěla a měla odpíchnout, neměla jsem tedy jinou možnost, než začít psát od
začátku (i když to obvykle dělám velmi nerada). Jako první jsem musela sepsat
životopisnou kapitolu, u níž jsem se zasekla, protože nejdřív bylo žádoucí,
abych přečetla dvě docela dlouhá pojednání o životě autora, a až pak z nich
začala dělat syntézu. Také jsem se musela trochu rozepsat a nalodit se na tu
správnou vlnu akademické španělštiny; naštěstí moje španělština není nijak
extra květnatá, tudíž pro mě nebylo těžké adaptovat se na strohý a pasivní
akademický sloh. Ale šlo to pomalu. Když moje první kapitola prošla kontrolou a
schválením, měsíc už byl přibližně v půlce, a mně bylo jasné, že teď už
bych neměla dělat moc jiných věcí kromě psaní bakalářky. Jenže jsem chodila do
práce a po práci jsem toho nebyla schopná dělat nic moc jiného než uvařit si na
další den, chvilku tupě čumět do počítače nebo telefonu, chvíli se stresovat
tím, že nepíšu, když bych psát měla (občas dokonce i počítat dny do odevzdání
práce) a pak jít více či méně trhaně spát. A tak jsem se překlenula do <b>listopadu</b>.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">V listopadu už mi zbývalo míň než měsíc do dne, kdy
jsem chtěla mít práci víceméně hotovou – v ideálním případě to mělo být
prvního prosince, abych se stihla poprat s formátováním, jazykovou revizí
a všemi možnými formalitami, jež by mohly z propasti bakalářky vyvstat –
ale nebyla jsem ani ve čtvrtině, měla jsem hotový a zkontrolovaný sotva začátek
teoretické části a zbytek jsem teprve začínala načítat podle zdrojů. Zpětně
nechápu, jak to, že jsem to nevzdala, ale skutečně jsem se s tím v potu,
blátě a slzách potýkala, a když jsem okolo deváté večerní měla po práci uvařeno
na další den, ještě jsem to tak na hodinu a půl zakotvila na gauči
s notebookem a přehledem španělské moderní literatury, těžkým přibližně
jako můj život v ony chvíle. Dávala jsem dohromady kapitolu, již jsem se
rozhodla nazvat <i>Literární krajina 30. let 20. století</i>, dle rozpisu měla mít
tak pět stránek, ale ve výsledku jich měla asi jedenáct a zabralo mi to tolik
večerů, že jsem si myslela, že to nikdy nedokončím. Opravdu to byl můj největší
zásek z celého psaní; cílem bylo shrnout nejdůležitější literární styly
zmiňovaného období, u každého stručně představit aspoň dva nejznámější
španělsky píšící autory, a na konci najít aspoň malou souvislost s ‚mým‘
básníkem a jeho dílem nebo životem, a tohle všechno mi nějak vůbec neodsýpalo,
byla to nuda, bezcílná kompilace pár zdrojů a dolování dalších v obskurních
databázích vědeckých článků, nespočet otevřených záložek v prohlížeči,
přičemž mně jich stačí pět a mám z toho úzkostné chvění… </p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Navíc jelikož se
jednalo o psaní dosti nepodnětné, po celou dobu jsem zpochybňovala smysl svojí
práce a to, zda vůbec budu schopná napsat praktickou část, zda mě náhodou
trochu nepíchá u srdce a nesvědí v podkolenní jamce a zda se další ráno
probudím. Podstatné však bylo, že v polovině listopadu už jsem aspoň svou
neustále se přibližující nemesis neignorovala a psala jsem každý den – abych mé
noční vynervované převalování se v posteli alespoň zmírňovalo vědomí, že
jsem… eeeeh, včera přečetla dva odporné články, jejichž autor byl očividně
samolibej egoista, a napsala z nich dva odstavce nikdy nekončící kapitoly?<o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjhHOaOY7hrA8-MTsgAqxbgroS26X_sqdJg-Y1rSE58yVNZVrwHp7Mz05We4sY2ckDPrV1VnsXiEOdfrLdv9XpKkWqvmbMwrRmUAJ336trE95m46Y4DLsHkMPZ8htNW5AePQwIdawe9YS00gWlOWLA7CqXNNn407j_zvJEAw8ULiLtXSuy73KJP_--fuQ/s1883/Screenshot_2023-03-02-13-32-01-788-edit_com.instagram.android.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1883" data-original-width="1080" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjhHOaOY7hrA8-MTsgAqxbgroS26X_sqdJg-Y1rSE58yVNZVrwHp7Mz05We4sY2ckDPrV1VnsXiEOdfrLdv9XpKkWqvmbMwrRmUAJ336trE95m46Y4DLsHkMPZ8htNW5AePQwIdawe9YS00gWlOWLA7CqXNNn407j_zvJEAw8ULiLtXSuy73KJP_--fuQ/w230-h400/Screenshot_2023-03-02-13-32-01-788-edit_com.instagram.android.jpg" width="230" /></a><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhRdwarEn0gkqn6pAyKm2cr_QVKYN7h05kcN-arKf3dhmLcnBD91mYqSvtCaMjJXQKdGVvYeQ8lB1U6HF8QJXnSIxU1WwowIE5nDdkMGQqaC9BWfuYH7PFqs_r2av4vYE8bXsFIdWRpDnkE5oGBTCP7AbI-6hQUHh6mfh7FMyvv1f6BkE5EkCbJnivA3Q/s1904/Screenshot_2023-03-02-13-32-12-056-edit_com.instagram.android.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1904" data-original-width="1080" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhRdwarEn0gkqn6pAyKm2cr_QVKYN7h05kcN-arKf3dhmLcnBD91mYqSvtCaMjJXQKdGVvYeQ8lB1U6HF8QJXnSIxU1WwowIE5nDdkMGQqaC9BWfuYH7PFqs_r2av4vYE8bXsFIdWRpDnkE5oGBTCP7AbI-6hQUHh6mfh7FMyvv1f6BkE5EkCbJnivA3Q/w228-h400/Screenshot_2023-03-02-13-32-12-056-edit_com.instagram.android.jpg" width="228" /></a></div></div><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br /></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Byla <b>druhá polovina listopadu</b>, když konečně přišlo
období, jež jsem si s předstihem vyhradila jako úplné volno na psaní. Měla
jsem tedy v plánu asi od dvacátého listopadu do dne odevzdání nechodit do
práce a od rána do večera sedět shrbená s notebookem všude možně po bytě a
inspirovaně <i>dokončovat a dolaďovat </i>svůj literární výzkum. Jenže jsem
s ním ještě nezačala. Alespoň onu zdlouhavou literární kapitolu jsem ale
měla hotovou, a vcelku rychlým tempem jsem napsala i můj výmysl, krátkou část
popisující literární evoluci autora, což mě aspoň trochu povzbudilo a dostalo
do toho správného rozpoložení, kdy psaní zabírá naprostou většinu mého dne. V následujících
čtrnácti dnech však došlo ještě k mnohem větší konjunkci – já a bakalářka
jsme splynuly v jeden organismus, ve spletitou, hysterickou, brečící, kolem
sebe kopající a místy krvácející spletitou břečku, z níž mě mohl zachránit
jen mail ze studijního ve znění „Práci můžete vložit do stagu.“ Ale od tohoto světla
v temnotách mě ještě dělila celá praktická část.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Popravdě jsem si moc nebyla jistá, jak přesně má moje
praktická část vypadat. Samozřejmě, měla jsem ji zadanou už od letního semestru
druháku a věděla jsem, že půjde o literární analýzu básní, zaměřenou na obsah
(takže nebudu pojmenovávat všechny básnické tropy a figury) a na styl, nicméně
to je dost abstraktní popis mé činnosti, která měla vést během ideálně méně než
dvou týdnů ke stvoření hotové praktické části práce. Popravdě jsem ani neměla čas
o tom přemýšlet a prostě jsem začala psát, s rizikem, že to bude všechno
úplně špatně, a aby toho bylo špatně co možná nejmíň, posílala jsem to po
několika podkapitolách k revizi své vedoucí. Ta mi to naštěstí vracela
opravdu s neskutečnou rychlostí a s jen minimálními úpravami a
poznámkami, takže jsem mohla pracovat a nemusela příliš opravovat. Moje dny
byly naplněny analýzou dvaceti pěti básní, což se mi původně nezdálo jako moc,
ale když jsem u toho seděla, ležela a klečela dnem i nocí, můj názor se změnil,
pětadvacet básní je k hloubkovému rozebírání fakt docela hodně. Brala jsem
je sloku po sloce, řádek po řádku a když jsem narazila na něco, k čemu se
dalo něco (…cokoliv!) podotknout, napsala jsem o tom. Největší pomocí mi byly
předmluva a poznámkový aparát již zmiňovaného pana Cano Ballesty, kvůli nimž
jsem si nechávala posílat tu po cestě ztracenou knihu; psal v nich totiž o
tom, kdy přesně a v jakém válečném periodiku každá z básní poprvé
vyšla, což byla jedna z těch věcí, které jsem si nemohla vytáhnout z vlastní
hlavy a prostě musela být od někoho citovaná. (Občas je těžké říct, co citovat
a co jsem si vymyslela, ale během psaní bakalářky jsem to nějak intuitivně
rozlišila a myslím, že vy na to časem přijdete taky.)</p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Při psaní rozborů básní jsem se dostala do toho nejhoršího
stavu rozhození denního a spánkového režimu, protože mě už opravdu tlačil čas. Původně
jsem si to rozvrhla na tři až čtyři básně denně, ale to jsem v prvních dnech
nedodržela a pak jsem jich musela psát mnohem víc, a mnohdy jsem psala až do
dvou do rána, na všech možných místech u nás v bytě, dehydratovaná a
oschlá, rozcuchaná, s kruhy pod očima a bolavými zády, a každý den z toho
nejhoršího něco-víc-než-týdne jsem si slibovala, že zítra už to bude jinak, že čile
vstanu třeba v osm, začnu psát ráno a půjdu spát před půlnocí (což se mi
běžně nedaří ani když nepíšu bakalářku, ale to je zas jiné téma). Ale nestalo
se to. </p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Vrchol mému ponocování byl nasazen v jeden z posledních večerů
– přes den jsem měla malou, nervozitou naplněnou pauzu, protože jsem poslala
koncept dopsané praktické části vedoucí na kontrolu, a ona mi to vrátila s tím,
že je to v pořádku, <i>až na ten nedostatek zdrojů, bez něhož bych to
nemohla odevzdat</i> (moje vedoucí na mě byla vždy tak milá a hodná a nikdy mě
zbytečně neděsila, tudíž tohle fakt už něco znamenalo), a v přílohách šest
vědeckých článků, které bych měla do své praktické části někam nějak
zakomponovat. Šest článků, to je na pohodu, říkala jsem si do chvíle, kdy jsem je
okolo desáté večerní začala otevírat a listovat jimi. Některé byly opravdu
celkem stravitelné, ač jsem neměla čas a sílu číst je slovo od slova celé a
vytahovala jsem z nich jen nejdůležitější info, jeden z nich byl však
plný téměř matematického rozboru španělské barokní inverzní syntaxe, a když
jsem se tím okolo třetí ráno pročítala, bylo to jako brodit se hlubokou bažinou
a doufat, že se z ní vynoří mořská panna. Článek jsem ocitovala skutečně
stručně a maličko, ale ve zdrojích byl, a mně už zbývalo jenom do poslední
kapitoly shrnout výsledek svých rozborů, a pak formality jako úvod a závěr, tři
abstrakty a poděkování. A naformátovat to. A víte co? Bylo <b>prvního prosince</b>!
Měla jsem ještě šest dnů do odevzdání a to znamenalo, že to stíhám. Přes to
nejhorší jsem se překlenula.<o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjZtxozmSBOrh1hIoCroWw7jVKWl6jVbREfvDtvC5UO8wl1MslMtZC9xAailAM85GJOiqPdfmAwx8ORRcg01dUM-LPqAPa87NK0OiOcU62NrcJSTlcJho16NyoUdLQpy_KfQATuC6LLj7SM9B9BKJ9lNzc2aTPpvaZ08rUyGbAZ_5Vt8DtngaCdJGxguQ/s1869/Screenshot_2023-03-02-13-33-27-730-edit_com.instagram.android.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"></a><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhtpUd8xbuCYVHvBE7dA5cg4TnM2TKlU6xRItD_y3muxKKyjU78YRIYN4adffp5qsMZTnBnNNdU5fRqyLDcXlGeEY_RMpXQDZxo5_tMB_VifhAKXTqYvScd9BDuz4rlY4pcmbua-CYC47qejsOBSLyrjIj6uI6shoGvyCgS7cSWMeTacrvU3gQmD44nkA/s1886/Screenshot_2023-03-02-13-32-21-751-edit_com.instagram.android.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1886" data-original-width="1080" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhtpUd8xbuCYVHvBE7dA5cg4TnM2TKlU6xRItD_y3muxKKyjU78YRIYN4adffp5qsMZTnBnNNdU5fRqyLDcXlGeEY_RMpXQDZxo5_tMB_VifhAKXTqYvScd9BDuz4rlY4pcmbua-CYC47qejsOBSLyrjIj6uI6shoGvyCgS7cSWMeTacrvU3gQmD44nkA/w229-h400/Screenshot_2023-03-02-13-32-21-751-edit_com.instagram.android.jpg" width="229" /></a> <img border="0" data-original-height="1869" data-original-width="1080" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjZtxozmSBOrh1hIoCroWw7jVKWl6jVbREfvDtvC5UO8wl1MslMtZC9xAailAM85GJOiqPdfmAwx8ORRcg01dUM-LPqAPa87NK0OiOcU62NrcJSTlcJho16NyoUdLQpy_KfQATuC6LLj7SM9B9BKJ9lNzc2aTPpvaZ08rUyGbAZ_5Vt8DtngaCdJGxguQ/w231-h400/Screenshot_2023-03-02-13-33-27-730-edit_com.instagram.android.jpg" width="231" /></div></div><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br /></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Už to chtělo jen poslední úpravy textu, jako například
vysvětlit, proč jsem nepoužila dva ze zdrojů ve své původní bibliografii – na to
jsem přišla až během úplného konce a už nebyl čas ty online nepřístupné
publikace shánět v pražské knihovně, ale dost mi zatrnulo, zda mi to
náhodou celé neodmítnou uznat, když jsem se nedržela svého zadání – a napsat
úvod se závěrem, což mi kupodivu nedělalo moc velký problém. Pár hodin jsem u
toho strávila, ale asi se už po mně začala rozlévat euforie z toho, že
jsem to napsala, a tak jsem tyhle dvě formality moc neřešila a nakonec je
napsala bez větších výhrad vedoucí. Možná i proto, že jsem k tématu své
práce měla co říct a spíš jsem se musela brzdit, aby ‚trochu esejistický‘ závěr
nebyl esejistický až moc a nezabíral třeba pět stránek. Pak někdy jsem se pustila
do formátování, ale to také nebylo takové peklo, jaké jsem čekala (měla jsem na
to ve svém pomyslném, ideálním harmonogramu vyhrazené asi dva dny), patrně
proto, že jsem už měla koupenou legální verzi Wordu a mohla v něm dělat
všechno jako normální člověk. Dva dny před odevzdáním jsem ještě sepisovala
abstrakt. Ten nás nikdy nikde pořádně neučili psát, tak jsem se toho trochu
bála, ale v podstatě to nakonec bylo takové přeformulované zadání, které
jsem měla ve stagu. V mém případě musel být abstrakt i klíčová slova ve
třech jazycích, ale to už byl detail, nějak jsem to splácala a mohla se
posunout k těm úplně posledním formálním záležitostem, jako export souboru
do .pdf a spojování s druhým .pdf vygenerovaným ve stagu, a poslední kontroly…
Díky nimž se mi 7. prosince ráno, v den odevzdání, dostalo onoho
zmiňovaného mailu ze studijního, že mohu práci nahrát do stagu a bude odevzdaná!
A práce byla odevzdaná! Hurá!<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><o:p> </o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2nFEOAJodrUHlsThNJ4rkltZN1q5tpHZynu05vQJHl-aIk6WEc4bZenVBreQ-zVUCprQ_71wIdnvv6wixBtseleVQk7ahOkW-JT3JMEMQ0ELR8Y0tAbcdrrBQuBzy96Evo5RTTWKwMtR0xviGeWjWboPaQBj6zwmIKgc-SrZ8IEYfG7R-ulqUwdMCgw/s1895/Screenshot_2023-03-02-13-32-33-929-edit_com.instagram.android.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1895" data-original-width="1080" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2nFEOAJodrUHlsThNJ4rkltZN1q5tpHZynu05vQJHl-aIk6WEc4bZenVBreQ-zVUCprQ_71wIdnvv6wixBtseleVQk7ahOkW-JT3JMEMQ0ELR8Y0tAbcdrrBQuBzy96Evo5RTTWKwMtR0xviGeWjWboPaQBj6zwmIKgc-SrZ8IEYfG7R-ulqUwdMCgw/w228-h400/Screenshot_2023-03-02-13-32-33-929-edit_com.instagram.android.jpg" width="228" /></a></div><br /><p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">A z boje o titul mi už zbývalo naučit se na druhé
státnice a obhájit práci. Aby byl tento článek doveden k zdárnému konci a
mohl sloužit i jako užitečné povídání pro někoho, kdo svou bakalářku teprve
bude psát, považuji za nutné ještě zmínit, že obhajobu předchází posudek od
vedoucího a oponenta, který mi přistál ve stagu týden před obhajobou. Posudky
asi vypadají všude přibližně stejně – obsahují tabulku hodnotící na stupnici 1-5
splnění kritérií (jako práce se zdroji nebo přínosnost tématu), poté komentář k práci
samotné, kde se obvykle hodnotí konkrétní věci (třeba nějaká nepřesnost, kterou
jste spáchali, nebo naopak něco, co bylo faaaakt hodně dobrý) a na konec tam vždycky
jsou nějaké podněty k diskuzi a otázky, na které je dobré se na obhajobu
připravit, ale v mém případě na ně všechny ani nedošlo, protože námitky
nebyly tolik závažné a já strávila až moc času u představování svého tématu
komisi, vyšla jsem po 40 minutách a spolužačky se mě ptaly, zda jsem v pohodě
a zda mě tam třeba nenatahovali na skřipec. Myslím, že pokud vaše práce bude
aspoň trochu dobrá a vy jste dostatečně konzultovali s vedoucím, nebudou
se vás tam snažit potopit, ale těžko říct, každá škola a fakulta a katedra je
jiná a na kreténa můžete narazit i na akademické půdě (asi nepřekvapivě).<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Nedělám si iluze, že tento článek může sloužit jako souhrn
rad pro někoho, kdo se snaží napsat bakalářskou práci. Jednak je moc dlouhý a
jednak nabízí spíš odstrašující případ, který čirou náhodou dopadl dobře, snad
díky dobré volbě tématu a mému nadšení, nejspíš hlavně díky mé vedoucí, která
byla naprosto úžasná a bez níž bych nesehnala ani zdroje. Nicméně, během zpětného
přemýšlení o mém divokém procesu jsem přišla na pár věcí, jež by se daly
označit za dobré a ne zas tak dobré:<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">+ Dobré je najít si téma, pro které jste nadšení. Neumím si
představit, že bych motivovaně a se zápalem psala třeba o distribuci pasivních
tvarů sloves nebo porovnávala poslechová cvičení v učebnicích – ale znám
plno lidí, kteří hrozně moc chtějí psát zrovna o tomhle a silně by je nebavila
literární analýza, a to je v pohodě, hlavní je to jen nějak najít.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">+ Je fajn zaplatit si licenci na Word. Pokud možno s předstihem,
abyste si to stihli naštelovat do počítače, je to docela proces.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">+ Bylo by ideální mít betačtenáře, zvláště pak pokud si
nejste jisti svým jazykovým projevem, ale je to asi lepší i pokud si jistí jste
– prostě sehnat si druhý pár očí, který netrpí autorskou slepotou. Já toto
štěstí neměla, protože celá moje práce byla psaná ve španělštině, a jediný z mých
bližních, který tento jazyk ovládá, byla kamarádka, která psala bakalářku
souběžně se mnou a s časem bojovala podobně. Naštěstí mi korektury
poskytovala moje skvělá vedoucí, ale ne každý má takové štěstí.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">+ V návaznosti na předchozí bod – je naprosto skvělé
mít spolubojovníka, který se s vámi plaví na jedné (polámané a
troskotající) lodi. Proto moc děkuji své spolužačce a kamarádce Hance, která
byla mou věrnou společnicí po celou dobu studia, společně jsme se připravovaly
na oboje státnice a nakonec jsme se úspěšně probojovaly na nový kontinent, aniž
bychom podlehly kurdějím či kanibalismu. <3 Gracias, mi camarada tlacuache.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">- Je špatné mít na psaní tak málo času, jako jsem měla já.
Nadávala jsem si za to celou dobu, ale ve výsledku jsem došla k tomu, že
nevím, za co přesně si nadávat, tak jsem přestala. Nadávat si za to, že jsem
při studiu pracovala, a tak jsem neměla moc volného času na psaní bakalářky
nebo učení na státnice s předstihem? Nadávat si za to, že… Že jsem si dala
pauzu po prvních státnicích a nezačala psát hned druhý den? No, možná si mohu
nadávat za to, jak jsem prokrastinovala, když už jsem začala psát, a jak pomalu
mi to šlo na začátku, kvůli čemuž jsem pak musela spěchat ke konci.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">- Není úplně ideální používat málo zdrojů a pak se je tam
snažit nacvakat během jednoho z posledních večerů. Ale pokud je to vaše první
vysokoškolská kvalifikační práce, asi je taková chyba hodna prominutí.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">- Je naprosto na zabití, když se vás lidé ptají na progres
vaší bakalářky, a když jim sdělíte, kolik toho máte a kolik času vám zbývá,
vykulí oči a v bojovném předklonu vychrlí, že <i>to přece nemůžeš
stihnout, no to teda hodně štěstí!</i> Nedejbože když jim sdělíte, že píšete
práci v cizím jazyce, a oni vám naloží svého děsu ještě víc, protože ten
jazyk neovládají, tím pádem si neumí představit, že jím něco píší. Jako, jo, Amálie,
já si taky neumím představit, že bych psala bakalářku třeba německy, protože
neumím německy! Nebo o matice, protože neumím matematicky. Ale někteří lidé tak
asi jenom neohrabaně projevují obdiv, takže nádech, výdech, a běžte psát.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><o:p> </o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj07ScqkSwkuNSx5vR3nCBc1TQZawvAEBwvf35EuAzSJ0xh5-FexcBleZXH9jRxRLZfJpEiIVxhnHOk8yxb_5F4Af1Nr5uAiunZIJKgQRAIvHWivAhCxb-Puk0xcfT6PcUzNMxIhtYn3WyWue_cUzG3Ak7ZAVSOY9ePzhdDVUiRWAGiOdETY1cTQ_7j_Q/s1500/IMG_20230302_131916.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj07ScqkSwkuNSx5vR3nCBc1TQZawvAEBwvf35EuAzSJ0xh5-FexcBleZXH9jRxRLZfJpEiIVxhnHOk8yxb_5F4Af1Nr5uAiunZIJKgQRAIvHWivAhCxb-Puk0xcfT6PcUzNMxIhtYn3WyWue_cUzG3Ak7ZAVSOY9ePzhdDVUiRWAGiOdETY1cTQ_7j_Q/w400-h300/IMG_20230302_131916.jpg" width="400" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxsabSLOPNBXvX9tGDQPxU4Fj9ekjZr7zJLx3DSXvvHBN2IZBvcu-WIs_K5gLiZJQ3PHftdGuGJ_V7COvwzc7jDXXNJ8nC4nOKcIhDpMOb4gW4GZkT8Um-aoog1TFA1yU59yuH-weCrpRnv0Q1IEykUqofLf-uE3SPBO9w6Z26qnqfdx_pZ3w44K8X3A/s1500/IMG_20230302_131901.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxsabSLOPNBXvX9tGDQPxU4Fj9ekjZr7zJLx3DSXvvHBN2IZBvcu-WIs_K5gLiZJQ3PHftdGuGJ_V7COvwzc7jDXXNJ8nC4nOKcIhDpMOb4gW4GZkT8Um-aoog1TFA1yU59yuH-weCrpRnv0Q1IEykUqofLf-uE3SPBO9w6Z26qnqfdx_pZ3w44K8X3A/w400-h300/IMG_20230302_131901.jpg" width="400" /></a></div><p></p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br /></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Děkuji vám všem za přečtení mého reportu z boje o ti<b>tul</b>,
a kdybyste si chtěli o tom popsat, víte, kde mě najdete, protože lidi, kteří
nesebrali adresu z některé z mých přísně střežených sociálních sítí,
na tenhle blog stejně nemají šanci narazit. Přeji hezké říjnové dny a kdo ví, třeba se
někdy setkáme u dalšího článku.<o:p></o:p></p><div style="text-align: justify;">(Asi se setkáme, protože tento článek jsem držela v zásobě tak dlouho, než se mi podařilo napsat pokračování. Momentálně začínám studium v Praze a ráda bych se s vámi o své postřehy podělila - protože Praha je velká, anonymní, a já zase zažívám nějaká dobrodružstí a dokonce i chvíle nadšení a pocitu, že po dlouhé době zase směřuji za svými sny. Takže pokud si i nadále přejete sledovat mou cestu, moc ráda se s vámi o ni podělím - pokud budu mít čas.)</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;">T.</div><p></p>Tereza http://www.blogger.com/profile/09977038341697724006noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1625129288323199076.post-86365613943737996852021-05-23T14:22:00.002+02:002023-03-23T15:50:02.148+01:00Já si tu jen tak lajkuju (článek o sociálních sítích)<p style="text-align: justify;">Ještě než začneme s tímto článkem, vážení přátelé, určitě vás povzbudím k tomu, abyste mu dali lajk (já teda nevím, jestli to vůbec jde, ale určitě se tu nějaký lajkovací tlačítko najde), napsali mi do komentářů, co jste naposled jedli, nebo co naposled jedlo vás, a pokud ještě máte kamarády, určitě s nimi tento strhující článek sdílejte, zvláště pak chcete-li se jich zbavit formou otravnýho sdílení. V bočním menu stránky máte odkaz na facebookovou stránku blogu, tam ho určitě můžete sledovat, a úplně dole na stránce je možnost stát se pravidelným odběratelem tohoto blogu, ač popravdě nevím, jestli google tuhle funkci ještě podporuje - ale tam se mi taky přiklikněte, čím víc obrázků tam budu mít, tím líp. Tak, a jdeme na článek!</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiW9OTNR-2Xz_nt1BzCYlJb6101q69NJ04m76rxIfdo-PN8Mf6Ih8ttzzJMmGFRijhAXpK2kix-nAgabemlX1eTDLHjL4ABIPirj8N_LtglA-CwHkyF8elwg9O26fCctBxh8ZPib3f0eJr2/s890/190166428_119983693478942_5122916859282161858_n.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="890" data-original-width="890" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiW9OTNR-2Xz_nt1BzCYlJb6101q69NJ04m76rxIfdo-PN8Mf6Ih8ttzzJMmGFRijhAXpK2kix-nAgabemlX1eTDLHjL4ABIPirj8N_LtglA-CwHkyF8elwg9O26fCctBxh8ZPib3f0eJr2/w320-h320/190166428_119983693478942_5122916859282161858_n.jpg" width="320" /></a></div><span><a name='more'></a></span><p style="text-align: justify;">Tenhle článek bude vlastně o tom, že jsem stará. Pamatuju si na svět bez sociálních sítí, a občas na něj nostalgicky vzpomínám. Vzpomínám na dobu, kdy jsem si k narozeninám koupila bílou Nokii, která měla 'počítačovou klávesnici' (z čehož jsem byla úplně u vytržení), a v podstatě jsem moc neinternetovala. Telefon měl schopnost napojit se na wifi, díky čemuž jsem byla schopná ve škole o přestávkách kontrolovat maily a komentáře na blogu, ale bez jakékoliv možnosti interakce s nimi, protože na tom mobilním prohlížeči se to moc nedalo. Když jsem chtěla napsat článek nebo mail nebo se podívat na jízdní řád, šla jsem domů a tam jsem tak učinila na počítači. Když jsem si chtěla jízdní řád kontrolovat po cestě na autobus, musela jsem si ho na zastávce vyfotit a pak prohlížet v galerii telefonu. Když jsem se s někým chtěla kontaktovat... Tak jsem psala buď maily, případně zprávy přes skype, nebo esemesky, nebo dopisy. Jakože rukou. Ale doba, o níž se bavíme, byla léta 2014-16. Byla jsem dost pozadu, protože v těchhle dobách už dávno existovaly věci jako facebook, instagram, twitter, messenger a tak. Byla jsem trošku za exota, protože se mnou nebylo možné nijak rychle a spolehlivě komunikovat. A já taky celkem prahla po tom dozvědět se, co se skrývá za oponou sociálních sítí. Pamatuju si, že jsem doma na počítači hledala instagramové účty svých spolužáků, a koukala se, co tam kdo přidává, a připadala si hrozně vyloučená z kolektivu, i když teda to mělo za vinu asi spíš to, že mé základní nastavení odmalička je "mimo", a moje absence z instagramu a facebooku to možná prohlubovala, ale rozhodně nezpůsobovala. Jednou jsem i někomu řekla, že jsem ho stalkovala na instagramu, a pamatuju si na ten vyděšenej výraz, a od tý doby už nikomu neříkám, že jsem projížděla jeho fotky a analyzovala jeho životní historii. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtlxQ_pFfzprXuKA3MWPi1E6Yx32lqxeJO_SkpD1i7NJSreMlCY2s5uNYmqmgp3bTEkPaI-gcy0AJT1L7IxjUiLLbTAdXnu9sbBPTAsasPro6i4Xlddw6bb1Eng4PuXqMRQbvSagHWhBKS/s1228/5043e45309f8aa33022b04ac9615ed07.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1228" data-original-width="1080" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtlxQ_pFfzprXuKA3MWPi1E6Yx32lqxeJO_SkpD1i7NJSreMlCY2s5uNYmqmgp3bTEkPaI-gcy0AJT1L7IxjUiLLbTAdXnu9sbBPTAsasPro6i4Xlddw6bb1Eng4PuXqMRQbvSagHWhBKS/w281-h320/5043e45309f8aa33022b04ac9615ed07.jpg" width="281" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Tohle je ukázka toho, jaké trapárny jsem kdysi na instagram dávala (a vzpomínám, že jsem nebyla sama). Popisek k fotce byl 'balící papír', koupila jsem si totiž takovýhle krásný balicí papír a měla jsem potřebu být vtipná.</td></tr></tbody></table><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div></div><p style="text-align: justify;">Pak jsem jednou v létě od babičky dostala tablet, což byla skvělá věc, protože se na ni dal stáhnout instagram. S nadšením divoké šelmy, žeroucí unavenou srnu, jsem tak tedy rychle učinila. Tablet byl skvělý také proto, že měl úplně debilní foťák, který produkoval snímky napůl barevné a napůl černobílé, a tak byly moje první fotky na instagramu napůl barevné a napůl černobílé. (A pak taky fotky, které jsem si vyfotila foťákem, přetáhla do počítače, brutálně upravila, přetáhla do tabletu a nahrála na instagram.) Byla to bezstarostná doba, tablet jsem do školy nenosila, protože jsem měla zato, že lidi, co s sebou nosí tablet, jsou mega divní, na instagram jsem nadšeně přidávala pět hnusných fotek denně a mé srdíčko bilo pro avantgardní poezii, v rytmu avantgardní poezie (hashtag arytmie!). Instagram jsem neřešila, jen jsem na něm dala follow všem svým spolužákům a doufala jsem, že mi taky dají follow a nebudou mě pomlouvat.</p><p style="text-align: justify;">Pak jsem dostala chytrý telefon a začala ta pravá sranda. Byl to takový malý bílý Samsung a byl fajn, až na to, že jeho paměť mi krutě nestačila (taky fotíte všechno, úplně všechno? A musíte mít v telefonu nainstalovaný tři aplikace předpovídající počasí a nejmíň jednu, která vám na hlavní obrazovce ukazuje, v jaké fázi je zrovna Měsíc? A menstruační kalendář, z něhož vám občas přijde upozornění zrovna ve chvíli, kdy na telefonu něco ukazujete chlapci, s nímž jste na rande? /To se fakt stalo./) Konečně jsem mohla na instagram přidávat aspoň relativně kvalitní fotky, čehož jsem hned využila, a začala si obsesivně plánovat, jak tam ty fotky poskládám za sebou, aby to vypadalo hezky. I když jsem na tenhle postup slyšela vlastně samý špatný věci, musím říct, že mě plánování příspěvků nikdy nestresovalo a prostě jen bavilo, a ten účet vlastně tenkrát i vypadal pěkně, škoda, že teď už je smazaný. Pamatuju si taky, jak jsem měla hrozný problém s tím, přidat fotku sebe - prostě jsem měla zafixovaný, že to je divný, zveřejňovat selfíčka, a že by mě za to určitě úplně všichni moji spolužáci pomluvili, jo a taky že jsem ošklivá. Taky jsem si v té době založila twitter a tweetovala jako o život. Neměla jsem moc zábran a myslela si, že jsem hrozně vtipná, a o dva roky později, když jsem ten účet mazala (protože jsem byla vtipná až moc), měla jsem tam přes čtyři sta sledujících, z čeho mám zimomriavky ještě teď, protože to je extrémní množství lidí. Taky jsem měla snapchat, ten jsem si však založila s křížkem po funuse (v roce '16 už ho zkrátka nikdo nepoužíval) a tak jsem se tam jen pro radost fotila s takovým tím filtrem, co vám dal na hlavu květinovou korunku. Myslím, že tak vznikla moje vášeň pro kytky na hlavě, vrcholící tím, že na maturitním plese jsem skutečně měla kytky na hlavě a byla jsem šťastná.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEidIGU0sDSlJEQCKoCeFrZxmynlyfXNWhk3f7Me80_imwtsgI7hzx41Wc31dlEhsjsRs3Ad4zZlfclMpmuSYRQ3oTCJcmuFyB8K5_c6Icy213z1sJgc-42DcRI-7dH8yvZj6cRWY2xl06Jk/s1080/fc626b619b164a677f63d21353bb2df3.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1044" data-original-width="1080" height="309" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEidIGU0sDSlJEQCKoCeFrZxmynlyfXNWhk3f7Me80_imwtsgI7hzx41Wc31dlEhsjsRs3Ad4zZlfclMpmuSYRQ3oTCJcmuFyB8K5_c6Icy213z1sJgc-42DcRI-7dH8yvZj6cRWY2xl06Jk/w320-h309/fc626b619b164a677f63d21353bb2df3.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pamatujete si na knížky jako Destrukční deník? Tohle byl úkol z titulu ze stejné edice, Tohle není kniha. Za úkol bylo vytvořit malou veřejnou výstavu z těchhle malých čtverečků. Lepila jsem to někdy uprostřed zimy na kamenný útvar u cyklostezky.</td></tr></tbody></table><p></p><p style="text-align: justify;">Můj instagram si prošel mnohými etapami. Za tu nejvíce oči otevírající však považuju dobu, kdy jsem fakt hodně ráda a hodně aktivně kreslila (a malovala, ale kreslení mi šlo mnohem líp). Díky instagramu jsem poznala jednoho chlapce, z něhož se tenkrát stal můj dost dobrý a blízký kamarád, a jelikož se věnoval kreslení a malování a prostě umění tak obecně, tak nějak přirozeným procesem se z mého instagramu stal taky kreslící instagram - artstagram, protože jak jistě víte, každýmu typu instagramovýho účtu se dá nějak říkat - a místo střípků, úlomků a jiných fragmentárních částic svého života jsem začala sdílet svoje obrázky. Jestli jsem někdy kreslila dobře, to je těžko říct, ale snažila jsem se a bavilo mě to a neustále jsem doma (i ve škole) něco čmárala. To samozřejmě obnášelo udělat si z instagramu veřejný účet a prezentovat se jako umělecký účet a chytat sledující a lajky a sdílet se s ostatními prostřednictvím insta stories a psát si komentáře a tak. Bylo toho hodně. Bylo toho na mě moc, abych byla upřímná. Měla jsem v té době nastavený business účet a pod jménem jsem měla napsáno "umění", a to je asi nejblíž, co jsem kdy měla k bytí uměním. Tohle období, myslím, trvalo přibližně rok, během posledního roku na gymplu a pak na začátku prváku na výšce. Účastnila jsem se pořád nějakých instagramových výzev, jako byl třeba inktober, což spočívalo v tom, že se na začátku října začne kreslit - ideálně něčím inkoustovým - a přestane se až na konci, Draw this in your style, což je celkem dobrá věc, v jejímž rámci někdo něco nakreslí (obvykle nějakou lidskou bytost) a ostatní nakreslí to stejné, akorát svým uměleckým stylem, a je to projekt umělecký a zároveň propagační, protože se za tím skrývá samozřejmě plno sdílení a označování a komentování, z čehož plynou lajky a sledující.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjr6aradqyCsIOey6LsgtxXVRjFIVqYXRhjTrfdJteIQGVnhRxj2LbXMsfVh_7ot0MKwEUQiMUCXs6muqELQTpJfri7hkWu5xcSUR2EHqij0wbTOMMcofOpdS1denmOtGJWGJvg5Dj3jAIW/s1080/f32a726c4d94c5a38044ae772343661f.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1080" data-original-width="1080" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjr6aradqyCsIOey6LsgtxXVRjFIVqYXRhjTrfdJteIQGVnhRxj2LbXMsfVh_7ot0MKwEUQiMUCXs6muqELQTpJfri7hkWu5xcSUR2EHqij0wbTOMMcofOpdS1denmOtGJWGJvg5Dj3jAIW/w320-h320/f32a726c4d94c5a38044ae772343661f.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Svého času jsem měla tendence produkovat takovéhle komiksy, popravdě se mi celkem líbí, ale sklouzlo to pak k veřejnému rozebírání témat, která pro mě byla až moc osobní a vnitřní, než abych je chtěla dávat na instagram s hromadou hashtagů.</td></tr></tbody></table><p></p><p style="text-align: justify;">Úplným vrcholem bylo, když jsem se přidala do instagramové skupiny mladých umělců, kteří "se budou navzájem podporovat". Mohlo nás tam být asi tak kolem dvaceti či pětadvaceti, lidi ze všech možných zemí, psali jsme si do chatu o svých životech a taky jsme si tam sdíleli příspěvky a navzájem si je lajkovali a komentovali. Ze začátku se mi to zdálo jako skvělý způsob, jak poznat nové lidi, ale pak se mi to zdálo čím dál tím víc pokrytecké, protože jsem musela sledovat lidi, kteří mě vlastně vůbec nezajímali, a předstírat, že všechno, co vytvořili a nasdíleli, je naprosto úžasné, dechberoucí, srdcervoucí a dostalo mě to do estetické extáze. Vadilo mi, že můj účet, který jsem původně měla na sdílení svého života a na sledování lidí, které znám v reálném životě a zajímá mě, jestli mě třeba zrovna veřejně nepomlouvají, je teď taková fraška snažící se nahnat co nejvíc sledujících, s nimiž se navzájem neznáme ani nezajímáme, a jsme pro sebe jen nějaké číslo, které když čistě náhodou ze seznamu sledujících zmizí, obratem díky speciální stalkovací aplikaci zmizí i ze seznamu sledovaných. (Stalkovací aplikaci zaznamenávající, kdo vás na instagramu přestal sledovat, jsem opravdu měla a seriózně používala, protože "přece nebudu sledovat někoho, kdo mě nesleduje" - což svědčí o absolutní neupřímnosti mých tehdejších instagramových interakcí.) Korunu tomu nasadila jedna slečna, která se v oné propagační skupině tvářila jako největší zlatíčko, ale pak se ukázalo, že v soukromém chatu psala jiné člence, aby "prokristapána už přestala zveřejňovat na instagram ten svůj příšerný zpěv, pro své vlastní dobro". Po tomto incidentu, který se v té skupině řešil, a většina členů se bohužel začala zastávat té nepříjemné slečny, místo té smutné zpěvačky, jsem si řekla, že na takovouhle snůšku keců a pomluv a neupřímných lajků nemám v životě prostor, a poté, co jsem zpívající slečně soukromě napsala, ať zpívat rozhodně nepřestává, ač zní možná trochu netradičně a excentricky, jsem skupinu opustila. Už nikdy bych se do takový pokrytecký situace dostat nechtěla. Tento zážitek sdílím proto, že předpokládám, že ne každý má zkušenost s takovýmito propagačními skupinami, a ač jistě ne všechny zážitky jsou negativní, považuju za důležité sdílet i ten.</p><p style="text-align: justify;">Abych byla upřímná, i já jsem měla na svědomí svůj vlastní hashtag (dle hashtagů se na sociálních sítích řadí příspěvky do něčeho, čemu by se s přivřenýma očima dalo říkat kategorie) - v roce 2017 jsem založila projekt 52 doodles, tedy dvaapadesát čmáranic, jehož jediným cílem bylo vést si týdenní záznamy formou čmáranic jakéhokoliv druhu. Propagovala jsem si to tenkrát na blogu a založila jsem svým čmáranicím vlastní instagramový účet (který dodnes žije jako @kocickonautka, mimochodem), a samozřejmě jsem vyzvala svoje čtenáře, ať se zapojí, pokud budou chtít. Přidalo se ke mně k mému podivu celkem dost lidí, a bylo to fajn. Vzpomínám si, že jsem se tenkrát opravdu těšila na to, co kdo každý týden nakreslí, a jak se moji spolučmárající druzi v uplynulém týdnu asi měli. Po půl rocích jsem tenhle projekt shrnovala formou článku. Mělo to úspěch, jak říkám, dělalo mi to radost, i když to byla v podstatě totální blbost. Navíc jsem měla skvělý pocit, že jsem tohle zvládla dát dohromady sama z vlastní hlavy a z vlastní iniciativy. Pamatuju si na funkční hashtag #52doodles2017, pak chvíli fungovalo i #52doodles2018, pak jsem s tím, myslím, přestala, protože jsem měla pocit, že toho je už trochu příliš a už se mi to moc nechtělo dělat. Jednoho dne jsem si všimla, že hashtag pořád žije, akorát už to není projekt můj, ale v podstatě cizí. Chvíli mi to bylo líto, ale pak jsem si uvědomila, že si za to můžu sama, že jsem to vzdala, a že na hashtag, stejně jako na rozum, rozhodně žádnej patent nemám. Takže pokud s tím čistou náhodou někdo z mých dávných či současných čtenářů ještě funguje, je to fajn, a když mi dáte vědět, moc ráda se na to podívám.</p><p style="text-align: justify;">Tenhle článek měl být o sociálních sítích tak obecně, ale nakonec je hlavně o instagramu. Asi proto, že jsem z té generace, kterou nejvíc zasáhl právě instagram. Twitter je fajn, ale poslední dobou ho spíš nepoužívám než používám, protože jakmile tam začnu něco psát, mám sklony k tzv. overshareování, neboli sdílení až příliš osobních detailů, a už jsem došla k tomu, že mi to není příjemné. A taky se tam lidi pořád hádají o politice, což bych mohla dělat taky, ale mám slabý nervy a jsem vlastně asi trochu zbabělec. Snapchat jsem v telefonu měla do té doby, než se mi na podzim povedlo telefon utopit v čaji (zkrátka deskovky jsou nebezpečný koníček), a musela si rychle sehnat nový, a do toho si snapchat už prostě nenainstalovala. Pinterest používám, hlavně když si musím najít nějaký fyzikální pokusy na praxe, jako sociální síť ho tedy úplně nevnímám. Facebook mám ráda, ale musím si dávat pozor, abych tam netrávila dlouhé hodiny lovením všemožných bizarností, ať už ve skupinách, nebo v profilech náhodných lidí. Jako většina lidí mojí generace i já používám jako hlavní komunikační médium messenger, ale čím dál častěji zaznamenávám, že někteří už to tak nedělají a běžně komunikují skrz něco jiného. A taky jsem dřív mívala Tumblr - dokonce ještě když jsem měla přístup k internetu jen na počítači. Tumblr byl můj svatý grál a nejlepší zdroj nejprve fanfikcí a fanartů Les Misérables, později informací k typologiím osobnosti. (Jo a třeba takovej Tiktok, to jde úplně mimo mě. Na to nemám kapacitu a odmítám se tím zabývat.) Instagram dnes již, dovoluji si tvrdit, neberu tak vážně. Vlastně dost nostalgicky vzpomínám na časy, kdy to byla prostě stránka, kam obyčejní lidi fotili obyčejné věci, jako třeba svůj hrnek s čajem nebo boty u duhový kaluže nebo náhodné čmáranice ze sešitů a autobusových zastávek. Teď už to tam tak ráda nemám, protože všichni jsou influenceři a chtějí vám něco prodat a nechávají se fotit třeba s krabicí pracího prášku. Možná zním jako stará babka nadávající na mládež (která je ale často třeba i o pár roků starší, než já), ale je to prostě takové velké tržiště neupřímnosti. Ale s tím asi nic nenadělám, kromě toho, že občas přihodím svou trošku do mlýna - protože mě rozhodně prací prášky nesponzorují.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgaPCcr2MsqS0vCkVMAb8HtwTOoiJoW4fqVXYjUNJS05mWc-Ps00afRarLVdgT_x8C7YW__qWtHvQRmVkaJ9WmRlWh4oIubqIFftIWqJevicf6guG5JLUIGS2AhSfCi2eDC-2KXm1a6eYgz/s1080/583adfebe46980dc404c1d953bc0f76c.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1079" data-original-width="1080" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgaPCcr2MsqS0vCkVMAb8HtwTOoiJoW4fqVXYjUNJS05mWc-Ps00afRarLVdgT_x8C7YW__qWtHvQRmVkaJ9WmRlWh4oIubqIFftIWqJevicf6guG5JLUIGS2AhSfCi2eDC-2KXm1a6eYgz/w320-h320/583adfebe46980dc404c1d953bc0f76c.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Když jsem kdysi dávno zanechala tenhle nápis na pražské Lennonově zdi, připadala jsem si, jako že dělám něco hrozně důležitého pro svět, ale samozřejmě, že tomu tak nebylo.</td></tr></tbody></table><p></p><p style="text-align: justify;">Vlastně si vzpomínám, jak mi v dobách, kdy jsem měla celkem dost čtený blog (díky jedné kreativní výzvě, jejíž jsem byla spoluautorkou) psala nějaká paní, nechci-li napsat povídku do soutěže o nějaký hodinky, čímž bych zároveň propagovala ty hodinky a asi je dostala, nebo co, a mě to tenkrát hrozně pobavilo, mírně pobouřilo a mile jsem ji odmítla, protože jsem velkým odpůrcem jakéhokoliv reklamního obsahu, který bych se svým čtenářům snažila předat pod rouškou upřímnosti. Asi to je moje naivní touha dostávat peníze jen za to, co dělám ze svého vnitřního přesvědčení, protože mi to nakazuje nějaký vyšší volání nade mnou a mám pocit, že to má smysl. Jak daleko se takhle dostanu - těžko říct.</p><p style="text-align: justify;">V úvodním odstavci jsem vás vyzývala, abyste mi olajkovali úplně všechno. Samozřejmě to dělat nemusíte, a dokonce mi můžete dát i unfollow, já si toho s největší pravděpodobností nevšimnu, protože se tím už nemám kapacitu zabývat. První odstavce je těžký psát. Mám s nima problém. Proto jsou občas tak hloupý (ale někdy zase hodně hodně chytrý, jsou zkrátka dílem náhody).</p><div style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9bEklcJWmsZlBVbHRA2oxpxsqJA_EwNoM9FAQT6JrBT7VcOLJTj-xOLDc4AFUa5lMhiwCgnB-M0BTEjvWo6ZPbnpKY9S6QQs-NKlNsIDcE4erEixkrR16k1tZfL_3354N2pCV6iK2xLc-/s1350/056dafcca95d5042f73a1cf2b382263c.jpg" style="text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1350" data-original-width="1080" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9bEklcJWmsZlBVbHRA2oxpxsqJA_EwNoM9FAQT6JrBT7VcOLJTj-xOLDc4AFUa5lMhiwCgnB-M0BTEjvWo6ZPbnpKY9S6QQs-NKlNsIDcE4erEixkrR16k1tZfL_3354N2pCV6iK2xLc-/w256-h320/056dafcca95d5042f73a1cf2b382263c.jpg" width="256" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">Článek jsem proložila fotografiemi z mého původního instagramového účtu, který existoval v letech 2015-18. Pak jsem si ho zrušila, protože se se mnou rozešel nějakej kluk, a já ho nechtěla neustále stalkovat. Nedávno jsem se na instagram přihlašovala na počítači, a omylem jsem se přihlásila do tohoto starého účtu, čímž jsem zjistila, že jsem ho nezrušila, jak jsem si myslela, ale pouze deaktivovala. Urychleně jsem ho tedy zrušila doopravdy, ale předtím jsem využila možnosti zálohovat si všechny příspěvky. Tak jsem jich pár vyhrabala do tohoto (těžko říct, zda záživného) povídání. Taky tam mám ozálohované všechny svoje stories - ale nevím, jestli někdy naberu odvahu na jejich prohlížení.</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: right;">Děkuji vám za pozornost a za všechny případné vhledy a názory na věc. Hodně štěstí u zkoušek.</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: right;">T.</div><p></p>Tereza http://www.blogger.com/profile/09977038341697724006noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-1625129288323199076.post-14379180668420221892021-02-21T19:26:00.002+01:002024-02-17T10:46:07.349+01:00Zpráva z okurkové sezóny kočičích tlapiček<p style="text-align: justify;">Dneska byl velmi přelomový den. Po dlouhé době jsem totiž vyšla ven bez čepice. Možná se vám to nezdá jako nic zvláštního, protože patříte mezi lidi, kteří čepici nenosí ani v nejtužších mrazech, jenže já jsem tvor velmi náchylný k prochladnutí a tak v čepicích žiju kdykoliv teplota klesne pod pět stupňů. No a dneska nebyla potřeba. Celou cestu mi spala v kabelce a po návratu domů jsme si popovídaly o tom, jak jsme obě moc spokojené a o tom, jak hnusný jsou moje vlasy, když jdu ven a něco (asi vítr) mi je rozfouká. Myslím, že právě tento srdceryvný přelom mne přiměl reflektovat uplynulé období, během něhož byl můj život jeden velký okurkovník, tak okurkový, že za největší životní zvrat považuji jít po ulici bez čepice a ihned neumřít na podchlazení.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg9d7JtcH4fc20mAzfBkGRLpHYhIYK_4TEbguYBqchv5ZVzJFVROPZeAzB9-RsVtD9ZJ2IyBZGugywoi1gwGKDWze10zR_wnJGwyoaeL7ignU2_YBkAXW33WE6Dppo0Exg-2G-jxjqokiV1/s1500/kol%25C3%25A1%25C5%25BE.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="750" data-original-width="1500" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg9d7JtcH4fc20mAzfBkGRLpHYhIYK_4TEbguYBqchv5ZVzJFVROPZeAzB9-RsVtD9ZJ2IyBZGugywoi1gwGKDWze10zR_wnJGwyoaeL7ignU2_YBkAXW33WE6Dppo0Exg-2G-jxjqokiV1/w400-h200/kol%25C3%25A1%25C5%25BE.jpg" width="400" /></a></div><p style="text-align: justify;"><span></span></p><a name='more'></a>Pamatuji si však na to, jak jsme ve škole překládali větu znějící "Pedro o prázdninách nikde nebyl." Protestovala jsem tenkrát - jak nikde nebyl, však někde být musel, to je přece úplně blbá věta. Tím pádem nemohu tvrdit, že jsem nic nedělala, protože něco jsem dělat musela. Co se tedy v mém životě dělo, když jsem o tom neměla zrovna potřebu psát na internet?<p></p><p style="text-align: justify;"><b>1. Vstřebávání dojmů literárních.</b> Čtení je bohužel u mě činnost nárazová. Čtu buď když mám úplně volno - to si čtu, co chci - nebo když musím do určitého data napsat čtenářský deník. Čtení volnočasové a čtení ve spěchu jsou dvě úplně odlišné činnosti, ale jejich výsledek bývá víceméně stejný; něco přečtu. Během vánočních prázdnin jsem konečně přečetla Evžena Oněgina. Možná se mi budete smát, ale od prvního slova až do toho posledního jsem z něho byla naprosto nadšená. Původně jsem měla v plánu napsat článek na téma Proč by si každý měl přečíst Evžena Oněgina, nebo o tom aspoň uvažovat, ale nakonec jsem si řekla, že na takový články jsem nedostatečněj literární odborník a až moc velkej kritik sebe samotné. Já osobně v této lyrickoepické básni vidím až děsivě přesné vyobrazení lidských povah (i té svojí), a toho, co se stane, když někomu napíšete milostný dopis jakožto žena, jež se zoufale snaží nahánět muže. Myslím, že z Taťjanina příběhu bych se bývala byla poučila, kdybych si Evžena Oněgina přečetla o pár měsíců dřív; na druhou stranu, umíte si představit ten pocit divného, avšak ne tak úplně nepříjemného roztřesení, když čtete přes sto let starou knížku, v níž hlavní protagonistka téměř přesně opakuje vaše celkem nedávné akce? Nicméně i opomenu-li, jaký má tenhle příběh osobní význam pro mě, je to pořád zcela fascinující věc, kterou byste si měli přečíst, pokud rádi čtete (nebo často zažíváte) tragické milostné příběhy.</p><p style="text-align: justify;">V poněkud přehnaném tempu jsem na začátku ledna přečetla pár knížek do Španělské literatury, abych o nich mohla napsat do čtenářského deníku. Nejvíc mě zasáhl asi Život Lazarilla z Tormes, pikareskní román o životě chudého středověkého děcka (které během toho románu dospívá a podstupuje další životní strasti), jehož český překlad zahrnoval i záhadný druhý díl, v němž se Lazarillovi převážně vinou všemožných nedorozumění dějí věci ještě horší a k tomu nesmyslné. Když jsem si poté dělala výzkum ohledně toho, co jsem to vlastně četla, dozvěděla jsem se, že jde o parodii, jenže můj mozek asi nemá dostatečnou kapacitu na parodie ze sedmnáctého století. Také jsem četla Knihu pravé lásky (v originále Libro de buen amor) - toto pozoruhodné literární dílo bych vám doporučila hlavně jste-li středověký muž či žena a snažíte se najít si sexuálního partnera, třeba mezi jeptiškami či knězi. Mně tedy moc užitečnou nebyla, ale zato se mi moc líbila. (Asi jako okázalé skleněné lustry, ty jsou mi taky k ničemu, ale líbí se mi.) Četla jsem sice český překlad, ale některé kousky jsem znala i v originále, a byla jsem naprosto nadšená z toho, že to opravdu překládal někdo geniální. Dodalo mi to naději, že dobří překladatelé existují, dokonce i když jde o něco tak šíleného, jako středověkou poezii. Moc zajímavá byla taky raně absurdní divadelní hra Tres sombreros de copa (Tři cylindry), rozebírající mimo jiné téma "co je vlastně normální život?" a "chci si tu dívku vzít, protože ji miluji, nebo jen proto, že je to první dívka, co mě kdy chtěla?", což je vcelku nadčasové. </p><p style="text-align: justify;">Z vlastní iniciativy jsem si v druhé fázi zkouškového přečetla Balzacovu povídku Succubus, která je fascinující hlavně tím, že je psaná pseudo-středověkým jazykem, což je předmět sporů jejích recenzentů, některým se to zdá příšerné a jiným, třeba mně, naopak prudce geniální. Co pro mě však bylo téměř nezvladatelné, byl Drapelův Přehled teorií osobnosti, úmorně nudně psaná učebnice, kterou jsem musela přečíst a ještě na ni napsat kritickou analýzu. Měla jsem ji vypůjčenou od října, a několikrát jsem ji prodlužovala, a několikrát mi ji prodloužila sama knihovna kvůli provozním změnám vyplývajících z pandemických opatření, a ve výsledku se mnou kniha byla celé čtyři měsíce. Jednou jsem si říkala, že si v tý knihovně musí myslet, že jsem úplně debilní, když mám tu knihu u sebe tak dlouho. Ale očividně se po ní nikdo nesháněl, protože je to hrozná kniha.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjskB3782yUD_phZHyLTiivq5rKtnwWIlk3qz1W_Lmda66zBGDLE5MGPvD-829Abl3pS5NOntysFfR4dm6jCseNLnP-tdNTqI74gIEFp4Tk26DZ36VXmIVqBIoWfuk4xzmw3wpHlv_eJYWi/s855/4.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="855" data-original-width="855" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjskB3782yUD_phZHyLTiivq5rKtnwWIlk3qz1W_Lmda66zBGDLE5MGPvD-829Abl3pS5NOntysFfR4dm6jCseNLnP-tdNTqI74gIEFp4Tk26DZ36VXmIVqBIoWfuk4xzmw3wpHlv_eJYWi/w320-h320/4.jpg" width="320" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjHOiFWNLf_zhvQm6Ngirxrv2egUx7juFgieVBzGsTuuNeWdnEwqoW0XyvSSKm4BkiwjeFtOBwHIDVGRIoW_mcZ0RId0U8Fo93SuKUKpUMQeKkz9B20yARZHvJXF4ixqnyAGGygH5RoYKKJ/s850/8.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="850" data-original-width="850" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjHOiFWNLf_zhvQm6Ngirxrv2egUx7juFgieVBzGsTuuNeWdnEwqoW0XyvSSKm4BkiwjeFtOBwHIDVGRIoW_mcZ0RId0U8Fo93SuKUKpUMQeKkz9B20yARZHvJXF4ixqnyAGGygH5RoYKKJ/w320-h320/8.jpg" width="320" /></a></div><p style="text-align: justify;"><b>2. Dvě cesty vlakem.</b> Myslím, že o cestách vlakem nikdy nepřestanu psát. Úplně první článek, který jsem na téhle divnostránce zveřejnila, byl právě návod na cestu vlakem, napsaný v reakci na jeden katastrofální pokus o to dostat se z Českých Budějovic na stanici Písek-město. Od té doby jsem mnohokrát vlakem nejela, a když už, bylo to s někým, kdo na mě byl schopen dohlédnout a ujistit se, že jsem se nepřiskřípla ve škvíře mezi dvěma vagóny nebo omylem nekatapultovala sedátko z okna ven. Během okurkového období jsem dvakrát cestovala za kamarádkou, která bydlí relativně blízko, ale přece jen daleko za horama. Na zastávce na znamení! Víte, jaký je to adrenalin? Muset včas sáhnout na magický čudlík. A víte, jak dlouhá je Smržovka? A že jedna z jejích částí se jmenuje Luční, ale ve vlakovém hlášení zní jako Ručník. A těch věcí, co je možné se ve vlaku doslechnout. Třeba pán, který si u průvodčí kupoval jízdenku až na Měsíc. (Naštěstí to nebyl rychlík.)</p><p style="text-align: justify;"><b>3. Zkouškový.</b> Původně jsem myslela, že napíšu článek zvlášť o zkouškovém, protože to už jsem udělala nejmíň dvakrát, jenže pak jsem si uvědomila, že to je vlastně otrava psát i číst, a že pokud si na tenhle blog jde někdo přečíst speciálně o zkouškovým, může tak učinit prostřednictvím těch předchozích článků. Pravdou je, že to zkouškový, kterým jsem právě prošla, nebylo nijak extra odlišné od toho posledního. Většinu testů a zkoušek jsme měli přes internet, na dvě nás hnali prezenčně do našeho ústavu (pokud vím, nikdo tam na nikoho nic neplivl, naštěstí), taky jsem musela psát otravné kritické analýzy a proklikávat se psycho prezentací o třech stech třiadvaceti stránkách, která byla naštěstí pravidelně prokládána fotkami koťat paní doktorky, která nás učí. Tentokrát jsem už, na rozdíl od předchozího zkouškového, nebyla kvůli ničemu perzekuována, a všechno jsem to zvládla napoprvé, ač zkoušku z psychologie jsem před sebou odkopávala asi tři týdny. Původně jsem si ji chtěla odkopnout na léto, ale to mi naštěstí bylo včas rozmluveno. Vlastně už mě to zkouškový nijak nevzrušuje ve smyslu, že by to pro mě bylo něco nového. I když, pravda, pokaždé se vynoří něco, co mě naštve a nikdy předtím mě to ještě nenaštvalo. (Vysoká škola je jako bonboniéra plná alergenů.)</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjl8YXlrTmae1U0frazyYeszUYwV9svjp1Hn7_tlSezDdGfSNJ_cySPbg91x4HpnVNGWkEONKbRrK2jV60m9QxWYVM_tBGSFde7ysqDOlFM1HPZGBru6QrRhLzn80P48kgIAsfCNuQ0WyLa/s824/1.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="824" data-original-width="824" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjl8YXlrTmae1U0frazyYeszUYwV9svjp1Hn7_tlSezDdGfSNJ_cySPbg91x4HpnVNGWkEONKbRrK2jV60m9QxWYVM_tBGSFde7ysqDOlFM1HPZGBru6QrRhLzn80P48kgIAsfCNuQ0WyLa/w320-h320/1.jpg" width="320" /></a></div><p style="text-align: justify;"><b>4. Metafyzická diskuze nad banány.</b> Pokaždé, když si jdu do krámu pro banány, stane se mi něco divného. Posledně jsem prodělala morální dilema a pak vyráběla zmrzlinu, tentokrát zůstalo pouze u povídání s paní, která zrovna banány doplňovala, o tom, proč si nekoupím čtyři levnější slepené banány, ale dva dražší, které se zato dají od sebe oddělit, a proč jsou banány, které si zrovna plánuji odnést, tak zelené. Byla jsem vykolejená tím náhlým pokusem o rozhovor - přece jen, šla jsem si nakoupit a ne na filozofickou procházku po Athénách - když jsem se snažila namítnout, že vše závisí na subjektivitě vjemů a preferencí, paní rozhodným tónem oponovala, že ne, že zelený banány nemá nikdo rád. Tak nevím. Možná bych to s tou subjektivitou vjemů měla ještě přehodnotit.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj7-V4YyrgrsvIj8n7AlkabBH2POAz0ildocJeGPEXz-l6goeEBN5jAtOhV0weYAYxZClEaQPjfWCxzIzUxnUHICDZUnCBeuToSdZjr86NtyZdNSYhn3mevJpyl72VFOinW1NFzRXMRwXpu/s846/12.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="846" data-original-width="846" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj7-V4YyrgrsvIj8n7AlkabBH2POAz0ildocJeGPEXz-l6goeEBN5jAtOhV0weYAYxZClEaQPjfWCxzIzUxnUHICDZUnCBeuToSdZjr86NtyZdNSYhn3mevJpyl72VFOinW1NFzRXMRwXpu/w320-h320/12.jpg" width="320" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">Magická fyzikální věc</div><p style="text-align: justify;"><b>5. Výročí mého rozchodu.</b> Jenže ono se o takových věcech asi nepíše, a já bych o nich taky neměla psát, protože kromě zásahu do mého soukromí to zasahuje ještě do soukromí druhého zúčastněného, který už zúčastněný není. Ráda bych napsala, že jsem to od samého začátku brala sportovně, jenže 'sportovně' v mém případě znamená spadnout u toho na držku nebo dostat míčem do hlavy nebo propíchnout se běžkařskou hůlkou. Pravdou je, že kdybych měla možnost chovat se jako lepší čerstvě rozešlá absolventka rozpadlého vztahu, chovala bych se míň jako kráva. </p><p style="text-align: justify;">A taky mě dost zasáhlo, že už je to rok. Bylo to asi dvoutýdenní období, kdy jsem měla pocit, že se můj život konečně dostává do normálních kolejí, jaké jsem si přála celou střední, že mám kamarády, že zabíjím imaginární příšery a že jsem rozpoznala nefunkční vztah a společně jsme ho v klidu a míru ukončili a svět teď bude krásný, jenže pak začala karanténa. Rozpad mého prvního skutečného vztahu (když nepočítáme takové to psaní-nepsaní či týpky, co mě stalkovali po kampusu v Budějovicích) je jedna z posledních předkaranténních věcí, které si pamatuji.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi5XLwNshSfR-6XqhbK3yNij8IGh3M6gejnd9PdYTZQz4i5ajVWlNWD6A8FGqMYTWRmCHaCE2XURdY5CnB-gj3lPPIJ8dXJdiO0ABlyeu7rEP5GKeesuua_xxte9cHoRYq1Dbk6GJ7JHGQx/s850/11.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="850" data-original-width="850" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi5XLwNshSfR-6XqhbK3yNij8IGh3M6gejnd9PdYTZQz4i5ajVWlNWD6A8FGqMYTWRmCHaCE2XURdY5CnB-gj3lPPIJ8dXJdiO0ABlyeu7rEP5GKeesuua_xxte9cHoRYq1Dbk6GJ7JHGQx/w320-h320/11.jpg" width="320" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjeg4Q9hqmvDpTgaBcmv68fnBFtttmpRzN7hjlwAeVWczGxWU5E-kdfeTvkMVApVdeiuKEXGnFkDOgREAgdsjujE0YiSyBMhwFsjv7AQidmmvPW0pu7zTWKfVJUg_HKYXQt8tFazwAICosX/s850/14.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="850" data-original-width="850" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjeg4Q9hqmvDpTgaBcmv68fnBFtttmpRzN7hjlwAeVWczGxWU5E-kdfeTvkMVApVdeiuKEXGnFkDOgREAgdsjujE0YiSyBMhwFsjv7AQidmmvPW0pu7zTWKfVJUg_HKYXQt8tFazwAICosX/w320-h320/14.jpg" width="320" /></a></div><p style="text-align: justify;"><b>6. Mnoho instancí čvachtání se v bahně.</b> Když v říjnu zavřely hospody, přestalo být možné do nich chodit, tudíž všechny mé socializační pokusy byly přesunuty do přírody, což je vtipný, protože jsem nikdy nebyla moc velká šplhací, plazící se, klouzající či do bahna se nořící turistka. Nicméně díky jedné dobré duši, která se nenechala odradit ani jednou mou děsivou povahovou vlastností, jsem přišla na to, že to vlastně není tak hrozný a nakonec to má i něco do sebe. Mou nejoblíbenější vzpomínkou z letošní zimy je šplhání na zmrzlou skálu, z níž se nedalo dostat jinak než prostě sednout si a sklouznout se až dolů, přičemž jsem míjela plno lidí, kteří se škrábali nahoru a poslouchali moje "No, tohle vás taky čeká!" Než k tomuhle klouzání se dolů došlo, na krátký moment mě zaplavila tíha prozření, že neexistuje strach z výšek, pouze strach z pádu (ale to říkám jako někdo, koho strach z výšek bůhvíproč vlastně netrápí). </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh8u499ncbvqETBAK9Hj-g63nXDfXM8EbhEkB4pkiADTskSKs-HfQhvE-h17Cv06oRHudpwPdivIzmi_BqVhAbVpGdF30HLwvMc3OcBovtkQ10r36OYDZkKiKFHHO-gUukKrDVMvgH1Ht5B/s914/150301502_933511167459175_5608730582510388457_n.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="914" data-original-width="914" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh8u499ncbvqETBAK9Hj-g63nXDfXM8EbhEkB4pkiADTskSKs-HfQhvE-h17Cv06oRHudpwPdivIzmi_BqVhAbVpGdF30HLwvMc3OcBovtkQ10r36OYDZkKiKFHHO-gUukKrDVMvgH1Ht5B/w320-h320/150301502_933511167459175_5608730582510388457_n.jpg" width="320" /></a></div><p style="text-align: justify;"><b>7. Mnoho instancí čvachtání se v barvě na vlasy.</b> Když jsem si v listopadu odbarvovala vlasy, neudělala jsem to pořádně, a tak mi na jednom prameni, který kdysi býval ofina, zůstal tmavě hnědý flek. Nejspíš to není na první pohled vidět, ale já na svoje vlasy vrhám hrozně moc pohledů a tak tam tu skvrnu vidím pořád a už několikrát jsem se ji snažila něčím zamáznout, ale teď už to vzdávám. Poslední kapkou byla permanentní 'světle měděná červená' barva, která po týdni vzala za své. (Vzhledem k tomu, že si až příliš často myju vlasy, se asi není čemu divit. Ale stejně. Permanentní barva. Však když jsem měla tu tmavě hnědou, držela se mě jak klíště dětské nožky spící pod stanem.) Smiřuji se tedy s tím, že rusovlasá femme fatale ze mě nebude, a budu muset zůstat fatální ženou s vlasy barvy slámy.</p><p style="text-align: justify;"><b>8. Měsíc v kuse jógy.</b> Už jsem se asi nějak smířila s tím, že můj život bude neustálý koloběh jedení a nejedení, nesmyslných diet a sušenek, pokusů o cvičení a následovného zoufalého nadávání na sebe samotnou a na svoje geny, za které bych měla být ráda, protože díky nim jsem člověk a ne třeba mořská sasanka. V půlce ledna jsem si řekla, že zkusím jednu z třicetidenních výzev, které jsou k dispozici na youtube kanále <a href="https://www.youtube.com/user/yogawithadriene" target="_blank">Yoga With Adriene</a>, vybrala jsem si jednu z těch starších (z roku 2015), slibující zasvětit začátečníky do základů jógy. Videa byla obvykle v rozsahu patnácti až pětatřiceti minut, a bylo to tak pěkně naplánované, že jsem byla schopná provozovat to třicet dní v kuse a neumřít. Vlastně se mi to líbilo - jinak bych u toho nejspíš nesetrvávala, stejně jako jsem nesetrvala u žádné sekvence videí, která slibovala spálit úplně všechen můj tuk a přeměnit ho v nebeskou auru. Možná to částečně vyřešilo můj odpor ke cvičení. Nejspíš mě to nezhublo, ale s tím se budu muset smířit. Nehodlám rozdávat rozumy o něčem, z čeho sama rozum úplně nemám, tudíž nebudu hlásat sebelásku, ale jógu klidně, jóga je fajn.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgf5jIWia4iPFrE0NV-DWhRPEb9ywI9kkB5cDJ89emrO3qOUvH7EWoVEnOlfb_cjPDqFE93LPbhplub1oMWfXW9vC1xKZAB1_IUsPzT4-Ctdxg_WmmDVtsm9bbdw_I75XujFdynhV8WUTtS/s850/7.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="850" data-original-width="850" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgf5jIWia4iPFrE0NV-DWhRPEb9ywI9kkB5cDJ89emrO3qOUvH7EWoVEnOlfb_cjPDqFE93LPbhplub1oMWfXW9vC1xKZAB1_IUsPzT4-Ctdxg_WmmDVtsm9bbdw_I75XujFdynhV8WUTtS/w320-h320/7.jpg" width="320" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhxVkabgi6F5Z4er9yBgRYLjHw-SJeEzV3dS9byR0333Z3Mxd7jzs9hM_qTaFU1IbYFxBGvGsUcdqAFZUe-v8zI0v0sTx4BlR56vkISj8WpDsTT2iehPmZgBE1j-M1-L6c5evpgvYOsrCY9/s855/10.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="855" data-original-width="855" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhxVkabgi6F5Z4er9yBgRYLjHw-SJeEzV3dS9byR0333Z3Mxd7jzs9hM_qTaFU1IbYFxBGvGsUcdqAFZUe-v8zI0v0sTx4BlR56vkISj8WpDsTT2iehPmZgBE1j-M1-L6c5evpgvYOsrCY9/w320-h320/10.jpg" width="320" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">Kontrast koulí městských a koulí domácích. Jedny z nich byly konzumovatelnější než ty druhé.</div><p style="text-align: justify;"><b>9. Návrat k haiku.</b> Před maturitou, tedy prakticky vzato v pradávném období křídy, jsem se rozhodla začít zaznamenávat svůj život tak, že každý den vyfotím jednu fotku a napíšu k ní jedno haiku. Drželo se mě to celkem dlouho - mám takhle zdokumentovaný celý první vysokoškolský semestr, velkou část prvního semestru bez statusu studenta, následovného léta v práci a podzimu na nové škole, ale v zimě jsem s tím přestala a pak se mi nepodařilo souvisle začít až do letošního listopadu, kdy jsem si řekla, že tahle tradice byla pěkná (ač nejspíš pouze pro mě) a byla by škoda s tím jen tak seknout a zapomenout na to - když už nejsem schopná každý den si psát deník. Nemyslím si, že jsou zdaleka všechna moje haiku hodna publikace, ale k dnešnímu dni jich mám 643... a to je dost.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEix71mIhzujnXMoDfoa7guI4-IotoWjmdEyaZIDhwWgfhLUtcmPMymx_CWcDdp6daDmEunh90EJ16iECgriuhea85rArU35ihyYUoNTnucFSRo8H_W3ugTN00szAuZsPLioBDq0-wBTdQJC/s860/6.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="860" data-original-width="860" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEix71mIhzujnXMoDfoa7guI4-IotoWjmdEyaZIDhwWgfhLUtcmPMymx_CWcDdp6daDmEunh90EJ16iECgriuhea85rArU35ihyYUoNTnucFSRo8H_W3ugTN00szAuZsPLioBDq0-wBTdQJC/w320-h320/6.jpg" width="320" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJ4o1iYbU1M3RZYKMShtST__NsMkDoGF4E0IDu2bZiOLtfVnvuYJztik0GGASmx8Lc89tZDNkF4M5lBFP7uwj9zGF2iKjWDPIFCJf0cQ4U6yafuTiUCPpZANq1QCk7GJlRGW2Jetl2d_eD/s853/9.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="853" data-original-width="853" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJ4o1iYbU1M3RZYKMShtST__NsMkDoGF4E0IDu2bZiOLtfVnvuYJztik0GGASmx8Lc89tZDNkF4M5lBFP7uwj9zGF2iKjWDPIFCJf0cQ4U6yafuTiUCPpZANq1QCk7GJlRGW2Jetl2d_eD/w320-h320/9.jpg" width="320" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg20NfGB64QZdcdKpRYENIsZZgELI_IReXRdOTQuUMM3zB2WJLK7-d_rIPprkA1-lZTiBRvyVttgPxpqaMM2ZHJSFmR3fpbJIgR-yVbHiZl2qkbl3ox20np1NXwSoCDMALLmkBFZjWvYEjb/s848/13.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="848" data-original-width="848" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg20NfGB64QZdcdKpRYENIsZZgELI_IReXRdOTQuUMM3zB2WJLK7-d_rIPprkA1-lZTiBRvyVttgPxpqaMM2ZHJSFmR3fpbJIgR-yVbHiZl2qkbl3ox20np1NXwSoCDMALLmkBFZjWvYEjb/w320-h320/13.jpg" width="320" /></a></div><p style="text-align: justify;"><b>10. (Skoro) ani jedno vyhoření.</b> I když občas je to těžký a nebudu předstírat, že jsem v pohodě a v hlavě mám sluníčka a smajlíky - k tomu jsou na internetu jiní a je jich dost. Jistě jsem o tom psala už v předchozích článcích z karantény, ale není lehký být člověk sociální najednou uvrhnut mezi své vlastní asociální čtyři zdi. Nebyla jsem nikdy zvyklá na sedavý životní styl a na trávení času doma a v posledních letech před karanténou jsem zaneprázdněnosti přivykla ještě mnohem víc, být mezi lidmi byla moje terapie, jsem možná dle odborně naměřených hodnot introvert hromadící si své emoce v sobě, ale lidi mám moc ráda a můj život se točí okolo lidí a tahle šílená doba mě ještě víc přesvědčila o tom, že potřebuju pracovat s lidmi a mezi nimi. I když nemám ty nejlepší učitelské vlohy, i když nejsem zrovna emočně inteligentní a empatická, i když občas řeknu nějakou blbost, který pak týden lituju, ačkoliv její recipient na ni už třeba dávno zapomněl. Jsem člověk hodně náladový, se sklony k melancholiím, navíc s obsedantně kompulzivní poruchou a neustálým šustěním v uších. Dlouhodobá izolace mi tohle všechno ještě zhoršuje a občas mám pocit, že se úplně rozsypu. </p><p style="text-align: justify;"><br /></p><p style="text-align: justify;">Jsem ráda, že jsem tento článek stihla dopsat před začátkem semestru. Také jsem si plně vědoma, že čas čepic se velmi rychle zase vrátí. Jen jsem si chtěla tak mírně radostně povzdechnout. Navíc psát úvodní odstavce mi nikdy nešlo a dodnes z toho mám celkem osypky. S kamarádkou, která si taky pamatuje na kultovní éru blog.cz, jsme vzpomínaly na to, jaký to bylo, psát články na Téma týdne a psychicky se vypořádávat s hejty v komentářích. Já vzpomínala na to, jak jsem jednou během půl roku vyplodila čtyřicet slohových útvarů. Všechny z nich jsou odporné. Nikdy mě nebavilo svůj blog propagovat a tak i teď předpokládám, že kdo si k němu má najít cestu, učiní tak. (Jen mě kvůli tomu, prosím, dlouze nepsychoanalyzujte nikam do mých zpráv. Kdyžtak jen sami pro sebe. Prosím.)</p><p style="text-align: justify;">Děkuji vám za všechnu pozornost i nepozornost a tu máte hudební vložku (kterou si sem dávám stejně hlavně pro sebe, jako hudbu neodmyslitelně patřící k letošní zimě).</p><p style="text-align: right;">T.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><iframe allowfullscreen="" class="BLOG_video_class" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/cdrRTerdYkI" width="320" youtube-src-id="cdrRTerdYkI"></iframe></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><iframe allowfullscreen="" class="BLOG_video_class" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/Rjy1HBoDxGo" width="320" youtube-src-id="Rjy1HBoDxGo"></iframe></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><iframe allowfullscreen="" class="BLOG_video_class" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/VK4Zwjdlp20" width="320" youtube-src-id="VK4Zwjdlp20"></iframe></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><iframe allowfullscreen="" class="BLOG_video_class" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/xBD6CkXXSTc" width="320" youtube-src-id="xBD6CkXXSTc"></iframe></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><iframe allowfullscreen="" class="BLOG_video_class" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/m0h1G4rFwQI" width="320" youtube-src-id="m0h1G4rFwQI"></iframe></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><iframe allowfullscreen="" class="BLOG_video_class" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/VGwLSQ13h1Q" width="320" youtube-src-id="VGwLSQ13h1Q"></iframe></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div>Tereza http://www.blogger.com/profile/09977038341697724006noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-1625129288323199076.post-45999068470241617432020-11-08T13:56:00.005+01:002024-02-17T10:46:14.886+01:00Ó podzime, jak dlouze tvé housle lkají<p style="text-align: justify;">Bydlím v šestém patře a za oknem mám dva jehličnaté stromy, jejichž druh si nedovolím určit, a těsně vedle nich je nějaký listnatý strom, jehož biologická specifika taky neznám, ale javor to nebude, a ty dva jehličnaté se občas tak blahosklonně dívají směrem k tomu listnatému, který je i trochu menší než ony, a říkají mu nejspíš něco ve smyslu, <i>hele, ty zase plešatíš, kamaráde, </i>což je poněkud netaktní vzhledem k tomu, že je podzim, a že většina listnáčů teď plešatí, a stává se mu to každý rok, a rozhodně to není něco, s čím by byl smířen, protože neznám strom, který by se na sebe byl schopen opadaný podívat do zrcadla, aniž by se aspoň trochu zastyděl. Každopádně občas mám pocit, že ty dva jehličnaté stromy tomu listnatému trošku závidí, protože by taky chtěly, aby jejich jehlice měnily barvu, padaly na zem a děti je sbíraly a psi požírali a potom zvraceli, a dost možná by jeden toho druhého chtěl vidět bez jehličí (ale nerada bych šířila drby).</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEifn_ie9PI2fFvEKxrRgLK60SHLMGUrQHJazOZNA9s2baAVAqPLAw6cvoZLRVXPfLZ718eNlV3MH3XzzpGLybVHSexl4J592TC9frGqKoT9myh1F1qiO96yiKgxWyVEbpCBZj8djfFxldLV/s2002/podzim+%25C3%25BAvodn%25C3%25AD+fotka+1.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1001" data-original-width="2002" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEifn_ie9PI2fFvEKxrRgLK60SHLMGUrQHJazOZNA9s2baAVAqPLAw6cvoZLRVXPfLZ718eNlV3MH3XzzpGLybVHSexl4J592TC9frGqKoT9myh1F1qiO96yiKgxWyVEbpCBZj8djfFxldLV/w400-h200/podzim+%25C3%25BAvodn%25C3%25AD+fotka+1.jpg" width="400" /></a></div><span><a name='more'></a></span><p style="text-align: justify;">Podzim je nepochybně perfektní dobou k tomu vylézt ven, naflákat milion fotek barevného listí a sebe a sebe v barevném listí a rozvěsit je všude po sociálních sítích, abyste na ně dostali plno srdíček a za ta srdíčka vaše tělo vyprodukovalo plno serotoninu, protože všichni teď potřebujeme serotonin, a není nic snazšího než vytvořit si ho pomocí fotek a sociálních médií. Z tohoto blogu je podstatně těžší vytřískat hormon štěstí, protože tady žádná srdíčka nedostávám, ale popravdě, o to to tu mám raději, protože čím dýl ty sociální sítě používám, tím více se mi zdají pokrytecké. Tak nějak mi vadí, jak se na internetu všichni automaticky snaží prvoplánově zalíbit a psát pod fotky moudra a sbírat obdivné souhlasné komentáře, a nedávno jsem navštívila facebookovou skupinu Blogeři a blogerky, jejímž jsem (absolutně neaktivním) členem, a s trochou smutku jsem zjistila, že ani to už není pro mě, protože si neumím představit, že zavěsím svůj blog na internet a zvu lidi, jejichž cílem je převážně se taky zviditelnit, ať mi pod články píšou rádoby pochvalné komentáře zakončené "a jukni taky na můj blog". Možná si zas procházím nějakým obdobím falešné morální nadřazenosti, ale mám pocit, že jen zřídka někoho něco, respektive někdo, opravdu zajímá, a ve výsledku sotva my sami zajímáme sebe. Ale možná to tak není. Přece jen nejsem schopná nahlížet na svět cizí optikou.</p><p style="text-align: justify;">Nicméně i tak chodím po venku a flákám desítky fotek barevného listí a sebe a sebe v barevném listí. Mám pocit, že tenhle podzim je mnohem intenzivnější než všechny předchozí podzimy. Jednak proto, že jsem se na něj těšila. Cítila jsem se u toho těšení poněkud pokrytecky, protože vždycky jsem byla osoba hluboce a zapřisáhle milující léto, ale tentokrát toho na mě bylo trošku moc, možná proto, že jsem své léto trávila v práci, kde jsem nosila softshellovou vestičku (kdyby chtěl někdo namítat, že mám přece v šuplíku dvě pracovní trika, tak v těch jednak vypadám jako oslice a hlavně nemají kapsy, takže bych si zase musela skrývat kapesníky v podprsence a to snad po mně nikdo nechce), možná proto, že jsem si musela začít dokreslovat obočí, a to se ve vedru roztéká, možná proto, že přílišná monotónnost počasí člověka začne ubíjet, ať už to je v létě nebo v zimě. Když přišel podzim, byla jsem nadšená, protože podzim je sezóna kabátků a čepic (díky nimž mi nevlhnou vlasy, takže win-win), a taky kotníčkových bot, které se mi pokaždé rozpadají, protože v nich asi špatně nebo moc chodím a tak za ně utratím až moc peněz děj se co děj.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQTehdHpBtFcjRe41Zdnv2JTui6fnxlnesYZQ9diOdbh49HvNE6HtDnnU7e1EATTlVg-QsY1IsCH2q4RYh4erC7FfdsmBCKcEQs-0Z7PzhBcQ3D-AB6iW6fWyMRLSJUyFdtR7IX8HqoEiQ/s1500/1604401972760.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQTehdHpBtFcjRe41Zdnv2JTui6fnxlnesYZQ9diOdbh49HvNE6HtDnnU7e1EATTlVg-QsY1IsCH2q4RYh4erC7FfdsmBCKcEQs-0Z7PzhBcQ3D-AB6iW6fWyMRLSJUyFdtR7IX8HqoEiQ/w320-h320/1604401972760.jpg" width="320" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTz46pngR9-ADdTenwM1mBheUDv6iEOTi-VoYnyBKuAlP1UMOiPdJGoagoWe8PpFWApZxDXCPZrwVB1evRjb5Xai5MpUQZUot4WgsGQAeA2xd6Ep2W51BkUCUQvF067eAq6REVS2yg9YKd/s1500/1604401972778.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTz46pngR9-ADdTenwM1mBheUDv6iEOTi-VoYnyBKuAlP1UMOiPdJGoagoWe8PpFWApZxDXCPZrwVB1evRjb5Xai5MpUQZUot4WgsGQAeA2xd6Ep2W51BkUCUQvF067eAq6REVS2yg9YKd/w320-h320/1604401972778.jpg" width="320" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEidnhSXK-Zdvvh_1ASWIyXS4TplK0r9PziaNkPm0X9wORc16FF4_nEGfLCamKzQGEP45kucQPSFZoG5klysswReQ9T_0DznDpKFmo0esPukNwJ2MuJCqV73Hkj6Ilbp21tVT05JQRtz_aKc/s1500/1604401972782.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEidnhSXK-Zdvvh_1ASWIyXS4TplK0r9PziaNkPm0X9wORc16FF4_nEGfLCamKzQGEP45kucQPSFZoG5klysswReQ9T_0DznDpKFmo0esPukNwJ2MuJCqV73Hkj6Ilbp21tVT05JQRtz_aKc/w320-h320/1604401972782.jpg" width="320" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgqFUEDQYJspN7OcWI8Zjr-YGlWQig3H0yxsc3G_3VP6DPS45ZqJSrhbvrMFVRYnCQuw8GyjHt2zKq8GNPLARUuf9zJvOt7HKZmHXzi56SI1hYT2iC3gZlhW_XrxmNLychrItOUX1qhLvnn/s1500/1604401972824.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgqFUEDQYJspN7OcWI8Zjr-YGlWQig3H0yxsc3G_3VP6DPS45ZqJSrhbvrMFVRYnCQuw8GyjHt2zKq8GNPLARUuf9zJvOt7HKZmHXzi56SI1hYT2iC3gZlhW_XrxmNLychrItOUX1qhLvnn/w320-h320/1604401972824.jpg" width="320" /></a></div><p style="text-align: justify;">Taky jsem se chvíli těšila do školy, než ji zavřeli, ale aspoň se můžu do školy těšit znova, až na to, že teď je to těšení se špetkou (nebo možná čajovou lžičkou) šílenství. O tom, jak mi vadí online škola, jsem už psala mnohokrát, takže jen zmíním, že mi vadí pořád, a že naši angličtináři se předhání v tom, kdo nám dá absurdnější úkol - dosud vede esej srovnávající hliníkové a ocelové karoserie a v těsném závěsu přečíst za týden osmdesátistránkovou novelu, podívat se na film a zhltnout tři teoretické texty, ačkoliv máme ještě plno dalších předmětů, na které máme taky úkoly. Občas sedím u počítače a říkám si, že jsem radši měla jít na obor učitelství humanitních studií, protože to, že bez problému ovládáte jazyk, neznamená, že vás bude bavit ho studovat - i když v tomto případě je to nejspíš hlavně o našich vyučujících, kteří mě všichni štvou. Naštěstí to vyrovnává španělská sekce, v níž máme dokonce už i hodiny ve španělštině (to mě, pravda, naplňuje trošku provinilou radostí, protože zbytek ročníku se moc nechytá, a ani se moc chytat nemůže, když většina z nich se španělštinou začínalo vloni, ale já mám radost, že konečně nemám pocit, že mi zahnívají mozkové buňky). Domlouvám si bakalářku. Nejspíš definitivně jsem vzdala přání vyjet příští rok na erasmus, a začínám přemýšlet o tom, že se budu hlásit až během magisterského studia, s nímž to teď vidím mnohem nadějněji než dříve, kdy jsem říkala, že do toho nejspíš nepůjdu. Škola je fajn, ale chvílemi mi už vytejká mozek uchem. (Následováno kočičím okýnkem.)</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgUywAirzNyTCrWDAx4-X5WzBHYbumQPZqNv-6pWkrQL4BTMMSdw_otANwfqfZjAoCFnk9C3iKlqX3RzUmT8mA9R_sTnUwN748G4WTdq0RVvIyFb4XKJ8UTUUzQC4TNT2vuS9CAW0Cc5PpT/s1500/1604401972845.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgUywAirzNyTCrWDAx4-X5WzBHYbumQPZqNv-6pWkrQL4BTMMSdw_otANwfqfZjAoCFnk9C3iKlqX3RzUmT8mA9R_sTnUwN748G4WTdq0RVvIyFb4XKJ8UTUUzQC4TNT2vuS9CAW0Cc5PpT/w320-h320/1604401972845.jpg" width="320" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgosA93V0LmeaECbjINu5pqQuRmXTF_pOEwD5kULFO12HpD2SyDDxa9Xh42gIU1CZP4Nzslf5xlm4S3KKSfQGOItNPvgtqG13xL-2b-NXatlvQd8nqbnSsTRgf2FXs5vNwQ4343j2QSwILv/s1500/1604401972848.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgosA93V0LmeaECbjINu5pqQuRmXTF_pOEwD5kULFO12HpD2SyDDxa9Xh42gIU1CZP4Nzslf5xlm4S3KKSfQGOItNPvgtqG13xL-2b-NXatlvQd8nqbnSsTRgf2FXs5vNwQ4343j2QSwILv/w320-h320/1604401972848.jpg" width="320" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh9Gzc4tqDKNgPaVT6mwD79a2YwemhB3tzlwOI9_f4GycXXtI_nVyhGq82i69EBY-m364eUAPpmxDAGzNucs2TkXNnO8LQfXHl7OrEGGdb-ZxmkJypLkJUh0607YoDRb4Bbg7zTU85NJqBL/s1500/1604401972828.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh9Gzc4tqDKNgPaVT6mwD79a2YwemhB3tzlwOI9_f4GycXXtI_nVyhGq82i69EBY-m364eUAPpmxDAGzNucs2TkXNnO8LQfXHl7OrEGGdb-ZxmkJypLkJUh0607YoDRb4Bbg7zTU85NJqBL/w320-h320/1604401972828.jpg" width="320" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEitKNuU441WPcPa1IkUvPqGWSCYffZsSc80moPl2ddUh9zlKnGzaFwj2514jAbSHzAH7wTmE1dCRyh7_v83evnYsqZ63HRF9XlRO2Sy6txKMPJYP0m2rW1AEmXz3LpV26jgTAhTxEWe3YDR/s1500/1604401972835.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEitKNuU441WPcPa1IkUvPqGWSCYffZsSc80moPl2ddUh9zlKnGzaFwj2514jAbSHzAH7wTmE1dCRyh7_v83evnYsqZ63HRF9XlRO2Sy6txKMPJYP0m2rW1AEmXz3LpV26jgTAhTxEWe3YDR/w320-h320/1604401972835.jpg" width="320" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBvsg8jT0sjcW-2oMPmilPRbGbva5UAsJL0Puk017NZ3CUMbjMJv_q6lZ83ZPIcq8iiqRWDppPv1c2N4C4Ha1eLeaiCpEkO_pmajmph3Z0Du1aaInKyjdQv2LKWJmkGIVXtvukvTosyT7v/s1500/1604401972839.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBvsg8jT0sjcW-2oMPmilPRbGbva5UAsJL0Puk017NZ3CUMbjMJv_q6lZ83ZPIcq8iiqRWDppPv1c2N4C4Ha1eLeaiCpEkO_pmajmph3Z0Du1aaInKyjdQv2LKWJmkGIVXtvukvTosyT7v/w320-h320/1604401972839.jpg" width="320" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgrBt5j0WyDBNDEzHxMG8IkyRnB4_fYqb5FgzzLyb5bZyuap8GXM1oa9S4SYIvrHmKx27q8XxOz_ZG1sp7QjkQvIQKXZrezIHViYh0zrCXMuYuZ_1QGhtzeZHf0o1uM6etwAeWekMa4GXLr/s1500/1604401972785.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgrBt5j0WyDBNDEzHxMG8IkyRnB4_fYqb5FgzzLyb5bZyuap8GXM1oa9S4SYIvrHmKx27q8XxOz_ZG1sp7QjkQvIQKXZrezIHViYh0zrCXMuYuZ_1QGhtzeZHf0o1uM6etwAeWekMa4GXLr/w320-h320/1604401972785.jpg" width="320" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">Pod tím hadrem jsou elektrické klávesy.</div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiQ2FaVQSHNNHA7e6Lif55_E1AKzVzLIKJFBEj6T676Q9awIzD6BOJCP4vIyW9LDYH3OoWw7MvTSY4vbmAIX1kp2qPqNGyuVPQ06ty1HsqnhU9dwU_KAhksEmblOucFRLGGUiiT3Wl9BhWw/s1500/te%25C4%258Dka+knihovnice.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="668" data-original-width="1500" height="178" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiQ2FaVQSHNNHA7e6Lif55_E1AKzVzLIKJFBEj6T676Q9awIzD6BOJCP4vIyW9LDYH3OoWw7MvTSY4vbmAIX1kp2qPqNGyuVPQ06ty1HsqnhU9dwU_KAhksEmblOucFRLGGUiiT3Wl9BhWw/w400-h178/te%25C4%258Dka+knihovnice.jpg" width="400" /></a></div><div style="text-align: center;">Nebojte se, kočky máme pořád tři. Máša se jen pořád nechce fotit.</div><p style="text-align: justify;"><br /></p><p style="text-align: justify;">Během tohoto podzimu jsem zjistila, že na smutky je nakonec stejně nejlepší být sám. Jenže pak jste smutní a pár dní nefungujete a ostatní chtějí vědět, co se děje, a tak jim to řeknete, jenže oni pak nevědí, jak reagovat, a akorát vás to rozhodí, protože máte pocit, že jste je rozhodili a že jste jim to vůbec neměli říkat. Kéž by život nevytvářel situace, na které je těžké reagovat. Možná, že někteří lidé jsou až moc čisté duše na to, aby po vašem boku (a na tomhle světě) zůstali dlouho. Když přijdete o svou nejlepší kamarádku, je jasné, že tím bude vaše období poznamenané. A vlastně váš celý život, i poté, co se svět zdánlivě vrátí do normálních kolejí. Tolikrát od toho dne jsem si říkala, že bych s ní šla na kafe nebo na brusle nebo že 'hele, tohle bych jí mohla poslat!', a pak se za sebe vždycky zastydím, protože tohle už přece nejde. Jsem moc vděčná všem, kteří se na mě během tohohle podzimu nevykašlali a byli na mě hodní, ať už o tomhle věděli nebo ne. Dokud to šlo, moc mi pomáhalo být v práci. Snad se tam jednoho dne zase budeme moct vrátit. (I teď vás poprosím, abyste do toho nerýpali, rýpe do toho až moc lidí. Díky. <3)</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhDHSyzZGUkZdkkm_lbT3uh0j61rc77G3smtqiAbpdYjdAJx6LFgyv-A6aqH0i5Bde8iyVmj7YOlhOwHEDNF-I4KkTVYmsqESDeW7kFCuBJr7RnW9ZAPEbdocAvxVMNTdXTqzshlv7ofeHb/s1500/1604401972817.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhDHSyzZGUkZdkkm_lbT3uh0j61rc77G3smtqiAbpdYjdAJx6LFgyv-A6aqH0i5Bde8iyVmj7YOlhOwHEDNF-I4KkTVYmsqESDeW7kFCuBJr7RnW9ZAPEbdocAvxVMNTdXTqzshlv7ofeHb/w320-h320/1604401972817.jpg" width="320" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEitTzoMdg1_6yJUg9Tx8NwuuQMr29Ky_zuBewHf2VhPL2M5VE3_pDrBFDWUbzWh-t6H3PHvf_6QWbPrQav_P0_fXiHxWECjqp105ZMtLCFbej8u755QzdFXmSu9iVItxsu5stR6fueuC8HP/s1500/1604401972820.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEitTzoMdg1_6yJUg9Tx8NwuuQMr29Ky_zuBewHf2VhPL2M5VE3_pDrBFDWUbzWh-t6H3PHvf_6QWbPrQav_P0_fXiHxWECjqp105ZMtLCFbej8u755QzdFXmSu9iVItxsu5stR6fueuC8HP/w320-h320/1604401972820.jpg" width="320" /></a></div><p style="text-align: justify;">V porovnání s první karanténou už tak úzkostlivě nesleduji zprávy. Stáhla jsem si takovou tu aplikaci, která mi hází zprávy do upozornění, a ačkoliv jsem čekala, že mě to bude rozčilovat, vlastně mě to vůbec nerozčiluje, je celkem fajn nemuset ty zprávy hledat (i když mě u té aplikace štve, že některé články jsou po rozkliknutí placené). Jelikož jsem moc šikovná holka, přibližně před měsícem jsem utopila telefon v čaji, načež jsem si řekla, že si tedy v nějakém rozumném finančním rámci pořídím nový, a píšu to sem hlavně proto, že jsem, co se týče strkání sim karet do telefonu, mnohem schopnější, než jsem si myslela! Tak. Taky mi to teď možná, ale jenom možná, o něco líp fotí. Chodím do lesa mnohem víc, než jsem chodila dřív - možná až na to relativně krátké období mého dětství, kdy jsem bydlela v úpatí Krkonoš a skoro každý den se s maminkou šplhala na Mumlavský vodopád. Nedávno jsem na mechem porostlém pařezu viděla mloka, který tam vylezl asi proto, že chvilku předtím pršelo, a chvíli jsem si říkala, že by bylo pěkné být tím mlokem, ale že možná je přece jen o něco lepší být člověkem hledícím na mloka. Taky jsem viděla netopýra, který okolo sebe při vzletu rozvířil listí a na zlomek to vypadalo, jako by se rozletěl na další malé netopýry. Během posledních pár měsíců jsem zjistila, že je plno detailů, které si zaslouží, aby pro ně bylo žito (<- pasivní tvar, ale žito je taky fajn), byť je to něco tak nepodstatného jako rozbor věty <i>Koně jedli/jeli jedouc.</i></p><p style="text-align: justify;"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgdcLRb6wJS7nCLY1muaaVJlEwIk_Nj-xP4Pc6bOHa2M_-ub-HfSnSj2Gsuf3V9VgA1OpYm_X-LqFAF9-BBytdp210pEol_9ZvPE7zIk-pkIdTjNML_jLSVso261tOvwAULtkZk4eSQA_Pc/s1502/1604351950565.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1502" data-original-width="1500" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgdcLRb6wJS7nCLY1muaaVJlEwIk_Nj-xP4Pc6bOHa2M_-ub-HfSnSj2Gsuf3V9VgA1OpYm_X-LqFAF9-BBytdp210pEol_9ZvPE7zIk-pkIdTjNML_jLSVso261tOvwAULtkZk4eSQA_Pc/w319-h320/1604351950565.jpg" width="319" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg23WzOlLdoWQ53vnNRoIVASZpAb9wpdWDmE_2TaCGKcEMl1PNTGvSpHXKAd4QSPWzkEF7hzGP08aF72QZ_M0apEzuPCMgezo1A9vI3yGDwCmuMs__p0uAXzFYV1RXH-zPGqn8EUtWAryIJ/s1500/1604351950567.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1499" data-original-width="1500" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg23WzOlLdoWQ53vnNRoIVASZpAb9wpdWDmE_2TaCGKcEMl1PNTGvSpHXKAd4QSPWzkEF7hzGP08aF72QZ_M0apEzuPCMgezo1A9vI3yGDwCmuMs__p0uAXzFYV1RXH-zPGqn8EUtWAryIJ/w320-h320/1604351950567.jpg" width="320" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjmK_ehQbClj7krbkZWApLUgcSnyu6QgP-BQFVr5Z50s0LlEDJW0aszDeUbaXpg6UZMlsV14q-5FRGDhZT56swSG6XTo29qMEf0o5bHCfSFjtrpcLOQuTdQB6IT5LEkgbfedPhf4PnWo_R6/s1502/1604351950571.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1502" data-original-width="1500" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjmK_ehQbClj7krbkZWApLUgcSnyu6QgP-BQFVr5Z50s0LlEDJW0aszDeUbaXpg6UZMlsV14q-5FRGDhZT56swSG6XTo29qMEf0o5bHCfSFjtrpcLOQuTdQB6IT5LEkgbfedPhf4PnWo_R6/w319-h320/1604351950571.jpg" width="319" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgeK4FTLJUhJbElqEl1ZFKwPUA99LDGuPlQ8ZRIEDpi7hxeZYFwflv45x-KQYJIiDhHIsEJr41NvRaXaRfwjuoDdD_8-sd_yiV29ly4fj5YrtWRxID3GXWa88tqDTtx0-IhOX3ZdKjWhcxt/s1500/1604401972802.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgeK4FTLJUhJbElqEl1ZFKwPUA99LDGuPlQ8ZRIEDpi7hxeZYFwflv45x-KQYJIiDhHIsEJr41NvRaXaRfwjuoDdD_8-sd_yiV29ly4fj5YrtWRxID3GXWa88tqDTtx0-IhOX3ZdKjWhcxt/w320-h320/1604401972802.jpg" width="320" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">Orloj v Kryštofově údolí.</div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg24qKq6nRMXRrAwceCOm-CO70vV_hU3dj6mTsSTZn5t3wVjc5k_BFIXpkbqyAiThuHfRzBOGiGakQn-jnAvLNK0OD_t4DSUkVSY843wnlyiqRVn8PqR9wqwJk9Xbp0ZmnIszdKhhik67y0/s1502/1604351950574.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1502" data-original-width="1500" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg24qKq6nRMXRrAwceCOm-CO70vV_hU3dj6mTsSTZn5t3wVjc5k_BFIXpkbqyAiThuHfRzBOGiGakQn-jnAvLNK0OD_t4DSUkVSY843wnlyiqRVn8PqR9wqwJk9Xbp0ZmnIszdKhhik67y0/w319-h320/1604351950574.jpg" width="319" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNTK4XdiIiG7tX9s70h_cvsBhxSdyvl1FFTRmOOkKIHHM2mHjAQsJGceJesJwxuRLMnl85PPRKqRshk-mQys1EC29_Lozgpdxzm1MutGUOcJESpbBUy-qh5EytU1OkZe3ENWEJkc_KM10R/s1502/1604351950581.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1502" data-original-width="1500" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNTK4XdiIiG7tX9s70h_cvsBhxSdyvl1FFTRmOOkKIHHM2mHjAQsJGceJesJwxuRLMnl85PPRKqRshk-mQys1EC29_Lozgpdxzm1MutGUOcJESpbBUy-qh5EytU1OkZe3ENWEJkc_KM10R/w319-h320/1604351950581.jpg" width="319" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjfLw-ovVLQt_Jr8Dpk26DU08tvEWl4V1VXFaqgrwA_XAVbb73YPPEyoZZO7BPW3etVVRPtKDVaSt-kLvel6mcY9IQQ745Uc8pftzucxTAP98Mra0wMCEbs9IF_h00PWikhHVd9YNzIyxei/s1500/1604352058443.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjfLw-ovVLQt_Jr8Dpk26DU08tvEWl4V1VXFaqgrwA_XAVbb73YPPEyoZZO7BPW3etVVRPtKDVaSt-kLvel6mcY9IQQ745Uc8pftzucxTAP98Mra0wMCEbs9IF_h00PWikhHVd9YNzIyxei/w320-h320/1604352058443.jpg" width="320" /></a></div><i><br /></i><p></p><p style="text-align: justify;">V létě jsem sem sepsala dlouhý článek podrobně a rozsáhle shrnující moje problémy s jídlem a hubnutím a sama se sebou, ale poté, co jsem se nad ním zamyslela, jsem ho ještě toho dne smazala. Nemyslím si totiž, že by někomu pomohl, možná by čtenáře jen rozhodil nebo by je přiměl dávat mi nevyžádané rady, na což nejsem dost silná. Ze svých problémů se asi jen tak nevymotám a cvičení pro mě vždycky bude spíš forma trestu za to, že jsem něco snědla, než pohyb, který dělám pro radost, protože nechápu, jak bych se mohla svíjet na zemi a snažit se dělat sklapovačky pro radost. Bohužel mi bylo shůry naděleno tělo s tendencí tloustnout a metabolismus, který jsem si vlastní vinou pokazila, ale už si aspoň uvědomuji, že existuje na světě plno mnohem větších problémů než špeky na břiše. A že mám na sebe asi opravdu pokřivený pohled. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxj4TILlADMD6AlJIeZyVjjR16pk639oJr5L63GRM46K7SDTFUfwo3vxkCKsZzoPSwoNvOy5dCR09f8te7uIF31NhT4OXet6zd9UDJfwuvu7zcxp4FrcBvTvMw7-6HETDjUU66-jzLk0U9/s1500/1603546677051.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1122" data-original-width="1500" height="239" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxj4TILlADMD6AlJIeZyVjjR16pk639oJr5L63GRM46K7SDTFUfwo3vxkCKsZzoPSwoNvOy5dCR09f8te7uIF31NhT4OXet6zd9UDJfwuvu7zcxp4FrcBvTvMw7-6HETDjUU66-jzLk0U9/w320-h239/1603546677051.jpg" width="320" /></a></div><div style="text-align: center;">Nejkrásnější je rozmazaná.</div><p style="text-align: justify;">Titulek dnešního fotočlánku jsem si vypůjčila z Verlainovy Písně podzimní, první básně, do které jsem se zamilovala. V posledních měsících používám facebook jako místo hlavně <a href="https://www.facebook.com/AnantesGC/photos/a.210126502340030/3744941268858518/" target="_blank">poetické</a> (věřte nebo ne, dá se to!) a do textů se zamilovávám celkem často, ale tahle byla prostě moje první. Jaká byla vaše první?</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgwjMICASiZydyN3OE6TVuynnpl3lWUd32xQpskarV3n4lM2gWcxwXmRuxTOxCcLQD06GAr9Y8JNFJMqQwR59aBVqLVrGK7g27FuypJS2lXjcQNDMAmBrrEMFyGW2sAEVnhoXxRBFw-BopH/s1500/1604751834867.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1001" data-original-width="1500" height="214" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgwjMICASiZydyN3OE6TVuynnpl3lWUd32xQpskarV3n4lM2gWcxwXmRuxTOxCcLQD06GAr9Y8JNFJMqQwR59aBVqLVrGK7g27FuypJS2lXjcQNDMAmBrrEMFyGW2sAEVnhoXxRBFw-BopH/w320-h214/1604751834867.jpg" width="320" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: right;">T.</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: right;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: right;">(Vím, že někteří máte problém s tím, jak mě vlastně oslovovat, tak vám prozradím, že můžete úplně jakkoliv. Nejvíc mi vadí oslovení Terka, ale tak mi říká úplně nejvíc lidí, a zdá se mi blbý říkat "eeee, neříkej mi tak," tudíž už jsem otupěla i vůči této výhradě, vlastně ani nevím, co mi na tom vadilo, kromě toho, že to nezní ani za mák elegantně. To jen že sem tam na mě někdo odkazuje na blogu a asi abych se nenaštvala, zmíní mě tam jako T.;)</div>Tereza http://www.blogger.com/profile/09977038341697724006noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-1625129288323199076.post-35269233970178069992020-09-29T21:46:00.001+02:002023-03-23T16:04:12.352+01:00 O banánové zmrzlině a pocitu morální zodpovědnosti<p style="text-align: justify;">Začnu něčím naprosto zřejmým, skutečností, která ke mně
patří skoro jako bodliny do kaktusů nebo drápky do kočičích paciček: Nerada
vytvářím jídlo. Možná je to tím, že jsem líná, možná tím, že jsem nešikovná,
možná za to může má systémová nechuť podřizovat se genderovým stereotypům a
odpor k plnění cizích očekávání. Každopádně, tohle je třeba objasnit na
úplný začátek tohoto příběhu. Já a tvoření věcí, co se jedí, to vůbec nejde dohromady
(a mám plno tragikomických historek o tom, jak jsem se snažila uvařit si něco
dobrého, ale skončilo to jako bublající zoufalost připečená k pánvi, ale
ty tu dnes vypisovat nebudu). Stravuji se výhradně věcmi, co se dají sníst,
aniž by při jejich zpracování musel člověk riskovat čerpání životní pojistky. A
obvykle nejím zmrzlinu. Je na mě moc studená.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg9Na8JLj8M6wln9TvaPGyAOItj35-Y-rhy4nSaJdSgMsiKEispqlpMn6nJhgC7p1J4TKOfvzY1b3e4736xqg_2ITfBrEKugSLuq7HnycR6-5V4pdd8v9Mt42ZyWTvIHXElt7QOf7brrn2x/s2048/PicsArt_09-29-09.23.00.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2048" data-original-width="1732" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg9Na8JLj8M6wln9TvaPGyAOItj35-Y-rhy4nSaJdSgMsiKEispqlpMn6nJhgC7p1J4TKOfvzY1b3e4736xqg_2ITfBrEKugSLuq7HnycR6-5V4pdd8v9Mt42ZyWTvIHXElt7QOf7brrn2x/w339-h400/PicsArt_09-29-09.23.00.jpg" width="339" /></a></div><span><a name='more'></a></span><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Jednoho horkého dne na konci léta jsem se vracela z práce
a vzala jsem to přes obchod u nás na sídlišti. Zpocená a přidušená rouškou jsem
si řekla, že si koupím dva banány. Protože člověk prostě občas dostane banánovou
náladu, a dva se dají sníst, je to takový rozumný počet pro jednoho člověka,
který nemá spotřebu větší než dva banány denně a nemá rád banány, které
začínají hnědnout. Vydala jsem se tedy do oddělení banánů a po chvíli rozmýšlení
si vybrala trs šesti banánů, z něhož jsem chtěla ty svoje dva banány
odtrhnout – protože samostatně tam prostě nikde neležely. Jenže jsem tak nešikovná,
že místo toho, abych utrhla dva banány, hodila si je do košíku a pokračovala s nákupem
(jako normální člověk, jímž bych ráda byla), jsem ten trs škubala tak dlouho a
usilovně, až jsem všech šest přítomných banánů natrhla u šťopky, zatímco zůstávaly
stále ve formě kompletního trsu. Prostě se mi povedlo natrhnout celý trs banánů
a všechny je otevřít, aniž bych utrhla alespoň jeden z nich. To nejblbější,
co se vám při odlamování banánů může stát, když teda nepočítám tak absurdní
situace jako že z banánu na vás vyskočí jedovatý had nebo vás začne
atakovat opice, která si na banány dělala zálusk před vámi. Jelikož jsem byla
zpocená, unavená a nervózní z toho, jestli mi kočky za dobu mé celodenní
nepřítomnosti nepoblinkaly celý byt, nebyla jsem schopna se s touto zápletkou
pohotově vypořádat. Rozhlédla jsem se – zcela náhodou nebyl v mém okolí
nikdo, kdo by vypadal, jako že si mé banánové trable všiml – a tak jsem polorozpadlý
trs banánů vrátila zpátky k jejich soukmenovcům a pokračovala do sekce
těstovin.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Jenže jak jsem tak procházela okolo špaget, kolínek, vrtulí
a prokletých zpropadených motýlků, kteří nejdou napíchnout na vidličku ani
uvázat pod krk, nemohla jsem své myšlenky odpoutat od těch šesti banánů, které
jsem znectila a pak nechala ležet v regále mezi ostatními. Potupně
otevřené. Odsouzené k tomu, že si je nikdo nekoupí, protože kdo by kupoval
trs šesti otevřených banánů, začnou tam uhnívat a smrdět, roztékat se po černém
plastu, na němž leží; lidé okolo nich budou chodit a říkat si „fuj, to jsou ale
hnusný banány, proč je tu někdo nechal takhle ležet, co to bylo za morálně
zvrhlou dekadentní trosku, čí duše mohla být tak zetlelá, že nechala zetlít nevinný
trs banánů, který by se přitom dal tak krásně použít jako předloha pro raně
metafyzické zátiší spolu s Apollinairovou bustou! Ó prostoto!“ A jak jsem
pokračovala směrem k polotovarům a řeznickému pultu, tato myšlenka ve mně
hlodala dál a dál. Je to nemorální, nechat tam ty banány takhle ležet. Je to
proti kategorickému imperativu. A tak jsem si řekla, že pro ten trs banánů
dojdu a koupím si ho celý.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Tento krok nebyl tak snadný, jak se zdá, a jeden banán mu
padl za oběť, protože když jsem trs nabírala do chatrného igelitového sáčku, jeden
banán se odtrhl a zakutálel se pod vodní meloun ve vedlejším regále. Už nebylo
možno ho zachránit – nechtěla jsem riskovat, že si třeba zašprajcnu ruku pod
meloun a budu muset kupovat ještě ten – a doteď je mi to trochu líto. Všeho
všudy pět banánů se mi však zachránit podařilo. V tu chvíli mi problesklo
hlavou, že nejrozumnější bude vyrobit z nich banánovou zmrzlinu. Koupila jsem
tedy ještě krabici mandlového mléka a pak pokračovala v nákupu, spokojená
s tím, že jsem neporušila své morální zásady, avšak, pravda, trochu
rozrušená z enormního množství banánů v mém košíku.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Do zmrzliny jsem se pustila hned co jsem dorazila domů, neboť
jsem chtěla úspěšně dovršit události onoho horkého odpoledne. Vytáhla jsem ze
skříňky ruční mixér (jenž slouží k mixování rukou v sedmém pádě
singuláru, nikoliv v druhém pádě plurálu), oloupala a naporcovala banány,
přilila mandlové mléko, našla skořici a trochu tam přisypala, a, odmítajíc si
připustit, že by to mohlo skončit záplavou banánových a krvavých stříkanců po stěnách
a podlaze, jsem umixovala přibližně 750 mililitrů zmrzliny, kterou jsem následně
strčila do mrazáku a šla si po svém. (Jednomu kamarádovi jsem slíbila recept,
takže ho nenápadně zařazuji do tohoto vyprávění. To jen abyste si nemysleli, že
podceňuji vaše intelektuální schopnosti natolik, že vás mám za neschopné výroby
banánové zmrzliny. Skutečně je to recept na přání.)<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Své morální konundrum jsem považovala za vyřešené, banány
zachráněné a zpracované, jako bych se vyzpovídala nebo si koupila odpustek a
snědla ho, nebo co se to s nima dělalo. Zkrátka a jednoduše – dalšího
večera jsem do zmrzliny jednou rýpla. Byla hnědá a sladká. Tak prakticky
skončila má interakce s banánovou zmrzlinou. Zpoza zavřených dvířek mrazáku
na mne dvě sklenice zmrzliny, jedna velká, jedna malá, hleděly jako tichá
připomínka toho, že jsem vinou své nešikovnosti a potřeby být nejpoctivější
člověk na světě, nebo aspoň v celém krámě, skoupila půl kila banánů a nebyla
schopná z nich vyrobit nic jiného než lepkavou sladkou hmotu, o níž je mi
teď jasné, že se jí dobrovolně nikdy nedotknu. Protože ve skutečnosti nemám
zájem o banánovou zmrzlinu. Někdo možná jo, ale já ne. Takže jsem ty banány
stejně uvrhla do zapomnění. Tlení nelze předejít jinak než konzumací či jinou
formou spotřeby. Přírodě se utíká ještě hůř než Immanuelu Kantovi, který sídlí
v mojí hlavě. Všichni jednou budem buď květem zla, nebo zdechlinou. Teď by
bylo dobré jít si lehnout, pokud možno bez banánu pod polštářem.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Jednoho dne, asi o týden později, jsem se, ať už s jakýmkoliv
záměrem, rozhodla otevřít mrazák. Zaskočena, překvapena a do jisté míry nadšena
jsem shledala banánovou zmrzlinu nepřítomnou. „Mami! Tys ji snědla!“ běžela
jsem na balkon s nadějí, že konečně uzavřu banánovou anabázi táhnoucí se
na pozadí událostí posledních dnů.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Abych to neprotahovala a moc vás nenapínala. Nepoživatelná
hmota byla rozmražena, čímž byla zbavena svých zmrzlinových kvalit, a skončila
vylitá v záchodové míse, protože se ve výsledku nedala použít ani jako lepidlo
nebo zateplovací materiál.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">(Nechtěla jsem na konec tohoto příběhu přidávat žádné poučení
nebo východisko, ale nemohu z hlavy vyhnat jistou deterministickou myšlenku,
kteroužto zde uvedu, ačkoliv se řadím spíše mezi zastánce indeterminismu,
chaosu, nahodilosti a náhody; co když onen trs šesti nešťastných banánů měl
prostě od doby, co začal rašit z banánovníku, ve svém osudu uvedené, že
skončí potupně vyhozen a nikoliv zkonzumován? Že nenaplní své banánové poslání?
Co když já jsem taky banán, co shnije bez naplnění svého lidského poslání, rozkrájen,
rozmixován, rozložen, bezmocný, znehodnocen chemickými procesy, jimž neaspiruji
porozumět? Jak napsal Karel Hlaváček: Mé melodie chtějí míti smutek všeho toho,
co rostlo, vykvetlo a zrálo marně, pro nikoho. Děkuji vám za pozornost.)<o:p></o:p></p>Tereza http://www.blogger.com/profile/09977038341697724006noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-1625129288323199076.post-20631019022235553962020-08-13T11:11:00.006+02:002024-02-17T10:46:22.987+01:00O prvním roce vysoké školy - podruhé<div style="text-align: justify;">Nedávno jsem oficiálně ukončila první ročník vysoké školy. Byl to boj se vším, co obvyklý boj obsahuje; pot, slzy, kafe, vztek, probdělé noci a spánková exekuce v zádech, křik, zkrvavené meče a fonetické tabulky. A byl to boj o to větší, že mi trval dvakrát tak dlouho, než by se dalo očekávat. Ale dobojovala jsem, a než se začnu připravovat na další fázi, ráda bych vám o tom poreferovala, neboť, jak jsem se zmínila minule, ráda bych prostřednictvím tohoto blogu čas od času sdělila něco důležitého, co by čistě teoreticky mohlo někomu něco dát, i kdyby třeba jen ujištění, že je na tom lépe než já. A přibližně před čtrnácti měsíci jsem psala o tom, jaké to bylo, odejít ze školy a jít na úřad práce, a myslím, že by se hodilo napsat nějaké pokračování. Takže, tady je pokračování.</div><div style="text-align: justify;"><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcKDjVE5fjVqzbKV4ngzDf00gjMvIrGIJXS52J00TM4OkSeLY8fT62UC3EshdwyYCf1w_oW5k6-I4VX9IyiTUHFQTpeWdxRBaloeebeDnktYra4BRH560oCdOXLrOdGKSA4jSsrW2JSqtN/s2048/IMG_20191105_233527_963.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2048" data-original-width="2048" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcKDjVE5fjVqzbKV4ngzDf00gjMvIrGIJXS52J00TM4OkSeLY8fT62UC3EshdwyYCf1w_oW5k6-I4VX9IyiTUHFQTpeWdxRBaloeebeDnktYra4BRH560oCdOXLrOdGKSA4jSsrW2JSqtN/w400-h400/IMG_20191105_233527_963.jpg" width="400" /></a><span><a name='more'></a></span></div></div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;">Loni v březnu jsem si podala přihlášku na učitelský dvojobor španělština-angličtina tady u nás v Liberci. Na začátek musím objasnit, že jsem neměla moc na výběr, protože pro odchod z předchozí školy jsem se rozhodla uprostřed března, a to má, alespoň za běžného nekaranténního režimu, většina škol už přihlášky uzavřené, a to, že zrovna Liberec přihlášky uzavíral až za čtrnáct dní po mém unáhleném rozhodnutí, bylo vlastně celkem štěstí. Už když jsem se dvěma krabicemi antibiotik jela autobusem do Prahy a pak z Prahy domů, hledala jsem si, jaký obor můžu studovat v Liberci, a následně jsem vylučovací metodou z kombinací španělština-čeština, španělština-zeměpis a španělština-angličtina, což byly jediné tři možnosti, o nichž jsem seriózně uvažovala, vybrala tu poslední, protože se mi zdála nejlogičtější, a taky protože jsem tušila, že na oboru čeština bych nestíhala číst a na zeměpise by mě nepochybně nutili rýsovat, což by mohlo skončit kružítkem zabodlým v oku. </div><div style="text-align: justify;">K přihlášce jsem oběhala vše, co bylo potřeba; došla jsem si k nám na gympl pro výpis z vysvědčení, což se neobešlo bez zklamaného konstatování, že ode mě bylo očekáváno, že se na té škole udržím (na to jsem mohla odpovědět pouze, že jsem si to myslela taky). Na španělštinu se bralo bez přijímaček, a na angličtinu po mně nakonec přijímačky nechtěli taky, protože jsem se vešla do prospěchového průměru, který jsem původně v informacích k přijetí přehlédla, tudíž jsem byla velmi příjemně překvapená. Myslím, že o přijetí jsem se dozvěděla někdy během léta. Zažila jsem tedy celkem dlouhé okno, během něhož jsem měla ukončené studium, byla jsem evidovaná na úřadu práce a hledala si zaměstnání, zatímco jsem bojovala se svými vnitřními démony, kterých nebylo zrovna málo, a bála jsem se, že mě nevezmou na školu a že budu navěky ztracená a k ničemu. Nakonec jsem si našla práci, na školu mě přijali a já byla o něco málo klidnější.</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;">Nástupu na školu jsem se popravdě skoro vůbec neděsila. Pamatuji si, že jsem se těšila, že zase budu chodit na přednášky a na semináře a dělat si výpisky a psát eseje a zápočty, a že tato představa ve mně během oné prázdné doby vyvolávala fakt divně intenzivní pocity optimistického očekávání. Také si zpětně uvědomuji, že jsem v tomto svém očekávání zcela vynechala složku sociální - prostě, skutečnost, že jdu do dalšího kolektivu, v němž budou lidi, na něž udělám buď dobrý nebo špatný dojem, šla úplně mimo mě. Vlastně jsem nástup na druhou školu prožívala úplně jinak než nástup na tu první. Odchod do Budějovic jsem vnímala jako velkolepou věc, byl to nový začátek v cizím městě daleko od domova, což znamenalo nové lidi, nové příležitosti, zcela čistý štít a hlavně velké osamostatnění (viz vlak a pračka). Letos to bylo spíše něco, co mi vlivem přirozeného proudu a plynutí věcí vstoupilo do života, jehož hlavní náplní byl převážně vztah, který jsem tenkrát měla, a práce, kterou naštěstí ještě pořád mám, a škola se tedy vsunula do mezičasů a meziprostorů, které mi v mozku už pomalu začínaly tlít a akutně potřebovaly zaplnit španělským subjunktivem.</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;">Na konci léta konečně přišel den, kdy jsem se šla zapsat ke studiu. Na ten den nikdy nezapomenu, protože jsme seděli ve velké aule se spojenými sklápěcími židličkami, a já si vytahovala občanku z peněženky a nechala rozepnutou přihrádku na mince, takže se mi pár mincí vysypalo, a když jsem odsouvala stoleček, katapultovala jsem ty mince do všech směrů okolo sebe, a když jsem se snažila je posbírat, zasekla jsem si ruku skoro až po loket mezi dvěma židličkami, a užuž jsem přemýšlela nad tím, jak si tu ruku nenápadně uříznu nebo ukoušu, ale nakonec jsem si vzpomněla na ježka v kleci a ruku ze škvíry vyprostila. Taky nám tam bylo vyprávěno něco o pedagogickém praktiku, ale bylo to na mě dost nejasné a podivné (a tak to zůstalo až do konce roku). </div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;">Co se týče školy samotné, už od začátku mi bylo jasné, že to není úplně ideální. Totiž, v Liberci se učí španělština od úplných začátků, a ačkoliv bych se nerada vyzdvihovala a povyšovala, to, že já se ji učím už od osmé třídy a pětkrát jsem byla v celostátním kole konverzační soutěže ve španělštině, mi nikdo popřít nemůže. Když jsme se na oboru seznamovali a říkali si, jak jsme na tom se španělštinou, k mé radosti se tam objevilo pár dalších lidí, kteří se učili už na gymplu, nebo kteří aspoň absolvovali dvoutýdenní přípravný kurz, který univerzita nabízela, ale plno dalších si snad před nástupem ani nestáhlo Duolingo. Vyučující se mě ptali, co dělám na téhle škole, když už španělsky umím, a já jim musela vysvětlovat tu obšírnou historii o tom, že jsem neměla na vybranou. Po pár prvotních nedorozuměních se to ale celkem zklidnilo, rozdýchala jsem skutečnost, že na hodinách s otráveným rodilým mluvčím, který vypadal, jako že by chtěl dělat cokoliv, jen ne nás učit, musím tlumočit, co říká, aby třída rozuměla, pak jsem se naštvala a přestala tlumočit - a nakonec, jak plynul čas, jsem zjistila, že naše učitelky jsou vlastně celkem fajn, a jedna z nich že je dokonce naprosto báječná. V zimě jsem se zapojila do překladové soutěže Ostravské univerzity, do níž jsem vyhotovila úplně první překlad jedné španělské povídky, což už jsem sem psala asi pětkrát, ale je to jedna z mála věcí, které mě fakt hřejí u temného zkamenělého srdíčka, tudíž je jasné, že o ní budu psát. Navíc asi můj jediný opravdový úspěch uplynulého roku, to ostatní byly úspěchy spíše charakteru vyhrabání se z vlastní životní bažiny.</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;">Co se angličtiny týče, tou jsem se popravdě zas tak moc nezabývala, za což může zčásti nepochybně to, že španělština je můj major, tedy hlavní obor, z něhož budu psát bakalářku, pokud dojdu do třetího ročníku, a angličtina je pouze můj minor, a španělština je zkrátka mým dlouhodobým životním zájmem, spolu se španělskou a latinskoamerickou kulturou, hudbou, jídlem, architekturou, uměním, životním stylem, rostlinstvem a prostě se vším všudy, kdežto angličtinu jsem vždycky chápala prostě jako komunikační prostředek, díky němuž se toho plno dozvím, ale až na pár specifických výjimek (třeba Severní Irsko) rozhodně nevidím anglicky mluvící oblasti jako záležitost blízkou svému srdci. Z angličtiny si vybavuji hlavně skvělé hodiny fonetiky s rodilou mluvčí, která nám vysvětlovala, že kdyby hlavová dutina byla místnost, nasály by vyskakovaly oknem, a hodiny morfologie, během kterých mé srdce zahořelo pro morfologickou analýzu a toho dne, co jsme to probírali, jsem analyzovala ještě v jednu ráno v poznámkách na mobilu.</div><div style="text-align: justify;">Pak tu taky byla středa, naprosto otřesný den věnovaný angličtině, kdy jsem chodila do školy na sedmou ráno na ironicky pojmenovaný předmět Study Skills, pak jsem měla čtyřhodinovou pauzu, pak jsem měla fonetickou přednášku a od půl sedmé večer byla přednáška z morfologie, před kterou jsem pokaždé aspoň na hodinu usnula a pak se na ni sotva doplazila a občas upadla do mikrospánku i během ní, což bylo blbé, protože na konci té přednášky se obvykle odchází. To bylo ale naštěstí jen jednou za čtrnáct dní. To rozlišování lichých a sudých týdnů mi v hlavě dělalo guláš, ale takový ten ze školní jídelny, a často jsem si musela do diáře psát, co je vlastně za týden. A jelikož jsem se odmítala vzdát svojí práce, měla jsem celkem napilno, a občas se mi stávalo, že jsem třeba měla deset dní v kuse bez jediného volného dne, což bylo na jednu stranu fajn, protože jsem nemusela přemýšlet nad svým životem, ale na druhou stranu to zas tak moc fajn nebylo, protože jsem chodila běžně spát třeba v jednu ráno a moc jsem toho nenaspala a měla jsem tak odporný kruhy pod očima, že se to už ani nedalo nazvat nepovedeným kouřovým líčením.</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;">Rozvrh jsme měli v prvním semestru už sestavený. Prý se to tak nedělá na všech školách, ale na těch dvou, které jsem zažila, to tak bylo na obou. A ten rozvrh se mi zdál nic moc, protože tam byly ty hrozné středeční hodiny ráno od sedmi, a mě vstávání uprostřed noci zabíjí, ale objektivně vzato byl asi celkem fajn, protože tam nebylo žádné rychlé přebíhání mezi budovami, ani hodiny, které by se kryly. Rozvrh na letní semestr jsem si musela dát dohromady už sama a byl to opravdu velký boj, dokonce jsem kvůli tomu jela o hodinu dřív do práce, abych si sedla v šatně a zapsala si předměty, protože kdybych to udělala doma, do práce bych to nestíhala. A nakonec jsem stejně zjistila, že to je pěkně stupidní rozvrh, protože jsem si nezkontrolovala, jaká hodina je v které budově, a během úterka jsem se musela dvakrát teleportovat. Letního semestru jsem ale zažila necelé dva týdny, než přišla karanténa.</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;">O tom, jaká byla škola v období karantény, jsem už psala <a href="https://caj-z-automatu.blogspot.com/2020/06/postkarantenni-zalozpevy.html" target="_blank">ve článku o karanténě</a>. Kdyby se vám to v něm ale nechtělo hledat, zkrátka a jednoduše to bylo stresující, nejasné, zahlcující a navíc jsem neměla sebemenší šanci si s kýmkoliv pokecat španělsky, což je celkem klíčové pro studium jazyka (naštěstí jsem fakt hustá a umím si povídat sama se sebou). Samozřejmě celkem chápu, že to bylo takové všelijaké, protože karanténa a náhlá nutnost vést veškeré studium distančně nás všechny zasáhla zničehonic a některé, třeba mě, navíc ve velice labilním rozpoložení, tudíž nechci vypadat, jako že na svou školu nadávám nebo se snažím říct, že by to celé měli dělat jinak; spíše jen konstatuji, že to byl fakt divný semestr, a že se modlím ve své agnostické bohy, aby byl ten další aspoň trochu normální a abych tentokrát třeba věděla, co mám dělat na praxích (ambice, že konečně přestanu dělat věci na poslední chvíli, jsem už dávno vzdala, protože, jak říká B., pod tlakem vznikají diamanty).</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;">Vysoká škola, a tím myslím obě dvě mé vysokoškolské zkušenosti, mi poskytla cenné zrcadlo a vhled do mého nitra, a zjistila jsem hlavně to, že má energie je mnohem chaotičtější, než jsem si kdy myslela, že co se týče jakékoliv administrativy, jsem dost ztracená, a v komunikaci mám také celkem rezervy. Také jsem zjistila, že jsem schopná jeden den do školy přijít v hnusné mikině a legínách a ten další den klidně v šatech, botách na podpatku a (takřka) perfektně upravená, ale to je naprosto nepodstatná informace, která vám asi s ničím nepomůže. Nedávno se mě jedna známá ptala, jestli náhodou nemám nějaké vysokoškolské rady, což mě pobavilo. Nepovažuji se za člověka, co by komukoliv mohl dávat rady, zvláště ne takové, které by mohly někomu být ku pomoci, ale prostřednictvím tohoto článku jsem se pokusila podělit alespoň o pár postřehů, z nichž si možná může někdo něco vzít. Pár dalších náhodných myšlenek, které mě napadají k tématu vysokých škol:</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;">- Vždycky si čtěte sylabus studijního programu, na který jdete, a pokud možno před podáním přihlášky, vlastně, je to to první, co byste při výběru měli udělat, aby tam na vás nevyskočila nějaká nečekaná hrůza jako na mě.</div><div style="text-align: justify;">- Na studijní je lepší chodit s negativním očekáváním (a pak být v lepším případě příjemně překvapen, budou-li tam na vás milí.)</div><div style="text-align: justify;">- Sestavování rozvrhu je jako luštění sudoku o třech až čtyřech rozměrech, obohaceno o aspekt olympijského sprintu a hry Únik ze stáje.</div><div style="text-align: justify;">- Na počítání kreditů je nejlepší najmout si nějakého šikovného matematika.</div><div style="text-align: justify;">- Co se týče přednášek, každá škola to má se statutem jejich povinnosti či dobrovolnosti jinak, a řekla bych, že je na vašem uvážení, zda na ně chodit nebo ne, ale já osobně na ně vždy radši chodila.</div><div style="text-align: justify;">- Pokud budete mít štěstí, bude mít vaše škola přehledný internetový systém. Doporučuji proto před nástupem na školu natrhat hodně čtyřlístků a vzít si červený spodní prádlo a raději nerozbíjet žádná zrcadla.</div><div style="text-align: justify;">- Pokud budete bydlet na koleji, buďte té ohleduplnosti a nevoďte si tam bez varování milence, s nimiž se pak vaše vyděšené spolubydlící budou nečekaně ve dvě ráno setkávat na záchodě.</div><div style="text-align: justify;">- V případě, že se po škole šíří zvěsti, že 'ten a ten profesor nechává zkouškou projít jen holky s velkým výstřihem', doporučuji v rámci zachování vlastní cti tuto zvěst ignorovat, obléct se normálně a s vkusem, naučit se na zkoušku a prostě to projít, protože tyhle drby v mnohých případech pocházejí bůhví odkud a rozhodně není dobrý nápad se na to nějak spoléhat.</div><div style="text-align: justify;">- Nelepte si výpisky herkulesem na prkno u postele, nepůjde to pak sloupnout.</div><div style="text-align: justify;">- Seznamovák může být fajn, ale taky nemusí, tudíž je na vašem vlastním usouzení, zda na něj jet nebo se na to vykašlat. Já osobně bych se na něj retrospektivně raději bývala vykašlala, protože nemám ráda trapné srandičky typu pasování na prváka formou konzumace česnekových stroužků v čokoládě s vaječným koňakem.</div><div style="text-align: justify;">- Nebuďte blbí a neposkytujte všem svoje výpisky jen proto, abyste měli kamarády.</div><div style="text-align: justify;">- Pro Kristovy rány, pokud musíte psát zápisy z praxe a/nebo čtenářský deník, zařiďte si to tak, abyste to nemuseli psát v posledním týdnu před odevzdáním.</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div><br /></div><div style="text-align: justify;">Lituji toho, že jsem opustila svoji první školu? Jak se to vezme. Lituji toho, že jsem nešla rovnou studovat čistou hispanistiku, a že jsem poslouchala tu velkou spoustu lidí, která mi říkala, že nemůžu jít studovat jen jazyk, ale musím mít jazyk a 'něco', bez přihlédnutí k tomu, že jediné, na co mám kapacitu, je právě ten jazyk, a žádné další něco už na vysokoškolské úrovni zvládnout nemůžu. Možná jsem byla přeceněná a byly ve mě vkládány přílišné naděje. Určitě jsem to byla i já, kdo postrádal potřebnou sebereflexi k tomu, abych uznala, že opravdu nemůžu jít na vysokou školu studovat ekonomii, když neumím ani trojčlenku. Myslím, že kdybych se tenkrát vydala o obor vedle, možná bych neodešla a pořád bych byla v Budějovicích a studovala hispanistiku. Ale možná taky ne, tohle je tak hypotetický scénář, že se nelze s určitostí ničeho dobrat. Celkem se obdivuji za to impulzivní rozhodnutí odejít. Do té doby jsem o sobě vůbec nevěděla, že jsem schopná něco udělat bez analysis paralysis. Zdá se mi úplně neuvěřitelné, kam jsem se dostala z té trosky, kterou jsem byla loni na jaře, a jsem velmi vděčná za všechny, kteří mi během toho roku pomohli. (Jsem teď troskou o něco menší.) Jednou jsem tu psala o takzvaném butterfly effectu, a myslím, že všichni máme v životě nějaké rozcestí, které nám změnilo život, a tohle je to moje. </div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;">A abych nekončila tak seriózními slovy - tady máte komiks o španělských fonémech.</div><div><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQaVFvIS_SKzLkl8ktqspbbH1VRjCKtVqjfGxuFJW99cMr5sLm_uAdj3ryivmJhaTdVhiRovpj6zsyLqS5BqPYpUXnsbexkozPoJz4okfI6gz7bElXeeaR50F1M5FRp2G0VxUz5GXvCtOT/s1440/IMG_20200115_153134_845.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1440" data-original-width="1440" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQaVFvIS_SKzLkl8ktqspbbH1VRjCKtVqjfGxuFJW99cMr5sLm_uAdj3ryivmJhaTdVhiRovpj6zsyLqS5BqPYpUXnsbexkozPoJz4okfI6gz7bElXeeaR50F1M5FRp2G0VxUz5GXvCtOT/w400-h400/IMG_20200115_153134_845.jpg" width="400" /></a></div><div style="text-align: justify;">Měla jsem teď dlouhou dobu velký kreativní blok. Myslím že třeba tak rok nebo dva. Netvrdím, že je pryč, ale konečně jsem si uvědomila, že to není změna mojí osobnosti na nudné, jednotvárné stvoření, pouze jsem si vlivem kombinace všech možných událostí neuvědomovala, jak mi v životě chybí divnošatičky, poezie (tvořená i vstřebávaná), anilinky a paletky. Možná jsem se toho všeho podvědomě vzdala, protože jsem si připadala trapná - jenže je smutné připadat si trapná pro to hlavní, čím jste se kdy charakterizovali a co tvořilo vaši osobnost. Protože jsem se moc analyzovala. Mimochodem, když jsme u těch analýz, celkem by mě zajímalo, kdo z vás si ještě vzpomíná na psychologické typologie osobnosti jako MBTI, Enneagram nebo teorii temperamentů. Jen tak se ptám. Doby, kdy jsem si myslela, že se můžu s jejich pomocí prostě někam zaškatulkovat a tím vyřešit svůj život, byly mnohem jednodušší.</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: right;">Přeji hezký zbytek léta a hodně padajících hvězd.</div><div style="text-align: right;">T.</div>Tereza http://www.blogger.com/profile/09977038341697724006noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-1625129288323199076.post-33278585242369121992020-06-04T12:17:00.006+02:002024-02-17T10:46:33.915+01:00Postkaranténní žalozpěvy<div style="text-align: justify;">Na konci loňského roku jsem měla velká očekávání, vize a přání. Také velké spánkové dluhy - na dveře mi už klepala spánková exekuce a hrozila, že můj zdravý rozum propadne státu - a taky nevolnosti z naprosto běžných jídel, pochybnosti o vhodně zvoleném oboru vysoké školy, a potřebu naplňovat prázdný prostor uvnitř sebe, v němž normální lidi prý mají duši, materiálními objekty. Jedním z těchto materiálních objektů byl diář, o němž jsem snila už dlouhá léta. Vlastně od oněch dávných chvil, kdy jsem seděla v zadní lavici přírodopisné učebny a vybarvovala schematické nákresy erytrocytů jako volská oka. Na konci uplynulé dekády jsem si řekla, že si tenhle diář, tohle svoje velké přání, po šesti letech rozmýšlení konečně koupím. Jednoho dne jsem šla do knihkupectví a skutečně si koupila onen diář, stál pětistovku, a ten den jsem se cítila ucelená, a říkala jsem si, že nemůžu uvěřit, že tuhle věc vážně vlastním, že přesně tohle se muselo v mém životě stát, abych mohla úspěšně začít nové desetiletí, a že můj život už nikdy nebude jako dřív, protože teď se bude odehrávat na průsvitném papíře sešitu značky Moleskine...</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvkWIdn70sT5Fi7KO_Staw8zlCPE6wwogtjqCJGuxU9dxMWgyluoxVk1ffz-QKUkS297ikfjEGcs0lciDYnAZSl6qaAS_LAesx6nJiibNPD4Ozlfa5e6wze00dXgmUBYVKbCeZOFTYGAgy/s1500/IMG_20200604_101140.jpg"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvkWIdn70sT5Fi7KO_Staw8zlCPE6wwogtjqCJGuxU9dxMWgyluoxVk1ffz-QKUkS297ikfjEGcs0lciDYnAZSl6qaAS_LAesx6nJiibNPD4Ozlfa5e6wze00dXgmUBYVKbCeZOFTYGAgy/w400-h400/IMG_20200604_101140.jpg" width="400" /></a></div><span><a name='more'></a></span><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: justify;">Během karantény jsem na facebooku objevila takový vtípek o tom, že ten nejblbější nápad byl pořizovat si diář na rok 2020. Protože první půlka roku 2020 je stejně zaplácnutá karanténou. Když jsem to viděla, musela jsem se pousmát, přesně tak, jak to lidi dělají, když píšou smajlíka, co se tak směje, až brečí - protože to je přesně to, co jsem udělala, koupila si do tohohle prokletého roku nejdražší diář svého života, a narýsovala si do něj tabulku na Rok v pixelech a taky krásný barevný rozvrh na letní semestr, podle něhož jsem se řídila, nepletu-li se, dlouhé dva týdny. (Tento článek bude proložen fotkami z tohoto osudového diáře, možná trochu mimo téma, tak jen abyste nebyli zmatení.) Vzápětí mi došlo, že se není čemu divit, a že celý tenhle rok vlastně začal tím, že jsme volali hasiče k hořící krabici petard na parkovišti u obchoďáku, a pokračoval mnoha klopýtnutími, tudíž jsem mohla očekávat nějaké temné rozuzlení. Jenže ono je hrozně těžké určit, co člověk mohl a nemohl očekávat. Nešlo mi to ani na chemických laborkách a nejspíše se to už nikdy nenaučím a vždycky mě rozhodí, když mi začnou zkumavky vybuchovat pod rukama, i když je celou dobu tisknu moc pevně a držím přímo nad plamenem kahanu.</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKyhMsDnYZkvw9o293G1YHDrdPh8Ngxl9ynykiB8gRissLRDxpCXO9P3TQWL9C82_bC5DgbkQWwtMVJBWJugqEldVPD6VNaqDuke5n51OBehvwlVtVbPVFtgTyRPOseOYdEx8_1ap_hiLk/s1500/IMG_20200604_100905.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKyhMsDnYZkvw9o293G1YHDrdPh8Ngxl9ynykiB8gRissLRDxpCXO9P3TQWL9C82_bC5DgbkQWwtMVJBWJugqEldVPD6VNaqDuke5n51OBehvwlVtVbPVFtgTyRPOseOYdEx8_1ap_hiLk/w400-h400/IMG_20200604_100905.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jednoho dne v práci, pamatuji si to, jako by to bylo včera, jsem, netuším proč, položila googlu otázku, jestli někdy byla kočka ve vesmíru, a dočetla jsem se strhující příběh kočičkonautky Félicette, kterou Francouzi poslali do vesmíru 18. října 1963, a když se vrátila, rozdávala autogramy pacičkou. Tato kočka je mou velkou inspirací, protože na fotografii po příletu zpět na Zemi se tváří <a href="https://www.google.com/search?q=has+a+cat+been+to+space&sxsrf=ALeKk03voEuMVN4iy_VUro4U59KsIlIB5A:1591262825178&tbm=isch&source=iu&ictx=1&fir=ybvdbJ278m56AM%253A%252CnOHwmDdSVWwPRM%252C%252Fg%252F1z2crwtl5&vet=1&usg=AI4_-kRnPu8_BG5gM4tJKBFRp0Y0Wx4IPw&sa=X&ved=2ahUKEwiplcH76-fpAhVFilwKHcaKAmYQ_B0wGnoECAQQAw#imgrc=ybvdbJ278m56AM:">pěkně naštvaně</a>.<br /><br /></td></tr></tbody></table><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEicWXv4_1hIvBlzOIzwAKbvMy9EAD3zX0YhMezp22fuwYIifnIexTJbIGT0DCE0Sx9KJnNr3qkgOyyZzuK8tgQW0HAuXFA2552bmqHCfmnc8er53lEQ8K5RnVxJw5DfSjtwnvpWEJFHoJ3a/s1500/IMG_20200604_100917.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"></a><div style="text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEicWXv4_1hIvBlzOIzwAKbvMy9EAD3zX0YhMezp22fuwYIifnIexTJbIGT0DCE0Sx9KJnNr3qkgOyyZzuK8tgQW0HAuXFA2552bmqHCfmnc8er53lEQ8K5RnVxJw5DfSjtwnvpWEJFHoJ3a/w400-h400/IMG_20200604_100917.jpg" width="400" /></div><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEicWXv4_1hIvBlzOIzwAKbvMy9EAD3zX0YhMezp22fuwYIifnIexTJbIGT0DCE0Sx9KJnNr3qkgOyyZzuK8tgQW0HAuXFA2552bmqHCfmnc8er53lEQ8K5RnVxJw5DfSjtwnvpWEJFHoJ3a/s1500/IMG_20200604_100917.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtttjmo8ca6fXkey-oSwGaIDs7PnQst0-02kqrHjVsvyogB5xMK7EdATgCYocxcs_6Ooiad1-57aNSlfcKGZ6K0jX-4selhHiq_IU6Sa_D1q6XkrG00iKax3NR0UIsWbTWak-VIXf4D7LY/s1500/IMG_20200604_101131.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtttjmo8ca6fXkey-oSwGaIDs7PnQst0-02kqrHjVsvyogB5xMK7EdATgCYocxcs_6Ooiad1-57aNSlfcKGZ6K0jX-4selhHiq_IU6Sa_D1q6XkrG00iKax3NR0UIsWbTWak-VIXf4D7LY/w400-h400/IMG_20200604_101131.jpg" width="400" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi1GEZu73F6C164cLpOBjmKBnedyZj05Hkw6j1pLKZZMb7_mIXaQTmcub4-6usuadt4J75XY0GObpzG-Qle3KE3ln2sDQOILeICWJNDiXiz1qB5-zgQKjrIvDetx6h3ibmQcybQVstLN9TX/s1500/IMG_20200604_101430.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi1GEZu73F6C164cLpOBjmKBnedyZj05Hkw6j1pLKZZMb7_mIXaQTmcub4-6usuadt4J75XY0GObpzG-Qle3KE3ln2sDQOILeICWJNDiXiz1qB5-zgQKjrIvDetx6h3ibmQcybQVstLN9TX/w400-h400/IMG_20200604_101430.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ten papír propíjí a já na něj asi byla moc agresivní.</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;"><br />Bylo mi smutno, když zavřeli školu. V předminulém článku jsem tento den popisovala, protože to tenkrát bylo ani ne týden zpátky a měla jsem ho v čerstvé paměti, ale neuvěřitelný se mi zdá pořád stejně. Lidé starší než já si obvykle pamatují, co dělali v důležité dny, jako třeba že se jedenáctého září 2001 koukali na zprávy nebo že v den, kdy zemřel Stalin, šli do obchodu pro mlíko, a já si budu asi napořád pamatovat, že když vyhlásili karanténu, byl to den jako každý jiný. Dokonce jsem měla přichystanou prezentaci na téma <i>Katalánština a její srovnání se španělštinou</i>, kterou jsem nikdy neodprezentovala, protože jsme měli místo naší stálé vyučující suplujícího rodilého mluvčího, a ten ji ode mě nechtěl. Pak jsem neúspěšně spěchala na tělocvik a pak jsem seděla na přednášce z morfologie, kam už moc lidí nepřišlo, protože v letním semestru nemáme přednášky povinné, a všichni jsme četli na telefonu zprávy o tom, jak se zavírá tahle a tamta škola, ale naše ještě ne, a pak jsem hnusná, zmoklá a zpocená běžela na naprosto zdrcující hodinu počítačů, a pak jsme s kamarádkami šly do kavárny, a tam jsme se dozvěděly, že je to tady a že naše škola se zavře. Vzápětí se zavřelo i místo, kde pracuji - protože kde jinde by se mohl šířit virus, než v domě, kde turisti téměř oblizují stěny - a pak jsem šla pěšky domů a přemýšlela jsem nad životem, a taky nad tím, jak se mamka dostane domů, protože zrovna byla v jiné části republiky. Všechno se to seběhlo tak rychle. A celou dobu tak divně poprchávalo, že mi pořádně nedocházelo, co se vlastně děje.</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;">To, jak to pro mě bylo těžké, bych mohla rozepisovat donekonečna, ale pokusím se své pocity shrnout do jednoho krátkého odstavce. Jsem totiž nejšťastnější, když mám co dělat, a když mám pořád kde být a čím se zaměstnávat. Ačkoliv mi už z mnoha (převážně nedůvěryhodných a pěkně povýšených) zdrojů bylo řečeno, že přesně to je znamením nedospělého charakteru, nejlépe funguji, když jsem poháněná externě - pochopitelně pro školu nebo práci, tedy něco, co dělám z vnitřního přesvědčení, ale, chápejte, někdo mi napíše směnář a rozvrh a někdo mě někde potřebuje, tudíž vstanu, oblíknu se a někam dojdu, protože kdybych tam nebyla, měla bych z toho problém. A tohle z mého života ze dne na den zmizelo. </div><div style="text-align: justify;">Byla jsem zoufalá, zvláště v prvních týdnech, na které jsem ještě v diáři měla rozepsané pracovní směny, které se nekonaly. Brečela jsem. Neustále jsem koukala na zprávy. Kontrolovala jsem, jestli náhodou nemám koronavirus. Ležela jsem na podlaze s nohama opřenýma v pravém úhlu o stěnu, protože jsem někde četla, že to pomáhá proti stresu. Když mi přicházely první školní úkoly, místo popisů obrázků jsem vytvořila šest surrealistických pojednání o dinosaurech, letadlech a lidech, kteří pojídají ocelové objekty, načež mi profesorka napsala, že děkuje za nadstandardní řešení úkolu, což je fajn, protože mě taky mohla nařknout z přechovávání halucinogenů. A chodila jsem na procházky. I když jsem si zpočátku nebyla tak úplně jistá, jestli se to smí, a tak jsem na té procházce obvykle došla něco koupit, abych se zbavila paranoidního pocitu, že dělám něco protizákonného (protože jsem paranoidní).</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgN9g6OoowB9lKNoFVcMR-6cwu7EIqlF3NcoZ2YGW3ibzwr0OekZkgOOjVkFYr__A6wBzj1a2KS5raF87UgEGSaMYTqFmQAeKBVKZKpgJzxi4U_1nXBvm91WUwQLCCmKZk3mTn5YZH7sCyN/s1500/IMG_20200604_101237.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgN9g6OoowB9lKNoFVcMR-6cwu7EIqlF3NcoZ2YGW3ibzwr0OekZkgOOjVkFYr__A6wBzj1a2KS5raF87UgEGSaMYTqFmQAeKBVKZKpgJzxi4U_1nXBvm91WUwQLCCmKZk3mTn5YZH7sCyN/w400-h400/IMG_20200604_101237.jpg" width="400" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: justify;"></div><div style="text-align: justify;">Nejsem schopná říct, kdy přesně se věci začaly obracet k lepšímu, protože tyhle věci se obvykle dějí pozvolna a postupně a občas mají tendence jít trochu pozpátku a propadat se zpátky do těch horších chvil. Možná to bylo, když jsem přišla na to, že když si zapnu ofinu dvěma sponkama místo jedné, drží to líp. Nebo jednoho večera, když mi má drahá kamarádka, která studuje češtinu, navrhla, abych s ní rozebírala Nerudovo Hřbitovní kvítí. Nebo když jsem byla přizvaná ke hraní RPG her přes zoom. Nebo když jsem si koupila fialovou barvu na vlasy a nabarvila jsem si vlasy na fialovou, což stálo v zárodku jedné barevné katastrofy. Jednoho dne jsem si uvědomila, že už vlastně tolik nekoukám na zprávy, a že mi unikla nějaká velká novinka a mně to vůbec nevadí, protože důležitým informacím člověk neunikne, i když je neslyší hned jakmile vyjdou na světlo denní! Pak jsem se nadechla, dočetla knížku Dům duchů, řekla si, že to všechno bude dobrý... </div><div style="text-align: justify;"><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgiw_IIvepRgM-_IsWD87o8YNf_A9TLeILNvpc8M8jToylN4y4I9UQRAWXjjNhwFf7DWd1o9iRa-yiZegDpvxXwS9k5HyvomdKbB2J7RUYnJzR56qGcrcs7Gq2p7kjAZG6iSsdsWSpWCBKl/s1500/IMG_20200604_101213.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgiw_IIvepRgM-_IsWD87o8YNf_A9TLeILNvpc8M8jToylN4y4I9UQRAWXjjNhwFf7DWd1o9iRa-yiZegDpvxXwS9k5HyvomdKbB2J7RUYnJzR56qGcrcs7Gq2p7kjAZG6iSsdsWSpWCBKl/w400-h400/IMG_20200604_101213.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Bylo velké štěstí, že mi nakonec jakožto téma na seminárku prošlo jen to poslední. Nevím, jak bych zpracovávala mlaskavé zvuky v psané podobě.</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;"></div><div style="text-align: justify;"><br />A pak přišly seminárky a absurdní hromady úkolů na velikonoce a trhané informace v třídním chatu a jakmile ze mě opadl stres z toho, co se děje ve světě, přišel stres z toho, že i můj druhý první ročník skončí katastrofou, protože nejsem ochotná psát dvacet čtyři hodin denně úkoly, ale že zároveň nemám dost odvahy napsat učitelce email o tom, jak je toho moc a jak to nestíhám, protože mám dojem, že ostatní to určitě stíhají, a já jsem jediný loser v tomhle prvním ročníku. To bylo taky zoufalé. A taky jsem u toho brečela. Ale to je asi proto, že před karanténou jsem nebrečela ani v pár situacích, kdy by se to bývalo vyloženě hodilo, dokonce bylo poněkud nezdvořilé nebrečet, tudíž si to mé slzné kanálky potřebovaly kompenzovat a rozvodňovaly se u typografických úprav textu v Libre Office.</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiS3T6gj3YmxtGL4eJxR-gOo7SsYHw_ydX_BW_oskdo4IYAWbwVNtPwAUqmv1N5X6q7T6aUNjqo3iD5v7_gAN8ibYKrnUfB_zkoRarHf0TH2kTsJd08D_wyVMqh-MhhGzwAZM7NybXEh4q-/s1500/IMG_20200604_101335.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiS3T6gj3YmxtGL4eJxR-gOo7SsYHw_ydX_BW_oskdo4IYAWbwVNtPwAUqmv1N5X6q7T6aUNjqo3iD5v7_gAN8ibYKrnUfB_zkoRarHf0TH2kTsJd08D_wyVMqh-MhhGzwAZM7NybXEh4q-/w400-h400/IMG_20200604_101335.jpg" width="400" /></a></div><div style="text-align: justify;"></div><div style="text-align: justify;"><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjExnumCdVe9xXH5QXvMiEJFbcd1TA_WQvhxS6ord-dSfniWr7LAdPAEhOSh_ZBywBKlj7NoLgKeWjs8U3gwheZJSgovHrtZ7zxpgcwqRV_Y5c72bbMquKFU6lMVbXzvFj4JIMftCKCICS3/s1500/IMG_20200604_101327.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjExnumCdVe9xXH5QXvMiEJFbcd1TA_WQvhxS6ord-dSfniWr7LAdPAEhOSh_ZBywBKlj7NoLgKeWjs8U3gwheZJSgovHrtZ7zxpgcwqRV_Y5c72bbMquKFU6lMVbXzvFj4JIMftCKCICS3/w400-h400/IMG_20200604_101327.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">To, co leží na talíři, je smutné tofu.</td></tr></tbody></table><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgdm25tZjYyXJgKt8d4xVD9dS6SER3O81IdiAiwOGPVvBrwZLZ0amEYYKrRMLgO7ngyDjacv4Am-Ln-R-PWJJCv53rnjOkn7REKj5DRVIRGJ5jVGriCFmPT4AfiR1u3IBwA_Y0TEcvyMurg/s1500/IMG_20200604_101247.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"></a><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgdm25tZjYyXJgKt8d4xVD9dS6SER3O81IdiAiwOGPVvBrwZLZ0amEYYKrRMLgO7ngyDjacv4Am-Ln-R-PWJJCv53rnjOkn7REKj5DRVIRGJ5jVGriCFmPT4AfiR1u3IBwA_Y0TEcvyMurg/w400-h400/IMG_20200604_101247.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" width="400" /></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Nejvíce zarážející na této stránce je asi to, že jsem se snažila něco vypočítat.<br /><br /></td></tr></tbody></table></div><div style="text-align: justify;"></div><div style="text-align: justify;">Co se týče zmiňované barevné katastrofy, původně jsem zamýšlela zpracovat ji do dalšího z návodů na dospělý život, na něž jsem ze všech svých výtvorů asi nejpyšnější, ale nakonec jsem si řekla, že jediným poučením z ní je, abyste si nepatlali barvy na hlavu, a že se mi to vlastně celý tak nepovedlo, že z toho nemůžu sepsat ani ironický návod. Jednoho dne, bylo to před necelým měsícem, jsem si řekla, že moje fialová už vypadá spíše jako meruňkovo-šedá, a že se s tím musí něco dělat, a že jsem si vlastně vždycky přála, aby moje vlasy byly červený. Měla jsem o tom odstínu i o svém následném vzhledu po aplikaci onoho odstínu naprosto jasnou představu - moje oblíbená barva je červená jako granátové jablko, a tu ve svých vlasech jsem chtěla takovou, ale trochu tmavší, prostě takovou vínovou, skutečně jsem věděla přesně jakou, odstín <font color="#b51200">#990A1F</font>, mám tu barvu nakoukanou, protože v ní mám všechny možný kousky oblečení a laky na nehty a takový ty desky, do kterých strkám všechny papíry, které bych vyhodila, kdyby mi to nebylo blbé. No a tak jsem šla do obchodu, kde jsem koupila i tu předchozí barvu, že si tedy nějakou vyberu a nabarvím si s ní hlavu. Přesně si pamatuji ten osudový moment, kdy jsem v jedné ruce držela <i>Intenzivně červenou </i>a v druhé <i>Tmavou červenou</i>, a z naprosto nelogického důvodu jsem si řekla, že ta tmavá na té krabičce vypadá skoro jako hnědá, a že si tedy vezmu tu intenzivní.</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;">Ve městě Buñol ve Valencii se každou poslední středu v srpnu koná velká oslava svátku <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/La_Tomatina">La Tomatina</a>. Spočívá to hlavně v tom, že po sobě účastníci oslav hází strašně moc rajčat, až jsou z toho celí rajčatoví. Už od dob, co jsem se učila reálie k maturitě, jsem si na tuto událost nevzpomněla - do chvíle, kdy jsem stanula před zrcadlem po svém nešťastném rozhodnutí nabarvit si vlasy na intenzivní červenou. Ukázalo se totiž, že moje červená má opravdu silné oranžové podtóny, a také že jsem si asi nevzala vůbec nic ze všech těch článků o teorii barevných typů, kterou jsem jednu dobu tak moc studovala v zoufalé snaze jakkoliv sama sebe kategorizovat, přičemž jsem zjistila, že jsem typ člověka, jemuž nejvíce sluší barva tmavě šedivá a hnědozelená a pak už žádná - hlavně žádné kontrastní tóny k obličeji. Byla jsem zoufalá. Byly to zoufalé dva dny mého života, během nichž jsem si prošla fází "na to si přece zvyknu", "vždyť se to vymeje", "možná mi pomůže dát si na to tlustou vrstvu modrého šamponu a nechat to tam hodinu, nebo možná po zbytek svýho života", a "Google, kolikrát za týden si člověk může nabarvit vlasy? Asking for a friend."</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiSwy159ipnqMd2k3ZYEjlKMQ3cLRSLqlFnR67V7WuS2s0IoFkFgzZvhU9Gvl95CRKD6eOfwRjSc_fLgcCWI026X10KsbRwSLL6oyjKjBQhVAiMmpdvlC_iEZgIzC0aKR4XdsUa6Bd3yskA/s1500/IMG_20200604_101256.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiSwy159ipnqMd2k3ZYEjlKMQ3cLRSLqlFnR67V7WuS2s0IoFkFgzZvhU9Gvl95CRKD6eOfwRjSc_fLgcCWI026X10KsbRwSLL6oyjKjBQhVAiMmpdvlC_iEZgIzC0aKR4XdsUa6Bd3yskA/w400-h400/IMG_20200604_101256.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Více zapečených placek se sýrem a méně nočních můr!</td></tr></tbody></table><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg48YuK4oTJQych4_peell8Yz9TOb3UNb1tx6Y8KYnAp4fwQjbb5cRigYqcOLUhNIgCWfvLgMNES-bRZbwAhCR2MpJDpuQrgzOpeH1kLWmDsTFK7JUSHl9gcHqLQMHGaBuckechyINZKfG6/s1500/IMG_20200604_101200.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"></a><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg48YuK4oTJQych4_peell8Yz9TOb3UNb1tx6Y8KYnAp4fwQjbb5cRigYqcOLUhNIgCWfvLgMNES-bRZbwAhCR2MpJDpuQrgzOpeH1kLWmDsTFK7JUSHl9gcHqLQMHGaBuckechyINZKfG6/w400-h400/IMG_20200604_101200.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" width="400" /></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Moudrost nalezená v player's handbooku ke hře Call of Cthulhu.</td></tr></tbody></table><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg48YuK4oTJQych4_peell8Yz9TOb3UNb1tx6Y8KYnAp4fwQjbb5cRigYqcOLUhNIgCWfvLgMNES-bRZbwAhCR2MpJDpuQrgzOpeH1kLWmDsTFK7JUSHl9gcHqLQMHGaBuckechyINZKfG6/s1500/IMG_20200604_101200.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"></a></div><div style="text-align: justify;"></div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;">Nakonec jsem využila svých znalostí z dob, kdy jsem malovala akrylová zátišíčka v jednom sklepním ateliéru, v němž teď udělali masážní studio, a vybavila si, že černá barva překryje všechno. Bylo to jako ruská ruleta - buď mi vypadají všechny vlasy, nebo... No, nebo mi nevypadají. S tím, že nebudu vypadat ideálně, jsem počítala, protože samu sebe s tmavými vlasy jsem si nikdy neuměla ani nechtěla představit, protože jsem prostě takový dost světlý typ, co má průsvitný řasy a tak, ale bylo mi jasný, že cokoliv bude lepší, než odstín La Tomatina. A to byla moje motivační mantra, když jsem stála v igelitem pokryté koupelně a zamotaná do hadru si do vlasů vymačkávala temně hnědou barvu odstínu pojmenovaného po jedné jihoamerické metropoli (kdyby se ta barva nejmenovala Brasilia a nepsalo se na ní, že je inspirovaná modernistickou architekturou tohoto velkoměsta, kdoví, jak dlouho bych se rozhodovala, kterou si koupit). Ve výsledku jsem měla černé skvrny na celé pravé ruce od ramene až po zápěstí, kde mi začínala igelitová rukavice. Vypadalo to trochu jako mor. Ale barva mi chytla! A já svému upatlanému, zoufalému odrazu v zrcadle slíbila, že se svými vlasy nebudu v nejbližších letech už nic tak hroznýho dělat. Kromě příležitostných impulzivních střihů, které se musí dorovnávat ještě dva měsíce poté, protože z nich pořád lezou nějaké zcela nelogicky dlouhé pramínky, které moje papírnické nůžky pro leváky nebyly schopné ustřihnout napoprvé.</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiuqrVVRVG1mo_QZdwpenFEbeq2held86zQ2ZnLG_aYuBIhGjUGSyj1-MccliXNyiIQuY3XJmztVLADRYzZtyCHJkcO7xRWAhLQjA4M0u4XJNG47Ioz7hX3Qbt8OdX9Bj1QJqhONKegipbO/s636/2f.jpg"><img border="0" data-original-height="636" data-original-width="636" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiuqrVVRVG1mo_QZdwpenFEbeq2held86zQ2ZnLG_aYuBIhGjUGSyj1-MccliXNyiIQuY3XJmztVLADRYzZtyCHJkcO7xRWAhLQjA4M0u4XJNG47Ioz7hX3Qbt8OdX9Bj1QJqhONKegipbO/w400-h400/2f.jpg" width="400" /></a></div><div style="text-align: justify;"><br />Můj život je rollercoaster. Od chvíle, co jsem odmaturovala, mám pocit, jako bych ze zájezdového parníku přesedlala na kajak, co se valí po divoké řece popírající fyzikální zákony. Možná, že se tím vyrovnává moje až neuvěřitelné štěstí na to, jaké jsem si tenkrát vytáhla maturitní otázky. Ale nejspíš to takhle nefunguje. Včera jsem měla takové prozření, že je naprosto logické, že můj život je teď rollercoaster (když jsem o tom poprvé s někým mluvila, nemohla jsem si vzpomenout, že česky to je horská dráha, a úplně jsem se za zapomenutí tohoto výrazu styděla), a že to tak bude už napořád.</div><div style="text-align: justify;">Taky jsem se zamýšlela nad svou oblíbenou teorií efektu motýlích křídel, a jaké náhody mohou za to, že jsem teď tam, kde jsem, s lidmi, s nimiž jsem, a že za to nejspíš může to, že jsem se kdysi jednoho večera rozhodla, že odejdu ze školy, ale vlastně tím pádem za to můžou i všechny faktory, které mě na tu školu, z níž jsem odešla, dostaly, a jeden z těch faktorů je nepochybně ten, že jsem kdysi dávno potkala člověka, který mě přivedl k myšlence, že možná raději než práva bych měla jít studovat jazyky, a za tuto osudovou konexi může ve výsledku to, že jsem se narodila, a vlastně, kdyby tenkrát nevymřeli dinosauři, rozhodně bych teď neřešila, co si s sebou zabalím na výlet na konci června. Přemýšlení nad teorií butterfly effectu je zajímavé, ale člověk většinou k ničemu nedojde.</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjBijaXL5TdkQzJ_P4soEbJ_Eyu2l476CyKEGGEd7XLFEVoTKEFsw0YY1yd94R1ou9lljR8REh2lwixYMcUaP_k3NGlkvSY-gyTSO1VfCfJEFrLmL09LA_6WO8t6Aw5xAFHy2HWIcnd-sYT/s1500/IMG_20200604_101226.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjBijaXL5TdkQzJ_P4soEbJ_Eyu2l476CyKEGGEd7XLFEVoTKEFsw0YY1yd94R1ou9lljR8REh2lwixYMcUaP_k3NGlkvSY-gyTSO1VfCfJEFrLmL09LA_6WO8t6Aw5xAFHy2HWIcnd-sYT/w400-h400/IMG_20200604_101226.jpg" width="400" /></a></div><div style="text-align: justify;"></div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiNeHhyphenhyphenV5XVU57qR3qEuR0uKKrJnPqH055dDaO57iPLvjG0bsw8TGtYFu3IeCbJN8WdltRpTKF0HgdeqOtm6a3qm6UuYMusJ1R6GZbEtUI0k7sh3h5_dcPAn1BYGL7B9Usq6vn6Wv_NHpzu/s1500/IMG_20200604_101123.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiNeHhyphenhyphenV5XVU57qR3qEuR0uKKrJnPqH055dDaO57iPLvjG0bsw8TGtYFu3IeCbJN8WdltRpTKF0HgdeqOtm6a3qm6UuYMusJ1R6GZbEtUI0k7sh3h5_dcPAn1BYGL7B9Usq6vn6Wv_NHpzu/w400-h400/IMG_20200604_101123.jpg" width="400" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: justify;"></div><div style="text-align: justify;">Nemyslím si, že je možné efektivně shrnout a popsat všechno, co se, jak okolo mě, tak v mojí hlavě, dělo během uplynulých měsíců. Prošla jsem mnoha fázemi všeho možného a stejně jako závěrem všech předchozích pojednání o mém životě, ani teď si nejsem jistá, co to všechno znamená a jestli z toho vycházím jako vyrovnanější osoba anebo prostě jenom děvče, co si už nikdy nebude do vlasů patlat červenou.</div><div style="text-align: justify;">Moc jsem se toho nenaučila. Zpočátku mě hrozně vytáčely všudypřítomné cvičící výzvy, které plno lidí excesivně sdílelo na instagram, potom jsem si řekla, že se musím taky nějaké účastnit, pak jsem vystřídala těchhle videí asi deset a u žádného jsem nevydržela, pak jsem se zděšením zjistila, že mým kolenům se nelíbí, když je nutím dělat sto dřepů denně, a že tedy asi stárnu a jednoho dne se rozpadnu, dost možná to taky znáte. Taky jsem vystřídala mnoho pleťových masek, z nichž jednu jsem musela seškrabovat drátěnkou, protože nešla dolů, a také plno make-upových přípravků. Třeba tužku na obočí, kterou je potřeba používat, když si zničehonic ztmavíte vlasy o čtyři odstíny, stejně tak řasenku, kterou jsem v předchozích letech fakt nesnášela, na druhou stranu, jsem schopná fungovat na denní bázi bez těchhle věcí, tak to prostě v mém životě chodí, že se mi střídají období líčení a období bez make-upu. </div><div style="text-align: justify;">Přečetla jsem toho žalostně málo, ale zato jsem rozkoukala několik seriálů na Netflixu, čímž se mi potvrdila má teorie, že mě nebaví koukat na seriály. Moc jsem se snažila udržet pozornost třeba u La Casa de Papel (Money Heist), ale nešlo to. Jediné, u čeho jsem vydržela, je animovaný seriál BoJack Horseman, který tedy doporučuji, zvlášť pokud vás nerozčiluji já, protože ten seriál je chvílemi takový, že se v něm vidím.</div><div style="text-align: justify;">Napsala jsem pár básniček, z nichž ta poslední mi leží na parapetu jako koncept. Polepila jsem si notebook roztomilými samolepkami, které mi přišly v dopise od <a href="http://utopitsevcaji.blogspot.com/">Šárky</a>, a původně jsem si je nalepila na ten svůj úžasný diář, ale nakonec mi tam nedržely, což nevadí, protože na tom notebooku vypadají mnohem líp. Vytáhla jsem ze skříně černé síťované punčocháče se vzorem hrobové záclony, které jsem si koupila, když mi bylo patnáct, ale nikdy jsem je neměla na sobě, a vzala jsem si je do čajovny, kde mají nejhezčí lustr v celém Liberci a také čaje jménem Modrozelené spirálky z jezera Tai nebo Ocelová bohyně milosrdenství, které si ale nejspíš nikdy nedám, protože nejsem schopná jejich název vyřknout s vážnou tváří.</div><div><br /></div><div style="text-align: justify;">Něco mi říká, že se svého snu o Středomoří nezbavím, dokud se tam opravdu neodstěhuji. Teď je ideální čas k tomu představovat si, jak to jednou udělám, protože je to všechno ještě daleko, nuceně. Možná, že je škoda, že jsem se kdysi vzdala svého potvrzeného místa na univerzitě v Salamance. Kdoví, jak by to všechno bylo, kdybych se rozhodla jinak. Třeba si jednoho dne vezmu někoho, kdo má baskické příjmení o deseti slabikách, a pak po sobě budeme házet rajčata každý rok poslední středu v srpnu, ale to vlastně můžu s kýmkoliv, kdo nemá alergii na rajčata.</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhV0h4ePIAioU1mbjRtulDguC3x6g1QfCWpN5Cvrwgzm8flj7-26WdPKktLgGyNh6kr53n0j_pC51qeLsSpj8fCB-rZ-RZWtjfBAho1oxrwMT-GxzdwR_Jt9wDqrKWkvtbNc4OUDbf_aLYO/s1500/IMG_20200604_101113.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhV0h4ePIAioU1mbjRtulDguC3x6g1QfCWpN5Cvrwgzm8flj7-26WdPKktLgGyNh6kr53n0j_pC51qeLsSpj8fCB-rZ-RZWtjfBAho1oxrwMT-GxzdwR_Jt9wDqrKWkvtbNc4OUDbf_aLYO/w400-h400/IMG_20200604_101113.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">A bat with a bat!</td></tr></tbody></table><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiWx2Z2BdbDPg18DBHfTlTlCZ2O2N2ws8EVkVYiNYEqqMm_LQ1GXrJS2FrIXi6GjjlRk4PJDdZ6QqsswPeZPZxCSkBJh4PkP4l29RzsF4Y0nHqIaKgKM22MwfofH5Wk9bu1Yz2bYIe2tE3k/s1500/IMG_20200604_101206.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"></a><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiWx2Z2BdbDPg18DBHfTlTlCZ2O2N2ws8EVkVYiNYEqqMm_LQ1GXrJS2FrIXi6GjjlRk4PJDdZ6QqsswPeZPZxCSkBJh4PkP4l29RzsF4Y0nHqIaKgKM22MwfofH5Wk9bu1Yz2bYIe2tE3k/w400-h400/IMG_20200604_101206.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" width="400" /></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Můj oblíbený citát z knížky Dům duchů od Isabel Allende. Našla jsem si i filmovou verzi, ale byla jsem z ní trošku zklamaná, protože moje oblíbená postava z knížky v tom filmu prostě nebyla.</td></tr></tbody></table><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiWx2Z2BdbDPg18DBHfTlTlCZ2O2N2ws8EVkVYiNYEqqMm_LQ1GXrJS2FrIXi6GjjlRk4PJDdZ6QqsswPeZPZxCSkBJh4PkP4l29RzsF4Y0nHqIaKgKM22MwfofH5Wk9bu1Yz2bYIe2tE3k/s1500/IMG_20200604_101206.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"></a></div><div style="text-align: justify;"></div><div style="text-align: justify;"><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh9VUUG5wNEJB1Qla4Vd7RN-rw7hfy9P4zzJZKIj4OoInRu3dARox8EYE2tCCrO9n9QBl2MnFrSW3u7ZnSgwEPKgT-d-dqeNiNtgHd0hbcAFBWn1UttWItCYlyC_tD4vguxyDq0ejrxNp2a/s1500/IMG_20200604_101049.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh9VUUG5wNEJB1Qla4Vd7RN-rw7hfy9P4zzJZKIj4OoInRu3dARox8EYE2tCCrO9n9QBl2MnFrSW3u7ZnSgwEPKgT-d-dqeNiNtgHd0hbcAFBWn1UttWItCYlyC_tD4vguxyDq0ejrxNp2a/w400-h400/IMG_20200604_101049.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Dekadentní báseň o praseti. Takové ty básničky, které napíšete jen tužkou, protože jsou úplně hrozné, ale pak je jednoho dne objevíte a vzpomenete si na to, jak než jste poprvé jedli lanýže, ptali jste se, jestli to bylo nebo nebylo živý, protože jste Terka a jste úplně blbá...</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;"><br />Už dlouho jsem se odhodlávala tohle napsat. Bylo mi jasné, že když to neudělám na jeden zátah, bude mi zase ležet rozepsaných pár odstavců v konceptech na věky věků. Po většinu karantény jsem si říkala, že až 'to bude za mnou', budu o tom moct napsat, ale dřív asi ne. Omlouvám se tedy za to, jaké je to zmatené. Myslím, že pokud mě znáte, věděli jste, že to takové bude. Umím ale psát i organizovaně - tak třeba, jednoho dne mi vyjde můj první český překlad povídky Dos Indios od Alfreda Bryce Echeniqueho ve sborníku. Jakože v opravdovém sborníku, co bude mít očíslované stránky, a budu tam uvedená jako překladatel, a jestli tuhle věc jednou budu držet v rukách, asi se rozbrečím, jako bych právě porodila, ale bude to lepší, protože ten sborník nebudu muset přebalovat nebo zapisovat do mateřské školy.</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;">Na závěr se s vámi podělím o pár písniček, které jsem si během karantény přehrávala ve smyčce. Snažila jsem se je shromažďovat na spotify ve složce Cuarentena Songs, ale bohužel jsem zjistila, že asi nejsem úplně efektivní tvůrce a organizátor playlistů. Ačkoliv je to možná pro některé přihlížející divné, většina hudby, kterou se teď obklopuji, je v katalánštině (kdyby se někdo chtěl hádat, jestli něco z toho není náhodou valencijština... prosím, dneska ne, o tom se hádají i vědecké články, z nichž jsem se snažila čerpat do seminárky) nebo španělštině, prostě proto, že na to mám náladu, protože to tak bývá, když nikam nemůžete, ale chtěli byste. Myslím, že bez těchto písniček by tenhle článek nebyl kompletní, protože jednoho dne se k němu třeba budu chtít vrátit, a určitě si k němu budu chtít pustit tyhle písničky, takže je sem dávám hlavně pro sebe, neboť nepředpokládám, že lidi dočtou článek a budou chtít poslouchat folkové balady o partyzánech a krásách středomořského klimatického pásma. Vstřebávání nové hudby je celkem zajímavé téma, ale psát o něm samostatné pojednání by byla ztráta času, protože ve výsledku by to bylo jen takové půlhodinové plácání, navíc nevím, čím bych ho ilustrovala, a psát článek bez obrázků je pro mě nepředstavitelný hřích.</div><div style="text-align: justify;">O čem bych ale jednoho dne ráda napsala, je můj vztah k cizím jazykům a k jejich učení a učení se. Protože lidi se mě občas ptají, jak se učím jazyky, a já se při odpovídání na tuhle otázku cítím dost blbě, protože se je vlastně moc neučím, spíš bych řekla, že se vrhám do jazykové džungle a snažím se ji ochočit. Myslím, že bych takový článek mohla nazvat třeba <i>Domestikací sloves k trvalému ovládnutí cizí duše</i>. (Protože, víte jak, Charlemagne říkal, že každý jazyk, který ovládáme, je vlastně další duší, kterou vlastníme...)</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><iframe allowfullscreen="" class="BLOG_video_class" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/QeIxjttnf7w" width="320" youtube-src-id="QeIxjttnf7w"></iframe></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><iframe allowfullscreen="" class="BLOG_video_class" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/AQXZlywq2z0" width="320" youtube-src-id="AQXZlywq2z0"></iframe></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><iframe allowfullscreen="" class="BLOG_video_class" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/p2Z2b5t3rhs" width="320" youtube-src-id="p2Z2b5t3rhs"></iframe></div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><iframe allowfullscreen="" class="BLOG_video_class" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/srav1TNKjyQ" width="320" youtube-src-id="srav1TNKjyQ"></iframe></div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><iframe allowfullscreen="" class="BLOG_video_class" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/LoWvE7h0j6g" width="320" youtube-src-id="LoWvE7h0j6g"></iframe></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><iframe allowfullscreen="" class="BLOG_video_class" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/TFRM1Uxm4Qw" width="320" youtube-src-id="TFRM1Uxm4Qw"></iframe></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><iframe allowfullscreen="" class="BLOG_video_class" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/QS27S3mspjU" width="320" youtube-src-id="QS27S3mspjU"></iframe></div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;">Děkuji za pozornost všem, kteří tento článek dočetli až do tohoto bodu. Byl-li součástí vaší prokrastinace, je mi ctí. Možná jsem tu trochu overshareovala, takže doufám, že ze mě nemáte psychickou újmu, v což vlastně doufám po jakékoliv interakci s člověkem. Stejně tak děkuji všem, díky nimž jsem tuhle karanténu přežila, protože sama bych to nezvládla. Silná osobnost jsem jen v pár konkrétních a velice specifických situacích, a nucená izolace před nemocí, co ničí plíce, bohužel mezi tyto situace nespadá.</div><div style="text-align: justify;">Co jste si udělali s vlasy vy? Jak vypadá váš diář? Kdy se váš život začal navracet k normálu? (Protože předpokládám, že někteří z vás nepracují v oblasti turistických atrakcí, ale třeba vaří kafe.) Jaké nejvtipnější jídlo jste dostali na organizovaném zájezdu? U mě rozhodně vyhrává vegetariánská snídaně sestávajícího ze studeného tofu, pár kousků zeleniny a talíře.</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: right;">Tak hodně zdraví, málo alergií a intolerancí (to přeji i sobě), úspěšné složení zkoušek (ty mě tak nezajímají, že jsem o nich tentokrát úplně zapomněla psát, ačkoliv jsem zrovna dneska ráno psala jeden zápočet) a dejte si třeba koktejl, ve kterém plave růže.</div><div style="text-align: right;"><br /></div><div style="text-align: right;">T.</div>Tereza http://www.blogger.com/profile/09977038341697724006noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-1625129288323199076.post-46050731923975126722020-04-13T20:47:00.001+02:002023-03-23T16:07:19.979+01:00Předlouhá historie Čaje z automatu<div style="text-align: justify;">
Čtete-li právě tato slova, je více než pravděpodobné, že se někdy naše životní cesty zkřížily. Ať už tomu tak bylo na školní chodbě nebo kdekoliv jinde (nemám moc mimoškolních konexí), dříve nebo později jste byli odkázáni na tento blog. A dost možná jste si říkali, co to je za divnost, proč to existuje, má to nějakou background story? I pokud jste si to neříkali a je vám to úplně ukradené, v dnešním článku si budete moct přečíst, proč si zachovávám tento blog, ačkoliv bych s ním už dávno mohla přestat, neboť jeho sdělovací hodnota je nevalná.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxDrvq1-Bp6OBG7SSpHFzqABQI1RLeMeqlJnzHIq-MoMT37IVOD0ZOicDgc88296s8vQYcb7Tb_D0j59gUTsq8uVlI-4cdlXZoRQvy8FUulruhNyRTfga38Oa-GxegRuaKIg7Mh6ZrqFEJ/s1600/IMG_20200413_160319.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxDrvq1-Bp6OBG7SSpHFzqABQI1RLeMeqlJnzHIq-MoMT37IVOD0ZOicDgc88296s8vQYcb7Tb_D0j59gUTsq8uVlI-4cdlXZoRQvy8FUulruhNyRTfga38Oa-GxegRuaKIg7Mh6ZrqFEJ/w400-h400/IMG_20200413_160319.jpg" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<a name='more'></a><br />
<div style="text-align: justify;">
Když jsem byla malá, zakládala jsem si všemožné účty na internetu. Proč, to nevím. Jedním z hlavních důvodů bylo asi to, že mě bavilo mlátit ručičkama do klávesnice. Pamatuji si na stránku Alík, dětský internet, o níž jste možná slyšeli v souvislosti s tamní poněkud trapnou poradnou. Tenkrát to byl ale úplně jiný svět. V roce 2007 jsem se tak díky této stránce naučila psát ty nejzákladnější HTML kódy, neboť jsem chtěla, aby mi na profilu přebíhalo zleva doprava "Je mi 8 let", barevně to blikalo a skákalo. Když jsem narazila na to, že někteří uživatelé ze svého profilu odkazují na svůj blog, hned jsem si běžela taky jeden takový založit, ačkoliv jsem nevěděla, co to je. V prvních letech jsem vlastně tak obecně moc nevěděla, co s tím. Můj blog měl příšernou adresu, obsah článků byl ještě méně sdělující než dnes, a pravidelně každý víkend - protože na internet jsem chodila k tátovi - jsem se vztekala nad tím, že neumím uplácat propracovaný dechberoucí design stránky, protože je mi 8 a mám k dispozici jen Malování.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Když jsem byla v páté třídě a nechali jsme si domů nainstalovat wifi router, řekla jsem si, že budu psát o svém životě. Tenkrát jsem měla blog na platformě Blog.cz, což je česká verze bloggeru s mnohými dle mého nynějšího názoru otravnými komunitními aspekty, a tenkrát tam ve velkém jel štítek Téma týdne, a tak jsem pilně psala na tohle Téma týdne, aby mi pak článek vyvěsili alespoň na půl hodiny na titulní stránku a aby si ho přečetlo co nejvíc lidí. Komunita byla skutečně kdysi dávno důležitou součástí toho, když si někdo řekl, že si začne psát blog, a díky ní jsem se nepochybně dozvěděla, jakými způsoby se dají blogy psát. Když jsem trochu povyrostla do věku, kdy jsem si začala myslet, že jsem hrozně vtipná a originální, chrlila jsem jeden článek za druhým, a na své povídání o životě jsem měla rubriku jménem (Kni)hovna. Myslím, že tenkrát to i někdo četl, ale nevím proč. Asi proto, že i já četla cizí články podobného charakteru. Psaní a čtení blogů bylo tenkrát něco jako dneska projíždění hlavní stránky instagramu, ale k tomu se snad dneska ještě dostanu.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Přibližně v letech, kdy mi bylo tak dvanáct až patnáct, byl blog jedním z nejhlavnějších stálých bodů mého života. Moc ráda jsem psala, ale, jako teď, spíše zpracovávala svůj život než abych tvořila prózu (ačkoliv i o to jsem se nesčetněkrát pokoušela, například v rámci monstrózních psacích výzev, které jsme podnikaly s jednou slečnou, již jsem poznala právě díky blogům). Moc jsem neuměla komunikovat se svým okolím a tak jsem vše raději pozorovala a potom dokumentovala. Psala jsem svého času i několik článků za týden. Nemyslím si, že bych si v nich nějak extrémně stěžovala na školu nebo na lidi okolo sebe, ale stejně jsem vystupovala anonymně, do jisté doby jsem na internet nevypustila ani to, jak vypadám (ale pak jsem na digitální foťák nafotila sérii uměleckých selfíček, a na to, abych je nezveřejnila, jsem byla až moc posedlá svými pokusy o umění). V té době jsem toho sdílela plno; básničky, fotky, všemožné úvahy, seznamy písniček, sentimentální výlevy o tom, jak se cítím. Taky jsem za to sklízela do velké míry pozitivní odezvu. Svého času jsem skutečně měla dost čtenářů, které bůhvíproč zajímalo, co si myslím o světě. Bylo to fajn, ale zároveň trochu psychiku zatěžující, a to jsem těch čtenářů neměla nijak extrémně moc ve srovnání s blogy, které byly toho času opravdu slavné.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Jednoho dne jsem se rozhodla, že mě rozčiluje uřvaná titulní stránka a všudypřítomné reklamy na Blog.cz, a založila jsem si blog na této platformě. Zpětně to jako zas takový zlom nevnímám, protože se toho moc nezměnilo - čtenáře stačilo odkázat na jinou adresu - ale tenkrát jsem to brala jako manifest mého zhnusení nad tím, co se s touto českou platformou stalo. Doteď si myslím, že je to příšerné místo, a vždycky mám radost, když zjistím, že se někdo z blogerů, které si odtamtud pamatuji, přesunul někam jinam, protože už je to taky vytáčelo. Nerada bych to tu rozmazávala, protože to je pro tento článek bezpředmětné, ale pamatuje si někdo z vás taky to podivné revoluční hnutí bouřící se proti Standovi a regulacím Autorského klubu, nebo to byl jen nějaký můj horečný sen?</div>
<div style="text-align: justify;">
V raných letech jsem chtěla být součástí téměř každého blogového uskupení, na něž jsem narazila, podala jsem si několik přihlášek do Autorského klubu, do něhož se pořádala krutá výběrová řízení mnohdy nutící autory promazat staré články, ale nakonec mě tam bohudík nikdo nepřijal, a také jsem se přidala do Klubu snílků, z něhož jsem nakonec vystoupila, protože jsem si uvědomila, že nejsem dost zasněná a poetická duše na jejich kreativní zadání. Také se mi postupně přestala líbit představa členství v čemkoliv, co své členy regulovalo a kontrolovalo, protože blog byl primárně moje volnočasová činnost a rozhodně jsem nechtěla, aby mě někdo buzeroval kvůli tomu, že nemám správně zarovnaný obrázek ve článku, nebo nedejbože že píšu až moc dlouze.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Postupem času se věci začaly měnit. Celkem plíživě. Jednoho dne se stalo naprostou samozřejmostí, že se články, které napíšete na blog, musí někde sdílet, aby na ně vůbec někdo narazil. Myslím, že tento zlom přišel v roce 2016. Do té doby, nutno podotknout, byly blog, skype a bloglovin' (stránka, na které jste mohli sledovat a odebírat cizí blogy) jedinými body mé internetové existence, a neměla jsem hlavu zahlcenou sociálními sítěmi ani trošku, a byla jsem taková čistá duše, což se v průběhu těch následujících let bohužel také změnilo. Najednou se však čím dál tím větší podíl sdělování a sdílení, což bohužel nebývá vždy jedno a to samé, začaly přesouvat převážně na instagram a jiná přidružená média, a od té doby, troufám si říct, už blogová komunita téměř neexistuje, neboť plno lidí si uvědomilo, že lze sdílet snáze a že to má koneckonců i větší publikum. Je to takový začarovaný kruh, samozřejmě, že většina blogerů si nepíše tak jako já jen tak sama pro sebe, ale chtějí publikum a odezvu, a to se mnohem snáz získává někde, kde je toho víc pohromadě a jednotlivé příspěvky jsou kratší a dá se jich vstřebat víc než dřív a k tvoření stačí mobilní foťák a nemusíte mít ani slohové předpoklady a čas psát. Jistou dobu jsem měla k blogu soukromý instagramový účet, kam jsem nahnala svoje čtenáře (tenkrát se to ještě týkalo projektu 52 doodles - kdybyste ho náhodou viděli kolovat někde po instagramu, vězte, že prapůvodně vzešel v roce 2017 ode mě) a vždy je odtamtud posílala číst moje nové články.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
To byl celkem spolehlivý systém, co si pamatuji. Pak jsem ale vyrostla a zestárla a tak různě se scházela a rozcházela s přáteli i chlapci a nastupovala na školy a odcházela ze škol, znáte to, a během tohoto dříve nebývalého zmatku jsem si řekla, že začnu znovu a jinak, a tak vznikl tento blog, který jsem se rozhodla pojmenovat Čaj z automatu, a nejspíš jsem měla na mysli takový ten přesladkokyselený, až vám to hrdlo stahuje, co vám dají ve žlutém buse, ale to je jedno, zkrátka, mým cílem bylo konečně začít sdílet, co napíšu, když už jsem měla ve zvyku nad tím trávit tak hrozně moc času. Jenže jakmile něco sdílíte pod svým jménem, najednou se začnete mnohem víc cenzurovat, protože i když víte, že většina lidí, které máte přidané na facebooku, si to stejně nepřečte, stejně máte pocit, že můžou, a proto sem nemůžete vyklopit úplně všechno, co byste psali do článků zcela anonymních jako dřív. A tak se z tohoto blogu oficiálně stalo Místo, kam píšu, jen když mám pocit, že potřebuji svému širokému okolí něco sdělit, ať už je to jak jsem dělala zkoušku z angličtiny nebo jak se nedovedu bezpečně dopravit z centra města na jeho periferii. A ať už je to ob týden nebo ob dva měsíce.</div>
<div style="text-align: justify;">
Proto, když to tady vypadá, jako že jsem zapomněla, že mám blog, vězte, že na to nezapomenu nejspíš nikdy, pokud neutrpím mozkové zranění. Akorát mám pocit, že ve svém bezejmenném období jsem toho na sebe prozradila už příliš, a poněkud mě to zraňovalo, tudíž si teď už celkem úspěšně držím hranici mezi sebou a světem a mnohem víc toho mám na papírech a v sešitech různě poschovávaných po pokoji (protože psaní v ruce je jedna z nejlepších věcí na světě), než tady. Je to mnohem logičtější než chrlit své smutky do světa. A já ráda působím jako logický, racionální člověk, i když se pak třeba ukáže, že neumím zprovoznit tabulku v excelu nebo zapnout sluchátka při videohovoru.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
Je mi čím dál tím častěji líto, že se charakter sdílení tak moc změnil, ale zároveň nechci znít moc konzervativně a staře a říkat, že za našich mladých časů bylo líp a že sociální sítě jsou zlo. Je mi naprosto jasné, že stejně jako se zub času podepsal na čemkoliv, co není upír, musel zanechat svůj otisk i na místech, kde si běžný člověk každodenně vylívá srdíčko. Jen... Mně osobně bylo líp. Tenkrát, když jsem seděla v zadní lavici přírodovědné laboratoře a pod prázdnými zraky kostlivce komponovala dekadentní poezii. Když jsem upravovala ilustrační obrázky do článků odporným efektem jménem Watercolor, tak moc, až byly téměř k nepoznání. Když jsme jakožto společnost, smím-li hovořit v tak širokých pojmech, nejdřív přemýšleli nad tím, co chceme sdílet a sdělit, a teprve pak, v teple domova, s (doufejme že ne zas tak teplým) notebookem na kolenou, tak činili. A pokaždé, když jsem mačkala tlačítko Publikovat, měla jsem pocit, jako bych vystupovala na pódium. Taková tichá, příjemná tréma. To se teď, v době, kdy jsme všichni přehlceni, podle mě už moc nestává, rozhodně ne mně. Mám pocit, že tohle všechno, co jsem v tomto článku popsala, zestárlo se mnou. A že se na to moc nevzpomíná. Možná jen příliš rýpu do nepodstatných detailů, neboť to je teď v karanténě jeden z mých koníčků, spolu s vyhazováním náhodných papírů, co se mi válí po pokoji, a děláním pokusů na mých vlasech.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Takže, abych to shrnula: blog bych vlastně vůbec mít nemusela, ale stejně jako mě baví se poslouchat, baví mě i psát, jako bych se při tom poslouchala. Pocit, že jsem něco stvořila, mě uklidňuje, protože mě přenáší do dávných let, kdy jsem byla klidnější, a vlastně úplně jiný člověk než jsem teď. Čaj z automatu jsem už neměla pěkně dlouho. Pouliční lampy mě naplňují melancholií. Melancholie mne naplňuje pouličními lampami. Úvodní fotografie k tomuto článku je zátiší vzniklé za účelem focení, obvykle se mi na psacím stole nevyskytuje kaktus ani květinová čelenka. Také jsem ho neprojela efektem Watercolor. Doufám, že to váš estetický cit ocení. Hlaďte kočky, pište básničky a pak si je můžeme třeba vyměnit! (Spíše básničky než kočky.)</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: right;">
Mimochodem, co byste dělali, kdybyste byli Medúza, ale museli umývat zrcadla?</div>
<div style="text-align: right;">
<br /></div>
<div style="text-align: right;">
Ter.</div>
Tereza http://www.blogger.com/profile/09977038341697724006noreply@blogger.com8tag:blogger.com,1999:blog-1625129288323199076.post-36119437090838145982020-03-13T20:16:00.002+01:002024-02-17T10:46:41.959+01:00Odyssea č. 15<div style="text-align: justify;">
Dnes vám povím něco o autobusech. Je to možná trochu ironické, vyprávět o prostředcích hromadné dopravy zrovna v období virové epidemie, ale přihlédneme-li k tomu, že vám to nevyprávím, ale píšu ve spoře osvětleném pokoji chvíli poté, co jsem se probudila z nečekaného odpoledního spánku, a vy mě neposloucháte, pouze čtete má slova v klidu a soukromí svého domova nebo infekčního oddělení, vlastně není nic špatného na tom zavzpomínat si, jaké to bylo, když se ještě mohlo bez větších starostí chodit do školy a cestovat přeplněnými autobusy záhadných čísel.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjANSnKNhRkb4n33lXRfqChQv_VmbvOwk0NOsQ5RXVjBZbcQBj5CZHx6GwO6ndHFh6I2GmdyLRT5HA42XbuTGs1PxeAvN-ctQWLgYoKaAx_MFT49o63axBQpYELycVqVs4V-0SDXXNpOYnT/s1600/2020-03-12+11.59.44+1.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1600" height="399" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjANSnKNhRkb4n33lXRfqChQv_VmbvOwk0NOsQ5RXVjBZbcQBj5CZHx6GwO6ndHFh6I2GmdyLRT5HA42XbuTGs1PxeAvN-ctQWLgYoKaAx_MFT49o63axBQpYELycVqVs4V-0SDXXNpOYnT/w400-h399/2020-03-12+11.59.44+1.jpg" width="400" /></a></div>
<a name='more'></a><br />
<div style="text-align: justify;">
<b>Situace první.</b> Je začátek března a já urychleně opouštím hodinu španělštiny, protože mě čeká něco, čeho se děsím již od svého nástupu na pedagogickou fakultu. Hodina tělocviku. Povinný tělocvik, který musí všichni budoucí učitelé absolvovat, nejspíš kdyby náhodou museli suplovat tělesnou výchovu, tak aby věděli, co tam dělat a nedopadlo to tak, že tam začnou recitovat třeba Baudelairovu Mršinu (tak si to aspoň vysvětluji já).</div>
<div style="text-align: justify;">
Na konci ledna jsem v potu, slzách a zbytcích tajícího sněhu řešila zápis předmětů kromě tělocviku, a o týden později jsem se zmateně a zděšeně proklikávala tajemnou spletí odkazů a hesel na stránkách katedry tělesné výchovy, abych si mohla zapsat tělocvik, který mi časově vychází a zní co nejméně jako výslechové metody španělské inkvizice. Nakonec jsem se rozhodla pro předmět jménem Kondiční posilování, jenž se mi podařilo vtisknout mezi úterní praktický jazykový seminář a přednášku z fonetiky a morfologie. Pak jsem to chvíli hodila za hlavu, pak začal semestr a já si prošla dvěma vlnami nachlazení, takže v prvním týdnu jsem tělocvik raději vynechala, no a pak najednou byl týden druhý a již se nacházíme v situaci, kterou jsem začala popisovat před dvěma odstavci.</div>
<div style="text-align: justify;">
Stojíme tedy na autobusové zastávce Poliklinika, já a spolužačka, která si zapsala tento předmět se mnou, říkejme jí třeba Lenka. Lenka má boty na středně vysokém podpatku a nemá deštník, stejně jako já. Tato položka je v příběhu celkem důležitá, neboť nepotřebujeme hydrometeorologické vzdělání, abychom zjistily, že začalo pršet.</div>
<div style="text-align: justify;">
Naštěstí ale právě vidíme přijíždět autobus linky č. 15 - přesně ten, který jsme si našly jako ideální spoj pro naši cestu do tři zastávky vzdálené tělocvičny. Je pár minut po čtvrt na jedenáct, hodina nám začíná okolo tři čtvrtě. Žádné spěchy. Tímhle autobusem to stíháme perfektně, říkáme si a cpeme se do dveří, avšak neúspěšně, pokládáme-li za úspěch do dveří se nacpat. Vzhledem k tomu, kolik lidí mělo zrovna zájem o přesun z centra města směrem k odlehlé periferii známé také jako Harcov, nebyla šance do autobusu se vejít. "Kdybychom se nacpaly nahoru nad ty lidi, vešly bychom se," konstatuji, zatímco pozorujeme, jak autobus odjíždí. V momentálním zatmění mysli přesvědčuji Lenku, že půjdeme pěšky, a ona mě poslechne, neboť není místní a neví, kolik je před Harcovem ještě kopců, a po pěti minutách uspěchané cesty mi to dochází a říkám, že možná přece jen na další zastávce počkáme na ten další autobus. Tak tedy čekáme, prší nám do sportovních tašek a na hlavy a vlastně úplně všude, protože zastávka Husova postrádá stříšku, ale i kdyby ji měla, stejně jsme už zcela mokré z předchozí cesty. Do dalšího autobusu se s trochou sebekompresních technik již vejdeme, a úspěšně tedy jedeme do cílové stanice. Mám pocit, že zpocenější a vyčerpanější už být stejně nemohu, ale tento pocit se brzy ukazuje býti mylným.</div>
<div style="text-align: justify;">
Tělocvik, na který jsem se zapsala, se odehrává v posilovně, která se nachází ve spletité budově plné šaten, záchodů, schodišť a laviček, které jsou postavené před schodiště tak, abych o ně zakopla. Abych se do posilovny dostala, musím následovat Lenku, která tuto anabázi absolvovala již minulý týden. Omlouváme se pravdivými slovy, že jsme se nevešly do autobusu. Vyučující se naštěstí zdá lidská, ptá se nás na jména a píše nám prezenci. Poté má Lenka za úkol vysvětlit mi, jak se který stroj ovládá, a já už si s pohledem na ty rafinované konstrukce začínám připravovat výmluvy, proč nemám ve zvyku před spaním odříkávat otčenáš a proč během postního období nekonzumuji ryby. Naštěstí to ale nikoho nezajímá. Odcházíme do zadní sekce tělocvičny, kde se nachází náčiní, jež jako by vypadlo z retro teleshoppingových pásem. Po chvíli váhání se usídluji na běžeckém páse, na jehož dotykové obrazovce se dá pozorovat leccos, od vlastního srdečního tepu po jakousi náhodnou silnici v Americe. Snažím se na sebe moc nestrhávat pozornost, ale tato snaha se moc nedaří, neboť v jednu chvíli mi běžecký pás utíká pod nohama a já se vidím v zrcadle přímo před sebou, jak odskakuji na stranu, což vzbuzuje hlasitou salvu smíchu, bohužel však jen ve mně, načež se po mně pár lidí ohlíží, ale nakonec to je všechno v pořádku a po zbytek hodiny chodím na běžeckém páse s rozumnou rychlostí 6 kilometrů v hodině, abych se ideálně moc nezpotila, protože mě čeká ještě přednáška z fonetiky a pak hodina počítačů na další vzdálené budově.</div>
<div style="text-align: justify;">
Pár minut po skončení hodiny skutečně čekám na zastávce před tělocvičnou na autobus, který mě má v pořádku a bez úhony dovézt zpět na budovu P, na přednášku, na níž se nebudu muset hýbat před zrcadlem, na což se opravdu velice těším. Opět se mírně snáší déšť, ale ve srovnání s propršenou cestou z fakulty to je jako procházka sušičkou na prádlo, navíc mi místo deštníku slouží můj tmavě červený pletený kulich s bambulí. Přibližně po sedmi minutách přijíždí autobus číslo 15 a já do něj nastupuji jako jedna z prvních. To je skvělé, být v autobuse jako jedna z prvních! říkám si, ale chvilku po rozjezdu mi dochází, že spolu se mnou nastoupily dle mého hrubého odhadu dva bloky studentů žijících na přilehlých kolejích, a že se mi nezastavitelně krátí zásoba kyslíku, a dost možná se mi cizí loket snaží z těla vytlačit obě ledviny a část jater. Nádech, výdech, říkám si, a vraž jim jednu taky, ale nenacházím v sobě dostatek plicní kapacity ani krutosti. Mezi zastávkou Univerzitní koleje a Technická univerzita se snažím na zamlžené okno, na něž jsem okolnostmi systematicky přitlačována, psát zrcadlovým písmem HELP!, ale dochází mi, že mi není pomoci. Po zbytek cesty si říkám, že ten tělocvik je ještě horší, než jsem si ho představovala, a že úplně nejhorší je ta cesta. Poté, co jsme se octli zpět na zastávce Poliklinika, mobilizuji zbytky svých vyjednávacích schopností, aby mě rozlícený dav nechal vylézt ze dveří. Daří se, a s pocitem zadostiučinění si všímám, že část vystoupivších se pak ještě do autobusu vrací. Zpocená, ulepená a s pomačkanými vnitřními orgány se hrnu přes přechod na přednášku z fonetiky. Můj pološílený výraz se naštěstí nevymyká normálu. Den pokračuje jako jakýkoliv jiný den. Mám ze sebe radost.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Situace druhá. </b>Je přesně o týden později a já vybíhám z hodiny španělštiny poté, co náš suplující rodilý mluvčí řekl, že si máme v telefonu otevřít aplikaci Kahoot, neboť jakmile slyším slovo Kahoot, projede mi hlavou tlumené "I want to Ka-shoot myself", a také předpokládám, že jakmile bych začala hrát Kahoot, touha porazit úplně všechny spolužáky by mne zaplavila tak silně, že bych na tělocvik nikdy nedorazila. Jelikož jsem si ráno ve spěchu zapomněla přibalit do batůžku zavlažovací zařízení, a protože automat s nápoji nefunguje, stavuji se v malém školním bufetu a kupuji si dvoulitrovou láhev minerálky, což je ta nejméně skladná věc, již jsem si mohla pořídit.</div>
<div style="text-align: justify;">
O chvíli později však opět stojím na autobusové zastávce Poliklinika, tentokrát zase se spolužačkou, ovšem jinou než minule - říkejme jí třeba Alice. Venku je kupodivu na liberecké poměry celkem hezky, a jelikož se snažím zabránit situaci minulého týdne, čekáme na dřívější autobus tak dlouho, že s Alicí stíháme probrat náš druhý studijní obor. Po chvíli však už autobus přijíždí. A ne jen jeden - před našima očima se objevují rovnou dva prostředky městské hromadné dopravy. Oba vypadají stejně, a tak bez delšího rozmýšlení pod mým velením nastupujeme do toho prvního. Radostně konstatuji, že máme plno času, a že si tentokrát na tělocvik vezu i náhradní ponožky. Řidič na nás hledí úkosem a říká, abychom postoupily dále do vozu, protože ho opravdu nezajímají ponožky ani jedné z nás. A tak jedeme.</div>
<div style="text-align: justify;">
Jedeme přes hory, přes lesy. Po chvíli mi na naší cestě něco přestává sedět, zvláště ve spojitosti s výhledem z okýnka, který nejenže začíná čím dál tím víc připomínat mix severské tajgy a tundry, ale také se začíná měnit ve slabou mlhu pokrývající namrzající okýnko. S Alicí se shodujeme na tom, že jedeme už nějak dlouho, neboť podle jízdního řádu jsme už dávno měly být na místě a v tuhle chvíli jsme si již měly převlíkat ty náhradní ponožky. Notnou chvíli ještě doufáme, že se autobus ještě vrátí z horských silnic do civilizace, ale s každým dalším metrem převýšení začínají naše naděje opadat. Nemáme na vybranou, musíme vystoupit.</div>
<div style="text-align: justify;">
Vystupujeme na pusté planině, kde lišky nepochybně dávají dobrou noc v libovolnou denní dobu. Nikde nikdo, jen hory a sem tam strom. Dle oprýskané cedule se nacházíme na zastávce jménem Zahrádky, ale dle mého omezeného biologického úsudku místní flóra připomíná spíše jakési z pravěkých období. Čas nekontrolujeme, neboť na tomto místě se nepochybně zastavil, nebo ubíhá obráceně. Alice, která mlčky pozoruje krajinu vedle mě, má naštěstí racionálnější postupy a rychle v jízdním řádu nachází, že za pět minut by tudy měl jet autobus zpátky. Ačkoliv, jak jsem již říkala, běhu času na stanici Zahrádky příliš nevěřím, zachovávám klid a doufám v naši brzkou záchranu. Společnými silami docházíme k tomu, že sjedeme-li o zastávku nazpět, možná budeme schopny dojít zdárně do cíle, neboť z okna jsme viděly budovy kolejí, a ani se nezdály tak daleko. Za pár nekonečných minut se autobus skutečně objevuje, a za oknem sedí ten samý řidič, jehož nezajímaly naše sportovní ponožky, z čehož usuzujeme, že za tu dobu stihl autobus dojet na konečnou, otočit se a jet zpátky. Řidič na nás pobaveně hledí a my na něho se značnou dávkou studu - prostě něco jako když s někým jdete na rande, které je naprosto otřesné, pak se mu už neozvete a pak ho najednou potkáte v menze, jak si dává smaženého lososa s hrachovou kaší. Tento pohled však naštěstí trvá pouze chvilku. Po chvíli konsternovaného pozorování měnícího se biotopu za oknem vystupujeme a vydáváme se cestou, lemovanou sídly téměř vesnického charakteru, směrem k budovám harcovských kolejí, ačkoliv, jak zjišťujeme, vzdušnou čarou by nepochybně byly blíže než pěšky. Poprvé v životě lituji, že nejsem letadlo.</div>
<div style="text-align: justify;">
Nakonec ve větru a mírném dešti (mým vlasům je to už stejně jedno, již jistou chvíli vypadají hrozně) dostáváme k jedné z budov kolejí, a se zoufalým, zmoklým výrazem ve tvářích se ptáme dvou kolemjdoucích studentek, jestli se budovou dá projít, což by nám velice usnadnilo cestu do tělocvičny, ale bohužel je nám v odpověď řečeno, že ji musíme obejít, nechceme-li se ven probourávat. Poslední fáze naší cesty je již víceméně klidná. Na tělocvik přicházíme přibližně se sedmiminutovým zpožděním, po převlečení (i s ponožkama) a zmateném hledání, kudy se přesně jde do naší posilovny. Zbytek hodiny plyne poklidně, ačkoliv přemýšlím, co si o mně asi tak musí myslet naše vyučující, když již podruhé svůj pozdní příchod omlouvám komplikacemi s hromadnou dopravou. Cesta zpět probíhá bez větších komplikací - ledviny i játra tentokrát zůstávají nedotčeny. Možná mi jen od posledního týdne obrostly orgány ochrannou protišťouchací vrstvou tuku...</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Kdybych jen tušila, že tato zběsilá cesta autobusem je minimálně na měsíc mou poslední vzrušující sociální interakcí, užívala bych si ji mnohem víc. Během dvou následujících vyučovacích bloků věci nabraly nečekaných obrátek, a když jsem dělala kamarádce společnost při čekání na její přednášku od šesti hodin večer, dozvěděly jsme se, že na žádnou přednášku už nikdo čekat nemusí. Tak jsme šly do sekáče. A pršelo. A teď už živé duše bohužel moc nevídám, neboť zavřeli i místo, kde pracuji (ještě že jsem si v šatně nenechala banán), a zavřeli i knihovnu, takže nemám kde si vypůjčit povinnou četbu a literaturu k seminárkám, které bych mohla začít psát, kdybych měla písemné materiály, které se nejblíže nachází v berlínské knihovně... Ale je mi jasné, že teď jsme na tom všichni vysokoškoláci asi víceméně stejně a tak nemá cenu s tím stresovat ještě tady.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Myslím, že teď bychom se naopak navzájem měli co nejvíc snažit udržet při psychickém zdraví. Komunikovat. Povzbuzovat se a doporučovat si knížky a filmy a vyměňovat si zajímavé poznatky a vyprávět si zábavné nebo chytré historky a učit se cizí jazyky a prohlížet si atlasy nerostů a koček a dinosaurů a pavouků. Nemívám to moc ve zvyku, ale kdybyste si chtěli popovídat, můžete mi kdykoliv napsat, pokud na mě nemáte kontakt, tady vám dávám odkaz na svůj osobní <a href="https://www.instagram.com/terrrezzz/" target="_blank">instagram</a>, ale předpokládám, že většina z vás se sem stejně dostala přes můj facebookový profil. (Jen si prosím neberte příliš osobně, kdybych vám hned neodepsala, většinou mi chvíli trvá, než ze sebe dostanu nějaké rozumné slovo, zvláště pak v tomto stavu.)</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Přeji co možná nejméně stresu. A kéž bychom se tu co nejdřív sešli s touhle pandemií jako nepříjemnou vzpomínkou v zádech, nikoliv děsivou přítomností. Myslím, že ještě nikdy nedělal štítek Tragikomická cesta životem takovou čest svému jménu.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: right;">
T.</div>
<div style="text-align: right;">
P.S. Kdybyste se nudili a usoudili, že se vám líbí moje slova, můžete si přečíst můj <a href="https://caj-z-automatu.blogspot.com/2018/10/cesta-vlakem-pro-zacatecniky.html" target="_blank">návod na cestování vlakem pro začátečníky</a> a také<a href="https://caj-z-automatu.blogspot.com/2019/09/zakladni-seznameni-s-prackou.html" target="_blank"> tipy, jak si prát prádlo (nejen) na koleji</a>. Buďme optimisté a říkejme si, že se nám to určitě ještě bude hodit.</div>
Tereza http://www.blogger.com/profile/09977038341697724006noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-1625129288323199076.post-2397484184469379402020-02-23T17:49:00.001+01:002023-03-23T16:10:56.989+01:00Převážně stínový fotoreport & haiku od června do únoraMám ráda stíny<br />
protože ukazují<br />
jen to podstatné<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgBkEZFK1SF-fzRQiRlQ__ADFIS7ivSA7Rrj3Px-NDQh9dZzMt5brClwouw_PaUc4wMH5XIBxMCW1RQPnr-Rt0mIFYNZzqGXHk9md9gR1btSgKjRfBa4OKHTkIYezbw-vlCpskYfaaPkCJL/s1600/IMG_20200219_003842_412.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1600" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgBkEZFK1SF-fzRQiRlQ__ADFIS7ivSA7Rrj3Px-NDQh9dZzMt5brClwouw_PaUc4wMH5XIBxMCW1RQPnr-Rt0mIFYNZzqGXHk9md9gR1btSgKjRfBa4OKHTkIYezbw-vlCpskYfaaPkCJL/w400-h400/IMG_20200219_003842_412.jpg" width="400" /></a></div>
<a name='more'></a><br />
Rozumíme si,<br />
vážně to ale stačí<br />
k porozumění?<br />
<br />
Až jednou umřu,<br />
porostou ze mě kytky<br />
a bude mi fajn<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhitq5pqRO4LtHSVaL6wrxyvhP59Cs-Tmeg_LWxxoV29AI3s4Vpe-8gI8-TyCirPv-Ke9WXI7srPwtpEEn3nvftrEHwzXWWB0OSyEPgwJPuWtSl2vOepom-diEDUfbm5KsE6yvuUF2FnUqq/s1600/cats.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="852" data-original-width="852" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhitq5pqRO4LtHSVaL6wrxyvhP59Cs-Tmeg_LWxxoV29AI3s4Vpe-8gI8-TyCirPv-Ke9WXI7srPwtpEEn3nvftrEHwzXWWB0OSyEPgwJPuWtSl2vOepom-diEDUfbm5KsE6yvuUF2FnUqq/w400-h400/cats.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Možná že skončím<br />
zas roztržená vejpůl<br />
- riskuju všechno<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjpX5SR0HirXenrAUzK0AKcVNTU_w2-VjbqZVla3ZcnIHmZaguiNoMCGbmQLX_q7Hv5g6bZ9ci5nLVQPNtMRp4DOoKiEvEqpJ2rja3ASJazL-j0D4xKkgzcQ-CI-tXsbHC69pgkbaW8jVEE/s1600/d.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="890" data-original-width="890" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjpX5SR0HirXenrAUzK0AKcVNTU_w2-VjbqZVla3ZcnIHmZaguiNoMCGbmQLX_q7Hv5g6bZ9ci5nLVQPNtMRp4DOoKiEvEqpJ2rja3ASJazL-j0D4xKkgzcQ-CI-tXsbHC69pgkbaW8jVEE/w400-h400/d.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
V téhle výloze<br />
všechno je magičtější<br />
než zbytek světa<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhOFmAmHKXL_jnKJggpcCN3qonHrNqfpdl0XO1PloSUOsOnj7opSdwTRn31tWDpe-hwqrCMEeve9Y9Y04sXbToOnSA6yxk5eJB0mgnDYs0o-6cmNbUVoF51gRYLBpGVYmRgO_IRfFnDu_1x/s1600/e.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="885" data-original-width="885" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhOFmAmHKXL_jnKJggpcCN3qonHrNqfpdl0XO1PloSUOsOnj7opSdwTRn31tWDpe-hwqrCMEeve9Y9Y04sXbToOnSA6yxk5eJB0mgnDYs0o-6cmNbUVoF51gRYLBpGVYmRgO_IRfFnDu_1x/w400-h400/e.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Omlouvám se všem,<br />
co ode mě čekali,<br />
že budu lepší<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtxCCJQM4R9EkJs8ExOY7Dk4N6eig3FY_ncGU4mYYp27a_p9u6aWeQogKooXxzOciYwFdT8usmF9wagxZDPDsqusPM6uc827RakF5-Qeo5ziVfIn7TZYrMzwosEfbHdrdUEcvoLZn6pEoK/s1600/f.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="890" data-original-width="890" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtxCCJQM4R9EkJs8ExOY7Dk4N6eig3FY_ncGU4mYYp27a_p9u6aWeQogKooXxzOciYwFdT8usmF9wagxZDPDsqusPM6uc827RakF5-Qeo5ziVfIn7TZYrMzwosEfbHdrdUEcvoLZn6pEoK/w400-h400/f.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Život je vlastně<br />
hrozně moc nejistoty<br />
na jednom místě<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjVLdgLKgFo5ArOJsM1AdM6OKDkoolrtQk0AiYO6ES7CapEBSa-0_pW4AZdpX8XPgOiHEadbMQvdcFNuzdc6z3M0yfXEx8_MmbYDJdFj3oXrJXvcP9VxQjZg7QQknqLowuNN-RBx4U3rUFl/s1600/g.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="889" data-original-width="889" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjVLdgLKgFo5ArOJsM1AdM6OKDkoolrtQk0AiYO6ES7CapEBSa-0_pW4AZdpX8XPgOiHEadbMQvdcFNuzdc6z3M0yfXEx8_MmbYDJdFj3oXrJXvcP9VxQjZg7QQknqLowuNN-RBx4U3rUFl/w400-h400/g.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Možná, že až se<br />
vrátíš, tak zapomenu,<br />
žes byl vůbec pryč<br />
<br />
I cannot be changed<br />
neither can I be reduced<br />
to a principle<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj7j7mg1e_mv32um8YRBWwaIrUXV9qM2PEW8e12lmIKgdnfP6Bmavvra575BchtWARq1troZXNx6nWn63ncDAkY8AhXMJA4YaUoJu6_7B8D2ycEx2jNv7FEWb1qkSKqZeSKAy868N-9M-iO/s1600/h.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="889" data-original-width="889" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj7j7mg1e_mv32um8YRBWwaIrUXV9qM2PEW8e12lmIKgdnfP6Bmavvra575BchtWARq1troZXNx6nWn63ncDAkY8AhXMJA4YaUoJu6_7B8D2ycEx2jNv7FEWb1qkSKqZeSKAy868N-9M-iO/w400-h400/h.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
El cielo habló<br />
y dijo: estás sola<br />
y te perderás<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjFYqwE_mbPZjHZi2kPYKU1P3X_z7vLdplA6-d_FT1Hvy9rgRDWfjkUqmin4alhl90-X1fj6KY1UosNcpw6Gy0aZmAHOsWNP_f2IimDm0-LMgCoPFAhshY835ZAbe-C9rScs673K13T-7Lr/s1600/i.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="885" data-original-width="885" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjFYqwE_mbPZjHZi2kPYKU1P3X_z7vLdplA6-d_FT1Hvy9rgRDWfjkUqmin4alhl90-X1fj6KY1UosNcpw6Gy0aZmAHOsWNP_f2IimDm0-LMgCoPFAhshY835ZAbe-C9rScs673K13T-7Lr/w400-h400/i.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Venku se stmívá<br />
a já to pozoruji<br />
z druhého patra<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmLC73bF7OjNCRTVCXPujhjdkxPv_wTW_tPcZPa_aKp4VFSahm-s1RyMkiEPpWpEppCJw1WCKiOVcYs8O7Zyfiv8a_a96R-jh_w_5-6ofIsH2LjnmYv2L3ImU38eaaVBQuFhDSkrHMTbxw/s1600/j.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="887" data-original-width="887" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmLC73bF7OjNCRTVCXPujhjdkxPv_wTW_tPcZPa_aKp4VFSahm-s1RyMkiEPpWpEppCJw1WCKiOVcYs8O7Zyfiv8a_a96R-jh_w_5-6ofIsH2LjnmYv2L3ImU38eaaVBQuFhDSkrHMTbxw/w400-h400/j.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Prší a déšť se<br />
snáší na všechny. I ty,<br />
co to nesnáší.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhY5jm9801HyabW8O9DAAuQXyenmiA85ReW0dy1m31kihT4ftSDmxeJOgBwl2eTbK-Js3Ue1kW3cECwFn5zSH3AJrnbtSndyFxMPLhYPLTcvZKYbmUvPPalNEYCVQOFr2TjWzvM8HcGL4tu/s1600/k.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="879" data-original-width="879" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhY5jm9801HyabW8O9DAAuQXyenmiA85ReW0dy1m31kihT4ftSDmxeJOgBwl2eTbK-Js3Ue1kW3cECwFn5zSH3AJrnbtSndyFxMPLhYPLTcvZKYbmUvPPalNEYCVQOFr2TjWzvM8HcGL4tu/w400-h400/k.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Pestrobarevná<br />
na rozdíl ode mě je<br />
moje šatní skříň<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiQ4Eefsf5kpfvgnGEgTo38Ri8dw9vAOrPxR6G6rlEd297I1r6C5WTfRfKPf8QO9MmiVj99w2H3TwgK4_PU1M0Rnhxo86LH-4HSr53myecNSQkGXgrRLgmcncs8dSbMuFvS1kG108ouxUH1/s1600/a.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="885" data-original-width="885" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiQ4Eefsf5kpfvgnGEgTo38Ri8dw9vAOrPxR6G6rlEd297I1r6C5WTfRfKPf8QO9MmiVj99w2H3TwgK4_PU1M0Rnhxo86LH-4HSr53myecNSQkGXgrRLgmcncs8dSbMuFvS1kG108ouxUH1/w400-h400/a.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
Stíny na louce<br />
mezi květy a stébly<br />
Walta Whitmana<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj7AcMwrIy6jWY8EUQfvjFDWCMk-_DZQdJveodVR6IMlGSvjz7p1wUYxlmQ_KW8Q6-xal2BuD0tDa7t4YrOU-YBNUDgtK9WlMpkeHBLtHZa4hp_b5o1xll4qTGeV7eMXE-cRA-RTnZnKdxB/s1600/l.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="885" data-original-width="885" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj7AcMwrIy6jWY8EUQfvjFDWCMk-_DZQdJveodVR6IMlGSvjz7p1wUYxlmQ_KW8Q6-xal2BuD0tDa7t4YrOU-YBNUDgtK9WlMpkeHBLtHZa4hp_b5o1xll4qTGeV7eMXE-cRA-RTnZnKdxB/w400-h400/l.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Nejsem normální<br />
říkám si až moc často<br />
něco na tom je<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhzizrdUXGVWRcna9hl0jgSop0uHPh1a5AOk0kfGbFlPJWZ1ji_s8TLWqdsfrFMcVz4oCundTuRS4Pb34L1Hx4PcfAaGsLCR_TXwZw6uPnKq72yNIkiKF2_s_Z6uT7bpbSrYbG-fa0wMXlF/s1600/m.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="890" data-original-width="890" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhzizrdUXGVWRcna9hl0jgSop0uHPh1a5AOk0kfGbFlPJWZ1ji_s8TLWqdsfrFMcVz4oCundTuRS4Pb34L1Hx4PcfAaGsLCR_TXwZw6uPnKq72yNIkiKF2_s_Z6uT7bpbSrYbG-fa0wMXlF/w400-h400/m.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Dneska je mi fajn<br />
i když jsem trochu zmokla<br />
a pak usnula<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpMIaM30CBjqAA18NWeUefBd5GTk0iJ8AYcbfjPjmi1aEpuuCJq5EWimOrsQM7i5mAspDBSOLZphuvbpZxdgjXjpiXNqxiDzcesRvKVBoh8WvPckNxPK37dBjEhzZXZtO-KPGABi1Wma22/s1600/n.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="890" data-original-width="890" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpMIaM30CBjqAA18NWeUefBd5GTk0iJ8AYcbfjPjmi1aEpuuCJq5EWimOrsQM7i5mAspDBSOLZphuvbpZxdgjXjpiXNqxiDzcesRvKVBoh8WvPckNxPK37dBjEhzZXZtO-KPGABi1Wma22/w400-h400/n.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Západy slunce<br />
mě nechávaly chladnou<br />
do jisté chvíle<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhK8gItsOlxP25iFe8QvaXd_-O8yWX5NNCKvOKX_A89MPwVXcD9btzZmt_uMAUQnKkThl4mBYKCdznR5RUTEk9peoJTeVPamoW_aGM6Uf5utLuuq4XbIizzgSsaedildLu6G3xLPouRVO8I/s1600/o.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="890" data-original-width="890" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhK8gItsOlxP25iFe8QvaXd_-O8yWX5NNCKvOKX_A89MPwVXcD9btzZmt_uMAUQnKkThl4mBYKCdznR5RUTEk9peoJTeVPamoW_aGM6Uf5utLuuq4XbIizzgSsaedildLu6G3xLPouRVO8I/w400-h400/o.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Dokud se směju<br />
a rozbrečí mě krása<br />
ještě jsem živá<br />
<br />
Jako oblaka<br />
i domy někam míří<br />
do nekonečna<br />
<br />
Často si říkám<br />
mám si užít života<br />
anebo umřít?<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj1AY341TuEwHZnVmOoqlEBlaMZ3TREvukPtvL5f0gRqn7dfcfsbMtWgb-M8IaqeFV98k46nLwWrxjJP4FMQbM7GpWs8vPfxKMEtn0QEIBgMxaa6FRoccej1rb-VFL0qJNFi-La_YmyAMgl/s1600/r.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="884" data-original-width="884" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj1AY341TuEwHZnVmOoqlEBlaMZ3TREvukPtvL5f0gRqn7dfcfsbMtWgb-M8IaqeFV98k46nLwWrxjJP4FMQbM7GpWs8vPfxKMEtn0QEIBgMxaa6FRoccej1rb-VFL0qJNFi-La_YmyAMgl/w400-h400/r.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Staré obrázky,<br />
které jsem našla někde<br />
na dně šuplíku<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjFXF-1oUqvcc4y6cdQoy4IDg5Hf5Wl8pgLfldILnph0qZOBEKvmGayoz7V8VverZ2PSDLYdYwRgrRE6IWRnX68s5-Wv-C-TshefuBxZHf80p68MnpfRJSp5t-buYm7c0sEoqTxJX0Nba6B/s1600/p.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="890" data-original-width="890" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjFXF-1oUqvcc4y6cdQoy4IDg5Hf5Wl8pgLfldILnph0qZOBEKvmGayoz7V8VverZ2PSDLYdYwRgrRE6IWRnX68s5-Wv-C-TshefuBxZHf80p68MnpfRJSp5t-buYm7c0sEoqTxJX0Nba6B/w400-h400/p.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Propadla jsem se<br />
do kofeinové krize<br />
buší mi srdce<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhK9Pv0kZgure_Z6clpw6VGCj11wOjcbua3J8P2oaAPOId9b4hR6JjJU8z8dUyTAcGXiAn47zSvfg9z47Tm4VicBsU7RRzC_d16UnCrlIWrMmVBql1sDUUou1Veyn3MSUITCY_h2e0mTcvn/s1600/s.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="890" data-original-width="890" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhK9Pv0kZgure_Z6clpw6VGCj11wOjcbua3J8P2oaAPOId9b4hR6JjJU8z8dUyTAcGXiAn47zSvfg9z47Tm4VicBsU7RRzC_d16UnCrlIWrMmVBql1sDUUou1Veyn3MSUITCY_h2e0mTcvn/w400-h400/s.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Jsem tu jen na skok<br />
možná na skok padákem<br />
a možná z mostu<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEglFyM_GEy6SXRbbvTsMvCtuYG5jYxiGJcgJDu8shuyUPIFh11ztPAf587iTSls9J9h656q07GLQE-jf3Ze8AKkbLFSKIrrIa1U215yNB1OghkSQSQxwmSAvLXc551goLREsQiAcT_innpK/s1600/t.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="889" data-original-width="889" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEglFyM_GEy6SXRbbvTsMvCtuYG5jYxiGJcgJDu8shuyUPIFh11ztPAf587iTSls9J9h656q07GLQE-jf3Ze8AKkbLFSKIrrIa1U215yNB1OghkSQSQxwmSAvLXc551goLREsQiAcT_innpK/w400-h400/t.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Na cestách tichem<br />
možná že tě tu potkám...<br />
Máš na mě štěstí<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgBpYtoRPVNT7cvv-4Rbgd2Qzcv5sVq864iYyYeOmf53NwMptyCyZ6elXTvkmttnn8Mx1_h53_TdFFnAS3fh8MQ74r9zI8_xtXFWZVhlBM8khDnuFAxdsYKCLnvVoW0ubBs5NQJzHbldIPa/s1600/u.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="894" data-original-width="894" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgBpYtoRPVNT7cvv-4Rbgd2Qzcv5sVq864iYyYeOmf53NwMptyCyZ6elXTvkmttnn8Mx1_h53_TdFFnAS3fh8MQ74r9zI8_xtXFWZVhlBM8khDnuFAxdsYKCLnvVoW0ubBs5NQJzHbldIPa/w400-h400/u.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Potemněla jsem<br />
protože se mi zhmotnil<br />
pradávný přelud<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhcOakwCJcAcncRRr9fqZq3rl0HCQvl7xuY4co0ytMJbra9fp7uRv0UfO4PctSU407rm-pTQYEwfWtTOJC0mVPSpOqNuvhyEFQFH9D8wT0uHZ5e-Tto22LECzvF_NSO_ll1FORy3INija1l/s1600/v.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="890" data-original-width="890" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhcOakwCJcAcncRRr9fqZq3rl0HCQvl7xuY4co0ytMJbra9fp7uRv0UfO4PctSU407rm-pTQYEwfWtTOJC0mVPSpOqNuvhyEFQFH9D8wT0uHZ5e-Tto22LECzvF_NSO_ll1FORy3INija1l/w400-h400/v.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Dávej si pozor<br />
někdo je za okny a<br />
všechno to vidí<br />
<br />
Další noc, kdy se<br />
dost možná nevysílá<br />
nic kromě Riskuj!<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj5mE3_vSfXattI-kKwZnd5tjdEUQBeYup3JuiyTjv7uHm5nXMRrTGU8djdKaH-Dbb8tuptyXHchM1LBJwRbcP8cyrRncb5qGBpeBK3tdeWGcnn41H9eF5k9vnoSKqxOEUGH52JkJiU3msd/s1600/x.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="889" data-original-width="889" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj5mE3_vSfXattI-kKwZnd5tjdEUQBeYup3JuiyTjv7uHm5nXMRrTGU8djdKaH-Dbb8tuptyXHchM1LBJwRbcP8cyrRncb5qGBpeBK3tdeWGcnn41H9eF5k9vnoSKqxOEUGH52JkJiU3msd/w400-h400/x.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Snažím se zhubnout<br />
ale moc mi to nejde<br />
tak piju víno<br />
<br />
Neboj se, říkáš<br />
jenže mé pochybnosti<br />
jsou větší než já<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh4i6cHJrxWzpPeOLFYybW_V6hm46kBE5D_hNgza5q6kOAEl0tBVZrhCdyYy-kOD25hOpBnmcvPSY_d-3s9YmYV39R40fBkG-2xm9gywS4o_pNLwGrdaMncSg7tQmSMshigkKH_R9EhMw9k/s1600/w.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="892" data-original-width="892" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh4i6cHJrxWzpPeOLFYybW_V6hm46kBE5D_hNgza5q6kOAEl0tBVZrhCdyYy-kOD25hOpBnmcvPSY_d-3s9YmYV39R40fBkG-2xm9gywS4o_pNLwGrdaMncSg7tQmSMshigkKH_R9EhMw9k/w400-h400/w.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Nevím, kdo jsem a<br />
radši to nechci vědět<br />
takže mlčte, sny<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjphROxC5F9h__8DNsSXxOu7o-8KOiiYKt0cDhIfEHkniPJgewzepOjGvx7jENytC6-J-xGzcfPtqFxXHAJhIDsjgroH5U4p2i8ai3yn_CT_2iAgacy2q0ItsVjZ2TqFZmBw2bXAi31wOdS/s1600/y.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="890" data-original-width="890" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjphROxC5F9h__8DNsSXxOu7o-8KOiiYKt0cDhIfEHkniPJgewzepOjGvx7jENytC6-J-xGzcfPtqFxXHAJhIDsjgroH5U4p2i8ai3yn_CT_2iAgacy2q0ItsVjZ2TqFZmBw2bXAi31wOdS/w400-h400/y.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Neutěšená<br />
touha po oceánu<br />
budí mě k ránu<br />
<br />
Bude se mi zas<br />
o tobě dnes v noci zdát?<br />
No, uvidíme.<br />
<br />
Umělá kytka<br />
těžko říct, co uměla<br />
ale je hezká<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjaW_Ac5PDef3I1iB9TWLoLhnJnfu-qdWooOs3TiXgmAqfspNLNTEubqp7ctheTc0pkOUPI52q-c5tX80EFwzoolZfQa-rjx1vzI87AORw-LxdUobU413e9C9xToHKwKJkjArKz1EiBamzf/s1600/z.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="882" data-original-width="882" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjaW_Ac5PDef3I1iB9TWLoLhnJnfu-qdWooOs3TiXgmAqfspNLNTEubqp7ctheTc0pkOUPI52q-c5tX80EFwzoolZfQa-rjx1vzI87AORw-LxdUobU413e9C9xToHKwKJkjArKz1EiBamzf/w400-h400/z.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Chci tenhle zmatek<br />
ve svojí hlavě změnit<br />
na nekonečno<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiZ68n-kKcWLtaQk8nXdx3TY-c66FM9iQL94-Jo5U6gyDETRlzfXT5MrKoZ-3UtGnrmnOHU-NT1jw2taslTVOagK2gBjfcymstf0IJTcDouLL7BCCw8f-fkDlZGiEvo08o3-vYrj4MKHWWc/s1600/1.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="899" data-original-width="899" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiZ68n-kKcWLtaQk8nXdx3TY-c66FM9iQL94-Jo5U6gyDETRlzfXT5MrKoZ-3UtGnrmnOHU-NT1jw2taslTVOagK2gBjfcymstf0IJTcDouLL7BCCw8f-fkDlZGiEvo08o3-vYrj4MKHWWc/w400-h400/1.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Chci ti zas napsat<br />
protože nejsem šťastná<br />
(kazím si život...)<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0eWJMGZVKzV0Xc6jTyyMkLvZfnk8xZ913S1tcMJx-AJAI4COrDcY2Tzyx5NmYArsWv-HViCqEl7YxV5rlw9Od0gC-C7VztpitpEnAYu6HMEARPOtoJvbboKfPBZLm-UfknWVHVktP1uIW/s1600/2.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="890" data-original-width="890" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0eWJMGZVKzV0Xc6jTyyMkLvZfnk8xZ913S1tcMJx-AJAI4COrDcY2Tzyx5NmYArsWv-HViCqEl7YxV5rlw9Od0gC-C7VztpitpEnAYu6HMEARPOtoJvbboKfPBZLm-UfknWVHVktP1uIW/w400-h400/2.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Píseň podzimní<br />
pojďte se podívat na<br />
mrtvou violu<br />
<br />
Jsi divnej koncept<br />
tak divnej, že tě sama<br />
vlastně nechápu<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi1TqGGCuv82MgjYRsGJbp1T_jIEVZGh8X0fgl1wS5ZeYRwT8RTPyvTRUSuTw9WTXpK307g_WumZxlL94xfYLC3DkQM3o7g4WvVT0kkSNQuNiZ5JWoOpytinl8lI674YRNEehVui6tUSpfo/s1600/3.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="887" data-original-width="887" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi1TqGGCuv82MgjYRsGJbp1T_jIEVZGh8X0fgl1wS5ZeYRwT8RTPyvTRUSuTw9WTXpK307g_WumZxlL94xfYLC3DkQM3o7g4WvVT0kkSNQuNiZ5JWoOpytinl8lI674YRNEehVui6tUSpfo/w400-h400/3.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Budu se těšit<br />
taky se budeš těšit<br />
a co pak z toho?<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgrlmOh82Y0HykADtCJ95bnTzRr1_9hDU5pWmBQNa7icMkhp2XHuEb3g8oHr2zmGtqJIiFssHErcEbPHmw-I6nyQX-1A3eTQtTjhyphenhyphenOYH1uaQiojpU1dp91AUEMrXR62eLqivTIQKqeMs4GG/s1600/4.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="885" data-original-width="885" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgrlmOh82Y0HykADtCJ95bnTzRr1_9hDU5pWmBQNa7icMkhp2XHuEb3g8oHr2zmGtqJIiFssHErcEbPHmw-I6nyQX-1A3eTQtTjhyphenhyphenOYH1uaQiojpU1dp91AUEMrXR62eLqivTIQKqeMs4GG/w400-h400/4.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Dnešní den nebyl<br />
jaderná katastrofa<br />
ani jarní sad<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTJVPnHjNt0jJ_lsbU4TwolhaOx6VqPCvd3duo-By8hncQOnWxvYdApXAAnSPd7T-NTNAEwNhaqxz2fnnfLMxsQYhhY0O9G4NbjHJ60mlerwvSH0MngUY6YJMcD50ORtZTWLuJYtBtEI58/s1600/7.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="885" data-original-width="885" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTJVPnHjNt0jJ_lsbU4TwolhaOx6VqPCvd3duo-By8hncQOnWxvYdApXAAnSPd7T-NTNAEwNhaqxz2fnnfLMxsQYhhY0O9G4NbjHJ60mlerwvSH0MngUY6YJMcD50ORtZTWLuJYtBtEI58/w400-h400/7.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Prý nějak bylo<br />
a možná nějak bude<br />
...jen těžko říct, jak<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiqQzJwKIFQo7ZudeWRWrkAOcVE8DRU_P8GyGoh_1nb5Vk_zruFVB5o-UHFkqjC8zHLqMF6h5qn5Y06HEvM0_ZRtX68Nbm3g-6YTH51xjUJtp8YJLOFNQbZxVXaoxvo8Bd3QSj9494xQLf2/s1600/5.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="887" data-original-width="887" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiqQzJwKIFQo7ZudeWRWrkAOcVE8DRU_P8GyGoh_1nb5Vk_zruFVB5o-UHFkqjC8zHLqMF6h5qn5Y06HEvM0_ZRtX68Nbm3g-6YTH51xjUJtp8YJLOFNQbZxVXaoxvo8Bd3QSj9494xQLf2/w400-h400/5.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Je tohle peklo<br />
anebo je peklo to,<br />
co mi spí v hlavě?<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgSezuD-r8DvOU93FYh35MTHun3JoEclOAuYHejX01lgtKcFq_zx231b1vZYz8eikK13-huhFtfvAMCHt_v4QDgpFBB5W7VcTmnHyc5oimkGUQhSbe0kqUu9UrDQ6k2b37nCgChHBjtZyM7/s1600/6.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="887" data-original-width="887" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgSezuD-r8DvOU93FYh35MTHun3JoEclOAuYHejX01lgtKcFq_zx231b1vZYz8eikK13-huhFtfvAMCHt_v4QDgpFBB5W7VcTmnHyc5oimkGUQhSbe0kqUu9UrDQ6k2b37nCgChHBjtZyM7/w400-h400/6.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Už se mi stýská<br />
po tobě, chlapče - jsi teď<br />
tak trochu můj stín<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh4te6EIkIaq1v5Ixjg3_gNQVrRKIibPXH3YKoqsQ94NfRLo8zWo1sTuQ7nF6VcQRRc_dEnVh5ZTvD7IAH0MhiOwIW7TlULzy4l2F8qhBmo9k-aA42rKQjqpKkycfenSaVW4VXuMjn_opFR/s1600/8.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="890" data-original-width="890" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh4te6EIkIaq1v5Ixjg3_gNQVrRKIibPXH3YKoqsQ94NfRLo8zWo1sTuQ7nF6VcQRRc_dEnVh5ZTvD7IAH0MhiOwIW7TlULzy4l2F8qhBmo9k-aA42rKQjqpKkycfenSaVW4VXuMjn_opFR/w400-h400/8.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Nestresovat se<br />
jenomže pane bože<br />
celý svět je stres<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjRKi_pIkq5bM34QAM0cEscoE3YHNdY6VKct_9SvfhYm9wxBPH_bWSyxUXJQSWCBV0NDo3mExQxO3ft7IBZ3iQcnT9nmKqmtAUgoJdtyOB9_4yS96DRCXWCCIhqb9UVXfGhkH8plQx92PAd/s1600/11.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="890" data-original-width="890" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjRKi_pIkq5bM34QAM0cEscoE3YHNdY6VKct_9SvfhYm9wxBPH_bWSyxUXJQSWCBV0NDo3mExQxO3ft7IBZ3iQcnT9nmKqmtAUgoJdtyOB9_4yS96DRCXWCCIhqb9UVXfGhkH8plQx92PAd/w400-h400/11.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Došla mi slova<br />
nevím, kam došla, ale<br />
ztratila se mi.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNkzUYxt90nddz-FouYCtb9WxcaGooCQz44sqjh6ewqS5hSgi8RojRwZdpVw7gwYItfTKs1QNv6xN_rTS6kq9CcmnUAzXqm9kEpwNn1MfeN2iOZEOoHtwpgBQMR97dFw5tWFnbLBQlwMvt/s1600/10.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="894" data-original-width="894" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNkzUYxt90nddz-FouYCtb9WxcaGooCQz44sqjh6ewqS5hSgi8RojRwZdpVw7gwYItfTKs1QNv6xN_rTS6kq9CcmnUAzXqm9kEpwNn1MfeN2iOZEOoHtwpgBQMR97dFw5tWFnbLBQlwMvt/w400-h400/10.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Takhle vypadám<br />
v neděli po setmění<br />
a je listopad<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi8BSQuXq8vUT9HwobWZ8h7X-2P69wD8GBZtX7yhKUE7lJh4XVZ2rZAjC-7MLJp-k8JdINA-2h88SVyQ7KlwQWc3NR70NYoeKFIQ4CZm0PGPACeBQMzy0F1GNqVs_HT_pxa0i69g0Jw9AOx/s1600/9.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="887" data-original-width="887" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi8BSQuXq8vUT9HwobWZ8h7X-2P69wD8GBZtX7yhKUE7lJh4XVZ2rZAjC-7MLJp-k8JdINA-2h88SVyQ7KlwQWc3NR70NYoeKFIQ4CZm0PGPACeBQMzy0F1GNqVs_HT_pxa0i69g0Jw9AOx/w400-h400/9.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Čaj z automatu<br />
dneska jen horká voda<br />
...a já plavu v ní<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgfu0PI05FLh_X0Q97AchJSDlhcZSyUANBOmma9t_keWFmKe2bN46M5x73lwDCL1gN3xfVvft3XWw5L_7qclgN_TZmDHVk1gsxSVRDJXeGufi1ZFcP3FmwlNWJIGTAxwQTQydMo1yUt5Tc_/s1600/12.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="887" data-original-width="887" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgfu0PI05FLh_X0Q97AchJSDlhcZSyUANBOmma9t_keWFmKe2bN46M5x73lwDCL1gN3xfVvft3XWw5L_7qclgN_TZmDHVk1gsxSVRDJXeGufi1ZFcP3FmwlNWJIGTAxwQTQydMo1yUt5Tc_/w400-h400/12.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Hledám důvody<br />
místo toho jsem našla<br />
pouze způsoby<br />
<br />
Možná se znova<br />
narodím třeba jako<br />
toulavá kočka<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnmKInBgRXiGS0QUqmAnR7Tj4TrtRdtKL0FjLJ-L6rV4BE7kkAJoyO9NIz-NyT13-xsms0PvGp7JVkYfgzJrMBf4EwdluvMiRK5fpJMQBBPHE-ECKYSOsZAfBEZi5qAFPaOoUp5oytbMY8/s1600/13.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="889" data-original-width="889" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnmKInBgRXiGS0QUqmAnR7Tj4TrtRdtKL0FjLJ-L6rV4BE7kkAJoyO9NIz-NyT13-xsms0PvGp7JVkYfgzJrMBf4EwdluvMiRK5fpJMQBBPHE-ECKYSOsZAfBEZi5qAFPaOoUp5oytbMY8/w400-h400/13.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Noční podivnost<br />
snáším se pod troskami<br />
starých dívčích snů<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjVkUyWmMzfY352-qIP5TjQXAIkGObdS09LJeiLOVVk4nW7kgoxOtJ4vohseKPHNFL1XNRlrAmwOek904L_U2kmzdxDs8vj9UQ0GtbE6l-Cq4tlLZZQ7OSjT9mQlw-CAW1fb4o7XhS1PQeH/s1600/15.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="892" data-original-width="892" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjVkUyWmMzfY352-qIP5TjQXAIkGObdS09LJeiLOVVk4nW7kgoxOtJ4vohseKPHNFL1XNRlrAmwOek904L_U2kmzdxDs8vj9UQ0GtbE6l-Cq4tlLZZQ7OSjT9mQlw-CAW1fb4o7XhS1PQeH/w400-h400/15.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Časové pole<br />
které se skrývá na dně<br />
tvého pohledu<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEghzQDT5Usa_Q7DbHpdtpUEp4wU6sNsq8_B2o6f9xYtTVv0ObnlcVKn8duuWaAEIS7HJou1iyHkfbccYne6jpCY1QevOt0ejh0k_XoUxV_QttA3-owmiij-oklVwWMiXsY9EPlFZsvsLik_/s1600/14.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="885" data-original-width="885" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEghzQDT5Usa_Q7DbHpdtpUEp4wU6sNsq8_B2o6f9xYtTVv0ObnlcVKn8duuWaAEIS7HJou1iyHkfbccYne6jpCY1QevOt0ejh0k_XoUxV_QttA3-owmiij-oklVwWMiXsY9EPlFZsvsLik_/w400-h400/14.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Občas se hroutím<br />
a skáču po měsíci<br />
víc než obvykle<br />
<br />
Jsem v jednom kole<br />
život mi láme kosti<br />
za moje hříchy<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgq100QWUWmkRk-XoIFj4sXVRVB5xt8uega5wCq5MzDBISOBOYUwQXofbGCpJ7vli326qPdvwm8cvsQ6jP4VCmVU6WDTmmq582K38LUkVNqPORD09QtC7NePC7qGd77Vhe3e61r9HC5LlhD/s1600/18.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="887" data-original-width="887" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgq100QWUWmkRk-XoIFj4sXVRVB5xt8uega5wCq5MzDBISOBOYUwQXofbGCpJ7vli326qPdvwm8cvsQ6jP4VCmVU6WDTmmq582K38LUkVNqPORD09QtC7NePC7qGd77Vhe3e61r9HC5LlhD/w400-h400/18.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Cítím se jako<br />
kdybych se narodila<br />
pod špatnou hvězdou<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgBttxWq5DLekc15CEPEGTInVsEEBLaDzzzh2GJphpVWLkftjPbyHtsi6go2QlEVbkbg-vsc-3Rcn-RLHBmlB1uYCraVhv8CjSyiIp3JeaOBcrrPGgS5TWIZri3idynpRVuCkFRD_Cfw9xb/s1600/16.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="885" data-original-width="885" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgBttxWq5DLekc15CEPEGTInVsEEBLaDzzzh2GJphpVWLkftjPbyHtsi6go2QlEVbkbg-vsc-3Rcn-RLHBmlB1uYCraVhv8CjSyiIp3JeaOBcrrPGgS5TWIZri3idynpRVuCkFRD_Cfw9xb/w400-h400/16.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Kdy vstanu z mrtvých?<br />
Hodně se toho stalo<br />
za poslední rok<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgHzTvVEtTopMjNOt6bwq7vhuu_BY62GEoH6m7hgv_Loog-S9iBiy1FUM-QH9fs7UokeUYpNoztiVHh6V8W3VMCO6xMla1jwEDG4_K8gPQzhKe3jZfq3Jek-G_5MM-ozjOuYTQ4M3hGCR0M/s1600/17.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="887" data-original-width="887" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgHzTvVEtTopMjNOt6bwq7vhuu_BY62GEoH6m7hgv_Loog-S9iBiy1FUM-QH9fs7UokeUYpNoztiVHh6V8W3VMCO6xMla1jwEDG4_K8gPQzhKe3jZfq3Jek-G_5MM-ozjOuYTQ4M3hGCR0M/w400-h400/17.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Život je jako<br />
krabice čokolády<br />
(a já alergik)<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi243axyl-80ltPght1IoSyKmzSsEPUJI4WYIZiMFd5uTKmRW1M4xLGQzTaC-uBl4TcujrRrjeGcRI-9PmO2gGcng-auCsyq1Z30fxH_ubjDxuCsRGTZ0cYQIBVLDgWomUldXowSdeP4XH_/s1600/19.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="887" data-original-width="887" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi243axyl-80ltPght1IoSyKmzSsEPUJI4WYIZiMFd5uTKmRW1M4xLGQzTaC-uBl4TcujrRrjeGcRI-9PmO2gGcng-auCsyq1Z30fxH_ubjDxuCsRGTZ0cYQIBVLDgWomUldXowSdeP4XH_/w400-h400/19.jpg" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -</div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Tento článek jsem plánovala opravdu dlouho. Mnohem dřív, než v mém životě přišel finální impuls k jeho sestavení. Ačkoliv možná bude mít nostalgickou hodnotu pouze pro mě (tak je to v poslední době s čímkoliv, co napíšu na tento blog), považuji za nutné ho aspoň trochu okomentovat, protože jste možná projeli fotky, všimli si krátkých odstavečků mezi nimi a nevíte, co to je zač, a dožadujete se nějaké legendy, což v tomto případě nebude příběh o životě světce, nýbrž spíše legenda geografického charakteru. Takže:</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Haiku</b> je krátký poetický útvar, který vznikl kdysi pradávno v Japonsku. Jeho původním cílem má být popsat přírodu nebo atmosféru, ideálně přírodní scenérii; ta pravá haiku jsou často třeba popis potůčku nebo lotosového květu na jezírku nebo vlaštovky, co si letí omočit zobáček v jezírku s lotosovým květem. Hlavní formální charakteristikou haiku je, že se skládá ze tří řádků o pěti, sedmi a opět pěti slabikách. </div>
<div style="text-align: justify;">
Nejsem žádný znalec východních kultur, ale pokud mám něco z této oblasti opravdu ráda, jsou to staré japonské a čínské básně. K haiku jsem se dostala někdy v roce 2015, a po krátkém hledání informací jsem začala tvořit svá vlastní haiku tak trochu po svém. Protože ačkoliv by to bylo pěkné, můj život nesestává z lotosů a potůčků a zapadajícího slunce. Na druhou stranu mě vždycky bavilo psát útvary, které mají přesně určenou formu, jíž se můžu držet (například drabble, prozaický formát o 100 slovech, původně zamýšlený jako cvičení k rozepsání, z něhož jsem si sama pro sebe udělala formu krátké básně v próze). Pomocí haiku jsem vždycky shrnovala pocity nebo zásadní momenty svého života. Vlastně jsou to taková polo-haiku, protože respektují pouze formát původního haiku, obsahově jsou trochu jinde. To jen aby vám to bylo jasné. Možná se vám to i nadále zdá jako výkřiky do tmy (a oprávněně!), ale aspoň je vám jasné, odkud jsem čerpala. Vlastně nevím, jak to líp dovysvětlit. Jsou to prostě náhodné věci, co se mi dějí nebo honí hlavou.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Období</b> <b>od června do února</b> je pouze krátkou výsečí doby, kdy jsem se, převážně úspěšně, snažila každý den napsat jedno haiku a přidat k němu jednu fotografii. Od vánoc se mi tento záměr hroutí a nedaří, stejným dílem vinou zdravotních a osobních problémů, ale nikde není psáno, že se k tomu už nevrátím, vrátila bych se ráda... Období od června do února jsem si vybrala, protože bylo zlomové, udělalo ze mě zčásti docela jiného člověka a zčásti mi pomohlo vrátit se k tomu, kdo opravdu jsem. Píše se o tom těžko, když se snažím to shrnout krátce. Prostě se toho opravdu hodně stalo, a když se zpětně podívám na tento výběr z haiku a fotek (protože samozřejmě v archívu jich mám mnohonásobně víc), všechno to v tom vidím. A vidím sebe i s tím špatným, a myslím, že mi to pomáhá k sebereflexi, i když i o té mi bylo kriticky řečeno, že jí mám až moc a že mě brzdí v rozletu, na což samozřejmě sebereflektuji, že je to pravda.</div>
<div style="text-align: justify;">
Poté, co na začátku února skončil můj první skutečný vztah, a já byla napůl smutná a napůl veselá, a vlastně ještě pořád jsem, i když si dovoluji tvrdit, že jsem na dobré cestě, zkrátka, poté, co jsme se jednoho rána v kavárně prostě rozešli, čímž se nám oběma ulevilo, řekla jsem si, že v rámci uzavření tohoto dlouhého období už konečně musím zrealizovat svůj záměr a udělat výběr z haiku.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Abych ale nezněla tak jednostranně, během onoho osmiměsíčního období se toho dělo mnohem víc než že jsem byla s někým ve vztahu. Tak například jsem chodila do práce, kde jsem pilně umývala zrcadla, zametala písek, případně zametala zrcadla a umývala písek (možná že někteří z vás identifikují fotky z práce); suplovala jsem pár hodin latiny, což byla naprosto skvělá zkušenost, která mi mimo jiné potvrdila, že na učení ještě nejsem připravená; když bylo ještě teplo, ale ne moc, chodila jsem běhat, a v zimě se aspoň procházet, a ve výsledku jsem nachodila mnoho desítek kilometrů na cyklostezce, co vede od Kauflandu; začala jsem chodit zase do školy a socializovat se s lidmi ze školy a v menší míře i z práce. K našim dvěma kočkám se v říjnu přidalo koťátko Luisa, poloviční skotská klapouchá kočka, co má uši absolutně nesklopené. Hodně jsem toho poslouchala a četla méně, než bych chtěla, ale aspoň trochu... A složila hodně ponožek...</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Poslední částí, kterou je třeba okomentovat, jsou <b>fotky</b>, které jsou druhou hlavní složkou tohoto článku. Focení mě bavilo vždycky, dokonce jsem měla období, kdy jsem všem tvrdohlavě říkala, že až budu velká, bude ze mě 'fotografka kytek zblízka'. Potom jsem ale tento plán rozumně vzdala. Dodnes fotím jenom na mobil, a ani náhodou se nenazývám profesionální fotografkou, takže kdybyste mě chtěli kritizovat, možná ani nemusíte. Tyhle konkrétní fotky jsou navíc ořezávané ze screenshotů z instagramu, proto se vám mohou zdát nebývale nekvalitní. Takže, fotím si jen tak pro radost, ale fotím asi o něco víc než průměrný člověk, což odvozuji z toho, že mám v telefonu víc jak deset tisíc snímků. Asi bych si je měla promazat, jinak telefon praskne. Řekla bych, že na fotkách v tomhle článku můžete vidět vzorky všeho, co se obvykle snažím zachytit - stíny, ulice, světla, detaily, malé scenérie, domy. A moje vlastní boty. A nebe. To jsou věci, z nichž sestává můj svět, pevné body, kterých jsem schopná se zachytit, když je to potřeba. (Ale hlavně stíny.)</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Omlouvám se, byl-li tento článek příliš dlouhý a nezáživný, ale možná jste to mohli odtušit už z nadpisu. Snažím se publikovat aspoň trochu reprezentativní texty, ale už jsem se smířila s tím, že jsem patetická. Tak to holt chodí, když máte tři týdny v kuse divnej rýmokašel. Ale doufám, že vy ho nemáte. Dneska jsem měla produktivní dopoledne a vyrobila si hrozně moc plánovačů na březen. Mám teď měsíční rozpis v diáři, týdenní rozpisy v diáři, měsíční kalendář v excelové tabulce, týdenní plánovač na nástěnce, měsíční plánovač, který si na začátku března taky připíchnu na nástěnku, a ještě mi zbývá doplnit si směny do google kalendáře, kdybych náhodou všechno to předchozí ztratila. Tak by mě zajímalo, jestli jste taky magoři přes diáře.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: right;">
Přeji vám hezký zbytek února. Je leap year, bude líp!</div>
<div style="text-align: right;">
T.</div>
Tereza http://www.blogger.com/profile/09977038341697724006noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-1625129288323199076.post-68035890922519565742020-01-29T21:33:00.002+01:002024-02-17T10:46:50.735+01:00Zkouškové, zima, třpytky a přeplněné skříně<div style="text-align: justify;">
Před pár dny jsem podruhé ve svém životě odzkouškovala. Ještě mi zbývá pár detailů, abych mohla říct, že mám za sebou svůj druhý první semestr. Za okny není sníh, ačkoliv bych ho tam na konci ledna očekávala, obloha je zlověstně nijaká, na liště mám otevřený překlad povídky pana Bryce Echeniqueho, z něhož mi zbývá poslední stránka a půl, jenže postupuji fraktální rychlostí a jde mi to čím dál tím pomaleji. Tento článek jsem rozepsala, protože jsem si vzpomněla, že loni jsem psala něco podobného, a strašně jsem chtěla světu sdělit, jaké to bylo, mít zkouškové, ale jelikož jsem postupovala pomalu, bylo moje povídání neaktuální, irelevantní a pak jsem ukončila studium. Takže jsem si řekla, že to nechám na příští rok, a tato chvíle je už tady a tohle bude neuspořádaný životní update o zkouškovém pravděpodobně s mnoha dlouhými odbočkami do slepých uliček mé mysli. (První bude asi o tom, že čím jsem starší, tím mám radši patetické formulace, jež okolo sebe občas rozhazuji jako by to byly třpytky.)</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjbnZhAHfvR_kirGMnJ_uCUKhwdnYKQ69Uk2bHKO5MxWyrd7rMX_MGjHRs2iwT1xehIsDgbVb9Y4VjZ6pSKmFlcknWCOWovVIguZ5TtLGl7UgIFb2whPizjvT7422Q2lqCCyAzmLEmJ8Azt/s1600/IMG_20200112_1551202.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjbnZhAHfvR_kirGMnJ_uCUKhwdnYKQ69Uk2bHKO5MxWyrd7rMX_MGjHRs2iwT1xehIsDgbVb9Y4VjZ6pSKmFlcknWCOWovVIguZ5TtLGl7UgIFb2whPizjvT7422Q2lqCCyAzmLEmJ8Azt/w400-h400/IMG_20200112_1551202.jpg" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<a name='more'></a><br /><br />
<div style="text-align: justify;">
<b>Jak jsem přežila zkouškové loni</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Začala bych tím, že moje loňské zkouškové bylo podstatně více frustrující, než to letošní. Bylo tomu tak z mnoha důvodů. Jednak obsahovalo dvoufázovou zkoušku z mikroekonomie, která spočívala v tom, že jsem se na ni zapsala, a pak ji asi měsíc setrvale přehazovala na ten další termín, protože ačkoliv jsem se neustále učila (opravdu, učila jsem se tak, že teď se mi už ani nechce věřit, že se tak učit dokážu), nebyla jsem si jistá ani tím, co je poptávka a nabídka. Křivku poptávky jsem si pamatovala jen podle toho, že její zkratka je D a proto jde Dolů, kdežto Nabídka jde Nahoru.</div>
<div style="text-align: justify;">
S tím se přímo pojí důvod, že to zkouškové bylo dlouhé, a táhlo se přibližně měsíc a půl. Taky jsem ho celé musela trávit sama na koleji v cizím městě. Pokud si dobře pamatuji, po většinu času jsem tam byla úplně sama, protože mé spolubydlící pocházely z blízkého okolí a tak mohly mezi zkouškami jezdit domů, a já vlivem osamění začala mít sluchové halucinace, a neustále jsem měla pocit, že slyším sirény, obzvlášť když jsem byla ve sprše (protože to se člověk logicky nejvíc bojí, že bude muset evakuovat kolej - s mokrou hlavou a v ručníku).</div>
<div style="text-align: justify;">
Nakonec jsem tuhle těžkou zkoušku udělala napoprvé a dostala z ní dvojku, a pak jsem si za odměnu koupila tmavě purpurový jarní kabátek, který jsem začala hned nosit, což vypovídá o rozdílných klimatických podmínkách na Liberecku a okolo Budějovic. Udělala jsem i ostatní zkoušky, například písemnou z lingvistiky, za kterou jsem na sebe naštvaná doteď, neboť jsem spolužákům z ročníku rozeslala svoje výpisky, protože jsem si myslela, že se z nich budou učit, jenže oni to z nich opsali při zkoušce, a nakonec měli lepší známky než já, která to psala z hlavy. Odzkouškovala jsem také z filozofie, ačkoliv jsem četla jen čtyři povinné knihy ze sedmi. Musela jsem mluvit o Niccolu Machiavellim a kupodivu jsem ani nemusela použít příliš manipulativních technik.</div>
<div style="text-align: justify;">
Po zkouškovém jsem musela na koleji ještě chvíli zůstat, protože jsem se upsala k tomu, že se budu starat o studenty z ciziny, a tak jsem vyzvedávala na nádraží jednu slečnu z Turecka a jednu z Mallorky, a ubytovávala je na koleji, a pomáhala jim napojit se na internetovou krabičku, a říkala jim, kde se co v Budějovicích nachází, což bylo vtipné, protože i já to tušila pouze intuitivně. Aspoň jsem si během těchto dní připadala trochu užitečně, a mohla jsem si v hlavě nechat uležet to, že zápočet ze španělštiny byl asi jako kdybych psala čtyři maturity za sebou. Doma jsem byla vlastně až v polovině února, a bylo mi z toho všelijak.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEitjseopGwxgjN6sJpmRBuv0C6fNhMpj2EevYb2-ntseIlplDpzWQWNYehr6LomKuAALo9onBFB3sFjHQ0G4GMJBjFiUbmpqsi_9iQLsy81vgMZJwpRz0sxXdWZvIDI-FktZVIQQg-IFme8/s1600/IMG_20200107_210502.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEitjseopGwxgjN6sJpmRBuv0C6fNhMpj2EevYb2-ntseIlplDpzWQWNYehr6LomKuAALo9onBFB3sFjHQ0G4GMJBjFiUbmpqsi_9iQLsy81vgMZJwpRz0sxXdWZvIDI-FktZVIQQg-IFme8/w400-h400/IMG_20200107_210502.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Krásná věc, ta schwa.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjqiiupm56Z1ZAn1sPLRsRvCE2e-I_b9jhaT2SFyvb2arwDIqgDci4pSs4JO2q_2_M8djz0RTVXQVrS1N6_xanSUVtccNd1NIT6HJYtAJsjq5oVKzL58m6X1H3zpnOGV4QY-LUh_f70q7yq/s1600/IMG_20200106_180504.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjqiiupm56Z1ZAn1sPLRsRvCE2e-I_b9jhaT2SFyvb2arwDIqgDci4pSs4JO2q_2_M8djz0RTVXQVrS1N6_xanSUVtccNd1NIT6HJYtAJsjq5oVKzL58m6X1H3zpnOGV4QY-LUh_f70q7yq/w400-h400/IMG_20200106_180504.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
O tom, jak délka předcházející samohlásky ovlivňuje hlasitost - teda vole délku! Aneb překlepy, které se mi sem tam vloudí i do rukou psaných poznámek.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhZU3yWtrDm7E2tPdg1bgY-s9ukMP9aS_s9uQgwKFFja_nf6RCxLoVCLfGRFqO0YqWBtLXu3hu7kI5TeHnAEdSpjR7JtyOMtld8Bc9cNZv_1bis-YHpaJIuPV5MNIreFANDOPG1vT9-VikM/s1600/IMG_20200106_180538.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhZU3yWtrDm7E2tPdg1bgY-s9ukMP9aS_s9uQgwKFFja_nf6RCxLoVCLfGRFqO0YqWBtLXu3hu7kI5TeHnAEdSpjR7JtyOMtld8Bc9cNZv_1bis-YHpaJIuPV5MNIreFANDOPG1vT9-VikM/w400-h400/IMG_20200106_180538.jpg" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Jak jsem přežila podstatně kratší zkouškové letos</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Letos to bylo všechno úplně jinak. Nečekal mě žádný hrozný předmět, z něhož jsem měla závratě, a ústní zkoušku jsem dělala jenom jednu a ne tři (ne že by mi nějak vadilo mluvit, to spíš naopak, ale jde o to, že když máte ústní zkoušku, jste z toho automaticky mnohem víc vystresovaní, protože stresujou i všichni okolo vás, protože ústního zkoušení je prostě normální se bát). Chytře jsem si stáhla do telefonu aplikaci, která má být mobilní verzí našeho nepřehledného webového portálu s rozvrhy a tak, a pečlivě si hlídala všechny termíny, abych se mohla zapsat do těch nejdřívějších, abych ty zkoušky měla co nejdřív za sebou.</div>
<div style="text-align: justify;">
Povedlo se mi to s jedinou výjimkou, což byl děsivý předmět s téměř neškodně znějícím názvem Study Skills, jehož jsem se tak bála, že jsem si ho na začátku ledna zapsala a pak dva dny před termínem přesunula na konec měsíce. Vlastně z letošního zkouškového nemám vůbec žádné zábavné ani tragické historky, kromě toho, že po úspěšně složené ústní zkoušce ze španělské fonetiky jsem přišla domů a po celovečerním uvažování si ostříhala ofinu. Asi jsem potřebovala životní změnu. A taky pocit, že mám ještě jedno zvířátko. Na čele. Tak se to totiž chová - jen doufám, že to tak i nevypadá. Teď už asi týden čekám na výsledky testu z morfologie, a taky z dějin, do nichž jsem se před zápočtem tolik ponořila, že ze mě v následujících dnech nárazově padala jména habsburských a bourbonských panovníků jen tak mezi řečí.</div>
<div style="text-align: justify;">
A učila jsem se. Možná vypadám jako člověk, co se moc neučí a na všechno kašle, a ono to tak je třeba co se týče administrativních záležitostí nebo nedej bože účetnictví, ale vzhledem k tomu, že jsem do jednoho týdne vměstnala čtyři zápočty hned po sobě, nezbývalo mi nic jiného než ležet v prezentacích a snažit se zkompletovat své chaotic neutral zápisky. (Co vy a Dungeons & Dragons tabulka moral alignments?)</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjX5fcRIe1dcXD9abKXZg36bQfVpbgR0Nz_RCv5qB7CbUhRrImTu15Mcwhmb8ojtL7AcumiNBI4mi5890NrIVhnxHQAcEjUiL8jFBIKYGr8yFMIk_OjCkgpWN0xCmFuGy3y5NG20EN_A5Ch/s1600/IMG_20200117_123718.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjX5fcRIe1dcXD9abKXZg36bQfVpbgR0Nz_RCv5qB7CbUhRrImTu15Mcwhmb8ojtL7AcumiNBI4mi5890NrIVhnxHQAcEjUiL8jFBIKYGr8yFMIk_OjCkgpWN0xCmFuGy3y5NG20EN_A5Ch/w400-h400/IMG_20200117_123718.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
TerezKafe</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgqSxz8xUhCtaX4vn_UshquFLvNfnDZKnJAtuLtnGhQAZruyHsrWdwdYc99VlEQK2roFAihAe4g4TceTZMurXLGErtIOLBoVbQDR4i_cnmFoirdGdkBE1jbavyZE7FbZKC1p_Fa18YQWAet/s1600/IMG_20200122_102430.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgqSxz8xUhCtaX4vn_UshquFLvNfnDZKnJAtuLtnGhQAZruyHsrWdwdYc99VlEQK2roFAihAe4g4TceTZMurXLGErtIOLBoVbQDR4i_cnmFoirdGdkBE1jbavyZE7FbZKC1p_Fa18YQWAet/w400-h400/IMG_20200122_102430.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Uklidňující parapet naproti Centru praktické přípravy.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhgZOyEl5ocznIabkdGMY9KWa2oCAKbJrg0hOayMo6SEXA6yRbdwH649UmTDHwKACmgxBPtAdgSBupl9Jfr_0ZVfKwzPMr800BXcSXkhkzR2yQ09KU2NQZ8z9-rFdmdn-3xM01ujRFLRft9/s1600/IMG_20200121_171222.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhgZOyEl5ocznIabkdGMY9KWa2oCAKbJrg0hOayMo6SEXA6yRbdwH649UmTDHwKACmgxBPtAdgSBupl9Jfr_0ZVfKwzPMr800BXcSXkhkzR2yQ09KU2NQZ8z9-rFdmdn-3xM01ujRFLRft9/w400-h400/IMG_20200121_171222.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Soumrak po testu ze španělských dějin, po cestě z fakulty</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjvkZzzn45ock9lldN8F74g-T8VUaw7mUSUjrrLSBMOtyPPS4P6L-Af0eEEORyB5OLZW1uF5VttFc0rzQ0Tr9C4EqTX3xzxFyRcYnEsWpkVNqvDJOqyP2HPVn3196DigUqqk8LQQ5Eo0Pku/s1600/IMG_20200122_223459.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjvkZzzn45ock9lldN8F74g-T8VUaw7mUSUjrrLSBMOtyPPS4P6L-Af0eEEORyB5OLZW1uF5VttFc0rzQ0Tr9C4EqTX3xzxFyRcYnEsWpkVNqvDJOqyP2HPVn3196DigUqqk8LQQ5Eo0Pku/w400-h400/IMG_20200122_223459.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Zvládla jsem si sestavit rozvrh. I když ze začátku to vypadalo dost bledě.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Jak jsem zase měla vánoce pod všechny psy světa</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Po dopsání mnoha dlouhých odstavců na téma zkouškové jsem si vzpomněla, že jsem vlastně chtěla začít od začátku. Moje letošní zima, tedy, pokud zimu chápeme jako kalendářní období, nezačala úplně šťastně. Byly to další Vánoce, o nichž si říkám, že byly skoro úplně nejhorší, i když nic nepřebije hrůzu toho roku, kdy mi bylo 18 a celé vánoční prázdniny jsem měla plané neštovice. Jsem přesvědčená, že to začalo na firemním vánočním večírku. Nedělala jsem tam sice nic kontroverzního - po většinu večera jsem seděla u stolku a jedla bramborový salát - ale asi jsem někoho nechala něco na mě prsknout, a tak jsem byla po zbytek týdne taková trošku prsknutá, a pak o dva dny později jsem psala první zápočet a zbytek odpoledne strávila nakupováním vánočních dárků, což je pro mě dost nečekaná činnost, zvlášť takhle se čtyřdenním předstihem, ale nakoupila jsem stejné irelevantní předměty jako v minulých letech, například skládací dinosaury, na něž jsem pyšná ještě teď. Večer jsem kamarádku táhla na adventní koncert jednoho místního sboru, a tři poslední dny před vánoci jsem trávila v práci, kde na mě setrvale lezly migrény, nad čímž jsem mávla rukou, protože migrény před vánoci přicházejí prostě proto, že budou svátky, nebo možná svátky přichází spolu s migrénami, to je těžko říct.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9xGA2XZ9xdHZr5C5pSE6u3Tf-9nY2JIedYuqHYb-dPEvrB_Lu_j9i4R3aQsLe8Z6W6kRnuV6HF4kKmjJhK67i9I4-NLPtY5xpB1I3lRSsvcuvVKGpBznDX0_7a03Sw4HickD8QbFVhIOs/s1600/IMG_20200110_114555.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9xGA2XZ9xdHZr5C5pSE6u3Tf-9nY2JIedYuqHYb-dPEvrB_Lu_j9i4R3aQsLe8Z6W6kRnuV6HF4kKmjJhK67i9I4-NLPtY5xpB1I3lRSsvcuvVKGpBznDX0_7a03Sw4HickD8QbFVhIOs/w400-h400/IMG_20200110_114555.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Carpe diem!</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhTTWpqRxXnoK3nM39pbeHEvKD_UAfE9NePOSuuq7_TJ62wWdGDU9rbSWrLFBJAoitN9CKp4EGTS1R9NWkJ2k1J1B93brDJtC3AH4qB3L2stcPzc8F3MfbJpQfxnG3vBbFFp0HK9WGq_Lmt/s1600/IMG_20200110_141601.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhTTWpqRxXnoK3nM39pbeHEvKD_UAfE9NePOSuuq7_TJ62wWdGDU9rbSWrLFBJAoitN9CKp4EGTS1R9NWkJ2k1J1B93brDJtC3AH4qB3L2stcPzc8F3MfbJpQfxnG3vBbFFp0HK9WGq_Lmt/w400-h400/IMG_20200110_141601.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Ter-orizátor</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Ale pak mě do toho začalo bolet v krku, a ještě přijela babička, a u nás doma bylo živěji než obvykle, a nakonec, abych to už víc neprotahovala, to dopadlo tak, že jsem na Štědrý den musela jet na pohotovost. To byl odporný zážitek a nevím, jestli jsem se z něho už vzpamatovala. Jelikož doma mi bylo řečeno, že mi určitě nic není, jela jsem tam s obavou, že tam jedu zbytečně. Nemocnice je pro mě hrozně děsivé a stresující prostředí, a to i ačkoliv jsem jistou dobu doučovala češtinu v místnosti plné rentgenů mozků, a na vánoce to je ještě větší stres a depka, i když o sobě tvrdím, že svátky tak obecně moc neprožívám. Přišla jsem, sedla si do čekárny, kde už sedělo plno smutných duší, ale všechny tam byly s někým a ne samy jako já, což mě potopilo ještě víc, protože už tak mi bylo zle. Taky tam seděla jakási slečna, která kašlala, jako by se měla v příštím momentu rozsypat, a zapomněla si kartičku pojištěnce doma, a po chvíli nepříjemných dohadů pro ni musel její přítel jet kdovíkam, a já sice s oblibou pozoruji dramata, ale tohle na mě v tu chvíli bylo trochu moc a bylo mi jí hrozně líto. Nakonec mi v ordinaci bylo řečeno, že mám hnusnou hnisavou angínu, a že jsem to ani náhodou neměla nechávat dojít tak daleko, a že je pěkně blbý, že mám alergii na penicilin, ale že tady mám jiný antibiotika, a ty antibiotika jsem už znala, byly to ty, co mi posledně nezabraly, ale tentokrát mi nakonec zabraly, i když hrozně pomalu, a měla jsem pocit, že mám v krku nože, ale přesto jsem žrala všechno cukroví, co bylo na dohled, a stříkala jsem si do krku chvíli bylinnou tinkturu a chvíli sprej z propolisu a pak jsem kloktala slanou vodu a chvílemi jsem měla dojem, že spíš slaná voda kloktá mě, a vlastně jsem nedělala vůbec nic, jen si stěžovala na svůj prokletý osud a googlila, za jak dlouho umřu, když mi nezabírají antibiotika.</div>
<div style="text-align: justify;">
Nakonec mi naštěstí zabrala, ale ne dost, takže jsem dostala ještě jednu krabičku, což znamená, že jsem za uplynulý rok vybrala pět krabiček antibiotik, a to není moc příznivá bilance vzhledem k tomu, že mám ve svém okolí lidi, co si ani nepamatují, kdy naposledy měli angínu, nebo dokonce tvrdí, že ji neměli nikdy. V posledních dnech uplynulé dekády jsem se naštěstí už mohla dát dohromady a skoro normálně fungovat, protože už mě to doma silně nebavilo, a chvíli jsem dokonce i přemýšlela nad tím, že půjdu do fastfoodu a koupím si kyblík plný obalovaného kuřete, tak zlé to bylo.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQCUcnenBJUytk9533Z14kVKzJBmV-QYb7zADtTByD_zap7xNZBwVVvuFcsWzdMzqI2njwkwkJn1AdxwX_-vVs6jIQ1xpjucz8XEgF77Xs3OfKFbuVKCdtdocYj5DEtMX0QlEPZYlfRPEt/s1600/IMG_20200101_000053.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQCUcnenBJUytk9533Z14kVKzJBmV-QYb7zADtTByD_zap7xNZBwVVvuFcsWzdMzqI2njwkwkJn1AdxwX_-vVs6jIQ1xpjucz8XEgF77Xs3OfKFbuVKCdtdocYj5DEtMX0QlEPZYlfRPEt/w400-h400/IMG_20200101_000053.jpg" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Naštěstí však musím konstatovat, že jsem přelom dvou desetiletí oslavila nejlíp, jak to vůbec šlo - byl to můj první silvestr, který jsem trávila mimo domov, neboť mě můj (snad) dobrý kamarád přizval mezi svůj okruh známých a společně jsme hráli všechny možné více či méně monstrózní stolní hry. O půlnoci jsme se šli dívat na ohňostroje, a volali jsme hasiče k hořící krabici petard, které nebyly naše, a pak jsme se ještě vrátili a hráli další stolní hry, než jsem začala mluvit z cesty a rozkládat svůj vlastní steampunkový stroj, což však bylo jistě způsobeno tím, že jsem toho večera nasazovala ta druhá antibiotika, a když člověk bere antibiotika, je ještě mrtvější než obvykle. Takže, navzdory všem těm věcem, které se mi okolo vánoc staly - jak nemoci, tak těm, o kterých jsem sem raději nepsala - tohle bylo to nejlepší, co se mi mohlo stát, tak hezky osudové, i s rychlými špunty a pizzou, na které nebylo nic jiného než rajčata a hromada sýru (protože taková je nejlepší pro alergiky a pro vegetariány).</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>To ostatní, co jsem ještě nezmínila</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Certifikát, o němž jsem psala předposledně, jsem udělala. V únoru jsem dokonce pozvaná na předávání certifikátů v krajské knihovně, což jsem vůbec nevěděla, že se dělá, ale mám z toho radost, protože to je, jak jsem již psala, něco, co jsem si přála už několik let v kuse, a dodalo mi to aspoň trochu jistoty, že když si něco umíním, tak to zvládnu, i kdyby mou angličtinu kritizovaly zástupy polských dětí v práci.</div>
<div style="text-align: justify;">
Přeložila jsem svůj první opravdický text. Je to povídka, která má v mé přeložené verzi něco málo přes tři a půl tisíce slov, a ještě pořád si myslím, že mým hlavním záměrem bylo poslat ji do soutěže Ostravské univerzity, ale do procesu překládání jsem se tak ponořila, že by mi vlastně vůbec nevadilo nikam to neposílat a jen tak mít doma přeloženou povídku jednoho peruánského autora. Je to možná divný. Asi mám málo ambicí. Asi se málo ženu za slávou a za úspěchem. Asi jsem otravná se svým hledáním hlubšího smyslu. Anebo se prostě jen stydím za to, že jsem to koordinátorce soutěže u nás na katedře poslala tak strašně pozdě, a teď si snažím vsugerovat, že mi nevadí, když si to nestihne přečíst a pošle mě s tím do háje. Těžko říct.</div>
<div style="text-align: justify;">
Mám přeplněnou skříň. Skříní jsem přeplnila i sebe. Sice mám pocit, že ji neustále třídím, ale pak stejně jdu a koupím si něco dalšího, něco, co mi vyhovuje víc, než ty věci, co už ve skříni mám, a jsem na mrtvém bodě plné skříně věcí, které nestíhám nosit. A když do vás párkrát někdo rýpne, že máte až moc hadrů, nebo že až moc nakupujete, dost to člověka štve, teda aspoň mě, protože ze všech nálepek, které mi můžete na čelo plácnout, se mi "člověk, co řeší své psychické problémy nakupováním oblečení" líbí skoro úplně nejmíň. Pustila jsem se do předělávání věcí, které jdou předělat. V mém světě nešikovné holky to znamená, že jsem začala maniakálně stříhat lemy trikům a mikinám, které mají lemy, které se mi nelíbí. Mám druhou životní vlnu lodičkových výstřihů, které často odstřižením lemu vznikají. Preferovaný typ výstřihu podle mě o člověku něco vypovídá - ale ne víc než jiné preferované prvky oblečení. Vytřídila jsem boty, které jsem si koupila špatně, ačkoliv jsem si je pořídila nedávno. Je těžké přiznat si takhle povrchní a hloupé selhání, ale v životě jsem si toho už musela přiznat tolik, že jsem to nějak zvládla. Nikdy si nekupujte boty, které jsou o číslo menší, jen proto, že máte pocit, že takhle velkou nohu přece mít nemůžete, protože to není ani trochu elegantní, ale spíš elefantní (ha! ha! ha! haha!).</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi7h0qF7zfVVvkEbCv-RntNGbaTscBSntS_AjWUmB0NrGrCra9UONGUi_pV76C9NUXWaHIpO82F7O4LIGxdxVs36-R8vG1hf-1IZ6eBaCWc68TMNQaetDHwBSfBkuQSPD_kpTts3UotXYNT/s1600/2.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1600" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi7h0qF7zfVVvkEbCv-RntNGbaTscBSntS_AjWUmB0NrGrCra9UONGUi_pV76C9NUXWaHIpO82F7O4LIGxdxVs36-R8vG1hf-1IZ6eBaCWc68TMNQaetDHwBSfBkuQSPD_kpTts3UotXYNT/w400-h400/2.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgkz88yC33Azcu37Vgfvj5SkGjPM6aOWUdkUcGiHCVrYXTQMFvBPTTZKmzaH-4GdYw41RbtlJEk60VFevPfbI4TgCpRWmBtGX_nQ1QnIWVqr4ie-zKyysJZ7RZs_iXnnS3RDiIjTs2yRjDd/s1600/IMG_20200105_131801.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgkz88yC33Azcu37Vgfvj5SkGjPM6aOWUdkUcGiHCVrYXTQMFvBPTTZKmzaH-4GdYw41RbtlJEk60VFevPfbI4TgCpRWmBtGX_nQ1QnIWVqr4ie-zKyysJZ7RZs_iXnnS3RDiIjTs2yRjDd/w400-h400/IMG_20200105_131801.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Tenhle salát je skvělá věc, i když je to z gastronomického hlediska asi celkem patlanina.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcTa6A3I_FNT7qfoJUpXxt4gwU3FJeufMrZiNcIcH4JsW3r1S_7gs5YlKLGPECPdpjJx1hVqjcFeVXtEznSft9vNwnZqPhCgWHRXqfQfAr_0d0HWIkaNoEZlTJInUAp9jGtXQcFzwxQwHL/s1600/IMG_20200114_095802.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcTa6A3I_FNT7qfoJUpXxt4gwU3FJeufMrZiNcIcH4JsW3r1S_7gs5YlKLGPECPdpjJx1hVqjcFeVXtEznSft9vNwnZqPhCgWHRXqfQfAr_0d0HWIkaNoEZlTJInUAp9jGtXQcFzwxQwHL/w400-h400/IMG_20200114_095802.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Banánový milkshake z banánů, co jsou banány, a z mléka, co není mléko.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Nevím, jestli jsem o tom vůbec někdy psala, ale už dlouho mám problém s tím, že nezvládám sebelásku. Nebo sebepřijetí. Občas stojím před zrcadlem a mám k sobě otevřenou, upřímnou promluvu (týkající se mnohých mých problémů, ale hlavně chorobné touhy po tom mít co nejmenší možnou velikost oblečení) - a ani to nepomáhá. Několik měsíců se přede mnou doma musela schovávat váha, pak jsem usoudila, že už jsem dost silná na to mít ji na dosah a obsesivně se třikrát denně nevážit, pak jsem zjistila, že rozhodně nejsem, pak nám ve váze došla baterie a o vánocích ji tam po několika dalších měsících babička dala zpátky a já zjistila, že na mých vzorcích chování se nezměnilo vůbec nic a že jsem schopná vážit se klidně čtyřikrát denně, ačkoliv sama vím, jak je to iracionální. Nevím, kdy jsem posledně jedla cokoliv, co bych si potom nevyčítala - ale stejně to sním, takže to je vlastně jedno. Během zkouškového jsem snědla hrozně moc oříšků v čokoládě. Píšu vám to, abyste věděli, že tím, že jsem jednou v životě zhubla přibližně patnáct kilo, se rozhodně všechny moje problémy magicky nevyřešily, a že ačkoliv jsem se s tímhle problémem už naučila žít, není to nic příjemného. Momentálně se snažím hubnout zdravě. A každý večer se nechávám komandovat blondýnou z videa, která mi říká, kolik mám udělat sklapovaček. Je dost možný, že se tohle všechno zvrhne kdovíkam, ale nejsem schopná dělat nic lepšího.</div>
<div style="text-align: justify;">
Nejsem schopná mít volno a užívat si, že mám volno. Jakmile nemusím někde být, je mi tak podivně úzko. Nedávno mi byly připomenuty moje problémy s obsedantně-kompulzivní poruchou, což je něco, o čem neví vlastně nikdo z mého současného sociálního okruhu, jako bych se od toho úplně odhmotnila, a skutečnost, že zanedlouho to bude rok od doby, co mě tahle nepříjemná záležitost srazila k zemi naposledy, ve mně vzbuzuje smíšené pocity. Vždycky, když je to od něčeho přesně den nebo přesně týden nebo přesně měsíc nebo přesně rok, mám hrozně osudové pocity. Nevím, co víc k tomu napsat, než že doufám, že za rok to budou dva roky. Jestli se chápeme.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEglELW6_lFJ081xoBjny6IAr3oy4WHJsPafvMJVkf97a_zjUeV0KRZ45Nu3kemWcsP9xxi11sxjdbEUU0irESb5_xmLgWc3vxryqvQaLCpxEQ72jJyVoo-KLi6hTtGDQMzsiH2H3gOe2bKz/s1600/IMG_20200127_094732.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEglELW6_lFJ081xoBjny6IAr3oy4WHJsPafvMJVkf97a_zjUeV0KRZ45Nu3kemWcsP9xxi11sxjdbEUU0irESb5_xmLgWc3vxryqvQaLCpxEQ72jJyVoo-KLi6hTtGDQMzsiH2H3gOe2bKz/w400-h400/IMG_20200127_094732.jpg" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Abych dnešní povídání zakončila pozitivně, tak vám řeknu, že mám ráda třpytky. Měli jsme je na zimním dětském workshopu v práci a nikdo z nás, co jsme s nimi přišli do kontaktu, je ze sebe nebyl přibližně týden schopen pořádně vyklepat. I já jsem byla skrz na skrz prolezlá třpytkami - a je to fajn, náhodně na sobě nacházet malé třpytivé puntíky. Myslím, že i když na to většina z nás nadává, ve skutečnosti nemůžu být jediná, komu se to tajně líbí. (Jo, pokud tohle čte někdo z práce, ne že mi za trest za tyhle sluníčkové kecy vysypete do vlasů zbytek třpytek z ledna!)</div>
<br />
<div style="text-align: right;">
Přeji vám hezký zbytek ledna a ještě lepší únor. Mám ráda únor, je to můj druhý nejoblíbenější měsíc, hned po květnu.</div>
<div style="text-align: right;">
Váš oblíbený čajový démon T.</div>
<div style="text-align: right;">
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
Na závěr fotky, které je mi líto sem nedat, ale nevěděla jsem, kam přesně je tematicky zařadit:</div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiPm_OQ7g4oOKbcs2vJbPuEUa3PHXAEyiARleJrvdg2mSf2Q9un-0pfnDLXA71_IbAuYLW2HabR_cUoGyH6LiR0D7YBzjvSdSkJKsXD8Qr6OOwPACcIjxHEmRvpIUf1ejKaRZQ_aovPj7bz/s1600/IMG_20200112_155530.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiPm_OQ7g4oOKbcs2vJbPuEUa3PHXAEyiARleJrvdg2mSf2Q9un-0pfnDLXA71_IbAuYLW2HabR_cUoGyH6LiR0D7YBzjvSdSkJKsXD8Qr6OOwPACcIjxHEmRvpIUf1ejKaRZQ_aovPj7bz/w400-h400/IMG_20200112_155530.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjntvA5MY1CVjg3ZpFhIX9sKh446utKW7aMGwYJFJ5NKqEAis_ylvn5HMtZ4bxmBRuJq1dkRN5pq2D-PXL5DJgba7_jfIwZCZ4DXC9F_jDoPu01OvSpDhSb63u-UPjNR6eHPPdCpA7Q_lw9/s1600/IMG_20200112_152423.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjntvA5MY1CVjg3ZpFhIX9sKh446utKW7aMGwYJFJ5NKqEAis_ylvn5HMtZ4bxmBRuJq1dkRN5pq2D-PXL5DJgba7_jfIwZCZ4DXC9F_jDoPu01OvSpDhSb63u-UPjNR6eHPPdCpA7Q_lw9/w400-h400/IMG_20200112_152423.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://www.youtube.com/watch?v=3n81BNbVLdo" target="_blank">The One Who Stayed and the One Who Left</a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg5AgB4y9Wc9rmjbra6ID5EqbBVw91nFm7EcHE2heVRyoo40PZN6M-kV1Yx4xCTcGgo5W-CSnq0Sst28IN0aRcA21jtriGyTgS3w45NKWKp2KHUQqLlQPY9zdUJeNChW_Od_at4EkT5MHpF/s1600/IMG_20200112_145149.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg5AgB4y9Wc9rmjbra6ID5EqbBVw91nFm7EcHE2heVRyoo40PZN6M-kV1Yx4xCTcGgo5W-CSnq0Sst28IN0aRcA21jtriGyTgS3w45NKWKp2KHUQqLlQPY9zdUJeNChW_Od_at4EkT5MHpF/w400-h400/IMG_20200112_145149.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Jedna budova u VŠE, o níž jsem si myslela, že je VŠE, ale není.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiNQgX0cQqptBvogWZGEHK3qjUmjG6fQvYO1US3uOafiT8eRvAVC8Yz7YfXH9RkfBJUFXe9N8R-XnRQpGJCk1OfXz47y-hJx8cGXRr1BD_-eklqmdFP77ISfMQs4Kt6cuLc_QUgI3W9EVRA/s1600/IMG_20200110_210742.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiNQgX0cQqptBvogWZGEHK3qjUmjG6fQvYO1US3uOafiT8eRvAVC8Yz7YfXH9RkfBJUFXe9N8R-XnRQpGJCk1OfXz47y-hJx8cGXRr1BD_-eklqmdFP77ISfMQs4Kt6cuLc_QUgI3W9EVRA/w400-h400/IMG_20200110_210742.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Nečekaný kompliment od zrcadla.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiKE0pr3Y_FWOXtErBmLDItCbIOekp6x88uNtnHZFuThpgy0UB3a49Ko9V5hmJ8v47_ASp8epuhH8TjDtYt0qe2w6bszX1sz2kXE_1wDeqA9gDqqu7iSRlejyPoauV2T0ycr4ds70WGgq6T/s1600/IMG_20200110_201037.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiKE0pr3Y_FWOXtErBmLDItCbIOekp6x88uNtnHZFuThpgy0UB3a49Ko9V5hmJ8v47_ASp8epuhH8TjDtYt0qe2w6bszX1sz2kXE_1wDeqA9gDqqu7iSRlejyPoauV2T0ycr4ds70WGgq6T/w400-h400/IMG_20200110_201037.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
A nakonec kočička z čajovny, v níž jsem byla jednou, ale už je moje oblíbená.</div>
Tereza http://www.blogger.com/profile/09977038341697724006noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-1625129288323199076.post-16902629389243713572020-01-12T00:11:00.001+01:002023-03-23T16:12:57.090+01:00Můj playlist roku 2019<div style="text-align: justify;">
Jak jsem již mnohokrát zmiňovala, můj rok 2019 byl šílený a stalo se během něj snad všechno, co se stát mohlo. Těžko říct, zda z něj vycházím jako vyrovnanější osoba, nebo jako mnohem větší zoufalec, než jak jsem do něj vcházela. Nikdy jsem si nedávala moc novoročních předsevzetí, hlavně proto, že to dělali všichni a já se nechtěla připojovat k davovému nadšení. Proto ani letos nemohu přinést žádnou bilanci. S jistotou mohu jen říct, že v lednu jsem si rozhodně nepředstavovala, že v lednu dalšího roku budu tam, kde teď jsem.<br />
Rozhodla jsem se projet svůj seznam skladeb na spotify a shrnout, co jsem během tohoto roku poslouchala, protože to hezky ilustruje, co se v mém životě dělo, i kdyby toto shrnutí mělo být jen pro mé osobní nostalgické účely - neboť si říkám, že má poněkud nevalnou sdělovací hodnotu. Vím ovšem také, že mnoho z vás vlastně neví, jakou hudbu poslouchám, neumí si mě žánrově zařadit, a já sama taky nevím, co odpovědět na otázku "co posloucháš?", takže tento článek věnuji všem, kterým jsem kdy nebyla schopna popsat svůj hudební vkus.<br />
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgdZj-y4Q0isVvWH1QHkjm5KdtS-8JaciLLvE8MFVxnOWp9ybN25YME06q1b6VeVvMK6NSe_ye2dvLeUSoT80NMuVbJf3YgbIdE88O75JTIngSHaVMeDrin7ZmYM4z1GpJuuPUz9ZWz99vp/s1600/PicsArt_12-30-01.12.24.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1600" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgdZj-y4Q0isVvWH1QHkjm5KdtS-8JaciLLvE8MFVxnOWp9ybN25YME06q1b6VeVvMK6NSe_ye2dvLeUSoT80NMuVbJf3YgbIdE88O75JTIngSHaVMeDrin7ZmYM4z1GpJuuPUz9ZWz99vp/w400-h400/PicsArt_12-30-01.12.24.jpg" width="400" /></a></div>
<a name='more'></a><div style="text-align: justify;">
Předem upozorňuji, že ačkoliv se jedná o playlist z roku 2019, není to výčet písní, které byly vydané v uplynulém roce. Některé z nich jsou mnohem starší. Jedna je dokonce stejně stará jako já. Z každé skladby jsem se snažila vybrat část textu, která se mi zdá nejklíčovější, a pak jsem se ty kousky, pokud byly v jiném jazyce než v angličtině, snažila přeložit, ale předem se omlouvám, pokud to jsou kostrbaté překlady. Přece jen, jsem překladatel amatér. A myslela jsem, že ke každé z těch písniček napíšu dlouhý odstavec o tom, proč jsem ji sem vybrala (tak jsem to dělala během dlouhých předchozích časů anonymních blogů), ale nakonec usuzuji, že mnohdy stačí prostě pár slov.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/zug1B8DSkWw/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/zug1B8DSkWw?feature=player_embedded" width="320"></iframe></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>I'd rather fail like a mortal than flail like a god, I'm a lightning rod</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>History forgets the moderates</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Andrew Bird na <a href="https://www.instagram.com/p/B3r73WnAWMA/" target="_blank">coveru svého nového alba</a> pózuje jako Jean-Paul Marat na tom slavném obraze, čímž si mě okamžitě získal. A taky mám ráda hudební tvorbu, nad kterou je třeba přemýšlet. Přijdu si pak aspoň trochu jako intelektuál, když poslouchám píseň s aluzemi na Mýtus o Sisyfovi. Ale abych nezněla jako intelektuální snob, pamatuji si, jak jsem se loni na jaře (je hrozně divné říkat tomu nedávnému letos loni) válela ještě na koleji v posteli a brala antibiotika a bořila se hloubš a hloubš do osobnostní krize a k tomu mi hrála celá diskografie pana Birda, zatímco v kuchyňce mi bublala voda na čaj... Jo, to byly špatné časy. Ale mohlo být daleko hůř.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/j2YgDua2gpk/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/j2YgDua2gpk?feature=player_embedded" width="320"></iframe></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>And I could cry power</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Power has been cried by those stronger than me</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Hozier mi dodává sílu, protože je na něm vidět a slyšet, jak je do svojí hudby úplně totálně zažraný, což je fascinující - občas přemýšlím nad tím, jak skvělé musí být oplývat schopností plodit hudbu. Tuhle písničku mám ráda o něco víc než ty ostatní, i když, abych byla upřímná, jsem některá z těch jmen, která v ní jsou zmíněná, předtím neznala.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/FwkrrU2WYKg/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/FwkrrU2WYKg?feature=player_embedded" width="320"></iframe></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Baby, I know dreams tend to crumble at extremes</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>I just thought our dream would last a little longer</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Vampire Weekend mám ráda, protože zpívají o leckteré životní peripetii, jako by u toho pili horchatu na pláži. Taky se mi líbí, že frontman Ezra Koenig chtěl původně napsat knížku, ale nakonec dal dohromady kapelu (teda, myslím, že tak nějak to bylo; nerada bych vás mystifikovala). Taky zpívají například <a href="https://www.youtube.com/watch?v=P_i1xk07o4g" target="_blank">o oxfordské čárce</a>. A oxfordskou čárkou si mě vždycky bezpodmínečně získáte, i když mluvíte třeba o tom, že je k ničemu.</div>
<br />
<div style="text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/BeH2eH9iPw4/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/BeH2eH9iPw4?feature=player_embedded" width="320"></iframe></div>
<div style="clear: both; text-align: center;">
<i>No vull veure't, vull mirar-te</i></div>
<div style="clear: both; text-align: center;">
<i>No vull imaginar-te, vull sentir-te</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Vull compartir tot aixo que sents</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>No vull tenir-te a tu: vull, amb tu, tenir el temps</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
(Nechci tě vidět, chci se na tebe dívat</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Nechci si tě představovat, chci tě cítit</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Chci sdílet vše, co cítíš</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Nechci tě mít, chci vedle tebe trávit čas)</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
K téhle písničce toho nejsem schopna napsat víc, než že se mi prostě líbí, jak je živá, a že je v katalánštině, což se mi taky líbí, protože katalánština se spolu se španělštinou dělí o nejvyšší příčku mého pomyslného (a subjektivního) žebříčku nejkrásnějších jazyků světa.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/qQkBeOisNM0/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/qQkBeOisNM0?feature=player_embedded" width="320"></iframe></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Well, some nights, I wish that this all would end</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>'Cause I could use some friends for a change</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Tahle písnička obsahuje všechny mé životní pochybnosti. Teda aspoň v červnu tomu tak bylo. Když ji poslouchám zpětně, je dobrý pocit mít zakonzervované své někdejší pocity v písni. Vážně, je to taková časová kapsle.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/SOqCchvc4s8/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/SOqCchvc4s8?feature=player_embedded" width="320"></iframe></div>
<div style="text-align: center;">
<i>If I'm so brave why does looking you in the eye</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i>take every ounce of my courage?</i><br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
George Watsky je podle spotify statistik můj nejposlouchanější umělec roku 2019. Myslím, že to odpovídá. Je to můj letošní objev, protože nazpíval duety s <a href="https://www.youtube.com/watch?v=aXTxoPFmL0k" target="_blank">Kate Nash</a> a <a href="https://www.youtube.com/watch?v=WAS_Yx38nrA" target="_blank">Karmin</a> (když ještě Karmin existovala), ale k jeho sólové tvorbě jsem se dostala až letos. Předpokládám, že jako většina hudby v tomto článku není Watsky pro každého, ale třeba někdo z vás ocení jeho rapovou poezii a dechberoucí melodii refrénu této písně.</div>
</div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/fKslhyTufTM/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/fKslhyTufTM?feature=player_embedded" width="320"></iframe></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Everything in us resembles god</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Except for one thing</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Pokud se tento playlist (a stejně tak můj život) bez něčeho neobejde, je to gypsy punk. K tomuto hudebnímu stylu se uchyluji hlavně když není doma nikdo, koho by z něho mohla bolet hlava. Uznávám, že je to možná trochu silná káva. Ale filozofie této skladby je mi životně velmi blízká.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/JAJAU-aluk4/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/JAJAU-aluk4?feature=player_embedded" width="320"></iframe></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Eyes wide, tongue tied</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>She replied I'm lost inside</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Skupina The Fratellis se mi, myslím, během října, hrozně moc zalíbila, takže jsem si celou jejich diskografii pouštěla pořád dokola, pomalu v nekonečné smyčce, a pak se mi ty písničky dostaly pod kůži a pomalu i do krevního oběhu a pak mi začala většina z nich lézt na nervy, což ovšem neznamená, že bych si o nich teď myslela, že jsou špatné, protože špatná jsem spíš já a můj repetitivní přístup k hudbě, ale kdo z nás to občas nedělá? Každopádně píseň Medusa In Chains je jedna z těch, které se mi neohrály, a miluju ji pro její atmosféru a text a tu slečnu na coveru alba. Možná si ji budete muset poslechnout víckrát, abyste přišli na to, co se mi na ní tak líbí, a možná na to nepřijdete, protože nejste já, teda aspoň myslím, a já moc dobře vím, jak je to s absorpcí cizích oblíbených písní - občas to prostě moc nejde.</div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/gvgeKJFhLRk/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/gvgeKJFhLRk?feature=player_embedded" width="320"></iframe></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Ojalá pase algo que te borre de pronto</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Una luz cegadora, un disparo de nieve</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Ojalá por lo menos que me lleve la muerte</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Para no verte tanto, para no verte siempre</i></div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
(Kéž by se stalo něco, co tě brzy vymaže</div>
<div style="text-align: center;">
Oslepující světlo, sněhová závěj</div>
<div style="text-align: center;">
Kéž by si mě alespoň odnesla smrt</div>
<div style="text-align: center;">
Abych tě tolik neviděl, abych tě pořád neviděl)<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
Kapela La Maravillosa Orquesta del Alcohol na mě vyskočila jako náhodný návrh na spotify a já si pak v následujících pár týdnech prošla krátkou obsesí jejich geniálními texty. Dokonce jsem si je psala do diáře, když jsem si procházela jednou ze svých mnohých existenčních krizí.<br />
Název této písně je zajímavý pro nezasvěcené i z etymologického hlediska, neboť slovo ojalá (kéž by) je jedno z mnoha španělských slov, která pochází z arabštiny a byla přejatá v období arabského obsazení Iberského poloostrova. Další taková slova jsou třeba alfombra, což je koberec, nebo almohada, což je polštář, tedy věc, kterou byste mne teď možná rádi zneškodnili, abych už nezmiňovala další španělská slova arabského původu.</div>
</div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/aWGolv2iqM0/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/aWGolv2iqM0?feature=player_embedded" width="320"></iframe></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>The uncertain, the hurtin', the feelin' like dirt </i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>When things don't work out by the fall of the curtain</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Tahle písnička je dost self-explanatory. Řekla bych, že většina z nás má za sebou pár e-mailů, které jsme neustále přepisovali, aby vyzněly co nejlíp, ale uvědomuju si, že možná někteří ne, protože třeba patříte do generace, co se narodila o pár let později než já a už jste si nepsali neohrabané (jednostranně) zamilované e-maily s lidmi, na něž chtěli udělat co nejlepší dojem.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
A vlastně mám pocit, že e-maily vymřely. Buď se píše přes messenger, anebo dopisy ručně, pokud chcete být extra estetičtí a totálně boží. Já teď mailem komunikuji vlastně jenom kvůli práci. A taky mi přišlo pár hromadných blahopřání k Novému roku, jedno z nich například od pána, co mi kdysi řekl, že moje poezie nemá koncept na rozdíl od té jeho. Jó, e-maily... Taková záhadná laguna lidské komunikace.</div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/F9uWj_umLgE/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/F9uWj_umLgE?feature=player_embedded" width="320"></iframe></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Musa en paro busca tarado</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Con ojitos de perrito abandonado</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Capaz de maquinar poesía en furgoneta</i></div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
(Nezaměstnaná múza hledá blázna</div>
<div style="text-align: center;">
s výrazem opuštěného pejska</div>
<div style="text-align: center;">
schopného psát verše v dodávce)<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
Nikdy jsem nevěděla, zda chci být spíš básník anebo múza. Dodnes to nevím. Možná by šlo obojí. Každopádně jsem letos zažila i anabázi nezaměstnané múzy, co si zoufale hledala básníka. Ať už si pod tím představíte cokoliv.</div>
</div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/BhQzCODFjMA/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/BhQzCODFjMA?feature=player_embedded" width="320"></iframe></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Deja el equipaje en la ribera</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i>No te sirve cuando cruzas la frontera</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Todo está en regla esta vez</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i>No hay error</i></div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
(Nech zavazadlo na pobřeží</div>
<div style="text-align: center;">
je ti k ničemu, když překračuješ hranici</div>
<div style="text-align: center;">
tentokrát je vše v pořádku</div>
<div style="text-align: center;">
bez chyby)<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
Na svém spotify účtu mám písničky pečlivě rozdělené do playlistů podle ročních období, a tuhle mám zařazenou jako poslední v seznamu jménem Podzim 19. Musím uznat, že se mi poněkud příčilo řadit do podzimního playlistu píseň, která se doslova jmenuje "23. červen", ale nedalo se s tím nic dělat, protože do téhle krásné skladby jsem se zcela zamilovala a pak si ji přehrávala pořád dokola - možná právě proto, že je tak trošku patetická, přesně jako já, ale ne příliš, doufejme, že taky přesně jako já.<br />
<br />
<br />
To by bylo pro tento nostalgický, poněkud bezúčelný článek všechno. Píšu ho od silvestra. Od toho dne se toho stalo možná až trochu moc, například jsem si uvědomila, že jsem materiálně přehlcená, že absolutně neumím žít v mezích normálu a že moje oblíbené šaty mají na boku díru, ačkoliv tak malou, že o ní vím jen já, neboť nikdo se k mému boku nepřiblížil tak, aby tento nedostatek zaznamenal. Taky jsem konečně dobrala antibiotika a nedávno zjistila, že prázdná krabička mi pořád leží v batohu, protože jediné, co umím, je dělat okolo sebe nepořádek.<br />
Ráda bych toho hodně změnila, ale nevím, kde začít - tak občas cvičím jógu a doufám, že mi to protáhne záda, abych si už sama před sebou nepřipadala tak bezpáteřní. Občas si vymýšlím, kterých sedm outfitů bych mohla točit pořád dokola, abych mohla ostatní oblečení, kterého mám hrozně moc, poslat dál, protože se mi z mého maximalismu dělá fyzicky zle. Taky jsem si zřídila statut nástěnky, na niž jsem si hned připíchla ty nejdůležitější dokumenty svého momentálního života, například fotku z maturitního plesu mé nejlepší kamarádky, rozpis zkoušek nebo herní plánek jedné poněkud zmatené hry. Musím říct, že nástěnka mi s mým životem opravdu pomohla, protože můj pokoj teď vypadá míň jako sterilní skladiště a víc jako dívčí pokojíček (prázdného rámu bez obrazu, který mi visí na stěně, se ale nikdy nevzdám). Každý den se na ni koukám a říkám si, že je hezká. Tak snad se mi nerozbije, jako většina hezkých věcí v mém životě.<br />
Přála bych si psát víc článků a víc básniček a víc kreslit a víc překládat, protože to jsou činnosti, při nichž je mi nejlíp. Taky bych moc ráda zažila víc večerů takových, jako byl poslední večer minulé dekády - akorát, pokud možno, bez toho velkého hasičského auta. A doufám, že udělám všechny zápočty, ačkoliv zatím se pro to víc modlím než abych se učila. Možná mám víc štěstí než rozumu, což by potvrzovalo, proč jsem ještě pořád naživu navzdory mé tendenci přecházet mimo přechody pro chodce.<br />
Měli jsme na libereckém náměstí přes vánoce velké ruské kolo, jenže ho dali pryč, než jsem se odhodlala se na něm svézt. Tak třeba příště.<br />
<br />
<div style="text-align: right;">
Doufám, že se s novým rokem nikdo nezhroutíte víc než já.</div>
<div style="text-align: right;">
Ter.</div>
</div>
</div>
Tereza http://www.blogger.com/profile/09977038341697724006noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-1625129288323199076.post-71114673075947337122019-12-28T12:35:00.003+01:002023-03-23T16:13:14.175+01:00Jak jsem dělala zkoušku CAE<div style="text-align: justify;">
Jednoho dne jsem se rozhodla, že si udělám certifikát z angličtiny. Odhaduji, že to bylo tak před čtyřmi lety, kdy si certifikáty dělala většina mých spolužáků, aby za ně měli odpuštěnou profilovou maturitu. Tenkrát jsem si říkala, že je mi teprve šestnáct a že jsem ještě takové malé vyděšené koťátko a že nejspíš nezvládnu nic jako certifikát, takže jsem z toho udělala vidinu na vzdáleném horizontu. Od té doby uplynulo hodně vody a já si několikrát řekla, že "teď už si ten certifikát udělám!", ale vždycky mi do toho něco vlezlo. Nakonec do toho vlezla maturita, o níž jsem usoudila, že je pro mě snazší, než kdybych dělala certifikát, a hlavně mě nic nestojí, a začala nová etapa odkládání certifikátu. Když si teď uvědomím, že mám skutečně za sebou ten den, kdy jsem seděla v učebně a modrou propiskou psala absurdně kostrbatou slohovou práci (a mnoho dalšího), téměř se mi nechce věřit tomu, že jsem se k tomu opravdu dostala. I když ještě neznám výsledky, musím se pochválit už jen za to, že jsem se k tomu odhodlala. A jelikož už dlouho trpím syndromem blikajícího kurzoru, řekla jsem si, že bych vám mohla napsat o tom, jak jsem dělala zkoušku CAE.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpfradOjFZVo0eN4cpMOBK2X5GgkAFZZ9eV2J8M-AAx42bzsVw9YQ7GLFMGEv3-DO0S6qWaqgxFLoIVJFDAibVEJKwK7lVFwCx5_ZrRkMjHoEDxNykkS4uj2PK3c0aNExCNEVp0VOJrF1X/s1600/Documento+35_2.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1034" data-original-width="1600" height="259" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpfradOjFZVo0eN4cpMOBK2X5GgkAFZZ9eV2J8M-AAx42bzsVw9YQ7GLFMGEv3-DO0S6qWaqgxFLoIVJFDAibVEJKwK7lVFwCx5_ZrRkMjHoEDxNykkS4uj2PK3c0aNExCNEVp0VOJrF1X/w400-h259/Documento+35_2.jpg" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<a name='more'></a><br />
<div style="text-align: justify;">
Na začátek musím říct, že velkou vinu za mé neustálé odkládání této zkoušky nese moje ctižádost a potřeba být nejlepší, co to jde. Jazyky jsou jedna z mála věcí, v nichž si opravdu věřím (ty další jsou poznávání vlajek a rozbor básní, ale na rozdíl od jazyků obojí je v životní realitě poněkud k ničemu), a tak když si mnoho mých spolužáků dělalo certifikát FCE, já si řekla, že přece nebudu utrácet peníze za tuhle úroveň, když se v životě určitě dostanu na úroveň vyšší. V té době jsem si ještě nevěřila, že bych zvládla úroveň C1, ale doufala jsem, že na ni jednou dosáhnu. Musím uznat, že v šestnácti bych CAE opravdu nezvládla, ale pamatuji si, že dvě mé spolužačky to tenkrát dokázaly, takže zpětně klobouk dolů, slečny.</div>
<div style="text-align: justify;">
V následujících letech jsem pokračovala s angličtinou prostě v rámci školních osnov. Taky jsem, pokud si pamatuji, měla nastavený telefon do angličtiny, jen tak, protože se mi to líbilo. Pak přišlo období, kdy jsem byla posedlá typologií osobnosti, a většina zdrojů existovala pouze v angličtině, takže jsem neměla jinou možnost než konzumovat je anglicky. Tenkrát jsem se snažila tyhle články dokonce překládat do češtiny, protože jsem na tohle téma psala hodně článků na blog. Ačkoliv je tohle období už za mnou a v typologiích, které jsem tenkrát viděla jako klíč k chápání lidí, už vidím mnoho nejasností a nepřesností, myslím, že právě této době vděčím za to, že jsem opravdu začala být schopná existovat v angličtině. Myslím, že někdy okolo téhle doby jsem taky začala zvládat číst knížky v originále a ne zjednodušené. Ale samozřejmě ne všechny. Už několikrát jsem rozečetla Dickense, A Tale Of Two Cities, ale vždycky jsem ho musela odložit, protože to na mě bylo moc těžké. Naštěstí veškerá anglická literatura nesestává jen z květnatých frází devatenáctého století.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Po maturitě jsem nastoupila na školu, kde jsme měli každý týden hodinu angličtiny na úrovni C1, stejnou, jako měli prváci oboru anglistika, ačkoliv já nebyla na oboru anglistika. Ačkoliv jsme na to měli dost hroznou profesorku, která měla fakt divnou pronuncijejšn a své věty s oblibou neustále prokládala parazitním výrazem "you know", byl to pro mě celkem užitečný checkpoint mé úrovně, zvlášť poté, co jsem zápočtový test napsala líp než celý prvák anglistiky, aniž bych se na to učila. Ale to neberte moc vážně, existuje totiž jen opravdu málo zkoušek, na které jsem se učila.</div>
<div style="text-align: justify;">
Pak, když jsem po semestru ze školy odešla, jsem si řekla, že teď mám konečně čas na to, abych si udělala ten certifikát! Od kamaráda jsem si půjčila učebnici Ready for Advanced, a pak si ji vzala s sebou, když jsem jela na prázdniny, ale otevřela jsem ji jen jednou, a pak jsem si ji vždycky někde před sebe položila a koukala se na tu obálku a následně šla dělat něco jiného. No a vlivem prokrastinace jsem si v říjnu téhož roku opravdu našla termín, párkrát hluboce nadechla a vydechla a přihlásila se ke zkoušce.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Pak přišly chvíle intenzivního stresu. Už bylo pozdě na to procházet učebnici Ready for Advanced. Uvědomila jsem si, že neumím napsat žádný jiný slohový útvar než slovní průjem. Každý další den jsem si říkala, že kdybych se bývala začala učit v létě, nebyla bych teď tak ve stresu, a že dneska s tím stejně už nic neudělám, ale kdybych možná začala tou učebnicí listovat dneska, ještě bych možná něco pochytila, jenže když to můžu udělat dneska, taky to klidně můžu udělat zítra. Každé další zítra jsem jen setrvale lidem ve svém okolí opakovala "no víte, já si 7. prosince budu dělat CAE zkoušku", a oni říkali "vážně? Tak to jsi dobrá!" a já říkala "no to nevím". Pár dní před zkouškou jsem si začala procházet slohové útvary rozepsané v učebnici, a dokonce jsem si sedla a napsala nějakou essay, ale to mě tak vysílilo, že jsem šla spát. Dva dny před zkouškou jsem se šla věnečkovat na věneček (cizích) tanečních kurzů. Den před zkouškou jsem šla totálně nevyspalá do práce, a když jsem skupince polských dětí anglicky vysvětlovala, ať se mi nekloužou po exponátu, odpověděly mi slovy "can you please say it in English?" Aneb něco, co opravdu chcete slyšet den před takhle důležitou zkouškou.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Pak přišel den D. Zkouška se naštěstí konala na našem gymplu, což znamená, že to mám tři minuty od domu a navíc jsem schopná tam dojít i v polospánku, s čímž mám osmiletou praxi. Když jsem přišla, zjistila jsem, že atmosféra v čekací učebně je mnohem uvolněnější, než jsem si představovala, protože tam přišlo plno lidí, kteří se navzájem znali a povídali si, což bylo fajn, akorát jsem si zase přišla jako outsider, protože já tam nikoho neznala a na povídání s neznámou skupinkou lidí, co se navzájem zná, jsem se cítila moc nervózní. Po chvíli to naštěstí celé začalo a já už nad tímhle nemusela přemýšlet.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Když nad tím tak přemýšlím, o samotném průběhu zkoušky toho vlastně ani nemám moc co napsat. První část sestává z gramatických cvičení, které testují, jak umíte používat angličtinu, formovat slova a tak, a taky je tam reading, který se mi kupodivu nezdál tak strašně těžký a zavádějící, jako když jsem si ho doma zkoušela. V dalších částech pak je, myslím, poslech a writing. Ve writingu píšete essay a pak ještě jeden text, jehož útvar a zadání si můžete vybrat z několika možností. To mi vyhovovalo, protože k essayi jsem si mohla vybrat e-mail kamarádovi, a obojí je vlastně jen takový mírně kultivovaný slovní průjem. Akorát doporučuji dávat si pozor na slovní limit, zvlášť pokud jste grafomaniak jako já. No a když tohle všechno máte za sebou, čeká vás ještě speaking, což je asi pro někoho pohoda a pro někoho stres. Speaking má tu nevýhodu, že probíhá po dvojicích, tudíž se musíte vzájemně pouštět ke slovu a respektovat, což je těžší, než se zdá, když na to máte jen čtvrt hodiny a člověka, s nímž tam sedíte, vidíte poprvé v životě. Na druhou stranu, už ho pravděpodobně nikdy znova neuvidíte, takže vám třeba nebude vyčítat, že jste to s tím pouštěním ke slovu možná tak úplně nevychytali. Musím ale uznat, že po dlouhé době se mi podařilo opravdu mluvit k tématu, k němuž jsem měla mluvit. Naštěstí jsem šla k mluvené části na řadu jako první - což mám nepochybně jako karmickou kompenzaci toho, kolikrát jsem na španělských konverzačních soutěžích byla v pořadníku třináctá ze třinácti účastníků. Kdybych nešla jako první, byla bych mnohem víc vystresovaná a kdoví, co bych tam mlela. Patrně by to vypadalo třeba jako moje maturita.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Pak jsem šla domů a zbytek dne jsem prospala. Spaní ve volných chvílích mého života jsem v poslední době musela praktikovat častěji, než bych chtěla, protože má druhá polovina roku 2019 se nesla v duchu <i>nemám skoro žádný volný dny a jsem šťastná, protože nemusím přemýšlet o tom, co dělám se svým životem</i>. Původně jsem chtěla psát článek shrnující můj uplynulý rok tak nějak povšechně a obecně, ale pak jsem si řekla, že radši napíšu něco, co by opravdu mohlo někoho zajímat. Když se ale na tento text koukám zpětně, mírně pochybuji o jeho informační hodnotě. Kdybyste měli nějakou otázku, o níž máte podezření, že bych vám ji mohla zodpovědět, klidně se ptejte. Na konec bych jen ráda dodala, že se zkoušky CAE nemusíte bát, pokud máte pocit, že na to máte, ale zároveň je naprosto pochopitelné, pokud to nechcete uspěchat a raději si počkáte, až se budete cítit připravení, protože přece jen, je potřeba investovat do toho peníze. Taky se mi zdá dobré, že si můžete vybrat, jestli chcete zkoušku psát ručně, nebo vyplňovat na počítači. Já osobně ji výslovně chtěla psát rukou, ale chápu, že vám by klidně mohl vyhovovat spíš ten počítač. No a na závěr, hlavní je moc nepanikařit. (Ode mě tahle rada vyloženě sedí, že?) A taky se na to nemusíte formálně oblíkat. To jen abyste nepřišli v obleku a pak se necítili trapně.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Momentálně jsem tedy ve stádiu čekání na výsledek zkoušky, ale až mi přijde a pokud to nebude ostuda, pokusím se o něj s vámi podělit. Jsem hlavně ráda, že už nemusím sama před sebou předstírat, že se učím na zkoušku, na kterou se stejně neučím. Je to skvělý pocit úlevy.<br />
Takže, zatím přeji hodně štěstí do nového roku a hlavně ať nejste nemocní. A zase se tu sejdeme třeba tak za dva měsíce, až se v mém životě opět objeví něco, o čem bude stát zato psát.</div>
<div style="text-align: right;">
T.</div>
Tereza http://www.blogger.com/profile/09977038341697724006noreply@blogger.com7tag:blogger.com,1999:blog-1625129288323199076.post-44497443121799041122019-10-23T19:28:00.001+02:002023-03-23T16:13:28.064+01:00Proč jsem nikdy nechtěla učit, ale teď už chci učit<div style="text-align: justify;">
Jako malá, a vlastně i pak během let dospívání, jsem měla plno nápadů a snů ohledně toho, co bych jednou chtěla být. Jistě nejsem jediná, komu se potenciální povolání v hlavě střídaly jako ponožky (nutno podotknout, že ty jsem dosud ještě neměla v hlavě, ale co není, může být).</div>
<div style="text-align: justify;">
Nejdřív jsem chtěla být rybářka na zaoceánské lodi, pak řidička tramvaje, pak fotografka; časem se má přání přesunula do akademické sféry a já měla své lékárnické, právnické, dějepisné, sociologické, filologické období. Vždycky tu byla ale jedna jediná věc, kterou jsem nikdy nechtěla dělat. Učitelství.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOZEiHUmatqIgaSr5B7R9AjzRhwCCopmP_jx3vY1oDenaIHBbQcAPTSgXFhUaswD3wAYPZ6cYf8f3vXTW_oWAkHEH9sCbwL9W0Snog4IvgWtJXyYi-rA4naS9Brzk_AokrH3UkgQU00r1X/s1600/PicsArt_10-09-03.19.17.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1600" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOZEiHUmatqIgaSr5B7R9AjzRhwCCopmP_jx3vY1oDenaIHBbQcAPTSgXFhUaswD3wAYPZ6cYf8f3vXTW_oWAkHEH9sCbwL9W0Snog4IvgWtJXyYi-rA4naS9Brzk_AokrH3UkgQU00r1X/w400-h400/PicsArt_10-09-03.19.17.jpg" width="400" /></a></div>
<a name='more'></a><div style="text-align: justify;">
<br />
Abych vás uvedla do souvislostí, oba moji rodiče jsou učitelé. A dokonce i oba prarodiče z tátovy strany učí na základce v jednom malém městečku na druhém konci republiky. A babička s dědou z mamčiny strany dlouhá léta pracovali jako školník a školníková. Proto jsem měla vždycky tak nějak na stole, že určitě jednou taky skončím jako učitelka. A to se mi nelíbilo. Nejdřív samozřejmě proto, že jsem chtěla být ta rybářka a tramvajačka a fotografka. Pak, když jsem trochu začala nabírat rozumu, jsem si patrně říkala, že na světě existuje tolik jiných věcí než učitelství, že by byla hodně velká náhoda, kdybych zrovna já skončila zrovna jako učitelka. Na základě dětských úvah o pravděpodobnosti jsem usoudila, že ze mě učitelka rozhodně nebude, a tohoto soudu jsem se pak už držela.</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Nevím, jak vy, ale já nikdy neprošla obdobím pubertálního vzdoru. Možná proto, že jsem jedináček, nebo že jsem vždycky byla poněkud izolovaná, nebo že jsem vyrůstala jen s mamkou a ta pro mě vždycky byla spíš vzor než někdo, proti komu bych se měla bouřit. Měla jsem ale období osobní rezistence vůči společnosti, které se odehrávalo tiše někde uvnitř mě a projevovalo se například tím, že jsem za sebe vůbec nechtěla utrácet peníze, přála jsem si odcestovat do starověkého Říma nebo do první republiky, a z neznámého důvodu jsem bojkotovala veškeré přírodní vědy a na hodinách se místo toho věnovala čtení a psaní poezie (vážně, během biologie jsem se jednou naučila celou Baudelairovu Zdechlinu).</div>
<div style="text-align: justify;">
Z toho je asi patrné, že jsem během prvních let vyššího gymnázia byla úplně totálně a beznadějně divná, tudíž jsem pojala dojem, že jsem mnohem větší introvert, než jakým jsem doopravdy byla. Tenkrát bylo mým vysněným povoláním psaní surrealistické poezie v kavárnách Devětsilu. Myslím, že z téhle bizarní apatie mě probraly až taneční, asi jsem potřebovala, aby mi někdo pořádně šlápnul na nohu.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Pak přišlo období, kdy jsem experimentální metodou došla celkem překvapeně k tomu, že jediné, co mi aspoň trochu jde, jsou cizí jazyky. Došlo mi to, když jsme ve škole museli překládat latinské texty do češtiny, a já zjistila, že mi to jde. Pak jsem jela na nějakou latinskou překládací soutěž, kde mě v celostátním kole porazily malé děti z moravských biskupských gymnázií a já si odnesla dvě stará vydání časopisu o Itálii jako cenu útěchy. Pak jsem se, inspirovaná jedním rodinným přítelem, rozhodla, že chci studovat norštinu, a začala zaujatě hltat lekce norštiny v aplikaci Duolingo.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Od té doby jsem už neuvažovala o žádné jiné kariéře než té jazykové - možnost studovat sociologii jsem zavrhla poté, co jsem se na dni otevřených dveří FF UK dozvěděla, že u přijímaček bych musela počítat trojčlenku, kterou jsem zapomněla hned v den, kdy jsme se ji učili, a chvilku nato jsem dostala záchvat suchého kašle, což není moc reprezentativní, když zrovna sedíte na prezentaci vašeho potenciálního vysokoškolského oboru.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Pak jsem si zažila svou minutku slávy, když jsem naprostou náhodou, jíž ostatně vděčím za všechno ve svém životě, vyhrála překladatelskou soutěž Juvenes Translatores a za odměnu letěla na třídenní výlet do Bruselu, do Generálního ředitelství pro překlad, spadajícího pod Evropskou komisi, která celou soutěž pořádala. Tam jsem, kromě poněkud trapno-vtipného projevu, měla i možnost nahlédnout do života a kanceláří překladatelů a tlumočníků, kteří tam pracují, a nadšení a sláva mi tolik stouply do hlavy, že jsem si řekla, že tam chci taky jednou sedět v té budce, co jsou naskládané kolem velkého sálu, kde jsme měli závěrečnou ceremonii, a simultánně tlumočit. Vlastně se mi líbila, a dodnes líbí, filozofie celého tohoto povolání, protože evropské instituce umožňují každému, aby na jejich půdě mluvil svým mateřským jazykem. A já byla vždycky otevřená takovým interkulturním idejím. Taky mě tenkrát nadchla představa toho, jaké to bude adrenalinové a živé zaměstnání. Zkrátka, jistou dobu jsem byla tímto cílem docela posedlá. Konečně jsem měla nějakou vizi. No, a teď si už jen stačilo vybrat vhodnou školu a mít dostatečně ostré lokty. Spoiler: ani jedno z toho mi nevyšlo.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Jak to nakonec dopadlo s mou vysokou školou, to už víte. Nikdy jsem moc nepsala o tom, jak jsem si tu školu vybírala, protože to vlastně nikdy nebylo jasné ani mně samotné. Vím jen, že jsem si nechtěla s ničím dělat starosti, takže když mí spolužáci jezdili po SCIO testech a dalších a dalších přijímačkách, já seděla ve třídě na topení s hlavou zabořenou do brožurek britských vysokých škol, protože, cituji sama sebe, "je to natisknutý na takovým voňavým papíře, tak to očuchávám". A vlastně jsem v tom období nedělala nic. Ani se neučila k maturitě, ani nepsala maturitní práci, jen se občas zapojovala do vášnivých třídních debat o plakátech na maturitní ples. Vlastně za největší úspěch svého maturitního ročníku považuji to, že jsem sehnala květinovou čelenku na ples. Moje úspěšně složená maturita byla spíš náhoda, maturitní práce byla taková záležitost mého ega a výběr vysoké školy byl, když se na to podívám z jistého úhlu, naprosto čistá katastrofa.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Nevím, kdy přesně jsem se rozhodla, že nepůjdu studovat norštinu v kombinaci s překladatelstvím a tlumočnictvím, jak jsem měla jednu dobu v plánu, ale hispanistiku. Možná jsem se vyděsila z toho, co všechno musí člověk udělat, aby ho přijali na studia do Prahy, navíc na dvojobor, který bych možná ani nezvládla, kdyby už mě vzali. Velký díl na tom měla moje skvělá profesorka španělštiny, která mě pro tenhle jazyk nezvratně nadchla, a poté, co mě nadchla, mě posílala na všechny možné soutěže, z nichž jsem se obvykle domů vracela dost pobavená, protože jsem je nikdy nebrala tak smrtelně vážně, jak bych měla.</div>
<div style="text-align: justify;">
Každopádně, po pár konzultacích ohledně své budoucnosti jsem došla k tomu, že bych asi měla jít studovat hispanistiku do Českých Budějovic. V lednu jsem se tam pak vypravila na den otevřených dveří, aby to nevypadalo, jako že nedělám vůbec nic, a celkem se mi tam i líbilo, akorát mi na Ústavu romanistiky bylo řečeno, že otevírají ještě jeden obor, který se jmenuje Španělský jazyk pro evropský a mezinárodní obchod, a že je to vlastně "hispanistika, ale taková užitečnější", a tak jsem si řekla, víte co, proč ne, užitečné věci, ty já ráda. Vůbec mě nenapadlo to nějak hlouběji zkoumat a v únoru jsem si podala přihlášku na tenhle obor se šíleně dlouhým jménem a jelikož se panu děkanovi líbily moje známky z gymplu, vzal mě bez přijímaček. A celou dobu jsem vlastně vůbec neřešila, na co se to hlásím.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Když mi v srpnu přišly studijní plány mého oboru, trošku jsem se zděsila. Jednalo se totiž nikoliv o "užitečnější hispanistiku", ale o mezifakultní obor, který, ačkoliv spadal pod filozofickou, si půjčoval čtyři hodiny týdně od ekonomky, a to byl kámen úrazu. Stručně řečeno (věřím, že na ekonomii jsem si už stěžovala v mnoha předchozích článcích, takže to už znova číst nemusíte), byl to obor připravující studenty na práci v mezinárodních organizacích. Sešlo se nás tam sedm a všichni jsme měli nějakou neurčitou představu dělat někde něco v nějaký firmě, ale nikdo z nás nebyl schopen říct, co přesně.</div>
<div style="text-align: justify;">
Bylo to všechno strašně abstraktní a navíc jsem měla v hlavě docela zmatek po všech stránkách. Řešila jsem stěhování do nového města, uklízení na koleji, to, že si neumím uvařit a s <a href="https://caj-z-automatu.blogspot.com/2019/09/zakladni-seznameni-s-prackou.html" target="_blank">praním</a> to nebylo taky moc slavné, do toho se se mnou rozešel kluk a já se zoufalými způsoby snažila najít dalšího, najít si kamarády a neztratit ty, které jsem už měla, a do toho se mi vysokoškolští profesoři snažili do hlavy nalít základy českého práva, dějiny románských zemí, zásady používání španělského subjunktivu, jak se píše anglický strukturovaný životopis, a hlavně, jak se derivuje křivka celkového užitku tak, aby z ní byl mezní užitek!!! Jistě chápete, že jakožto člověk, který vzdal sociologii kvůli trojčlence, jsem měla s mikroekonomickými výpočty zásadní problém. A tak jsem po prvním semestru odešla.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Nutno říct, že jsem udělala všechny zkoušky a že celé rozhodnutí odejít bylo trochu impulzivní (psala jsem o něm <a href="https://caj-z-automatu.blogspot.com/2019/06/poznatky-ze-zivota-mimo-vysokou-skolu.html" target="_blank">tady</a>), ale v zásadě to bylo všechno kvůli tomu, že jsem v maturitním ročníku hodila nohy na stůl a nebyla si schopná ani na stránkách univerzity najít studijní plány oboru, na který se hlásím. Pokud vám můžu prostřednictvím tohoto blogu předat nějaké moudro, pak určitě to, ať nejste tak blbí jako já. Je dost možné, že kdybych šla na tu hispanistiku, kterou jsem chtěla původně, nakonec bych vůbec neodešla - a kdoví, jak by můj život vypadal dneska.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Asi docela jinak, protože celá moje současná životní situace se odvíjí od toho, že jsem se v dubnu rozhodla odejít ze školy. Když jsem se rozhodovala, kam půjdu pak, vlastně hned v první chvíli mě logicky napadlo, že zůstanu v Liberci a půjdu na pedagogickou fakultu Technické univerzity. Zkrátka protože nic jiného než jazyky mi, jak už jsem zmínila, nejde, a protože jsem si řekla, že když se daleko od domova psychicky hroutím, jakmile se naskytne sebemenší překážka, měla bych asi zůstat doma. Vím, že jsem ještě uvažovala o pražské pedagogické fakultě UK, ale ta měla bohužel už měsíc uzavřené přihlášky. Nad žádnou filozofickou fakultou jsem už nepřemýšlela, protože, abych tak řekla, okolnosti mě donutily sestoupit z výšin na zem, a uvědomit si, že třeba budu učitelka, a třeba budu uklízečka, a třeba nebudu vůbec, k čemuž jsem za ty zimní a jarní měsíce měla mnohem blíž, než se odvažuji sama sobě přiznat.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
V návaznosti na můj výběr fakulty se mi v hlavě začala rodit myšlenka, že bych třeba i mohla nakonec skončit jako ta učitelka, kterou jsem nikdy nechtěla být. Že už se mi to najednou nezdá jako tak hloupý nápad. Že to má vlastně mnohem lepší filozofii a perspektivu než abstraktní vidina práce někde v překládacím centru nějaké nadnárodní korporace. Že je to prostě něco konkrétního, co vidím, a čeho se můžu chytit. Můj život se změnil, začala jsem pracovat mezi lidmi a při tom mi došlo, že nikdy nechci pracovat bez lidí. Asi nejsem takový introvert, za jakého jsem se považovala během let na nižším gymplu. Dokonce mě celkem baví lidem sem tam něco vysvětlit - i když občas to zatím bývají kraviny, což mě možná moje škola odnaučí, možná taky ne a budu to muset odfiltrovat samostudiem. Prostě, po neúspěšném semestru jsem přehodnotila svůj život a svoje vyhlídky. To je ten hlavní důvod, proč jsem na pedagogické fakultě s odhodláním opravdu jít učit.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
A uznávám, že je to dost velká otočka. Řekněme o 179°. Věděla bych to, i kdyby mi to nikdo nepřipomněl. Ale připomnělo mi to už docela dost lidí kolem mě, když se dozvěděli, kde jsem nakonec skončila. Popravdě to často znělo dost škodolibě. Jako by se mi to někteří snažili přímo vmést do tváře. "Ale ty jsi nikdy učit nechtěla, ne? Ne?" A já to na jednu stranu chápu. Ale vysvětlujte puberťačce, která sama sobě nerozumí, že je až moc radikální a že odříkaného chleba nakonec stejně vždycky největší krajíc. Prostě, lidi se mění, a jejich životní situace se mění, a občas prostě selžou a jsou nuceni přehodnotit svůj život, tak jako jsem to musela udělat já.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Když vám na gymplu jde všechno až moc snadno od ruky, je docela těžké vyrovnat se s vlastním selháním a přiznat chybu, a proto jsem o tom dlouho nikomu nechtěla říct, ale samozřejmě to nejde, protože lidi jsou všude kolem nás a občas si i povídají. Pořád je tu plno věcí, které mě od učitelství trochu odrazují. Tak třeba, jsem velký teoretik a mám tendence vysvětlovat věci až moc komplikovaně. Snadno se naštvu. Ačkoliv mám ráda lidi, občas se cítím přesocializovaná a už to nezvládám. Určitě na sobě budu muset ještě hodně pracovat, než budu moct začít učit, ale tak od toho chodím do školy. A netvrdím, že zůstanu u učení celý život, ale myslím, že by mi mohlo posloužit jako životní odrazový můstek. Koneckonců, už jsem měla možnost vyzkoušet si suplovat pár hodin latiny a bylo to skvělé.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Dnešním článkem jsem původně chtěla obhájit svoje rozhodnutí, ale vlastně si nemyslím, že se vůbec musím obhajovat. Spíš bych chtěla říct, že výběr vysoké školy je důležitý, ale občas se to nepovede, a s tím se taky musí pracovat (metaforicky a nakonec i doslova), a není to žádná ostuda, a nedělejte si hlavu z toho, že odejdete ze školy a pak třeba změníte svoje zaměření. Prostě se to děje a není na tom nic špatného. Myslím, že by se o tom mělo mluvit víc, než se o tom mluví, což je důvod, proč to tu zmiňuju už poněkolikáté. Půlrok bez školy byl pro mě koneckonců taky velice přínosný. Celý uplynulý rok byl pro mě nepochybně nejdivočejší jízda mého života. A takové jízdy jsou potřeba, i když vám třeba zpřelámou kosti.</div>
<div style="text-align: justify;">
Takže jo. Nikdy jsem nechtěla být učitelka, ale nakonec to vypadá, že ze mě učitelka bude. Teď na to ještě nejsem připravená, ale pracuji na tom, abych po třech až pěti letech studia byla. A když se můj život zase nějakým způsobem změní, tak ať. Je to přirozený běh věcí. A aspoň teď už vím, že nemám být ničemu příliš radikálně uzavřená. Celý život třeba tvrdím, že nechci děti ani rodinu, ale co když... Co když nakonec třeba zatoužím být matka od rodiny?</div>
<div style="text-align: justify;">
(Ne, to je zatím moc radikální představa. Čas dnešní povídání uzavřít.)</div>
<br />
<div style="text-align: right;">
Ter.<br />
<br />
P.S. Kdybyste náhodou pocítili potřebu přečíst si moje básničky, už finálně jsem je shromáždila <b><a href="https://skvrny-od-caje.blogspot.com/" target="_blank">sem</a></b>.</div>
Tereza http://www.blogger.com/profile/09977038341697724006noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-1625129288323199076.post-65940269959719831862019-10-07T17:54:00.003+02:002023-03-23T16:37:22.124+01:00Dunaj, déšť a víno<div style="text-align: justify;">
Jednoho dne jsem před svou skvělou kamarádkou Evičkou smutně vzdychla, že už jsem dlouho nebyla ve Španělsku a že bych se tam zase někdy ráda podívala. Ona to s touto středomořskou zemí měla podobně, a tak jsme si řekly, že něco vymyslíme. Po dlouhých měsících přemýšlení, plánování a přesýpání peněz z jedné dlaně do druhé jsme skutečně vyrazily. Vlakem do Budapešti, a pak rovnou do Bratislavy. A bylo to super. Dokonce jsme se i zpotily a vykoupaly. A skoro měsíc po návratu jsem se konečně prohrabala hromadou fotek, vybrala ty, které by vás mohly zajímat, a teď k nim během několika dlouhých večerů snad i něco napíšu. Doporučuji tento příval informací ředit třeba... napsala bych koktejlem Kiki z Montparnassu, ale bohužel, ten vám namíchají jen v Baudelaire baru.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjGibUZdXqMMmBBXpw_Roy1H6c2-_N6F1vu-46Lsbi4afnQ3oInc2tz735MPgklpRlV_GZt6Dcbrzx7ozL6FKJ_1J4aUipTyJZd8ZkA4R636z50DmySgM4Sb013-5bEoCeCZrtxT2I9WwZ3/s1600/4-vert.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="839" data-original-width="1284" height="261" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjGibUZdXqMMmBBXpw_Roy1H6c2-_N6F1vu-46Lsbi4afnQ3oInc2tz735MPgklpRlV_GZt6Dcbrzx7ozL6FKJ_1J4aUipTyJZd8ZkA4R636z50DmySgM4Sb013-5bEoCeCZrtxT2I9WwZ3/w400-h261/4-vert.jpg" width="400" /></a></div>
<a name='more'></a><div style="text-align: justify;">
Naše cesta formálně vzato začala už v červenci, kdy jsme se jednoho extrémně horkého dne sešly v kavárně a u džbánku studené limonády z exotických plodů vylučovací metodou vybraly destinaci. Tenkrát jsem si říkala, že je termín naší cesty tak daleko, že to dost možná ani nepřijde. Jenže pak se to začalo nebezpečně blížit a já začala panikařit, jako před každou cestou, a vlastně před čímkoliv, co obnáší můj přesun z bodu A do bodu B, případně do bodu C. Taková ta klasická cestovní panika, znáte to. Mám všechno? Do čeho se sbalím? Do téhle krosny. I když, ne, možná radši do té druhé. Anebo ne, hodím to do té první. Ta druhá je moc tmavá a nevidím do ní.</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Den před cestou jsem si vzpomněla, že nejsem pojištěná, a jelikož s pojištěním je to jako s deštníkem, ještě jsem si ho rychle zařizovala, abych náhodou na té cestě neumřela. Poslední večer před cestou jsem si perfektně sbalená šla lehnout brzy, protože to další ráno jsme měly vyrážet v půl šesté autobusem do Prahy, ale když už jsem byla skoro v posteli, Evička psala, že vlastně jedeme až v sedm - že to na poslední chvíli pro jistotu všechno kontrolovala a že jsme se spletly. Tak jo. S hlavou plnou katastrofických scénářů o tom, co všechno jsem ještě spletla, jsem si už radši šla lehnout.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgabt_WN1yJMBVfdnDnlkpsNolGb0RjENB9PeKDPhd8JcK6m4q5Z2zFqsjIhMrqVcdzW8BTKV2ZDVgcgwHDvVZwB0qpNVjqey_kj0BL2nve6AFBMavRuF_kMYm_O_0yy9Fa7d52yfE8RUl0/s1600/IMG_20190902_091436.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1333" data-original-width="1001" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgabt_WN1yJMBVfdnDnlkpsNolGb0RjENB9PeKDPhd8JcK6m4q5Z2zFqsjIhMrqVcdzW8BTKV2ZDVgcgwHDvVZwB0qpNVjqey_kj0BL2nve6AFBMavRuF_kMYm_O_0yy9Fa7d52yfE8RUl0/w300-h400/IMG_20190902_091436.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Nakonec jsme se úspěšně sešly, dostaly se autobusem do Prahy, pak se okolo téhle synagogy přemístily na nádraží a nastoupily do správného vlaku.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEixW1GFkqyTOy_vhh1C2bnCRTSncy8R8-Eop5iDTokAwD3MKOW1aHLs906rYh4qJ6_KfpAEXD9KxmSXHg2aH7WukeBvGTSSHBOmArtL4Zu4EgG-H5QwJ1hCA-Hp7gZUDCv4SClFsQF_AI1K/s1600/IMG_20190902_100457.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1333" data-original-width="1001" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEixW1GFkqyTOy_vhh1C2bnCRTSncy8R8-Eop5iDTokAwD3MKOW1aHLs906rYh4qJ6_KfpAEXD9KxmSXHg2aH7WukeBvGTSSHBOmArtL4Zu4EgG-H5QwJ1hCA-Hp7gZUDCv4SClFsQF_AI1K/w300-h400/IMG_20190902_100457.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhySjCFz8xl6aYvtITBktEf_RTETc_aFic6NaYfq7FxWZlAchiX5yZTHX-AI_VIP5tbJC_4qCcJAxyAT-EdHoeF6feB26SwDO1Nk22Jt7OUONnfUhyNvh-opjQPZz5BkGDY1AD5Wh0g4ltI/s1600/IMG_20190902_122826.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhySjCFz8xl6aYvtITBktEf_RTETc_aFic6NaYfq7FxWZlAchiX5yZTHX-AI_VIP5tbJC_4qCcJAxyAT-EdHoeF6feB26SwDO1Nk22Jt7OUONnfUhyNvh-opjQPZz5BkGDY1AD5Wh0g4ltI/w300-h400/IMG_20190902_122826.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Poprvé v životě jsem byla v Brně. Ale jenom ve vlaku.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLUPc4Ry-0Iu-PfPmyJLrlWxRipeHrIgrnbQ-utEWxWEsWM3XdrgQTvXZdm229gs61-Htw2Ddmwrm6_0xa22mAkyRJGGbjqOpPZThjhL9v91bOkpjYDhWo0VLzOX0g2O0rJYlZnfzOEZgj/s1600/IMG_20190902_153543.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLUPc4Ry-0Iu-PfPmyJLrlWxRipeHrIgrnbQ-utEWxWEsWM3XdrgQTvXZdm229gs61-Htw2Ddmwrm6_0xa22mAkyRJGGbjqOpPZThjhL9v91bOkpjYDhWo0VLzOX0g2O0rJYlZnfzOEZgj/w300-h400/IMG_20190902_153543.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Naše první cílová stanice byla Budapešť. Cesta z Prahy do Budapešti trvala asi šest hodin, ale jelikož jsme jely vlakem, bylo to celkem příjemné. Po cestě se několikrát změnilo počasí a vystřídalo se mnoho cestujících okolo nás a taky jsme snědly celou svačinu. Někde u Štúrova jsme si začaly listovat průvodcem, který koupila Evička, a když jsme se snažily vyslovovat základní maďarské výrazy, přišla si k nám sednout taková sympatická starší paní z protějšího sedadla, že prý jestli nepotřebujeme pomoct. Vyklubala se z ní dlouholetá průvodkyně, která se vyzná v Budapešti, a vychrlila na nás, co všechno musíme vidět a jak se na všechna ta místa dostaneme. Ze začátku se nám to zdálo milé, ale pak se paní začala trochu nepříjemně tvářit na to, že neznáme historii maďarsko-českých vztahů. Také jsme se shodly na tom, že rozhodně nechceme po Budapešti lítat tak zběsile, jak nám tahle paní průvodkyně radila, a že do autobusu Hop On - Hop Off nesedneme, ani kdyby nám to nabízeli zadarmo. Stejně jsme ale poděkovaly a slušně se rozloučily, protože bylo jasné, že paní má dobré mínění. A byla opravdu elegantní a milá.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJ-8L_kQi1Zj0owLcCZUnyP0mXfB1DMK83O2i8BTpaU82HVIm6u0Rk_Pm4_kA1sPwtq3r8pS-RKm8uxeTCYKzsRWm_IZPDEkPF02Yvx1xGpzPtuS-KMAIJe3Yhoa_Cjgppv3LNllMx9vRn/s1600/IMG_20190902_160755.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJ-8L_kQi1Zj0owLcCZUnyP0mXfB1DMK83O2i8BTpaU82HVIm6u0Rk_Pm4_kA1sPwtq3r8pS-RKm8uxeTCYKzsRWm_IZPDEkPF02Yvx1xGpzPtuS-KMAIJe3Yhoa_Cjgppv3LNllMx9vRn/w400-h300/IMG_20190902_160755.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2Hn9XAtGv9lu2z_c7lmWF6FUjok0gHixkhpO6K47u7nWkodTkjw88-josMN9jLZjJLdBNOtzuWyadhyphenhyphen7F0S2_KFrNTqV3V8zOv0YxxabCl7ctnjypGODOCX4n_08VuqoUtxQfG1owZne-/s1600/IMG_20190902_191257.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2Hn9XAtGv9lu2z_c7lmWF6FUjok0gHixkhpO6K47u7nWkodTkjw88-josMN9jLZjJLdBNOtzuWyadhyphenhyphen7F0S2_KFrNTqV3V8zOv0YxxabCl7ctnjypGODOCX4n_08VuqoUtxQfG1owZne-/w400-h300/IMG_20190902_191257.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Pár dnů před odjezdem jsem se s kolegou v práci bavila o únikových hrách. Říkala jsem, že bych takovou věc asi nikdy nechtěla absolvovat, ale že zanedlouho odjíždíme s kamarádkou na dovolenou a že jak se tak znám, v mojí režii to určitě bude tak trochu únikovka. Na tenhle rozhovor jsem si vzpomněla hned během prvních chvil v Budapešti. S hotely to totiž vůbec není tak snadné, jak se zdá, když ten hotel v klidu domova bookujete.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Vlastně to probíhalo nějak takhle: vystoupily jsme z vlaku na velice svérázné nádraží, bylo nám vedro a všude okolo nás strašně moc zpocených lidí. Bez váhání - protože proč taky váhat? - jsme v prvním krámě, který jsme po cestě potkaly a byl otevřený, udělaly velký nákup do dvou tašek, a pak jsme se s navigací vydaly na adresu našeho apartmánu. Po cestě jsem mimo jiné zjistila, že ten batoh, do kterého jsem se doma po tak dlouhém rozhodování sbalila, je nejhorší batoh, který jsem si mohla vybrat, protože je přibližně třicet let starý a nemá moderní vychytávky typu polstrovaná záda nebo takový ten pás, který si zapnete okolo pasu, aby se vám ta váha trochu rozložila.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Když jsme tedy s velkými taškami nákupu dorazily na předpokládanou adresu ubytování, začaly jsme vymýšlet, jak se do našeho apartmánu dostat, protože jsme nikde neviděly ani náznak toho, že by tady opravdu nějaký apartmán měl být. Tak jsme volaly pánovi, co nás měl ubytovat, a ten řekl, že za deset minut bude na místě a otevře nám, jenže když se neobjevoval, zjistily jsme, že jsme na úplně špatné adrese, protože do google map prostě ten apartmán někdo zadal špatně a majitelé s tím nemůžou nic dělat, protože obsah google map je prostě tvořen uživateli.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Tak jsme s těmi taškami a já se svým blbým batohem přešly kus Budapešti a nakonec naše ubytování našly. I když musím přiznat, že když jsme se hnaly rozpáleným městem, užuž jsem nás viděla, jak spíme na ulici (a hlavně jak se nemáme kde umýt, což je asi moje největší cestovní noční můra). Když jsme apartmán našly, zjistily jsme, že je úplně boží. Uprostřed města, blízko Andrássyho ulice, která je něco jako pražská Pařížská, a navíc to byl prostě velký a moc pěkný byt s luxusní sprchou a pračkou a veškerým kuchyňským vybavením. Jediné, co by se nám bývalo hodilo, byl internet, který nám celé čtyři dni nešel a pán ubytovatel nám ani neodpověděl na zprávu, jestli by nám náhodou s tím internetem nemohl pomoct.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
A navíc to celé mělo charakter únikové hry i poté, co jsme se ubytovaly, protože k tomu, abychom se do apartmánu pokaždé znova dostaly, bylo potřeba zadat kód u dveří a pak najít správnou schránku a namačkat kód na malý trezor, v němž byl schovaný klíč od bytu, a pak jsme musely vyjet malým výtahem, který vypadal, že se za chvilku buď rozsype nebo utrhne, a potom bylo ještě třeba odemknout dveře, což nebylo jednoduché a jednou jsme dokonce musely žádat kolemjdoucí paní o pomoc, i když zrovna telefonovala.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh6PrGYL7RnBpEouoPxVFBh0jkCsDjclSETeEOwC6jLY6WYf7RH66j2K8jEAw6fU5s7KY-xsNH3gBvPHe6D1RX86Zez2KlEIlcD6bXP7NfAyJfodoF3WQJeVqisdCEmXfU9kXwsFyClYiii/s1600/IMG_20190902_191307.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh6PrGYL7RnBpEouoPxVFBh0jkCsDjclSETeEOwC6jLY6WYf7RH66j2K8jEAw6fU5s7KY-xsNH3gBvPHe6D1RX86Zez2KlEIlcD6bXP7NfAyJfodoF3WQJeVqisdCEmXfU9kXwsFyClYiii/w400-h300/IMG_20190902_191307.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiqWaWxTfDN7vZYQRlHauVbfo44aBAs1JC2WESqEfwmrInDCMheXUbIDFH8gStziRPNGfLtIBxXQLZ6_9svAt_M7teOZUoHPi7JCEPjKU-y2YkMAqZ9W_PffCvKIThQmzpOiLSgOaPJ6rNR/s1600/IMG_20190902_200045.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiqWaWxTfDN7vZYQRlHauVbfo44aBAs1JC2WESqEfwmrInDCMheXUbIDFH8gStziRPNGfLtIBxXQLZ6_9svAt_M7teOZUoHPi7JCEPjKU-y2YkMAqZ9W_PffCvKIThQmzpOiLSgOaPJ6rNR/w300-h400/IMG_20190902_200045.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Takhle jsme se večer s vínem koukaly na nápis "Televizi není možné připojit."</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiF5e_qFZYZvqbtIqBvA8x4rHGGwOre0p9oD_p6vpt6MDqGh5E5yZ8kmu66HnufDm2WAsoc-_hCGX6EXa8Oj_DmDxXwZH8y5aZ-YT8-2fRs4M6vcm-Vbfc6b-o8V_Weyz6MUTEpvYerSauj/s1600/IMG_20190903_094107.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiF5e_qFZYZvqbtIqBvA8x4rHGGwOre0p9oD_p6vpt6MDqGh5E5yZ8kmu66HnufDm2WAsoc-_hCGX6EXa8Oj_DmDxXwZH8y5aZ-YT8-2fRs4M6vcm-Vbfc6b-o8V_Weyz6MUTEpvYerSauj/w300-h400/IMG_20190903_094107.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Bydlely jsme někde na pomezí čtvrtí Erzsébetváros a Terézváros a občas pod okny projel takovýhle hezký autobus na drátcích.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjYjG6QhPtppKgRE2-zjIngLw44Ub2GQtD0MH9VyqAvCyT24YX3Y5tPZFIARW9RGUDuBFmek7a74DWs12dgzfbn2lt4UM9MZhwpXcImsaC_f4oP2aV2oP3L-X59OuiOT6bTNTThhDwAG1eV/s1600/IMG_20190903_102556.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjYjG6QhPtppKgRE2-zjIngLw44Ub2GQtD0MH9VyqAvCyT24YX3Y5tPZFIARW9RGUDuBFmek7a74DWs12dgzfbn2lt4UM9MZhwpXcImsaC_f4oP2aV2oP3L-X59OuiOT6bTNTThhDwAG1eV/w300-h400/IMG_20190903_102556.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
A tady jsme bydlely. Taky máte tak rádi pavlačové domy? Pokaždé, když jsem vyšla ze dveří, připomnělo mi to Skautský institut v Praze.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiuuvq705VvzlMs8RVlGkYx7Sft0yXtniIHiiWguxEqH8vCKFKLWdFafmyWUKZ9dBAiWcYCPWx2h0DKu9vbng2fmbuL8PnwPtaNSiLqQ4l0L7sR4mOk0faYx8Lo-zv-FF5quBNC419ajh5-/s1600/IMG_20190903_103910.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiuuvq705VvzlMs8RVlGkYx7Sft0yXtniIHiiWguxEqH8vCKFKLWdFafmyWUKZ9dBAiWcYCPWx2h0DKu9vbng2fmbuL8PnwPtaNSiLqQ4l0L7sR4mOk0faYx8Lo-zv-FF5quBNC419ajh5-/w300-h400/IMG_20190903_103910.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhqlZThQRA3D992je1rU9-27ORC6MjQ7SRq3dWMy3drTzIM7gldEkAHT_M2MkAiV4Qv2hzW_H373_juadShQyexAQ2utouWE1KOoxt0bFKW7o9eMG4uEEShNbmbFGqQxhD7J2H-uNh1eT0q/s1600/IMG_20190903_104555.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhqlZThQRA3D992je1rU9-27ORC6MjQ7SRq3dWMy3drTzIM7gldEkAHT_M2MkAiV4Qv2hzW_H373_juadShQyexAQ2utouWE1KOoxt0bFKW7o9eMG4uEEShNbmbFGqQxhD7J2H-uNh1eT0q/w300-h400/IMG_20190903_104555.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Představte si, že kandidujete do politické funkce a máte takhle dlouhé příjmení. (Maďaři píšou první příjmení a až pak jméno.)</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiV4nteNN01XHbwXFHns36V94pdQ8nImmXRE0wtzMnaZQdz3vhjRDETx_w8oTNIt7V8nyv8soSoOHkg9B7AfV1bAM8JTA49cOfMt1LVKC7CZYiH5tGN0p_zPBhWhdnptHvyBFNnZS8e7WI1/s1600/IMG_20190903_105038.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiV4nteNN01XHbwXFHns36V94pdQ8nImmXRE0wtzMnaZQdz3vhjRDETx_w8oTNIt7V8nyv8soSoOHkg9B7AfV1bAM8JTA49cOfMt1LVKC7CZYiH5tGN0p_zPBhWhdnptHvyBFNnZS8e7WI1/w300-h400/IMG_20190903_105038.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Snažila jsem se ušetřit místo a namísto normálního deštníku jsem si vzala dětský deštník. Myslím, že existují i rafinovanější způsoby, jak ušetřit místo.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjkvDccrRsUhCWa_QvGjwHaGr8DzxC3kgj2ZkmMzqJPAiNmMKA2hT1iDIm5pwISWUiaiD4lyzuQZ1SkkZ54CHED6YkXys8Z_gBUheoKOjS7viJ6dwJ-IGw9mELtSgKw7BYfj2bViOIzMJQs/s1600/IMG_20190903_105325.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjkvDccrRsUhCWa_QvGjwHaGr8DzxC3kgj2ZkmMzqJPAiNmMKA2hT1iDIm5pwISWUiaiD4lyzuQZ1SkkZ54CHED6YkXys8Z_gBUheoKOjS7viJ6dwJ-IGw9mELtSgKw7BYfj2bViOIzMJQs/w300-h400/IMG_20190903_105325.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjiqNgwdWHpEZZUE8DvVvE9iUEFW6ohqpkchMKYOWzcD5-OddhiSSCjTOYbcMtOqRxuhiwmSx-f6Ajm1iMUsmP1G1VkZWD7qUMoAuy93OGiHhR2n-xRQ_OoEVkeHS_Jk_zCc1vY1jQor8gy/s1600/IMG_20190903_105331.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjiqNgwdWHpEZZUE8DvVvE9iUEFW6ohqpkchMKYOWzcD5-OddhiSSCjTOYbcMtOqRxuhiwmSx-f6Ajm1iMUsmP1G1VkZWD7qUMoAuy93OGiHhR2n-xRQ_OoEVkeHS_Jk_zCc1vY1jQor8gy/w300-h400/IMG_20190903_105331.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhHtDN3BO38xXkWT9UWx3jHbTlzvBu-vTu9bDJpZC_8CeCEDCNyQx9qFi6LZnmoZprOfnTj62amcgILeqxgsYg2ySwOH5Bx-GaBWWfIcr-UNOCDf3Z7r8LcpsMI6IO3lwefV9nOe5C6dzM0/s1600/IMG_20190903_105343.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhHtDN3BO38xXkWT9UWx3jHbTlzvBu-vTu9bDJpZC_8CeCEDCNyQx9qFi6LZnmoZprOfnTj62amcgILeqxgsYg2ySwOH5Bx-GaBWWfIcr-UNOCDf3Z7r8LcpsMI6IO3lwefV9nOe5C6dzM0/w300-h400/IMG_20190903_105343.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh44KIjPDWOMx-znKRNl7-B7NYwxiQocFKVERNkuq_0KdzfdYnmqVx2CScCFSGvv5hjDR5xDYMTwMDo89V-vddOmEY25Ik0sVh99rd_ACTWKSqcrpRuM-GFKIp22-_OyZkznULcteGm_FCB/s1600/IMG_20190903_105938.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh44KIjPDWOMx-znKRNl7-B7NYwxiQocFKVERNkuq_0KdzfdYnmqVx2CScCFSGvv5hjDR5xDYMTwMDo89V-vddOmEY25Ik0sVh99rd_ACTWKSqcrpRuM-GFKIp22-_OyZkznULcteGm_FCB/w300-h400/IMG_20190903_105938.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg4w1NPM07ln83hQ2xZ-jC53iTh-s7097EkbMZ7g08MLECI-hmO76XczAfDx8HsMrBarCE5Z0mmdq-7HtUCztsf65PbJGQdGDoOFIaE_iW5Cbj4INgHLSXdjKNHG390O6E98cifg_txp0HB/s1600/IMG_20190903_110334.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg4w1NPM07ln83hQ2xZ-jC53iTh-s7097EkbMZ7g08MLECI-hmO76XczAfDx8HsMrBarCE5Z0mmdq-7HtUCztsf65PbJGQdGDoOFIaE_iW5Cbj4INgHLSXdjKNHG390O6E98cifg_txp0HB/w400-h300/IMG_20190903_110334.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
První den nám pršelo, a když jsme se schovávaly v podloubí, našly jsme tohle krásné piáno.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgekPg8UdpD2S6uHWB0m_ROhyphenhyphen3dmKy8Ii1ksNnlKjVKUQACsh48zSr_5WO4tDOFsy7q6YCU2-C-ovJYZc0WLocv2RyKeVfOxXCaLDPhY262S9o2ioZUHohW95q-I5t8oggQdA8VN2Cd4s86/s1600/IMG_20190903_110418.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgekPg8UdpD2S6uHWB0m_ROhyphenhyphen3dmKy8Ii1ksNnlKjVKUQACsh48zSr_5WO4tDOFsy7q6YCU2-C-ovJYZc0WLocv2RyKeVfOxXCaLDPhY262S9o2ioZUHohW95q-I5t8oggQdA8VN2Cd4s86/w400-h300/IMG_20190903_110418.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
A tenhle krásný žabí výkřik.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjm-MSHVFh8ZQiJX5_oySmVK6PHuv0w4L5IYe75ALf1fgiYVcs19xfktiWMk0PrV1aC5crNY2gcN0JNPujHxanQEUMlHv_Ifs_iKQ3jrCIYm5DhFqHlMz3As9hE4w2-a5IHeip7BbxTvOew/s1600/IMG_20190903_110751.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjm-MSHVFh8ZQiJX5_oySmVK6PHuv0w4L5IYe75ALf1fgiYVcs19xfktiWMk0PrV1aC5crNY2gcN0JNPujHxanQEUMlHv_Ifs_iKQ3jrCIYm5DhFqHlMz3As9hE4w2-a5IHeip7BbxTvOew/w300-h400/IMG_20190903_110751.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJwdVyQtAR35e8oSUcyYu1Xu5uhC4xSUHL8wOzKdZm_2q4uyJ6MTXYPpKwpMWxCuJUhOPIzy07NDCTOqIFYaDnskvbTxguSY_7bdYAA-_lRvDP1OG_cA7tJwlZHlSOlMVysi909cppaJwa/s1600/IMG_20190903_111018.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJwdVyQtAR35e8oSUcyYu1Xu5uhC4xSUHL8wOzKdZm_2q4uyJ6MTXYPpKwpMWxCuJUhOPIzy07NDCTOqIFYaDnskvbTxguSY_7bdYAA-_lRvDP1OG_cA7tJwlZHlSOlMVysi909cppaJwa/w300-h400/IMG_20190903_111018.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi6YTEN4fKqG34g-J8q9aOd6rvzFkx7cBr52ZdNlIYeHb6Vmw3co5eOLnKvn-MfJDLHPFZDhDT1kz2dO8ci4oK68KViUq0dl65_BYwp8r2LFi3Eq4nHhhunElNfZSb13ncgKyDPJFiF1m-e/s1600/IMG_20190903_111050.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi6YTEN4fKqG34g-J8q9aOd6rvzFkx7cBr52ZdNlIYeHb6Vmw3co5eOLnKvn-MfJDLHPFZDhDT1kz2dO8ci4oK68KViUq0dl65_BYwp8r2LFi3Eq4nHhhunElNfZSb13ncgKyDPJFiF1m-e/w300-h400/IMG_20190903_111050.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Naším cílem bylo projít si Budapešť pokud možno pěšky a včetně turistických tras, avšak ne pouze po nich. A řekla bych, že se nám to dařilo od prvního dne. Díky tomu, že Evička má skvělý orientační smysl, jsme se ani moc neztrácely. A kdybychom se omezily na tipy v průvodci nebo na autobus pro turisty, rozhodně bychom nenarazily na plno bezvadných detailů, třeba na tyhle dveře.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgqLH51FFXUYHA8RH1wFQHyOONghZqxDqDJeLy6NnkRBprYsSz42mhE5Aaue18qFNsJe14frY038mg4S45ImqAeithzllvdB25Ir_kFCelQzPrk355l1usjfeyPDon7BcYCY3PwRsjin9Ad/s1600/IMG_20190903_111236.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgqLH51FFXUYHA8RH1wFQHyOONghZqxDqDJeLy6NnkRBprYsSz42mhE5Aaue18qFNsJe14frY038mg4S45ImqAeithzllvdB25Ir_kFCelQzPrk355l1usjfeyPDon7BcYCY3PwRsjin9Ad/w400-h300/IMG_20190903_111236.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Jedna z budapešťských univerzit. Pak je tu ještě Korvínova.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgoXgIYCjMvinnVBHMxjXTyFosNNw1bdP-3GmuHKUqemKtdLNm9jjrGKiWq7SVNT0D81iNVhm4tLiyH5JOD8X0-CTxpEmOXMyW8ubX7jKiJR5Oi1FQDNYvLPCH_criotIXipnvLkcD02zVv/s1600/IMG_20190903_111323.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgoXgIYCjMvinnVBHMxjXTyFosNNw1bdP-3GmuHKUqemKtdLNm9jjrGKiWq7SVNT0D81iNVhm4tLiyH5JOD8X0-CTxpEmOXMyW8ubX7jKiJR5Oi1FQDNYvLPCH_criotIXipnvLkcD02zVv/w300-h400/IMG_20190903_111323.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Ona je vždycky ta barevná a já chodím v černé.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLxpKLgE0SIx1kPLxAeu3cxv1DAePSl94oIdtRebnMiGA8mabcz7TTvsB_ATlRmieEYMy1dQH4dImC5iCvwnjIrR3njPNBn6upoNXqtumaLvizyLH_NEXKhXQEEjTwiATHpxPLUxwSbIU5/s1600/IMG_20190903_111511.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLxpKLgE0SIx1kPLxAeu3cxv1DAePSl94oIdtRebnMiGA8mabcz7TTvsB_ATlRmieEYMy1dQH4dImC5iCvwnjIrR3njPNBn6upoNXqtumaLvizyLH_NEXKhXQEEjTwiATHpxPLUxwSbIU5/w300-h400/IMG_20190903_111511.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi7WNg2psXLkc54NBvm7_ofByreC5RFN0PZgK8Szr1dCltIAcoQ2ooph920E8YAPu5bct_JZnmTsibTsj5s9l-zNU8wvBOFtzfGwMkXiDfNm5Qqjq2vse0fjAGU0P-w4_qxDRZbU3TMhD3a/s1600/IMG_20190903_111617.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi7WNg2psXLkc54NBvm7_ofByreC5RFN0PZgK8Szr1dCltIAcoQ2ooph920E8YAPu5bct_JZnmTsibTsj5s9l-zNU8wvBOFtzfGwMkXiDfNm5Qqjq2vse0fjAGU0P-w4_qxDRZbU3TMhD3a/w300-h400/IMG_20190903_111617.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcHO3k98P5QJRO_TlPrIGO5hRYy82kvbQ13tXSPigQPlvrZLeZXTNgBwbB8eVCXQu1UpyAuHUMhcpmeNCKDfwoyyRw2RNpJuCcyNIkTf7FSaxHqf91FcJh_dGbP6-r2vwk8pfLWAAICdGz/s1600/IMG_20190903_111631.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcHO3k98P5QJRO_TlPrIGO5hRYy82kvbQ13tXSPigQPlvrZLeZXTNgBwbB8eVCXQu1UpyAuHUMhcpmeNCKDfwoyyRw2RNpJuCcyNIkTf7FSaxHqf91FcJh_dGbP6-r2vwk8pfLWAAICdGz/w300-h400/IMG_20190903_111631.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Když déšť trošku ustal, dostaly jsme se do takové hrozně pěkné ulice, kde z oken zněla zkouška maďarské filharmonie, a hned naproti byl tenhle záhadný opuštěný dvůr. Teda, on byl opuštěný asi jen momentálně. Dost možná to byla kavárna a galerie, ale bohužel neumím maďarsky natolik, abych si mohla přeložit ceduli na otevřených vratech do dvoru.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOZ_cUFWVCIY_wDFE1_hy2SvV0fSDAtLWV6KnbSVt0rvSFJ9TNRAPAepfxeWxXTcyhI-XqELTFtoUQao33s2oZprPdO75jSUC9A7pc1_16I3zg4G015P5Ekpd5UpfNVeJHiuN7LtpR5-9V/s1600/IMG_20190903_111648.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOZ_cUFWVCIY_wDFE1_hy2SvV0fSDAtLWV6KnbSVt0rvSFJ9TNRAPAepfxeWxXTcyhI-XqELTFtoUQao33s2oZprPdO75jSUC9A7pc1_16I3zg4G015P5Ekpd5UpfNVeJHiuN7LtpR5-9V/w300-h400/IMG_20190903_111648.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Každopádně to ve své opuštěnosti mělo nepopiratelné kouzlo.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg1FxLZFp2DAM1IsXgLg3aDjQ5sn1aRldsq82i_Ghyphenhyphen4Up81igmWnh_sqf5lrBxeBkkAApNMGZAN5oveVINam_XPyCjh1rkoJNDSKsn0zM0qYf-dkvFb9As2cje6TyOp-6GHk2SYylFpkvsn/s1600/IMG_20190903_111652.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg1FxLZFp2DAM1IsXgLg3aDjQ5sn1aRldsq82i_Ghyphenhyphen4Up81igmWnh_sqf5lrBxeBkkAApNMGZAN5oveVINam_XPyCjh1rkoJNDSKsn0zM0qYf-dkvFb9As2cje6TyOp-6GHk2SYylFpkvsn/w400-h300/IMG_20190903_111652.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhtWFd8s-EvAJKtny4azjVLh2YPwqwNkWWyzO8mRI4-KPORngHKBLZn7hN5PgJQrT8udzx-_OG3S6gd5zof02oCatI76stfzfJOp64d8QqU3WYAtUwR8ERS4SenA1wMuU8CU_PWWOhYLSdE/s1600/IMG_20190903_111729.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhtWFd8s-EvAJKtny4azjVLh2YPwqwNkWWyzO8mRI4-KPORngHKBLZn7hN5PgJQrT8udzx-_OG3S6gd5zof02oCatI76stfzfJOp64d8QqU3WYAtUwR8ERS4SenA1wMuU8CU_PWWOhYLSdE/w300-h400/IMG_20190903_111729.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhkJ4U7e-TnXpSKIVqipLsrCTPBdqS1nueUdBwCloLcfPT0c-i1-r0V1qixJdCFtxp1I94ikSsniRXC1lFvmI-ZhZi9K9xCiDu0xgDP9Wh6rUqDgq4-G5rj_ajTxcnmmJWsKk7kbB3-73aT/s1600/IMG_20190903_111748.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhkJ4U7e-TnXpSKIVqipLsrCTPBdqS1nueUdBwCloLcfPT0c-i1-r0V1qixJdCFtxp1I94ikSsniRXC1lFvmI-ZhZi9K9xCiDu0xgDP9Wh6rUqDgq4-G5rj_ajTxcnmmJWsKk7kbB3-73aT/w400-h300/IMG_20190903_111748.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNf2K_lLyvI7le8rizrnLk1V6tcmXS58dS0FKvxRxdMMwhb4h9XY5ryBU7IJ7hJBjPYQHH4SFePE4gDzUEXvqux3CIiUu1pnmoyhmQj9AiDACdLpNj6em2nS5r1MYo_fktBuwjnUx8Buiq/s1600/IMG_20190903_111953_1.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNf2K_lLyvI7le8rizrnLk1V6tcmXS58dS0FKvxRxdMMwhb4h9XY5ryBU7IJ7hJBjPYQHH4SFePE4gDzUEXvqux3CIiUu1pnmoyhmQj9AiDACdLpNj6em2nS5r1MYo_fktBuwjnUx8Buiq/w300-h400/IMG_20190903_111953_1.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgCccoChBk8LsOC-z1wwf38VtkugvEqp0YHH-QJ-QmEJWTJ2wmr2kU9yUDK9-GtnZOnxi6dwmHmdY7CZum9Thh6eJ1sOXwHHXgbq5SxcwuQ_MQtUTnfc1v0hHvr6X1PIMpDxQMrddAVj6MM/s1600/IMG_20190903_112218.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgCccoChBk8LsOC-z1wwf38VtkugvEqp0YHH-QJ-QmEJWTJ2wmr2kU9yUDK9-GtnZOnxi6dwmHmdY7CZum9Thh6eJ1sOXwHHXgbq5SxcwuQ_MQtUTnfc1v0hHvr6X1PIMpDxQMrddAVj6MM/w300-h400/IMG_20190903_112218.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgL8oCXRSsW-MI9ZL3rgDdYtcVsqZLsmFE4wNahIMaaYrsz5VzpJP33vqmXhAB0zM0-yEVvLfSeSNZVO8UbGL7pfm0bpwHQC5rqUEoFPeFFcwFa1yrEj5FgzsDCXyXXIgto64ctL62LgXUW/s1600/IMG_20190903_112242.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgL8oCXRSsW-MI9ZL3rgDdYtcVsqZLsmFE4wNahIMaaYrsz5VzpJP33vqmXhAB0zM0-yEVvLfSeSNZVO8UbGL7pfm0bpwHQC5rqUEoFPeFFcwFa1yrEj5FgzsDCXyXXIgto64ctL62LgXUW/w300-h400/IMG_20190903_112242.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg_sfwcLIJ7m3bkkBuGJumjGSBgCVmhUNScB5WJPrgQpIwNhR0Q2t1u70rAPKWR1eKFfEEB5kz986mOcZyA3dQtxRejophIHDgzGmfH56unkKbWd74XkNjgqtWSbnu4FItOmGr-40afk1mq/s1600/IMG_20190903_112310.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg_sfwcLIJ7m3bkkBuGJumjGSBgCVmhUNScB5WJPrgQpIwNhR0Q2t1u70rAPKWR1eKFfEEB5kz986mOcZyA3dQtxRejophIHDgzGmfH56unkKbWd74XkNjgqtWSbnu4FItOmGr-40afk1mq/w300-h400/IMG_20190903_112310.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhnmQ1rzlNyZdxz_zKi2ZZ_MUgPcIgx0j20BeV-mkQSAewokAc8OTxJ6ylumKK6eIA6OvJ3m5ube0gBoRzt5pavBszJ2qMJkswtv_-UmWMOLu8bnADy3CGD2DfohxGcqt6EqCXnEjd4Ks-d/s1600/IMG_20190903_112557.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhnmQ1rzlNyZdxz_zKi2ZZ_MUgPcIgx0j20BeV-mkQSAewokAc8OTxJ6ylumKK6eIA6OvJ3m5ube0gBoRzt5pavBszJ2qMJkswtv_-UmWMOLu8bnADy3CGD2DfohxGcqt6EqCXnEjd4Ks-d/w300-h400/IMG_20190903_112557.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhzmJifnikkuD6UEoFRUpEwc31G19HEDm01POKMxwXol80QzGaKBN9Gidh6Krsm8JnZgyefCC1IjQLFYcP1tBmnMAItHESftqiT9yb9buqxh1T-qwlqLmTYGZg9qRVmi8WIFZ1RI5PqVgRY/s1600/IMG_20190903_112842.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhzmJifnikkuD6UEoFRUpEwc31G19HEDm01POKMxwXol80QzGaKBN9Gidh6Krsm8JnZgyefCC1IjQLFYcP1tBmnMAItHESftqiT9yb9buqxh1T-qwlqLmTYGZg9qRVmi8WIFZ1RI5PqVgRY/w300-h400/IMG_20190903_112842.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Vlezly jsme do mnoha budov. Hlavně tam, kde se neplatil vstup. Bohužel vám nejsem schopná říct, jak se všechny ty budovy jmenují. Například tohle je jakýsi jezuitský kostel. Líbí se mi hlavně ten maďarský nápis nahoře. Vlastně byl pro mě tenhle výlet z velké části lingvistickou výpravou, ale to je asi každý výlet, když jste lingvista (nebo se za něj aspoň velkoryse považujete).</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5_Wt2depWHv4dlT1yPdG-oZsENk26JZlbKzMHB20y0_qaKg3TxuhJQtxR9VimX7MGjDm4FFR_M49SmqhBmLzUxrAdWZ4A728Ld5hKVMirTiNIdHGgcFzPKG3ihcwTpvu8T5eSX20rzPdS/s1600/IMG_20190903_112948.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5_Wt2depWHv4dlT1yPdG-oZsENk26JZlbKzMHB20y0_qaKg3TxuhJQtxR9VimX7MGjDm4FFR_M49SmqhBmLzUxrAdWZ4A728Ld5hKVMirTiNIdHGgcFzPKG3ihcwTpvu8T5eSX20rzPdS/w300-h400/IMG_20190903_112948.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Tohle nás celkem zaujalo. Vyčetly jsme z toho, že se jedná o místnost, kam můžete strčit děti, když máte pocit, že by se nudily na mši. Jen jsme nepochopily, kde ten pokoj je. Chvíli jsme myslely, že přímo za dveřmi s tímto nápisem, ale pak jsme uslyšely hlasy z podzemí. A pak jsme radši utekly.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgpHNY3YLz75cH5URPxSVb4zTWbWrm9Iv9n6xnSh38Z6-ZwrvL-f38q7FQYCHcLu6gUpCy3EeV57uGnd4zHv8Oi1vf9fByihKrqoUiNxygA5QuAP28Hu3R7Pbusz-OLMBqhDHJaKgGrztAU/s1600/IMG_20190903_113007.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgpHNY3YLz75cH5URPxSVb4zTWbWrm9Iv9n6xnSh38Z6-ZwrvL-f38q7FQYCHcLu6gUpCy3EeV57uGnd4zHv8Oi1vf9fByihKrqoUiNxygA5QuAP28Hu3R7Pbusz-OLMBqhDHJaKgGrztAU/w300-h400/IMG_20190903_113007.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzqvwBMiAl6JCjvBtObPKZAGNFyvHS0shhJVIsUJs2n0NGbkedT3wbi4aufVIy6JP34zCuCT_-5vVKgPnVLtojeD6zNTZuE57F2aUMvSch3xmgZrbTM-ykw_tHhiehGC2o5FiGFrfRl39w/s1600/IMG_20190903_113829.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzqvwBMiAl6JCjvBtObPKZAGNFyvHS0shhJVIsUJs2n0NGbkedT3wbi4aufVIy6JP34zCuCT_-5vVKgPnVLtojeD6zNTZuE57F2aUMvSch3xmgZrbTM-ykw_tHhiehGC2o5FiGFrfRl39w/w300-h400/IMG_20190903_113829.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgP2Q23WRPVcTsLJuwBxPL-OxHutOj7xeTnIka2wrBJiWFeDOSoNuSUxLub6-VW-xwZrr2lvsvHlnFhv20Gd9XxuYY5SqLlqqqY_45tsotG8V2QTgb0j6Jl0XRQ6vYe4wf7-s8Af7ijJfi2/s1600/IMG_20190903_113841.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgP2Q23WRPVcTsLJuwBxPL-OxHutOj7xeTnIka2wrBJiWFeDOSoNuSUxLub6-VW-xwZrr2lvsvHlnFhv20Gd9XxuYY5SqLlqqqY_45tsotG8V2QTgb0j6Jl0XRQ6vYe4wf7-s8Af7ijJfi2/w300-h400/IMG_20190903_113841.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
V téhle ulici jsem se zastavila a snažila se pojmenovat všechny ty vlajky. Bohužel se mi to tak docela nepovedlo. Pletou se mi některé africké, a taky je tam plno vlajek patřících oficiálně neuznaných autonomním územím.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgqdqozDPwnZdAyFOKJ_X_27YcX8mYfRKGBakmftK5I3bpof2uaK_29J8eD6dB1YTMU8HohRdCG9-D8XnDbOob7DYQfa1aMp8bVg6FLks4zuibB9WyjB6AZM0ZM5ct52M3PbMZj3i1Vkur0/s1600/IMG_20190903_121526.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgqdqozDPwnZdAyFOKJ_X_27YcX8mYfRKGBakmftK5I3bpof2uaK_29J8eD6dB1YTMU8HohRdCG9-D8XnDbOob7DYQfa1aMp8bVg6FLks4zuibB9WyjB6AZM0ZM5ct52M3PbMZj3i1Vkur0/w400-h300/IMG_20190903_121526.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjM0vRvUg8HkVb37CrT-tVnfFl5G6bKhTkyqSQmZHW8MxnrhGsSr6Uk4lQBfzTQCbpHCXc6sLLtMn8JReLpJ7E4buFvvYbspnVnDvxWeka3oSImM2GODpMZrnWJWUs25p-HOjLMrPyQ8glF/s1600/IMG_20190903_121533.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjM0vRvUg8HkVb37CrT-tVnfFl5G6bKhTkyqSQmZHW8MxnrhGsSr6Uk4lQBfzTQCbpHCXc6sLLtMn8JReLpJ7E4buFvvYbspnVnDvxWeka3oSImM2GODpMZrnWJWUs25p-HOjLMrPyQ8glF/w400-h300/IMG_20190903_121533.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Dunaj je neuvěřitelný a nejspíš mě během čtení tohoto článku ještě mnohokrát přistihnete, jak se nad ním rozplývám.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgAqmHCeJLZM24dIl6N7af9i3eLsYtq4eLaXr45Gq-RwcZjN7EkBdsC4vhSZfx4iRrW6TgGjbOiI05s-XBULcXoUWO5REp0hxzJ2hpw6jsCD0fT5ebvpzWGgfD8pAI-3xVzRndKSlivl52v/s1600/IMG_20190903_121539.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgAqmHCeJLZM24dIl6N7af9i3eLsYtq4eLaXr45Gq-RwcZjN7EkBdsC4vhSZfx4iRrW6TgGjbOiI05s-XBULcXoUWO5REp0hxzJ2hpw6jsCD0fT5ebvpzWGgfD8pAI-3xVzRndKSlivl52v/w400-h300/IMG_20190903_121539.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEha-D7qvYfHfTuwFFfdU-SvdJhk7IWSuJ6icqvkqQomgrBhVo2Sb1DgMzc6jfAaSjlg6Qe8hIoKyVgTOdwH5Odnx0k4_icEwwg_5uO6Ybgfkk4CeKAQCjpwSLgBrFRrI1GwIRwij_eP865h/s1600/IMG_20190903_121557.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEha-D7qvYfHfTuwFFfdU-SvdJhk7IWSuJ6icqvkqQomgrBhVo2Sb1DgMzc6jfAaSjlg6Qe8hIoKyVgTOdwH5Odnx0k4_icEwwg_5uO6Ybgfkk4CeKAQCjpwSLgBrFRrI1GwIRwij_eP865h/w400-h300/IMG_20190903_121557.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgCBdazdeX4p8tt-CpX5epz-uw7JHqnd2Wz6FFnlzNtxzPBbovK0TovUiCPL-O7VL_2mmrzSkqoNSOjzAQdSGS8bYKIAZR-PrrbcCmLyYD7QvuGhBrRkUhGUgeK7kyX9vuxF2GiOare0Ci5/s1600/IMG_20190903_121620.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgCBdazdeX4p8tt-CpX5epz-uw7JHqnd2Wz6FFnlzNtxzPBbovK0TovUiCPL-O7VL_2mmrzSkqoNSOjzAQdSGS8bYKIAZR-PrrbcCmLyYD7QvuGhBrRkUhGUgeK7kyX9vuxF2GiOare0Ci5/w400-h300/IMG_20190903_121620.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjslEV2a7ODM73BxPG_fjsYrVCnqckr2WYXLm2bXn34Giw5B0VMmI_1P23VbUQvtTWhUZdqG26qZDSKeWPpAXNTebggVdqJJv1-FbBbUSttGYm4-QKJ4kwbDULbPU2H8C5cUaiH5cQ75J2w/s1600/IMG_20190903_122849.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjslEV2a7ODM73BxPG_fjsYrVCnqckr2WYXLm2bXn34Giw5B0VMmI_1P23VbUQvtTWhUZdqG26qZDSKeWPpAXNTebggVdqJJv1-FbBbUSttGYm4-QKJ4kwbDULbPU2H8C5cUaiH5cQ75J2w/w300-h400/IMG_20190903_122849.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
S vegetariánským jídlem je to na cestách občas trochu komplikované. Byla jsem tedy trochu komplikace, ale nakonec jsme vždycky našly nějaké místo, kde jsem se mohla najíst. V tomhle moc pěkném bistru u Korvínovy univerzity jsem si dala rizoto s houbami. Evička si objednala ratatouille na maďarský způsob, a obě jsme byly překvapené, když dostala prostě lečo.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjrXU1ggZ5faGIsn17sTRAZ9d8MKCYltUJOu80xr5r270ubgFj_RWA6fy_oinuy6PiYuEaqkZdYCd8PJLx9B7Tx1Hed0-fTQhDHEn_fbVarKk_BwFGtj9qA55_PnY-B4GeltQvtkTqNIv3V/s1600/IMG_20190903_132114.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjrXU1ggZ5faGIsn17sTRAZ9d8MKCYltUJOu80xr5r270ubgFj_RWA6fy_oinuy6PiYuEaqkZdYCd8PJLx9B7Tx1Hed0-fTQhDHEn_fbVarKk_BwFGtj9qA55_PnY-B4GeltQvtkTqNIv3V/w400-h300/IMG_20190903_132114.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvK7ntg_IYv3Wvx5Cgx2NlmuLq1YKKiizz42lFUFlDTED5gyeLrxpXsDjPbOu6KsOJM0ulh-ezV6wlyYal1ghk1wznk-BeOONFHT4bqPPO09Us6Kz3eXn3g8LdPEAmoh563m6XbjHeX8mb/s1600/IMG_20190903_132210.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvK7ntg_IYv3Wvx5Cgx2NlmuLq1YKKiizz42lFUFlDTED5gyeLrxpXsDjPbOu6KsOJM0ulh-ezV6wlyYal1ghk1wznk-BeOONFHT4bqPPO09Us6Kz3eXn3g8LdPEAmoh563m6XbjHeX8mb/w300-h400/IMG_20190903_132210.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Když si omylem strčíte do objektivu prst, je to selfie?</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjPch-B2sCZq6YzTT4XX_vmy47PRitOlGdvJOB53e_u9y10uc7h5kNoJx3syLkyxt6b00Kk7ApmKTaXmsRzWxGoilrzvO-ybxMlxJss0JKhhrEpPLcMltxj4TAE03CUMzPopzSKxSp-Bj_K/s1600/IMG_20190903_132302.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjPch-B2sCZq6YzTT4XX_vmy47PRitOlGdvJOB53e_u9y10uc7h5kNoJx3syLkyxt6b00Kk7ApmKTaXmsRzWxGoilrzvO-ybxMlxJss0JKhhrEpPLcMltxj4TAE03CUMzPopzSKxSp-Bj_K/w300-h400/IMG_20190903_132302.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Moje oblíbená tržnice, jedno z nejúžasnějších míst v Budapešti.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg8MNYB7xjeEkjwRn_L3-FPu-RtrI6SWM7poH_PqsshcSdWyupKNejWHj-Efpf305_T1sZc2y1ihzwmL3AshAeG5qii-n4h4MiRm3wQwbyzo7kjVZsP-z8umKkvNKMewOeRLMhOr4-ugN6J/s1600/IMG_20190903_132340.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg8MNYB7xjeEkjwRn_L3-FPu-RtrI6SWM7poH_PqsshcSdWyupKNejWHj-Efpf305_T1sZc2y1ihzwmL3AshAeG5qii-n4h4MiRm3wQwbyzo7kjVZsP-z8umKkvNKMewOeRLMhOr4-ugN6J/w300-h400/IMG_20190903_132340.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Je to prostě tržnice. Plná všeho, co si jen můžete představit. Chodí sem nakupovat jak místní, tak turisti, a u stánků jsou pěkně smíchaní, aspoň teda u stánků s potravinami. Místy může tržnice působit trochu stísněně, zvlášť pokud nemáte rádi davy lidí, a já sice davy nevyhledávám, ale vlastně mi ani moc nevadí a občas je víc než fajn ztratit se v anonymním davu, třeba tady, mezi stánky.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiL4RvsaITb_9KYKr_Lc1nkE1zRMb52opTDhupDA6Nr8MkUVq4m-FjMnNhLKaRH1ioDU5WutLhCV7Fe0Rc8PjjgJ763n_xQ07bYIi-QIJPo4jaBmPZ9d4Mra0-YDxdpI4Ezmea3sRg-nK4G/s1600/IMG_20190903_132349.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiL4RvsaITb_9KYKr_Lc1nkE1zRMb52opTDhupDA6Nr8MkUVq4m-FjMnNhLKaRH1ioDU5WutLhCV7Fe0Rc8PjjgJ763n_xQ07bYIi-QIJPo4jaBmPZ9d4Mra0-YDxdpI4Ezmea3sRg-nK4G/w300-h400/IMG_20190903_132349.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhBBa9OMFmRH-xA1e3Qvoem0PhWdCSfoySggfwLcMYZqKJ0LJl6ULZFJYqJdX7Mthv2OSGJk_Xak_gMww3iQRySDSYrWHMEq5fA_kIeHmYSxPQUfDH7Lmq2Jt88LNqj9ujsp2UcbL04OsBu/s1600/IMG_20190903_132432.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhBBa9OMFmRH-xA1e3Qvoem0PhWdCSfoySggfwLcMYZqKJ0LJl6ULZFJYqJdX7Mthv2OSGJk_Xak_gMww3iQRySDSYrWHMEq5fA_kIeHmYSxPQUfDH7Lmq2Jt88LNqj9ujsp2UcbL04OsBu/w300-h400/IMG_20190903_132432.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEikkC6oiYyqwDBAt5TrIYreiVjaggc6aC6tWlFvUTUurCJs5_lDSmINbGNcsZCBlg7sePjlmbQ88sUsO_imf4iTa6FSUdjtY5cpVh2Lqx-fezHKRwGQr4rBGTttQVPq9z7FYAQgxnpR6PTR/s1600/IMG_20190903_132438.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEikkC6oiYyqwDBAt5TrIYreiVjaggc6aC6tWlFvUTUurCJs5_lDSmINbGNcsZCBlg7sePjlmbQ88sUsO_imf4iTa6FSUdjtY5cpVh2Lqx-fezHKRwGQr4rBGTttQVPq9z7FYAQgxnpR6PTR/w300-h400/IMG_20190903_132438.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjN51rgxxmtweswLG7fKGO6GF6kEsk48khSKnEmXbhhEq24aCjTEI_h5Ky768zpT2LVILH6rrwyoN0exa8R4-y4KvbFby1ynpjx04fdTRD8L4zbdw9hHSnHj7clzMx0f-mu-F65YXZU3swQ/s1600/IMG_20190903_132607.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjN51rgxxmtweswLG7fKGO6GF6kEsk48khSKnEmXbhhEq24aCjTEI_h5Ky768zpT2LVILH6rrwyoN0exa8R4-y4KvbFby1ynpjx04fdTRD8L4zbdw9hHSnHj7clzMx0f-mu-F65YXZU3swQ/w300-h400/IMG_20190903_132607.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Je to takový chrám konzumu</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhY5JRICV_w6E95s8MbLXNJmmAjLm8-9qfpqixbMBWxjQXzyi-WJy9UACWXfk4_iNo9PQ1LQAaADnMu8-x62cNF1CZuiS5lzyrqMMESe4YVIVePI44YEl8BTso_VMg0hrPQr976DCWXWfuV/s1600/IMG_20190903_132618.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhY5JRICV_w6E95s8MbLXNJmmAjLm8-9qfpqixbMBWxjQXzyi-WJy9UACWXfk4_iNo9PQ1LQAaADnMu8-x62cNF1CZuiS5lzyrqMMESe4YVIVePI44YEl8BTso_VMg0hrPQr976DCWXWfuV/w300-h400/IMG_20190903_132618.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEinPSTCh6HuWfes0f4k4MoT5_IwTrJ78eDy5LCSmVkUMNzpCbG0D4N4wLxDvh_nP3FyTMPKKpVQ21ir42XeTZvuA1P4DaeO7ZB8B0sznWVwhPXxSHFJ1iUlMEYwk7-8XF5nocFaoccOwNq3/s1600/IMG_20190903_133208.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEinPSTCh6HuWfes0f4k4MoT5_IwTrJ78eDy5LCSmVkUMNzpCbG0D4N4wLxDvh_nP3FyTMPKKpVQ21ir42XeTZvuA1P4DaeO7ZB8B0sznWVwhPXxSHFJ1iUlMEYwk7-8XF5nocFaoccOwNq3/w300-h400/IMG_20190903_133208.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhP-yPdrIFhnwIGWr98hVIXSuF7eXM-W_pV31UpHGjwAk9xL0v_8c2UCq7wszMWLuTRMrwg7F-wQy0Z3N_Iq7BbrXxwcaUNmePIMKbkTVWCXbDA0C1N2-bBOTfOY4pNObT3zs7odixsJyk5/s1600/IMG_20190903_133210.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhP-yPdrIFhnwIGWr98hVIXSuF7eXM-W_pV31UpHGjwAk9xL0v_8c2UCq7wszMWLuTRMrwg7F-wQy0Z3N_Iq7BbrXxwcaUNmePIMKbkTVWCXbDA0C1N2-bBOTfOY4pNObT3zs7odixsJyk5/w300-h400/IMG_20190903_133210.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhwiZ_QGwC_PsJUSRVSCQFrSSOl6W3IHIeaL4cH0RLx9r1RnjNo-acAxNHx4E86-ek9jrvKVnGvrfGYpuu1qH1hwvNBr7HhbF29NSVd58GR1RQqygzF5yFmSlblWNvNaBayT1wckETAD93J/s1600/IMG_20190903_133532.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhwiZ_QGwC_PsJUSRVSCQFrSSOl6W3IHIeaL4cH0RLx9r1RnjNo-acAxNHx4E86-ek9jrvKVnGvrfGYpuu1qH1hwvNBr7HhbF29NSVd58GR1RQqygzF5yFmSlblWNvNaBayT1wckETAD93J/w300-h400/IMG_20190903_133532.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Jeden z mnoha budapešťských mostů, po nichž můžete přejít Dunaj.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgDE5yIB6uk2ZJ0WhzJYx0aPR9bmQrUkbKmE837mj5SwpikH_-nLVh7KMnVZ3O8BgQxwGs7Wty52tfsdDHT_2Uu399BAs4ggSstmBeaiD61BDGsaRAR1ZnTBRYMQxekOKg8Sj5J_7xMLU53/s1600/IMG_20190903_133551.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgDE5yIB6uk2ZJ0WhzJYx0aPR9bmQrUkbKmE837mj5SwpikH_-nLVh7KMnVZ3O8BgQxwGs7Wty52tfsdDHT_2Uu399BAs4ggSstmBeaiD61BDGsaRAR1ZnTBRYMQxekOKg8Sj5J_7xMLU53/w300-h400/IMG_20190903_133551.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhX5_hMTv8VuKVWwM8-qPpKXDzHJaEqKltf3US5479gLRwl-yGvcUZJ9yqt3Yf9AveOjxoj7NMEFWbOQ4ea-ln-M9ZNgptj6EyvARQ0RsckLvt1R4kyM59KLc9a4OYVnfNgCohk5K4CCg76/s1600/IMG_20190903_134519.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhX5_hMTv8VuKVWwM8-qPpKXDzHJaEqKltf3US5479gLRwl-yGvcUZJ9yqt3Yf9AveOjxoj7NMEFWbOQ4ea-ln-M9ZNgptj6EyvARQ0RsckLvt1R4kyM59KLc9a4OYVnfNgCohk5K4CCg76/w300-h400/IMG_20190903_134519.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhD0OI_AL99PikNwPNOMr3n0lsYpLC4xAVK_bvLgTQZu7HvBQTSUqN1SWo3IbRQ_74FtDVNbKL2eH8gnIqecP69SpK_l-d_oMajeB6lgnTUykBCGd5SJNXmkF_8AgHb3mS2HgP_p82EVAKt/s1600/IMG_20190903_134630.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhD0OI_AL99PikNwPNOMr3n0lsYpLC4xAVK_bvLgTQZu7HvBQTSUqN1SWo3IbRQ_74FtDVNbKL2eH8gnIqecP69SpK_l-d_oMajeB6lgnTUykBCGd5SJNXmkF_8AgHb3mS2HgP_p82EVAKt/w300-h400/IMG_20190903_134630.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEivwP8mMlHZaiZwwM0WK1k88_C1RHNOQxSXY6InCnREsWyjBQ0Brr9q_6EPqdmkB76i2KzPc9akvGizOEym0yKdU67WbaWWKxPdFrLZLXa6snvm-KfJQPQFAA3wwhieurGlSg-nyeuyQmmt/s1600/IMG_20190903_134951.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEivwP8mMlHZaiZwwM0WK1k88_C1RHNOQxSXY6InCnREsWyjBQ0Brr9q_6EPqdmkB76i2KzPc9akvGizOEym0yKdU67WbaWWKxPdFrLZLXa6snvm-KfJQPQFAA3wwhieurGlSg-nyeuyQmmt/w300-h400/IMG_20190903_134951.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEieNd8L05PTeGr6AonaZ1jXr0BvYD8HGcnHsfbg39vxndwrBoFQvjSnYZy0q2289bkW_Llz7g7_i_rK9OY0q-XE0X2P3V0TvbSY40epIsGCv0m0_IEXqakBXG7z15gVRbqSMg-ecWZao8ZY/s1600/IMG_20190903_140725.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEieNd8L05PTeGr6AonaZ1jXr0BvYD8HGcnHsfbg39vxndwrBoFQvjSnYZy0q2289bkW_Llz7g7_i_rK9OY0q-XE0X2P3V0TvbSY40epIsGCv0m0_IEXqakBXG7z15gVRbqSMg-ecWZao8ZY/w300-h400/IMG_20190903_140725.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
V dávných dobách jsem používala pseudonym Iris Virág. Teď už se tomu směju, protože je to příšerné jméno, a nemám moc ráda, když mi to někdo připomíná, ale nedá se s tím nic dělat, protože většina lidí, s nimiž jsem se seznámila přes internet, mě zná pod tímhle jménem. Tak jen abyste věděli, že Virág znamená maďarsky květina.</div>
<div style="text-align: justify;">
(A taky existuje velice podobné slovo v latině - virago. Virago znamená něco jako žena válečnice a nemá to se slovem virág nic společného, pokud vím. Jen mě fascinuje ta shoda zrovna mezi těmito dvěma slovy.)</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiQkOFPbUtIgVEnZqblGQVIUIz2cHI4jExvw-rrobDakn5sW6YstF3OWS7QSRbRratEMy_pe2iCzuyHGpo52l4V5yiMIabiF9VuoNGbFZN33WpAqVhDjlfdN2ySztc3DzSr2s1apQKrgFkD/s1600/IMG_20190903_140839.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiQkOFPbUtIgVEnZqblGQVIUIz2cHI4jExvw-rrobDakn5sW6YstF3OWS7QSRbRratEMy_pe2iCzuyHGpo52l4V5yiMIabiF9VuoNGbFZN33WpAqVhDjlfdN2ySztc3DzSr2s1apQKrgFkD/w300-h400/IMG_20190903_140839.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Mám dojem, že tohle je největší synagoga ve střední Evropě.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhEQguDvDMcBp795zY-EVlb4-3GU9skyKgbQuePQQqFUhLsnXOgi4ULX0GC21fqCT8R7V1Bw1r6ebGnqJDwBP-izgZ2RztpbZ7xK9E1JU87OyXvucVzho254RbgiuICxH3yhR_kYjpFlolQ/s1600/IMG_20190903_141415.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhEQguDvDMcBp795zY-EVlb4-3GU9skyKgbQuePQQqFUhLsnXOgi4ULX0GC21fqCT8R7V1Bw1r6ebGnqJDwBP-izgZ2RztpbZ7xK9E1JU87OyXvucVzho254RbgiuICxH3yhR_kYjpFlolQ/w400-h300/IMG_20190903_141415.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiUZWGPzn8w2aDPLslt5v9Sp41kL496gyk14JzClW5Ed9hwx6Z2vY8TM1W5WjSz1Smxr23MXomcZUCyXXQ4CX1RHePFwAx0wk18CZF7ysSrnxg7V2wQB3-uH-rO0kMZtN5FvA10D9BCKxa-/s1600/IMG_20190903_141456.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiUZWGPzn8w2aDPLslt5v9Sp41kL496gyk14JzClW5Ed9hwx6Z2vY8TM1W5WjSz1Smxr23MXomcZUCyXXQ4CX1RHePFwAx0wk18CZF7ysSrnxg7V2wQB3-uH-rO0kMZtN5FvA10D9BCKxa-/w300-h400/IMG_20190903_141456.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjw36xQMGoUAKfFNzofiYOMZFhvbeGHkUxfpqinqN5hGRCgUc7JMF4ZZaiu9whrYQT8MHzWeoQtWVdG7aeGqRxWlGxI5IGLjQblEJl0Dg3QM4mYl24tl7i5LCismMNuk0WQe6NDMoqtb5ED/s1600/IMG_20190903_141531.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjw36xQMGoUAKfFNzofiYOMZFhvbeGHkUxfpqinqN5hGRCgUc7JMF4ZZaiu9whrYQT8MHzWeoQtWVdG7aeGqRxWlGxI5IGLjQblEJl0Dg3QM4mYl24tl7i5LCismMNuk0WQe6NDMoqtb5ED/w300-h400/IMG_20190903_141531.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgZzIijN_P2FjhcjySI8hWQW6VEjDJy8iT1uBzhY7ihevFAxoUcsTgIEkz-_Hn4avHBddf3MsMW6SxvGbpAQrCbzoiLG7r5FSyHW1XklR9eNKApndUHQbdh3QUulFGA8JnA7W3Jq8Q0GCkT/s1600/IMG_20190903_141537.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgZzIijN_P2FjhcjySI8hWQW6VEjDJy8iT1uBzhY7ihevFAxoUcsTgIEkz-_Hn4avHBddf3MsMW6SxvGbpAQrCbzoiLG7r5FSyHW1XklR9eNKApndUHQbdh3QUulFGA8JnA7W3Jq8Q0GCkT/w300-h400/IMG_20190903_141537.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEilzPN3pf-fqX4SxtsTcM9-tJv51fHoKoP2L6Ycsf5aUdm7Iyx5LOe_GmngSbKA-fGOmrdALeIWXt8Aiwo4vpCSPc6w9S2cqFyO0FIj5q6AMEb1U8HaGL7F21fpzEHexhXRqrdcocPxb-MH/s1600/IMG_20190903_141639.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEilzPN3pf-fqX4SxtsTcM9-tJv51fHoKoP2L6Ycsf5aUdm7Iyx5LOe_GmngSbKA-fGOmrdALeIWXt8Aiwo4vpCSPc6w9S2cqFyO0FIj5q6AMEb1U8HaGL7F21fpzEHexhXRqrdcocPxb-MH/w400-h300/IMG_20190903_141639.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgjQvRDW2Tc4yJQSB4fpUedNKqPoLnFoyGkIiUysfZVhCYP-bbEP2kPfa_SwX7OSASbUzSrxaYCqm6VoabHyZHg6pia42x1v1vxV0cG3IJjEZ5HIkeuDu5CrUuoKMKaab2ZJDv4YNeM9-0o/s1600/IMG_20190903_141806.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgjQvRDW2Tc4yJQSB4fpUedNKqPoLnFoyGkIiUysfZVhCYP-bbEP2kPfa_SwX7OSASbUzSrxaYCqm6VoabHyZHg6pia42x1v1vxV0cG3IJjEZ5HIkeuDu5CrUuoKMKaab2ZJDv4YNeM9-0o/w400-h300/IMG_20190903_141806.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Erzsébetváros, místní židovská čtvrť, je moc pěkná. Najdete tu plno malých roztomilých obchůdků.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEipJjfvnL1yzpXLbx4Rng2NyFg01E_al8yEeEsrjIhWMwKwFVXBxtB-TqGNosCUrlketVC7ZnhD9AYfd6j9dKrQkkeUj2ph_9nOjsKw-bTIi-QOJ951o0uWDwQik5uivYsRAh2YvFIiXqwN/s1600/IMG_20190903_141811.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEipJjfvnL1yzpXLbx4Rng2NyFg01E_al8yEeEsrjIhWMwKwFVXBxtB-TqGNosCUrlketVC7ZnhD9AYfd6j9dKrQkkeUj2ph_9nOjsKw-bTIi-QOJ951o0uWDwQik5uivYsRAh2YvFIiXqwN/w400-h300/IMG_20190903_141811.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiVcTdxreaGHLWZtV5g9lE4aWnaE20S1mTCJUNm8VZBM1BomKx42P-wMG5ai6be-6tGMCRu7jOko7PHRH-QyDVw8pT8rCqH5HY6Hdep-PSYwdLf4vRqBNpnsmcvy_2R65ckUJrXRw5NpuVR/s1600/IMG_20190903_142430.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiVcTdxreaGHLWZtV5g9lE4aWnaE20S1mTCJUNm8VZBM1BomKx42P-wMG5ai6be-6tGMCRu7jOko7PHRH-QyDVw8pT8rCqH5HY6Hdep-PSYwdLf4vRqBNpnsmcvy_2R65ckUJrXRw5NpuVR/w300-h400/IMG_20190903_142430.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjIw3XL9vSkKXz1y8na6K7ViOj2YSyUtuBf4dEtom6-ukp4GdiLTUyzVJ8vVv720nGgeqsgQgXJn8lhMdy4fguaHOB7bfoIaE3Q1qqZg-EvrfIsjrNPXLeunwAGy4QBFhP7WE6WFVXhgIh2/s1600/IMG_20190903_142937.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjIw3XL9vSkKXz1y8na6K7ViOj2YSyUtuBf4dEtom6-ukp4GdiLTUyzVJ8vVv720nGgeqsgQgXJn8lhMdy4fguaHOB7bfoIaE3Q1qqZg-EvrfIsjrNPXLeunwAGy4QBFhP7WE6WFVXhgIh2/w300-h400/IMG_20190903_142937.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhE8zuFky3BeUZwWvtx233rcAY9z9iu5Yjnp8SKNI8uaT1z4ofAw3lX6bqGrpGhptbObUXibzbuKMIQgC2cy78vpQCJOVaC-hNo89ezaib5uHQzdmUKnxdRE5u3rKcOC0K8nZZYLo3T8MlS/s1600/IMG_20190903_143100.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhE8zuFky3BeUZwWvtx233rcAY9z9iu5Yjnp8SKNI8uaT1z4ofAw3lX6bqGrpGhptbObUXibzbuKMIQgC2cy78vpQCJOVaC-hNo89ezaib5uHQzdmUKnxdRE5u3rKcOC0K8nZZYLo3T8MlS/w300-h400/IMG_20190903_143100.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Myslím, že některé ulice jsem si fotila hlavně proto, abych věděla, kudy jsme šly.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5_GzAATAlEFHaYJDqksbdpV9jxlTitoEgjVio6BPaflmGBiiMg0dnNqvoicT1_io0mWUaRVtnLHU7TNJWbX__Tzy62TJcA0hpG26BZ02r2mfmgBs5D00vLwM4Z-gel8N6qnq3tDPY8AJ8/s1600/IMG_20190903_143938.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5_GzAATAlEFHaYJDqksbdpV9jxlTitoEgjVio6BPaflmGBiiMg0dnNqvoicT1_io0mWUaRVtnLHU7TNJWbX__Tzy62TJcA0hpG26BZ02r2mfmgBs5D00vLwM4Z-gel8N6qnq3tDPY8AJ8/w300-h400/IMG_20190903_143938.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Katedrála svatého Štěpána je další z nádherných budov Budapešti. Poprvé jsme ji viděly už když jsme se motaly mezi nádražím a ubytováním, ale pak jsme se k ní samozřejmě ještě vrátily, abychom ji mohly obdivovat bez obavy, že jsme bezdomovci.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxR-xNbUeQJ85lwfsctNIEW-7J2UMTsqdC9jU6I3nxZ-I7XjsVnQNgm12Ejt0Np64efI2L8UQr5e-0DS4p6HSPJ49g9SJc2LDEJQZpTSuvge9jFdVEDRi9fMuvR0t5uA_Ev02xkX2XAVGc/s1600/IMG_20190903_144016.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxR-xNbUeQJ85lwfsctNIEW-7J2UMTsqdC9jU6I3nxZ-I7XjsVnQNgm12Ejt0Np64efI2L8UQr5e-0DS4p6HSPJ49g9SJc2LDEJQZpTSuvge9jFdVEDRi9fMuvR0t5uA_Ev02xkX2XAVGc/w300-h400/IMG_20190903_144016.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhUG1dEp0RXg8svMqnLDGCgze-3ccvcBzWoYmrcWEmWptRuUGmoBIQq_wVV002LusZ2JJxAJRDibizaEn9WLKa8J-66F84rdA70XllvI58Mz544_qWDo56ikt5Oq_ji9vKH180ivzEqgZSA/s1600/IMG_20190903_144521.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhUG1dEp0RXg8svMqnLDGCgze-3ccvcBzWoYmrcWEmWptRuUGmoBIQq_wVV002LusZ2JJxAJRDibizaEn9WLKa8J-66F84rdA70XllvI58Mz544_qWDo56ikt5Oq_ji9vKH180ivzEqgZSA/w300-h400/IMG_20190903_144521.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQ6Z0XjhH83cl2fIltXgnJGWJCzcizfamTIpFWBCCdfYHPNz8Pb2Kjz6AKLctgGOJjEU2lELCiW0B9x1QBQFEEzY-auoR2EzZ47hvlfeB787KIxmzBAnTz5ybT_Gro-BJCkAJ_llfanKO5/s1600/IMG_20190903_145323.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQ6Z0XjhH83cl2fIltXgnJGWJCzcizfamTIpFWBCCdfYHPNz8Pb2Kjz6AKLctgGOJjEU2lELCiW0B9x1QBQFEEzY-auoR2EzZ47hvlfeB787KIxmzBAnTz5ybT_Gro-BJCkAJ_llfanKO5/w400-h300/IMG_20190903_145323.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLCNdbx6AMsFAJra0K7L3V7g76TIVuhPYtewKSOob7WJsv609-VwOvs6y_rPDLKALzatuCwY3GyLEaOV6aQaNuVMXzGCf9nfGqRhhTVRW5gs2ABETW4F4PtsSWCVtNdLdvJHujflqz2t6S/s1600/IMG_20190903_145451.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLCNdbx6AMsFAJra0K7L3V7g76TIVuhPYtewKSOob7WJsv609-VwOvs6y_rPDLKALzatuCwY3GyLEaOV6aQaNuVMXzGCf9nfGqRhhTVRW5gs2ABETW4F4PtsSWCVtNdLdvJHujflqz2t6S/w400-h300/IMG_20190903_145451.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Já jsem cesta, pravda a život</i></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgY4LkYudaw9cGBbmBkjgcO80iQ2D0VsIS8oL3eYE9wc261QcPtW6WxWerH6mHEbs6ja1EkwQfmyhpey5dYzv-cIei9beX7lmY_DZeQsT1Ku9QpxgA52RtcivTzfd8kaKdD-No6KuL0qj6L/s1600/IMG_20190903_150615.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgY4LkYudaw9cGBbmBkjgcO80iQ2D0VsIS8oL3eYE9wc261QcPtW6WxWerH6mHEbs6ja1EkwQfmyhpey5dYzv-cIei9beX7lmY_DZeQsT1Ku9QpxgA52RtcivTzfd8kaKdD-No6KuL0qj6L/w300-h400/IMG_20190903_150615.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhSz9N5Iz7D7uSqlLYKyMq394ewIIgL59Tpj-t1CVwjzfSnjbm119DT4NpTwO5zJ4Y5dhpSk5N50UbGJRUhAFI4QtR-0jaTiQEuVuDN-XEsPZWYu9ralg4yKBdV1NBDPhNr3__gVcobAX3L/s1600/IMG_20190903_161907.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhSz9N5Iz7D7uSqlLYKyMq394ewIIgL59Tpj-t1CVwjzfSnjbm119DT4NpTwO5zJ4Y5dhpSk5N50UbGJRUhAFI4QtR-0jaTiQEuVuDN-XEsPZWYu9ralg4yKBdV1NBDPhNr3__gVcobAX3L/w300-h400/IMG_20190903_161907.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Pohledy. Balkóny jsem poslala mamce domů, dveře jsem si přivezla. Teď už jen čekám, kdy se odhodlám koupit si nástěnku. (Nástěnku si přeju už asi pět let a pořád nejsem schopná si ji zařídit. Asi že se bojím, že by pak nevypadala podle mých představ.)</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjyTHTDuWpauAkKFpUsyzwDxouwh3iYa4Q7QDZm4wrUiPvr_yjjsMF8a4XD_80RDcS_IeIm7iacU3YcvxLdH0lgxbxaVPhdsacn1CegT0bwP04Qx8ljKxvn7tbmJ55KhHWWJc3NtBZwXvta/s1600/IMG_20190903_171313.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjyTHTDuWpauAkKFpUsyzwDxouwh3iYa4Q7QDZm4wrUiPvr_yjjsMF8a4XD_80RDcS_IeIm7iacU3YcvxLdH0lgxbxaVPhdsacn1CegT0bwP04Qx8ljKxvn7tbmJ55KhHWWJc3NtBZwXvta/w300-h400/IMG_20190903_171313.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjjsf6pb4TRsL0Q3WVRnUYxUpp_MbFWg33EkBP6mwGOg-CNRNytV07C1tws2tjuHVIEbMWSPZzoBegyLVxf5sb1Q4BQ5BfOc9ySXYFIodx20N5OkigpGGBQY6TCpejDo5uY7E8rLfl1pnLh/s1600/IMG_20190903_172346.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjjsf6pb4TRsL0Q3WVRnUYxUpp_MbFWg33EkBP6mwGOg-CNRNytV07C1tws2tjuHVIEbMWSPZzoBegyLVxf5sb1Q4BQ5BfOc9ySXYFIodx20N5OkigpGGBQY6TCpejDo5uY7E8rLfl1pnLh/w300-h400/IMG_20190903_172346.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Zmrzlina. Popravdě ji moc nemám ráda, protože je na mě moc studená a moc rychle se roztéká. Tady ale měli naprosto dokonalé příchuti - myslím, že tohle je karamel a Rafaello - a tak jsem neodolala a koupila si ji. K dovoleným to asi patří, a byla dobrá, ale stejně asi nikdy nebudu žádný zmrzlinový nadšenec.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhjngVaLB2JpWdBBfog8XzZALWqv3Ny-pJJoFzw4LNh7mN4yMT3m0IkaV4K65MHZ-XCUUj_lmvPw7pRhiYp2Jy1jSvUWCMxmrCmIXkODU9C9mRIc4R5fM29QTi8N8kdK98ILRRXRSKJ4hdx/s1600/IMG_20190903_173328.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhjngVaLB2JpWdBBfog8XzZALWqv3Ny-pJJoFzw4LNh7mN4yMT3m0IkaV4K65MHZ-XCUUj_lmvPw7pRhiYp2Jy1jSvUWCMxmrCmIXkODU9C9mRIc4R5fM29QTi8N8kdK98ILRRXRSKJ4hdx/w300-h400/IMG_20190903_173328.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjjuMcsTrXywzmobZwE0NkFUpgQkmyErh1uGluuDksCf2Ec_xxhm0tb-HNSigffD94-o-AVT_f4L2kf9yPh1z4d7VA8Wf5naKPgyfWpwmV8QzNaIS-uvW_6DH78uMgeRum5GQMs2l0oufxT/s1600/IMG_20190903_173331.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjjuMcsTrXywzmobZwE0NkFUpgQkmyErh1uGluuDksCf2Ec_xxhm0tb-HNSigffD94-o-AVT_f4L2kf9yPh1z4d7VA8Wf5naKPgyfWpwmV8QzNaIS-uvW_6DH78uMgeRum5GQMs2l0oufxT/w300-h400/IMG_20190903_173331.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEisv4X8ooOgKGwk_RH5aNHmRgaNVsTaamVIqWgAGxAzPHCJnuVNQ0rkcgrWMEwHho4k5CQw_0cAKraruPijhIHo19WfFWNVsQFwB_QJsksVr_THvXbGd1DEcgrF2JbZ3-AMhnweR1tsHy2H/s1600/IMG_20190903_173706.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEisv4X8ooOgKGwk_RH5aNHmRgaNVsTaamVIqWgAGxAzPHCJnuVNQ0rkcgrWMEwHho4k5CQw_0cAKraruPijhIHo19WfFWNVsQFwB_QJsksVr_THvXbGd1DEcgrF2JbZ3-AMhnweR1tsHy2H/w300-h400/IMG_20190903_173706.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Ulice Nádor a jídelna Nádor.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcNjclYcPrT_rQOAScOWRM0uwJLorUtVIC8jVuJY3GA7nD7_wQJy6-hKlWQIFmI92j0VPSOBiko2T7dtheeggokkSq_SQ2QEN9ctv6bKsdiWwq6w1TMSuw-BxmIO4Qe1ZyDlxm7uI6DJct/s1600/IMG_20190903_173716.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcNjclYcPrT_rQOAScOWRM0uwJLorUtVIC8jVuJY3GA7nD7_wQJy6-hKlWQIFmI92j0VPSOBiko2T7dtheeggokkSq_SQ2QEN9ctv6bKsdiWwq6w1TMSuw-BxmIO4Qe1ZyDlxm7uI6DJct/w300-h400/IMG_20190903_173716.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgINquCiuTm5xwjLMZRb_MC-xi0g2kYQSIYxjrZAK6Hvp7VMvCNsRrVNc5WugmCuupynzbcIVjmLH7jGKDDdMNlcaihfrWaSUj9ttqgQe5v9zxra5L1Zx6qiTePpFS0C1o6Vmjd5xxhAeIW/s1600/IMG_20190903_174139.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgINquCiuTm5xwjLMZRb_MC-xi0g2kYQSIYxjrZAK6Hvp7VMvCNsRrVNc5WugmCuupynzbcIVjmLH7jGKDDdMNlcaihfrWaSUj9ttqgQe5v9zxra5L1Zx6qiTePpFS0C1o6Vmjd5xxhAeIW/w400-h300/IMG_20190903_174139.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjixevBa2kdyggXIH6iTvA4lLE3GKdF31BzIJzZY2LAjSqWF-YRBy5rpp-B5BD3FbEfc8ykKCF0bW73KN5Wksf6SXR4UtZ81VBOeYS_qD22fnq0wErMerykVrVT5WmOeNDhX27U2D11GIEo/s1600/IMG_20190903_174152.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjixevBa2kdyggXIH6iTvA4lLE3GKdF31BzIJzZY2LAjSqWF-YRBy5rpp-B5BD3FbEfc8ykKCF0bW73KN5Wksf6SXR4UtZ81VBOeYS_qD22fnq0wErMerykVrVT5WmOeNDhX27U2D11GIEo/w400-h300/IMG_20190903_174152.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Tyhle pěkné žluté tramvaje jsme vlastně jen pozorovaly a obdivovaly. Za celou dobu našeho pobytu v Budapešti jsme městskou hromadnou dopravu nepoužily ani jednou.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnyzJeEhYinb3BMU3VHA026X1UyplDcAsqVaEFdJZWO2aIc5Nk_IFPCl_OeyZ8ovpRgXr3k8MHY3nZ-CAjFI12fmfTN4oVZ7IMUP2r4xI3tzktbl4ZYjwVVW-yT01IJFYrpatyPTNAosQf/s1600/IMG_20190903_174155.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnyzJeEhYinb3BMU3VHA026X1UyplDcAsqVaEFdJZWO2aIc5Nk_IFPCl_OeyZ8ovpRgXr3k8MHY3nZ-CAjFI12fmfTN4oVZ7IMUP2r4xI3tzktbl4ZYjwVVW-yT01IJFYrpatyPTNAosQf/w400-h300/IMG_20190903_174155.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjefGxZvicAUHXWvYWmll3izOPqat7_paH_80YPu1EoaTlAZ5SJpjX2Nwgfepo7pz8gWt6pJ8ZH14jdI3K8zcuj_tkZ-pZaSJaoT00VEiIHYFZO_nyjexHk9tniPk-dOmnjqac2AIjmd3ZB/s1600/IMG_20190903_175052.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjefGxZvicAUHXWvYWmll3izOPqat7_paH_80YPu1EoaTlAZ5SJpjX2Nwgfepo7pz8gWt6pJ8ZH14jdI3K8zcuj_tkZ-pZaSJaoT00VEiIHYFZO_nyjexHk9tniPk-dOmnjqac2AIjmd3ZB/w400-h300/IMG_20190903_175052.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Památník holocaustu (další z těch, u nichž se lidi fotí, jako by to vůbec nebyl památník holocaustu).</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_4TN7kMHcWJxggBoxYI7cP-YD8WqXMxQAa7Omk2oguz8l65IBkNzL6d3whhoUjxBXU9UWJsbypoxqxD8Vud0zpOotHdOrx0fubzb6joIKKihHNVJwP2GuC7PDick9btr-4zVYApnCVNoF/s1600/IMG_20190903_175906.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_4TN7kMHcWJxggBoxYI7cP-YD8WqXMxQAa7Omk2oguz8l65IBkNzL6d3whhoUjxBXU9UWJsbypoxqxD8Vud0zpOotHdOrx0fubzb6joIKKihHNVJwP2GuC7PDick9btr-4zVYApnCVNoF/w400-h300/IMG_20190903_175906.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Nechci kecat, ale myslím, že tohle je Erzsébethíd, tedy Alžbětin most.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiWyQlKBH7l4QpeVISaR6yfL2xdASwpOgiWrIwITABYZcW-Ic9rm3rAZ47RljDOqQgKx9K_KfLsrsLh1VLSwvAaGzMvNSjmyXdmHWlPEQKO41AaL8Gjoevr_rD-riLpevxMaO5brnE-q_Ve/s1600/IMG_20190903_175951.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiWyQlKBH7l4QpeVISaR6yfL2xdASwpOgiWrIwITABYZcW-Ic9rm3rAZ47RljDOqQgKx9K_KfLsrsLh1VLSwvAaGzMvNSjmyXdmHWlPEQKO41AaL8Gjoevr_rD-riLpevxMaO5brnE-q_Ve/w400-h300/IMG_20190903_175951.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Tenhle pohled mě bere za srdce o něco víc než ty ostatní.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh2ugVVOYYQn8UPqU361kvT39nmsyuUfdMqeAYh2C50d9LIKWsrBYFutQtJ-mf5bhR1KwBS9d9vCPBLATOHWHe_p9IZ_63_TOLSRvCrBef44rmKY0k8DdoHZ377sNi3GSK_bTYgoxMBlQLK/s1600/IMG_20190903_181437.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh2ugVVOYYQn8UPqU361kvT39nmsyuUfdMqeAYh2C50d9LIKWsrBYFutQtJ-mf5bhR1KwBS9d9vCPBLATOHWHe_p9IZ_63_TOLSRvCrBef44rmKY0k8DdoHZ377sNi3GSK_bTYgoxMBlQLK/w300-h400/IMG_20190903_181437.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhNbUXCCrCjld8idfRuoMeHy3y-edcXfeUhPz5QeW5LVo1MRAdE7-AeWCy2lhOa9cpP-usaAJoQNHccC1w2sMN3YLuzH0ZUVw-W2s9tNvUconJvzNUraaiEItfsEUSARoi9lx8cEl3OBrzh/s1600/IMG_20190903_181634.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhNbUXCCrCjld8idfRuoMeHy3y-edcXfeUhPz5QeW5LVo1MRAdE7-AeWCy2lhOa9cpP-usaAJoQNHccC1w2sMN3YLuzH0ZUVw-W2s9tNvUconJvzNUraaiEItfsEUSARoi9lx8cEl3OBrzh/w400-h300/IMG_20190903_181634.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiSL6ZGd-Da07VbqCRH9fGF02uZy8WYYCsMqSkRwRPAi1JrfqWe8LEFnWtt731AEY0t_1kxbExanJNSbTHkYQcosy3JSSAROCxnjLVEGNO1QMZFU23mVJzvEk8dZLoOy2oQeHD2NfzayuO3/s1600/IMG_20190903_181808_1.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiSL6ZGd-Da07VbqCRH9fGF02uZy8WYYCsMqSkRwRPAi1JrfqWe8LEFnWtt731AEY0t_1kxbExanJNSbTHkYQcosy3JSSAROCxnjLVEGNO1QMZFU23mVJzvEk8dZLoOy2oQeHD2NfzayuO3/w300-h400/IMG_20190903_181808_1.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgarapRyrmhKl0ugotjt6iHmvzkHEIjLL2MTMGA6L4OX3KR1CRinu2eaHBjGEOuB5mbkq67NyG4J7g0Nlu9buk75TGk8lragcwiC9hTmyXZunHeQRNADtfVKmoF4LoWNzkxBXd63qbaGGMD/s1600/IMG_20190903_182154.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgarapRyrmhKl0ugotjt6iHmvzkHEIjLL2MTMGA6L4OX3KR1CRinu2eaHBjGEOuB5mbkq67NyG4J7g0Nlu9buk75TGk8lragcwiC9hTmyXZunHeQRNADtfVKmoF4LoWNzkxBXd63qbaGGMD/w400-h300/IMG_20190903_182154.jpg" width="400" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">Úplnou náhodou jsme našly památník Ernö Rubika.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcFT0Mc8H-P1kyQkyHuT89GODS8D_SzLO3QslvvABrGKgSejb4G1u0eTXV42sb2NBOA6Kpw9gOjmqDZcIM4S5fufRc8kUAwhWkrn59Tzpg4l4Yit2J5DK_8JPPbEYIrVB2v1FSjflmfHrA/s1600/IMG_20190903_182257.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcFT0Mc8H-P1kyQkyHuT89GODS8D_SzLO3QslvvABrGKgSejb4G1u0eTXV42sb2NBOA6Kpw9gOjmqDZcIM4S5fufRc8kUAwhWkrn59Tzpg4l4Yit2J5DK_8JPPbEYIrVB2v1FSjflmfHrA/w400-h300/IMG_20190903_182257.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgyykmqzn2K_KV33S5zpGGm7wouztbDYAnra0lwPG20C8riga3FjdPh6NxvVyd35fwRfRqidcmf4GpRZGl8RL1jX8niTNALmFI4H0aM4c_pu5vwuhTliooBXxZaRXrl8aFIjLw0ifo4qCvm/s1600/IMG_20190903_182318.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgyykmqzn2K_KV33S5zpGGm7wouztbDYAnra0lwPG20C8riga3FjdPh6NxvVyd35fwRfRqidcmf4GpRZGl8RL1jX8niTNALmFI4H0aM4c_pu5vwuhTliooBXxZaRXrl8aFIjLw0ifo4qCvm/w400-h300/IMG_20190903_182318.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Budapešťský parlament je další místní fascinující budova, kterou rozhodně musíte vidět, když jedete do maďarského hlavního města. A vlastně ho nepochybně uvidíte, i kdybyste se o to nesnažili.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2e4SIK9BGxOWLR6tfnu8pinXG5zjRGBCrkexgO77E1vgauhsrBOo4wIiSqkViVKhD7oQHPW3zJZqPy4WYu3rQb9rW_j22KvEpiLFFU18L0SojE2org7BDZj-PmXjdXWKwnlCkiLd6fib2/s1600/IMG_20190903_182413.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2e4SIK9BGxOWLR6tfnu8pinXG5zjRGBCrkexgO77E1vgauhsrBOo4wIiSqkViVKhD7oQHPW3zJZqPy4WYu3rQb9rW_j22KvEpiLFFU18L0SojE2org7BDZj-PmXjdXWKwnlCkiLd6fib2/w400-h300/IMG_20190903_182413.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiG5UswqxHySuRdm3qSlMfBYkQIqZCPDLKZwA2ZYOr2211rRdWDgKoeYfk6FKFi94gcwnbAtsf4URJK629M4rQb7QNgYYYGvjp_87f1ztGS0uYWM5tajWgpp1oCxv-y3utkFFEIRMJERFog/s1600/IMG-20190903-WA0041.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1126" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiG5UswqxHySuRdm3qSlMfBYkQIqZCPDLKZwA2ZYOr2211rRdWDgKoeYfk6FKFi94gcwnbAtsf4URJK629M4rQb7QNgYYYGvjp_87f1ztGS0uYWM5tajWgpp1oCxv-y3utkFFEIRMJERFog/w400-h300/IMG-20190903-WA0041.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Tahle fotka se mi moc líbí. Nejen že mi nevychází můj záměr (aby to vypadalo, že se dotýkám budovy parlamentu, což vlastně ani nevím, jak by mi vycházet mohlo, a hlavně netuším, co mě to napadlo, když je to budapešťský parlament a ne věž v Pise), ale ještě mi jako bonus roste pouliční světlo z hlavy.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjL6tMws87aVdJUhEHICchSSvc-QWom1H16biXaz7k5HuzWkhyJ6oTGu1KCbkncwoLMlhJmKAt6IzujXrjm_ncA7aLIW2AAVr4ADzAW-mxckwD7ig0jxKXIsPr8sOBhhp04zgRbtQdIIf62/s1600/IMG-20190903-WA0042.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1126" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjL6tMws87aVdJUhEHICchSSvc-QWom1H16biXaz7k5HuzWkhyJ6oTGu1KCbkncwoLMlhJmKAt6IzujXrjm_ncA7aLIW2AAVr4ADzAW-mxckwD7ig0jxKXIsPr8sOBhhp04zgRbtQdIIf62/w400-h300/IMG-20190903-WA0042.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Chce to jistou osobní sílu, zveřejnit fotku, na které se sama sobě nelíbím, a přesně tuto sílu se nyní snažím prokázat.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjqi2OtnpyA0GSLlLiOOnUcFeq7cgpBnYWLJcaHmjpYmLqk1Liok0IdHT_yZD9Pk92yZvx-L5Ut0N8fdVJ0ax3v7kfn3TWpRx2qEdtnxP0P1XYmmaU1x3g5RvKWdPfj5XR72cUY0XcDhs3v/s1600/IMG_20190903_182740.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjqi2OtnpyA0GSLlLiOOnUcFeq7cgpBnYWLJcaHmjpYmLqk1Liok0IdHT_yZD9Pk92yZvx-L5Ut0N8fdVJ0ax3v7kfn3TWpRx2qEdtnxP0P1XYmmaU1x3g5RvKWdPfj5XR72cUY0XcDhs3v/w300-h400/IMG_20190903_182740.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjfFt9JnOG6l506k2ZFNyp3auK9dfJ8gYOAddDsOI3IAA03yMCJu3LKUcEp-oq-olIYiOYTkStlSMKd1mhaAYyzx00vHmvsARH4S4q8YQRC5F2PJKeVLsnimv-rQlRBhFm0pnQ8XFZgz4L6/s1600/IMG_20190903_183417.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjfFt9JnOG6l506k2ZFNyp3auK9dfJ8gYOAddDsOI3IAA03yMCJu3LKUcEp-oq-olIYiOYTkStlSMKd1mhaAYyzx00vHmvsARH4S4q8YQRC5F2PJKeVLsnimv-rQlRBhFm0pnQ8XFZgz4L6/w300-h400/IMG_20190903_183417.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Vždycky jsem říkala, že baroko mě moc nebere, ale pak jsme vlezly do tohohle nádherného kostela. Byl to jeden z těch momentů, kdy jsem se málem rozbrečela z toho, jak hezké to okolo mě je. Posledně se mi tohle stalo, když jsem jela z fyzikální soutěže pendolinem, slunce svítilo do vagonu a my jedli medovníkové kuličky s citronovou náplní.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQqQQZxnR_xDdWrJLISWl2OWRqBqq20JW5JsMJlPqtayJbWPkAlRSLkSx8dOgm8TRLYNWdgTPOpwATrBf3mvaGqhNnA0CFql7xtNWRU1V6LCQRzfsk8EPBYrHY2TXks18V3FyHwlT1gXkI/s1600/IMG_20190903_184311.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQqQQZxnR_xDdWrJLISWl2OWRqBqq20JW5JsMJlPqtayJbWPkAlRSLkSx8dOgm8TRLYNWdgTPOpwATrBf3mvaGqhNnA0CFql7xtNWRU1V6LCQRzfsk8EPBYrHY2TXks18V3FyHwlT1gXkI/w300-h400/IMG_20190903_184311.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi88GVmNHNnPjgn1991UsrTv_88av-p_0J8FCBo5WnHHoL0uPuHV7OE2sYyefjiC9q5lfD-1K170YeHA7fySWs1Nz04Ckbvdlqe4OQZhZZmNCvI3SPTak2S3RU5xOzeG2cQZ21mMiIT-n6X/s1600/IMG_20190903_184446.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi88GVmNHNnPjgn1991UsrTv_88av-p_0J8FCBo5WnHHoL0uPuHV7OE2sYyefjiC9q5lfD-1K170YeHA7fySWs1Nz04Ckbvdlqe4OQZhZZmNCvI3SPTak2S3RU5xOzeG2cQZ21mMiIT-n6X/w300-h400/IMG_20190903_184446.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
EATaliano je podle mě geniální název pro pizzerii.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhBGNVahRtnnGftVUIaG5SNX6F3euItRcLHTyzGqwSaF2cXniKfpGlonMJ_OpropNOJUWF3tiDDbloDgDS7RpHyzEWwHMKAhWh9TyWORsmpZB3yxkZdgeWrMReyqxoW66CNenZTSvuqdMfc/s1600/IMG_20190903_185314.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhBGNVahRtnnGftVUIaG5SNX6F3euItRcLHTyzGqwSaF2cXniKfpGlonMJ_OpropNOJUWF3tiDDbloDgDS7RpHyzEWwHMKAhWh9TyWORsmpZB3yxkZdgeWrMReyqxoW66CNenZTSvuqdMfc/w400-h300/IMG_20190903_185314.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgezXH02hkq0ZKe4S6WYdE0udQ1glJMFQtruLQ4Oay38Hvyx_sr9XnB3quB-7Gf3B7t2bOF2IKHhLGnc0VxZRflHNBTK3kY6DHCVb3n-VF2hz5TfzSkhUrFgUds9mopym-HxI1PSldZkcmE/s1600/IMG_20190903_190212.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgezXH02hkq0ZKe4S6WYdE0udQ1glJMFQtruLQ4Oay38Hvyx_sr9XnB3quB-7Gf3B7t2bOF2IKHhLGnc0VxZRflHNBTK3kY6DHCVb3n-VF2hz5TfzSkhUrFgUds9mopym-HxI1PSldZkcmE/w300-h400/IMG_20190903_190212.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
K večeru jsme se vypravily do oblasti Budy. To vyžadovalo přejít řeku a vyšplhat se do mírného kopce. Po cestě jsme narazily na Európa liget - evropský parčík. Spočívalo to v tom, že sem byl zasazen strom z každého z evropských hlavních měst. Byla jsem tím fascinovaná přesně tak, jak byste očekávali (pokud mě aspoň trochu znáte).</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5Prctm7z5_gHFxQdZzaRLeXzszQTde3QFUqktddC1X8p0FekgmBW621UCVTQZfFK3ItZAqECp5cjREFDq13HRPf7qwzbq_dCLmLZoy0CO2f4m70CGWDrZYoaHYsmuRhhdtqVnkB9Q9VEt/s1600/IMG_20190903_190250.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5Prctm7z5_gHFxQdZzaRLeXzszQTde3QFUqktddC1X8p0FekgmBW621UCVTQZfFK3ItZAqECp5cjREFDq13HRPf7qwzbq_dCLmLZoy0CO2f4m70CGWDrZYoaHYsmuRhhdtqVnkB9Q9VEt/w300-h400/IMG_20190903_190250.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh8IYwKuTPUIbRs0l7FFH3ArDXmzOjmHYxQ99kJ_8HEwpGjNScr-ZgF5eqvnv1LDD3TKX_Zv83UgcIzxeZEEaEjjz2iZZx1a89c3IPd4dXnfdmGbJdH74kSmX3SjtZo_zhTjefEV44xCmxy/s1600/IMG_20190903_190337.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh8IYwKuTPUIbRs0l7FFH3ArDXmzOjmHYxQ99kJ_8HEwpGjNScr-ZgF5eqvnv1LDD3TKX_Zv83UgcIzxeZEEaEjjz2iZZx1a89c3IPd4dXnfdmGbJdH74kSmX3SjtZo_zhTjefEV44xCmxy/w300-h400/IMG_20190903_190337.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjI0y8LHKaNQLPu1FzkLQwD-P0p2p0ceo9QhSvVMp9Vq15L5RUVMOTYsDJDEN3BckeDvxowSjkKVA6jMgFbLinwtPa_74opkr9gfU7hyphenhyphenf2lEIOhgUPQVotex_1Cc8yIBtyLPIg1fYLTM1yU/s1600/IMG_20190903_191310.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjI0y8LHKaNQLPu1FzkLQwD-P0p2p0ceo9QhSvVMp9Vq15L5RUVMOTYsDJDEN3BckeDvxowSjkKVA6jMgFbLinwtPa_74opkr9gfU7hyphenhyphenf2lEIOhgUPQVotex_1Cc8yIBtyLPIg1fYLTM1yU/w300-h400/IMG_20190903_191310.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-ZR8zLpF_qtKivPmQdSITro9Wkb6FEvGsF-1CkGWwMDssBP4L7dLIu2KcBwYN8e0rUzIam68925BsSeNdTQRkuWdRcksfZpByDo1GlWzx2h5uZY0-8neZggHHKPBEpoc4lcmE2bYTN_ah/s1600/IMG_20190903_191520.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-ZR8zLpF_qtKivPmQdSITro9Wkb6FEvGsF-1CkGWwMDssBP4L7dLIu2KcBwYN8e0rUzIam68925BsSeNdTQRkuWdRcksfZpByDo1GlWzx2h5uZY0-8neZggHHKPBEpoc4lcmE2bYTN_ah/w400-h300/IMG_20190903_191520.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgiZ0UgxyNU1AurpsArv-Ixeg7Mmf3ivPIUD_poSXhIAcwDfwJldtiXKfBsVGWbOwItMiTrD1qbj9xsFMDRENiS-6YgvdfT8MFSVMCnPut6O-9_w0QyI9Xff1TMYNIYt_C9BnfzR3K_IHDs/s1600/IMG_20190903_191524.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgiZ0UgxyNU1AurpsArv-Ixeg7Mmf3ivPIUD_poSXhIAcwDfwJldtiXKfBsVGWbOwItMiTrD1qbj9xsFMDRENiS-6YgvdfT8MFSVMCnPut6O-9_w0QyI9Xff1TMYNIYt_C9BnfzR3K_IHDs/w400-h300/IMG_20190903_191524.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg1YaLN91iUxmBia_ktI7bQj2iuHppymkCBotYVkyYhjUIqzeYjBJcJoqEoVxgIFvuHLa_B39E_mIbChXnzrXf9Z6EunfWQptcFpLICCI4SAstEDuC16c9VzdSZ9hS170bf3ZAma3IFwrTL/s1600/IMG_20190903_191531.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg1YaLN91iUxmBia_ktI7bQj2iuHppymkCBotYVkyYhjUIqzeYjBJcJoqEoVxgIFvuHLa_B39E_mIbChXnzrXf9Z6EunfWQptcFpLICCI4SAstEDuC16c9VzdSZ9hS170bf3ZAma3IFwrTL/w400-h300/IMG_20190903_191531.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Nádherné výhledy z hradní čtvrti</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhkMOEB3UUt7rommdC1-Vno6Hh3DgKK6McHVJLjLZY2fbk1_TliuPMpDGE5-hUmpPR_MmdXfaHRU3kEKeQ1xug-b2V1gH15T7EIaSC6pwQC8wweXCVNsDPeTT1DONbNsMVJC-Up3HyRJsKO/s1600/IMG_20190903_193335.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhkMOEB3UUt7rommdC1-Vno6Hh3DgKK6McHVJLjLZY2fbk1_TliuPMpDGE5-hUmpPR_MmdXfaHRU3kEKeQ1xug-b2V1gH15T7EIaSC6pwQC8wweXCVNsDPeTT1DONbNsMVJC-Up3HyRJsKO/w300-h400/IMG_20190903_193335.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhwxl_onAvSeiy2vD9qjSI1OfKHRDR8fYS1y2Z1rbhQHcRauqlkAFGkcTwtXvy_VC1FpxzY9JDS1oWh8pibT6HYoF1YMOkQEO9AEYScrZam2iXKLaoYsX0s1wZZjcu3Kp9Cu2qnISrwIBbP/s1600/IMG_20190903_193650.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhwxl_onAvSeiy2vD9qjSI1OfKHRDR8fYS1y2Z1rbhQHcRauqlkAFGkcTwtXvy_VC1FpxzY9JDS1oWh8pibT6HYoF1YMOkQEO9AEYScrZam2iXKLaoYsX0s1wZZjcu3Kp9Cu2qnISrwIBbP/w400-h300/IMG_20190903_193650.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiAbt4SBgmda0ZXs9v-hG48MuGnWXtVLlDoF3ni-Ojm-peXQt6CVd8l5ieOmJ0Y3i5oYT5wWmG-3EJco3HZtVfpvw8npipBbcbZE-udH5Qagiz1OK7zNaP7v5OXViqod2yhnOe1zqMQUQhI/s1600/IMG_20190903_193712.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiAbt4SBgmda0ZXs9v-hG48MuGnWXtVLlDoF3ni-Ojm-peXQt6CVd8l5ieOmJ0Y3i5oYT5wWmG-3EJco3HZtVfpvw8npipBbcbZE-udH5Qagiz1OK7zNaP7v5OXViqod2yhnOe1zqMQUQhI/w300-h400/IMG_20190903_193712.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEirdb4ChB87jx2Bfrl-kqjuqwiZlviT8ZyHOSoTbdcQS9cMK62NY0NY7RTINVcPCG2ye99wJQij6rP9kjNkBwoi9__tf3sdWLagQZk46fK-HCxkXjNabdxbxZ-kGUqZfSur8f7wx5xCAcd8/s1600/IMG_20190903_194007.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEirdb4ChB87jx2Bfrl-kqjuqwiZlviT8ZyHOSoTbdcQS9cMK62NY0NY7RTINVcPCG2ye99wJQij6rP9kjNkBwoi9__tf3sdWLagQZk46fK-HCxkXjNabdxbxZ-kGUqZfSur8f7wx5xCAcd8/w400-h300/IMG_20190903_194007.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgXHj1lQH9lI395b1MFr5jvyCe2Q81O-g2vqDFpt6hoU4tVghqGbbCR7ruofnxPHOk_MsJfazcclbaBTI08uQxwXcvmg8bN-ySK6eAolvsepamRSCE6n5WOK2HhixwOImXJKkpOTzVdrqKW/s1600/IMG_20190903_200051.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgXHj1lQH9lI395b1MFr5jvyCe2Q81O-g2vqDFpt6hoU4tVghqGbbCR7ruofnxPHOk_MsJfazcclbaBTI08uQxwXcvmg8bN-ySK6eAolvsepamRSCE6n5WOK2HhixwOImXJKkpOTzVdrqKW/w400-h300/IMG_20190903_200051.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Na mostě po cestě zpátky do Pešti.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjIHqVkrdhApJZxUFQ-ao6hlxgBDtBryJu16CMLkDTcJhbOj4gPSebZltJaUTNwaCPByCSB4WgV-d2siCF1PJvjYHKVxXbw3TtitB8wb2T6fCkIUgN72g-mhWWxSCdbLDahaTTTCSemGur-/s1600/IMG_20190903_200107.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjIHqVkrdhApJZxUFQ-ao6hlxgBDtBryJu16CMLkDTcJhbOj4gPSebZltJaUTNwaCPByCSB4WgV-d2siCF1PJvjYHKVxXbw3TtitB8wb2T6fCkIUgN72g-mhWWxSCdbLDahaTTTCSemGur-/w300-h400/IMG_20190903_200107.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcTLWAtGfdgiD1gQsMkGY6LA4f13bObesIUOrHkO6V5UvoS2_d9efOp6k6J1AEyHqggcJ_UBM7ptUEg69hy0Z0iErFzvalt-3ox9Al2YCNBB7G48iBFiPyrWiUTntZQAJSvF7IaBDOzaUV/s1600/IMG_20190903_202752.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcTLWAtGfdgiD1gQsMkGY6LA4f13bObesIUOrHkO6V5UvoS2_d9efOp6k6J1AEyHqggcJ_UBM7ptUEg69hy0Z0iErFzvalt-3ox9Al2YCNBB7G48iBFiPyrWiUTntZQAJSvF7IaBDOzaUV/w300-h400/IMG_20190903_202752.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Kebaby byly spolehlivou a levnou zárukou vegetariánského jídla. Tohle je falafel. Když jsem nechala obsluze spropitné, dotyčný mladík si vyžádal moje instagramové uživatelské jméno, a já byla tak vykolejená, že jsem mu ho dala.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEidNcQti619wjWo0UC0-_GpyUEYn33BFEsPDObDfCEvw2ol_IS05FejNQUUhBTgpQUl99xfoVeX8IyXviEGWxYQqrEZyOZhyphenhyphenrS-MVV6ybA4nmAZbYkuVr4AG5s6dH-g1eljgHNn9nSmBbbV/s1600/IMG_20190903_211643.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEidNcQti619wjWo0UC0-_GpyUEYn33BFEsPDObDfCEvw2ol_IS05FejNQUUhBTgpQUl99xfoVeX8IyXviEGWxYQqrEZyOZhyphenhyphenrS-MVV6ybA4nmAZbYkuVr4AG5s6dH-g1eljgHNn9nSmBbbV/w300-h400/IMG_20190903_211643.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Pak jsme vešly do záhadné pasáže poněkud předimenzované restauračními zařízeními. Chtěly jsme si tu někde sednout na skleničku, jenže tu toho bylo tolik, že jsme nevěděly, kam dřív koukat, a tak jsme nakonec zmatené odešly hledat něco klidnějšího.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQc1afbAPxyolqdj6A_Vs42ASyYJHGS4qioQ3yi5_zwysx4GG0_AUawFXERtODJn1P9DdHdkXcmfDrnP2x8kFxTefUp_UXWpIrXLwDRgtBNaB62tC2mFXHBHGRajnfhfvulzE932XzM5eR/s1600/IMG_20190903_211648.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQc1afbAPxyolqdj6A_Vs42ASyYJHGS4qioQ3yi5_zwysx4GG0_AUawFXERtODJn1P9DdHdkXcmfDrnP2x8kFxTefUp_UXWpIrXLwDRgtBNaB62tC2mFXHBHGRajnfhfvulzE932XzM5eR/w300-h400/IMG_20190903_211648.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhweChRNEO6v62uo_fr2EFurgFEM6ZiD3FUJneJtqz7gKMhP3r33FsbQtvkdrcN2ChRycRAJ7JHOCdGryytepnBuoEjQpGyEbeAUF52UhoCjOU6Nn_45Xus5jrF_2jtcXgYNxSF2bN54zq5/s1600/IMG_20190903_211859.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhweChRNEO6v62uo_fr2EFurgFEM6ZiD3FUJneJtqz7gKMhP3r33FsbQtvkdrcN2ChRycRAJ7JHOCdGryytepnBuoEjQpGyEbeAUF52UhoCjOU6Nn_45Xus5jrF_2jtcXgYNxSF2bN54zq5/w300-h400/IMG_20190903_211859.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjAU7ey_Qq-uhNIZi9UBuszBMBW6OeHjwQ-hElSOOCb9kRM8jBD2CH9ksMZS2AVptx0HRW6-vFiHrpnxKH_GAAThNg_bEauC7ajmAVOg_ec3BjtKSGjEJhePRSHks0KNyZSw6mQUdujAZD_/s1600/IMG_20190903_211907.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjAU7ey_Qq-uhNIZi9UBuszBMBW6OeHjwQ-hElSOOCb9kRM8jBD2CH9ksMZS2AVptx0HRW6-vFiHrpnxKH_GAAThNg_bEauC7ajmAVOg_ec3BjtKSGjEJhePRSHks0KNyZSw6mQUdujAZD_/w300-h400/IMG_20190903_211907.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvCQ9hzGKLV8pCM03-oz020icYW85hyQSg4T4tuporaDLf3rVgj1bQsP1nIPE_Pw5HP4A5JxB_E3ntP4Bwi96g151KwxhdRc4z-NT8uZ1ta5wCMBI1ousF3Vl9ttrwZ_RK0RBfitkV6oVM/s1600/IMG_20190903_212031.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvCQ9hzGKLV8pCM03-oz020icYW85hyQSg4T4tuporaDLf3rVgj1bQsP1nIPE_Pw5HP4A5JxB_E3ntP4Bwi96g151KwxhdRc4z-NT8uZ1ta5wCMBI1ousF3Vl9ttrwZ_RK0RBfitkV6oVM/w300-h400/IMG_20190903_212031.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiaF6RzhIn-m_NN7lTzZ6VY_NiwxwRMEUBMQPtjJerUs_dOCaKUNJBgt9B47B3DN9jtRi56vONe613Ci60WZAYKLQrcKCKpsFsXROZg-T_vyuht-ZTlu75K52nDyIVVPFzipi6Wkiyr8ek8/s1600/IMG_20190903_213513.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiaF6RzhIn-m_NN7lTzZ6VY_NiwxwRMEUBMQPtjJerUs_dOCaKUNJBgt9B47B3DN9jtRi56vONe613Ci60WZAYKLQrcKCKpsFsXROZg-T_vyuht-ZTlu75K52nDyIVVPFzipi6Wkiyr8ek8/w300-h400/IMG_20190903_213513.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Take care of your Personal Jesus.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXuSs-N_Masub6-eYlmmJujptT-lZnQ7r-3rxk4hEyN1uF3jRBWNm49jO9cIaGHE219kVshhqViCU6EdZEKOCI3EJeCNUrNV9dNgbyGRybvqmCyyL9aCL8xSvRtBWzv1BRa4J8imUGWf2J/s1600/IMG_20190903_213542.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXuSs-N_Masub6-eYlmmJujptT-lZnQ7r-3rxk4hEyN1uF3jRBWNm49jO9cIaGHE219kVshhqViCU6EdZEKOCI3EJeCNUrNV9dNgbyGRybvqmCyyL9aCL8xSvRtBWzv1BRa4J8imUGWf2J/w300-h400/IMG_20190903_213542.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Nakonec jsme se usadily ve studentském podzemním baru Lampás. Bylo tu hodně místních a skoro žádní turisti a prostě velice příjemná atmosféra.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjg9HcIvV5Hhp_fre4pomx4qw4afC0x7QQ6BfPUJulQvJiCp4_T4KQTatT5X8dbLKtVm9AkwqmJt5swehgMDSDy5DgB1RfXziPSirgk2kvyVO84MXi8QDEvAKCCuCFudeHiDfU5S5XfJAJ8/s1600/IMG_20190904_075408.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjg9HcIvV5Hhp_fre4pomx4qw4afC0x7QQ6BfPUJulQvJiCp4_T4KQTatT5X8dbLKtVm9AkwqmJt5swehgMDSDy5DgB1RfXziPSirgk2kvyVO84MXi8QDEvAKCCuCFudeHiDfU5S5XfJAJ8/w300-h400/IMG_20190904_075408.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
A tohle byla první věc, kterou jsem viděla ráno po probuzení.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxbhzHlCzN5OFA_Ah6qD33c0KyTcNShVbM_UGHVzNvsC7HnzHzqkk6ETH6tnZkUDYNJ1jas-SC5Li9mp1auj3b5Y4UBvPJzWnjzHXBiNDAo7Z8qVBUSA8bYNwdqQcB-JHPOzulJXu5vBB5/s1600/IMG_20190904_085254.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxbhzHlCzN5OFA_Ah6qD33c0KyTcNShVbM_UGHVzNvsC7HnzHzqkk6ETH6tnZkUDYNJ1jas-SC5Li9mp1auj3b5Y4UBvPJzWnjzHXBiNDAo7Z8qVBUSA8bYNwdqQcB-JHPOzulJXu5vBB5/w300-h400/IMG_20190904_085254.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Tahle zdánlivě nicneříkající fotka je pro mě neuvěřitelný reality check. Život mě naučil pít kafe, i když jsem říkala, že nikdy pít kafe nebudu. Stejně tak jsem měla období, kdy jsem tvrdila, že červený lak na nehty není nic pro mě a že mi nesedí, a teď už žádný jiný ani nepoužívám (a mám sbírku laků na nehty ve všech možných odstínech červené, od skoro oranžové po skoro fialovou). Podobně to vlastně dopadlo s mým přesvědčením, že nikdy nebudu učit. Teď už jen čekám, kdy padne za své moje "nikdy, nikdy, nikdy nechci mít děti".</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhg_kU5F9xIrm1JVeiP41Zg4-CHaPzFrcYkUfApREZ8zcXtfUNjmY1IFrFg_fkiLkoN00Iq2RFWlvme44ugeD_HB0wq4FP1ApN03tPQl3-flUPvZ3l2PMiPmcs5Hfc__hh4JUFJJxEJA3Ko/s1600/IMG_20190904_103324.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhg_kU5F9xIrm1JVeiP41Zg4-CHaPzFrcYkUfApREZ8zcXtfUNjmY1IFrFg_fkiLkoN00Iq2RFWlvme44ugeD_HB0wq4FP1ApN03tPQl3-flUPvZ3l2PMiPmcs5Hfc__hh4JUFJJxEJA3Ko/w400-h300/IMG_20190904_103324.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBm1W3r9WUc8nSMXLXCcIM6aBcc558KkeiwiX2fOZe4Zvk_VZdbV7ZoWgVANb8P5NAFnQaBlZntKKJFaP0GAonetYqIguhcd4BXR4E_18Ux9BrZoPbqDHlK_mDTc3lXxT5jCX4N-6-82UF/s1600/IMG_20190904_113313.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBm1W3r9WUc8nSMXLXCcIM6aBcc558KkeiwiX2fOZe4Zvk_VZdbV7ZoWgVANb8P5NAFnQaBlZntKKJFaP0GAonetYqIguhcd4BXR4E_18Ux9BrZoPbqDHlK_mDTc3lXxT5jCX4N-6-82UF/w300-h400/IMG_20190904_113313.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Mé oblíbené zmrzlinárny jsou ty hysterické.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi3aGAGWKTXxfLgnQG7aX8ubw0KvVRbAzD_FCRwGNKRGSq8ILD1bH8tALXUSvpkXZj2QD-Nw5gWEKSLXT-nFchW7af2V1Nyzui5KhgpyHA2LVSXPApC3m2uGjIapMqT3KiQJECYi5d7gXSz/s1600/IMG_20190904_113855.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi3aGAGWKTXxfLgnQG7aX8ubw0KvVRbAzD_FCRwGNKRGSq8ILD1bH8tALXUSvpkXZj2QD-Nw5gWEKSLXT-nFchW7af2V1Nyzui5KhgpyHA2LVSXPApC3m2uGjIapMqT3KiQJECYi5d7gXSz/w300-h400/IMG_20190904_113855.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Památník železné opony, podle mě velice dobře ztvárněný</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgW-NDAEcbMT87hlnFvU5-c7c3mJ0y_O2sfHfAu9TvV4o16vDsJc3SdMgfyWz0jqVtv5NkvTZSv-U3qZLknLiyZ6jSlhzYLwLzn22ZhshmUOk0zyWg1JZs7gRwinDOWL4EXyKgw2tfchDF1/s1600/IMG_20190904_115846.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgW-NDAEcbMT87hlnFvU5-c7c3mJ0y_O2sfHfAu9TvV4o16vDsJc3SdMgfyWz0jqVtv5NkvTZSv-U3qZLknLiyZ6jSlhzYLwLzn22ZhshmUOk0zyWg1JZs7gRwinDOWL4EXyKgw2tfchDF1/w400-h300/IMG_20190904_115846.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Dalšího dne jsme se vydaly do Muzea krásných umění. Byla to asi čtyřicetiminutová cesta po Andrássyho ulici až k Náměstí Hrdinů. Přesně ta cesta, o níž nám ta paní průvodkyně ve vlaku říkala, že ji určitě neujdeme a že si budeme muset někde počkat na autobus.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhqXwqwnKOwkq3bde2444xyFNoXf-QrxoiDZsCsex1G7OK2razPf_C6RbynaJz68UfWENfphe45ycURtsNmy8h-YqThfioplxzP3or_DKAuyBLoDF_0_1RGfcdD8jCXvxloairrw7Tx7wOP/s1600/IMG_20190904_115853.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhqXwqwnKOwkq3bde2444xyFNoXf-QrxoiDZsCsex1G7OK2razPf_C6RbynaJz68UfWENfphe45ycURtsNmy8h-YqThfioplxzP3or_DKAuyBLoDF_0_1RGfcdD8jCXvxloairrw7Tx7wOP/w300-h400/IMG_20190904_115853.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Další dechberoucí budova</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjK4_RRcfK7OkZcFCC8cwdYnUhyCr3Fj8GmMaXKFT0GO321xcd7aU-sq2fa5lQVx2Euy_fT016WRO7yjpWYMZ2P3XKUyIEJKpSLqd7oFo6pxc14J5MRyvRzMdUqxul5o9h7AC24gq5wUHtb/s1600/IMG_20190904_120437.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjK4_RRcfK7OkZcFCC8cwdYnUhyCr3Fj8GmMaXKFT0GO321xcd7aU-sq2fa5lQVx2Euy_fT016WRO7yjpWYMZ2P3XKUyIEJKpSLqd7oFo6pxc14J5MRyvRzMdUqxul5o9h7AC24gq5wUHtb/w400-h300/IMG_20190904_120437.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Památník maďarských národních hrdinů</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjTacKaTrNCjyX2BC4yNYhmh4-yax7nQtfd_zpQiHXfTk7ZyEmx0Kq_8PPhBCwADWQUG0kMYvOdJcV7A5VMPOrTcJ7qxLkKB3h5jhm5qPHe4giUjss_868m5NCwuWvDmp62fW3PX5yWRqJ9/s1600/IMG_20190904_120446.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjTacKaTrNCjyX2BC4yNYhmh4-yax7nQtfd_zpQiHXfTk7ZyEmx0Kq_8PPhBCwADWQUG0kMYvOdJcV7A5VMPOrTcJ7qxLkKB3h5jhm5qPHe4giUjss_868m5NCwuWvDmp62fW3PX5yWRqJ9/w400-h300/IMG_20190904_120446.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQyQcK6Ac-eT7y6szEf5VB6fbJ-PzL-pzoW4QAwV7qCZXK9OyYRaF17_XnUidg1RRmKHsQKXxQzaof6JrTZQclphfAFU5XjHrxp2le39cwu_tUJ35k_cJiVebsCEP-1MJv9CkIDYksHMiV/s1600/IMG_20190904_120459.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQyQcK6Ac-eT7y6szEf5VB6fbJ-PzL-pzoW4QAwV7qCZXK9OyYRaF17_XnUidg1RRmKHsQKXxQzaof6JrTZQclphfAFU5XjHrxp2le39cwu_tUJ35k_cJiVebsCEP-1MJv9CkIDYksHMiV/w400-h300/IMG_20190904_120459.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjZ8pMditbIkjelA-EOXEtCfCbpz8zF6n-9b1hPi3aGr2WGnTZLkc56lS6XFl5R8A6P09sDR_NeHrl62G3SqBTZv84zwzz-XHMTeXUiKI2G25ASy0uXg-oT9iPtM509hjtD9xTi9z9-J4Ri/s1600/IMG_20190904_131309.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjZ8pMditbIkjelA-EOXEtCfCbpz8zF6n-9b1hPi3aGr2WGnTZLkc56lS6XFl5R8A6P09sDR_NeHrl62G3SqBTZv84zwzz-XHMTeXUiKI2G25ASy0uXg-oT9iPtM509hjtD9xTi9z9-J4Ri/w300-h400/IMG_20190904_131309.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Do tohohle muzea se vyplatí jít, i kdyby vás nezajímaly ty sochy a obrazy a chtěli jste vidět jen ten interiér.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg1i4Lo9w7ZqrFKYL5xsNyXLBs7YzHS5UqNVZlzs-mpS91XdwBfrT-xiHXWLqny8LAAZCw0DmIstq70uxuGNX5qfhQnk6VagtBro-Z09E2qQufhmMWE94rkiiS11mV3TY9x5O6PBEvLx_Km/s1600/IMG_20190904_132011.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg1i4Lo9w7ZqrFKYL5xsNyXLBs7YzHS5UqNVZlzs-mpS91XdwBfrT-xiHXWLqny8LAAZCw0DmIstq70uxuGNX5qfhQnk6VagtBro-Z09E2qQufhmMWE94rkiiS11mV3TY9x5O6PBEvLx_Km/w300-h400/IMG_20190904_132011.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEht0DOxgGZDu9Oi7K0bI-4sEBLGV5kHUKth0I-lc9p80WEuUVSndiUZoYipwJD-x3mrsi3YLGE6Fysq2I-eQGKyw96UcXCaOvdu87dObt2I9LiFWQkWuORIm4jie9NgB2_eSPGh-RPY1cPs/s1600/IMG_20190904_132027.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEht0DOxgGZDu9Oi7K0bI-4sEBLGV5kHUKth0I-lc9p80WEuUVSndiUZoYipwJD-x3mrsi3YLGE6Fysq2I-eQGKyw96UcXCaOvdu87dObt2I9LiFWQkWuORIm4jie9NgB2_eSPGh-RPY1cPs/w300-h400/IMG_20190904_132027.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVLleQ2SnA1bro2oPHf5SRkQbonz9gEqG4P_ZVexJbF2MJUlSUnnI3L-j_s00klonm3ap3nNTkEIwbeXYpM1-A6wMmYXl6-k-9C2ah1zHcFBOIn6IlWHoScPfLsd_f2o0yjh5XPN4E-0Mm/s1600/IMG_20190904_132120.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVLleQ2SnA1bro2oPHf5SRkQbonz9gEqG4P_ZVexJbF2MJUlSUnnI3L-j_s00klonm3ap3nNTkEIwbeXYpM1-A6wMmYXl6-k-9C2ah1zHcFBOIn6IlWHoScPfLsd_f2o0yjh5XPN4E-0Mm/w300-h400/IMG_20190904_132120.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhNobAKXhy2_9nq9GDgtfhepDXVg8hqvMOBLJVKiPefEbfUlPPTtO10VK7BFEcIxuL2mnjAhb8j211vLQC626Wzy-0hEpV0k2CGw5ijsxKVAnTJzzikarl8xSMGrFVxTBQJxKX1emdKg7OG/s1600/IMG_20190904_132155.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhNobAKXhy2_9nq9GDgtfhepDXVg8hqvMOBLJVKiPefEbfUlPPTtO10VK7BFEcIxuL2mnjAhb8j211vLQC626Wzy-0hEpV0k2CGw5ijsxKVAnTJzzikarl8xSMGrFVxTBQJxKX1emdKg7OG/w300-h400/IMG_20190904_132155.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiF4jQaoMjxsygjKy2RmQ1SZVheQ46s783R8hK5mPl0CY7vSAyMH1TEnJpxWhEGxSwlPVEUTbGGz8rqbLlwKvbjE3ur6I7gxBJRkkkKX-Ln2n9ZyaTj2RgbTiKeBB8gE8eZmsxvymKlhJ0V/s1600/IMG_20190904_132312.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiF4jQaoMjxsygjKy2RmQ1SZVheQ46s783R8hK5mPl0CY7vSAyMH1TEnJpxWhEGxSwlPVEUTbGGz8rqbLlwKvbjE3ur6I7gxBJRkkkKX-Ln2n9ZyaTj2RgbTiKeBB8gE8eZmsxvymKlhJ0V/w300-h400/IMG_20190904_132312.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Tahle nádherná síň je čerstvě po rekonstrukci a otevřená teprve od loňského roku.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgs6lYpqoY_gjGghABZ_Mu1w4eaxEPjd-Eeqtt3rrqhR6DE16oSr5NJz6btvsVHfzkpQtr41KxpWeTinzCjz1V9U3TYfFeVmZkCgWqHKbwLVnxiPCj_zwJI2FF2qxuO5XPcGFCUepMTF9d2/s1600/IMG_20190904_132316.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgs6lYpqoY_gjGghABZ_Mu1w4eaxEPjd-Eeqtt3rrqhR6DE16oSr5NJz6btvsVHfzkpQtr41KxpWeTinzCjz1V9U3TYfFeVmZkCgWqHKbwLVnxiPCj_zwJI2FF2qxuO5XPcGFCUepMTF9d2/w300-h400/IMG_20190904_132316.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjuvXMJfSuL5Eea39QuAdXT-MzwPu-ryDHojiXGEKXaCc6bo0B6IN-31GTSUeBCm1BvBD6BlgcgsOgmsjCoVMKH9UL7vc_sNIFCpz9dy0TaO54Erodm5NM_LL05OHm-yuOxzzAa4OveG7MX/s1600/IMG_20190904_132333.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjuvXMJfSuL5Eea39QuAdXT-MzwPu-ryDHojiXGEKXaCc6bo0B6IN-31GTSUeBCm1BvBD6BlgcgsOgmsjCoVMKH9UL7vc_sNIFCpz9dy0TaO54Erodm5NM_LL05OHm-yuOxzzAa4OveG7MX/w300-h400/IMG_20190904_132333.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhLvbDrIcqBEdz_u6OKWE6nbrlV2V_-cFda-LSaUyMIesoy4qz5DId_dCSNMajn4H5Be__v5tEWdmV1ZI8M75JPtU6C3xIk1CNGCbIy0wutqBX51SI22CrnSEMaitmgq3VJBaljkQ5Hnj_n/s1600/IMG_20190904_132355.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhLvbDrIcqBEdz_u6OKWE6nbrlV2V_-cFda-LSaUyMIesoy4qz5DId_dCSNMajn4H5Be__v5tEWdmV1ZI8M75JPtU6C3xIk1CNGCbIy0wutqBX51SI22CrnSEMaitmgq3VJBaljkQ5Hnj_n/w300-h400/IMG_20190904_132355.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiY6OWE5l5aRoh8hvk2Uc5U6mkDnttmWT6G5s8vjUDw4pvLwDqaaH3DTvgJ7AcxUQWOvWxBO_-pUFL4VAIw89sDuu6-Aj-revpM3Rj0-PQKDi3VB0egVLLk6hzvOTJQFz0wWzSkzLiJFBZs/s1600/IMG_20190904_133131.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiY6OWE5l5aRoh8hvk2Uc5U6mkDnttmWT6G5s8vjUDw4pvLwDqaaH3DTvgJ7AcxUQWOvWxBO_-pUFL4VAIw89sDuu6-Aj-revpM3Rj0-PQKDi3VB0egVLLk6hzvOTJQFz0wWzSkzLiJFBZs/w300-h400/IMG_20190904_133131.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjpnSSpK4zXCb0ktcFan3EFNsq_ppEpsCxYHKFAwp1790zNbYIyPhYGrr6UVJxDGtYCOJNsf5Tx8JqXyvB0IP3iH0jt8LLuvYcf3mqd-H6BGJdvNBWJSnF4JwOY8KsYk-1M47A_mTVIzgF9/s1600/IMG_20190904_133614.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjpnSSpK4zXCb0ktcFan3EFNsq_ppEpsCxYHKFAwp1790zNbYIyPhYGrr6UVJxDGtYCOJNsf5Tx8JqXyvB0IP3iH0jt8LLuvYcf3mqd-H6BGJdvNBWJSnF4JwOY8KsYk-1M47A_mTVIzgF9/w300-h400/IMG_20190904_133614.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiFG6ySzexDfOycKd7CtmZGt-iFoP8z98cUkeVUro9YNS_g7hKe04x4a92OUFXERN7svIiJcoDOekyxppEl89anqrsjcTCySeZimsx-8AXjmbWdurU-hp-pz2Slrtkh0UG1ug8T2J1jPicV/s1600/IMG-20190904-WA0028.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1126" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiFG6ySzexDfOycKd7CtmZGt-iFoP8z98cUkeVUro9YNS_g7hKe04x4a92OUFXERN7svIiJcoDOekyxppEl89anqrsjcTCySeZimsx-8AXjmbWdurU-hp-pz2Slrtkh0UG1ug8T2J1jPicV/w400-h300/IMG-20190904-WA0028.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Legenda praví, že existuje fotka, na níž nepózuji, jako by se mi zrovna strašně chtělo čůrat. Nikdo ji ale zatím nenašel.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjfBCWdPZEavHyr2Ciu406nHKaIStbbV_jiQ3lNGzCXrLQFxNA6llKpet5cP-odClQX0qY7KAQ_mukq_xJqoCyMX3YBv48h2GdJWfpgpn8w80c8_wyVwsGpBer0kZFDH-KwQj01ErfBzQl6/s1600/IMG_20190904_133652.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjfBCWdPZEavHyr2Ciu406nHKaIStbbV_jiQ3lNGzCXrLQFxNA6llKpet5cP-odClQX0qY7KAQ_mukq_xJqoCyMX3YBv48h2GdJWfpgpn8w80c8_wyVwsGpBer0kZFDH-KwQj01ErfBzQl6/w300-h400/IMG_20190904_133652.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi5ZcTszA6RmyQIoGjd2-K_7SMD4sSd97zLrgABfFKHO4gjrojQxeET8sJv18wbDTc0QOSEuQt87T9okSyUDC0kC18LaRALf0LGrhw8Egiexu9NQ-AeHEtlu9seRKsE_qyBBXrG_ovrpEkO/s1600/IMG_20190904_134258.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi5ZcTszA6RmyQIoGjd2-K_7SMD4sSd97zLrgABfFKHO4gjrojQxeET8sJv18wbDTc0QOSEuQt87T9okSyUDC0kC18LaRALf0LGrhw8Egiexu9NQ-AeHEtlu9seRKsE_qyBBXrG_ovrpEkO/w300-h400/IMG_20190904_134258.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgkHci7BqW6ojTDvkUtKhe0WwFOMCSzTndcC9T1ZDfnrGmKwe5PCkKRIa9I6wje3NuqpzT2dcXUgrluGGEBcvNvLMXSj4b5G-W1Fx6Gxk3Gc5ZcDMJIaoa5Hg0DPk3oJH0lPw8BH6-NbtK5/s1600/IMG_20190904_135241.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgkHci7BqW6ojTDvkUtKhe0WwFOMCSzTndcC9T1ZDfnrGmKwe5PCkKRIa9I6wje3NuqpzT2dcXUgrluGGEBcvNvLMXSj4b5G-W1Fx6Gxk3Gc5ZcDMJIaoa5Hg0DPk3oJH0lPw8BH6-NbtK5/w300-h400/IMG_20190904_135241.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjP_AAtWMqoXJNUH9r5r06iysCDTq82jC8w6VVDJ8VRoErbPAMQV8nBtfgVgL6Uz0t1V0WQqbz821FI2J9EGLO0SoIh87K30IIhcWQOa6cHAM1Ezly5vPnl9HYSdu-QqNgAIjZHY0JaUDd_/s1600/IMG_20190904_135328.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjP_AAtWMqoXJNUH9r5r06iysCDTq82jC8w6VVDJ8VRoErbPAMQV8nBtfgVgL6Uz0t1V0WQqbz821FI2J9EGLO0SoIh87K30IIhcWQOa6cHAM1Ezly5vPnl9HYSdu-QqNgAIjZHY0JaUDd_/w300-h400/IMG_20190904_135328.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Vůbec nevím, proč jsem fotila zrovna tohle. Každopádně, něco mě tenkrát přimělo říct si "jo, teď si přiblížím tuhle krávu, kterou okusují lvi, a vyfotím ji!"</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjfKtm2UTdUOd7GhLf2sYq9SyMdfZadM57KAL_ZGfPJZ8_3KRIAGkLoJQbDxxpygSS8vmO1xD9fYTvUV8PS0COU1Uzoi67J3Fdyb8kpqWUlmADBrrKhCQMfa1yGPRtfHlUJJqacsS0O8_O3/s1600/IMG_20190904_140301.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjfKtm2UTdUOd7GhLf2sYq9SyMdfZadM57KAL_ZGfPJZ8_3KRIAGkLoJQbDxxpygSS8vmO1xD9fYTvUV8PS0COU1Uzoi67J3Fdyb8kpqWUlmADBrrKhCQMfa1yGPRtfHlUJJqacsS0O8_O3/w300-h400/IMG_20190904_140301.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Slečna, která mi je trochu podobná, proto jsem ji vyfotila. Jinak jsem si totiž řekla, že v muzeu moc fotit nechci, abych nesklouzla k tomu, že víc fotím než koukám na to, co fotím.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiza3C_jH22T8PDY4stl3kXxwiCZebJV163u5qYexKc9caw9h52dULo1f1KGegpKPxwvD-l_v3kVMFEhRfNg-zc2hvp0CO7Cq_KnaglcpCRTG0wsn67ccisWwx4W6Mi36LuzzEN2LTYZcwr/s1600/IMG_20190904_140344.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiza3C_jH22T8PDY4stl3kXxwiCZebJV163u5qYexKc9caw9h52dULo1f1KGegpKPxwvD-l_v3kVMFEhRfNg-zc2hvp0CO7Cq_KnaglcpCRTG0wsn67ccisWwx4W6Mi36LuzzEN2LTYZcwr/w300-h400/IMG_20190904_140344.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Portrét chlapce, který má vypadat smutně a zamyšleně</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEif-Dd3BbvAOg4e5QP8vW4OornNGOT9PhC9BeqvS3UzGxgNiFXf_hlsQDrIJupnANQwToHnwUfKAVvY_06IQTJI39UPJTAZTk-UkgOpWtH-WNYRcXyeuTJMWhhvQEloRWuKSapvYk-b-IOf/s1600/IMG_20190904_141435.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEif-Dd3BbvAOg4e5QP8vW4OornNGOT9PhC9BeqvS3UzGxgNiFXf_hlsQDrIJupnANQwToHnwUfKAVvY_06IQTJI39UPJTAZTk-UkgOpWtH-WNYRcXyeuTJMWhhvQEloRWuKSapvYk-b-IOf/w300-h400/IMG_20190904_141435.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Tohle je creepy.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhSE6TdxMIKqrZR3VWBHwG6lJEFsnAW3LQ5bWKHSr4aPMPtAJ1E07C2ZCp9fT-lThMf8l9ZIPnXf7Qe2pi_OIZ1eq0kW9xxAzwrrjfHEaGavDylvnBVsHd19LQx3oCaaa0Lyb85HTpbKUQr/s1600/IMG_20190904_142529.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhSE6TdxMIKqrZR3VWBHwG6lJEFsnAW3LQ5bWKHSr4aPMPtAJ1E07C2ZCp9fT-lThMf8l9ZIPnXf7Qe2pi_OIZ1eq0kW9xxAzwrrjfHEaGavDylvnBVsHd19LQx3oCaaa0Lyb85HTpbKUQr/w300-h400/IMG_20190904_142529.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
A tohle je krásné.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjyWiUXwpANNKhvcWUAxpiqAIOpNCUJ8rlEfMPwjSLpL6aNNP2ZylK0lnc7MZ7d4Ilsaz4af2QdqjLTBeggGVbtvJ8WEl48D9OrSBvv0Vho1DGqwszNomawByqiTWEnOmQv-T5dFVSnq-Ye/s1600/IMG_20190904_143549.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjyWiUXwpANNKhvcWUAxpiqAIOpNCUJ8rlEfMPwjSLpL6aNNP2ZylK0lnc7MZ7d4Ilsaz4af2QdqjLTBeggGVbtvJ8WEl48D9OrSBvv0Vho1DGqwszNomawByqiTWEnOmQv-T5dFVSnq-Ye/w300-h400/IMG_20190904_143549.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgBVIU0Fm8jbUY0TnzGS0KwuBnu3nlkK7iCYs5-GOqrvTgnFJQiPwgMtFHkv8VbGRxoCP-d8kwrZKCPZtk-SMm0Fhzrdu9rLPlpbvUBKiS64z-Y_f4SN_yEiV1Qk-fwMUv084_lPrwwH5B7/s1600/IMG_20190904_144141.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgBVIU0Fm8jbUY0TnzGS0KwuBnu3nlkK7iCYs5-GOqrvTgnFJQiPwgMtFHkv8VbGRxoCP-d8kwrZKCPZtk-SMm0Fhzrdu9rLPlpbvUBKiS64z-Y_f4SN_yEiV1Qk-fwMUv084_lPrwwH5B7/w300-h400/IMG_20190904_144141.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Tohle jsem fotila kvůli tomu vícenásobnému stínu.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiE62OH3ExVWFFyFm6BSsoaPA2CaG9QmrNJIeurXR9wj17bC6pW8X3Q-_6spOW-Lrut2CntxzdmRMGFPLHyi7PCa6ZhsbmjGDNAJf14RgrsrfjPBS0B0P3361H8Vj8KKkFgPA3yqndAGvla/s1600/IMG_20190904_144159.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiE62OH3ExVWFFyFm6BSsoaPA2CaG9QmrNJIeurXR9wj17bC6pW8X3Q-_6spOW-Lrut2CntxzdmRMGFPLHyi7PCa6ZhsbmjGDNAJf14RgrsrfjPBS0B0P3361H8Vj8KKkFgPA3yqndAGvla/w300-h400/IMG_20190904_144159.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
"Co koukáš na mě? Tam se koukej."</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgdFOQPgHfhn3GqjSLaJBHwdHT7bN4YlLI6_1Yw-VC_28QEKl48MyHegPweC08w6BVb5JU79qfGRWhLTgAvqGukGgKPCHgeu5bYMaZGBk9S0uPj0fgtIB0TE39839n8vFySXE8bHfCuk7rE/s1600/IMG_20190904_160130.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgdFOQPgHfhn3GqjSLaJBHwdHT7bN4YlLI6_1Yw-VC_28QEKl48MyHegPweC08w6BVb5JU79qfGRWhLTgAvqGukGgKPCHgeu5bYMaZGBk9S0uPj0fgtIB0TE39839n8vFySXE8bHfCuk7rE/w300-h400/IMG_20190904_160130.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Když jsme vylezly z Muzea krásných umění, byly jsme naprosto vyčerpané. Sedly jsme si do parku, snědly pár nektarinek a pak psaly pohledy (a snažily se shromáždit adresy, které jsme si nepříliš chytře nesepsaly, než jsme odjely na dovolenou). Občas do pohledů kreslím, sem jsem se snažila přikreslit nás dvě na tržnici - Evičku s korálema okolo krku a sebe s batohem.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEivdXK5Tv6iRYOdqFAZui899Laf70LqcQPAmk4QLHoZ4NLruptxH3eXwqtxwDrbTSsDFbLCTpE6WnSdu7OsivXM3lqJqvoB8pnkqUR2q4bPno-IKVieqMjN3VyIsQPSoniAuYF_NXnAKmnu/s1600/IMG_20190904_163036.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEivdXK5Tv6iRYOdqFAZui899Laf70LqcQPAmk4QLHoZ4NLruptxH3eXwqtxwDrbTSsDFbLCTpE6WnSdu7OsivXM3lqJqvoB8pnkqUR2q4bPno-IKVieqMjN3VyIsQPSoniAuYF_NXnAKmnu/w400-h300/IMG_20190904_163036.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Po pauze v parku jsme se přesunuly k jedněm z budapešťských lázní, ve čtvrti Városliget. Původně jsme se sem chtěly jít vykoupat, když je to tak slavné, ale pak jsme zjistily, kolik stojí vstup, a uvědomily si, že vlastně budeme mít bazén, až se přesuneme do Bratislavy, a tak jsme lázně jen několikrát obešly a pak se ztratily v přilehlém parku. Bylo to fajn.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi21bIM0CFV562K3K4WUN0oNdLglDBxiGCmpjOo_UlCZUBmwNXPMnmPrV_9A1UqhyB-JX2M3IxKj3pvymqihqTEdtxbx6s-9ameHGBJSoQoRXpVt36kWB2t28RmCZWN1aSfOtMdGbwlt1Gw/s1600/IMG_20190904_163212.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi21bIM0CFV562K3K4WUN0oNdLglDBxiGCmpjOo_UlCZUBmwNXPMnmPrV_9A1UqhyB-JX2M3IxKj3pvymqihqTEdtxbx6s-9ameHGBJSoQoRXpVt36kWB2t28RmCZWN1aSfOtMdGbwlt1Gw/w300-h400/IMG_20190904_163212.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh2EXB1uGnzpTYmejmPgLPrkfQI-U6a5gFaxctkEMpr6CTcNqKM8ZIiZUSuwS1QXkjxC5vLhIsJCF4kW07hwyz4ZhCJiAQsNLDS3vy70hWmLd-w_7WspZAFQ_8dVn3YhhvrSvVccvxHPOPI/s1600/IMG-20190904-WA0038.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1599" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh2EXB1uGnzpTYmejmPgLPrkfQI-U6a5gFaxctkEMpr6CTcNqKM8ZIiZUSuwS1QXkjxC5vLhIsJCF4kW07hwyz4ZhCJiAQsNLDS3vy70hWmLd-w_7WspZAFQ_8dVn3YhhvrSvVccvxHPOPI/w300-h400/IMG-20190904-WA0038.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMdi4tvuVbeOzlklfMcimsbDY1-gZpIDH0ugLNZKET_tnxaLvNNTX1tlF1v-2tzsnVsttjYulXy4tWc1YHj-3ZfgKa2eImlaNehFQj3gTFqchyphenhyphen_KRhGId04_rulPNenwOAhyphenhyphenwE2gmiKM2q/s1600/IMG_20190904_163714.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMdi4tvuVbeOzlklfMcimsbDY1-gZpIDH0ugLNZKET_tnxaLvNNTX1tlF1v-2tzsnVsttjYulXy4tWc1YHj-3ZfgKa2eImlaNehFQj3gTFqchyphenhyphen_KRhGId04_rulPNenwOAhyphenhyphenwE2gmiKM2q/w300-h400/IMG_20190904_163714.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Občas někde vidím takovouhle sochu, zobrazující někdejší ideál krásy, a hned jsem sama se sebou spokojenější, protože ta socha je celkem realistická.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiZBzaiOf3kD-OP1gPmpfCLdXHoT8kvga7dNNy3bbMhH3gde_dvAQUIUz1U4k1ULDV-R2PF0hacfw2u9c_9yl9FlgV8YsgKl4_D29jVU2iWUpPJWfYI_DJXRCHmgIINhfTBFQ7RXWmzrKdb/s1600/IMG-20190904-WA0035.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1599" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiZBzaiOf3kD-OP1gPmpfCLdXHoT8kvga7dNNy3bbMhH3gde_dvAQUIUz1U4k1ULDV-R2PF0hacfw2u9c_9yl9FlgV8YsgKl4_D29jVU2iWUpPJWfYI_DJXRCHmgIINhfTBFQ7RXWmzrKdb/w300-h400/IMG-20190904-WA0035.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Dokonce se mi, řekla bych, i celkem podobá.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjgu-exsy582ONhYXAkgvz1kesrQ1S8gqWL-Q4vAvFAN_t5pYuxcdOpIagzDG3TA4pLnKhsWP15C_XDieoIyd0_8aiIY0FCwHcnzx-0K1HhwjM2aaz1OUbSQwBEZjJd5ItQyto-QAv6nON7/s1600/IMG_20190904_163931.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjgu-exsy582ONhYXAkgvz1kesrQ1S8gqWL-Q4vAvFAN_t5pYuxcdOpIagzDG3TA4pLnKhsWP15C_XDieoIyd0_8aiIY0FCwHcnzx-0K1HhwjM2aaz1OUbSQwBEZjJd5ItQyto-QAv6nON7/w300-h400/IMG_20190904_163931.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxVcGNoPngSoemlZeUrQ2ClFPQZQHuk3H5nwYmvCWW0UMeBl_HFAMzGsjHd3nnDLNYEy2T7RqJVajHDYR3lMtcqTuVAu07fL-sLnI_VV_88TVMOfgfr1CXnVj3A1vQ2NQ-kCVVyheU-zsG/s1600/IMG_20190904_172457.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxVcGNoPngSoemlZeUrQ2ClFPQZQHuk3H5nwYmvCWW0UMeBl_HFAMzGsjHd3nnDLNYEy2T7RqJVajHDYR3lMtcqTuVAu07fL-sLnI_VV_88TVMOfgfr1CXnVj3A1vQ2NQ-kCVVyheU-zsG/w400-h300/IMG_20190904_172457.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Városliget je plný neuvěřitelných budov.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjWdnxgvpAqHh5aHhyphenhyphenvWYERbVT-W7Ic032RrnaEORFYz5DZacQXsHHx7oiS3UZJq0Q1SWdC2tkrirxEC6dq614dM2GQD4BGJEJFjmhnPhpqdfWMIueQPD_A8lEEjh4rCjRXitdGt9p7t46A/s1600/IMG_20190904_172703.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjWdnxgvpAqHh5aHhyphenhyphenvWYERbVT-W7Ic032RrnaEORFYz5DZacQXsHHx7oiS3UZJq0Q1SWdC2tkrirxEC6dq614dM2GQD4BGJEJFjmhnPhpqdfWMIueQPD_A8lEEjh4rCjRXitdGt9p7t46A/w300-h400/IMG_20190904_172703.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjHD5ZYeqidLUuK29zkNyChdlWKkjuwFM13AOQfp_cN43imXeYa-ttZx6PB6U9Fz1RcUVJ886gYN9WbI0p1oJhVD2Jb9wDtGV2pVAj3er8w_vmeisV6mUMR1AE8mfO7zUXuBtlbXBaNdtLc/s1600/IMG_20190904_172936.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjHD5ZYeqidLUuK29zkNyChdlWKkjuwFM13AOQfp_cN43imXeYa-ttZx6PB6U9Fz1RcUVJ886gYN9WbI0p1oJhVD2Jb9wDtGV2pVAj3er8w_vmeisV6mUMR1AE8mfO7zUXuBtlbXBaNdtLc/w400-h300/IMG_20190904_172936.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_4b7xRH1DySzv2kUmtpwcG6Kx6OLuHoppTzuYwL54sQrVDaPb6iqapkPh5f3pt5fDUb0eJgiZrnFtq3-0lUwsodw8WKMl2TyZuN8vMqco9dKxs_76CCvmUfTZ8W6YsXK4ZSrfEYuG_KvQ/s1600/IMG-20190904-WA0040.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1599" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_4b7xRH1DySzv2kUmtpwcG6Kx6OLuHoppTzuYwL54sQrVDaPb6iqapkPh5f3pt5fDUb0eJgiZrnFtq3-0lUwsodw8WKMl2TyZuN8vMqco9dKxs_76CCvmUfTZ8W6YsXK4ZSrfEYuG_KvQ/w300-h400/IMG-20190904-WA0040.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXvSZYRAPLW7CHHZrO0gPnz5tQfjLtlrlTEPETVVaUsxvNkk4MpVqkQLDh_xG2jQNl-aQm1UcYGynVRsqxSIDgG1JczIUGySw80KM85mPXjQzaQyJo_fRnkHT_eBOby79qFe9ClBb1-XQo/s1600/IMG-20190904-WA0031.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1599" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXvSZYRAPLW7CHHZrO0gPnz5tQfjLtlrlTEPETVVaUsxvNkk4MpVqkQLDh_xG2jQNl-aQm1UcYGynVRsqxSIDgG1JczIUGySw80KM85mPXjQzaQyJo_fRnkHT_eBOby79qFe9ClBb1-XQo/w300-h400/IMG-20190904-WA0031.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
"Až tyhle fotky uvidíš, budeš z nich nadšená!" říkala Evička. Tak tady je máte, třeba budete taky nadšení. Od maturitního plesu se nic nezměnilo, pořád se směju jako Vetřelec.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj1lQ66ECab7Sl8u7BsbeHgVnsbKChDtn_hmDxQaa42gS4Z28gL9DTft3vf7YfUQF23DxnYb6qH4fbqiIOModzPP0TUk6GBsuRChBeZyY1t2rwT5xKB405LlkmmHSrUS71RUxAa4HIGjuaf/s1600/IMG_20190904_175826.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj1lQ66ECab7Sl8u7BsbeHgVnsbKChDtn_hmDxQaa42gS4Z28gL9DTft3vf7YfUQF23DxnYb6qH4fbqiIOModzPP0TUk6GBsuRChBeZyY1t2rwT5xKB405LlkmmHSrUS71RUxAa4HIGjuaf/w300-h400/IMG_20190904_175826.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Po cestě zpět do centra jsme si zatančily argentinské tango na ulici.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxaetDu4pxo3_2D2CHIdghsz5ujshHhMXYsxoraCrUHHWBolFD65p5EkAqw-vMNilt8MP2exgMFiYo-awSm4NhnA31y3DzNPDoQOrC3ZBl0P_j7YJssqCro9tvqArv9kjwlaLtrthC79Ub/s1600/IMG_20190904_180214.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxaetDu4pxo3_2D2CHIdghsz5ujshHhMXYsxoraCrUHHWBolFD65p5EkAqw-vMNilt8MP2exgMFiYo-awSm4NhnA31y3DzNPDoQOrC3ZBl0P_j7YJssqCro9tvqArv9kjwlaLtrthC79Ub/w300-h400/IMG_20190904_180214.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEivsJhQKxV67CwErAw3Ozg1FRl3hYSMDAIHqe-Va6rmp6DgHEFSnT37ndDme7Qzp3QAdMqqKbfUNUr5O-2mwvuhlBFbt-f-iM7zlfLAPKt6MuJojbmi_N2IXlI_mdBAKPBzZbYCqlWpP_56/s1600/IMG_20190904_180840.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEivsJhQKxV67CwErAw3Ozg1FRl3hYSMDAIHqe-Va6rmp6DgHEFSnT37ndDme7Qzp3QAdMqqKbfUNUr5O-2mwvuhlBFbt-f-iM7zlfLAPKt6MuJojbmi_N2IXlI_mdBAKPBzZbYCqlWpP_56/w300-h400/IMG_20190904_180840.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Muzeum komunistického teroru</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiuzTV0KTHHaqPNIv_xXh7uMiXrhHPwAMtk8kB3fwDF95hBZrpaKTT5CfjYIOKwmMgdKMKpHvjULLIFNawchTFAtFIenX6LFLSUGC5QBBC3MnwhZWVKvf4CxqWhyphenhyphen9ZVxOoWvxX7ppwg3iG2/s1600/IMG_20190904_181903.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiuzTV0KTHHaqPNIv_xXh7uMiXrhHPwAMtk8kB3fwDF95hBZrpaKTT5CfjYIOKwmMgdKMKpHvjULLIFNawchTFAtFIenX6LFLSUGC5QBBC3MnwhZWVKvf4CxqWhyphenhyphen9ZVxOoWvxX7ppwg3iG2/w300-h400/IMG_20190904_181903.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Dáte si kuře s parazitní houbou?</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEix1-4dzSjYJCQz8v-Y2TzGyMlfRgULdykm-MOrNdmd_BhHScfBWQaJRSIE_P64cvlm1hG8BAdfy1Vfe8Y8yy2Qe-jerWDW91JdGsf3vhRYAxTWI8-Ju4Y24XmV91zYBed8-S90qLLCaPHe/s1600/IMG_20190904_190925.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEix1-4dzSjYJCQz8v-Y2TzGyMlfRgULdykm-MOrNdmd_BhHScfBWQaJRSIE_P64cvlm1hG8BAdfy1Vfe8Y8yy2Qe-jerWDW91JdGsf3vhRYAxTWI8-Ju4Y24XmV91zYBed8-S90qLLCaPHe/w300-h400/IMG_20190904_190925.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgjAifTyB6KB_BSX4vFs00nQnOwkoE8RS3K8P6IkEGkBZXTAqxyiq6d4OlcrbC4aNLZL5xaHW4YR2uApQ5_3WwtPfpsiSetf-AZUyoirgjYM5DuJEAdKohxUs1Jm7mSzHD9tU3Ngh0V9Los/s1600/IMG_20190904_191350.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgjAifTyB6KB_BSX4vFs00nQnOwkoE8RS3K8P6IkEGkBZXTAqxyiq6d4OlcrbC4aNLZL5xaHW4YR2uApQ5_3WwtPfpsiSetf-AZUyoirgjYM5DuJEAdKohxUs1Jm7mSzHD9tU3Ngh0V9Los/w300-h400/IMG_20190904_191350.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLegrNHkPJukVCf9CD4UztNtkI5ybaI6FCz3MYP__xPJfDZhu1p-pXBJw2CPwmoGwd_6rshcfW1RNnGtcVd0gREE_cNMp0RgIza1N7I9Mz61oIzgeBRLJwkZue75sFE4Oqe-g_UDQ5P3-9/s1600/IMG-20190904-WA0030.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1599" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLegrNHkPJukVCf9CD4UztNtkI5ybaI6FCz3MYP__xPJfDZhu1p-pXBJw2CPwmoGwd_6rshcfW1RNnGtcVd0gREE_cNMp0RgIza1N7I9Mz61oIzgeBRLJwkZue75sFE4Oqe-g_UDQ5P3-9/w300-h400/IMG-20190904-WA0030.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhUhO5JyisMT1g01Q3xNAlzKyGP_nWjpawQbxbOKcL4sm9iljhvfM7xN6m76jCT8lHc0fDuk8YEpklo1gxRQl1Qfp9jrAjWY0WUzYZ5aLpzk3nqRIoGb0BBNFtYVdkxRILiJKZi1pJ7r_4o/s1600/IMG_20190904_205229.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhUhO5JyisMT1g01Q3xNAlzKyGP_nWjpawQbxbOKcL4sm9iljhvfM7xN6m76jCT8lHc0fDuk8YEpklo1gxRQl1Qfp9jrAjWY0WUzYZ5aLpzk3nqRIoGb0BBNFtYVdkxRILiJKZi1pJ7r_4o/w300-h400/IMG_20190904_205229.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Bobek garden!</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQnfMjqwkvkA54ltBEpDt-AW-0tMsZIRDMAgmgFnrqqpV4T7EXx34zGpvuClkp81pohULafA-bqBQ4mQx1CI0pZeAok-cIXYvvv1hkU9TJuk6lRERwxCuWFeQt-oDx-uw0tLLyawwfI_nO/s1600/IMG_20190904_220953.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQnfMjqwkvkA54ltBEpDt-AW-0tMsZIRDMAgmgFnrqqpV4T7EXx34zGpvuClkp81pohULafA-bqBQ4mQx1CI0pZeAok-cIXYvvv1hkU9TJuk6lRERwxCuWFeQt-oDx-uw0tLLyawwfI_nO/w300-h400/IMG_20190904_220953.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
K večeru jsme se vypravily do takzvaných barů v ruinách. Je to přesně to, jak to zní - bary postavené v barech starých domů v židovské čtvrti. Je jich tu plno, ale ten nejznámější a nejprestižnější se jmenuje Szimpla Kert. Původně se mi dovnitř vůbec nechtělo, protože nejsem moc barový typ člověka, a navíc u vchodu stáli lidi z ochranky a všem prohledávali zavazadla, a mně není moc příjemné, když se mi někdo hrabe ve věcech (ale to, myslím, není příjemné nikomu). Nakonec jsem se ale přemohla a prošla kontrolou a ocitly jsme se na tomhle podivně magickém místě, které mi tak trošku připomínalo film Spirited Away.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQndHVRgqKj2jszR6tpXXDPurkv4CsYqlWszrO8G38nOewO14X3qrS1_d1G3tWf72LqrhZHm6lUoYBtBKP-qyZhgb36kIwGxWInJLO5MQ5JW5mycrzQtWYrBnXP4uVZxkmkP85JYc5Nun8/s1600/IMG_20190904_221957.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQndHVRgqKj2jszR6tpXXDPurkv4CsYqlWszrO8G38nOewO14X3qrS1_d1G3tWf72LqrhZHm6lUoYBtBKP-qyZhgb36kIwGxWInJLO5MQ5JW5mycrzQtWYrBnXP4uVZxkmkP85JYc5Nun8/w300-h400/IMG_20190904_221957.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Szimpla Kert je malé město ve městě. Nebo možná dokonce svět ve světě. Jedná se o několikapatrový komplex barů, plný světýlek, vůní, zvuků, lidí. Není to úplně ideální místo, pokud si chcete s někým v klidu popovídat, právě kvůli všudypřítomnému hluku. Vlastně nevím, na co je tohle místo ideální. Doteď jsem z něho trochu zmatená a mám pocit, že Szimpla Kert vyvolává příznaky opilosti, i když jste tam právě přišli zcela střízliví.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjgPnSDxoNKnZHFjsslU4qmfEy6wROINpBT4TgY2WIK_zpv4iz76EjDJQKnl8-RlLlid7m_dlplm73h-Md7M-VAAMwpqyyKqsSOhyHjz8vkT9rmiFA0aJomQJGwzVL_sEQG-JSMfZw1QA-T/s1600/IMG_20190904_222608.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjgPnSDxoNKnZHFjsslU4qmfEy6wROINpBT4TgY2WIK_zpv4iz76EjDJQKnl8-RlLlid7m_dlplm73h-Md7M-VAAMwpqyyKqsSOhyHjz8vkT9rmiFA0aJomQJGwzVL_sEQG-JSMfZw1QA-T/w300-h400/IMG_20190904_222608.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Taky se nejedná o žádný lokální bar. Szimpla Kert je plný turistů a mnohokrát jsme někde za zády zaslechly dokonce i češtinu. Tenhle podnik má dokonce i vlastní suvenýry, což jsem snad nikde jinde ještě neviděla. A přesto je to taková živá a neuspořádaná entita. Třeba tohle je foceno z malých schůdků, na nichž jsme seděly. Přímo před promítačem - ale těžko říct, co se promítalo a jestli na to někdo koukal. Chvíli jsme u promítače dokonce dělaly stínové divadlo (umíme ale jen králíky a psy), než jsme se posunuly dál.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIt2kSZDPpeGknhL1iIwweIEX6U4chxsfZj1K3lOjBcocDYNjYRphkTySTfDHY0zdlJj7-jvjOQ_tjX3DQjU1T9XEpgIGNhy-K0dnFX9zRHyQvy2RdkenXh0CelCU_-iI78KetbpBOCbJO/s1600/IMG_20190904_223645.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIt2kSZDPpeGknhL1iIwweIEX6U4chxsfZj1K3lOjBcocDYNjYRphkTySTfDHY0zdlJj7-jvjOQ_tjX3DQjU1T9XEpgIGNhy-K0dnFX9zRHyQvy2RdkenXh0CelCU_-iI78KetbpBOCbJO/w300-h400/IMG_20190904_223645.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjTt38jOD_u8Gu-W6Ddxg81EBZ0aFSMhv2bMNhBYPq-3qx2FIKBEsvkVx77xI4ldIBD9CJS9h90vp7bjxYJBurxpsGunj_2ERKDiOVL44s4ElSwdOeWtJfj3Ng2nfu1i8Va-aMjlmJm2ifs/s1600/IMG_20190904_223657.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjTt38jOD_u8Gu-W6Ddxg81EBZ0aFSMhv2bMNhBYPq-3qx2FIKBEsvkVx77xI4ldIBD9CJS9h90vp7bjxYJBurxpsGunj_2ERKDiOVL44s4ElSwdOeWtJfj3Ng2nfu1i8Va-aMjlmJm2ifs/w300-h400/IMG_20190904_223657.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnJd3zSqNeytiZJunvclvzVL7IYivSAxTGddSXQnmJUEbfMh_BZwXH6ybTaXIqB6sFJXTZIlDYIruDMlikXkNkSyql6CzdgHMl1qI27W1M_uTiuEPBiGXoibUpd6mKTfzphAKsacwQs-eK/s1600/IMG_20190904_223856.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnJd3zSqNeytiZJunvclvzVL7IYivSAxTGddSXQnmJUEbfMh_BZwXH6ybTaXIqB6sFJXTZIlDYIruDMlikXkNkSyql6CzdgHMl1qI27W1M_uTiuEPBiGXoibUpd6mKTfzphAKsacwQs-eK/w300-h400/IMG_20190904_223856.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
I když nejsem alkoholový ani barový nadšenec, jsem tímhle místem ještě teď okouzlená.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzXUly8AOhpdjD1NWv72j_zUV0WiEvv_Z8k31GEXrCd6moWXWJA-GQwprowq4DMA_dAO2H46fCyGuZBxExs7YepWDdDpvzsO2TO-ENn2kdHA-9joiobqKL8r-e0LVs4EDuGgfawLGrkuan/s1600/szimpla+kert.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="500" data-original-width="1500" height="133" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzXUly8AOhpdjD1NWv72j_zUV0WiEvv_Z8k31GEXrCd6moWXWJA-GQwprowq4DMA_dAO2H46fCyGuZBxExs7YepWDdDpvzsO2TO-ENn2kdHA-9joiobqKL8r-e0LVs4EDuGgfawLGrkuan/w400-h133/szimpla+kert.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjPhSOwUgimZQao9h0p2ikEsSn0wGqUlizPRtYs9eDwg5snYNMFFPVfQtmZOn8mfLy8Rqkm9JISbfnohFzIZeasSYMa7UMwuVL0sNjjxyLnz6zCb5ZuE10W7VzWEN7m7CxuCM4CPD9B9_gw/s1600/IMG_20190904_225421.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjPhSOwUgimZQao9h0p2ikEsSn0wGqUlizPRtYs9eDwg5snYNMFFPVfQtmZOn8mfLy8Rqkm9JISbfnohFzIZeasSYMa7UMwuVL0sNjjxyLnz6zCb5ZuE10W7VzWEN7m7CxuCM4CPD9B9_gw/w300-h400/IMG_20190904_225421.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Už byla skoro noc, když jsme v druhém patře zcela náhodou potkaly dvě Češky a chvíli si s nimi povídaly. Už ani nevím, o čem. Další ráno jsme s Evičkou konstatovaly, že asi o ničem. Taky jsem po sobě v Szimpla Kertu zanechala tuhle kočičku (zdi byly pomalované, tak jsem chtěla taky něco přidat) a pak ještě básničku o psovi, jenže tu jsem napsala na tak nepřístupné místo, že nešla vyfotit. A seděla jsem v rozbitém okně bez okenic a bylo to skvělé. Neopakovatelný a nepopsatelný večer.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjOqYxgeAcizEDWRt69-cBEevAMjapk_Z-682Dqfk0VPIiHQrar_wWEaYdDC9LoFs_7g48Qd492d_QuLTM0V_LRLFoVgpMe24Ms0gDuWmb8j8J8hYGOH-XVD5ndO_-nLx3bJsu928p9z0_S/s1600/IMG_20190905_091842.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjOqYxgeAcizEDWRt69-cBEevAMjapk_Z-682Dqfk0VPIiHQrar_wWEaYdDC9LoFs_7g48Qd492d_QuLTM0V_LRLFoVgpMe24Ms0gDuWmb8j8J8hYGOH-XVD5ndO_-nLx3bJsu928p9z0_S/w300-h400/IMG_20190905_091842.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Naše snídaně byly perfektní</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjIP-ZtDrPJf2sM3WYeQGu9kpILTDLYj3xFMoT76F2DamQ_NVdiwzBV9hAgybcDKJPLyqJt3gK3FRW0GUyotHvi3reMMhKSsDkhA-5dyvDAEhDoAX7SK4UhgdikaZgpVC-3_v5VO_-3u3Yc/s1600/IMG_20190905_094708.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjIP-ZtDrPJf2sM3WYeQGu9kpILTDLYj3xFMoT76F2DamQ_NVdiwzBV9hAgybcDKJPLyqJt3gK3FRW0GUyotHvi3reMMhKSsDkhA-5dyvDAEhDoAX7SK4UhgdikaZgpVC-3_v5VO_-3u3Yc/w300-h400/IMG_20190905_094708.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Když nám nikdo nedělal labutě z ručníků, pokusily jsme se aspoň o srdíčko z peřin.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhCachDIq03vwz7quV0FYzxb0dEkTPhmmPsfszXJ0jJlxIOu1PWc8I1U1w2aSvHr-FgM3onkSHxNOasrIB76eoAZZQOj-c5lKcZvn3HdzWKbz-fUbb7ko5RRFvwR8fMrmxafgB3g9dk_QrB/s1600/IMG_20190905_112855.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhCachDIq03vwz7quV0FYzxb0dEkTPhmmPsfszXJ0jJlxIOu1PWc8I1U1w2aSvHr-FgM3onkSHxNOasrIB76eoAZZQOj-c5lKcZvn3HdzWKbz-fUbb7ko5RRFvwR8fMrmxafgB3g9dk_QrB/w300-h400/IMG_20190905_112855.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgO-Q8tIpiNV9OQwOAzYdle0RtWmTNTVw-kgASZI2ZpvyRS7LLHc326Vqzdv3jWsrApk444XUwRPiswHkfVZvGpzQf3r-K3XG72zI1koiUUgOhM926O653wTWXTWcNyekwZUUyeZ-zn8-21/s1600/IMG_20190905_113042.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgO-Q8tIpiNV9OQwOAzYdle0RtWmTNTVw-kgASZI2ZpvyRS7LLHc326Vqzdv3jWsrApk444XUwRPiswHkfVZvGpzQf3r-K3XG72zI1koiUUgOhM926O653wTWXTWcNyekwZUUyeZ-zn8-21/w300-h400/IMG_20190905_113042.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhym9TMuCjF9MT0CRsAmnjYJgbm-ud4Yy-KcMBJtYX3UEG6mp03CLUsCI9fHg8JWcJ_yflpY6EekNqF6idvurrBiDIrHxJU2Mwd7VpMD2xD0gDYtc_YzcBVjJKSMyyc11-EvDfBQXh0LEri/s1600/IMG-20190905-WA0026.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1599" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhym9TMuCjF9MT0CRsAmnjYJgbm-ud4Yy-KcMBJtYX3UEG6mp03CLUsCI9fHg8JWcJ_yflpY6EekNqF6idvurrBiDIrHxJU2Mwd7VpMD2xD0gDYtc_YzcBVjJKSMyyc11-EvDfBQXh0LEri/w300-h400/IMG-20190905-WA0026.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Tak já už nevím, jak mám na těch fotkách stát.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhEDs8Ly0o2WmMG1_PYsc3z2UHq67ugtEqLdF2Jhn27JyKny-k1Q6HEwlxWxCW6e8JyDv-rxEMLQSK9whqbCVgoNafsq1_w6CcKAIpL1vbo2z5rNTvZdxL1oNm9X-gmaKqoXG-mI5p4d2QH/s1600/IMG_20190905_113224.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhEDs8Ly0o2WmMG1_PYsc3z2UHq67ugtEqLdF2Jhn27JyKny-k1Q6HEwlxWxCW6e8JyDv-rxEMLQSK9whqbCVgoNafsq1_w6CcKAIpL1vbo2z5rNTvZdxL1oNm9X-gmaKqoXG-mI5p4d2QH/w300-h400/IMG_20190905_113224.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Malá podzemní tržnice, možná až trochu příliš turistická, na rozdíl od té velké. Prodavač suvenýrů se nám tu snažil vnutit, že jsme krásné. Možná jsme si za ty komplimenty měly na oplátku něco koupit, ale to se nám moc nechtělo a tak jsme jely po schodech zpátky nahoru do ulic.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEicYKYNgaqnFRKt3_ogk7YpMnskkmkXaFfgdIi2XoUGOIzJJffeIJj9Q82E-6Y4Ytdit3TGVZcTUCRgj1hzICyepAYJDp_Jfn-hZGCCl34Ub14tWafm71kbII4oCS_G_tb89xdopIovZvbU/s1600/IMG_20190905_113458.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEicYKYNgaqnFRKt3_ogk7YpMnskkmkXaFfgdIi2XoUGOIzJJffeIJj9Q82E-6Y4Ytdit3TGVZcTUCRgj1hzICyepAYJDp_Jfn-hZGCCl34Ub14tWafm71kbII4oCS_G_tb89xdopIovZvbU/w300-h400/IMG_20190905_113458.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh9g7l06I2Lp8nI-G4FKaaFL0xzY-KWQPmb7zR4sp5oB129CzO5U7CxL-FFfGfEd6OS2Vvpsi7rBBcrpsPY1x1_GiwwI_Y6KdT0iiXOBNsB_KjUq3C4Itc8GLl6gAiVBiLTYu6Ne9XEH3YK/s1600/IMG_20190905_114055.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh9g7l06I2Lp8nI-G4FKaaFL0xzY-KWQPmb7zR4sp5oB129CzO5U7CxL-FFfGfEd6OS2Vvpsi7rBBcrpsPY1x1_GiwwI_Y6KdT0iiXOBNsB_KjUq3C4Itc8GLl6gAiVBiLTYu6Ne9XEH3YK/w300-h400/IMG_20190905_114055.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Tohle jsem fotila kvůli té party vlevo nahoře. Když jsem se kdysi dozvěděla, že anglický výraz pro politickou stranu je party, dlouho jsem se tomu smála, protože mi v hlavě naskočil přesně takový výjev.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhHH3b53QNHu4NlsTIZFQVHepyFmJAGKtyF08_vg-mTNc4X7LjmSUpdKoH3IPkxNeTeQKmUnbGvg7CSweINxW0gMftZXqNqxQ-6xbExP2bnr7ujgjBk9GKsCnD4qmrsRLAAQSAoWx-SHzQx/s1600/IMG_20190905_120356.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhHH3b53QNHu4NlsTIZFQVHepyFmJAGKtyF08_vg-mTNc4X7LjmSUpdKoH3IPkxNeTeQKmUnbGvg7CSweINxW0gMftZXqNqxQ-6xbExP2bnr7ujgjBk9GKsCnD4qmrsRLAAQSAoWx-SHzQx/w300-h400/IMG_20190905_120356.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Nově postavené moderní obchodní centrum Bálna (Velryba). Moc pěkné, až na to, že to bylo ještě v tak čerstvém stavu, že jsme si nebyly jisté, jestli tam vůbec můžeme, nebo jestli to je ještě stavba.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgpZ6N64lcU9TM2M1MSPrk2zLxjUw7cnW2ZOIvUjXECR53NSrWGMMefe63SGX8JMPzc3oXPbfOiBaWfpjTieNQNzYngw1c3Nb1jiBm5C9WbMussZPkMx_i-4cuh11rfBaqgQaA6eun-JuVM/s1600/IMG_20190905_120658.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgpZ6N64lcU9TM2M1MSPrk2zLxjUw7cnW2ZOIvUjXECR53NSrWGMMefe63SGX8JMPzc3oXPbfOiBaWfpjTieNQNzYngw1c3Nb1jiBm5C9WbMussZPkMx_i-4cuh11rfBaqgQaA6eun-JuVM/w300-h400/IMG_20190905_120658.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Každopádně jsme, jako ostatně po většinu našeho výletu, byly fascinované.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgy2Kv8SHvLNjqXCB3aGcd5Il4DuQYejwZ1dUX7yPosFnXv5KM-GqIMP05ZNKh9gTjnI_JwokmpXzKVNyQbZzfApHnyDQNsu6QEfnePxK3lquW6oVUIX9fI0DmKjjDkT_3Zvd9wjafL5OPP/s1600/IMG_20190905_120812.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgy2Kv8SHvLNjqXCB3aGcd5Il4DuQYejwZ1dUX7yPosFnXv5KM-GqIMP05ZNKh9gTjnI_JwokmpXzKVNyQbZzfApHnyDQNsu6QEfnePxK3lquW6oVUIX9fI0DmKjjDkT_3Zvd9wjafL5OPP/w300-h400/IMG_20190905_120812.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiFjVovU6RzjgLNqjk6Cbllr-HIZqZyv4NA6Q6brqcf19zI1LMG4ZDNJsi9CyOlQjizqqvgs0_wTquwWYfWXAhR22-qBeFx1mYxgIQMWPRoNkB3eH2zOefDEtS5oUGxk5fnxUhHBe3yBkGz/s1600/IMG_20190905_120932.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiFjVovU6RzjgLNqjk6Cbllr-HIZqZyv4NA6Q6brqcf19zI1LMG4ZDNJsi9CyOlQjizqqvgs0_wTquwWYfWXAhR22-qBeFx1mYxgIQMWPRoNkB3eH2zOefDEtS5oUGxk5fnxUhHBe3yBkGz/w400-h300/IMG_20190905_120932.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjKnO8ktQ0mLob_ex5fQUqaoTVp3rnvvUcI5NLqUBu1jFW79sXaQt80TRLuYLnRfYpIY8xg-cHyAlK4248TAA5c6qT2YA1Z6meEi-2y79VDhyA_O8Z8Kj8QgqZw6wfGKvHhveqXpXp557H5/s1600/IMG_20190905_121007.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjKnO8ktQ0mLob_ex5fQUqaoTVp3rnvvUcI5NLqUBu1jFW79sXaQt80TRLuYLnRfYpIY8xg-cHyAlK4248TAA5c6qT2YA1Z6meEi-2y79VDhyA_O8Z8Kj8QgqZw6wfGKvHhveqXpXp557H5/w400-h300/IMG_20190905_121007.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFx6w2NHs9vpwYcltO2J0uYRP189MsSAY15I4ZWSbSpGQXThRO8IL2Tr9OnlDv5_-x574ypVnep8MdLSU0y7BSE41Tdh8iS6zEFPCt8WrFhUUFSwpo1KfCZdKFW0ysJc8WIzhobKUN3Oro/s1600/IMG_20190905_133521.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFx6w2NHs9vpwYcltO2J0uYRP189MsSAY15I4ZWSbSpGQXThRO8IL2Tr9OnlDv5_-x574ypVnep8MdLSU0y7BSE41Tdh8iS6zEFPCt8WrFhUUFSwpo1KfCZdKFW0ysJc8WIzhobKUN3Oro/w300-h400/IMG_20190905_133521.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Druhá a poslední zmrzlina tohoto zájezdu: Ferrero Rocher a Kinder Joy. Jak to máte se zmrzlinovými příchutěmi? Máte radši ty ovocné nebo ty čokoládové, karamelové, kokosové a tak dál? Nebo se vám to střídá? Nebo jste schopni to kombinovat (jako například Evička)? Má základní preference jsou vždycky ty čokoládové. Na ovocné mívám náladu jen zřídka. (Vidíte, další zbytečné téma, o němž bych byla schopná psát bakalářku.)</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhDE7m0Abtyr-_2WK1hCZ48F7gK-ZhA20Ons1ttqlBBwDcmNuTO4GZcU1n_qVsN6k9rYqE81JKH-7RY8PMYEfxX4p5r5NOjQl1wTJ3Tt1hT2qE92Re-QI4l8RTbDQGA_SpYwtCL-ZoFOHNJ/s1600/IMG_20190905_134530.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhDE7m0Abtyr-_2WK1hCZ48F7gK-ZhA20Ons1ttqlBBwDcmNuTO4GZcU1n_qVsN6k9rYqE81JKH-7RY8PMYEfxX4p5r5NOjQl1wTJ3Tt1hT2qE92Re-QI4l8RTbDQGA_SpYwtCL-ZoFOHNJ/w300-h400/IMG_20190905_134530.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjulMEUjT-LAcZE-6XtYJoEOchd8LzGbmc4A_kq7PK4mD_5L4Tf6VQrrNTATYvMVjBjeGJVfQUsQEcoAGB0CL445CzeS-QXyByHfSkcukNC92XXKMw4UDfrwFpFRNAZQ9blYnwYSraDGCv8/s1600/IMG_20190905_140244.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjulMEUjT-LAcZE-6XtYJoEOchd8LzGbmc4A_kq7PK4mD_5L4Tf6VQrrNTATYvMVjBjeGJVfQUsQEcoAGB0CL445CzeS-QXyByHfSkcukNC92XXKMw4UDfrwFpFRNAZQ9blYnwYSraDGCv8/w300-h400/IMG_20190905_140244.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Roztomilá restaurace v místech, kde jsme se prvního dne ztratily při hledání hotelu.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2yQACtVaYDishJUp20Cx7XZlbqmGNaooUg4rDb2yd7XVKTtiBoJNws6X2iguCTddXOFi4-QaarnpAAzFBWYtRO58OwnbM-10XDuYVR-nCzMi5W1iUhgOpwvvEQw4D8RzFsvbXtwohiAq7/s1600/IMG_20190905_140545.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2yQACtVaYDishJUp20Cx7XZlbqmGNaooUg4rDb2yd7XVKTtiBoJNws6X2iguCTddXOFi4-QaarnpAAzFBWYtRO58OwnbM-10XDuYVR-nCzMi5W1iUhgOpwvvEQw4D8RzFsvbXtwohiAq7/w300-h400/IMG_20190905_140545.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Chlupaté prase mangalica. Jednou jsme se o něm učili v zeměpise a od té doby mi nejde do hlavy, že něco takového opravdu existuje. Vidíte můj nadšený výraz?</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiNEfxSOjUaNUqK7skNnud94_6REENYoRozIUe_0SHTBTINHQ-8h3g_kThQcVldShOoGXNA56PM-usDq113o60hLk5w4P_A_AsF5rkwZUthd68mwi4xXTgt_mISxCyyZ1hLjj3bTYYSpmSr/s1600/IMG_20190905_140552.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiNEfxSOjUaNUqK7skNnud94_6REENYoRozIUe_0SHTBTINHQ-8h3g_kThQcVldShOoGXNA56PM-usDq113o60hLk5w4P_A_AsF5rkwZUthd68mwi4xXTgt_mISxCyyZ1hLjj3bTYYSpmSr/w300-h400/IMG_20190905_140552.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Zrcadlová selfie s vycpanými ptáky (mangalica s námi splývá).</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFhZTMZhFpvTQS2s_EmzYtEKboNZoazdkOPu6WR2gRZt1Wl6EUnARvDoZAMnc8qW6EUQnJ5EGs0SzaP0n3-gqNYQj2bPk25GjzxYabGV-4J1hItc4GifXQKrbW0y65aY5p3U0KGEs99Gig/s1600/IMG_20190905_141455.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFhZTMZhFpvTQS2s_EmzYtEKboNZoazdkOPu6WR2gRZt1Wl6EUnARvDoZAMnc8qW6EUQnJ5EGs0SzaP0n3-gqNYQj2bPk25GjzxYabGV-4J1hItc4GifXQKrbW0y65aY5p3U0KGEs99Gig/w300-h400/IMG_20190905_141455.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi0_wBCkUJ5CFyMAhe7rQOts8Xe_FlEDNjOgyb-5rBPL8PgoqOdVevGNmeZ5FTgG3w1LG8HSL0x_8L42iJH1dkolzyUpc8WH72If3VCgsx193g2B8VPw_ee0gUxzBfLez3vym5HMbz3PnQv/s1600/IMG_20190905_155648.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi0_wBCkUJ5CFyMAhe7rQOts8Xe_FlEDNjOgyb-5rBPL8PgoqOdVevGNmeZ5FTgG3w1LG8HSL0x_8L42iJH1dkolzyUpc8WH72If3VCgsx193g2B8VPw_ee0gUxzBfLez3vym5HMbz3PnQv/w300-h400/IMG_20190905_155648.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
"Evi, ty ty těstoviny nějak stopuješ?"</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
"No jasně!"</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgN0zLQFMnRo1Owo3WnjwZoJ0PSmPJbFVVE2HNl1q-aEdHMSGhIKTHWXmtGrpfM8kCr9MZ0bRmxwm_mn52MLOkaKUuM1rN6fyuws1icel_sBHLnfj_iYjJFH71eK8FbAIsEVokExLB5ZbNw/s1600/IMG_20190905_160654.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgN0zLQFMnRo1Owo3WnjwZoJ0PSmPJbFVVE2HNl1q-aEdHMSGhIKTHWXmtGrpfM8kCr9MZ0bRmxwm_mn52MLOkaKUuM1rN6fyuws1icel_sBHLnfj_iYjJFH71eK8FbAIsEVokExLB5ZbNw/w300-h400/IMG_20190905_160654.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
A stopovala úspěšně. Ten sýr, co vypadá jako parmazán, je ve skutečnosti gouda, součást toho velkého nákupu, který jsme udělaly po příjezdu. Byly jsme totiž tak nadšené nízkými cenami, že jsme si nevšimly, že kupujeme obří kostku goudy v přepočtu za osmdesát korun. Vydržela nám až do vlaku do Bratislavy (tam se ale ještě dostaneme).</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiRrJ1iKeMsAjH0kEs1jh6wcxczCaFlgEiSmQ16_VENOSD_-JzLXmSaN0mmD46gVN1Yma_v4Pq0kt7SghZWBzspYxe-yYPUwJswCiEtsr7rxn0BjPjjLNtu7NUv-qBD00ZV-1rLc7YVYpi8/s1600/IMG_20190905_175659.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiRrJ1iKeMsAjH0kEs1jh6wcxczCaFlgEiSmQ16_VENOSD_-JzLXmSaN0mmD46gVN1Yma_v4Pq0kt7SghZWBzspYxe-yYPUwJswCiEtsr7rxn0BjPjjLNtu7NUv-qBD00ZV-1rLc7YVYpi8/w300-h400/IMG_20190905_175659.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Myslím, že by se to mělo číst jako škála. Ale stejně mám ráda jazykové více čí méně náhodné shody.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgeKHmWT4CwSmYBoZ9mKWxBQmhQwhXLFVsbgm-v2ALxOgpF8wILZvH9hqKv4XZyPaC9uDr1kX0ko6d48SZRjsRIyHBB9SzoeY_BzVXWs4lhHrgfhsGgRtuzLOF85EVzEai1ZFAVimwdkJ5D/s1600/IMG_20190905_175707.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgeKHmWT4CwSmYBoZ9mKWxBQmhQwhXLFVsbgm-v2ALxOgpF8wILZvH9hqKv4XZyPaC9uDr1kX0ko6d48SZRjsRIyHBB9SzoeY_BzVXWs4lhHrgfhsGgRtuzLOF85EVzEai1ZFAVimwdkJ5D/w300-h400/IMG_20190905_175707.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg2SBFMf5hvSSRx0WkCUHxMJopHnAaWlUzhxvdkqsN5uwqX66OKBdd9tziK19PeXBLyO4X1okG1DOCRZ1Z4XI6d_S-JW-jU3wtdoKlWgIZeMEzR-D3LFOrz1l5jVTbcym5y1qr_hiZS0mVX/s1600/IMG_20190905_175718.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg2SBFMf5hvSSRx0WkCUHxMJopHnAaWlUzhxvdkqsN5uwqX66OKBdd9tziK19PeXBLyO4X1okG1DOCRZ1Z4XI6d_S-JW-jU3wtdoKlWgIZeMEzR-D3LFOrz1l5jVTbcym5y1qr_hiZS0mVX/w300-h400/IMG_20190905_175718.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjCAowxvGUWE-9pWpUIHuVelF-xZuDT86DI-6qGxBrg3-E9wBvG2Y01XSMUukk9o9EegobmH2fFtM0zZVXrES8jPLmfEX4yJlfQBP5rgj8bFdA5SgWNZSsKoSXLslxHU9RQQTb3snzDf0YR/s1600/IMG_20190905_181247.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjCAowxvGUWE-9pWpUIHuVelF-xZuDT86DI-6qGxBrg3-E9wBvG2Y01XSMUukk9o9EegobmH2fFtM0zZVXrES8jPLmfEX4yJlfQBP5rgj8bFdA5SgWNZSsKoSXLslxHU9RQQTb3snzDf0YR/w300-h400/IMG_20190905_181247.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Na poslední večer jsme si naplánovaly výlet na Citadellu. Akorát jsme si pořádně nezjistily, co to je a kudy se tam jde, takže jsme si vzaly šatičky a elegantní boty a pak jsme byly překvapené, že jdeme do největšího kopce za celý náš výlet.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgq5NWNlSl0ofuNYuwdBYRlRYwfY_KqUr5i18pTQh0dagLRk_3RVY5I63gqAdJ-X-zPtyUOcnYi91Bio98MqlltHvclWmMcm_vP67OFjmj_BOgn9zMzD0jXbergYt8CpfoL6WKasOyxnGqT/s1600/IMG_20190905_182337.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgq5NWNlSl0ofuNYuwdBYRlRYwfY_KqUr5i18pTQh0dagLRk_3RVY5I63gqAdJ-X-zPtyUOcnYi91Bio98MqlltHvclWmMcm_vP67OFjmj_BOgn9zMzD0jXbergYt8CpfoL6WKasOyxnGqT/w300-h400/IMG_20190905_182337.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-X0e7jiAqxYn5HqCDjbtGik4Y4ZmyldVuvrEjrjnzJKds2Gz9_7PDO5GTcAcGT35L-WPXqHrvvrpcRN_W1oPbOb8K2xcpezV1VwFuOZ-DmVb9ZcA2QjpkRNppD9D1VVwkF-ZpqqimbFv2/s1600/IMG_20190905_183528.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-X0e7jiAqxYn5HqCDjbtGik4Y4ZmyldVuvrEjrjnzJKds2Gz9_7PDO5GTcAcGT35L-WPXqHrvvrpcRN_W1oPbOb8K2xcpezV1VwFuOZ-DmVb9ZcA2QjpkRNppD9D1VVwkF-ZpqqimbFv2/w400-h300/IMG_20190905_183528.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhGp_fBPGCd7mH-UyR_loxbgACedqdRTgZhxxgBoyEXAX3H-uBtZ3wlgB5UZYu_EMqmZ7_hBdb3fyBgl-ioP5G2D9aN4z6lzbfI-jM3ZBvE7m7Y4t6e5571Eosf_hUv5Va-o8xpkZmxS_U0/s1600/IMG_20190905_183536.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhGp_fBPGCd7mH-UyR_loxbgACedqdRTgZhxxgBoyEXAX3H-uBtZ3wlgB5UZYu_EMqmZ7_hBdb3fyBgl-ioP5G2D9aN4z6lzbfI-jM3ZBvE7m7Y4t6e5571Eosf_hUv5Va-o8xpkZmxS_U0/w400-h300/IMG_20190905_183536.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiROM1xEBCPbN6H7kWwBjRXHynJYOO8pOYL4whwizV_zdRLLHPshcWSXcwVAo2z5ahXFJAGqTY34q-Cf2LFWnyFpYupZa8JQzG81PHO-oIFA40MlYMxMiEO3-Tj5mOrq-sYDhyphenhypheniXWry-DVB/s1600/IMG_20190905_184054.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiROM1xEBCPbN6H7kWwBjRXHynJYOO8pOYL4whwizV_zdRLLHPshcWSXcwVAo2z5ahXFJAGqTY34q-Cf2LFWnyFpYupZa8JQzG81PHO-oIFA40MlYMxMiEO3-Tj5mOrq-sYDhyphenhypheniXWry-DVB/w400-h300/IMG_20190905_184054.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Nakonec jsme ale na Citadellu dorazily přímo během zlaté hodinky.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFqA6VJMO7CxyFQEMfMboMmIPu0Bb2J7sROH2ld64FXoa9mMzScEZFxpuZeJZaE7bKE6dUSCV6G7Q72EguV_0F0YndlmPQc0HzfuCjq04qIGP9W7k1QmD7EeiivYIXqV3weCfRIP8dsZ_9/s1600/IMG_20190905_184155.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFqA6VJMO7CxyFQEMfMboMmIPu0Bb2J7sROH2ld64FXoa9mMzScEZFxpuZeJZaE7bKE6dUSCV6G7Q72EguV_0F0YndlmPQc0HzfuCjq04qIGP9W7k1QmD7EeiivYIXqV3weCfRIP8dsZ_9/w300-h400/IMG_20190905_184155.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjIbiv6d92kG497XSVnCF5bU0_hz_ba603HeaOmmseypRKxAnCZaxXtKfQ9YvqyUC3z82dqTuNYhPo6brzl3zB_5gXETaIZGfMZklyCRjo19l_nqMxLbIPVJc_UWE-47Aq1W5z1QN-ccRqo/s1600/IMG-20190905-WA0019.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1126" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjIbiv6d92kG497XSVnCF5bU0_hz_ba603HeaOmmseypRKxAnCZaxXtKfQ9YvqyUC3z82dqTuNYhPo6brzl3zB_5gXETaIZGfMZklyCRjo19l_nqMxLbIPVJc_UWE-47Aq1W5z1QN-ccRqo/w400-h300/IMG-20190905-WA0019.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjJNYovj6s-jINRWR3tQb8ZPrlJZUWdTFp-d5CAZZeOrP35RTUgIPMFYtIqmMXOcr6jCZaO8FtLSSxrcfl8NvYbz0fNIhJKf3OwoEe6yASbAnUdJwykoDVr_OKGXwyNnPDU-QMfnEijkMr5/s1600/IMG-20190905-WA0022.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1126" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjJNYovj6s-jINRWR3tQb8ZPrlJZUWdTFp-d5CAZZeOrP35RTUgIPMFYtIqmMXOcr6jCZaO8FtLSSxrcfl8NvYbz0fNIhJKf3OwoEe6yASbAnUdJwykoDVr_OKGXwyNnPDU-QMfnEijkMr5/w400-h300/IMG-20190905-WA0022.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
V jistém bodě života už nelze než smát se sama sobě a nechat ostatní, ať se smějí taky. Někdy okolo maturitního plesu jsem začala (trochu egoisticky) sbírat fotky sama sebe, na kterých vypadám nějak takhle. A už jich mám plno a mám je ráda. Jednu takovou si nechám dát na hrob.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj29-1PtnH9WzaxYNtSZyV80TQ4jhdRq3ZNJ-IOd7NKY5jskoSAxuTJKYetz4-7IE4nSu8WhwNNgPEDP0SJ9m5p4qb8Zes2EYRdb9grMFNb0O-0euFtqPvJcU4Xclc3PNO6YTNDF7pouBjN/s1600/IMG_20190905_192111.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj29-1PtnH9WzaxYNtSZyV80TQ4jhdRq3ZNJ-IOd7NKY5jskoSAxuTJKYetz4-7IE4nSu8WhwNNgPEDP0SJ9m5p4qb8Zes2EYRdb9grMFNb0O-0euFtqPvJcU4Xclc3PNO6YTNDF7pouBjN/w300-h400/IMG_20190905_192111.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgSqTEIyKgQEVMXAUbmG_dcHRkxZMiaxgeoGY-P0uRqF_5iW2_XIo-QQ42kMoJy693GjkKBDcqevkPG2VntubebTYnTQaU15QBZRBK7d0sT79uwq1SO3HXNFN-0HrQEtvw5nlca4TKgWjWv/s1600/IMG_20190905_192502.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgSqTEIyKgQEVMXAUbmG_dcHRkxZMiaxgeoGY-P0uRqF_5iW2_XIo-QQ42kMoJy693GjkKBDcqevkPG2VntubebTYnTQaU15QBZRBK7d0sT79uwq1SO3HXNFN-0HrQEtvw5nlca4TKgWjWv/w400-h300/IMG_20190905_192502.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Z Bernu mám <a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjqCNsuaY2JdNc-GyVygqAenDiEdpwndB8BhurcTfTU9wFqOzapFWhU98nJUtzB6eSwWWYf63yWONqQorK9o6mNk_61xxYL56csEZd-RjQGwr2xud6cRd4xARxC8MR0zC4DeUx1PNR007IA/s1600/IMG_20190419_163918.jpg" target="_blank">fotku s kočkou</a> a tak jsem nějakou takovou chtěla i z Budapešti.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtYmWeAakt_2No6tENxkawqQFfnfu4mI2U8cES_oW98awxWsAzRYBPqRZQvMeUDVXALP8gFPd6QkAwNb30T8m5GCe_gzquhVsDjbehiwgja-6yQtTNlK_1sk25O2ICqGmfIn6zM_J8YSyT/s1600/IMG_20190905_193531.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtYmWeAakt_2No6tENxkawqQFfnfu4mI2U8cES_oW98awxWsAzRYBPqRZQvMeUDVXALP8gFPd6QkAwNb30T8m5GCe_gzquhVsDjbehiwgja-6yQtTNlK_1sk25O2ICqGmfIn6zM_J8YSyT/w300-h400/IMG_20190905_193531.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgZlo9kCtxVeahLifkX2Z9vbpGY2MdhpDFEJiP5zcZggev6emMZHSVBSV1_6tV5MBMglirI0PkFHrHTLHf7-LFimCg7BW0l1ac08pGa3N3Mt077wF2lws5ry5Icejufb2S-5-Eh78ywSS3N/s1600/IMG_20190905_194832.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgZlo9kCtxVeahLifkX2Z9vbpGY2MdhpDFEJiP5zcZggev6emMZHSVBSV1_6tV5MBMglirI0PkFHrHTLHf7-LFimCg7BW0l1ac08pGa3N3Mt077wF2lws5ry5Icejufb2S-5-Eh78ywSS3N/w300-h400/IMG_20190905_194832.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Večer jsme se přesunuly k Budínskému hradu. Bylo to opravdu působivé. Škoda jen, že jsme nemohly jít dovnitř, protože se tam zrovna pořádal národní festival vína, a nechtělo se nám za to platit.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiKUjmDZhLZW5b1ZlKSjl5qxwVgnt95hdopHlKnnrLZCfVkWoBKdKWH9pwovc5q6hehag2bxB5cjSJX36REO40ctx_fxj8JzKqNsOE7VqVgcxydpJ4ga_XXQF7KahXn6Rx1eKAUasSYW3DT/s1600/IMG_20190905_200402.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiKUjmDZhLZW5b1ZlKSjl5qxwVgnt95hdopHlKnnrLZCfVkWoBKdKWH9pwovc5q6hehag2bxB5cjSJX36REO40ctx_fxj8JzKqNsOE7VqVgcxydpJ4ga_XXQF7KahXn6Rx1eKAUasSYW3DT/w400-h300/IMG_20190905_200402.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg8HVB9ITNyfjNmu1PG_DmEgeD5K58Gh4uCVX5xfWghrjiZfKPGDhAB8Pldf2JeUEVSgu1hyphenhyphenEK3JBRoszvdnhw88ohfOxza740wqcvhqpADiiFAh9N_WQ3KyuoEvAZQb2eGje_qz2XiAalY/s1600/IMG_20190905_200419.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg8HVB9ITNyfjNmu1PG_DmEgeD5K58Gh4uCVX5xfWghrjiZfKPGDhAB8Pldf2JeUEVSgu1hyphenhyphenEK3JBRoszvdnhw88ohfOxza740wqcvhqpADiiFAh9N_WQ3KyuoEvAZQb2eGje_qz2XiAalY/w400-h300/IMG_20190905_200419.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhWzgJulu7GEognryOicsGZYfLFtN8rMROjNYGyZM6dkNVpXG-w4hCEorGS1YwrFcJb5p9DgYq0mYMlNggz_ruVsW-R5vpPEgrvpos67kW21NLMGJbkKZxJRygrQNDS6XqoyY5SuVOzWIx_/s1600/IMG_20190905_204315.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhWzgJulu7GEognryOicsGZYfLFtN8rMROjNYGyZM6dkNVpXG-w4hCEorGS1YwrFcJb5p9DgYq0mYMlNggz_ruVsW-R5vpPEgrvpos67kW21NLMGJbkKZxJRygrQNDS6XqoyY5SuVOzWIx_/w300-h400/IMG_20190905_204315.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Ten Wolford, o které zpívají Vampire Weekend v písničce <a href="https://www.youtube.com/watch?v=6VgVWJ4OrrM" target="_blank">White Sky</a>.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEidMBt80THpd_p52euFkpdZnLkiJIfNNJZYQolEr4Qr4d73OayMzIBzIPT1GY7iobxedNw1ZLbsQLLlkp75JoL0_5NORQJ3KRUeq3nUqUsZtKLVaT9QBHrclPKwAQbreirSTuKgAobQFifU/s1600/IMG_20190905_214549.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEidMBt80THpd_p52euFkpdZnLkiJIfNNJZYQolEr4Qr4d73OayMzIBzIPT1GY7iobxedNw1ZLbsQLLlkp75JoL0_5NORQJ3KRUeq3nUqUsZtKLVaT9QBHrclPKwAQbreirSTuKgAobQFifU/w300-h400/IMG_20190905_214549.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Na poslední večeři jsme se vrátily do oblasti barů v ruinách, kde jsme předešlého večera našly tenhle dvoreček s několika stánky se street food. Nakonec to bylo trošku víc nóbl, než jsme čekaly - tak například, nemohly jsme tam ani pít vlastní pití. A bylo to tam všechno dost drahé. Zato tam bylo plno veganských a vegetariánských možností. Já si dala burger s veganským sýrem (od kterého jsem byla celá ulepená nejen já, ale i stůl a Evička) a hranolky z batátů. Bylo to to nejdražší jídlo, které jsem v Maďarsku měla. Ještě pořád si nejsem jistá, jestli to stálo za to. Ale street food court byl pěkný.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiOUJrsy-d1Lyk_H6sJVLAqkctqBfcmUSlnk4XjbRjStib6GoLKDTvgL0qPhCtaPiKK3n1dFcpGOdwDfaagy4EqImXHVem0x1XXNSjzoeyIeIqwfC3Z4db-a6R_xxUfOnkGkp6q00QugvtX/s1600/IMG_20190905_222842.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiOUJrsy-d1Lyk_H6sJVLAqkctqBfcmUSlnk4XjbRjStib6GoLKDTvgL0qPhCtaPiKK3n1dFcpGOdwDfaagy4EqImXHVem0x1XXNSjzoeyIeIqwfC3Z4db-a6R_xxUfOnkGkp6q00QugvtX/w300-h400/IMG_20190905_222842.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9Ol_F9S28H7ewqpxYFfygfBoO-JXwZqivoYWGy9M_0bQon9rEVl8pMq1ml6L62QANJoy-EmXLFsKMKRlxBqHB71G488QOK5eR2NU4uOjd0KmJCFTgf5r-bxPU0Kv8N3peDZ4iAVWBYuy1/s1600/IMG_20190905_225215.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9Ol_F9S28H7ewqpxYFfygfBoO-JXwZqivoYWGy9M_0bQon9rEVl8pMq1ml6L62QANJoy-EmXLFsKMKRlxBqHB71G488QOK5eR2NU4uOjd0KmJCFTgf5r-bxPU0Kv8N3peDZ4iAVWBYuy1/w300-h400/IMG_20190905_225215.jpg" width="300" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
Popravdě nevím, co jsem se snažila na téhle fotce zachytit. Racky? Netopýry? Padající hvězdy? Létající piliny?</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBMFCZryiFQ1qjHKSAg_9648I1ye4kJROjgeVFuQ7C-bz2DHxhjpyFzZOvUizw3VA8oWMp1X88eSUA_STlJ780c9xz8rwKJ15grekIsHvximZSjoFa7HVfxENsqXkcRjjY_AgUBAdi34DK/s1600/IMG_20190905_225848.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBMFCZryiFQ1qjHKSAg_9648I1ye4kJROjgeVFuQ7C-bz2DHxhjpyFzZOvUizw3VA8oWMp1X88eSUA_STlJ780c9xz8rwKJ15grekIsHvximZSjoFa7HVfxENsqXkcRjjY_AgUBAdi34DK/w300-h400/IMG_20190905_225848.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Poslední večer v Budapešti jsme se rozhodly strávit na břehu Dunaje. Využily jsme perfektního vybavení našeho apartmánu a vzaly dvě šampaňské skleničky a sedly si na náhodné schody někde u mola, kde se zrovna kolébala velká loď čekající na vyplutí. Tenhle večer pro mě byl nejsilnější zážitek celé cesty, z důvodů, které nelze moc jednoduše popsat. Tak třeba, vždycky jsem si přála sedět u Dunaje. Zní to hrozně hloupě, přát si něco takového. Ale tak nějak se ve mně perou dvě lidské stránky; jedna si přeje být viděna a druhé je nejlíp v noci, když její dech a tichá slova splývají s tím, jak šplouchá Dunaj.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjKXLFEf10NpIqZKmImcQql6qtL14M1QESyCyF41YODOuUjUJOGzuZrogu2MBxU2aOhJO6NS-1caZwNr1EA6OzUN73Z0XqPr-JF0eN_Jx9ZN4MVoM8PW_QUkshJ4RNW0c_yxScNwOzreHyz/s1600/IMG_20190905_230001.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjKXLFEf10NpIqZKmImcQql6qtL14M1QESyCyF41YODOuUjUJOGzuZrogu2MBxU2aOhJO6NS-1caZwNr1EA6OzUN73Z0XqPr-JF0eN_Jx9ZN4MVoM8PW_QUkshJ4RNW0c_yxScNwOzreHyz/w300-h400/IMG_20190905_230001.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
A ta loď mnou hnula v úplně jiném smyslu. Vybavily se mi všechny ty osudové knižní scény, v nichž se nějaká (mnohdy poněkud vedlejší) postava jen tak mimochodem nalodí a nikdy ji už nikdo nevidí. Lodě jsou často zobrazovány jako taková nezvratná záležitost. Zhmotněná ruka osudu. Že když už někam odjedete lodí, jste prostě pryč a nedá se o tom spekulovat. Přes loď prostě vlak nejede, zvlášť přes takovouhle výletní.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
A kdoví, kam jeli tihle lidi. Rozhodně nevypadali jako jedinci prchající před vlastním životem. I když, těžko říct. Těžko soudit takhle přes několik vrstev skla a těžkého nočního vzduchu. Myslím, že jsem cestou zpátky na pokoj se slzami v očích zpívala Despacito, ale bylo to o rajčatové polévce (takže Gazpachito). Tak jo. To by stačilo, teď už víte všechno.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjM0qJpbQxQo2qwYAIhiNqnYOnPIVOi2AoFu97U8dKzwfMbG58arEKAs8dRkIKh_e4vQsekYUx0IwZcEZEi2Sv_xXsqrWEF0iJSp4qtNAxAaDQA1htUPCrDxJe274O4kPssgPG1YSQz8-r9/s1600/IMG_20190905_230257.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjM0qJpbQxQo2qwYAIhiNqnYOnPIVOi2AoFu97U8dKzwfMbG58arEKAs8dRkIKh_e4vQsekYUx0IwZcEZEi2Sv_xXsqrWEF0iJSp4qtNAxAaDQA1htUPCrDxJe274O4kPssgPG1YSQz8-r9/w300-h400/IMG_20190905_230257.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiVLkhlf_ln1Uejm__jLn2stcCB3w1ZvlN30m244dg3MqOcM0Mi9M0xE3ZnyY28pOEJ2131kNySMNXMAoOCXYX-G5Gbt5w8ml47jq9OCsuRQwRXbbAxtETuiJUcL4mOt14HaLBVPw-ue_Wp/s1600/IMG_20190906_003019.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiVLkhlf_ln1Uejm__jLn2stcCB3w1ZvlN30m244dg3MqOcM0Mi9M0xE3ZnyY28pOEJ2131kNySMNXMAoOCXYX-G5Gbt5w8ml47jq9OCsuRQwRXbbAxtETuiJUcL4mOt14HaLBVPw-ue_Wp/w400-h300/IMG_20190906_003019.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJ45BNdCYTq3di8i-q-R23ISGVWyrG3kqvwnDQamEBOlVWnTcKd1FLM_LFHuXV9zIfh_o-5Ot6KAEAAiV6LkLEdtFPuTBCajqUJN9SsjDiXoCFl8EY9z3MjvVLSM_U4cKA5IfkI8f6Z6Ro/s1600/IMG_20190906_110249.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJ45BNdCYTq3di8i-q-R23ISGVWyrG3kqvwnDQamEBOlVWnTcKd1FLM_LFHuXV9zIfh_o-5Ot6KAEAAiV6LkLEdtFPuTBCajqUJN9SsjDiXoCFl8EY9z3MjvVLSM_U4cKA5IfkI8f6Z6Ro/w300-h400/IMG_20190906_110249.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Dalšího rána jsme se sbalily a vydaly na vlakové nádraží. Tady nastal další komplikovaný úkol: musely jsme si obstarat jízdenku do Bratislavy. Nejdřív jsme myslely, že ji pořídíme přes internet, ale to nám nešlo, takže jsme přistoupily k automatům na jízdenky, které ale byly pouze pro vnitrostátní cesty, a pak jsme se přesunuly k okýnku s jízdenkami, odkud nás poslali k jinému okýnku, které bylo někde z vnější strany nádraží, a když jsme se tedy konečně propracovaly přímo k prodávající paní, bylo nám řečeno, že si musíme nechat vyjet pořadové číslo, jako v bance, ačkoliv jsme zcela jasně a bezpochyby byly na řadě.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Trochu nás uklidnilo, že tento systém se nezdál matoucí jen nám - když jsme odcházely zpět do nádražní haly, musely jsme celou tu byrokracii vysvětlovat jednomu Rumunovi s batůžkem a Rusovi s divnou sportovní taškou.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhqfQ5OcIYe9QXlhEw9YN8VRjqkFAEL8iTwQeTNKEUJTdac76dX5mSbunw2kOJxX25e9FkGBj3a-ihvOeVbvHHe8gNDYqvff99mfVcPZVgQUL6SeaBOIuJfuMUayD3c4sIoIDaqtMOS6sp2/s1600/IMG_20190906_120253.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhqfQ5OcIYe9QXlhEw9YN8VRjqkFAEL8iTwQeTNKEUJTdac76dX5mSbunw2kOJxX25e9FkGBj3a-ihvOeVbvHHe8gNDYqvff99mfVcPZVgQUL6SeaBOIuJfuMUayD3c4sIoIDaqtMOS6sp2/w300-h400/IMG_20190906_120253.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Nakonec jsme ale jízdenku sehnaly a pak našly i nástupiště, kde jsme pak ve vlaku proseděly celých čtyřicet minut, kdy už měl jet, ale místo toho prostě čekal. Tahle fotka skvěle vystihuje atmosféru celého toho rána, kdy jsme se snažily dojet do Bratislavy.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLlg6Rt8OGNjOZEeKnajV9zf9oFJ9ohj_jJqnktjftJGWsrUMlk_3d4TxKcPutMFeCJXJQvdrMwQzf642igDJD-PELZ7F-W1i3IbOuDQXy-08xNAOB4_uSIvBQJyhKCyvMOTMBgCIMnrta/s1600/IMG_20190906_145837.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLlg6Rt8OGNjOZEeKnajV9zf9oFJ9ohj_jJqnktjftJGWsrUMlk_3d4TxKcPutMFeCJXJQvdrMwQzf642igDJD-PELZ7F-W1i3IbOuDQXy-08xNAOB4_uSIvBQJyhKCyvMOTMBgCIMnrta/w300-h400/IMG_20190906_145837.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Po přibližně dvou hodinách jsme se do Bratislavy skutečně dostaly. A ve chvíli, kdy jsme vystoupily z vlaku, skončilo léto.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxK0L8VOuYYgq41cEQZK59I5e69pSY3DUX6v5KQja_r4cX20se8LRjIlLeCW6cOrBpT_o1j2e0Fnd2vVkSeqQeK5P6Xw5XWOp3ikRlYX_lRWG9OUBlTLbYFGfJ2wF9nzUhcWI_MqSnXDyN/s1600/IMG_20190906_152115.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxK0L8VOuYYgq41cEQZK59I5e69pSY3DUX6v5KQja_r4cX20se8LRjIlLeCW6cOrBpT_o1j2e0Fnd2vVkSeqQeK5P6Xw5XWOp3ikRlYX_lRWG9OUBlTLbYFGfJ2wF9nzUhcWI_MqSnXDyN/w300-h400/IMG_20190906_152115.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
První, co jsme v Bratislavě viděly, byla milá starší paní s maličkým jezevčíkem, který vypadal jako štěňátko, ale ve skutečnosti byl podobně postarší jako ta paní. A pak jsme míjely místní technickou univerzitu, kterou jsem si vyfotila, protože momentálně taky chodím na technickou univerzitu.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjXXoXGHktTblD8SAf2URSYOXsVj1OSsLrt-SX97f8LZXTAcwqy_84pAyiAuUgOCQ3qp_YE7Al3kJSK8ILoI2hYbAMgREkT7ZJZ5hRorWgqSYYM5UyNjcoIs9NdoEfelJy7HW8TsMTyGsS_/s1600/IMG_20190906_161109.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjXXoXGHktTblD8SAf2URSYOXsVj1OSsLrt-SX97f8LZXTAcwqy_84pAyiAuUgOCQ3qp_YE7Al3kJSK8ILoI2hYbAMgREkT7ZJZ5hRorWgqSYYM5UyNjcoIs9NdoEfelJy7HW8TsMTyGsS_/w300-h400/IMG_20190906_161109.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Další kapitolou je náš slovenský hotel. Omylem jsme si totiž objednaly pokoj v čtyřhvězdičkovém kongresovém hotelu někde za Bratislavou. Jelikož, jak jste jistě už poznali, nemáme rády městskou hromadnou dopravu, rozhodly jsme se z nádraží jít k hotelu pěšky, s krosnami na zádech, ještě k tomu nám začalo pršet, a když jsme k hotelu potom došly, nestačily jsme se divit. A smát té situaci. Dvě promočené turistky s krosnami zabalenými do pláštěnek přichází ke kongresovému hotelu, vchází do nablýskané recepce, a korunu tomu nasadila paní v recepci, která se nás zeptala, jestli jsme tu autem.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Pak taky pronesla větu "počkajte chviločku, ja si tu iba niečo vytlačím", což samozřejmě znamenalo, že si něco vytiskne, ale v té chvíli jsem se musela hodně držet, abych se tomu tlačení nezačala smát.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Nakonec byl čtyřhvězdičkový hotel celkem fajn a dokonce jsme se, jak jsem zmínila na začátku, i vykoupaly v tamním bazénu. Ale když se na to podívám zpětně, nejspíš se mi víc líbilo v tom maďarském apartmánu.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh67zIJS0N0dyK3hWFiZhyphenhyphent8o3FJ0ORjeCVfo8gIqhyB5zwKuaF7YCpEuIPFr-PSYcv7hRZTYmJIDqas3BT7RtzkVVQZ7hO7s_Gidz9whyYu2kylyrg_QdTVmYMVd_X6AnaZyJuxAHku3vf/s1600/IMG_20190906_185727.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh67zIJS0N0dyK3hWFiZhyphenhyphent8o3FJ0ORjeCVfo8gIqhyB5zwKuaF7YCpEuIPFr-PSYcv7hRZTYmJIDqas3BT7RtzkVVQZ7hO7s_Gidz9whyYu2kylyrg_QdTVmYMVd_X6AnaZyJuxAHku3vf/w300-h400/IMG_20190906_185727.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjVWibe3sotLNJvsPgWa5zHabrkyr6DaUnXg7W06Tv_xNCGu5eHJBHFaVCpxlEqYHcUBsW465piaQBYKflQqy5Ec27T6w8V8ihGtKRIHEwfUPEaM9WmgrEjIwTLpNNRMOAE48QEFk7Yiafm/s1600/IMG_20190906_191814.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjVWibe3sotLNJvsPgWa5zHabrkyr6DaUnXg7W06Tv_xNCGu5eHJBHFaVCpxlEqYHcUBsW465piaQBYKflQqy5Ec27T6w8V8ihGtKRIHEwfUPEaM9WmgrEjIwTLpNNRMOAE48QEFk7Yiafm/w300-h400/IMG_20190906_191814.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Bratislava zpochybňuje existenci limitních funkcí.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEizUNyQYI1YH3A0Vd_u9Kpb3l5jDb8hYIf_N_w6KWUaBd1kaV4JnqnF6iBZcZeI_PdkUf9Q0YCIqJF3Jx2JWfaUqtB4in52alVLLDNujEpZnZhqyoNLORm4rqHtyY-Iyo7KYmRLHwNqhxjY/s1600/IMG_20190906_192425.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEizUNyQYI1YH3A0Vd_u9Kpb3l5jDb8hYIf_N_w6KWUaBd1kaV4JnqnF6iBZcZeI_PdkUf9Q0YCIqJF3Jx2JWfaUqtB4in52alVLLDNujEpZnZhqyoNLORm4rqHtyY-Iyo7KYmRLHwNqhxjY/w300-h400/IMG_20190906_192425.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Večer jsme se v dešti vypravily do místního nákupního centra, protože jsme si řekly, že to je záruka toho, že se najíme. Zrovna se tam konal nějaký běh sponzorovaný jakousi velkou firmou a bylo to šílené.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgXyMJdj0sKwt_ngJiiZmbNn9XoHFxblLqU7upDt8lw1zu8BiKquRLz648YIQAOJWqfF4e0r0qc87hZsWeHzQHWtfrrOBVn7rIsRDczev6RViq7Q_hn0SR99LREt0exgQwiQvNQ0HKI87ve/s1600/IMG_20190906_195119.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgXyMJdj0sKwt_ngJiiZmbNn9XoHFxblLqU7upDt8lw1zu8BiKquRLz648YIQAOJWqfF4e0r0qc87hZsWeHzQHWtfrrOBVn7rIsRDczev6RViq7Q_hn0SR99LREt0exgQwiQvNQ0HKI87ve/w300-h400/IMG_20190906_195119.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Polooštiepok je dobrá věc, jen mi k tomu nemuseli dávat tu marmeládu.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEipGtG0MZWx0_dDPKPtvKZvbIVhnoxpqjhRIKarFanKpNpjD81saEFly4WIJSOuggvQSgM8prU1ZuqBNObEfDc9l51AiNg2jqeOdJMtGrWlYg0aphYi12cRikkWLWyMf0NsVmBCOZGhxHyv/s1600/IMG_20190906_204822.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEipGtG0MZWx0_dDPKPtvKZvbIVhnoxpqjhRIKarFanKpNpjD81saEFly4WIJSOuggvQSgM8prU1ZuqBNObEfDc9l51AiNg2jqeOdJMtGrWlYg0aphYi12cRikkWLWyMf0NsVmBCOZGhxHyv/w300-h400/IMG_20190906_204822.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Další univerzita</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj7Ur1O1sdyyqcdcTtE6lUTVfl6xr5CQ0_kT1_fcUR6y2K8rdpkfzojNt-btyvZJqLlue3o5guDp7x22m9C4ZkSAhOLUwZjWcypcb3CStaJRQWmwt-7kjlj_2_KMA9wdj4JjXFILk1E5_2B/s1600/IMG_20190906_205101.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj7Ur1O1sdyyqcdcTtE6lUTVfl6xr5CQ0_kT1_fcUR6y2K8rdpkfzojNt-btyvZJqLlue3o5guDp7x22m9C4ZkSAhOLUwZjWcypcb3CStaJRQWmwt-7kjlj_2_KMA9wdj4JjXFILk1E5_2B/w300-h400/IMG_20190906_205101.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgh3GgeA6-h2_32rooK3NQj1cN6MPV4JCD9znk1TMyRQDJReXEmqXwnPLMPdH7yyTIds3Ki1c8R6swQfimP1_-XnOVg2QQrVzgpdvizAUy_YtIR7PEItjs5oxvvlxfe31mAzcB1H5woYJBT/s1600/IMG_20190906_210619.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgh3GgeA6-h2_32rooK3NQj1cN6MPV4JCD9znk1TMyRQDJReXEmqXwnPLMPdH7yyTIds3Ki1c8R6swQfimP1_-XnOVg2QQrVzgpdvizAUy_YtIR7PEItjs5oxvvlxfe31mAzcB1H5woYJBT/w300-h400/IMG_20190906_210619.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Tady můžete vidět Bratislavský hrad, kterému se prý říká převrácený stůl (to říkala babička)</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjs4Ot7s24tM20CkKGCSuXYLZXYO_-bLDMz66bSty5TYoLEdLqRorpQMXpkDwqWtR_FIPw2Ui67beEuQeDO41nAWGkoC9IFRgFsM7XkruHzhH-e61L3B69shQXt6upZhD31sPGQenEZwhBL/s1600/IMG_20190906_211107.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjs4Ot7s24tM20CkKGCSuXYLZXYO_-bLDMz66bSty5TYoLEdLqRorpQMXpkDwqWtR_FIPw2Ui67beEuQeDO41nAWGkoC9IFRgFsM7XkruHzhH-e61L3B69shQXt6upZhD31sPGQenEZwhBL/w400-h300/IMG_20190906_211107.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Tyhle smutné ksichtíky jsem potkávala všude možně po Bratislavě. Myslela jsem, že je to místní specialita, jako třeba Liberec má kočičky z dlaždiček, ale nakonec mi bylo řečeno, že se ksichtíky nachází i v Praze. Nevadí, stejně jsou působivé. Často mám přesně takovouhle náladu. Zrovna na tomhle místě, na tom skle, se mi zdál ten výraz naprosto výstižný.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiakMFnSoXbk85UpJoOSXYY9OLDVPg1GxE_Fcx4YEExOs9CPjwwEcQ7SWGq3ZDrC-KrgtDeJ7GINoxP-Hb16PxTSjaxsi8m67d78nN3XV8kL0bZJPUmUiQQVAd4D5uEEqDsgBxmmb_Xpr1n/s1600/IMG_20190906_211249.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiakMFnSoXbk85UpJoOSXYY9OLDVPg1GxE_Fcx4YEExOs9CPjwwEcQ7SWGq3ZDrC-KrgtDeJ7GINoxP-Hb16PxTSjaxsi8m67d78nN3XV8kL0bZJPUmUiQQVAd4D5uEEqDsgBxmmb_Xpr1n/w400-h300/IMG_20190906_211249.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Málem jsme většinu bratislavských památek prošly už ten první večer, naštěstí nás zastavila tahle cedule, na níž se píše, že hradby jsou uzavřené.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjUYg0FLsf3bhpkaPosOdtXAiPDJ1Cjosl6CcAhNxh2u4jXybn0SlXBlcL0TYryOmDQooKJ-AuIPo_eNXaYmjg8i99xTPW_bclILqMe9bqxCJXZ9oxGNJP6uZD19j2CtPBKK8hMb30c_ZIA/s1600/IMG_20190906_211818.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjUYg0FLsf3bhpkaPosOdtXAiPDJ1Cjosl6CcAhNxh2u4jXybn0SlXBlcL0TYryOmDQooKJ-AuIPo_eNXaYmjg8i99xTPW_bclILqMe9bqxCJXZ9oxGNJP6uZD19j2CtPBKK8hMb30c_ZIA/w300-h400/IMG_20190906_211818.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Tohle je Ludovít Štúr.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi-9gy_oGqpstFTCQacTRhlbczA-oIc9jC4xfGkc32vMFiyTGK3EHOVIpNpw7m3GzJ9W04zB8xhlArArPImRUGg5bQIvttikuZQNA3anaVqGkctNTkE4aNMXwDso1FRtBDWZBvJuDqc1nQm/s1600/IMG_20190906_212318.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi-9gy_oGqpstFTCQacTRhlbczA-oIc9jC4xfGkc32vMFiyTGK3EHOVIpNpw7m3GzJ9W04zB8xhlArArPImRUGg5bQIvttikuZQNA3anaVqGkctNTkE4aNMXwDso1FRtBDWZBvJuDqc1nQm/w300-h400/IMG_20190906_212318.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
A tenhle pán se jmenuje Čumil.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEivD7b70dcO18jEpOVdDIshCcWlV69lKskMXn7qHQ407Wh_u68gYT-M0kNnXVVQAGksIYfaD1fVSBlwlYZKcDl3qpDwQGC8FVpMOQurnm_97kY8q-wn1jHYi_J9yCzfUM2tVr-y9hdhNcWx/s1600/IMG_20190906_212439.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEivD7b70dcO18jEpOVdDIshCcWlV69lKskMXn7qHQ407Wh_u68gYT-M0kNnXVVQAGksIYfaD1fVSBlwlYZKcDl3qpDwQGC8FVpMOQurnm_97kY8q-wn1jHYi_J9yCzfUM2tVr-y9hdhNcWx/w300-h400/IMG_20190906_212439.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQKRWDb_Vak0wTKm3WzORSycfyMJRnHKpHeDMvWSqT9ZARFjU1-qdmcjVQQpesmThDemOuG0lfAP8Xhcwz7-kJijLFWXv34VsfQjfJmR_u-_FRl782SFh-NUyqCqdR4V8b2FpYojZ6Z4R2/s1600/IMG_20190906_212608.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQKRWDb_Vak0wTKm3WzORSycfyMJRnHKpHeDMvWSqT9ZARFjU1-qdmcjVQQpesmThDemOuG0lfAP8Xhcwz7-kJijLFWXv34VsfQjfJmR_u-_FRl782SFh-NUyqCqdR4V8b2FpYojZ6Z4R2/w300-h400/IMG_20190906_212608.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Tlač! Nebo táhni?</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjFl4M5NJ4eOhpH2d6eyU6RJAM52vMF74wXmjmM4cqzxzvYZTZTkdgL9gF2adApA7adAf3HlRUxXjO9EzRTDYDuMQINi4Dnt0b8czxWFjCMUDkwfVyU1Lor1AVsEuJt4kkPFNYLfwKRgggX/s1600/IMG_20190907_110849.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjFl4M5NJ4eOhpH2d6eyU6RJAM52vMF74wXmjmM4cqzxzvYZTZTkdgL9gF2adApA7adAf3HlRUxXjO9EzRTDYDuMQINi4Dnt0b8czxWFjCMUDkwfVyU1Lor1AVsEuJt4kkPFNYLfwKRgggX/w300-h400/IMG_20190907_110849.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Dalšího dne pořád pršelo.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjP7nZZUEay792ys_MQL5eD9NyzLTptS2EobNDUI4YQ5B5LN9v0ARBhhLbM3bfeK_3kvdccW08X-OKL-9AbBorJkNIO_Gf7VKy2WZqii_HnWcMw2GSKW73krJ03g4ym5Ad5KM-go2pVSh4D/s1600/IMG_20190907_111617.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjP7nZZUEay792ys_MQL5eD9NyzLTptS2EobNDUI4YQ5B5LN9v0ARBhhLbM3bfeK_3kvdccW08X-OKL-9AbBorJkNIO_Gf7VKy2WZqii_HnWcMw2GSKW73krJ03g4ym5Ad5KM-go2pVSh4D/w300-h400/IMG_20190907_111617.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg4_ADf0lxZAqusY-gpEAdb_Ug1Lg3HAkzfShwuOBinNChNNK0RTwurLCRELgrmN62V0nnbNYfwRW8A6R2W1KaETy6qEs8909whi9hhk7k7NfeINNMjNtsZUIi6EQIAIHQitITR-DJFSMXN/s1600/IMG_20190907_113457.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg4_ADf0lxZAqusY-gpEAdb_Ug1Lg3HAkzfShwuOBinNChNNK0RTwurLCRELgrmN62V0nnbNYfwRW8A6R2W1KaETy6qEs8909whi9hhk7k7NfeINNMjNtsZUIi6EQIAIHQitITR-DJFSMXN/w300-h400/IMG_20190907_113457.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Našly jsme malou roztomilou kavárnu s malým roztomilým věšáčkem. Chtěla jsem si dát horkou čokoládu, jenže slečna za kasou říkala, že "horkú nemajú, iba bielu a mliečnu". Tak jsem se zase do té slovenštiny trochu zamotala. Nakonec jsem nějak usmlouvala, že myslím horúcu.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhuX9h9vUtOOrD28EZwN8QsZRIsEhf_HvT6Ks4ss3T-3l1-eo5Turu2PwcZzwAWXSfgNUkHMLyITnSUl0wse1ISmsbHxYeU3oIHhiOKbw_onbcXlV8aKgOxX6Bpshsh0BQ_ZjZxxvbBPKus/s1600/IMG_20190907_113551.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhuX9h9vUtOOrD28EZwN8QsZRIsEhf_HvT6Ks4ss3T-3l1-eo5Turu2PwcZzwAWXSfgNUkHMLyITnSUl0wse1ISmsbHxYeU3oIHhiOKbw_onbcXlV8aKgOxX6Bpshsh0BQ_ZjZxxvbBPKus/w300-h400/IMG_20190907_113551.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgfmHs2GmPHv96BKUCCRa0E6bQChQ1FnJIwtQiFtRV2fw8PbzjEcF0KNulWEx3e4NxJyLwyq7EoS4ofcIE7MSsGbGnAPK9kT7ZWUO2zwdFYABxlMFuj8vuMSS1rjqeWx6ot1mXvXrO_Qh7r/s1600/IMG_20190907_114854.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgfmHs2GmPHv96BKUCCRa0E6bQChQ1FnJIwtQiFtRV2fw8PbzjEcF0KNulWEx3e4NxJyLwyq7EoS4ofcIE7MSsGbGnAPK9kT7ZWUO2zwdFYABxlMFuj8vuMSS1rjqeWx6ot1mXvXrO_Qh7r/w300-h400/IMG_20190907_114854.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Keramický polštář perfektně plnil svou roli - na první pohled opravdu vypadal jako by byl měkký.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgdnk4vmpD02qt7x0NRKVFD8_aq88bZZoJkGXjxhZk_r5hPExK8y-R9m307MSVMQ7aWUVGidQr3yi3hpAOOPbWwjuk-HJzUWUl60Wj-AEWeviIbzaeH7Hvnh3Ko0zGvLSmXbGH0qQdMveEt/s1600/IMG_20190907_115520.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgdnk4vmpD02qt7x0NRKVFD8_aq88bZZoJkGXjxhZk_r5hPExK8y-R9m307MSVMQ7aWUVGidQr3yi3hpAOOPbWwjuk-HJzUWUl60Wj-AEWeviIbzaeH7Hvnh3Ko0zGvLSmXbGH0qQdMveEt/w300-h400/IMG_20190907_115520.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Tyhle krásné šaty jsem potkala uprostřed Bratislavy. Jsou skvělé, klidně bych se v nich vdávala, vlastně si myslím, že pokud se někdy vdám, bude to hlavně abych si mohla vzít nějaké takovéhle šaty.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjA1yhXMiLO9IIbcWsXcVTDtFrW0_iFo6i6AAaEWBtOBE80xvgbo0vDTdtQLTadX_Mn24cI8lfurfovvsTITxPXZLfTQife-NxiLKATVKjRCvT0FY6no4jzSRHRPjTArLL-UtiTFbYn60Kd/s1600/IMG_20190907_125513.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjA1yhXMiLO9IIbcWsXcVTDtFrW0_iFo6i6AAaEWBtOBE80xvgbo0vDTdtQLTadX_Mn24cI8lfurfovvsTITxPXZLfTQife-NxiLKATVKjRCvT0FY6no4jzSRHRPjTArLL-UtiTFbYn60Kd/w300-h400/IMG_20190907_125513.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhr34FA83HeVvA3VofY2MRITzImMKhBhKrPJXJ9H_bYUHVSQHD-zcAG3EFqTdnZQ5rLMeonMel2-FNemtVjaPmgg7w3f17SaeVdwVFCnzd7JCObXZuyqZOpmxu4tfBPZBL2eclOdn5fccWR/s1600/IMG_20190907_130659.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhr34FA83HeVvA3VofY2MRITzImMKhBhKrPJXJ9H_bYUHVSQHD-zcAG3EFqTdnZQ5rLMeonMel2-FNemtVjaPmgg7w3f17SaeVdwVFCnzd7JCObXZuyqZOpmxu4tfBPZBL2eclOdn5fccWR/w300-h400/IMG_20190907_130659.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgDLuBqA_HHM8j_TC-IeZEQbcoO6sPpl9MZ_j3xlUbldLUXvJ26naO7U-eIxqNxbwRPtCvIi4pD8XOwGoamFVvNgEMJgj4638WTttUwYE7vUsPVN1Ovuy6aQO_PjfHn_TxcitHQdHKLSjEn/s1600/IMG_20190907_130934.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgDLuBqA_HHM8j_TC-IeZEQbcoO6sPpl9MZ_j3xlUbldLUXvJ26naO7U-eIxqNxbwRPtCvIi4pD8XOwGoamFVvNgEMJgj4638WTttUwYE7vUsPVN1Ovuy6aQO_PjfHn_TxcitHQdHKLSjEn/w300-h400/IMG_20190907_130934.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Nádherný secesní kostel</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg-ph1ZLP8G0itAfS7CzBBmIno1bOpsUvVcG8CGxo5L2Bxf2sE2JQsU5MFo2T_gsE3rsstB2IbaWbdsSq4Q7AQilm8atIhKxcC9hrFVXWVflY_PB1euVMUlI-uSDNCJWhxirgMCmoGTVj1z/s1600/IMG_20190907_131051.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg-ph1ZLP8G0itAfS7CzBBmIno1bOpsUvVcG8CGxo5L2Bxf2sE2JQsU5MFo2T_gsE3rsstB2IbaWbdsSq4Q7AQilm8atIhKxcC9hrFVXWVflY_PB1euVMUlI-uSDNCJWhxirgMCmoGTVj1z/w300-h400/IMG_20190907_131051.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEimom83DVlPKdZrMwpBD6t_AjuAcdza4kGVg1BLuCec2iAYD5f8bajC-h3uj1977PhsMGJD6BDWhuMByhvXAS4CWtz6TAxBn1WHwtKjI81jFZ2pykF9lJwrKWVqcbGwb-Z2WQiFyO39wJm1/s1600/IMG_20190907_131109.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEimom83DVlPKdZrMwpBD6t_AjuAcdza4kGVg1BLuCec2iAYD5f8bajC-h3uj1977PhsMGJD6BDWhuMByhvXAS4CWtz6TAxBn1WHwtKjI81jFZ2pykF9lJwrKWVqcbGwb-Z2WQiFyO39wJm1/w300-h400/IMG_20190907_131109.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh18TN87nlBQRORPKRRcQtI3U-mX07kod4pwsqu5uj7DOIt_ey8V3muGYyfzxU6-NCBJBSsA0wt5yORISAcZO6f1AX_-oU1zS6NuB0dR-6jmLvj3tqkFoMGoYAQE0h0Mx9EjavGJsF9kHc7/s1600/IMG_20190907_131424.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh18TN87nlBQRORPKRRcQtI3U-mX07kod4pwsqu5uj7DOIt_ey8V3muGYyfzxU6-NCBJBSsA0wt5yORISAcZO6f1AX_-oU1zS6NuB0dR-6jmLvj3tqkFoMGoYAQE0h0Mx9EjavGJsF9kHc7/w300-h400/IMG_20190907_131424.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9B_GQRXOFFdbwnFsj7_PpVoJJygHrPbI3c3g7e4LxXLF_ZxrKmzG4hjaWxiyEPfYXXOmjbOH2eYixfXA3kObRba_6R84h5VzuMBJbiE61S9t_1sibVSCGGR_KJDr62sTt8roxQx1X8B-z/s1600/IMG_20190907_132109.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9B_GQRXOFFdbwnFsj7_PpVoJJygHrPbI3c3g7e4LxXLF_ZxrKmzG4hjaWxiyEPfYXXOmjbOH2eYixfXA3kObRba_6R84h5VzuMBJbiE61S9t_1sibVSCGGR_KJDr62sTt8roxQx1X8B-z/w400-h300/IMG_20190907_132109.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Bratislavou taky teče Dunaj. Nábřeží v Budapešti a to bratislavské jsou, řekla bych, trochu kontrasty.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEin_1TQxlTpyfiN68CN72kpsGzS-wEN_ZqkFQOSL0jPsC9x9rV8Jh5ct6j6QFu055E18nTKC09BOHH08_8utmRUPdQQbTjPwwozGq-zA3QdmUUqSG3LZLwfYwJmZA1W-28Azx9_R3IXPnbt/s1600/IMG_20190907_133950.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEin_1TQxlTpyfiN68CN72kpsGzS-wEN_ZqkFQOSL0jPsC9x9rV8Jh5ct6j6QFu055E18nTKC09BOHH08_8utmRUPdQQbTjPwwozGq-zA3QdmUUqSG3LZLwfYwJmZA1W-28Azx9_R3IXPnbt/w400-h300/IMG_20190907_133950.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiq9CkRa80S_VQX9r-EhNqFE0IrncnHVgMYmv3Uo3avueFqoZ9e2zbCOSYZk5EZ8ZlgT2VD6I9DO29No59FYV2HRvxQkM4AjxZV0ZbV4WPIJ8fjGFxk_uTCrJLJnX55OCoT7boAFw4btSXC/s1600/IMG_20190907_141745.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiq9CkRa80S_VQX9r-EhNqFE0IrncnHVgMYmv3Uo3avueFqoZ9e2zbCOSYZk5EZ8ZlgT2VD6I9DO29No59FYV2HRvxQkM4AjxZV0ZbV4WPIJ8fjGFxk_uTCrJLJnX55OCoT7boAFw4btSXC/w300-h400/IMG_20190907_141745.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Dalšího dne odpoledne jsme se vydaly na hrad. Bylo to fajn. Po cestě jsme potkaly tohohle zajíce a taky nám bylo fakt vedro.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgqNOs60xujRDAZnwGENInBOxQ6_zJJZ-5oiN6XUeYmedaZ0YW4lke5cTgOtNei03mYEvukjiOl82f_0q_TwI3mK61J36HOK5dPWU6KJcUQaA-N94ruGdpbinoyWIdZ_KPRQT88BbbYr_Th/s1600/IMG_20190907_142500.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgqNOs60xujRDAZnwGENInBOxQ6_zJJZ-5oiN6XUeYmedaZ0YW4lke5cTgOtNei03mYEvukjiOl82f_0q_TwI3mK61J36HOK5dPWU6KJcUQaA-N94ruGdpbinoyWIdZ_KPRQT88BbbYr_Th/w400-h300/IMG_20190907_142500.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgZj8hLqejsdKIWGBL_qGE8v6fTT1pzHb0iGiC3vt5sixbyGXhPcwVXUu36VQZfXRyFi5RH-R0oJtYQR1mZJ-F-g-cLrkkfaLJrbuHdUQqZEsR0HycYw8Cv5Do7cVHldA99noXyeMJki0Gt/s1600/IMG_20190907_142703.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgZj8hLqejsdKIWGBL_qGE8v6fTT1pzHb0iGiC3vt5sixbyGXhPcwVXUu36VQZfXRyFi5RH-R0oJtYQR1mZJ-F-g-cLrkkfaLJrbuHdUQqZEsR0HycYw8Cv5Do7cVHldA99noXyeMJki0Gt/w400-h300/IMG_20190907_142703.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_-XTwjPCmLcTC3slnc1qndfMqraPv__8MlKOaiIPCmR30FkFeJfii0Oa3ANX5lPnSBNwT0uOC902dlQzvw3PAYdbo5p5MkhS_L3dvj_dlam9Q0_zTEzASNQBTjfOX6hJK6eIFYGRMJUdw/s1600/IMG_20190907_143006.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_-XTwjPCmLcTC3slnc1qndfMqraPv__8MlKOaiIPCmR30FkFeJfii0Oa3ANX5lPnSBNwT0uOC902dlQzvw3PAYdbo5p5MkhS_L3dvj_dlam9Q0_zTEzASNQBTjfOX6hJK6eIFYGRMJUdw/w400-h300/IMG_20190907_143006.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Na hradě taky vznikla moje snad nejoblíbenější fotka z celého výletu</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-38s8yQr7U-lXHmUnyxzZs5O80bnlj9pWBkVKZT4ow1YTedGYKoXvt-SwGBOZ_9lDzDRnJXfb67-kAn8Jx5dk__Px11PuAdgjI5_EuvHBlVM7tIEq6WvsDDhyphenhyphen0GE4UHxYuj61SsFWFssw/s1600/IMG_20190907_143009.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-38s8yQr7U-lXHmUnyxzZs5O80bnlj9pWBkVKZT4ow1YTedGYKoXvt-SwGBOZ_9lDzDRnJXfb67-kAn8Jx5dk__Px11PuAdgjI5_EuvHBlVM7tIEq6WvsDDhyphenhyphen0GE4UHxYuj61SsFWFssw/w400-h300/IMG_20190907_143009.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEidz39ZxmP1BMOonaEbDoaBOrE_xIiIuV_XABM3_bMkzH7fnsSTCX5SBN8UKX0EmN0rUCVdnTgPuFeFmGICucHnwhquTZE-mfVPicQHAEnzO1iPkIz5B0eXHuijuc4dYv4nmgVWgfsRVQjY/s1600/IMG_20190907_143012.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEidz39ZxmP1BMOonaEbDoaBOrE_xIiIuV_XABM3_bMkzH7fnsSTCX5SBN8UKX0EmN0rUCVdnTgPuFeFmGICucHnwhquTZE-mfVPicQHAEnzO1iPkIz5B0eXHuijuc4dYv4nmgVWgfsRVQjY/w400-h300/IMG_20190907_143012.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgVXUTj4B6Z_bK3j5DV2Tokx7bOPqhMYYfg6mcez2R-21EbHXvRTJcAAjBJYlsHfTIOIvF3RpuAZoOHrPm8SIAxea6xG5Tfo6RRBrkEeex2Zfa071ZQpK2aVY5lxNvBV851TJhysvXvTew7/s1600/IMG_20190907_143126.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgVXUTj4B6Z_bK3j5DV2Tokx7bOPqhMYYfg6mcez2R-21EbHXvRTJcAAjBJYlsHfTIOIvF3RpuAZoOHrPm8SIAxea6xG5Tfo6RRBrkEeex2Zfa071ZQpK2aVY5lxNvBV851TJhysvXvTew7/w300-h400/IMG_20190907_143126.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Celý náš výlet se nesl v duchu toho, že nechceme moc utrácet, a nic se nezměnilo ani tady. Nezaplatily jsme si prohlídku vnitřku hradu, stačilo nám projít si nádvoří. Ale taky jsme vlezly do téhle místnosti plné stříbrného nádobí ve vitrínách. Dodnes nevíme, jestli jsme se tam dostaly omylem anebo jestli opravdu nebylo potřeba platit vstupné.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhoqMVhGPS8Kvro7Jg9fb3QxxR1x_si7VpkH0cy6qbCibD6YYNiQan8LUnSPHud0W67L8oJ9mIRer3nvcTABbYFZa3dY4qgiS-WVYgeOPkgaKG0D2T0ZSPGzs1Bm_nLkGWSPFsOHqeNnP30/s1600/IMG_20190907_143618.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhoqMVhGPS8Kvro7Jg9fb3QxxR1x_si7VpkH0cy6qbCibD6YYNiQan8LUnSPHud0W67L8oJ9mIRer3nvcTABbYFZa3dY4qgiS-WVYgeOPkgaKG0D2T0ZSPGzs1Bm_nLkGWSPFsOHqeNnP30/w300-h400/IMG_20190907_143618.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Tyhle černé kalhoty si zažily své - protože jsem se snažila balit úsporně a tak jsem s sebou jiné dlouhé kalhoty nevzala.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhzDRQTSJbTl12y60GC0WNauYKBB9vWJ9EvFN5qdX-QjpDOGz-j9VabRspBvsgO86pdIo8mgU_svblbGNq00kVakVcbJoPJaxTEJoxESttHGJpJUqrcSWCScYPUp6VbstFHS85_8JxKSFB9/s1600/IMG-20190908-WA0011.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1126" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhzDRQTSJbTl12y60GC0WNauYKBB9vWJ9EvFN5qdX-QjpDOGz-j9VabRspBvsgO86pdIo8mgU_svblbGNq00kVakVcbJoPJaxTEJoxESttHGJpJUqrcSWCScYPUp6VbstFHS85_8JxKSFB9/w400-h300/IMG-20190908-WA0011.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Kdysi dávno mi jedna holka řekla, že jsem taková barokní. Tady máte fotku, která to buď potvrzuje, nebo popírá, sama si nejsem jistá.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiqnxXprMEh-BMrlnn1k7ECehT_E2XjEWXlflzmnp1mH7D_aAs31bBwxNaZePnZZ64iO_7a7ur6VyWISzKOSJ_lvghMaYR5yCq1GogkQui8gbs_wtbSI571CWTv8rYbg8BpUHkgH2vKghyphenhyphenQ/s1600/IMG_20190907_150029.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiqnxXprMEh-BMrlnn1k7ECehT_E2XjEWXlflzmnp1mH7D_aAs31bBwxNaZePnZZ64iO_7a7ur6VyWISzKOSJ_lvghMaYR5yCq1GogkQui8gbs_wtbSI571CWTv8rYbg8BpUHkgH2vKghyphenhyphenQ/w400-h300/IMG_20190907_150029.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEie345o4VVkhcUbanIDi60bYEDUzjxPMeeqo4vfvG4x_p0xjutOJzKnlspHqmEhcCzj6xYkbPKMTWrVLd3d6dGrgUrDQtiEIh8P3NtDxSwS4awaeQklct6ZX4TB9wdCpZ1cvehoZ1k4iKld/s1600/IMG_20190907_150036.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEie345o4VVkhcUbanIDi60bYEDUzjxPMeeqo4vfvG4x_p0xjutOJzKnlspHqmEhcCzj6xYkbPKMTWrVLd3d6dGrgUrDQtiEIh8P3NtDxSwS4awaeQklct6ZX4TB9wdCpZ1cvehoZ1k4iKld/w400-h300/IMG_20190907_150036.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Nevím, jestli jsem za ty tři dny, které jsme tu strávily, plně pojala charakter a atmosféru slovenského hlavního města. Ale kouzlo Bratislava má, to bezpochyby. Líbí se mi tu. Od historického centra města po sídliště Petržalka a Sad Janka Král'a.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhUXkCksRU1-NdIXysTVcNwRKBQ1Q_1sS6Sh0Q62xLKbHyCQcKGWH6uOZMLHhJVaHe2rebuMzH0p0PlAanUTat5PfIlnI1x1AFcFXd8aPvYpwdcqg1hY-TYxkPbHzqqUQnaRRZQj1qxieO1/s1600/IMG_20190907_151329.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhUXkCksRU1-NdIXysTVcNwRKBQ1Q_1sS6Sh0Q62xLKbHyCQcKGWH6uOZMLHhJVaHe2rebuMzH0p0PlAanUTat5PfIlnI1x1AFcFXd8aPvYpwdcqg1hY-TYxkPbHzqqUQnaRRZQj1qxieO1/w400-h300/IMG_20190907_151329.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Zo života jednej mačky (tak se jmenovala jedna moje povídka, kterou jsem v roce 2012 psala do literární soutěže Domu národnostních menšin, a v rámci nějakých československých dní jsem s ní tu soutěž vyhrála, a před pár týdny se ke mně dostal občasník Domu národnostních menšin, v kterém je moje fotka z období, kdy mi bylo 13. Jen tak mimochodem.)</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhSu6nxQP9ABWgDUKE-W09au2r5mhhTp6AeNHDRQ6UGJyCSW_oWIFVtpmFtKqZiys04HGixYp7KGUbACPgLE9QHRY1jxNVY7cK3IPSOsNgxcQHUWpUUYnkwkX_7OPzJqsPsb9QfbJXUJaSF/s1600/IMG_20190907_151458.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhSu6nxQP9ABWgDUKE-W09au2r5mhhTp6AeNHDRQ6UGJyCSW_oWIFVtpmFtKqZiys04HGixYp7KGUbACPgLE9QHRY1jxNVY7cK3IPSOsNgxcQHUWpUUYnkwkX_7OPzJqsPsb9QfbJXUJaSF/w400-h300/IMG_20190907_151458.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Já taky.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgpojWBIt6lD8MO3AcAwQVqwngHxib-BT5xUwFfFC2xRSqCq8TOL6OFDnaU1HuEDk2L5EGDmQe0hNpovMywH1zQwBtTIzmg73j33xbJK98-K6L0r8lQjX9FoPwHBjySrJT4yq6NwLmxuKL1/s1600/IMG_20190907_225233.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgpojWBIt6lD8MO3AcAwQVqwngHxib-BT5xUwFfFC2xRSqCq8TOL6OFDnaU1HuEDk2L5EGDmQe0hNpovMywH1zQwBtTIzmg73j33xbJK98-K6L0r8lQjX9FoPwHBjySrJT4yq6NwLmxuKL1/w300-h400/IMG_20190907_225233.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9SyQULESD0khe5YEUIlWH_UKKgIWJklgVO0_6ZA20KUwai1wR6Deo7tye2O1ulK6qgVTov73HcrBLX4SW8euWOOXknSt9eQfAi-35ZLXJjXP3h-c1K2qsCef9Ors83fWHnq0ELxx_mnBY/s1600/IMG_20190907_225239.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9SyQULESD0khe5YEUIlWH_UKKgIWJklgVO0_6ZA20KUwai1wR6Deo7tye2O1ulK6qgVTov73HcrBLX4SW8euWOOXknSt9eQfAi-35ZLXJjXP3h-c1K2qsCef9Ors83fWHnq0ELxx_mnBY/w300-h400/IMG_20190907_225239.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Citát z předchozí fotky v praxi</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiE6NG9QsTCE-38DdEkwoJxOVX1C3RS1KAquplW3InDhQbYkEfnqigDJ_9-JYUIJy-uLAqEBiMHCMupd6AJOsfWVjTiHV0xa_KumLODAkDHkfEneNlHHmjLLPDOlCu5FewgT9C1eOOghdfp/s1600/IMG_20190908_160911.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiE6NG9QsTCE-38DdEkwoJxOVX1C3RS1KAquplW3InDhQbYkEfnqigDJ_9-JYUIJy-uLAqEBiMHCMupd6AJOsfWVjTiHV0xa_KumLODAkDHkfEneNlHHmjLLPDOlCu5FewgT9C1eOOghdfp/w300-h400/IMG_20190908_160911.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Nic ve zlém, ale tohle se mi zdá fakt hodně ujeté. Vážně existují lidé, kterým nevadí vymačkávat si sýr rovnou na jazyk? Ale tak víte co, ať si každý dělá, co se mu líbí.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgoDCeGCAKwszJvtZvC2DJXcfH2uR5VxzI6rV3c3j3iyUQir0jWBf3Vba0g0K9xQGNX9IcleJxLIMivdmh881GrrSt66lkLLMcBOHgFIY6A8nZXVTcfel1ty84HsnDI3DNVb3dIU3R9clII/s1600/IMG_20190908_162357.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgoDCeGCAKwszJvtZvC2DJXcfH2uR5VxzI6rV3c3j3iyUQir0jWBf3Vba0g0K9xQGNX9IcleJxLIMivdmh881GrrSt66lkLLMcBOHgFIY6A8nZXVTcfel1ty84HsnDI3DNVb3dIU3R9clII/w400-h300/IMG_20190908_162357.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh1WThxKxD9f6VqUNEfqUYiHY74UDWMsljWH7RlkNuwAqJW8g-GfHx3IawfhFCESdhYS3PAJgwzlBcehIDM-sp-MG4jqLFgXqWRoxR6RpcjvUnoY9nTF9rnayOmpg2UfPQ__rBZbRyOxs36/s1600/IMG_20190908_165554.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh1WThxKxD9f6VqUNEfqUYiHY74UDWMsljWH7RlkNuwAqJW8g-GfHx3IawfhFCESdhYS3PAJgwzlBcehIDM-sp-MG4jqLFgXqWRoxR6RpcjvUnoY9nTF9rnayOmpg2UfPQ__rBZbRyOxs36/w400-h300/IMG_20190908_165554.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Where is tea, there is love. Já vám nevím. Dalo by se o tom polemizovat. Ale do výlohy čajovny je to hezký.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgmruD4zpHLHAZYjMoXFUx3UkTaJsoi1FhMk2nYDBz07egmEZNuYJRhb7TSL8CXt5g8PeQqWrMw5irIpV6Nq8TBSCc6haQ1wH31zKYuTpxLuDxlyFbWsgULK-IE8L332lPAGiIkWLNlmQcE/s1600/IMG_20190908_170743.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgmruD4zpHLHAZYjMoXFUx3UkTaJsoi1FhMk2nYDBz07egmEZNuYJRhb7TSL8CXt5g8PeQqWrMw5irIpV6Nq8TBSCc6haQ1wH31zKYuTpxLuDxlyFbWsgULK-IE8L332lPAGiIkWLNlmQcE/w300-h400/IMG_20190908_170743.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzUidVT9W9KOVHlPhaimGKdVpMgrb4ucvK3PvooQi90wQ-T8QVwJihZHL_MDMmEX9z0s3MhJ29Tr_j4r5NA2rAgl0R5vjpBKUtxj9HDyJQKlbAbVcpm9a6llSbG-vK01VFZjjAfG-nUnbM/s1600/IMG_20190908_171710.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzUidVT9W9KOVHlPhaimGKdVpMgrb4ucvK3PvooQi90wQ-T8QVwJihZHL_MDMmEX9z0s3MhJ29Tr_j4r5NA2rAgl0R5vjpBKUtxj9HDyJQKlbAbVcpm9a6llSbG-vK01VFZjjAfG-nUnbM/w400-h300/IMG_20190908_171710.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Někdo chodí po Bratislavě a píše tyhle hodně, ale opravdu hodně relatable věci.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgC1_77Y9W49GrtfER0OVfBWSMR7rmtxVwj85yZhOMzmT8OjTPmqO6tQqKg8Zztn3DZsqm2D-9yzEqYw_7lZPicwbA91y-95k8-fbI86s16IxmkI2JOaum0MvxJbt3f-WW2REJHwI08-ZVk/s1600/IMG_20190908_172928.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgC1_77Y9W49GrtfER0OVfBWSMR7rmtxVwj85yZhOMzmT8OjTPmqO6tQqKg8Zztn3DZsqm2D-9yzEqYw_7lZPicwbA91y-95k8-fbI86s16IxmkI2JOaum0MvxJbt3f-WW2REJHwI08-ZVk/w300-h400/IMG_20190908_172928.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Z nějakého důvodu jsem si myslela, že tohle bude efektní fotka, ale není. Jsou to prostě nohy.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgAgYnzH9ZG2edqGsIslfBcFM5mcvhgp_lhQsYhNIBVKmgPtP9MagaIESXcyojbCnBw5B2KO_ZtnToRLBJ8JeZytOxFhgWtk7x3nYECaNA0KxBp0h4G0zpPs4JPV93QT7jIbCZaueHO23np/s1600/IMG_20190908_175239.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgAgYnzH9ZG2edqGsIslfBcFM5mcvhgp_lhQsYhNIBVKmgPtP9MagaIESXcyojbCnBw5B2KO_ZtnToRLBJ8JeZytOxFhgWtk7x3nYECaNA0KxBp0h4G0zpPs4JPV93QT7jIbCZaueHO23np/w300-h400/IMG_20190908_175239.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Kavárna Depresso byla plně obsazená, jinak bychom si tam jistě šly sednout.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgHUSedsAH11pZ48kD3W7tvx7pIpCdLxHxZLTQOhHUrGdauVgknrd0rjANbjB8SxetEzPWECyCp5xlc_q8ITZenshIfXfjhBHcORgb6hoFEVibrB1cAvQXLGQ8cqtbUGkKJ6l5F4NBM9JpV/s1600/IMG_20190908_181412.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgHUSedsAH11pZ48kD3W7tvx7pIpCdLxHxZLTQOhHUrGdauVgknrd0rjANbjB8SxetEzPWECyCp5xlc_q8ITZenshIfXfjhBHcORgb6hoFEVibrB1cAvQXLGQ8cqtbUGkKJ6l5F4NBM9JpV/w400-h300/IMG_20190908_181412.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjVa7aylhngA00AcKm9yGaTcvuQ36VnHfGWGoDtQDMzD0XJT69XI22wZ6UMz7s4V_fS6vViZ2XXAKe3MYxtk84iE7Cv3Y_BJck4mqSFb67VpODbLwoN7JOf51pNWDikTSTFXWk7aN7sT2hh/s1600/IMG_20190908_181507.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjVa7aylhngA00AcKm9yGaTcvuQ36VnHfGWGoDtQDMzD0XJT69XI22wZ6UMz7s4V_fS6vViZ2XXAKe3MYxtk84iE7Cv3Y_BJck4mqSFb67VpODbLwoN7JOf51pNWDikTSTFXWk7aN7sT2hh/w300-h400/IMG_20190908_181507.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9U96XcYsEhKZ0S3-9XLOtu_S4864CBdO1dTxYkn81miHMMzDQEMBuD8JeICKF1FWU-qh9F1eghjDAz1QunxuxiEinrsB5h5pA_IPRCB_P7ysGdMl1GqDMJhKN5QsZGtbe-MDKqQUY7-z3/s1600/IMG_20190908_182228.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9U96XcYsEhKZ0S3-9XLOtu_S4864CBdO1dTxYkn81miHMMzDQEMBuD8JeICKF1FWU-qh9F1eghjDAz1QunxuxiEinrsB5h5pA_IPRCB_P7ysGdMl1GqDMJhKN5QsZGtbe-MDKqQUY7-z3/w300-h400/IMG_20190908_182228.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Podivná figurína, která mě trumfla v chce-se-mi-čůrat póze</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiX0SeLArbEkgyvB9EKfErM6L4c5Yq7JzUIE6zyB70jV2t82ONgLk94ggDWV0Hq6UHfble49xmb-BgB0HRmAzOo2lDTsmZvLNln7XoH4OfgBdBppsCbh4NbLXosyy7FiWifC1DYZq-AVHoh/s1600/IMG_20190908_182254.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiX0SeLArbEkgyvB9EKfErM6L4c5Yq7JzUIE6zyB70jV2t82ONgLk94ggDWV0Hq6UHfble49xmb-BgB0HRmAzOo2lDTsmZvLNln7XoH4OfgBdBppsCbh4NbLXosyy7FiWifC1DYZq-AVHoh/w300-h400/IMG_20190908_182254.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Selfie mezi nohama podivné figuríny</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhst8LmVy3Z5X3BsZHBqny1eg4XuajyNMmmenzbaQW_f20LAq29HMJ9xgyMUM7sXCruVl09Kgnrftm05U24lyUhLRCMOPxIyr3mPZwh2McEflrjzVyrPe9gPXzYDT9UerDEMEKEGhywkn0y/s1600/IMG_20190908_182458.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhst8LmVy3Z5X3BsZHBqny1eg4XuajyNMmmenzbaQW_f20LAq29HMJ9xgyMUM7sXCruVl09Kgnrftm05U24lyUhLRCMOPxIyr3mPZwh2McEflrjzVyrPe9gPXzYDT9UerDEMEKEGhywkn0y/w300-h400/IMG_20190908_182458.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Myslím, že podobný optický klam je na budově na pražském Andělu</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiMJryyHNSvkWq-DyQZsMxYBSR8MsmaQbn0z4PZM5dTs7IbfVrfsi0LG5bnHjI3ejefNvzqqPT86J07zfd-FD0WcCCfzMsXszLBXMw0Ci1heYFK5lEJ9reXRLZ3yaHEFBgxfRaI5sgR2v47/s1600/IMG_20190908_192101.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiMJryyHNSvkWq-DyQZsMxYBSR8MsmaQbn0z4PZM5dTs7IbfVrfsi0LG5bnHjI3ejefNvzqqPT86J07zfd-FD0WcCCfzMsXszLBXMw0Ci1heYFK5lEJ9reXRLZ3yaHEFBgxfRaI5sgR2v47/w300-h400/IMG_20190908_192101.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Poslední večer jsme se rozhodly strávit v Baudelaire baru Evil Flowers. Protože Květy zla jsou moje srdeční záležitost. Když mi bylo asi čtrnáct, šla jsem na recitační soutěž s básní Zdechlina, jenže mi bylo řečeno, že na to, aby mi někdo uvěřil to, co říkám, jsem až moc éterická bytost. Od té doby se mi doma shromáždily tři výtisky Květů zla, a pořád jsem z nich nadšená, i když už se nesnažím recitovat Zdechlinu.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
V tomhle baru jsme teda chtěly strávit večer, ale nakonec jsme si daly jeden koktejl a pak se přesunuly do levnějších končin. Ale i tak stál Baudelaire bar za to. Jedná se o podnik inspirovaný Baudelairovou dobou a lidmi okolo něho, ale i literaturou tak obecně. Koktejly jsou pojmenovány po ženách - múzách, panáky po literátech a pak si tu můžete ještě dát alkoholové sandwiche pojmenované po literárních postavách. Třeba sandwich Švejk. Interiér je naprosto dokonalý, jen jsem tam nechtěla moc fotit. Jediné, co mě mrzelo, bylo, že se tam nic nejmenovalo Zdechlina.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg_ELORRuCcJhVljKvCSK_hvyrd8NesD5LqCqk_htD3rvK3ktkuJezarFyqQ-C-TJ6SyJmBr4dAzdCP8NcUcx2LOQLNxc8ZnUMX15nN4HMt-n5HPOS2AYCb3bEKyt2ApSKyJ3wog_a7xwwh/s1600/IMG_20190908_192642.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg_ELORRuCcJhVljKvCSK_hvyrd8NesD5LqCqk_htD3rvK3ktkuJezarFyqQ-C-TJ6SyJmBr4dAzdCP8NcUcx2LOQLNxc8ZnUMX15nN4HMt-n5HPOS2AYCb3bEKyt2ApSKyJ3wog_a7xwwh/w300-h400/IMG_20190908_192642.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Můj koktejl se jmenoval Kiki z Montparnassu a plavala v něm fialová kytka</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBeiNv4XtRfDwouYEHoiBfLaBM9_lsXFjWLWqa-gIRwru-oeWRPn1Rh64BlmrJdtmD7cYn3xhP4Dw70_1qy0NV5N8VWuxMTbkP_QRTjY2g3AEDWITANFPavM_O9gPTtLph7T7-HoVPwd_0/s1600/IMG_20190908_202515.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBeiNv4XtRfDwouYEHoiBfLaBM9_lsXFjWLWqa-gIRwru-oeWRPn1Rh64BlmrJdtmD7cYn3xhP4Dw70_1qy0NV5N8VWuxMTbkP_QRTjY2g3AEDWITANFPavM_O9gPTtLph7T7-HoVPwd_0/w300-h400/IMG_20190908_202515.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Pak jsme chtěly jít do baru KGB (jako abychom se posunuly v čase kupředu), ale byla neděle a měli zavřeno.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhqCBBTw4qrwlwDD-P9Fd8K9evD1nvoGq29xguT3S53fnMWq9O28tgpSNmsNP1lF6Qz7NmtkWJ0j2efn6Tc06QX45bGBDAG6NwBboY2aO09E2_TgCrQJtfiYeXmThm7HQzaUBFCTb_3Vqbd/s1600/IMG_20190909_091357.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhqCBBTw4qrwlwDD-P9Fd8K9evD1nvoGq29xguT3S53fnMWq9O28tgpSNmsNP1lF6Qz7NmtkWJ0j2efn6Tc06QX45bGBDAG6NwBboY2aO09E2_TgCrQJtfiYeXmThm7HQzaUBFCTb_3Vqbd/w300-h400/IMG_20190909_091357.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Tohle jsem vyfotila už v ten poslední den, kdy jsme ráno v dešti jely autobusem na vlakové nádraží (někdy se hromadné dopravě prostě nedalo vyhnout). Když jsme v červenci plánovaly cestu, padla otázka, jestli je v Bratislavě metro, a k odpovědi nebylo tak snadné se dobrat, protože na internetu si plno lidí dělalo legraci z toho, že metro nemá, a tak tam na tohle téma bylo plno blbostí. Takže, no, bratislavské metro. Tenhle podchod mi náš prvotní dotaz trochu připomněl.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgqLAMFJYxwoqW9q_fekg1donVEFaPlKFYAl0wFA1xHNRDLqkUDQrzQBvCyQZSBIu6UntDvCiJoMuVBR2zSAb06MSYGnJqTla-n6TOrC-YzhktZMqRu87mLgd57cjWswrvjInk_MpTRwAwE/s1600/IMG_20190909_100508.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgqLAMFJYxwoqW9q_fekg1donVEFaPlKFYAl0wFA1xHNRDLqkUDQrzQBvCyQZSBIu6UntDvCiJoMuVBR2zSAb06MSYGnJqTla-n6TOrC-YzhktZMqRu87mLgd57cjWswrvjInk_MpTRwAwE/w300-h400/IMG_20190909_100508.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Jízdenky do Prahy jsme sehnaly bez problému, zato tabule s odjezdy nás napínala až do poslední chvíle. Ale aspoň jsme se mohly koukat na tuhle hezkou mozaiku, zatímco jsme seděly na zemi uprostřed haly a asi možná trochu překážely, jak tak koukám na tuhle fotku.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj67vWJCXTf9PQ-0jAYBTsB-1o7AvaM1kDtY6YaFlT3TRrZvwOfFsmMhNbwhd9OpvfaMRjBINTZrEPL9WcPkn9H_G9mig6DXNVTr2JxS0I-QhuKPleh9L2xqPrn6z8SUqo0kQZqUWsyiVv0/s1600/IMG_20190909_123041.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj67vWJCXTf9PQ-0jAYBTsB-1o7AvaM1kDtY6YaFlT3TRrZvwOfFsmMhNbwhd9OpvfaMRjBINTZrEPL9WcPkn9H_G9mig6DXNVTr2JxS0I-QhuKPleh9L2xqPrn6z8SUqo0kQZqUWsyiVv0/w300-h400/IMG_20190909_123041.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Cesta zpátky do Prahy byla vcelku příjemná. Celou dobu jsme seděly v kupé s celkem milými lidmi, s nimiž jsme pak, jak už tomu ve vlaku bývá, začaly konverzovat. A taky jsme dojídaly všechno, co jsme nestihly sníst v Bratislavě. Bylo toho celkem dost a ještě jsme si to pak v Praze na Černém Mostě musely rozdělit. Já dostala snídaňovou buchtu v čokoládě, a když jsem dorazila domů, zjistila jsem, že mamka jednu přesně takovou koupila, takže jsme najednou měly doma dvě, i když to tu vlastně nikdo pořádně nejí.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhgHGqJ-kJIwZx9Mg-J5ucRezmO3DzS8qwPnRJBU8RHKoLh58NnVffAbv_VZTo6jp21_7S8TKRDFekUo6RBOo_ne43PbrgsluObopK8z7E8QO9tRfsySyVBHRTRps4B9UoKEhc3c8vByBuE/s1600/IMG_20190909_132126.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhgHGqJ-kJIwZx9Mg-J5ucRezmO3DzS8qwPnRJBU8RHKoLh58NnVffAbv_VZTo6jp21_7S8TKRDFekUo6RBOo_ne43PbrgsluObopK8z7E8QO9tRfsySyVBHRTRps4B9UoKEhc3c8vByBuE/w300-h400/IMG_20190909_132126.jpg" width="300" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
No a tohle je poslední fotka z našeho výletu. Nevím proč jsem fotila pardubické nádraží - snad jsem někomu chtěla poslat důkaz toho, že jsem už skoro doma. Pak jsme s Evičkou přejely Prahu a na chvíli usnuly v autobuse do Liberce a pak se dojemně a srdceryvně rozloučily a každá jela k sobě domů. A začaly třídit a prát oblečení a rozdávat suvenýry, které jsme přivezly, a očekávat pohledy, které jsme poslaly domů, ale které jako obvykle dorazily asi týden po nás, no a pak jsem začala probírat fotky a psát tenhle článek, jenže mi do toho vlezlo plno jiných věcí, které bylo třeba udělat, a pak začal akademický rok, no a teď už je to skoro měsíc od návratu a tak si říkám, že už tenhle článek musím vážně pustit do světa, i když je tak dlouhý a zmatený, že nepředpokládám, že jste ho opravdu přečetli až do konce. Pokud ano, tak klobouk, nebo v mém momentálním případě spíš kulich s bambulí dolů. Můžete mi napsat, jak to máte se zmrzlinou a s loděma a s vínem.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
A ještě bych ráda v rychlosti shrnula, jaká poučení a zjištění jsem si z tohoto výletu odvezla. Takže zaprvé, není dobrý nápad nakupovat, když ještě ani nevíte, kde je váš hotel. Zadruhé, občas nevíte, kde je váš hotel, i když si myslíte, že to víte. Zatřetí, na Slovensku se prostě o tlačení mluví trochu víc než u nás, s tím se nedá nic dělat. Začtvrté, to, že si s sebou vezmete na cesty knížku, neznamená, že něco přečtete - a není důvod se kvůli tomu nesnášet, protože z cest jste tak předimenzovaní, že kdybyste do toho ještě četli, mohli byste vybuchnout. Zapáté, nepokládejte si v podniku ruku na bar, jinak si namočíte rukáv do nějakého hnusu, co je tam rozlitý. A zašesté, existují lidi, kteří se mnou vydrží být týden v kuse, což bych nikdy od nikoho nečekala. Takže díky za skvělých sedm dní na cestách, Evičko. Španělsko to sice nebylo, ale ono vlastně od začátku vůbec nešlo o nějaké Španělsko.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Vám ostatním přeji pěkný podzim. I když ona je to teď spíš zima, a chvílemi pěkně hnusná. Taky vám začínají omrzat prsty, nebo jsem jen divná a mám ledový srdce?</div>
<div style="text-align: right;">
<br /></div>
<div style="text-align: right;">
Ter.</div>
<div style="text-align: right;">
<br /></div>
<div style="text-align: right;">
P.S. Nedávno se mi dostalo kritiky, že jsou moje články až moc dlouhé. Tak vám jen chci říct, že o tom vím, a že tohle není maturitní slohovka a můžu si psát kolik slov chci. (Dokonce si tu můžu dělat i chyby v čárkách.)</div>
Tereza http://www.blogger.com/profile/09977038341697724006noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-1625129288323199076.post-26959330941999614772019-09-10T12:07:00.001+02:002023-03-23T16:38:22.531+01:00Základní seznámení s pračkou<div style="text-align: justify;">
Dnes vám povím něco o pračkách. Pračky jsou magické krabičky, které mění špinavé prádlo na prádlo čisté, ale mokré. Obvykle se jedna nachází v každé domácnosti, ale často se stává, že bývá obsluhována maminkou, a tak se o ni běžný dospívající člověk moc nezajímá, maximálně z ní občas utře prach. Čest těm, kteří perou, samozřejmě.</div>
<div style="text-align: justify;">
To pravé dobrodružství s pračkou začíná až když začne člověk žít sám, buď na bytě nebo na koleji, a musí si sám i prát. V ten moment vyvstává na mysli plno zapeklitých otázek, k odpovědím na něž je občas těžké se dopracovat. Kdy je moje prádlo špinavé? Kde je v tomhle baráku prádelna? Co mám do té pračky sakra nalít, a kudy? Který čudlík mám zmáčknout? Ještě ta pračka bude prát, nebo mám už vypáčit dvířka? A co s tou hromadou mokrých cucků, co mi z bubnu pračky vypadly místo prádla? </div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg3Y41nuOjk_9kspyekLKvIBuxaGk2sIzQBQfp4oLh0NKOmcLwZopvSz4UfaVWkezaKFqD3VKD9Do171XGcX8-hzwPp-JLbLhaM4jkMksc3Beo6gXV9Y64boHYEmdSzc5oQLBUbKmmJrgvg/s1600/pra%25C4%258Dka.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="500" data-original-width="1000" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg3Y41nuOjk_9kspyekLKvIBuxaGk2sIzQBQfp4oLh0NKOmcLwZopvSz4UfaVWkezaKFqD3VKD9Do171XGcX8-hzwPp-JLbLhaM4jkMksc3Beo6gXV9Y64boHYEmdSzc5oQLBUbKmmJrgvg/w400-h200/pra%25C4%258Dka.jpg" width="400" /></a></div>
<a name='more'></a><br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Jelikož přibližně před rokem jsem se sama ocitla v této situaci, rozhodla jsem se o tom napsat článek, v němž zodpovím otázky, které mně samotné vyvstávaly na mysli, když jsem poprvé prala prádlo. (Pokud prát umíte, ale dělají vám problém cesty vlakem, přesměruji vás na článek <a href="https://caj-z-automatu.blogspot.com/2018/10/cesta-vlakem-pro-zacatecniky.html" target="_blank">Cesta vlakem pro začátečníky</a>.)</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>1. Špinavé prádlo.</b> Prvním krokem k úspěšnému praní prádla je nashromáždit prádlo, které je potřeba vyprat. Jistě nemusím vysvětlovat, proč. Ale možná bych mohla vysvětlit, jak. Během své cesty životem jsem zjistila, že co člověk, to jiná kritéria pro označení prádla za špinavé. Tak obecně platí, že prádlo, které byste si s ohledem na jeho hygienický stav už na sebe nevzali, je špinavé, a mělo by se vyprat. Takové prádlo je nejvhodnější shromažďovat v prostoru odděleném od oblečení ostatního. Prostě si kupte koš na prádlo, nebo si obstarejte kartonovou krabici, nebo aspoň igelitovou, papírovou nebo látkovou tašku. Funkci karantény pro špinavé prádlo může plnit téměř jakýkoliv objekt vhodného tvaru a velikosti. Velikost volte podle toho, kolik prádla si můžete dovolit v něm mít, abyste ještě měli něco čistého na sebe. To je také individuální. Čím menší koš na prádlo, tím častěji budete prát. Na to se připravte.</div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFTRBXImZ81MMOGXsfcqZkJBw0zKX5kpvnM1WUax5Y-g2nRVZaklVuk-9KagnGhv7qeK0YXumSKkm_inwGRiwT5fJd4QHVmbuXC0cRnpXduFYEr7NFG2yVJayTwb-vdkec9ZnjMXlSLAAI/s1600/Documento+19_8.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1000" data-original-width="1000" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFTRBXImZ81MMOGXsfcqZkJBw0zKX5kpvnM1WUax5Y-g2nRVZaklVuk-9KagnGhv7qeK0YXumSKkm_inwGRiwT5fJd4QHVmbuXC0cRnpXduFYEr7NFG2yVJayTwb-vdkec9ZnjMXlSLAAI/w400-h400/Documento+19_8.jpg" width="400" /></a></div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>2. Prací prášek. </b>Prvním opravdovým oříškem na cestě k čistému prádlu je prací prášek. Z vlastní zkušenosti vím, že se dá prát i bez něj, ale možná je lepší tam přece jenom nějaký dát. Pokud vím, rozlišujeme tři formy tohoto přípravku - práškový, tekutý a kapsle. Ten práškový je poněkud zapeklitý, protože je potřeba nasypat ho do speciálního šuplíčku, a čím míň toho na pračce musíte mačkat, tím líp. Kapsle jsou zase taková vymoženost pro bohaté rodinky, a ve Spojených státech se to občas prý dokonce jí, a pro chudého studenta je lepší nemít doma jedovatou věc, kterou by mohl při stavu největšího hladu omylem sníst.</div>
<div style="text-align: justify;">
Tekutý prací prášek je zlatá střední cesta, a dokonce se dá sehnat i docela levně. Existuje plno druhů tekutého pracího prášku. Druh doporučuji volit na základě charakteru vašeho šatníku. Máte doma plno bílých plášťů? Volte prášek na bílé prádlo. Máte ve skříni kojence? Doporučuji prášek pro kojence. Já osobně si celý semestr vystačila s malou lahvičkou pracího prášku na černé prádlo, a prala jsem v něm úplně všechno.</div>
<div style="text-align: justify;">
K tomuto bodu se nabízí otázka, zda prádlo třídit nebo ne. Já vám nevím. Já to vždycky prala všechno dohromady, ale pokud máte ty pláště, možná je radši perte odděleně, jinak nebudou bílé, ale třeba růžové, a v laboratoři či na pitevně se vám budou spolužáci posmívat.</div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtJADYSkFnRST8HehYiF0WLRR4UpurhjcigYsHIE-BPQCR_Kd1SdvxamvDZX4OtHLFS_-uAKtW0TmjSfvrp6ycOBfNzxS9dmnfJBTTGSSq8UawN79XziFgI4MZv4ahiNqMfflAqcrofVKO/s1600/Documento+19_9.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1000" data-original-width="1000" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtJADYSkFnRST8HehYiF0WLRR4UpurhjcigYsHIE-BPQCR_Kd1SdvxamvDZX4OtHLFS_-uAKtW0TmjSfvrp6ycOBfNzxS9dmnfJBTTGSSq8UawN79XziFgI4MZv4ahiNqMfflAqcrofVKO/w400-h400/Documento+19_9.jpg" width="400" /></a></div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>3. Lokalizujte prádelnu. </b>Máte hromádku špinavého prádla, láhev pracího prostředku a skříň už téměř prázdnou (dva dny už nosíte takové to staré triko se seznamem spolužáků z deváté třídy). Je nasnadě, že musíte co nejdřív najít prádelnu. Tento bod má tu výhodu, že ho stačí vykonat jednou a pak pouze v případě změny bydliště nebo lokace prádelny. Bydlíte-li na bytě, který má omezený počet místností, pračka se vám bude hledat snadno - stačí projít všechny místnosti a dříve nebo později objevíte tu správnou. Pokud ovšem bydlíte na koleji, nejspíš bude nejlepší najít směrovku nebo se zeptat na recepci nebo vlastně kohokoliv, o kom víte (nebo třeba jen tušíte), že si už někdy pral. Ušetříte tak drahocenný čas a vyhnete se mnoha trapným situacím, neboť prohledávat celou kolej s cílem najít pračku je poněkud nestandardní postup a vy to víte.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi6Lf3dyTaIPYOkW-qAqPEUIUOfQxOCAUsV6WINVQFHN6_OkhnyLyA6QATg30oonBniztIWZXzR5VUepsU386JIhtQ15-Or7Qxs5v3jJvfQl5TSHI-WMUGE8Ys9Yz_Tq32xx8Ox_9t2MRnv/s1600/Documento+19_7.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1000" data-original-width="1000" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi6Lf3dyTaIPYOkW-qAqPEUIUOfQxOCAUsV6WINVQFHN6_OkhnyLyA6QATg30oonBniztIWZXzR5VUepsU386JIhtQ15-Or7Qxs5v3jJvfQl5TSHI-WMUGE8Ys9Yz_Tq32xx8Ox_9t2MRnv/w400-h400/Documento+19_7.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>4. Vhodný čas a prostor. </b>Nastal čas přejít k činnosti a opravdu si vyprat. Ale kdy? Týká-li se vaše pračková anabáze bytu, není třeba se s tím moc trápit. Stačí vychytat čas, kdy si zrovna nepere nikdo další, a pokud možno kdy nikdo ze spolubydlících nespí, protože pračky obvykle vydávají podivné dávivé zvuky. Pokud jste na koleji, platí víceméně stejná pravidla, plus ještě časové omezení plynoucí z časového úseku, na který si prádelnu můžete zaplatit.</div>
<div style="text-align: justify;">
Možná budete mít štěstí a zjistíte, že vaše kolej má jednu prádelnu na každém patře, což prací situaci značně zjednoduší, neboť čím víc praček, tím větší pravděpodobnost, že nějaká z nich nebude zrovna v činnosti. (V tomto případě je nejlepší pronajmout si pračku ve stejném patře, v němž bydlíte, abyste nemuseli hromadu špinavého prádla vozit výtahem, anebo aspoň ve stejném patře jako sušárnu, pokud je tedy k dispozici, protože mokré prádlo se převáží ještě hůř než to špinavé.) Možná ale takové štěstí mít nebudete, a s touto situací bohužel nemám zkušenost. A zdá se mi dost nelidská. Možná by stálo za to založit protestní prací studentskou unii a nosit špinavé smradlavé oblečení, dokud vám nedají pračku alespoň na každé druhé patro. Hodně štěstí, a kdyby vás perzekuovali, nemáte tenhle nápad ode mě.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiMFR5RfCN5saYda6qVxxF1qZFt5WezrpN3eDt8mAmX4JN9B_6TxsGfYADhQoBa8lZOnOM2xHy1wOgn49U3CeRazHBGBQmj2WMoxr1qGUEeS3z29o0C7DUeYeNkbw9fuEsKIk3R0RO1cgmV/s1600/Documento+19_5.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1000" data-original-width="1000" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiMFR5RfCN5saYda6qVxxF1qZFt5WezrpN3eDt8mAmX4JN9B_6TxsGfYADhQoBa8lZOnOM2xHy1wOgn49U3CeRazHBGBQmj2WMoxr1qGUEeS3z29o0C7DUeYeNkbw9fuEsKIk3R0RO1cgmV/w400-h400/Documento+19_5.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>5. Čudlíky.</b> To, na co jsme všichni čekali, a s čím vám nedovedu spolehlivě poradit, protože čudlíky má každá pračka jiné. Je jich hodně a připomínají palubní desku raketoplánu, občas dokonce i tím, co se stane po jejich zmáčknutí. (Vlastně je to podobné jako tlačítka ve vlaku na záchodě.)</div>
<div style="text-align: justify;">
Tak obecně platí, že nejdřív musíte najít čudlík, který pračku zapíná. Pak přijde chvíle, kdy byste se měli rozhodnout, jak vlastně chcete to prádlo prát. Toto rozhodnutí zhmotňuje další čudlík, obvykle otočný, obklopený číslíčky s případnými dovysvětlujícími, ale často spíše matoucími poznámkami. Pravidel, dle nichž vybírat vhodný prací program, je jistě mnoho, ale já neznám ani jedno. Řekla bych jen, že pokud se v pračce nechystáte vařit polévku, nastavte tam cokoliv, jen ne 90 stupňů. To by se z vašeho špinavého oblečení totiž stalo něco jako polévkové noky, alespoň co se týče rozměrů. Vzhledem k omezeným časovým možnostem v mnohých ubytovacích prostorách doporučuji prát na krátký třicetiminutový program. Možná tak stihnete dokonce dvě pračky, a to se vyplatí.</div>
<div style="text-align: justify;">
K tomuto bodu bych ráda dodala, že pračky umí být zlomyslné a nevyzpytatelné a tak se vám může klidně stát, že s vámi konkrétní pračka nebude mluvit. I mně se to párkrát stalo. Ve většině případů pomáhá počkat, zkontrolovat, že máte opravdu zavřený buben pračky, opětovat pračce tichou domácnost, nebo navštívit vztahového poradce. Nebo najít si jinou pračku. Však vy víte, jak to v životě chodí.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEifCXBZsmWAPBriTMYj1mDOfzMTFGXTnJToGlcId1tJj3ZzqbEoaO7H5y13cT7-yvTq2QyCoLEWMHzVsDxn-GxevKSNTqQpWYgNEMe1ImiTEdf0U0RX_3d-VJWnKyUOLgSR0K6PXSNoxQFT/s1600/Documento+19_2.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1000" data-original-width="1000" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEifCXBZsmWAPBriTMYj1mDOfzMTFGXTnJToGlcId1tJj3ZzqbEoaO7H5y13cT7-yvTq2QyCoLEWMHzVsDxn-GxevKSNTqQpWYgNEMe1ImiTEdf0U0RX_3d-VJWnKyUOLgSR0K6PXSNoxQFT/w400-h400/Documento+19_2.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>6. Čekejte.</b> Pokud se vám opravdu podařilo naplnit pračku a přes její případné vrtochy ji uvést do chodu, vězte, že máte už skoro vyhráno. A vypráno. Sice se nevyplácí chválit dne před večerem, ale ve vašem případě je už vlastně skoro nad ránem. Pokud se vám nepodařilo nastavit krátký prací program, možná brzy bude nad ránem nejen metaforicky. Každopádně, teď vás čeká čekání. Je jen na vás, k čemu tento čas využijete. Můžete zamknout prádelnu a odejít, ale tak podstupujete dobrovolně riziko, že zapomenete, že se vám něco pere. </div>
<div style="text-align: justify;">
Já osobně, pokud vám to okolnosti dovolují, doporučuji strávit příjemnou klidnou chvilku u pračky, číst si nebo se věnovat kreativní činnosti a předstírat, že to šplouchání nevydává stará pračka v zatuchlé prádelně, ale třeba mírně rozbouřený Pacifik za měsíčné noci na zaoceánském parníku, a za vámi stojí láska vašeho života a zve vás na drink, a ten drink taky šplouchá jako pračka, zvlášť když ho do sebe obrátíte, a nakonec spolu tančíte přímo na palubě a vám se dělá trochu špatně, protože vám drink stoupl do hlavy, a ve výsledku jste vlastně rádi, že jste v té prádelně. A pračka nejspíš už za chvilku dopere. Tím pádem vaše chvilka klidu zase končí, protože teď se musíte zabývat mokrými neurčitými cucky.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhv-yBcAU7jdeRhpmo3V9Rd6ZWBQfkB9UkknUk0le9LmZuPeYKW3vNwPHStPFQ69AuWL8WgEy8cSaDBVC87E7_bGjnbjNaZHtlnP27R3pKLlpF-hL2ic3aSJv8XVA1aSQQVh3L9Cfy7qIVU/s1600/Documento+19_4.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1000" data-original-width="1000" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhv-yBcAU7jdeRhpmo3V9Rd6ZWBQfkB9UkknUk0le9LmZuPeYKW3vNwPHStPFQ69AuWL8WgEy8cSaDBVC87E7_bGjnbjNaZHtlnP27R3pKLlpF-hL2ic3aSJv8XVA1aSQQVh3L9Cfy7qIVU/w400-h400/Documento+19_4.jpg" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>7. Kam s tím?</b> Tak a máte to, zvládli jste si vyprat! Nyní stojíte před pračkou, náruč plnou mokrého prádla, a naskytuje se vám otázka přímo nerudovská. Na rozdíl od starého slamníku však nemusíte prádlo věnovat mlíkařce. Stačí najít vhodný způsob přenosu - z vlastní zkušenosti nedoporučuji mokré prádlo přenášet v rukách ani v papírové tašce (!) - a místo, kde prádlo usušit. Odehrává-li se vaše prací anabáze v bytě, není nic snazšího než koupit sušák standardní velikosti a prádlo pověsit na něj, případně, pokud praní spěchá a vy nemáte čas kupovat sušák, otevřít všechny dveře a prádlo rozvěsit na ně. (Pokud máte dobré vztahy se sousedy, možná vám zapůjčí i svoje dveře.)</div>
<div style="text-align: justify;">
Perete-li však v kolejních stísněných podmínkách, musíte uvažovat v komplikovanějších termínech. Buď si můžete vypůjčit klíče od sušárny, což je vlastně skvělá věc. Nejen že tam můžete sušit prádlo, ale v chladných zimních měsících se tam s tím prádlem můžete zamknout a učit se a bude vám teplo, i když vám možná vlhkost trochu zruinuje účes, ale to vám stejně může být jedno, pokud se učíte. Možným rizikem je, stejně jako s prádelnou, to, že tam to prádlo zapomenete a pak budete muset čelit poplatkům za to, že sušárnu zabíráte na moc dlouho. Další možností je sušení prádla na pokoji. K tomu doporučuji malý sušák, který se dá zavěsit na topení, a pak opět topení, dveře, ramínka, poličky a cokoliv dalšího, co aspoň vzdáleně vypadá, jako že se na to dá položit mokré oblečení. Výhod má tento způsob nespočet. Nevýhodou zůstává, že budete mít v pokoji nepříjemně vlhko. A že když si tam přivedete někoho, na koho chcete udělat dojem, uvidí všechny vaše kalhotky.</div>
<div style="text-align: justify;">
Sušit doporučuji do chvíle, než bude oblečení suché. A když to šikovně narovnáte a pak si na to sednete, nebudete muset ani žehlit.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEim9Lln30KGRzYbaEF9vQbYLW1q3R8GvzXluoNwSEhDT5eE0hcL9FDjc_6LbwMxhmH58qjXRJozR28xdC4PdiI00CVX253qEysvu9HAmpOlWwLPZbwCRzsD27wzwcBIVXQBWkl9jhLQkMPb/s1600/Documento+19_6.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1000" data-original-width="1000" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEim9Lln30KGRzYbaEF9vQbYLW1q3R8GvzXluoNwSEhDT5eE0hcL9FDjc_6LbwMxhmH58qjXRJozR28xdC4PdiI00CVX253qEysvu9HAmpOlWwLPZbwCRzsD27wzwcBIVXQBWkl9jhLQkMPb/w400-h400/Documento+19_6.jpg" width="400" /></a></div>
<b><br /></b>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>8. Hotovo!</b> Ve chvíli, kdy vám oblečení uschne, máte už úplně vyhráno. Skládání oblečení a jeho následné nošení je už v porovnání s praním banální záležitost, kterou by, jak říkala naše matikářka o věcech, které jsem nezvládala, dovedl i průměrně inteligentní kokršpaněl. Zkrátka máte vystaráno. Tak přibližně na týden. To si dost možná budete muset vyprat znova, ale jak jsem zmínila na začátku článku, záleží na tom, jak moc velké prase jste. Ale ať už jste prase nebo kočka, nesoudím vás. Děkuji za pozornost a doufám, že nikdo z vás po přečtení tohoto článku neudělá omylem z prádla polívku. A k tomu praní si vždycky můžete dát čaj z automatu a vzpomenout si na tenhle téměř neaktivní zapadlý kout internetu (který udržuji hlavně proto, že mě uklidňuje psát na klávesnici).</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhgwdsRV6b51Rij8mqaM_Pi8VbwjjeGV-AInyCWEXDKIk5bvXAL25yDNfpZCtVXzKghSjDWeQHkVUDSB9G_sKzYMIS8FJxeJ5HG1HEJLww78pJVr2GlfqfJk_kdr08R_pbX-YcY8_3f76Hg/s1600/Documento+19_3.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1000" data-original-width="1000" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhgwdsRV6b51Rij8mqaM_Pi8VbwjjeGV-AInyCWEXDKIk5bvXAL25yDNfpZCtVXzKghSjDWeQHkVUDSB9G_sKzYMIS8FJxeJ5HG1HEJLww78pJVr2GlfqfJk_kdr08R_pbX-YcY8_3f76Hg/w400-h400/Documento+19_3.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Pokud jste tenhle článek opravdu dočetli až do konce (i pod tenhle poslední obrázek), chtěla bych se omluvit za to, jak dlouho jsem byla neaktivní. Nápad na tenhle článek se mi v hlavě zrodil už velice dávno a od té doby jsem ho systematicky, ale s velkými přestávkami dávala dohromady. Dala jsem si na něm celkem záležet, a chtěla jsem ho vydat před týdnem, ještě než jsem odjela na svou poslední letošní dovolenou, ale jak tomu už před odjezdem bývá, nestíhala jsem vůbec nic, natož dopsat návod na praní. Také bych ráda objasnila, že to nemyslím tak úplně vážně, chvílema si z vás dělám srandu a rozhodně se nesnažím naznačit, že by mí čtenáři nebo facebookoví přátelé neuměli prát a/nebo jezdit vlakem. Protože si uvědomuju, že většina z vás je schopnější než já. Ale i neschopní lidé si musí najít něco, co je baví, a já o tom píšu tenhle blog. (A občas <a href="https://www.instagram.com/ter_z_automatu/" target="_blank">kreslím</a>.)</div>
<div style="text-align: justify;">
Pokud chvíli vydržíte, určitě tu zastihnete ještě fotoreportáž z cesty dvěma evropskými velkoměsty na Dunaji.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
A do komentářů mi můžete napsat, na jaké strasti samostatného bydlení jste narazili vy, případně, čeho se nejvíc bojíte, až se jednou odstěhujete.</div>
<div style="text-align: right;">
<br /></div>
<div style="text-align: right;">
Ter.</div>
Tereza http://www.blogger.com/profile/09977038341697724006noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-1625129288323199076.post-44860855502401126532019-08-08T18:52:00.000+02:002019-08-08T18:52:27.540+02:00Jak si (ne)organizuji čas<div style="text-align: justify;">
Pokud mě aspoň trochu znáte, nejspíš jste pocítili na vlastní kůži, že organizace času není zrovna mou silnou stránkou. Na srazy chodím buď brzy, nebo pozdě, nebo vůbec. Dostat ze mě opravený anglický text, seminární práci nebo třeba jen časové plány na další měsíc je nadlidský úkol. Ale v posledních letech se snažím víc a víc. A s touto snahou mi velice pomáhá mé nadšení pro všechno, co se dá koupit v papírnictví (snad kromě lepidla, nemám ráda lepidlo).</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj7JsadZNhh96cYOMUWfoSvLyez3UPcCnpq0LQ_veJHeyY4FENLhVUTkHxgjYSInhoiqe3tKUGwZpmv3UZkvG0M4tCChpcXivK3b3mgLFE6zA-OvXCiNgXP-dfYEqTeIMBfAMlbqf1m9OJu/s1600/IMG_20190730_173926.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj7JsadZNhh96cYOMUWfoSvLyez3UPcCnpq0LQ_veJHeyY4FENLhVUTkHxgjYSInhoiqe3tKUGwZpmv3UZkvG0M4tCChpcXivK3b3mgLFE6zA-OvXCiNgXP-dfYEqTeIMBfAMlbqf1m9OJu/s640/IMG_20190730_173926.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
</div>
<a name='more'></a><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Ačkoliv jsem, co se týče time managementu, poněkud nepoužitelná, už odmalička se obklopuji sešity a psacími potřebami, jejichž kombinací pak vznikají osobní písemnosti všeho druhu. Diáře, s jejichž pomocí se snažím plánovat dopředu, deníky, do nichž naopak události zaznamenávám zpětně, divné hybridní zápisníky, do nichž píšu všechno, nedokončené kreativní počiny, které padly za oběť lepidlu herkules... Je toho zkrátka hrozně moc a do jednoho článku by se to nevešlo.</div>
<div style="text-align: justify;">
Dneska vám tedy představím dvě nejdůležitější složky své časové organizace - diáře a deníky. Jelikož jich mám doma, jak jsem již zmínila, plno, vytáhla jsem jich víceméně náhodně pár z poličky a teď se pokusím jejich pomocí ilustrovat to, jak to v mých osobních poznámkách funguje. Raději ne s cílem inspirovat vás, protože navzdory mé lásce k umění a estetice jsou mé zápisky místy pěkný hnus. Spíš jen tak, abyste se podívali na moje zmatky. A na něco, co je mi velice drahé a blízké. Sama si moc ráda prohlížím cizí články o diářích a bullet journalingu a organizaci času a nahlížím do cizích zápisků, i když si u toho často říkám, že se mám ještě co učit. Ale zároveň ne. Jsem vlastně docela spokojená s tím, jak to dělám. Protože přesně takhle jsem to já. V máločem se podle mě odráží moje osobnost tak jako ve věcech, které vlastnoručně nakreslím nebo napíšu. Takže, tohle jsem já. Užijte si to.</div>
<br />
<h4>
<b>Diáře</b></h4>
<div style="text-align: justify;">
Začnu s diáři, protože ty jsou možná na začátek nejstravitelnější. Diářů jsem za svůj život vystřídala už mnoho a co se týče formátů a rozložení dnů, vyzkoušela jsem leccos. Mívala jsem diáře i v době, kdy jsem chodila na první stupeň základky a vlastně jsem je vůbec nepotřebovala, ale chtěla jsem je, protože jsem je viděla u mamky. Schválně, měl někdo z vás taky diář s čarodějkami Witch? Protože já jo, dokonce tři roky po sobě. Bylo to super. Mé diářové nadšení vyvrcholilo v roce 2014, kdy jsem si koupila tlustý diář s jednou stránkou na každý den. Vždycky jsem si takový přála, ale nakonec se mi to moc neosvědčilo, protože na hodinách přírodních věd jsem jen kreslila do toho diáře a nedávala pozor. Mé staré diáře jsou plné bizarností a obrázků, ale kdybych je sem všechny fotila, asi by dneska nikdo z nás nešel spát, takže začínám u diáře, který jsem měla v roce 2017.</div>
<div>
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEheIaPfppHOUVLtAgm4aeOUlqgK17mVnMFYVs5wDIMUHMc_SQkOyihavwhvQU_wFAwTajmhYoW-f2pN02LmSrRExckOGDP2u7PAh09oEMQZ26Fe3kVpVRFENQDNeqcyrnSz1IsuIPKX384G/s1600/IMG_20190726_142426.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEheIaPfppHOUVLtAgm4aeOUlqgK17mVnMFYVs5wDIMUHMc_SQkOyihavwhvQU_wFAwTajmhYoW-f2pN02LmSrRExckOGDP2u7PAh09oEMQZ26Fe3kVpVRFENQDNeqcyrnSz1IsuIPKX384G/s640/IMG_20190726_142426.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Koupila jsem si ho až během únorových slev, protože pokud si dobře pamatuji, v tom předchozím roce jsem místo diáře měla jen takový malý sešit, do kterého jsem si psala úkoly naprosto bez ladu a skladu (to jsou ty moje alternativní postupy), a do poslední chvíle jsem si nebyla jistá, jestli nějaký diář chci, ale tohle byla láska na první pohled. Pořád si myslím, že to je nejhezčí diář, jaký jsem kdy měla.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiMez-Ms9n3gAv1uARI5mEejA9XtnheKg0lGla68CelUlu3YTHU2OVfLNFgyDZFP1qGjzWuGLoQYKDeCe3tfYdS9nGM8ImV0XtXfI71JXBPfIUEzHzZ6vRutAxwk_6a1f0UXaLAMChUprqf/s1600/IMG_20190726_142437.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiMez-Ms9n3gAv1uARI5mEejA9XtnheKg0lGla68CelUlu3YTHU2OVfLNFgyDZFP1qGjzWuGLoQYKDeCe3tfYdS9nGM8ImV0XtXfI71JXBPfIUEzHzZ6vRutAxwk_6a1f0UXaLAMChUprqf/s640/IMG_20190726_142437.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Chaos jsem z něj nikdy nevyházela, tak jsem to tak i autenticky vyfotila.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgXz6DqPgPCJbOqFej1OMPe4sZBmdkveYvo6p2Sxl9PZjwGVclQ5Qhs1cUJ5t__Ec869o-GLiJCFyXh2pMAyVif1-X6PrZ8cBkbXraEbVqJcu8wk6LGsiELM9y5bTmRJdP7gQ42M3PaqjnW/s1600/IMG_20190726_142505.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgXz6DqPgPCJbOqFej1OMPe4sZBmdkveYvo6p2Sxl9PZjwGVclQ5Qhs1cUJ5t__Ec869o-GLiJCFyXh2pMAyVif1-X6PrZ8cBkbXraEbVqJcu8wk6LGsiELM9y5bTmRJdP7gQ42M3PaqjnW/s640/IMG_20190726_142505.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Tenhle diář mi skvěle vyhovoval i tím, jak je uvnitř uspořádaný. Plno lidí mi na to řeklo, že pro ně by to bylo zbytečné, ale pro mě je systém týdenního přehledu a volné linkované stránky hned vedle naprosto ideální. Nikdy se mi tak nestává, že bych neměla místo na poznámky, a těch já dělám hodně.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjCE4xbzlwHmQ_tPN9Kv8DAjLnnTc7wR76yHBid6vckjtu8IDtJvoOd-SEbBQeqPJQTVnlqyGGIfq3YN-fRVUublqWTDfSLMu5ELFeJYSDKcQhIRV_4bqIZcqoBBDH_kOkLe1_FGf37QXeV/s1600/IMG_20190726_142515.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjCE4xbzlwHmQ_tPN9Kv8DAjLnnTc7wR76yHBid6vckjtu8IDtJvoOd-SEbBQeqPJQTVnlqyGGIfq3YN-fRVUublqWTDfSLMu5ELFeJYSDKcQhIRV_4bqIZcqoBBDH_kOkLe1_FGf37QXeV/s640/IMG_20190726_142515.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Jak vařili pudinkový model atomu.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0e67NQ-wjAovW1vouUqyrK9vcVMm0n4vq-PCPmEjJtlo8xDkdgz8rLhKwGbqKp36d47x0vg-2UOhDZIu_Yw0P8kQt-hgagS-SltK0fNJOu3_HnbZNUXbO_4Z2QcV5WbuMTI149SkAItzm/s1600/IMG_20190726_142549.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0e67NQ-wjAovW1vouUqyrK9vcVMm0n4vq-PCPmEjJtlo8xDkdgz8rLhKwGbqKp36d47x0vg-2UOhDZIu_Yw0P8kQt-hgagS-SltK0fNJOu3_HnbZNUXbO_4Z2QcV5WbuMTI149SkAItzm/s640/IMG_20190726_142549.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Jednu dobu jsem si do diáře všude možně kreslila malou ploštěnku mléčnou, pojmenovala jsem ji Emilka. Našla jsem totiž <a href="https://www.google.com/search?q=ou%C5%A1ka+plo%C5%A1t%C4%9Bnek&tbm=isch&source=iu&ictx=1&fir=fnzgfC-nu4MLJM%253A%252CB9X6trYw9UO_EM%252C_&vet=1&usg=AI4_-kSxqRz1LHFQsaae9kVtk0Ys5G4lJw&sa=X&ved=2ahUKEwjM08H6uOHjAhVDyKYKHRAaAicQ9QEwAnoECAkQBg#imgrc=fnzgfC-nu4MLJM:" target="_blank">přehled tvarů oušek ploštěnek</a> a zdálo se mi to hrozně roztomilé.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_p4WkaZsLOEV8lH8y9OW5GvD-VbxRwghnKNhMV-hmr-eAvx1fNDwu_rgWBzPKV-ynNSPRGiUmgkQIx3BxDBuD7P4hr8cI03kJJzs8cQPlV5tPSaSDs4NvP1GD_3sryC6LksNIf-pkKrqv/s1600/IMG_20190726_142600.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_p4WkaZsLOEV8lH8y9OW5GvD-VbxRwghnKNhMV-hmr-eAvx1fNDwu_rgWBzPKV-ynNSPRGiUmgkQIx3BxDBuD7P4hr8cI03kJJzs8cQPlV5tPSaSDs4NvP1GD_3sryC6LksNIf-pkKrqv/s640/IMG_20190726_142600.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Taky vám ve školní jídelně vždycky k obědu nacpali pomeranč? Taky jste jich občas snědli tolik, že jste z nich měli kopřivku, jen proto, že jste měli chuť na další pomeranč?</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi29tYHqpuy3cuY2od4yDxt65E-US1SsBCtduOUrEcJvlFgX3z7c813mbYoxqHAJDZprOGDEqeaqw0zmFcWBXooXLZSQddLZsmpAzvDUJrOhXav3hj83jmUcyh3eyr9yqI0Zxs3OQFwM0lF/s1600/IMG_20190726_142617.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi29tYHqpuy3cuY2od4yDxt65E-US1SsBCtduOUrEcJvlFgX3z7c813mbYoxqHAJDZprOGDEqeaqw0zmFcWBXooXLZSQddLZsmpAzvDUJrOhXav3hj83jmUcyh3eyr9yqI0Zxs3OQFwM0lF/s640/IMG_20190726_142617.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Vexilologická chvilka</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj6bdL4kXyRi6ucTYZLgqcWIz38ScDRFZrbJ8cLcYLOJe3-S72SDnYoVgBZLjSFrv9Yykhy7jx_HLdpTlbIXDPiwvsHzfzt56qgRK6RkjQ8Bw44H98YQ6g-SAuTlcv5iwTGEGAoOu8ixAIn/s1600/IMG_20190726_142640.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj6bdL4kXyRi6ucTYZLgqcWIz38ScDRFZrbJ8cLcYLOJe3-S72SDnYoVgBZLjSFrv9Yykhy7jx_HLdpTlbIXDPiwvsHzfzt56qgRK6RkjQ8Bw44H98YQ6g-SAuTlcv5iwTGEGAoOu8ixAIn/s640/IMG_20190726_142640.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Polemika nad tím, kdo je vlastně náš brat(r)</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjoFhPIwp3UffiA0zx-zUBoU61kp7eIpKy31hT75YZyklsa_OQw_X-tcW2IGbT_c3-lUDnyhI6Sixc1vMozhs5HdurYz0kKWOT6jF0A0qLHOaKM8LD8LLslU61bnz2Tpg_1vn2-uvaQmhkj/s1600/IMG_20190726_142705.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjoFhPIwp3UffiA0zx-zUBoU61kp7eIpKy31hT75YZyklsa_OQw_X-tcW2IGbT_c3-lUDnyhI6Sixc1vMozhs5HdurYz0kKWOT6jF0A0qLHOaKM8LD8LLslU61bnz2Tpg_1vn2-uvaQmhkj/s640/IMG_20190726_142705.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Na větě "Jdu otevřít Valerii" mě zaujalo, že Valerie může být jak třetí, tak čtvrtý pád.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjBwrY7SvE6Miz2uOU2mMaMC6gipPlLK3SymF_SQpYFnbnIDtUwQJYd0vzmB62xqiGtZmu53K2ICPvK5Ou6QKFxBoFs0bPPKczlcizn9M6hN2xuCdSy3THQpyOyi42z1eMPEyrXYyW2t2Vb/s1600/IMG_20190726_142719.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjBwrY7SvE6Miz2uOU2mMaMC6gipPlLK3SymF_SQpYFnbnIDtUwQJYd0vzmB62xqiGtZmu53K2ICPvK5Ou6QKFxBoFs0bPPKczlcizn9M6hN2xuCdSy3THQpyOyi42z1eMPEyrXYyW2t2Vb/s640/IMG_20190726_142719.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Politický rozpor na hodině angličtiny</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsHYlBeA1nvmoLLQv6hQVZZVd_xZRcrzzY5PJyhGC6ueADoy4Idez4MLK84elKA6IkpP0a8MPdp6BKpIraHMwmsSl9GY7gCcDRI4leZz8JY7xck2V4vSkY7dPCAUOncavmh60jcL00DcHy/s1600/IMG_20190726_142724.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsHYlBeA1nvmoLLQv6hQVZZVd_xZRcrzzY5PJyhGC6ueADoy4Idez4MLK84elKA6IkpP0a8MPdp6BKpIraHMwmsSl9GY7gCcDRI4leZz8JY7xck2V4vSkY7dPCAUOncavmh60jcL00DcHy/s640/IMG_20190726_142724.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0vof5in1eGX27S2AKS9lGCjV5f1DaUSG11Hvdeio5TbMkag6Dac6KTC5zMEs2AQaS11MCFEkGJDsN0IQ2AvJKVVbQthHZQ145hV0hrsOBRkQYUs0cYX6q2eXZjcsLD6OkKz_n6ha25U7k/s1600/IMG_20190726_142732.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0vof5in1eGX27S2AKS9lGCjV5f1DaUSG11Hvdeio5TbMkag6Dac6KTC5zMEs2AQaS11MCFEkGJDsN0IQ2AvJKVVbQthHZQ145hV0hrsOBRkQYUs0cYX6q2eXZjcsLD6OkKz_n6ha25U7k/s640/IMG_20190726_142732.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Tohle mi vždycky vrtalo hlavou. Pak mi bylo řečeno, že ten ostrov se vlastně nejmenuje jen Man, ale Isle of Man, a uznávám, že to je trošku něco jinýho.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjBzKzuHqlMMnyDWprshd6KQbWp2GnnrOS4ejQIQohDj3Q-mQUfVVaX3oE7rdb70pCNs1d5E5aLF2YP0xx6-TFB63P7dmxgcQrnPIOvubhMpASrPdjiumE6xRr9PDA7YXB4B4mMFWTJ7b-m/s1600/IMG_20190726_142740.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjBzKzuHqlMMnyDWprshd6KQbWp2GnnrOS4ejQIQohDj3Q-mQUfVVaX3oE7rdb70pCNs1d5E5aLF2YP0xx6-TFB63P7dmxgcQrnPIOvubhMpASrPdjiumE6xRr9PDA7YXB4B4mMFWTJ7b-m/s640/IMG_20190726_142740.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Jak můžete vidět, moje zápisky nemají strukturu. Vím, že někteří to dělají třeba tak, že modře si píšou záležitosti školní, oranžově pracovní, růžově ty týkající se osobního života, ale já vždycky prostě psala tím, co jsem měla po ruce, a co zrovna fungovalo. Metoda odškrtávání splněných položek mě vždycky bavila.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjK7IDi9N5POoj7GFRmsskuWE3UbRNjul3_C9Dx8_H8TAMJ9TOdU9hjERl1C2lvdGiCaYst3gZhPJgGpPwqSX9J2g1Eo9fQzrhw-L42R-l-K4YeA8bD6b15fDh_fJCW74o493p9IB8kSAxa/s1600/IMG_20190726_142800.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjK7IDi9N5POoj7GFRmsskuWE3UbRNjul3_C9Dx8_H8TAMJ9TOdU9hjERl1C2lvdGiCaYst3gZhPJgGpPwqSX9J2g1Eo9fQzrhw-L42R-l-K4YeA8bD6b15fDh_fJCW74o493p9IB8kSAxa/s640/IMG_20190726_142800.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Vánoce nějak nedopadly, dokonce jsem nedokončila ani rámeček toho, co měl být seznam dárků, které chci nakoupit.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg58_UNNVhPUZNHLCJs6I5FgLUMlZ4lkiAQDFE_BijQlLCPf8FL94I0wXBabfCxJXSkLJVv1tqztTg7PfKOrZy7683w3IsLX6Q-ocifOSbOdQ8Wd8ftNSBDvbbAK2vDWb_Wq9jgTcdh0zXr/s1600/IMG_20190726_140739.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg58_UNNVhPUZNHLCJs6I5FgLUMlZ4lkiAQDFE_BijQlLCPf8FL94I0wXBabfCxJXSkLJVv1tqztTg7PfKOrZy7683w3IsLX6Q-ocifOSbOdQ8Wd8ftNSBDvbbAK2vDWb_Wq9jgTcdh0zXr/s640/IMG_20190726_140739.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Na rok 2018 jsem si hrozně přála růžový Doller. Viděla jsem ho v předchozích letech u pár spolužaček a zdálo se mi to skvělé a chtěla to taky zkusit. Doller je český vynález a jedná se o diář, který vlastně nemusíte začínat v lednu, ale kdykoliv jindy, protože stránky jsou jen takové šablony a měsíce a dny si do nich musíte psát sami. Je to motivační diář a jeho hlavní filozofií je, že nemusíte čekat do nového roku, abyste si mohli dát předsevzetí. Tím pádem jsem tuto filozofii trošku porušila, když jsem začala v lednu, jako s jakýmkoliv jiným diářem. Ale nevadí.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjZbM3B5PsfuWvg35xSmEt0FqVHnwXZhBtp_e5dLYxa-ukTT4ErLSWXTnxceewRUPitB-Z5angxt4dE6Zhtio70LHs-N31lovoQUSWPwJ8i4kw9sYPKAyeksPZ7jrlZNXpltiWVVH_1q_Nn/s1600/IMG_20190726_140752.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjZbM3B5PsfuWvg35xSmEt0FqVHnwXZhBtp_e5dLYxa-ukTT4ErLSWXTnxceewRUPitB-Z5angxt4dE6Zhtio70LHs-N31lovoQUSWPwJ8i4kw9sYPKAyeksPZ7jrlZNXpltiWVVH_1q_Nn/s640/IMG_20190726_140752.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Na rozdíl od předchozího diáře jsem si Doller chtěla vést trochu estetičtěji, a proto jsem hned na vnitřní stranu desek spatlala tuhle srdíčkovou pestrobarevnou hrůzu.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEji_bhJa7XtaLYecY3jLlX9njU0F0X-MtVAXtESIPuR8xMu3eCFbMlcMZB_nfJs4NBWJ0sE04ryiEoXlhWQnYqgCHu3OF1zB_4-LqSJCnY1fhwcibcKjMCsVayLAvWTk1DMvC_uUx8Skovq/s1600/IMG_20190726_140758.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEji_bhJa7XtaLYecY3jLlX9njU0F0X-MtVAXtESIPuR8xMu3eCFbMlcMZB_nfJs4NBWJ0sE04ryiEoXlhWQnYqgCHu3OF1zB_4-LqSJCnY1fhwcibcKjMCsVayLAvWTk1DMvC_uUx8Skovq/s640/IMG_20190726_140758.jpg" width="640" /></a> Jmenovka z jazykových seminářů v Budějovicích. Slečna, co seděla vedle mě, se jmenovala taky Tereza, takže jsme pak měly jednu společnou jmenovku. Pak si nás vyučující zapamatovali, a pak jsem odešla.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEghqecC304FGx4hVCiyQ-L9vVyYlFGh7EuSvHO0CkvcrtAlcD4JANHxuY-8utPXwzR3Byu7Pa7i6HyExe3B98xCQUrm6_LF7SmmlXPIbCDwUvOR2o3srYY-eck1c6iu6hWWrYcGsT2D79S5/s1600/IMG_20190726_140809.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEghqecC304FGx4hVCiyQ-L9vVyYlFGh7EuSvHO0CkvcrtAlcD4JANHxuY-8utPXwzR3Byu7Pa7i6HyExe3B98xCQUrm6_LF7SmmlXPIbCDwUvOR2o3srYY-eck1c6iu6hWWrYcGsT2D79S5/s640/IMG_20190726_140809.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Nikdy jsem si nedávala žádné cíle. Fakt ne, ani teď bych jich nebyla moc schopná vyjmenovat. Na začátku minulého roku jsem si za cíle dala prostě věci, které jsem splnit stejně musela. Kromě těch šestapadesáti kil, na těch samozřejmě pořád nejsem a dost mě to štve. A přesně proto si nedávám cíle - akorát jsem pak frustrovaná z toho, že jsem je nesplnila.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhAyBSMaKMy8xrp4J-k06vTDqrt2wGmmvo7xO4XYbEPRRZxTVehmowQJNXN84aeXaHWqAL0gO9PMc6LpkPqG9eZsG4VyB2FxuAwBg0a1IadgXUNRO8FkyUpml1GaZkjPlZtTjzpCutc3o5J/s1600/IMG_20190726_140830.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhAyBSMaKMy8xrp4J-k06vTDqrt2wGmmvo7xO4XYbEPRRZxTVehmowQJNXN84aeXaHWqAL0gO9PMc6LpkPqG9eZsG4VyB2FxuAwBg0a1IadgXUNRO8FkyUpml1GaZkjPlZtTjzpCutc3o5J/s640/IMG_20190726_140830.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
"Udělat svíčku (gymnastickou)!"</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiSG-7CV_LGbFfPslz22Jsg0cPGhbDmJmXiGmECjDbPoNZm0Bn0UOtyBrhElvVe4_Pr7r3sZhy26wF2X0gqVShgzIARLoZOZtVUsziU13LXwFi4Me1TYGdK1Far5MGm7dUxAr40mtO9bnxt/s1600/IMG_20190726_140841.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiSG-7CV_LGbFfPslz22Jsg0cPGhbDmJmXiGmECjDbPoNZm0Bn0UOtyBrhElvVe4_Pr7r3sZhy26wF2X0gqVShgzIARLoZOZtVUsziU13LXwFi4Me1TYGdK1Far5MGm7dUxAr40mtO9bnxt/s640/IMG_20190726_140841.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Pokus o umělecké titulní stránky k měsícům. Leden jsem tvořila, když jsem měla neštovice. Myslím, že na této stránce se dají místy vypátrat zbytky pudru s francovkou.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhD2GgJkWG-xLHs28cE0071fQcCvWHAiMFQP-bYzgyyuhXvnCoJT6Wxk98QaCspfnThlMt4NGYAX1gxY0KOSyq2WdCLjEZqfsPqe2sbSUXII7gT5kq4WiAM4EyeafoOKWDmpZ5sdsJn5F8V/s1600/IMG_20190726_140854.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhD2GgJkWG-xLHs28cE0071fQcCvWHAiMFQP-bYzgyyuhXvnCoJT6Wxk98QaCspfnThlMt4NGYAX1gxY0KOSyq2WdCLjEZqfsPqe2sbSUXII7gT5kq4WiAM4EyeafoOKWDmpZ5sdsJn5F8V/s640/IMG_20190726_140854.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Básnička, na kterou jsem popravdě skoro zapomněla</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi0p4C1nNmJmx7_jo7vas8oX6ZKgA8kshJa1LuajfjPcb3e8kAOLW7QO37BqF0r8K6agqSslU4qa5eQNDLV-4x9FQxK7m8y4ZozyEIf78rb_6V6lwvtCtEk64CtlCH42SH_57KUWCiBrLKp/s1600/IMG_20190726_140903.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi0p4C1nNmJmx7_jo7vas8oX6ZKgA8kshJa1LuajfjPcb3e8kAOLW7QO37BqF0r8K6agqSslU4qa5eQNDLV-4x9FQxK7m8y4ZozyEIf78rb_6V6lwvtCtEk64CtlCH42SH_57KUWCiBrLKp/s640/IMG_20190726_140903.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Musím říct, že sloupečkové rozložení mi teda vůbec nevyhovovalo. Jsem zvyklá se rozepisovat a nebavilo mě každé slovo rozdělovat pomlčkou na dva řádky.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjXTxtvKvs_wkBQqOi0s1bGhbifwdqsKBjO9FhACm9_cbWdOCdWlEkNEbOp9z5nUTFjqboAIICYZmQZzciGlpP6CRGCauLQbnt6hnDbFkm42ZmjvGIK11tVli3l2pqxkIedJKVa_bYbMqrd/s1600/IMG_20190726_140949.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjXTxtvKvs_wkBQqOi0s1bGhbifwdqsKBjO9FhACm9_cbWdOCdWlEkNEbOp9z5nUTFjqboAIICYZmQZzciGlpP6CRGCauLQbnt6hnDbFkm42ZmjvGIK11tVli3l2pqxkIedJKVa_bYbMqrd/s640/IMG_20190726_140949.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Prostor na poznámky byl fajn a většinou jsem ho zaplnila.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxdv9FJInfgQQ7IT1IZHVZ-vSnNZ2ZxB4xwIn1bN7IyPmSFNAWqKuRM1N-GtLSjljumcQ2Xo1vmJJQBVjzVJiK1YED0BLMnbQx2OBMBKyJAqI_DEl8h8_gDfk7bBTV3762w9bgkkTkMSs5/s1600/IMG_20190726_141001.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxdv9FJInfgQQ7IT1IZHVZ-vSnNZ2ZxB4xwIn1bN7IyPmSFNAWqKuRM1N-GtLSjljumcQ2Xo1vmJJQBVjzVJiK1YED0BLMnbQx2OBMBKyJAqI_DEl8h8_gDfk7bBTV3762w9bgkkTkMSs5/s640/IMG_20190726_141001.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Boty na ples jsem nakonec sehnala. I když obstarat si lodičky tělové barvy, velikosti 39, s kulatou špičkou a podpatkem, na kterém se nezabiju, byl opravdu úkol na celý leden. Pak jsem se na nich stejně málem zabila.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhl1uzREe-vUSUfwhBQDvpf32l2Cr-Zf1021zqArVOTS7MzFRSEOzVCsRrlhzseVpr4bxCrO-d1AzeOIk90EI6P2zWoT67ws1BfIlANKbJo04uUuMAAFdtpqfQQ50u5H_cqk7TKJLxKwo8G/s1600/IMG_20190726_141022.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhl1uzREe-vUSUfwhBQDvpf32l2Cr-Zf1021zqArVOTS7MzFRSEOzVCsRrlhzseVpr4bxCrO-d1AzeOIk90EI6P2zWoT67ws1BfIlANKbJo04uUuMAAFdtpqfQQ50u5H_cqk7TKJLxKwo8G/s640/IMG_20190726_141022.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Bod "chodit spát dřív!" jsem měla v každém měsíčním přehledu jako položku seznamu Co změnit.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEivoNyxVQTMi8U3al5QHa7klOdyEZ-0gfM8kzxFmwGlI3DNUM1lnaqaFa4XNsAlVpAyD8p9Ud3-G9yfP9ckHodMJ8RLcJCdzivSSPqZHgfEedkzDV8n_Grd5B5zG7cYywayXbD8c2N33lic/s1600/IMG_20190726_141031.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEivoNyxVQTMi8U3al5QHa7klOdyEZ-0gfM8kzxFmwGlI3DNUM1lnaqaFa4XNsAlVpAyD8p9Ud3-G9yfP9ckHodMJ8RLcJCdzivSSPqZHgfEedkzDV8n_Grd5B5zG7cYywayXbD8c2N33lic/s640/IMG_20190726_141031.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Týden voleb a dnu otevřených dveří v Budějovicích</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiOqC07_t_NDc3oOkFItCd2nk-33pu_c-SlSttiCBNBfd3A1dZGXaINdIike0KfpGs5YiVMVMSG6wIO1hyphenhypheneqaLh8SfntdJ_T6F70r6P1CZ6ejS3EdHt_TW2yw7z96ewpIIn260bnfarDoh7/s1600/IMG_20190726_141049.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiOqC07_t_NDc3oOkFItCd2nk-33pu_c-SlSttiCBNBfd3A1dZGXaINdIike0KfpGs5YiVMVMSG6wIO1hyphenhypheneqaLh8SfntdJ_T6F70r6P1CZ6ejS3EdHt_TW2yw7z96ewpIIn260bnfarDoh7/s640/IMG_20190726_141049.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiQonrlSBbSFokesoHRGL5TGnF7a5gKqcIiB_R-4ylKhqyLhKmtCzo6Zq-ldHcWhOsinw_veh_F8mm9Ox_wNudvtfJq1cm2uL-GMex3K_OfKFvaz2ljJLCVdDP1e825PvKygPAwkNlRYTLM/s1600/IMG_20190726_141105.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiQonrlSBbSFokesoHRGL5TGnF7a5gKqcIiB_R-4ylKhqyLhKmtCzo6Zq-ldHcWhOsinw_veh_F8mm9Ox_wNudvtfJq1cm2uL-GMex3K_OfKFvaz2ljJLCVdDP1e825PvKygPAwkNlRYTLM/s640/IMG_20190726_141105.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
S sebou na ples: šaty, boty, jednání, prožívání, chování</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgtSW1sqHh8Q4eL0u8BAeFOMpBb9pDjSf2t3M8us-sVze30zNf9vC6aEeC9WmAywYcS8gnt48tEqkHxN0zhU5SuRDjeWRTPOYf5j6GufLDjYJftHpDxJH2BwhBEnhXlDVigPQ83J7oowill/s1600/IMG_20190726_141151.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgtSW1sqHh8Q4eL0u8BAeFOMpBb9pDjSf2t3M8us-sVze30zNf9vC6aEeC9WmAywYcS8gnt48tEqkHxN0zhU5SuRDjeWRTPOYf5j6GufLDjYJftHpDxJH2BwhBEnhXlDVigPQ83J7oowill/s640/IMG_20190726_141151.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Jednou jsem musela dělat na fyziku referát o jaderné elektrárně a celé to schéma, které vidíte vlevo dole, jsem fixou překreslovala na bílou tabuli v laboratoři. Byl to téměř spirituální zážitek.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhyUUTRGxJoD-7zFuz-Ru8BgOfClht6_tbXbnwVShxx-5L7u-qB87VobvArpnxWxz29wdLYI_p3FJwPMUxPT0IvV74peBWV38cmhYsYdIuCTDipT9KDLwWQ9xwaOoP-GIL-3i1bfA5MFVRQ/s1600/IMG_20190726_141159.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhyUUTRGxJoD-7zFuz-Ru8BgOfClht6_tbXbnwVShxx-5L7u-qB87VobvArpnxWxz29wdLYI_p3FJwPMUxPT0IvV74peBWV38cmhYsYdIuCTDipT9KDLwWQ9xwaOoP-GIL-3i1bfA5MFVRQ/s640/IMG_20190726_141159.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Jestli jsem toho Hrabala pak někdy nakonec přečetla, to nevím.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEigaJXWy3y95tjCMaOf-GPqhESr5l-04T0biJM6_z6FgP0tm-zPlusSHs7LSe9uiNNNraV3HA7tYFUwuMuAXUnLGko3YV2PX62Kkb9eQYRusKSG6DbWiLUkoCfhs_AR1Ityzu9jMg9Toqsx/s1600/IMG_20190726_141211.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEigaJXWy3y95tjCMaOf-GPqhESr5l-04T0biJM6_z6FgP0tm-zPlusSHs7LSe9uiNNNraV3HA7tYFUwuMuAXUnLGko3YV2PX62Kkb9eQYRusKSG6DbWiLUkoCfhs_AR1Ityzu9jMg9Toqsx/s640/IMG_20190726_141211.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Nikdy si nepodávejte přihlášku na jednu jedinou vysokou školu. (Rada od někoho, kdo to tak udělal dva roky za sebou - poprvé z nerozvážnosti, podruhé proto, že už bylo pozdě.)</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgfgzZPcIhWiVo_IW12WCpzLsGWAeCL0Guuv43XQz3gORRLAD80mlperDkCiusvtopcDw6A7Owqo8frTcBmhPFIH9Zt_fS53X5vhgRk2f5Xqc0Q269Xq52vXbaLfPatoyDhLQpJzXLAKxT4/s1600/IMG_20190726_141224.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgfgzZPcIhWiVo_IW12WCpzLsGWAeCL0Guuv43XQz3gORRLAD80mlperDkCiusvtopcDw6A7Owqo8frTcBmhPFIH9Zt_fS53X5vhgRk2f5Xqc0Q269Xq52vXbaLfPatoyDhLQpJzXLAKxT4/s640/IMG_20190726_141224.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Kresba z týdne, kdy jsme se školou šli do kasáren a zkoušeli si tam plynovou masku. Taky jsme psali asi milionté cvičné slohové cvičení k maturitě a já si vybrala líčení na téma Evropské město mého srdce a byla jsem v tak sentimentálním rozpoložení, že mě můj vlastní text málem rozbrečel.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2RoodmouG7dOfmqaPed85TrB_6Aab1nM-q_TZ9n61ql14D0CIIVUn8JrcZ4EZCLb-KB8Yubqq2Cmek2jD-j2uqP_LuP31vCi9X6HYUQS7ERecamykBUAjcO4lW7n3PEaw4GPmy4uGuXow/s1600/IMG_20190726_141252.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2RoodmouG7dOfmqaPed85TrB_6Aab1nM-q_TZ9n61ql14D0CIIVUn8JrcZ4EZCLb-KB8Yubqq2Cmek2jD-j2uqP_LuP31vCi9X6HYUQS7ERecamykBUAjcO4lW7n3PEaw4GPmy4uGuXow/s640/IMG_20190726_141252.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Kdo neměl hodinu historického semináře na téma úchylní papeži, jako by nebyl.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh8GmTSboB_il3lVkL-MCG9DmK4GPH10euhjPVyiXsk_Xs9TuEQ8-xyfzL7dW750geOXxy1hVWa2o90ddmH6Q5pMjFq_0XA1xoKvuyrYRojRIybEpzX22tOpWbbObUm8iAg2r-ar14-GoyG/s1600/IMG_20190726_141257.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh8GmTSboB_il3lVkL-MCG9DmK4GPH10euhjPVyiXsk_Xs9TuEQ8-xyfzL7dW750geOXxy1hVWa2o90ddmH6Q5pMjFq_0XA1xoKvuyrYRojRIybEpzX22tOpWbbObUm8iAg2r-ar14-GoyG/s640/IMG_20190726_141257.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
V dubnu jsem začala kopírovat nápady z pinterestu.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOb4N6pM9mtr0uq2h3WIIqDdkI3h3RdVKhMmEzlHrvRjRJ96lHhA-UPPJkaf4Bd6quzytWc5Lv4-yx5OXE7R5MsfXRBOo-Qhy8R5ZbMPcPH2TsFuELQAIbhmsNq3uWYtstEQhMJWa2ioKD/s1600/IMG_20190726_141304.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOb4N6pM9mtr0uq2h3WIIqDdkI3h3RdVKhMmEzlHrvRjRJ96lHhA-UPPJkaf4Bd6quzytWc5Lv4-yx5OXE7R5MsfXRBOo-Qhy8R5ZbMPcPH2TsFuELQAIbhmsNq3uWYtstEQhMJWa2ioKD/s640/IMG_20190726_141304.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Úvaha o Irsku (tohle někdo opravdu řekl)</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQgZ_3NNtQFf2u99fpUrJTlD-YWg79TJhygL-vSysvH2rLJPbXDmNxb8-MIBFdmXV-F7AUxUQbc6AkACihLbtYh8WJlsrh7czLyifNIPhzgk8-1TiJuyq0sRNfUaDA2vqMj_GFzPz1aDAD/s1600/IMG_20190726_141328.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQgZ_3NNtQFf2u99fpUrJTlD-YWg79TJhygL-vSysvH2rLJPbXDmNxb8-MIBFdmXV-F7AUxUQbc6AkACihLbtYh8WJlsrh7czLyifNIPhzgk8-1TiJuyq0sRNfUaDA2vqMj_GFzPz1aDAD/s640/IMG_20190726_141328.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
"Fuj tyvole"</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgtXh6Eghy9ZnE7nqfajbiSD795Xn5_mxrVtc7DE-FN4Ox5L9RVsY6f9NteQncx8LTF_hwtTq03NBxaXXDDG06xblRkvTunMbMTt73InF0yLaimMWZld4klWdT3RRyw3jDWTurUJg0I-u2N/s1600/IMG_20190726_141346.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgtXh6Eghy9ZnE7nqfajbiSD795Xn5_mxrVtc7DE-FN4Ox5L9RVsY6f9NteQncx8LTF_hwtTq03NBxaXXDDG06xblRkvTunMbMTt73InF0yLaimMWZld4klWdT3RRyw3jDWTurUJg0I-u2N/s640/IMG_20190726_141346.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
V Dolleru jsem ocenila hlavně velký prostor na poznámky.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh7xaoLflfzvOJ-1EBK7iT1DeoQuHeAu-8h74i87sEiohxSEK8_KXWr34_BmkUmxoLmaw4osU_NEHALQn4jnAaEH0T1d5iQzHn6zJUd2l8sOD_loeyDEL1MFayHL9wkEbfSeLVocNP2x33y/s1600/IMG_20190726_141351.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh7xaoLflfzvOJ-1EBK7iT1DeoQuHeAu-8h74i87sEiohxSEK8_KXWr34_BmkUmxoLmaw4osU_NEHALQn4jnAaEH0T1d5iQzHn6zJUd2l8sOD_loeyDEL1MFayHL9wkEbfSeLVocNP2x33y/s640/IMG_20190726_141351.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiYm80wv9vEYPtKJBWEDkMF5_y0Ep2fIfcCN1XdhwVcJsgR6djSZSblwpGzRPvVRSDuFGTDAL7TFcke98z6w-9l9B-O2amL90Z9-Ygm2ZYXlrUPf1fb2mJZ7so1JOXNKOFlqc8-_wgTtHpM/s1600/IMG_20190726_141407.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiYm80wv9vEYPtKJBWEDkMF5_y0Ep2fIfcCN1XdhwVcJsgR6djSZSblwpGzRPvVRSDuFGTDAL7TFcke98z6w-9l9B-O2amL90Z9-Ygm2ZYXlrUPf1fb2mJZ7so1JOXNKOFlqc8-_wgTtHpM/s640/IMG_20190726_141407.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Vzpomínka na dobu, kdy mi k opilosti stačily jen dva cidery. Pes je návrh na tetování pro jednu slečnu, která si pak ale nakonec vybrala návrh od někoho jiného. Nevadí, aspoň jsem se naučila (jakž takž) kreslit psy.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg27HTPRTGxUGWc6VVziREr_xYgLYA0pgbYAYcUkgeEOWRhmG44VWLyP5qNNJvCt95U_0KYZr46bueg4o1xTQv7A8K1sJN9mGIFiWk7Cb7FGAiOe7v-3KIHbxdIUEqddsQXoFu0LvkANgVA/s1600/IMG_20190726_141412.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg27HTPRTGxUGWc6VVziREr_xYgLYA0pgbYAYcUkgeEOWRhmG44VWLyP5qNNJvCt95U_0KYZr46bueg4o1xTQv7A8K1sJN9mGIFiWk7Cb7FGAiOe7v-3KIHbxdIUEqddsQXoFu0LvkANgVA/s640/IMG_20190726_141412.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Okolo maturit jsem měla takové období.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj6LaTPvkwHHCdiDGgtsav2eKp-oYAclG5w3ToNM5OYtzlRv40smuaaeDhzJT5Od-I9T7etiFnoKWfuw_1GZNkAIFW5gfimOGWait_4vMUb8gjrnEgaxc19RWObtuCVEZ0Jt1PYMZ1ksXov/s1600/IMG_20190726_141422.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj6LaTPvkwHHCdiDGgtsav2eKp-oYAclG5w3ToNM5OYtzlRv40smuaaeDhzJT5Od-I9T7etiFnoKWfuw_1GZNkAIFW5gfimOGWait_4vMUb8gjrnEgaxc19RWObtuCVEZ0Jt1PYMZ1ksXov/s640/IMG_20190726_141422.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Toho týdne se kromě freakin' SOČky nic nedělo.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsahwXMTaehwMRRCgM-XW1braR5zcTf12e-5gsyWzZLgdfwhum8Xs25Bm2172ZYywRcpAm94uqX4uFKpPVj8omI0bTWONK-0GeYcBejm6JjNZu39m_DpGmA5iQ2cY8x-1cjJmAsKwwWkUc/s1600/IMG_20190726_141430.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsahwXMTaehwMRRCgM-XW1braR5zcTf12e-5gsyWzZLgdfwhum8Xs25Bm2172ZYywRcpAm94uqX4uFKpPVj8omI0bTWONK-0GeYcBejm6JjNZu39m_DpGmA5iQ2cY8x-1cjJmAsKwwWkUc/s640/IMG_20190726_141430.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Popravdě, tohle celé období maturit jsem ještě pořádně nevstřebala.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJSWcdhHZHYWvi0Kp2H2Ve9a_qvOilMfuqC5d7bseQWe3ae2R47wxmmXLsVft-tBQeHlgKio-nCIhfS0USIoOpAfV_XKkxKbD4GCG_Azl-z9CM2SKgL-VnUe7lTYHxhjqC450zNElyclDL/s1600/IMG_20190726_141439.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJSWcdhHZHYWvi0Kp2H2Ve9a_qvOilMfuqC5d7bseQWe3ae2R47wxmmXLsVft-tBQeHlgKio-nCIhfS0USIoOpAfV_XKkxKbD4GCG_Azl-z9CM2SKgL-VnUe7lTYHxhjqC450zNElyclDL/s640/IMG_20190726_141439.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Přesně vím, k čemu se všechno tohle fňukání vztahuje, ale je to na dlouhé povídání, takže radši zaměřte pozornost na ty pěkný šaty, který jsem si koupila kvůli předávání maturitních vysvědčení.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhScNh0uAH3scKaFBCQS9h80vItvAwm4HOcLcWupzyLrB1vpzmevdVx1EdNJZyVduGmsDs1UGEGvMPtOVefC5Ntjsn5O-fa_GU7fDIG-bg7GVSgXK04guRxJwSRa7fusXnIHo4Mpemj8Et0/s1600/IMG_20190726_141446.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhScNh0uAH3scKaFBCQS9h80vItvAwm4HOcLcWupzyLrB1vpzmevdVx1EdNJZyVduGmsDs1UGEGvMPtOVefC5Ntjsn5O-fa_GU7fDIG-bg7GVSgXK04guRxJwSRa7fusXnIHo4Mpemj8Et0/s640/IMG_20190726_141446.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi12PKbPBfY8vi0PZ4Cwdg5c31XEgxi91MenHM0TccySdkPA87bNc202ncFHJQsoIrbKFHlPftfqpZndOqc5nz6M_gOypw6Jr2QUBRaOghO8Xu0qk63kCO8GoN-9YdsbeuotXsWW2qd34bu/s1600/IMG_20190726_141459.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi12PKbPBfY8vi0PZ4Cwdg5c31XEgxi91MenHM0TccySdkPA87bNc202ncFHJQsoIrbKFHlPftfqpZndOqc5nz6M_gOypw6Jr2QUBRaOghO8Xu0qk63kCO8GoN-9YdsbeuotXsWW2qd34bu/s640/IMG_20190726_141459.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Jako wtf?! Ve tři normálně usedám k obědu.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj3_jde0e9LoHvVKJQGbuPfMyuMEyDQYWXht-dbJ42811h9jMqRmnp_w-8Yvul5o7R4H3HKes9zrFZrUIEvzlrSllztaMvMWbFfhyphenhyphena1NGWnRKv2qdypXKpU8WaW7oWJGrMTqaDeOLI56sbJ/s1600/IMG_20190726_141513.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj3_jde0e9LoHvVKJQGbuPfMyuMEyDQYWXht-dbJ42811h9jMqRmnp_w-8Yvul5o7R4H3HKes9zrFZrUIEvzlrSllztaMvMWbFfhyphenhyphena1NGWnRKv2qdypXKpU8WaW7oWJGrMTqaDeOLI56sbJ/s640/IMG_20190726_141513.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgaPexuLa1cDaSJU1BMVHwsQpzu0I63RWbMGIpCmD7WJ84XVXL-UDk_opVe0GcrQJvREoyz47lslUUVwatm9FXlokanu4KquPomhfyQOCpvmqcEQZvlIaBszjJ8tpJFcSii1bAESEkl3Wjh/s1600/IMG_20190726_141528.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgaPexuLa1cDaSJU1BMVHwsQpzu0I63RWbMGIpCmD7WJ84XVXL-UDk_opVe0GcrQJvREoyz47lslUUVwatm9FXlokanu4KquPomhfyQOCpvmqcEQZvlIaBszjJ8tpJFcSii1bAESEkl3Wjh/s640/IMG_20190726_141528.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
A můžete ten den zaškrtat odshora dolů, a stejně vám ze života nezmizí.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIdsF9s-OjqxnXL9dkkflerQ82vZF0UAME1SjgWPNZz43hKOP2fkiXOECwl0rWzPQ8tP9DPo8zU-ZBaImbN2fygrvUFw5QzU_70M4qKRXE-WRs6mhY6GXV-On0nu9RP_ITGoqX7MP9K_EJ/s1600/IMG_20190726_141534.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIdsF9s-OjqxnXL9dkkflerQ82vZF0UAME1SjgWPNZz43hKOP2fkiXOECwl0rWzPQ8tP9DPo8zU-ZBaImbN2fygrvUFw5QzU_70M4qKRXE-WRs6mhY6GXV-On0nu9RP_ITGoqX7MP9K_EJ/s640/IMG_20190726_141534.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjcCx5qxKMxyKBMbp9LcU64qtPIWCSWX6tKFrrDzEc8atooAl6dvX-95w0n2fDL0DyflaG4BdJBmxCKAtWTR1FBRtMSMzvHbVxnpYsJS-B2MvGoCXPYZ73u8l-gqLBCj4aoyvpC7ZVJakE-/s1600/IMG_20190726_141553.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjcCx5qxKMxyKBMbp9LcU64qtPIWCSWX6tKFrrDzEc8atooAl6dvX-95w0n2fDL0DyflaG4BdJBmxCKAtWTR1FBRtMSMzvHbVxnpYsJS-B2MvGoCXPYZ73u8l-gqLBCj4aoyvpC7ZVJakE-/s640/IMG_20190726_141553.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Mým dlouholetým přáním je mít v pokoji nástěnku, a pořád ji nemám.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgkezf5UBkc5nlxyvhzny6yCR2kUsavmJDXlrQQ8eWhhyuWUwXtvKQ2VuFelqL_5ZngHXyK2z5xX37wY2Pfjl8TBrhlc_OaNHUdmdgvet2-4CYjWS_0-u-ARtmfLRJsiKiufbb3AngyMP23/s1600/IMG_20190726_141608.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgkezf5UBkc5nlxyvhzny6yCR2kUsavmJDXlrQQ8eWhhyuWUwXtvKQ2VuFelqL_5ZngHXyK2z5xX37wY2Pfjl8TBrhlc_OaNHUdmdgvet2-4CYjWS_0-u-ARtmfLRJsiKiufbb3AngyMP23/s640/IMG_20190726_141608.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEga1-IjhPmbi42sztBKBm4O2VCAeWGJkReSIRW8qgwJOi7YxoPghlVTsvXeoM6TKqXaOO7miF4un7d0oFWGXuaiE-99YN3ymR-7XmME4Lg9m1zuIUljAKiS5MvVYvb0hzDmRSVdRgD7Gj0d/s1600/IMG_20190726_141617.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEga1-IjhPmbi42sztBKBm4O2VCAeWGJkReSIRW8qgwJOi7YxoPghlVTsvXeoM6TKqXaOO7miF4un7d0oFWGXuaiE-99YN3ymR-7XmME4Lg9m1zuIUljAKiS5MvVYvb0hzDmRSVdRgD7Gj0d/s640/IMG_20190726_141617.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Sem tam mám potřebu opsat si nějaký text, který mě zaujal, i když je to třeba na dvě stránky (ráda píšu rukou).</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhqBTkh_RqZzA7wTMsLNsrFv45fHLW-EasqgAuwNE5SnTlRGVkhNE9kxwL27BKZLDPlvZTRP4eKsMB1OW1_gErgf6cfeajwJmV_dXfBstdIXKqysYJj61CLwHl3sV1x7t2GcbMa7V-COhAu/s1600/IMG_20190726_141628.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhqBTkh_RqZzA7wTMsLNsrFv45fHLW-EasqgAuwNE5SnTlRGVkhNE9kxwL27BKZLDPlvZTRP4eKsMB1OW1_gErgf6cfeajwJmV_dXfBstdIXKqysYJj61CLwHl3sV1x7t2GcbMa7V-COhAu/s640/IMG_20190726_141628.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEinSyx6gO32rCE3sD_IsifrphWQHygV9PqLO8ehQici9fiqxYBc_9m3alxqM_-pb_dGO9RJ3hUomqZ2rNh_Qbiz3_qsmLUeKKbcaGShHIoxqLG9LavetKIrluEEpU-4Yamc4bTevAAlGCd-/s1600/IMG_20190726_141640.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEinSyx6gO32rCE3sD_IsifrphWQHygV9PqLO8ehQici9fiqxYBc_9m3alxqM_-pb_dGO9RJ3hUomqZ2rNh_Qbiz3_qsmLUeKKbcaGShHIoxqLG9LavetKIrluEEpU-4Yamc4bTevAAlGCd-/s640/IMG_20190726_141640.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgkfgDDZduN4aKHe6YLKKxQz1ZYAyy6lqHJYOssY5meW6_zzKqD7d7coIP888UwNmkiz4IJ64XgTIqwQvvL1axC1EKFYu-AtAmQGip6tRtsF7gT9VNtIZz2SrLmEz_rR9h_NNiZN7PdnqO4/s1600/IMG_20190726_141653.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgkfgDDZduN4aKHe6YLKKxQz1ZYAyy6lqHJYOssY5meW6_zzKqD7d7coIP888UwNmkiz4IJ64XgTIqwQvvL1axC1EKFYu-AtAmQGip6tRtsF7gT9VNtIZz2SrLmEz_rR9h_NNiZN7PdnqO4/s640/IMG_20190726_141653.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzAqpLaUaX7LxfngSsAlWZTnwBMNpbtalGPyLyvTTRV02fzYjXCyWu8eIYKAq46nqwIzG_Ki-_DWdwCwG4LT4vfVGBfdgXY44vM-rY52_IDsAVKMGEwRCwEF1ZUfs51t6baRn398KZw9is/s1600/IMG_20190726_141710.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzAqpLaUaX7LxfngSsAlWZTnwBMNpbtalGPyLyvTTRV02fzYjXCyWu8eIYKAq46nqwIzG_Ki-_DWdwCwG4LT4vfVGBfdgXY44vM-rY52_IDsAVKMGEwRCwEF1ZUfs51t6baRn398KZw9is/s640/IMG_20190726_141710.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMA5Kl3Massah1Jx5XjrAqo2YiI2qu_qPB9R5cBC1Ueq7UyG-xtFrc6-Gm35JEVys_jOkDnJg66dMKGKdcwhDsfbAp_q1uUV_iyYo2TLDQngnFvFgDoKcemL254i3Pp9-J5CdR5aOtCUZt/s1600/IMG_20190726_141713.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMA5Kl3Massah1Jx5XjrAqo2YiI2qu_qPB9R5cBC1Ueq7UyG-xtFrc6-Gm35JEVys_jOkDnJg66dMKGKdcwhDsfbAp_q1uUV_iyYo2TLDQngnFvFgDoKcemL254i3Pp9-J5CdR5aOtCUZt/s640/IMG_20190726_141713.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Myslím, že tahle přednáška, s níž přijela jakási komunikační expertka z Británie, mě nebavila, protože jsem si během ní stihla osvěžit tiskací i psací azbuku.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjsDao22NwvsfI4upLhyphenhyphenDkZavEkSwOclBYIX36dXnaoZ4Rt7cmC36Cl1gJUwELETkZvRczfVgY6Ph5EL9v0P_9nouww6OIl-zgLQ7QO7quZR1zgDEocOT21uW5aLpStGkJ6UNVj8geAGT7X/s1600/IMG_20190726_135415.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjsDao22NwvsfI4upLhyphenhyphenDkZavEkSwOclBYIX36dXnaoZ4Rt7cmC36Cl1gJUwELETkZvRczfVgY6Ph5EL9v0P_9nouww6OIl-zgLQ7QO7quZR1zgDEocOT21uW5aLpStGkJ6UNVj8geAGT7X/s640/IMG_20190726_135415.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Letos jsem se vrátila k diáři stejné značky jako dva roky zpátky. (Je to značka Presco, kdyby vás zajímalo, kde beru tyhle super diáře, a dělají jich plno, i takové ty nudné kancelářské, a dělají i sešity, které nejsou diáře - jeden takový taky dneska uvidíte, a tuto reklamu jim dělám čistě z vlastní vůle.) Nejvíc se mi líbil tenhle decentně černý s trojúhelníčky, které se už trochu ošoupaly, ale to nevadí. Zajímavý detail je ta gumička na zavírání, která je úmyslně takhle nakřivo.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjn_KabtCS3iF1cdXeIQ6joYwD20GMg2a5MFxWkhTBSGcJAKQ4uWhsVGgi23bcC1oChVJTw0JiwtuKEi2jE_FTZ-AIozSMK9Du2KIMzS_VOIu6CWJj515MxBjkA0KRPNKy6OqyUGHJpEPwe/s1600/IMG_20190726_135430.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjn_KabtCS3iF1cdXeIQ6joYwD20GMg2a5MFxWkhTBSGcJAKQ4uWhsVGgi23bcC1oChVJTw0JiwtuKEi2jE_FTZ-AIozSMK9Du2KIMzS_VOIu6CWJj515MxBjkA0KRPNKy6OqyUGHJpEPwe/s640/IMG_20190726_135430.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Při focení do tohoto článku jsem si uvědomila, že bych si měla nalakovat nehty, takže se omlouvám za tento oloupaný hnus.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhK0M69zDAaHwnhyYBsDUQev4qYuIj09hHNADNfRh5B0T7VxM2Z0LwOh3i-W-dvZNua3prHJjbQGTjV9dgGfEZFqYOiQrPQUjh5VRP0PWUOHsvHAz_WCpoLDkFEaN-JH9Im_2-7WfNJRRqA/s1600/IMG_20190726_135452.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhK0M69zDAaHwnhyYBsDUQev4qYuIj09hHNADNfRh5B0T7VxM2Z0LwOh3i-W-dvZNua3prHJjbQGTjV9dgGfEZFqYOiQrPQUjh5VRP0PWUOHsvHAz_WCpoLDkFEaN-JH9Im_2-7WfNJRRqA/s640/IMG_20190726_135452.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Po vzoru <a href="https://vysvobozena.blogspot.com/2019/01/vybarvovani-27-novorocni.html" target="_blank">Vlasty</a>, u níž jsem tohle viděla v roce 2018, jsem se letos pustila do projektu Year in pixels. Myslím, že když se na tu tabulku podíváte, není potřeba ji ani moc vysvětlovat, protože je jasné, o co v ní jde. Když už jsem si ji na začátku roku pracně narýsovala, svědomitě ji vyplňuji, i když občas musím zpětně, třeba když někam jedu a neberu si s sebou pět barev fix.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Když jsem s tím začínala, obávala jsem se, že všechny moje dny budou označeny jako 'normální', protože tak obvykle odpovídám, když se mě někdo zeptá, jaký byl můj den - ale s pěti úrovněmi, které jsem si pro hodnocení dnů vymyslela, se mi pracuje celkem dobře. Některé dny mají takovou divnou barvu, protože jsem ty čtverečky vybarvovala potmě a spletla si fixu. A taky si myslím, že jsem si dobře vymyslela tu barevnou škálu, protože červená je moje oblíbená barva a modrá je její opak a ty barvy mezi tím v sobě mají míň a míň červené a víc a víc modré. Modrý den tam zatím nemám ani jeden, protože si myslím, že vždycky může být hůř. A ty zelené prostě znamenají, že jsem toho dne něco pokazila, třeba špatně umyla zrcadlo nebo omylem poslala jednoho pána do háje. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
22. červenec je z půlky zelený a z půlky červený, protože ráno bylo hrozné a odpoledne skvělé a zprůměrovat to na fialovou se mi zdálo blbé. Třeba zrovna mé narozeniny jsou jeden z těch zelených dnů, a bylo mi to trochu líto, vybarvovat zrovna tenhle den zeleně, ale co se dá dělat, tak to prostě občas je. A celkem mě překvapuje, že normální a dobré dny jsou téměř vyrovnané. To jsem od sebe opravdu nečekala.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvU815Nfx8n21HcD4neyWFLI4W3vz4BphYjATI_utioY-MapvxkqHq2Gjh5-VbtqTNZheIRqUtMVltmR61u55N_IeiPSQnVXp6IFSDzXZXZntYk9_QafRNVc76hfyHxofpNINcj7zCNbSt/s1600/IMG_20190726_135505.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvU815Nfx8n21HcD4neyWFLI4W3vz4BphYjATI_utioY-MapvxkqHq2Gjh5-VbtqTNZheIRqUtMVltmR61u55N_IeiPSQnVXp6IFSDzXZXZntYk9_QafRNVc76hfyHxofpNINcj7zCNbSt/s640/IMG_20190726_135505.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Mám tu ještě rozvrh z druhého semestru, z něhož jsem absolvovala všehovšudy jeden týden. Je to takové memento. Taky to byl pěkně blbý rozvrh, jen se na to podívejte. Úterý bylo na umření.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiQYLoJO3EdOjhUeTq1cD6d4sUG5Plex0ONUzTrbLNWjKSg4uGedskm7sAupdNFM-fh2NhO-eqVU1a6vDMlXHkd2asUeIEYFFFPrK2OYOfmr1R4ULXg1QgmCwSjZMQH6O007afmg_47MT0B/s1600/IMG_20190726_135524.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiQYLoJO3EdOjhUeTq1cD6d4sUG5Plex0ONUzTrbLNWjKSg4uGedskm7sAupdNFM-fh2NhO-eqVU1a6vDMlXHkd2asUeIEYFFFPrK2OYOfmr1R4ULXg1QgmCwSjZMQH6O007afmg_47MT0B/s640/IMG_20190726_135524.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Nemám ten život moc nabitý, ale to nevadí.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEikdF2gJsByu05PHKBxxvl2Yra0F_gXt3Z8CJ8MiYG9GoiLF7ffswkOeyWhLlfITd0PMetoJOSdnkmdt0ZOfV1hY0fsDSNoqlWS08sZHz4bn_Xafr0bHqV83EtzAYd3_8EnmqSb7XLiatjV/s1600/IMG_20190726_135532.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEikdF2gJsByu05PHKBxxvl2Yra0F_gXt3Z8CJ8MiYG9GoiLF7ffswkOeyWhLlfITd0PMetoJOSdnkmdt0ZOfV1hY0fsDSNoqlWS08sZHz4bn_Xafr0bHqV83EtzAYd3_8EnmqSb7XLiatjV/s640/IMG_20190726_135532.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Takhle nějak vypadají moje vysokoškolské zápisky. Asi nic zvláštního.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNbhUyK6oYVFgx_dqM_3BcKwtuSdUylH9fGi5Z1gyTGrVvQFwRFdbid6Jw_NdC_GyDpRxaCwpNZVSm8CcBpbZXjwmEmDp7g_9KVzD78Q_vgd7kVTGIF-4pm9wviADLJL7io-HF9ycR_JPj/s1600/IMG_20190726_135541.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNbhUyK6oYVFgx_dqM_3BcKwtuSdUylH9fGi5Z1gyTGrVvQFwRFdbid6Jw_NdC_GyDpRxaCwpNZVSm8CcBpbZXjwmEmDp7g_9KVzD78Q_vgd7kVTGIF-4pm9wviADLJL7io-HF9ycR_JPj/s640/IMG_20190726_135541.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjl6Yy9928wn_G-gPsN5u8Sh0SDNEdhs8W7B0KGSmak-T1E_bXz5KpiHNy0RnVV5Bti8u2WwVLdBVZ0X-TFROjCjlURqh_2AH1O9l9XQCRbAAeAgFRmHMYeM8U3rb35MmnynNesYnhRqGFn/s1600/IMG_20190726_135548.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjl6Yy9928wn_G-gPsN5u8Sh0SDNEdhs8W7B0KGSmak-T1E_bXz5KpiHNy0RnVV5Bti8u2WwVLdBVZ0X-TFROjCjlURqh_2AH1O9l9XQCRbAAeAgFRmHMYeM8U3rb35MmnynNesYnhRqGFn/s640/IMG_20190726_135548.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiywW5k7U3VbJcx9HJZBuJDdnXY6rjVdzNiRrMxoXI2sEusFI-n1e8euPBFx37r5IQuPF0js4IxLmHXJHRUc7reseTCSG2YFwuLo-AFIgWAcqbkDjweT_m6ymci8ZtoLYksbzVK8PUibKxo/s1600/IMG_20190726_135619.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiywW5k7U3VbJcx9HJZBuJDdnXY6rjVdzNiRrMxoXI2sEusFI-n1e8euPBFx37r5IQuPF0js4IxLmHXJHRUc7reseTCSG2YFwuLo-AFIgWAcqbkDjweT_m6ymci8ZtoLYksbzVK8PUibKxo/s640/IMG_20190726_135619.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Co se týče věcí, které se snažím dělat každý den, měla bych zmínit taky haiku. Haiku je stará japonská forma básně, obvykle popisující krajinu, náladu, atmosféru, vjem, a má tři řádky o sedmi, pěti a zase sedmi slabikách. Loni před maturitou jsem si řekla, že každý den vyfotím jednu fotku a k tomu napíšu jedno haiku. Založila jsem si na to tajný zamčený účet na instagramu, protože se mi to zdálo nejpraktičtější, a od té doby tam opravdu každý den přidám fotku a napíšu haiku. V zimě jsem měla dvojměsíční pauzu, ale od ledna zas pokračuji, a momentálně mám 376 haiku. Nevím, co s nimi mám dělat. (Jo, tohle taky jednu dobu dělala Vlasta, ale trochu jinak, tak snad ji moc nevykrádám.)</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9Epj6q99USp2QoTSzj8lvLG4y6x7oh3gG0mwKJgSkVXGWNYYDsKfmyNIG0qNcjB1XwhvfYlknKT-CTH1vfwwSFmymwLNOjp0LRDr7rvvZg23c7i6hhOXCC7ApY7TGYNBHutQMmM-nkAA8/s1600/IMG_20190726_135635.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9Epj6q99USp2QoTSzj8lvLG4y6x7oh3gG0mwKJgSkVXGWNYYDsKfmyNIG0qNcjB1XwhvfYlknKT-CTH1vfwwSFmymwLNOjp0LRDr7rvvZg23c7i6hhOXCC7ApY7TGYNBHutQMmM-nkAA8/s640/IMG_20190726_135635.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Po škole už se mi stýská. Nemůžu se dočkat, až se zase budu nervovat během zkouškového a strašně si stěžovat na lidi okolo sebe.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhfFnTQ-DiFZFpLdiBacrxYVRC_ihkKp4Z3GrPnnBFhaEAeEV_OGg9ZfmgAg3-m0XGxvsUwI_tdttKH7hACLCNDUgOCSX9Ie2IOQf6VWXzWHTU5dvyJQNR1qWzAlAgLoM07HgJayRTq9nWD/s1600/IMG_20190726_135653.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhfFnTQ-DiFZFpLdiBacrxYVRC_ihkKp4Z3GrPnnBFhaEAeEV_OGg9ZfmgAg3-m0XGxvsUwI_tdttKH7hACLCNDUgOCSX9Ie2IOQf6VWXzWHTU5dvyJQNR1qWzAlAgLoM07HgJayRTq9nWD/s640/IMG_20190726_135653.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Díky zpětnému procházení diáře jsem si vzpomněla, že mám vlastně zvukovou nahrávku toho, jak čtu odstavec Čapkových zápisků z cest po Španělsku přeložených do španělštiny. Byla to součást úkolu na můj oblíbený předmět, korektivní fonetiku, a nikdy jsem k tomu nenatočila pokračování.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_ipXOVqtBFsF-d49VGsaM6dIxZrXULuZAiHHVgNAT1OVerxy5WN1pqNuEnDyhN4tUhOyZZEb6QQo8UvYollPt5sAmvFbjA2HtKVU_GclhW3X2NPUv4F3HWPoT6Jc_Y2EFUqLmr7P71r80/s1600/IMG_20190726_135744.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_ipXOVqtBFsF-d49VGsaM6dIxZrXULuZAiHHVgNAT1OVerxy5WN1pqNuEnDyhN4tUhOyZZEb6QQo8UvYollPt5sAmvFbjA2HtKVU_GclhW3X2NPUv4F3HWPoT6Jc_Y2EFUqLmr7P71r80/s640/IMG_20190726_135744.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
V červnu jsem začínala s prací a taky jsem si udělala tuhle tabulku, která mě nakonec vlastně k ničemu nedokopala. V životě jsem zkoušela leccos, ale nic z toho mě nedonutilo chodit pravidelně spát před půlnocí. Asi jsem rozbitá.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEirFZapJOLe-1I9H-S2XZEor8iZvX3nepXDXqS72MS08-0P-2resrFjgCbhHowsEneoMwuzh8OJcTKwXQFQ-rSVOW-b7mUhuTsAazidcZquGNoSLhh7upFmxsQ3vkgWdEqjtWYHToZbdaQ0/s1600/IMG_20190726_135822.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEirFZapJOLe-1I9H-S2XZEor8iZvX3nepXDXqS72MS08-0P-2resrFjgCbhHowsEneoMwuzh8OJcTKwXQFQ-rSVOW-b7mUhuTsAazidcZquGNoSLhh7upFmxsQ3vkgWdEqjtWYHToZbdaQ0/s640/IMG_20190726_135822.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Pracovní porada, kvůli které jsem si o čtvrt hodiny přivstala, a na které se nakonec neřešilo vůbec nic a trvala tři minuty.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKciX0tT00mKPoizJoNcB5frko3aDYYdTf6jK8ez1Zvhla2F1q0WJjI3dhs8lkKpC9cyt4Lsrzy-WMrBRqan2gOR22GLmEISoc_GaRmR3EUgEjUCYgHpua3_wneFtcpvptHniCivJHnHbD/s1600/IMG_20190726_135842.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKciX0tT00mKPoizJoNcB5frko3aDYYdTf6jK8ez1Zvhla2F1q0WJjI3dhs8lkKpC9cyt4Lsrzy-WMrBRqan2gOR22GLmEISoc_GaRmR3EUgEjUCYgHpua3_wneFtcpvptHniCivJHnHbD/s640/IMG_20190726_135842.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Tyhlety papírové kapsičky zevnitř na deskách jsou nebezpečné pro někoho, kdo má tendenci shromažďovat nesouvislé hromady roztodivných papírků a lístečků. Už v únoru mi to většinou přetéká.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwRtD49PUawW2oIkFgfeTK9TkH3ufkhb4LN9OWHiOTu0gzn1EsnKYElB3_ktb2igmLd83gZhVPVQawD-rQ93xEqsX4lC7rc5I58FmWzErfSDgfG75uucGpYaAjaxhxDv4gGmwfluT8kJao/s1600/IMG_20190801_113858.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwRtD49PUawW2oIkFgfeTK9TkH3ufkhb4LN9OWHiOTu0gzn1EsnKYElB3_ktb2igmLd83gZhVPVQawD-rQ93xEqsX4lC7rc5I58FmWzErfSDgfG75uucGpYaAjaxhxDv4gGmwfluT8kJao/s640/IMG_20190801_113858.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Mezi moje diáře by se dal zařadit i tento růžový pokus o bullet journal, který vznikl letos na začátku roku. Bullet journaling se mi líbí už delší dobu - jedná se o speciální metodu tvoření vlastního diáře, který vypadá přesně tak, jak si ho představujete, a je okolo toho plno návodů a videí a instagramových účtů, a jakmile do toho spadnete, hned máte taky chuť něco takového vytvářet. Takže jsem se letos v zimě konečně odhodlala a pořídila si tenhle speciální tečkovaný sešit v Tigeru.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjcgqB3zdt2xJezjlXuHpOl3GTtPyhiALWGJeYqpzTXleJ23cNpnsJEN84wZZryOU2qgJysHnKfQA_PY7-0ygchGhvh95MRgzulHwUyHeiwZ9eBRitvq3zr2Y4HHLBLuQyqwBfYM1-UAHs4/s1600/IMG_20190801_113906.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjcgqB3zdt2xJezjlXuHpOl3GTtPyhiALWGJeYqpzTXleJ23cNpnsJEN84wZZryOU2qgJysHnKfQA_PY7-0ygchGhvh95MRgzulHwUyHeiwZ9eBRitvq3zr2Y4HHLBLuQyqwBfYM1-UAHs4/s640/IMG_20190801_113906.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Miluju mapy. To jsem vám už asi říkala. Jako malá jsem si občas mapy kreslila, a tady jsem se k tomu s radostí vrátila. Německo je trochu křivé, a vlastně nejen to, ale stejně se mi to líbí.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjRoX0N-2vcxPCAWr4aeatQD9lMbMmKi5aVg6OlLwyP2Y_1emwd6-8ri08NwMHV1fFVJWzBKM87lpszAfTNJlp0hgX1DqiHM8OKg0EhhKdRtqyK0WApR2KQEtmrQfJIT_HmBeitZoaUjLUU/s1600/IMG_20190801_113946.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjRoX0N-2vcxPCAWr4aeatQD9lMbMmKi5aVg6OlLwyP2Y_1emwd6-8ri08NwMHV1fFVJWzBKM87lpszAfTNJlp0hgX1DqiHM8OKg0EhhKdRtqyK0WApR2KQEtmrQfJIT_HmBeitZoaUjLUU/s640/IMG_20190801_113946.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiR-wk5EIw69JBY2JJTvhwdgMIPg75MVsOKGeVZWM-ft8CexJ9q2U4rtnDQFT29nHicOXDnCeDO0MZ-VVMeS4BseDIRL1AfttcTDvFH1nrpwW6eRP-W3DbAp9btskcU_msVJgxBIT_Zg8eQ/s1600/IMG_20190801_114014.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiR-wk5EIw69JBY2JJTvhwdgMIPg75MVsOKGeVZWM-ft8CexJ9q2U4rtnDQFT29nHicOXDnCeDO0MZ-VVMeS4BseDIRL1AfttcTDvFH1nrpwW6eRP-W3DbAp9btskcU_msVJgxBIT_Zg8eQ/s640/IMG_20190801_114014.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Bullet journal si sice můžete dělat jak chcete, ale existují na to jisté osvědčené metody. Tak například většina lidí si na začátku dělá takovouhle stránku s indexem všeho, co v diáři mají.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjvgjm6h-yYb20suQxhKILg9MeYienF4XrxOG920Osmtcacpaw0Di5NSij9OGZm3nF85LtkLMjzEGjDRqIf6yuN4wI7GFRsJ3i871KCXEZq1jkIywDBDlonwCrvIuSPrZx81Y0EeorgcKEF/s1600/IMG_20190801_114025.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjvgjm6h-yYb20suQxhKILg9MeYienF4XrxOG920Osmtcacpaw0Di5NSij9OGZm3nF85LtkLMjzEGjDRqIf6yuN4wI7GFRsJ3i871KCXEZq1jkIywDBDlonwCrvIuSPrZx81Y0EeorgcKEF/s640/IMG_20190801_114025.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9xrn7a8k-TAhpZz9FNWIrdUX-q6KYaV81gduRIh27KqMUM3JhrpOQg7KQ7catKaNq3PzS2qJ86XT-6IzYH7WC-y_RvQZ6915hpXEHT9o1kPjDh6dSJwVvcQSW8WyhS3CEUy0Zlrern4yH/s1600/IMG_20190801_114031.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9xrn7a8k-TAhpZz9FNWIrdUX-q6KYaV81gduRIh27KqMUM3JhrpOQg7KQ7catKaNq3PzS2qJ86XT-6IzYH7WC-y_RvQZ6915hpXEHT9o1kPjDh6dSJwVvcQSW8WyhS3CEUy0Zlrern4yH/s640/IMG_20190801_114031.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Taky někdy něco uděláte a pak se na to o pár měsíců později podíváte a ve vteřině přejdete do módu facepalm? Aneb ten nejdebilnější způsob, jak udělat tabulku na Year in pixels. Nechápu.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgGxlYln8fkpHkeypaMLii06hlLZpkJy0ODzOYEhUbx-c5SKVoFmTLIDlG7DdCe16YCSESY08D497XwYoGlJAuDGgX_Hzl_xkwOuwxDP9lq3Zfd_RRTt7k-IYD_qPWjoy2aZQ309sWRKkfk/s1600/IMG_20190801_114038.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgGxlYln8fkpHkeypaMLii06hlLZpkJy0ODzOYEhUbx-c5SKVoFmTLIDlG7DdCe16YCSESY08D497XwYoGlJAuDGgX_Hzl_xkwOuwxDP9lq3Zfd_RRTt7k-IYD_qPWjoy2aZQ309sWRKkfk/s640/IMG_20190801_114038.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Jeden z důvodů, proč se mi bullet journaling neosvědčil, bylo to, že mi do toho pak bylo líto psát, když jsem si na tom dala tolik záležet.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgwqpG0M2D-PRbpEHpKr1313m5c4gyCZgg-6V0uGQAvWws4tdbZBh4sWmOrIGYxquO9c01-pOO90qN6z6tcewXvOXSQp3f4_JYdXKNyGKqetHs5ROlbBTDSeSyBFV8x_vSC_f59V749LcoG/s1600/IMG_20190801_114045.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgwqpG0M2D-PRbpEHpKr1313m5c4gyCZgg-6V0uGQAvWws4tdbZBh4sWmOrIGYxquO9c01-pOO90qN6z6tcewXvOXSQp3f4_JYdXKNyGKqetHs5ROlbBTDSeSyBFV8x_vSC_f59V749LcoG/s640/IMG_20190801_114045.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiaEwFO9CnJ_XurPm4CCdmfp2YQVi4KWDnehwYO-OIvQWwG0xWqrv9AQZjff8OUvVXRqIKXmeVd2LjVQcLI5eVJgZVKbuNKoCy1HaGmQdYWRqnaLl5iAHxg9nfD1NCopbG_5CPSIZfR43XS/s1600/IMG_20190801_114055.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiaEwFO9CnJ_XurPm4CCdmfp2YQVi4KWDnehwYO-OIvQWwG0xWqrv9AQZjff8OUvVXRqIKXmeVd2LjVQcLI5eVJgZVKbuNKoCy1HaGmQdYWRqnaLl5iAHxg9nfD1NCopbG_5CPSIZfR43XS/s640/IMG_20190801_114055.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjWPfj5XP-9WhVkha6Ts7O76Tv-7PpXILeQxvZFxni662fX-wpxcsewOnwJOoFv0v8nsFSD_KWK_hnOhB1W30QDXt0bsZ6wnFL3tiDE774QrHw9GV4EYF69Ul_E7UmTUlOUmrhm4zTeF08k/s1600/IMG_20190801_114103.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjWPfj5XP-9WhVkha6Ts7O76Tv-7PpXILeQxvZFxni662fX-wpxcsewOnwJOoFv0v8nsFSD_KWK_hnOhB1W30QDXt0bsZ6wnFL3tiDE774QrHw9GV4EYF69Ul_E7UmTUlOUmrhm4zTeF08k/s640/IMG_20190801_114103.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Dalším důvodem, proč mě to moc nebavilo, bylo to, že jsem si nedokázala vymyslet nic originálního. Obvykle s tím, dovoluji si tvrdit, problém nemívám, ale co se týče bullet journalingu, neustále jsem koukala na nějaká videa a projížděla nápady na pinterestu a nakonec to dopadlo tak, že jsem to všechno prostě z velké míry odněkud obkreslila. Třeba tahle dvojstránka se mi líbí, ale není na ní nic osobitého, a tak mě vlastně ani nebaví se na ni koukat.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiOdk7Yu9LYLd1OHWaiQ5xD5rRFQMOW6Y1JULHLY_e586oi_CpZJnZYSikQDcUWhdXlCBerdqfD3y6Ic3Wb7iRalhl1EM2OcnrHbKbfQ_ee0Y9IzWb4WnV1fvQGEcq_Jzj-a_GpfolBOKBm/s1600/IMG_20190801_114114.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiOdk7Yu9LYLd1OHWaiQ5xD5rRFQMOW6Y1JULHLY_e586oi_CpZJnZYSikQDcUWhdXlCBerdqfD3y6Ic3Wb7iRalhl1EM2OcnrHbKbfQ_ee0Y9IzWb4WnV1fvQGEcq_Jzj-a_GpfolBOKBm/s640/IMG_20190801_114114.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEipmTmHQBrPd2NIEUZdSVKyxeOl13UaYZeP1-dxnUlGMuoWp5MDEPPWgMIFHRkSy-65vs-Y_zXK1I4ECE9perUdaA6T_cyTsO8egCrxll4yH8JIww0uVAt3H6ioXRF_VsC46LqZYyCayPNC/s1600/IMG_20190801_114127.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEipmTmHQBrPd2NIEUZdSVKyxeOl13UaYZeP1-dxnUlGMuoWp5MDEPPWgMIFHRkSy-65vs-Y_zXK1I4ECE9perUdaA6T_cyTsO8egCrxll4yH8JIww0uVAt3H6ioXRF_VsC46LqZYyCayPNC/s640/IMG_20190801_114127.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
...a únorová dvojstránka se mi vlastně ani nelíbí, ačkoliv měsíc únor mám ráda.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj5jPzoyoU6YupEdjpst9fREtLDuZJfgl6-9M1w58xT5OoJGpVVC2vYYukx8JE8Bus4ZqhdzU-xvt-ZdTQyD390enFe8e7wriuDCqDEePUP4IlT32QNftwId4LlhOqCzLpsVO4_GUYqkAu5/s1600/IMG_20190801_114136.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj5jPzoyoU6YupEdjpst9fREtLDuZJfgl6-9M1w58xT5OoJGpVVC2vYYukx8JE8Bus4ZqhdzU-xvt-ZdTQyD390enFe8e7wriuDCqDEePUP4IlT32QNftwId4LlhOqCzLpsVO4_GUYqkAu5/s640/IMG_20190801_114136.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_Vohg4ESDMoHPlsh2RZFSnkjI0gj-wO_oWfgMNOKoS6rXZzPG1e_W_xCgpSY5DkiDbXY13X7HUXC3VQIL1cOGL_ciwn0ZJj6vDWa20G2xEx6XrD9ideQti8Y0jyKWbGYDPnRii36p_bID/s1600/IMG_20190801_114155.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_Vohg4ESDMoHPlsh2RZFSnkjI0gj-wO_oWfgMNOKoS6rXZzPG1e_W_xCgpSY5DkiDbXY13X7HUXC3VQIL1cOGL_ciwn0ZJj6vDWa20G2xEx6XrD9ideQti8Y0jyKWbGYDPnRii36p_bID/s640/IMG_20190801_114155.jpg" width="640" /></a>Vidíte to? Pravítko. Rýsování co? Nesnáším. Tak jsem to s bullet journalem po dvou měsících vzdala. Popravdě je mi to trochu líto, protože bullet journaling mě pořád fascinuje a ráda si prohlížím fotky cizích výtvorů, ale mám pocit, že jsem k tomu buď ještě nedospěla, anebo to prostě není pro mě. Některé věci nikdy nebudou pro mě, a stejně se mi můžou líbit - třeba závodní plavání nebo sklářské řemeslo.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<h4 style="clear: both; text-align: justify;">
Deníky</h4>
<div style="text-align: justify;">
Myslím, že po smršti mých diářů přišel čas na deníky. Deníky jsou super věc a v jakési formě si je vlastně píšu od doby, kdy jsem se naučila psát (můj první deníček pochází z období, kdy mi bylo pět let a většinu písmenek jsem ještě psala zrcadlově, a z většiny tam píšu o tom, že jsem zvracela v autě). V následujících letech to obvykle probíhalo tak, že jsem si nějaký deník načala, ale nedokončila ho, a pak mi bylo hloupé se k němu vracet, a tak zůstal ležet ladem a já začala další. Někdy v době, když jsem nastupovala na gympl, jsem si začala zápisky ze života vést trochu konzistentněji, ale ještě ne tak úplně, a tak to byly spíš takové občasníky.</div>
<div style="text-align: justify;">
Pak se mi ale systém občasníků začal sesypávat, psala jsem přibližně jeden zápis za tři měsíce, a to se mi vůbec nelíbilo, protože ten zmatek, který nebyl na papíře, se mi hromadil v hlavě. A tak jsem si řekla, že ho začnu systematicky a cíleně filtrovat, a v únoru 2017 jsem si začala psát opravdický deník. Mým cílem bylo každý den napsat aspoň jednu větu, aspoň něco, zkrátka abych sama o sobě měla přehled. Čekala jsem, že mě to nebude bavit a že s tím pěkně rychle skončím, ale ve skutečnosti mám už z poloviny popsaný svůj třetí každodenní deník v kuse. Nemám ambice dělat z toho životní memoár, píšu prostě kraviny, co mě napadnou (myslím, že po první části článku byste ani nic jiného nečekali), a budu je psát, dokud mi to bude vyhovovat. Zatím vyhovuje.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiSJsZx27cnERTJKjHe43fwF11_qTY0JZPLUHdKKIVwF_-luHa9HNknhOQHJvz5nU6d0_ONG1qW_zQwPCYJ_FkHsUFzf6ZDgyVb_ut8Qsm_8h7tiWKImumH6WWsCvKwBdykvvY2_GGmv9o-/s1600/IMG_20190726_142220.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiSJsZx27cnERTJKjHe43fwF11_qTY0JZPLUHdKKIVwF_-luHa9HNknhOQHJvz5nU6d0_ONG1qW_zQwPCYJ_FkHsUFzf6ZDgyVb_ut8Qsm_8h7tiWKImumH6WWsCvKwBdykvvY2_GGmv9o-/s640/IMG_20190726_142220.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Tohle je deník, který jsem si psala v letech 2012-13. Tenkrát jsem se s tím moc nepatlala a klidně jsem přelepila Pobaltí roztomilými fenky.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhCj_Whl33NO8NHU0i3SgBMERZi8M90Iabm8c5hdxzSIptihQom2VDZ-aYnJ-IkaNBDaG9Ft4YliegTbST_u5rpWBKeFAqqEsLaiTOS7ztFPX_kqTSdXk7jh2pcNu8DX9LK3xv-e7OqRcSJ/s1600/IMG_20190726_142237.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhCj_Whl33NO8NHU0i3SgBMERZi8M90Iabm8c5hdxzSIptihQom2VDZ-aYnJ-IkaNBDaG9Ft4YliegTbST_u5rpWBKeFAqqEsLaiTOS7ztFPX_kqTSdXk7jh2pcNu8DX9LK3xv-e7OqRcSJ/s640/IMG_20190726_142237.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Bylo dost zajímavé zpětně si procházet takhle staré zápisky. Popravdě jsem už skoro zapomněla, co jsem v té době řešila, a zpětně se mi to zdá jako hlouposti, ale to je asi prostě ten běh času. Za pár let se mi i moje dnešní problémy budou zdát jako maličkosti (a trochu mě to děsí). Takováhle uvědomění mi nesvědčí.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg_GnbulfAk0lZVwXvUkABZu7YLpurf_3s7w9lYZcnpr28zof1BlM8jAx_9xaVqnjGWDAVJ4bQNFeNtIy6NAlKx2P-PZNrVMRN1eGPDXxt95UOVfoOtxMVVB0ZovFjC-3iPfOrHOB70IY4a/s1600/IMG_20190726_142256.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg_GnbulfAk0lZVwXvUkABZu7YLpurf_3s7w9lYZcnpr28zof1BlM8jAx_9xaVqnjGWDAVJ4bQNFeNtIy6NAlKx2P-PZNrVMRN1eGPDXxt95UOVfoOtxMVVB0ZovFjC-3iPfOrHOB70IY4a/s640/IMG_20190726_142256.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Když jsem byla mladší, měla jsem dost agresivní chvilky, kdy jsem házela věcmi a trhala papír. Na to jsem taky skoro zapomněla. Teď jsem už hodně dlouho nic neroztrhala.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRaGLtcbRKuCZbe8kKC0ph-APvLyOU-jj2cubxqlTxkCNI6z0UOeU37bkMk535m_OFIqqPSDVoJH_xamZrqI2llnsWmYjbQwc2njMIvJhhltNx7rKr6gLdCW2JZJSsLrB8vvKkoPMMc-Oe/s1600/IMG_20190726_142311.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRaGLtcbRKuCZbe8kKC0ph-APvLyOU-jj2cubxqlTxkCNI6z0UOeU37bkMk535m_OFIqqPSDVoJH_xamZrqI2llnsWmYjbQwc2njMIvJhhltNx7rKr6gLdCW2JZJSsLrB8vvKkoPMMc-Oe/s640/IMG_20190726_142311.jpg" width="640" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
Ty si k tomuhle něco pamatuješ, Evičko?</div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh9G46RjO0TFDTaK1gUuq34w8Z0iPL-ZWQ0U6ASzAyCMkVgmSXB1ALvDQQeivQUbMF5cX4qSq5z7cv6EpY1jA9KQs-PfW5OnmVrI3dgTUXWD1f84Eq7OENm-kxSmpMWF_r3RoSMdWqedOv8/s1600/IMG_20190726_142022.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh9G46RjO0TFDTaK1gUuq34w8Z0iPL-ZWQ0U6ASzAyCMkVgmSXB1ALvDQQeivQUbMF5cX4qSq5z7cv6EpY1jA9KQs-PfW5OnmVrI3dgTUXWD1f84Eq7OENm-kxSmpMWF_r3RoSMdWqedOv8/s640/IMG_20190726_142022.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Teď už se dostávám k prvnímu každodennímu deníku, který jsem si začala psát v únoru 2017. Vybrala jsem si k tomuto účelu tenhle sešit s hypnotickým vzorem. Říkala jsem si totiž, že to bude působit jako obrana proti případným lidem, kteří by mi do toho deníku chtěli lézt, ale co si budem, nikdo takový se u nás doma nevyskytuje. Co se týče formátů mých deníků, vždycky si vybírám sešity velikosti A5, a většina zatím byla řádkovaná, ale jsem schopná v pohodě psát i do sešitu bez linek. Hlavně aby neměl kostičky, to nějak nemůžu skousnout.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi5L75mp8e-5BGWuGitJzYibisKfrCr9QPFuRMFnCimSIorHwsmdw1bI1kCefD6zfnxaY7-1ks1ZJqbXupnpn3evKEmBoQrysXQHfwdSdxLOwi8jSGPsSsze8H5epsVlAqaBY-7AgxbzBM2/s1600/IMG_20190726_142031.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi5L75mp8e-5BGWuGitJzYibisKfrCr9QPFuRMFnCimSIorHwsmdw1bI1kCefD6zfnxaY7-1ks1ZJqbXupnpn3evKEmBoQrysXQHfwdSdxLOwi8jSGPsSsze8H5epsVlAqaBY-7AgxbzBM2/s640/IMG_20190726_142031.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQeZDcD9s6Yhl4y4ioylgoqo-INW41_qHJE6mchWaQqqVoBMx7m1Nbhpw-6cssAwd6wBmIMsA9nQXqib_78w_4SVyehNCU9TvC11lWa6Ctg-ftN-ss-cU7sS1I10gQxZQaiqy8du93XqX0/s1600/IMG_20190726_142125.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQeZDcD9s6Yhl4y4ioylgoqo-INW41_qHJE6mchWaQqqVoBMx7m1Nbhpw-6cssAwd6wBmIMsA9nQXqib_78w_4SVyehNCU9TvC11lWa6Ctg-ftN-ss-cU7sS1I10gQxZQaiqy8du93XqX0/s640/IMG_20190726_142125.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Tenhle deník jsem měla skoro rok. Občas jsem do něj kreslila kaktusy a občas psala básničky. Mám teď nějaké období bez básniček a popravdě je mi to dost líto. Na druhou stranu, vím, že jsem si takovouhle osobní okurkovou sezónou prošla už mnohokrát, a že zase třeba odejde a bude to dobrý.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsbQWuDKjMb9SScysuhGydA6uFKavyg7gOA0DExN74rcmvfOZv1t7aGkf_f7-VUyjxkEWbqx2OTIMvfYGKfqVa-0RnNsagmHPgE3LX3F9myTesRO5cKQD1n12DIuqQqQoPivqy7ubtAAuG/s1600/IMG_20190726_141813.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsbQWuDKjMb9SScysuhGydA6uFKavyg7gOA0DExN74rcmvfOZv1t7aGkf_f7-VUyjxkEWbqx2OTIMvfYGKfqVa-0RnNsagmHPgE3LX3F9myTesRO5cKQD1n12DIuqQqQoPivqy7ubtAAuG/s640/IMG_20190726_141813.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Sešit s Malým princem, od té samé značky, která dělá moje oblíbené diáře, jsem dostala jednou k Vánocům od táty. Než jsem do něj začala psát, přečetla jsem si Malého prince. Nečekala jsem, že se mi bude tak knížka tolik líbit, protože plno veřejně uznávaných a populárních děl se mi nelíbí, ale Malý princ byl fajn, ačkoliv se možná plně neztotožňuji se vším, co je tam psáno (ale to jsou jen mé osobní pocity, a bylo by to na dlouhé povídání).</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQOnfIOlFm4ek7e0wMfJXPopIx9_1sAhkueSv9dgKukCacMhl1ahFUVlGs23w5XK_aOM5bcEEJxkV-GvwrWt9pqeheehJCAewZhfcT4_WJidhSbs9QXq2Af80R9xx8zz7sMnKB0tsc9okV/s1600/IMG_20190726_141825.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQOnfIOlFm4ek7e0wMfJXPopIx9_1sAhkueSv9dgKukCacMhl1ahFUVlGs23w5XK_aOM5bcEEJxkV-GvwrWt9pqeheehJCAewZhfcT4_WJidhSbs9QXq2Af80R9xx8zz7sMnKB0tsc9okV/s640/IMG_20190726_141825.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Měla jsem takové období vlčích máků. Moc dobře si na to pamatuji.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEinXCtwCTzD1jhw_YZ8Z84gmsuYwstoevGCY9E1bk_QWFoRtNw3PuXyQ8CqVUGo0vKs8hjM19tAnJWCgQTxd7yGce_k7z5KhZhwI54YpyzSUX5dGabNb3o0_MSom2YhOX15wCTcG3kieKdb/s1600/IMG_20190726_141832.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEinXCtwCTzD1jhw_YZ8Z84gmsuYwstoevGCY9E1bk_QWFoRtNw3PuXyQ8CqVUGo0vKs8hjM19tAnJWCgQTxd7yGce_k7z5KhZhwI54YpyzSUX5dGabNb3o0_MSom2YhOX15wCTcG3kieKdb/s640/IMG_20190726_141832.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Kdyby moje vlasy byly ve skutečnosti takhle rovné, asi bych byla spokojená.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOWuXnxJQoFO-jG2eG-18mO6nmGnheYWZ2IxqwrxoEGRVJwkndEQSIUX0nbfsdkx9-EHd7FhavnFJaUH4cIZmFMa5_A3BEtcuFX5WT1eo8_POAFQXKFAnwinZ3YSc0febTm144u5SpqLLH/s1600/IMG_20190726_141848.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOWuXnxJQoFO-jG2eG-18mO6nmGnheYWZ2IxqwrxoEGRVJwkndEQSIUX0nbfsdkx9-EHd7FhavnFJaUH4cIZmFMa5_A3BEtcuFX5WT1eo8_POAFQXKFAnwinZ3YSc0febTm144u5SpqLLH/s640/IMG_20190726_141848.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Myslím, že tohle byla součást projektu 52 doodles. A taky myslím, že jsem z tohohle projektu už tak nějak vyrostla. I přesto si ale občas nostalgicky prohlížím svoje staré obrázky a říkám si, jak je divné, že v jednu chvíli to byla přítomnost, a teď už je to jen vzpomínka na instagramu, a jak se vlastně ze všeho instantně a konstantně stávají vzpomínky.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiPrTq5lyD4PCbE8AkeZEP8V4qHxOnqIVVCN4utoGohyphenhyphen7TLcOBBF9iLiXjbX4DqLyU4WmpzRbIZhcCN-yKy-s_lnWx2_egK8DrEgxmbu0095a5RQzYrLZWDdcYMBLNGo5MT0hKXRxeI8XOY/s1600/IMG_20190726_141857.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiPrTq5lyD4PCbE8AkeZEP8V4qHxOnqIVVCN4utoGohyphenhyphen7TLcOBBF9iLiXjbX4DqLyU4WmpzRbIZhcCN-yKy-s_lnWx2_egK8DrEgxmbu0095a5RQzYrLZWDdcYMBLNGo5MT0hKXRxeI8XOY/s640/IMG_20190726_141857.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Písnička <a href="https://www.youtube.com/watch?v=SVIpnQHtup8" target="_blank">Life In Pink</a> od Kate Nash mi v jisté době dost pomáhala. Stejně tak písnička <a href="https://www.youtube.com/watch?v=aXTxoPFmL0k" target="_blank">Hey Asshole</a>. A stejně tak <a href="https://www.youtube.com/watch?v=VYuIzoq0K2E" target="_blank">Sister</a>. Už se mi nechce patlat se s články o hudbě, protože to pak má stejně téměř nulový ohlas, tak rozdávám hudební doporučení aspoň tady.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDICvRxsypOzq1SDtPycHP4sxTBM-OpjbK3kKvhEjjOxDuCq5uxaL5gfNCxE-bCCUOGHvCRpTV8Ijq-jU4_1OmWZ9PO6i0PWYXWlzX5LR_GxH73HTltbQwodYB6sG1_7bBSEbtxhI1nEsi/s1600/IMG_20190726_141902.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDICvRxsypOzq1SDtPycHP4sxTBM-OpjbK3kKvhEjjOxDuCq5uxaL5gfNCxE-bCCUOGHvCRpTV8Ijq-jU4_1OmWZ9PO6i0PWYXWlzX5LR_GxH73HTltbQwodYB6sG1_7bBSEbtxhI1nEsi/s640/IMG_20190726_141902.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
To koťátko, které vyhrálo tuhle výstavu koček, opravdu vypadalo přesně jako můj obrázek. Jsem na ten obrázek pyšná.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjV_2tl9VFs_k3KFObXWdFpgaCn7iONW5F-2jRIr9YKckykCd0a_Zq_OWQNtLRsw4bsRag6CiZU_VzuEV9rMTqIfgXlLHc51LjGzKWo00AB9xYY3zHzhoN5SUxt_7axztz1vnlkZvk4LlE2/s1600/IMG_20190726_141911.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjV_2tl9VFs_k3KFObXWdFpgaCn7iONW5F-2jRIr9YKckykCd0a_Zq_OWQNtLRsw4bsRag6CiZU_VzuEV9rMTqIfgXlLHc51LjGzKWo00AB9xYY3zHzhoN5SUxt_7axztz1vnlkZvk4LlE2/s640/IMG_20190726_141911.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Vzpomínka na jeden krásný večer, kdy jsme fotili maturitní tablo na střeše jedné vysoké budovy a krásně se stmívalo a jediná vada na kráse byla moje černá podprsenka pod bílým trikem. A taky vzpomínka na maturitní ples, který je jednou z těch událostí, které bych si chtěla zažít znovu a líp.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgw2WRWGpAG356pCGZgfPiyEHFjOWDZp52tHjKYGet5-izkLsnNjSxWzuTttQ46bMCG-3GpRhUFM6ExPrgFDxFG8sCZYDWIERtjoZFPcTzhmooZWVXRxfJmTdygVeoeOzwTJH0K0g-alBFM/s1600/IMG_20190726_141923.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgw2WRWGpAG356pCGZgfPiyEHFjOWDZp52tHjKYGet5-izkLsnNjSxWzuTttQ46bMCG-3GpRhUFM6ExPrgFDxFG8sCZYDWIERtjoZFPcTzhmooZWVXRxfJmTdygVeoeOzwTJH0K0g-alBFM/s640/IMG_20190726_141923.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Časy se mění, ale láska k paletkám zůstává.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjrca-DgI351IVwfVnprNxb0gR8hyphenhyphenrKUymVxRQ5PbEaHd2fWVrSGnaJCuJ0vgjhyBRN2Vo3fdLba8ovQYr4EpG7yKB2VFjQ0HBndKRPRqadQMdcQTVHzEzIVuKyKWfI09FNxI4FaHz1uCfu/s1600/IMG_20190726_141947.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjrca-DgI351IVwfVnprNxb0gR8hyphenhyphenrKUymVxRQ5PbEaHd2fWVrSGnaJCuJ0vgjhyBRN2Vo3fdLba8ovQYr4EpG7yKB2VFjQ0HBndKRPRqadQMdcQTVHzEzIVuKyKWfI09FNxI4FaHz1uCfu/s640/IMG_20190726_141947.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Propiska má bezpochyby něco do sebe.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhwWOw3SzbmoIj4ZmCDfp9tGsGRq_UaYS52YnnG6tbxUyERYb2Y2ukIhwBz8Mza1NKwLSUdVIy05XEwa2RLCUqm2rvXhyftOQn8jRZKGASdftjkfnAaRaRd3unegv11pmCp5XnF08TOXsed/s1600/IMG_20190726_135014.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhwWOw3SzbmoIj4ZmCDfp9tGsGRq_UaYS52YnnG6tbxUyERYb2Y2ukIhwBz8Mza1NKwLSUdVIy05XEwa2RLCUqm2rvXhyftOQn8jRZKGASdftjkfnAaRaRd3unegv11pmCp5XnF08TOXsed/s640/IMG_20190726_135014.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Společným jmenovatelem mých tří posledních deníků je to, že jsem nebyla zrovna v ideálním rozpoložení, když jsem do nich začínala psát. Tak třeba než jsem začala psát do toho současného, musela jsem si dát přibližně týden pauzu, protože to bylo to špatné období okolo nemocí a odchodu ze školy a psát jsem prostě nedokázala.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Nicméně, nakonec jsem začala, na první jarní den, do tohohle sešitu, který je původně jen jednoduchý černý, bez linek. Samolepky, které jsem si později přidala na desky, mi věnovala (osobně, ne jako spolupráci) paní tvořící obchůdek pod jménem <a href="https://www.instagram.com/miss.papaver/" target="_blank">Miss Papaver</a>, a jsem z nich úplně nadšená, stoprocentně se mi trefila do vkusu. Tak si říkám, že na příští rok si možná pořídím sešit přímo od ní.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi-DFWSQDpA6wtNzvdJ8YcIOZ8O5C56tUWLZZ8DDY4jJTXY6AA6xzUyspHIfNPrHxxZdJ58rT3tBDsmylaWfPgNlaDAjdBtOJi6jQ3jV8z7OR81zp7chJVwnre7srkaatJmVz9we7BOBQvl/s1600/IMG_20190726_135044.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi-DFWSQDpA6wtNzvdJ8YcIOZ8O5C56tUWLZZ8DDY4jJTXY6AA6xzUyspHIfNPrHxxZdJ58rT3tBDsmylaWfPgNlaDAjdBtOJi6jQ3jV8z7OR81zp7chJVwnre7srkaatJmVz9we7BOBQvl/s640/IMG_20190726_135044.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Co se týče deníků, mnohem víc než pomyslná tíha popsaných stránek na mě doléhá tíha těch nepopsaných. Každý z mých deníků zatím zaznamenal pár šílených zvratů a obratů. Tak si říkám, co asi bude na těch dalších stránkách. Může to být cokoliv. Kdybych tenkrát v březnu viděla, co se v mém životě bude dít jen o tři měsíce později, nevěřila bych svým očím. Což mě zároveň uklidňuje a zároveň děsí.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Nalevo můžete vidět jednu krásnou španělskou báseň, která pro mě hodně znamená. Taky jsem ji recitovala jeden rok na soutěži LinguaFest (zdravím všechny, kteří vědí, co to je), k níž jsem přistoupila poněkud megalomansky a rozhodla se naučit dvě anglické, dvě španělské a jednu ruskou báseň, a obsadit teda všechny kategorie, na které stačily moje jazykové schopnosti. Zpětně bych se za ten nápad propleskla - nechápu, jak jsem si mohla myslet, že s tímhle přístupem nebudu vypadat jako kráva. Navíc jsem tam jednu tu anglickou básničku pokazila. Nicméně, báseň Siempre je o lásce a je krásná a za tuhle recitační anabázi samozřejmě nemůže.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXUgHQ799QForXnHvnooEZ_aEbY90jtMUsln8hbtfClcIcMnEwQd0D-rjZ1mxpRcGC8bTPfRQpIA81SUrzPkznsKyY6y4j37Fz0rg1X9KmRyIKLrvorqST8WDR7r-Szh5ZSa4aEoe4EI-B/s1600/IMG_20190726_135051.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXUgHQ799QForXnHvnooEZ_aEbY90jtMUsln8hbtfClcIcMnEwQd0D-rjZ1mxpRcGC8bTPfRQpIA81SUrzPkznsKyY6y4j37Fz0rg1X9KmRyIKLrvorqST8WDR7r-Szh5ZSa4aEoe4EI-B/s640/IMG_20190726_135051.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Písnička <a href="https://www.youtube.com/watch?v=3n81BNbVLdo" target="_blank">The One Who Stayed and the One Who Left</a> od Reginy Spektor. Nepředpokládala jsem, že se v tomhle článku rozepíšu o srdceryvných textech, které ovlivnily můj život, ale nemůžu si pomoct, protože jsem si jich plno napsala právě do tohohle deníku. S hudbou Reginy Spektor jsem vyrůstala a možná je smutné, že ji teď už skoro vůbec neposlouchám, ale možná je to jen nutný důsledek vývoje času. Text této písně mě přivedl k tomu, že v životě jsem možná spíš <i>the one who left </i>než <i>the one who stayed</i>. A taky je tu zřejmá jistá paralela s písničkou <a href="https://www.youtube.com/watch?v=0oGrwGCRImY" target="_blank">Two Birds</a>. Jen tak pro zajímavost. Dokonce v komentářích pod první odkazovanou písní můžete najít můj komentář s teorií o jejich propojení.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi7bbEfwsEm-RBqZi4g0kU9weI8hRlrSMV7zStuy4clg-g1XAnLStHUoq5Fjh6Fvx9cZSnKffrbu0HaLe98zdwZhsBGHxC7q5EFjc2519au1KRha6JNogIpgQsQY5q0EMBdUboe1pBCyhOO/s1600/IMG_20190726_135115.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi7bbEfwsEm-RBqZi4g0kU9weI8hRlrSMV7zStuy4clg-g1XAnLStHUoq5Fjh6Fvx9cZSnKffrbu0HaLe98zdwZhsBGHxC7q5EFjc2519au1KRha6JNogIpgQsQY5q0EMBdUboe1pBCyhOO/s640/IMG_20190726_135115.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Kéž by.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhyDAoz1jyFWyoSC_uSHx_K0EJkXI79gMSWQEqXGbLEK4U_WppFgoE-gLFrhkVzh9B6RRplLyDaZDAtnTEvWsP3e5LZWeyH6XKXGUjdh6fP_uzKdJGsD-PLy9LJte9KzoDIxq-s2sgyfK6j/s1600/IMG_20190726_135124.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhyDAoz1jyFWyoSC_uSHx_K0EJkXI79gMSWQEqXGbLEK4U_WppFgoE-gLFrhkVzh9B6RRplLyDaZDAtnTEvWsP3e5LZWeyH6XKXGUjdh6fP_uzKdJGsD-PLy9LJte9KzoDIxq-s2sgyfK6j/s640/IMG_20190726_135124.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgPG9oR1P8YL0Wgcs546iGpCXMJAzmaSBIluVms0HfVK9MMvtBBk4BowzfYgUlhW-jjyTk5J7gh4A1DNdOwwi2zG8ZhMDOmSwqwqisXTo9-kdblTHg15pgeAE2St_rE7fSely-lj2fOJ4I9/s1600/IMG_20190726_135157.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgPG9oR1P8YL0Wgcs546iGpCXMJAzmaSBIluVms0HfVK9MMvtBBk4BowzfYgUlhW-jjyTk5J7gh4A1DNdOwwi2zG8ZhMDOmSwqwqisXTo9-kdblTHg15pgeAE2St_rE7fSely-lj2fOJ4I9/s640/IMG_20190726_135157.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhE0q8nSuBRJHFejTguDgxvSySY4m41_DnJsEbMpzg3feBzLe_f-Qo2T1b9wY2VHUT-E16BaeN7nUJ0CXyul63bhxRsXu-dTCSD82TX-pMFtoixT1S7Z53fXysr-AWGP-soFJ4gIg4KH9LL/s1600/IMG_20190726_135214.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhE0q8nSuBRJHFejTguDgxvSySY4m41_DnJsEbMpzg3feBzLe_f-Qo2T1b9wY2VHUT-E16BaeN7nUJ0CXyul63bhxRsXu-dTCSD82TX-pMFtoixT1S7Z53fXysr-AWGP-soFJ4gIg4KH9LL/s640/IMG_20190726_135214.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtnt9UIUipjBSXI9ZzTwOdQZGt662UCty1uIhS6IfLU-6124eDHI_MuUSGxrgV1aJqyfp7S1bU3IkUKRje_9S93-Sbb8kMZskfwdbm5lnffpGKO68mXvmmwFSLdWfj_04AGsVKjs5aKgIg/s1600/IMG_20190726_135230.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtnt9UIUipjBSXI9ZzTwOdQZGt662UCty1uIhS6IfLU-6124eDHI_MuUSGxrgV1aJqyfp7S1bU3IkUKRje_9S93-Sbb8kMZskfwdbm5lnffpGKO68mXvmmwFSLdWfj_04AGsVKjs5aKgIg/s640/IMG_20190726_135230.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhIWQQF6gGP_4gQhPyBoWEYJpuiCrMdDn6EF606zpNCHYwUjPmCGz1-r68SFxxtrkq_1PPXin1FxSMQZJ-bB63kLRJCJa0Aj6yMlASoWRL2kTJSq4z3gBxXBbaHUM51c6FHELE3xZ7VWOzX/s1600/IMG_20190726_135258.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhIWQQF6gGP_4gQhPyBoWEYJpuiCrMdDn6EF606zpNCHYwUjPmCGz1-r68SFxxtrkq_1PPXin1FxSMQZJ-bB63kLRJCJa0Aj6yMlASoWRL2kTJSq4z3gBxXBbaHUM51c6FHELE3xZ7VWOzX/s640/IMG_20190726_135258.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiYvLm9LW3mOs1SO7TerI69-EIIFVZeWJykLR1gHoglhyT7gqly_oM0sXpKx8GMyrUSW01kPUlrNnPtF7x5lYTcZG_Gi7gscA-xFiyHdgSfVARh9rOGcdUPd8ekaOzuCn7-456m6RRnw5cC/s1600/IMG_20190726_135334.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiYvLm9LW3mOs1SO7TerI69-EIIFVZeWJykLR1gHoglhyT7gqly_oM0sXpKx8GMyrUSW01kPUlrNnPtF7x5lYTcZG_Gi7gscA-xFiyHdgSfVARh9rOGcdUPd8ekaOzuCn7-456m6RRnw5cC/s640/IMG_20190726_135334.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://www.youtube.com/watch?v=oiGLex6jcDg" target="_blank">Reading Time with Pickle</a>, kde se zpívá mimo jiné o tom, že láska je vždycky odpověď, a to i když zapomenete, jaká byla otázka.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjasTwqrZQMJFIstotQJXwVFds_9QXR7TUaUOnY1Oy9s5gEJCX2PCOfQaNCdNqvKowpumHc44In9SbgAr5NDn0DP73J4Nb5fewpYVY0bMwRh7Y3HzH9WP9utfmOQfE-ZHiBCGLN-rrkJ1ri/s1600/IMG_20190726_135342.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjasTwqrZQMJFIstotQJXwVFds_9QXR7TUaUOnY1Oy9s5gEJCX2PCOfQaNCdNqvKowpumHc44In9SbgAr5NDn0DP73J4Nb5fewpYVY0bMwRh7Y3HzH9WP9utfmOQfE-ZHiBCGLN-rrkJ1ri/s640/IMG_20190726_135342.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
V tomhle deníku vznikla i hlavička Čaje z automatu (ačkoliv z automatu je tam fakticky jen jeden) a obrázek v menu, který bych možná už mohla aktualizovat.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgrz4fhrvxSIm_1TWCzvEqMutRMNFOBoSGiHWO8ePB_QYcaW15zTI-v3uoLlS5rd8i53v0Q4A2G9ON3kalhyphenhyphen1aA-qEkeUNYC49oNkcL5u57ikZxWu71nPb162q7TGSvJsVnfJYZwliBOu_v/s1600/IMG_20190726_135351.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgrz4fhrvxSIm_1TWCzvEqMutRMNFOBoSGiHWO8ePB_QYcaW15zTI-v3uoLlS5rd8i53v0Q4A2G9ON3kalhyphenhyphen1aA-qEkeUNYC49oNkcL5u57ikZxWu71nPb162q7TGSvJsVnfJYZwliBOu_v/s640/IMG_20190726_135351.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Písnička <a href="https://www.youtube.com/watch?v=qQkBeOisNM0" target="_blank">Some Nights</a> mi pomohla udělat si pořádek v životě.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi-qMbNtMrkvWUYqBI3lk_9DNC0_eJpcsMHWogqNAz4Xilue_Cd7U0Z1nlClnsmOuNtfpVUmxAVDIDVpfiDu6jhXSsh7C2Jkn3VArC2Y_fcY64CKl0GJNyhqZP4Diy2yim5ekJOMvE9NS7z/s1600/IMG_20190726_135354.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi-qMbNtMrkvWUYqBI3lk_9DNC0_eJpcsMHWogqNAz4Xilue_Cd7U0Z1nlClnsmOuNtfpVUmxAVDIDVpfiDu6jhXSsh7C2Jkn3VArC2Y_fcY64CKl0GJNyhqZP4Diy2yim5ekJOMvE9NS7z/s640/IMG_20190726_135354.jpg" width="640" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
Seifertův Měsíc nad plynárnou je dalším z důležitých textů mého života, protože je to krásná a chytrá básnička. Taky vyvolává ty správné pocity a vjemy. Jednou bych takhle taky chtěla psát. S takovou střídmostí výrazu a melodičností zároveň. No ale i kdyby se mi to nikdy nepovedlo, existuje plno lidí, kteří tak psali, a tak si můžu číst aspoň jejich texty. To mě trochu uklidňuje.</div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
A s Měsícem nad plynárnou se s vámi dnes rozloučím. Když jsem dostala impuls napsat tenhle článek, rozhodně jsem si nemyslela, že ho dokončím až po dvou týdnech slibování a střídavého psaní a nepsaní. Nafotit to trvalo déle, než jsem čekala, a popsat a vysvětlit taky, a jak tak na to koukám, je to zase taková změť, jako pokaždé, když něco dělám. Nicméně, sdělila jsem to, co jsem chtěla sdělit. Ukázala vám všechny diářové a deníkové zápisky, které jsem ukázat mohla, aniž bych byla moc explicitní, a doufám, že jste se dozvěděli něco, co jste předtím nevěděli, i kdyby to bylo jen zbytečné info o zvrhlých papežích. Nebo možná jsem vás namotivovala k tomu, abyste si své diáře a deníčky vedli úhledněji, nebo třeba abyste zkusili bullet journaling, protože si říkáte, že byste to mohli zvládnout (opravdu nebylo mým cílem nikoho odradit).</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Tak obecně mi v životě přijde velice zajímavé, jak každému vyhovuje něco jiného, a jak je složité najít dva lidi se shodnými preferencemi aspoň v jedné oblasti. Proto by mě zajímalo, jak si čas organizujete vy. Jste spíš uspořádaní, nebo spíš chaotičtí jako já? Dlouho jsem si o sobě myslela, že budu takový ten pečlivý typ člověka, ale v posledních letech se přesvědčuju o opaku, a je to docela zajímavý proces. Ale o osobnostních typech a o tom, jak jsem zjistila, že to vlastně nefunguje, zase někdy jindy. To už taky dlouho plánuji rozebrat - ale zatím jsem si to nenapsala do diáře a tak na to ještě nedošlo.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: right;">
Přeji pěkný zbytek léta. Zmatený přesně do té míry, jak to máte rádi.</div>
<div style="text-align: right;">
T</div>
Tereza http://www.blogger.com/profile/09977038341697724006noreply@blogger.com6tag:blogger.com,1999:blog-1625129288323199076.post-89708630113779997952019-07-07T14:17:00.001+02:002019-07-07T14:27:12.877+02:0020 věcí, které jsem stihla, než mi bylo 20 let<div style="text-align: justify;">
Co se týče běhu času, zatím jsem mu moc neporozuměla. Na to, že je to vědecky měřitelná entita, se mi vždycky zdál až moc subjektivní a zmatený. Tak například, každý rok v červenci mi je o rok víc než ten předchozí rok, což znamená, že jsem na světě o rok déle a tím pádem je poslední rok menší část mého dosavadního života než co byl předminulý rok z loňské perspektivy. Proto se každý rok život jeví o něco jinak než dřív. </div>
<div style="text-align: justify;">
A když máte za sebou dvě desetiletí, je to vhodné období pro bilanci všeho toho, co jste dosud stihli a stihnout jste neměli, nestihli a stihnout jste měli, pokazili, zapomněli, kolikrát jste se ztratili a našli a pak zase ztratili. A tak, než se znova ztratím v další dekádě, chci dát dohromady tento možná mírně frustrující seznam věcí, které jsem stihla, než mi bylo dvacet.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjZ9vp3LnM42R2ozbFau1uwrgW1rSohAjXO7WIvOZ8TPGp_xYPa2Aa3n7oDDYmo40FvdAiUgcLsbFoZAPFmENTfS1uNbUBLKj3uFoRbxj77lX1KmSaSNTAxfAyzGPAGDO5eQzsoF0laOS-d/s1600/b.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1051" data-original-width="1500" height="448" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjZ9vp3LnM42R2ozbFau1uwrgW1rSohAjXO7WIvOZ8TPGp_xYPa2Aa3n7oDDYmo40FvdAiUgcLsbFoZAPFmENTfS1uNbUBLKj3uFoRbxj77lX1KmSaSNTAxfAyzGPAGDO5eQzsoF0laOS-d/s640/b.jpg" width="640" /></a></div>
<span style="text-align: justify;"></span>
<a name='more'></a><span style="text-align: justify;">Zda se inspirovat nebo ne, to nechám čistě na vašem posouzení, ale tak obecně doporučuji moc se neporovnávat a jít si svou vlastní cestou.</span><br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>Letět letadlem. </b>Do Bruselu a zpátky do Prahy. Ačkoliv jsem se toho bála, nakonec jsem krátký let v economy class přežila celkem se ctí. Nezvracela jsem, jen mi zalehly uši. Po cestě tam mě atakovalo dítě ze sedadla za mnou a při zpátečním letu jsem zas měla možnost pozorovat pána, co si od letušky objednával jednoho panáka vodky za druhým. Tyto skutečnosti mě trochu rozptylovaly od faktu, že sedím v plechové věci mezi mraky, kterou na obloze drží jen nějaká fyzikální síla, které nerozumím. Kdybych musela letět znova, nejspíš to přežiji.</div>
<b><br /></b>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>Odmaturovat. </b>Dokonce na samé jedničky, a to aniž bych to nějak přeháněla s přípravou (ve srovnání s kamarády, kteří maturovali letos - těm jsem věnovala své výpisky a oni si je ještě mnohanásobně rozšiřovali). Tak třeba na profilovou angličtinu jsem si připravila jen dvacet autorů ze třiceti a pak jsem šla spát. Před maturitou ze španělštiny jsem si jen ráno pustila <a href="https://www.youtube.com/watch?v=kJQP7kiw5Fk" target="_blank">Despacito</a> a nahlas si s tím zpívala, víc jsem to prostě neřešila. Vlastně jsem jen měla štěstí na otázky a na milé zkoušející. A neměla bych se s tím moc chlubit, jasně. Spíš vám chci říct, že kdybych neměla šťastnou ruku, kdoví, jestli bych prolezla. Takže nebuďte jako já a učte se.</div>
<b><br /></b>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>Být publikovaná autorka - tak trochu. </b>Když jsem se loni účastnila jen tak ze srandy básnické soutěže Máj, pořádané libereckou krajskou knihovnou, jen tak mimochodem se mi podařilo vyhrát, a o pár měsíců mi napsal nějaký pán z knihovnického časopisu, že jestli prý může dvě moje básničky otisknout v rubrice o začínajících autorech. V tu chvíli mé básnické střevo začalo samou radostí metat kozelce a skákat piruety, a vlastně je trochu skáče ještě teď, protože mám doma výtisk časopisu Světlik se svými dvěma básničkami.</div>
<div style="text-align: justify;">
A ačkoliv nepředpokládám, že mají tenhle časopis doma všichni a denně si v něm listují, hrozně mě těší, že si nějaký nezávislý pozorovatel, který mě nezná, opravdu řekl, že moje texty stojí za to, aby si je někdo přečetl. Dělá mi to radost mnohem víc, než kdybych si třeba nechala vydat sbírku samonákladem.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh6sY3TxbmlP9QFtuJ-kRcn2y9W0q7cMH9-7wiLdDuQoFpSqQzwYHle7kzNtKuY7qlGY_hFc0IFA2iEACZMngLKn7bUTgpwQiCDuigISDT0o32SVUmuducdwxrFWXiuy7SA_RRsA8mGwzeA/s1600/DSC_9655.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="844" data-original-width="1500" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh6sY3TxbmlP9QFtuJ-kRcn2y9W0q7cMH9-7wiLdDuQoFpSqQzwYHle7kzNtKuY7qlGY_hFc0IFA2iEACZMngLKn7bUTgpwQiCDuigISDT0o32SVUmuducdwxrFWXiuy7SA_RRsA8mGwzeA/s640/DSC_9655.JPG" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhsbyGeqAM-1Qp-39JJoC6SGMYo5pUvusZ-KdSsyXTFrhOD4vsO40zPSgtRQKqK43-_6qTgwtNoIxgoy0OLZOSxby_krJJSZe19OcjXJiwUSVekJX1YZmJaYikO9FDxnTCAPLqSEmO7sPW_/s1600/DSC_9703.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="844" data-original-width="1500" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhsbyGeqAM-1Qp-39JJoC6SGMYo5pUvusZ-KdSsyXTFrhOD4vsO40zPSgtRQKqK43-_6qTgwtNoIxgoy0OLZOSxby_krJJSZe19OcjXJiwUSVekJX1YZmJaYikO9FDxnTCAPLqSEmO7sPW_/s640/DSC_9703.JPG" width="640" /></a></div>
<b><br /></b>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>Zhubnout 15 kilo. </b>Původně to bylo o něco málo víc, ale <a href="https://twitter.com/terzautomatu/header_photo" target="_blank">jojo efekt</a> se postaral o to, aby to skutečně bylo jen těch patnáct. Už to budou tři roky, co jsem se do toho pustila, a od té doby je mi líp a cítím se mnohem normálnější a můžu si na sebe obléct mnohem širší škálu věcí, než jsem mohla předtím, ale stejně se sebou nejsem stoprocentně spokojená a neustále se kontroluju a stresuju tím, jestli jsem náhodou něco málo nepřibrala, případně co mám teda přestat jíst, abych to zase shodila.</div>
<div style="text-align: justify;">
Není to vůbec tak jednoduché, jak se zdá, mohla bych o tom psát hodiny a hodiny, a o nějaké sebelásce rozhodně mluvit nemůžu, k něčemu takovému mám daleko. Ale pracuju na sobě. Akorát občas nevím, jestli mám pracovat na tom, abych nepřibrala ani deka, nebo na tom, aby mi přestalo vadit, kdybych přibrala.</div>
<b><br /></b>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>Plané neštovice. </b>Když mi bylo osmnáct a rovnou na vánoce. Byly to jediné vánoce, během nichž jsem zhubla (a pak to zase pěkně rychle nabrala, bohužel). Byla jsem obsypaná červenými puntíky a vypadala jsem jako rybízový keř. Fotku nemám naštěstí ani jednu.</div>
<b><br /></b>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>Uklidnit se. </b>Tak nějak, v rámci možností. Jsem odvždycky hrozně vystresovaná a nervuji se kvůli každé maličkosti. Občas mám pocit, že jsem se už narodila s existenční úzkostí, na jakou by Kierkegaard byl hrdý. Během let se k tomu přidalo leccos; nervové tiky, obsese a kompulze, záchvaty paniky, hypochondrie, respirační problémy, you name it. A tak na sobě pracuji, a chvílemi je to horší a chvíli zase lepší, ale nikdy to není stejné jako předtím. A občas mám takové chvilky, kdy si říkám, že všechno bude dobrý. A občas mám dokonce momenty, kdy cítím, že je to v pořádku, a to se nedá popsat ani předat.</div>
<div style="text-align: justify;">
Ale pořád jsem chvílema dost hysterická. Třeba když mám v pokoji smradlavou ploštici a mamka už spí.</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b style="font-weight: bold;">Hazardovat s vlastní budoucností. </b>Do jisté míry by se dalo říct, že všechno, co děláme, je hazard s vlastní budoucností. Já mám ale na mysli třeba to, že jsem si dovolila podat si jen jednu přihlášku na vysokou školu - poprvé protože jsem se s tím víc nechtěla zabývat a už vůbec se mi nechtělo objíždět přijímačky a spát bůhvíkde v cizích městech, podruhé pak proto, že jsem si vzpomněla pozdě a většina pedagogických fakult už měla přihlášky uzavřené. V obou případech mi to vyšlo, ale pokud máte aspoň trochu rozumu, vy to, prosím, nedělejte.</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b style="font-weight: bold;">Překročit svou komfortní zónu.</b> Vlastně jsem si z toho udělala takový svůj osobní sport, v němž závodím sama se sebou. Už jsem se takhle naučila třeba malovat akrylem, mluvit na cizí lidi na úřadech, tak trochu programovat, cestovat vlakem, jezdit tobogánem, chodit na všechny možné akce sama... A vlastně i třeba lyžovat nebo tančit, tento bod se hezky prolíná s ostatními body tohoto článku. A občas to není ani tolik o učení jako prostě o tom odvážit se.</div>
<div style="text-align: justify;">
(Zním možná hrozně chytře, ale ještě pořád existuje plno věcí, na něž sbírám odvahu a sbírat budu ještě dlouho.)</div>
<b><br /></b>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>Překlopit lodičku. </b>To je jedna z těch historek, které jsou zábavné jen když se vypráví zpětně, protože když se zrovna děly, vypadaly jako největší katastrofa, co se mohla stát. Incident s převrácenou loďkou se odehrál na školním vodáckém kurzu a měla jsem jediné štěstí, že jsme se cvakly na mělčině a že kamarádka byla tak pohotová a vyběhla na břeh a doběhla za zbytkem skupiny, zatímco já hystericky řvala a snažila se zachránit barel beznadějně se čvachtající v Berounce.</div>
<b><br /></b>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>Snažit se naučit se lyžovat. </b>Jsem z Harrachova, což znamená, že bych měla být prakticky odchovaná na běžkách a sjezdovkách, jenže během mého dětství to nějak nevyšlo, a tak jsem se lyžovat musela učit pár let před svým lyžařským kurzem, abych na něj vůbec mohla jet. A lyžařská škola doteď zůstává jedinou školou, kterou jsem musela opakovat. V deseti letech mezi pětiletýma prckama. Moje fotky z lyžařské školy jsou k popukání a proto tady jednu máte.</div>
<div style="text-align: justify;">
Sjezdovky jsem na té nejnižší úrovni jakž takž zvládla, na běžkách neumím doteď. Kdyby mě to někdo z vás náhodou chtěl doučit, nejspíš vás s tím pošlu někam.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcCFLgCIrXSwHrPb4PyZ7NDzPWel0LflxJMTbR9M30lkJcXeGZ0WLB3cELdIlFjpMoils5v2Qhxp5X1YbcoS6QLQORJslQCF55XjVk9lxh1sEWWPmpjNC0voWFFilQGXLm0wNjMqgiUUnx/s1600/P1020246.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="796" data-original-width="1200" height="424" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcCFLgCIrXSwHrPb4PyZ7NDzPWel0LflxJMTbR9M30lkJcXeGZ0WLB3cELdIlFjpMoils5v2Qhxp5X1YbcoS6QLQORJslQCF55XjVk9lxh1sEWWPmpjNC0voWFFilQGXLm0wNjMqgiUUnx/s640/P1020246.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jsem to dítě v červeném.</td></tr>
</tbody></table>
<b><br /></b>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>Nasbírat 4 oficiální cedulky s vlastním jménem. </b>Jednu z bruselského setkání vítězů soutěže Juvenes Translatores, další z loňského letního kurzu Introduction to Computer Science na pražské Fakultě informačních technologií ČVUT, třetí z letošního výletu do CERNu a poslední z práce - na té mám dokonce napsáno, že se s návštěvníky domluvím anglicky a španělsky. Všechny tyhle cedulky, kromě té poslední, kterou teď používám, mám vystavené v pokoji, ne moc nápadně, jen tak v rohu na hřebíku po starém kalendáři, a líbí se mi, protože pokaždé, když se na ně podívám, si přijdu hrozně důležitě. A taky je na nich všech moje příjmení dobře napsané, což se mi moc často nestává, upřímně.</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b style="font-weight: bold;">Být součástí komorního souboru. </b>Nejdřív jsme byly klarinetové duo. Pak dlouho klarinetové trio, které se jmenovalo prostě Trio A. Já hrála třetí klarinet, a potom jsem dostala basklarinet, a nakonec se k nám přidala ještě jedna slečna a bylo z nás kvarteto. Po celou tu dobu jsem nebyla schopná s jistotou říct, jestli mě to baví nebo irituje, ale vydržela jsem to a mám z toho plno hezkých vzpomínek, takže mě to asi bavilo.<br />
Pamatuju si, jak mi před prvním koncertem spadl klarinet na zem a pak mi to nehrálo, a moje spoluhráčka si zapomněla doma balerínky a tak musela jít hrát v zelených gumových botách, které měla jako přezuvky. Taky si pamatuju, jak jsme už jako kvarteto hráli Žebráckou operu a já byla upřímně nadšená, ačkoliv můj part zněl po většinu času jako motor a ne jako melodie. Jednou jsme se dokonce dostali do celostátního kola soutěže komorních dřevěných dechových souborů - jak jsme to dokázali, to dodneška nevím. Každopádně, když na to tak vzpomínám, komorní hra mi chybí. Byl to dobře strávený čas.</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>Rozbít pár kousků chemického nádobí. </b>Chemie. Možná mi to nebudete věřit, ale svého času jsem ji milovala, a přála jsem si studovat ji na vysoké škole. Mé nadšení bylo asi způsobeno hlavně bílým pláštěm a pocitem, že dělám něco, co se podobá magickým trikům, ale na rozdíl od nich se to dá přepsat do rovnice. Taky se mi vždycky líbila periodická tabulka prvků (a znáte <a href="https://vis.sciencemag.org/chemhaiku/" target="_blank">chemická haiku</a>? Ta úplně miluju!). </div>
<div style="text-align: justify;">
Bavily mě i laboratorní práce, ačkoliv při těch mi trochu překážel fakt, že jsem totálně levá. Tak například jednou se mi podařilo rozbít několik zkumavek jen proto, že jsem neuměla pořádně utáhnout šroubek v aparatuře, a podruhé jsem dokonce jednu zkumavku nechala vybuchnout, když jsem se v ní snažila vyrobit zrcátko. Vždycky následoval můj výbuch smíchu, i když se to spolužákovi, co byl se mnou ve dvojici, moc nelíbilo, a chemikářce už vůbec ne (ale jinak byla naše profesorka skvělá, o tom žádná). Myslím, že v každé třídě se najde někdo, kdo rozbíjí chemické nádobí, a u nás jsem to holt byla já.</div>
<div style="text-align: justify;">
Chemické nadšení mě přešlo, když jsem zjistila, že existuje organická chemie. Tak se ze mě stal lingvista.</div>
<b><br /></b>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>Zjistit, jak se nepije alkohol. </b>Tak třeba co se týče kombinací, není úplně ideální mixovat svařák a černé pivo a nakonec to zapít čokoládovým mlékem (a pak ještě plácat dohromady španělskou esej o současné situaci v Evropské unii, ale to už se vždycky nějak zvládne). Co se týče jistoty a hygieny, rozhodně byste neměli zapíjet ibalgin pivem, které po někom neznámém zbylo na stole ve dvě hodiny ráno (i když tohle mi tenkrát nic neudělalo). </div>
<div style="text-align: justify;">
A přijde-li řeč na množství, rozhodně přestaňte pít, když jste tak namol, že se nedovedete vyškrábat na barovou židli. Poslední, co si z toho večera pamatuji, je to, že jsem vysvětlovala, co je to labiodentála, a to fakt nechcete. A rozhodně v takovém stavu nebudete schopni přejít Liberec, ani když se budete hodně snažit. Pravděpodobně se natáhnete někde u obchodního centra Forum. Ale nedělejte si starosti, život jde dál, i když se vám stane něco takového. A občas jde ten život dál dokonce líp než předtím.</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b style="font-weight: bold;">Bizarní způsoby seznamování. </b>Loni na podzim jsem se dostala do životního bodu, kdy jsem si zcela jasně řekla, že teď přišla ta chvíle, kdy si musím začít aktivně vyhledávat drahou polovičku, protože jinak zůstanu napořád sama s kočkama.<br />
Jako první jsem se přihlásila na speed dating, který pořádal studentský klub univerzity, na kterou jsem chodila, a pak jsem tam skutečně šla, což samo o sobě vyžadovalo notnou dávku odvahy. Z této šílené akce jsem si odnesla dvě potenciální známosti, o nichž bych mohla vyprávět hodně dlouho, ale tak dlouho tu dneska být nemůžeme. Každopádně jsem z nich byla dost vyděšená. Díky speed datingu jsem pojala dojem, že si nemůžu najít nikoho normálního, a že těžko říct, kde přesně je problém. Možná jsem moc náročná. Možná by mi nemělo vadit, že mě potenciální nápadník stalkuje v systému STAG nebo že první schůzka vypadá jako pracovní pohovor, na který jsem si zapomněla donést životopis.</div>
<div style="text-align: justify;">
Taky jsem zkoušela tinder. To je aplikace, která funguje jako katalog lidí ve vašem regionu. Můžete je buď odšoupnout doleva nebo doprava, a když se oba odšoupnete doprava, můžete si povídat. Bohužel, většina lidí si tam nechce povídat o literatuře nebo umění. Seznámila jsem se tam s jedním studentem z Indie, dokonce jsme se párkrát sešli a on chtěl být more than friends, jenže bohužel šlo vidět, že by to nefungovalo - pokaždé se mě totiž několikrát dokola ptal, co studuju a co jím, a tam to končilo.</div>
<div style="text-align: justify;">
Takže jsem se smířila s tím, že jsem asi úplně nahraná, a tinder odinstalovala.</div>
<b><br /></b>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>Taneční. </b>Kurzy tance a společenské výchovy pro mládež jsem absolvovala na podzim 2015. Skoro se mi nechce věřit, že už je to tak dávno. Vzpomínám na to jako na divokou akci. A musím říct, že to pro mě bylo dost možná první pořádné setkání s tím, jak to ve společnosti mých vrstevníků chodí - ztratila jsem iluze o tom, že lidi pod osmnáct přece nepijí a nekouří. A taky jsem se naučila tancovat. Trochu. Zas ne moc.</div>
<div style="text-align: justify;">
Byla jsem tenkrát taková nesebevědomá smutná brambora, jejíž jedinou obranou před ztrapněním bylo dělat si z toho všeho srandu a smát se bizarnosti situace, ale ve skrytu duše jsem si samozřejmě přála být elegantní kočka se sklenkou vína v ruce jako ty desítky ostatních holek, které do tanečních chodily se mnou. (Nevím, jak jste to měli vy, ale nás bylo v tanečních opravdu hodně).</div>
<div style="text-align: justify;">
Hodně velký podíl na tom, že pro mě taneční nejsou zpětně vzato psychické trauma, má můj dobrý kamarád z gymplu, který se tenkrát rozhodl, že se mnou bude po celou dobu tančit, tudíž jsem se nemusela trápit tím, že zůstávám na ocet, a zároveň jsme se spolu na každé hodině smáli tomu, jak mi to nejde (jemu to totiž, pokud si dobře vzpomínám, docela šlo).</div>
<b><br /></b>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>Napsat hodně básniček. </b>Při posledním pokusu o jejich shrnutí do jedné ucelené sbírky jsem jich napočítala skoro čtyřicet. Tedy těch, které bych se nestyděla publikovat. Jinak jich mám plné šuplíky a docela to přetéká. A jednu dobu jsem se snažila o jejich publikaci, ale pak mi došlo, že možná je jim zatím líp v tom šuplíku. Tak uvidíme. Popravdě moc nevím, co s nimi, ale vždycky jednou za čas napíšu nějakou další a je mi fajn, a podobně fajn mi je, když si je zpětně čtu, i když to teď asi zní jako hodně velká fascinace sebou samotnou. (Nemusí být ale každý básník tak trochu zahleděn do svých vlastních slov?)</div>
<b><br /></b>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>Ztratit se v lese u Vranova. </b>To je jedna z děsivých historek seznamováku, na němž jsem byla loni v září. On vlastně celý ten seznamovák byl taková stezka odvahy - palandy, na které se muselo šplhat po skříni, protože jim chyběly schůdky, sprchy komplikovanější než myčka aut, vegetariánská varianta snídaně velká kostka tofu, všudypřítomní dealeři jägermeistera - ale výlet na zámek byl nejšílenější.</div>
<div style="text-align: justify;">
Nejdřív nám nikdo neřekl, že to je pětikilometrová cesta, takže jsem se dost nevhodně vybavila. Byla třicetistupňová horka. Cestu tam jsme absolvovali všichni společně, ale vrátit jsme se už měli sami, což se dělá dost blbě, když cesta vede temným lesem téměř bez cestiček, a když si prostě nepamatujete, kudy jste přišli. A tak jsme s jednou slečnou od nás z fakulty bloudily tak dlouho, až jsem začala přemýšlet, kam jako zavolat, a co jim říct, aby nás našli. A pořád nikde nic. Jak jsme se nakonec vynořily u správného přístavu, to netuším, ale opravdu to stálo za to.</div>
<b><br /></b>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>Všechny možné práce, které si neumím zapsat do CV. </b>Třeba oprašování knih v jednom malém píseckém antikvariátu. Nebo fotodokumentace a zavazování bot na dětském angličtinářském táboře. Nebo vyrábění fyzikálních hraček na několika fyzikálních akcích pro malé děti (jednou jsem takovou dílnu absolvovala hned ráno po maturitním plese a hned po cestě domů se mi rozlepily zimní boty, a od té doby jsem tak hezké zimní boty nesehnala).</div>
<div style="text-align: justify;">
Když jsem si letos na jaře sestavovala životopis, nakonec jsem tam všechny tyhle věci nějak zformulovala, ale mám pocit, že jsem z nich udělala mnohem větší vědu, než to ve skutečnosti bylo. Ve skutečnosti jsem během svých dospívajících let nedělala vůbec nic a s realitou pracovního procesu se seznamuji až teď, a chvílemi to docela bolí, upřímně.</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b style="font-weight: bold;">Zamilovat se. </b>Hodněkrát. Možná víckrát, než by se mohlo zdát. A všelijak, ale převážně neúspěšně, neopětovaně, přinejlepším platonicky. Nejhorší na tom je, že na začátku nikdy nevíte, jestli to tentokrát bude úspěch nebo další neštěstí. Můžete jen doufat a snažit se. A pak se stejně zamilujete znova, i když si říkáte, že do toho už nikdy nejdete. Protože do něčeho takového člověk nejde vědomě, to se prostě stane, ať už chcete nebo ne. Možná to zní jako až moc velké moudro na někoho, komu je 20, a já sama nejsem příznivcem šíření internetových moudrostí, ale řekla bych, že zrovna tohle je obecně známý fakt.</div>
<div style="text-align: justify;">
Takže mějte oči otevřené, anebo klidně nemějte, vaši schopnost zamilovat se to stejně neovlivní. Naštěstí. Jsem opravdu vděčná za všechno, co se stalo. Protože v té správné společnosti je každý západ slunce ten nejhezčí na světě, i když třeba zrovna není vidět.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhTbSENDfjKhUN3ZVf9hJNcMVcua1_lFvjOQaT-8o6ANFw_pz2gjrJjpMtyfeLB0WTXtXz_0K6jElmheVJQpWzvsHM_9g5iSBHGQ-T1Ffz-lbobP_I1-9JqHS65ULyp6ufk3K1hN1iXMOpN/s1600/IMG_20190701_211803.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1050" data-original-width="1500" height="448" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhTbSENDfjKhUN3ZVf9hJNcMVcua1_lFvjOQaT-8o6ANFw_pz2gjrJjpMtyfeLB0WTXtXz_0K6jElmheVJQpWzvsHM_9g5iSBHGQ-T1Ffz-lbobP_I1-9JqHS65ULyp6ufk3K1hN1iXMOpN/s640/IMG_20190701_211803.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Články většinou píšu nejmíň týden, klidně déle. Tenhle jsem dala dohromady během dvou dnů. Letos jsem neměla vůbec žádnou narozeninovou oslavu, a mé narozeniny byly den jako každý jiný, a tak jsem si sedla a napsala tenhle článek. Občas je mi trošku líto, že nemívám dort a oslavu se skupinou kamarádů, ale ono se to dost dobře nedá, když je to uprostřed prázdnin a všichni jsou někde bůhvíkde, hlavně ti, co si na mé narozeniny vzpomenou sami od sebe a bývali by se mnou možná i slavili. Ale ono to není o dortech ani o tom, kdo koho zve na večeři, a už vůbec ne o dárcích (ty se u nás nevedou). Je to prostě o tom, že jsem o rok starší, a tak to bylo, je a bude každý rok, než umřu, a nic se s tím nedá dělat, a když si to rozeberete takhle, není na narozeninách nic extra světoborného. </div>
<div style="text-align: justify;">
Pokud tohle čtete a neoslavili jsme spolu narozeniny, ať už ty moje, nebo ty vaše, vězte, že s vámi ráda budu v jakýkoliv jiný den v roce a budu z toho mít úplně stejnou radost, jako kdybychom slavili nějaký konkrétní den. A nejsem ani naštvaná, když si na mě někdo nevzpomene - já taky často na cizí narozeniny zapomínám (i když to ve mně vždycky trochu hlodá, zvlášť pokud jsem dotyčnému přála celkem nedávno - nemělo by, pracuji na tom).</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Kdybyste se chtěli podělit o to, co z mého seznamu (a vlastně nejen z něho) jste stihli vy, můžete. Přeji hezké prázdniny. Já mám prakticky vzato prázdniny už od půlky března, takže už bych je chvílemi raději neměla, ale pokud vám volno právě začalo, doufám, že vám nebude lézt na nervy moc brzy.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: right;">
T.</div>
<div style="text-align: right;">
P.S. Doufám, že vám nevadí, že většina mých článků jsou vlastně seznamy. Založila jsem pro ně dokonce i rubriku Seznam něčeho. Asi jich bude ještě dost, protože se mi tak píše dobře.</div>
Tereza http://www.blogger.com/profile/09977038341697724006noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-1625129288323199076.post-31110462610812278432019-06-25T13:55:00.002+02:002024-02-17T10:48:20.393+01:00Poznatky ze života mimo vysokou školu<div style="text-align: justify;">
Pokud tento blog už chvíli čtete, možná si vzpomínáte, že v únoru jsem psala článek o svých <a href="https://caj-z-automatu.blogspot.com/2019/02/10-poznatku-z-vysoke-skoly.html" target="_blank">poznatcích z vysoké školy</a>. Dalo by se říct, že právě tento únor byl na dlouhou dobu posledním spokojeným obdobím mého života. O tom, co se dělo pak, jsem nikdy nic pořádného nenapsala. Ono se totiž o věcech špatně píše, když jsou pořád v řešení - zvlášť když ta věc v řešení je váš život. Ovšem krutou pravdou je, že věci nebudou nikdy všechny dočista vyřešené, jen občas dávají větší smysl než jindy, a jelikož momentálně to všechno celkem smysl dává, a taky protože právě začíná léto, což lze být chápáno jako nová kapitola, rozhodla jsem se konečně sepsat detailní soubor toho, co se dělo během jara.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgjeuLFir317t3zVdVmW02UA0wXOAfS9H-vUTo2cHte5ep1w-NZLhw8zohB9MztiWp_tfxUGAbYj0xI_dx2KLQw_W1pxoC17QodisZMCw9wsUkxPZ-U_0IXgetNG0EnQ9OwBE02pEf9DmdJ/s1600/DSC_9742.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="844" data-original-width="1500" height="225" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgjeuLFir317t3zVdVmW02UA0wXOAfS9H-vUTo2cHte5ep1w-NZLhw8zohB9MztiWp_tfxUGAbYj0xI_dx2KLQw_W1pxoC17QodisZMCw9wsUkxPZ-U_0IXgetNG0EnQ9OwBE02pEf9DmdJ/w400-h225/DSC_9742.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a name='more'></a>Stín mě a cedule, okolo které jsem chodila na nákup.</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
Následující řádky věnuji v první řadě všem, kteří se mě během uplynulých měsíců ptali na školu a dostali smutnou, naštvanou, příliš stručnou nebo dokonce žádnou odpověď. Pak také všem, co si myslí, že školní selhání je úplně největší katastrofa na světě - protože mezi takové jsem donedávna taky patřila. A nakonec prostě každému, kdo si v životě kdy prošel těžkým obdobím, ať už se z něho vyhrabal, anebo ještě ne.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Všechno to začalo v první březnový víkend. To jsem byla navštívit babičku v Písku. Dělaly jsme to, co vždy - došly si na tofu kostky v curry omáčce do indické restaurace a pak jsme prostě probíraly život. To, jak pitomě si přijdu s nově ostříhanýma vlasama, to, jak se se mnou teď vlastně nikdo nebaví, protože zrovna nikdo nepotřebuje výpisky, to, jak jsem proti sobě poštvala chlapce, se kterými jsem nechtěla nic mít, a tak podobně. V neděli odpoledne jsem nasedla na autobus do Budějovic a k večeru dorazila na kolej. Byl to úplně normální večer, až na to, že mě trochu bolelo v krku, ale nic hroznýho, dokonce jsem si uvařila šalvějový čaj a šla cvičit, že to nějak rozhýbu.</div>
<div style="text-align: justify;">
Pak jsem si šla lehnout a tahle sotva znatelná bolest pomalu přerostla v hrůzu, kterou jsem nemohla zaspat. Pokud vás ještě nikdy bolest v krku nebudila ze spaní, buďte šťastní. Já to už párkrát předtím zažila, ale to jsem pokaždé byla doma, celkem klidná a dařilo se mi to přeléčit šalvějovým čajem. Tentokrát jsem ale byla sama v cizím městě, bez mamky, která by mi v krizové situaci mohla udělat svůj speciální čaj s citrónem a medem, a tak jsem zpanikařila. V ten moment začalo moje měsíční obíhání doktorů.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Dospělost je pro mě od chvíle, co jsem dle zákona dospělá, ještě větší záhadou než kdy předtím. Popravdě jsem si dosud nikdy nepřipadala dospělá. A už vůbec ne ve chvíli, kdy jsem se musela odhodlat jít hledat kolejního doktora, protože během prvního semestru jsem si nebyla v Budějovicích schopná najít žádného ošetřujícího lékaře. Ačkoliv jsem ordinaci měla vyhledanou v mapách, stejně jsem ji nemohla najít, takže jsem se musela ptát nějaké náhodné paní, co zrovna procházela okolo přírodovědné fakulty. V čekárně jsem strávila asi půl hodiny. Byla to zapáchající místnost plná ukašlaných lidí. Do té doby jsem chodila k dětské doktorce a ta měla čekárnu plnou lega a obrázků, takže tahle drsná skutečnost mě doslova i metaforicky usadila. Pan doktor se se mnou v ordinaci moc nepatlal, strávila jsem tam asi pět minut i se založením provizorního spisu, napsal mi omluvenku do školy a řekl, že to musím vyležet. Tady to ale bohužel neskončilo.</div>
<div style="text-align: justify;">
Po dvou dnech jsem byla zpátky, protože mi zalehlo ucho - což zní celkem v klidu a neškodně, dokud nemáte zalehlé ucho sami. Pamatuju si jen, jak jsem seděla v čekárně a všechno, co se tam šustlo, jsem slyšela dvakrát, jednou tím zdravým uchem, a pak o zlomek vteřiny později tím druhým. To samo o sobě je dost psycho, a teď si představte, že jdete po ulici a máte pocit, že půlka vaší hlavy je plná vody. Navíc to dost zhoršilo mé problémy s udržováním rovnováhy, které jsou nic moc i když jsem zdravá. A nejhorší na tom bylo to vědomí, že jsem na to sama a že meškám školu. Předtím, co jsem podruhé šla ke kolejnímu doktorovi, mě tak bolelo v krku, že jsem si musela vzít ibalgin, ale pak jsem na to zapomněla a tak mi doktor předepsal jen slabší antibiotika na zánět středního ucha.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Brala jsem je asi osm dní. To už byl asi desátý březen a já začínala upadat do zoufalství. Těžko se to popisuje lidem, kteří nejsou já, a kteří nejsou tak úzkostliví jako já. Když jsem byla malá, byla jsem nemocná tak často, že jsem kvůli tomu nemohla chodit do školky, a ještě v první a druhé třídě jsem měla každý rok téměř půlroční absence. Nikdy mi nebylo nic smrtelně vážného, jen to bylo často, a ačkoliv by mě to možná bývalo mělo vůči všem budoucím nemocím zocelit, stal se opak, a já jsem teď z každého sebemenšího problému vyděšená, a tohle bylo s mým iracionálním děsem vážně hrozné. Po týdnu s antibiotiky se mi udělalo líp, až na to ucho. Už jsem se začínala smiřovat s tím, že půlka hlavy pod vodou bude můj setrvalý stav, ale stejně jsem ještě podnikla výpravu na polikliniku na ORL, kam mě poslal kolejní doktor v případě, že by se to nezlepšovalo. To byla taky hrůza, protože na poliklinikách očividně neberou pacienty, které tam vidí poprvé a kteří se ani neobjednali. Musela jsem vypadat hodně zbědovaně a hodně tu doktorku prosit, aby mě vůbec nechala vejít do ordinace. (V tu chvíli mi nějaký můj strach z mluvení na cizí lidi byl úplně jedno.) Nakonec mě ale uklidnila, že jsem v pořádku, a že to určitě přejde. Tak jsem si říkala, že má určitě pravdu, a že to teda už nebudu řešit. Co jiného jsem taky měla dělat.</div>
<div style="text-align: justify;">
Zbývaly mi asi dva dny antibiotik, a to už jsem se rozhodla vrátit se do školy, protože jsem měla pocit, že by to bylo příhodné. Ostatně, proto jsem tam byla, abych tam chodila do školy. Navíc ke mně celý obor choval tak chladné vztahy, že mi nikdo nebyl schopen poslat výpisky, a tak by každý další sick day byl, řekněme, hřebík do rakve (tohle všechno bylo ve stručnosti kvůli tomu, že jsem se rozhodla přestat se bavit s jednou kamarádkou, a protože nás v oboru bylo jen sedm, nějak se to rozneslo a tak jsem se nevědomky asi přestala bavit se všemi). Ještě pořád jsem na půlku hlavy neslyšela, což mi dost komplikovalo přednášky a semináře. Pamatuju si, že jsem seděla na Dějinách románských zemí a spolužák mi něco říkal a já dodneška nevím, co to bylo, protože byl na špatné straně.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Po dobrání antibiotik mi začalo být celkem dobře, pár dnů jsem dokonce měla pocit, že jsem se vyléčila, že se můžu hýbat, došla jsem si na nákup, uklidila pokoj a společnou předsíň, dokonce jsem vyprala plnou tašku prádla, k čemuž se pojí zábavná historka o tom, jak mi náhodný chlapec ze speed datingu zapínal pračku, protože měla divné čudlíky a já nevěděla, jak na to, ale chlapec mě nezachránil, protože mi to prádlo nechal prát na 90 stupňů. To je ovšem jediná zábavná historka tohoto období. Doufám, že se vám líbila.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Nevím, jak dlouho jsem ještě chodila do školy, ale déle než týden to nebylo. Moje poslední hodina byla čtvrteční španělská analýza textu, seminář se suplujícím profesorem, který nám vždycky zadával skvělé kreativní úkoly a já z toho byla nadšená, a dovoluji si tvrdit, že jemu se moje nápady taky líbily, protože mi to jednou řekl. Tentokrát jsme měli ve dvojicích vymýšlet volební program nejhorší politické strany na světě, a na mě do dvojice vyšel jeden kluk z ekonomky, který mi na každý můj nápad říkal, že "to přece ne" a "tohle nejde, to je blbost" a mě trošku štvalo, že nechápe, že jsem surrealista. Každopádně jsem netušila, že tohle je moje poslední hodina, když jsem tam seděla. Vlastně mě v tu chvíli ani nenapadlo, že se něco takového může stát.</div>
<div style="text-align: justify;">
Ale toho večera mě začalo bolet v krku ještě víc než úplně na začátku, ráno jsem se vrátila ke kolejnímu doktorovi, tak trochu s tím, že mě třeba uklidní, že to nic není, po pár chvílích nepříjemného šťourání v krku mi bylo řečeno, že mám asi angínu, ale možná je to mononukleóza, a že mám teda vybrat dvě krabice silných antibiotik (něčeho, co se bere místo penicilinu, protože na ten mám alergii), a přijít si po víkendu, aby mi řekli, co přesně mi je. A jak jsem tak šla z té lékárny, s antibiotiky, bolavým krkem, vidinou dalších promeškaných dnů a podezřením na mononukleózu, ačkoliv jsem se s nikým nelíbala, začala jsem upadat do tichého šílenství. A tohle tiché šílenství nakonec přímo nasměrovalo moje následující kroky.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Toho večera jsem se na koleji zhroutila. Lepší výraz pro to nemám, ale bylo to, jako by na mě padaly všechny čtyři stěny, strop, a všechno, co ze mě zbylo, se extrémním tempem rozpadalo. Nebyla to panická ataka, spíš prostě záchvat zoufalství. Nedovedu to popsat, ale dost to souviselo s tím, že jsem na čtyřpokojové buňce byla sama, že jsem neměla s kým promluvit, od koho se nechat uklidnit. Samozřejmě to také mělo co dělat s tou skutečností, že jsem odvždycky přehnaně hysterická. Že jsem zameškala nejmíň osm hodin ekonomie, se kterou ve skutečnosti nechci mít nic společného, že bych správně měla psát seminární práci, že se mi přímo za zády rozhořelo plno dalších termínů, o nichž se dozvídám jen skrz e-learningový portál a vlastně k nim nemám žádné detaily, že mě bolí v krku a že jsem se na internetu dočetla, že angína se může vracet pořád dokola, zvlášť když ji nemůžete zlikvidovat penicilinem. Že jsem měla chvíli pocit, že jsem v pořádku a můžu se vrátit do běžného života, ale pak se ukázalo, že v pořádku nejsem, a už se to táhne skoro tři týdny a vůbec to není žádná sranda, dokonce ani číst mě už nebaví, když to nemůžu prokládat sociálním životem (ten jsem si ale taky vlastním přičiněním zlikvidovala).</div>
<div style="text-align: justify;">
Prostě se na mě zhroutily všechny špatné myšlenky a katastrofické scénáře, jaké si vůbec můžete přestavit, a ve výsledku jsem se rozhodla, že končím, protože prostě musím pryč, a že už se nikdy znova nevrátím. Volala jsem s babičkou, která mi na základě tónu mého hlasu málem volala sanitku, a nakonec mě v mém přesvědčení utvrdila a další den se mnou dojela až do Prahy. Cestovala jsem se šesti krabičkami léků, které jsem do sebe musela v hodinových intervalech cpát, abych neměla pocit, že sebou na dalším kroku seknu, a nakonec to vyšlo a já se po měsíci a půl konečně zase vrátila domů.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Trvalo to ještě přibližně deset dní, než jsem dobrala antibiotika, a do té doby jsem se nezabývala tím, co bude, protože jsem na to neměla kapacitu. V mezičase jsem se asi po osmi pokusech dovolala do kolejní ordinace a zjistila, že mi v odběrech žádnou mononukleózu nenašli. Pak jsem si začala hledat školy, kam bych mohla jít, pokud se opravdu rozhodnu odejít z Budějovic. Pořád jsem nevěděla, jestli jsem nebo nejsem rozhodnutá, protože toho večera, co jsem odjela, jsem byla poněkud impulzivně naladěná, a tak ačkoliv jsem se prakticky vzato rozhodla, nebyla jsem si jistá, jestli mám to rozhodnutí brát vážně. V podstatě jsem vůbec nevěděla, co se mnou bude, a nejhorší bylo, že to záviselo jen na mně. Nemohla jsem na nikoho svalovat tíhu rozhodování, protože jsem dospělá a vysoká škola je dospělácká věc a doma mě nikdy nikdo do ničeho nenutil. Chtěla jsem si podat přihlášku na pedagogickou fakultu v Praze, ale tam měli už měsíc přihlášky uzavřené, tak jsem si tu přihlášku podala k nám do Liberce.</div>
<div style="text-align: justify;">
Rozhodnutí odejít z Budějovic za mě nakonec nevědomky učinilo studijní oddělení, protože mi napsali, že jsem si nevyzvedla index, a že pokud si ho nevyzvednu do 5. dubna, budou mě muset vyhodit. Tak jsem jim napsala, že stejně budu ukončovat studium. K tomuto definitivnímu rozhodnutí mě popravdě trochu přiměl ten stupidní systém s indexem (a taky notná dávka znechucení z představy, že se vrátím, i když jsem už měla nakročeno odejít - dá se to pochopit?). A bála jsem se, že budu litovat, když jsem psala oznámení o ukončení studia. Říkala jsem si, že možná dělám blbost, protože na Technickou univerzitu mě nemusí vzít a vzhledem k tomu, že neumím nic moc dělat, můžu klidně skončit jako nezaměstnaná troska.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
S vědomím, že si možná kazím život, ale že jsem se rozhodla a teď není cesty zpět, jsem na začátku dubna odjela odevzdat na studijní oznámení o ukončení studia a odstěhovat věci z koleje. Stěhování bylo super zážitek, protože jsem zjistila například to, že za semestr jsem nastřádala nejmíň patnáct krabic zdravotních čajů, a že se mi za měsíc nepřítomnosti v lednici zkazila jarní cibulka. Poslední noc byla úplně nejděsivější, protože se mi nechtěl vypnout větrák na záchodě a větral asi hodinu v kuse, a nakonec se mi z okna utrhla žaluzie, a jelikož jsem měla okna na východ, ráno se v pokoji nedalo vůbec fungovat a málem jsem vzplanula. To ještě posílilo mou motivaci napořád vypadnout a nikdy se nevrátit. I když musím uznat, že kolej byla asi ta nejlepší část mého vysokoškolského pobytu, za celou dobu jsem si neměla vůbec na co stěžovat, a to se, pokud vím, na kolejích moc často nestává, aby se tam dalo v pohodě žít a nebyl tam ani jeden šváb.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
To by byla šílená historie mého odchodu z vysoké školy. To, co se dělo pak, je už takové chaotická změť všeho možného, ale dnešní článek by nebyl kompletní, aniž bych to aspoň trošku shrnula. Vlastně tohle je asi ta část, kde jsem přišla k těm nejdůležitějším poznatkům, protože právě tady začal ten život bez vysoké školy. Ale pokusím se to už moc neprotahovat, aby tento článek vůbec někdo dočetl.<br />
<br />
Úplně nejdřív jsem se šla zapsat na úřad práce. Vůbec jsem nevěděla, co mě tam čeká, ale nakonec to nebylo tak hrozné, musíte tam jen vyplnit formulář a sejít se s paní, která vám přidělí další paní, se kterou se pak sejdete ještě jindy. A všechny ty paní, na které jsem na tomhle úřadě narazila, byly moc milé, a nechaly si vysvětlit mou situaci, takže jsem se vůbec neměla důvod cítit blbě kvůli tomu, že je mi 19 a už jsem na pracáku (protože když se to řekne takhle, zní to dost zoufale).<br />
Potom jsem jela do <a href="https://caj-z-automatu.blogspot.com/2019/04/svycarsko-hory-jezera-castice-svabi.html" target="_blank">Švýcarska</a>. Švýcarsko bylo super, až na to, že dle Frankfurtské tabulky bychom měli nárok na slevu ve výši sto pěti procent (kdyby na našem ubytování bylo tolik záchodů jako švábů, možná bychom se s tou cestovkou hádat nechtěli). Během těchto pěti dnů jsem se vyhrabala z nejhoršího, sdělila informaci o svém současném životním stavu pár nejbližším lidem ve svém okolí, a hlavně jsem byla mezi lidmi, což obvykle potřebuji k tomu, abych se trochu nabila energií. Taky jsem viděla CERN a plno ovcí, ale to není předmětem dnešního vyprávění.<br />
<br />
Po návratu domů jsem si začala hledat práci přes všechny možné internetové portály. Trvalo mi to dlouho, protože jsem se snažila napsat co nejlepší curriculum vitae a zařadit do něj všechny soutěže, kterých jsem se kdy účastnila, přičemž jsem zjistila, že jich bylo mnohem víc, než co si pamatuji. Věděla jsem, že musím začít pracovat, jinak se zblázním, ale zároveň jsem nevěděla, jak se vlastně práce shání, takže jsem z toho byla dost zmatená. Nakonec jsem absolvovala dva pracovní pohovory, z nichž jeden vyšel a jeden ne, ale do práce jsem nastoupila až na začátku června a do té doby zbývalo ještě pořád hodně času.<br />
<br />
Během této časové bubliny jsem se snažila všemožně se zabavit, a pokud možno aspoň trochu produktivně. Hodně jsem utírala prach, to mě bavilo, a u toho jsem poslouchala, jak se lidé hádají ve starých dílech Máte slovo. Taky jsem četla, ale popravdě mám teď už několik měsíců čtecí krizi, a trvá mi hrozně dlouho prokousat se jakoukoliv knihou - trochu se za to stydím. Chodila jsem běhat na cyklostezku, protože ještě nebylo takové hrozné vedro a celkem se to dalo zvládat. Taky jsem se nárazově snažila dát dohromady všechny svoje básničky a udělat z nich sbírku, ale ještě pořád to není hotové a něco mi říká, že asi nikdy nebude. Když měli mí přátelé čas, scházela jsem se s nimi, za což jsem ráda, protože jak už jsem několikrát zmiňovala, k životu potřebuju lidi. Jela jsem například na veletrh Svět knihy se <a href="http://utopitsevcaji.blogspot.com/" target="_blank">Šárkou</a>, nebo jsme si s Evčou zašly na veganský kebab, když byl v jeden státní svátek ve slevě. Konkrétně na tyhle dvě věci vzpomínám jako na velké světlé body období, kdy jsem se cítila ztraceně. Pak přišly maturity, a na ty jsem se šla taky podívat, i když jen na jeden den, a pak už byl červen a začala jsem chodit do své první pořádné práce.<br />
Práce, to je zas na jiné dlouhé povídání. Je to práce o něco méně intelektuální a o něco více vytírací, než jsem původně chtěla, a taky musím nosit zářivě modré triko, a to se mi vůbec nelíbí, protože pokud mi něco nesluší, je to modrá barva. Ale jsem ráda, že něco dělám, a že to není žádná úplná hrůza. Aspoň teď umím umývat zrcadla, a taky mi konečně došlo, proč se na Zemi střídají čtyři roční období.<br />
<br />
Mé životní naladění podstatně vylepšila zpráva o tom, že jsem přijatá na školu, a že to je tentokrát něco, co má reálnou perspektivu. V říjnu nastupuji na pedagogickou fakultu, obor učitelství angličtiny a španělštiny, bydlet si budu (aspoň prozatím) v klidu doma, a už se ke mně dokonce dostalo, že se se mnou v horizontu pár let počítá jako s učitelkou, což mě na jednu stranu těší a na stranu druhou trošku děsí. Mluvit o tom, co bude, jestli dokončím bakalářský stupeň, se mi zdá zatím trochu moc teoretické, ale kdybych chtěla, můžu pokračovat na hispanistiku do Prahy, takže moje sny stát se překladatelkou nejsou tak úplně ztracené. Ani nejde popsat, jak moc se těším, až zase začnu chodit do školy, učit se, psát eseje a dělat zkoušky, i když to může znít trochu zvráceně pro vás, kteří právě zkoušky děláte. A do té doby mě snad čeká hezké léto. Trochu pracovní, ale aspoň snad budu mít za co vycestovat. Ale to už je jiná kapitola. Tohle by bylo k mým poznatkům ze života mimo vysokou školu prozatím všechno, a doufám, že příště už vám napíšu o nějaké cestě nebo o tom, jaké to je studovat učitelství. Ale kdoví, co život přinese. Raději nebudu nic slibovat.<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
Chybí mi Budějovice? Jak se to vezme. Na to období, které jsem strávila v tomhle městě, vzpomínám jako na takový podivný izolovaný čas, úplně jiný než to, co jsem zažívala předtím, a to, co zažívám poté, co jsem se vrátila. V prvním semestru jsem byla nadšená z toho, že začínám nový život na místě, kde mě nikdo nezná, a patřičně jsem si to užívala, než jsem spadla do té samé role, jakou jsem měla v tom předchozím životě, protože jinak to očividně neumím.<br />
V Budějovicích jsem se osamostatnila, prošla první rozchodovou krizí v životě, začala dělat šílené věci, k nimž bych se nikdy neodvážila, kdybych zůstala doma - například jsem si stáhla tinder nebo se přihlásila na speed dating. Kdybych těmito věcmi neprošla a rovnou zůstala doma, rozhodně bych na tom dneska nebyla tak, jak na tom jsem. Naučila jsem se oslovovat neznámé lidi ve všech možných i nemožných souvislostech. Naučila jsem se platit kartou a nakupovat a orientovat se v naprosto novém prostředí a vytírat podlahu a budit se, aniž by mi na dveře musela klepat mamka, a přežívat třeba dva měsíce, aniž bych jela domů, protože častěji se to prostě nedalo. Naučila jsem se taky chodit sama na večerní přednášky ve studentském klubu, a to je velký pokrok, protože předtím bych nikdy nikam jen tak sama nešla. Všechny tyhle věci, o kterých píšu, že jsem se je naučila, ale umím i teď a můžu je využívat i když jsem se vrátila domů, což znamená, že dokážu fungovat jako dospělá osoba, a to je dobře. Vždyť je mi skoro dvacet.<br />
Chybí mi dlouhá cesta od koleje do centra města, díky níž jsem měla každý den nejmíň dvanáct tisíc kroků. Chybí mi koně, které jsem měla přímo pod okny. Chybí mi kampus - tak trochu. Bylo to tam opravdu hezké. Chvílemi si říkám, že mi chybí moje samostatnost, ale ve skutečnosti mě ani doma nikdo moc nehlídá a samostatná jsem pořád. Občas mi chybí ten skvělý pocit vrátit se po dlouhé době domů. Chybí mi možnost jít si každý večer sednout do studentské kavárny a během zkouškového tam pít bezedný čaj. Taky mi chybí International Students Club a lidi, které jsem díky němu poznala (třeba slečna Nina, spřízněná angličtinářská a umělecká duše). Rozhodně nevzpomínám na Budějovice ve zlém, a doufám, že si tam ještě někdy udělám výlet. Třeba o Vánocích - to je v Budějovicích vážně krásně.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Takže, abych to shrnula:<br />
<br />
<ul>
<li>někdy se vyplatí poslouchat vlastní impulzivní rozhodnutí, protože to je možná náznak toho, jak by věci měly být - ale je těžko říct, kdy přesně. </li>
<li>Když vás setrvale rozčiluje vás studijní obor, možná by stálo zato popřemýšlet nad tím, jestli ho nezměnit, dokud ještě není pozdě - holt občas je lepší nepřesvědčovat se, že si zvyknete. </li>
<li>Odcházet z vysoké školy není nic příjemného, protože se v podstatě vzdáváte uprostřed boje, a pak obcházíte menzu a knihovnu a kolej s formulářem o rozvázání poměru a všichni na vás koukají a říkají si, co to sakra je, a nakonec vás stejně ještě o tři měsíce popohání ze zahraničních vztahů, že jste to měli oznámit ještě tam, a že jste teda fakt jako hrozní. Ve skutečnosti se ale boje nevzdáváte, jen se přesouváte z fronty na frontu - na to buďte případně připraveni.</li>
<li>Hledání práce je jako hledání čehokoliv jiného - buď nenajdete, anebo najdete, případně najdete a zjistíte, že to není to, co jste hledali, ale to už je moc pozdě a vy zametáte písek v podzemní jeskyni vědeckého centra. </li>
<li>Úřad práce vás může zpočátku vyděsit, ale když se budete usmívat a tvářit se mile, nikdo vám tam hlavu neukousne, dokonce ani sekuriťák, který se tváří, jako že by možná i ukousl. </li>
<li>Komunikace s náhodnými cizími lidmi je nepříjemná a stresující disciplína, kterou se ale dříve nebo později budete muset naučit ovládat, jinak to prostě nejde, to se nedá nic dělat.</li>
<li>Tím, že na pár měsíců ztratíte statut studenta, život nekončí, i když se ze začátku může zdát, že končí.</li>
<li>A co se týče volna, dá se nazvat volnem jen pokud víte, že jednou skončí, třeba že nastoupíte do školy nebo do práce nebo tak. Jinak je to prostě zoufalství.</li>
</ul>
<div>
To by bylo pro dnešní vyčerpávající článek všechno. Vždy, když něco píšu, představuji si to mnohem přehlednější, než jaké to nakonec je. Omlouvám se všem, komu jsem dostatečně nevysvětlila, kam jsem se poděla, když to ještě bylo aktuální. O mém odchodu ze školy vědělo v počátečním stádiu přibližně pět nejbližších lidí okolo mě, a do širšího okolí to začalo prosakovat až někdy dva měsíce poté. Nemluvilo se mi o tom snadno, protože jsem nevěděla, co se mnou bude, a jelikož to teď už vím, chtěla jsem o tom napsat. Třeba to někomu pomůže. I kdyby jen v tom smyslu, že si řeknete, že na tom jste aspoň líp než já. Že lidem, do nichž byste to neřekli, se můžou dít věci, které byste do nich neřekli. Že když jsem tuhle životní anabázi zvládla já, zvládne ji úplně každý. A hlavně, že není žádná ostuda vrátit se domů.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
A abych nekončila na tak vážnou notu: kdyby vás někdy náhodou pozvali na úřad práce na hromadné sezení nezaměstnaných do pětadvaceti let, nelekejte se toho, že vás první hodinu budou verbovat do armády. Oni si to moc dobře rozmyslí, jestli vás tam vezmou, nebo ne. Není všechno tak tragické, jak se zdá. A nakonec vám ze všech zdánlivě tragických období vašeho života zbude plno vtipných příběhů, jako třeba tenhle.<br />
Jo a abych nezapomněla, zdravím žurnalistku Aničku, jestli to dočetla až sem. Někdy za tebou zas dojdu na limonádu.</div>
<div>
<br /></div>
<div style="text-align: right;">
T.<br />
<br />
<div style="text-align: center;">
<b>Fotovzpomínka na studentský život a Budějovice:</b></div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiX7Y-Iikn2W-Lt-OYyqypm0YzLqmlTIlFu3VZY4GpVh5oszQBpHrJfzvOmgQ1at_0wLegtm0L4Z7zYezKVt9-2sL2F2onxapolJ7ee92g6DG7Dx1kNyxhyphenhyphenjn478_pbTpVW1YF9rXCxb6dz/s1600/IMG_20190112_130837.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiX7Y-Iikn2W-Lt-OYyqypm0YzLqmlTIlFu3VZY4GpVh5oszQBpHrJfzvOmgQ1at_0wLegtm0L4Z7zYezKVt9-2sL2F2onxapolJ7ee92g6DG7Dx1kNyxhyphenhyphenjn478_pbTpVW1YF9rXCxb6dz/w400-h300/IMG_20190112_130837.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhjMYe44znuJMJLWXnMz6vg5pZT8OEWoW2uXbVudnfxzl74frhubz536Ssh9cw0KlItMY6T64jNnli4bbWOMbx23uhmODx8SvddWizIbE2mJc_DGraKemba6Vl_8eByUbsoxamrVuSIbSpy/s1600/IMG_20190120_211736.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="790" data-original-width="1500" height="210" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhjMYe44znuJMJLWXnMz6vg5pZT8OEWoW2uXbVudnfxzl74frhubz536Ssh9cw0KlItMY6T64jNnli4bbWOMbx23uhmODx8SvddWizIbE2mJc_DGraKemba6Vl_8eByUbsoxamrVuSIbSpy/w400-h210/IMG_20190120_211736.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Je to směšné, ale podle téhle mnemotechnické pomůcky jsem si to opravdu zapamatovala. Na druhou stranu, když potřebujete mnemotechnickou pomůcku i na základní otázky ekonomie, znamená to, že byste asi neměli studovat ekonomii.</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjU3vuevN-8ARcYwYYJqKLD1Wb5jEbDylE3MsHc3ZAUX-pa8CknFEVF9qN6_oIZietoEC8AClRnPFiXJySdWX4kBMVsyMHTQQQk1wlaTmcGm7YoGb1UyaXCZrtUzk7k167BgY-iuerL9T0O/s1600/IMG_20190130_104731.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="993" data-original-width="1500" height="264" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjU3vuevN-8ARcYwYYJqKLD1Wb5jEbDylE3MsHc3ZAUX-pa8CknFEVF9qN6_oIZietoEC8AClRnPFiXJySdWX4kBMVsyMHTQQQk1wlaTmcGm7YoGb1UyaXCZrtUzk7k167BgY-iuerL9T0O/w400-h264/IMG_20190130_104731.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Inspirativní citát z Marka Aurelia</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5GrjyxZSyrzblW0BcAbF68JFCozL7gF_CtX2KovYodANk68DaIiiR8gKoPYC901t1UudG6QkoVqGFfKy_ONsQ3vA0nBdC1lEXevx8v_Sr8iHb60WGowuZNT4qVQVHhNzPbcl1cemQjZnI/s1600/IMG_20190201_110807.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5GrjyxZSyrzblW0BcAbF68JFCozL7gF_CtX2KovYodANk68DaIiiR8gKoPYC901t1UudG6QkoVqGFfKy_ONsQ3vA0nBdC1lEXevx8v_Sr8iHb60WGowuZNT4qVQVHhNzPbcl1cemQjZnI/w400-h300/IMG_20190201_110807.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Taky si někdy zpětně prohlížíte fotky a nejradši byste se profackovali za to, že jste si nechali ostříhat vlasy? Tady jsem nadšeně posílala domů zprávu o tom, že jsem si vyprala povlečení.</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiR-5g2DgCqPYIJVOhKLxaRcrDFDpadEvejIC_NCa0EtNUX6teObJvl0YG_r0TFNfR_mIFe6N4jn3nuAVLCnyatskzP8icVUgazPGQwaEvxPuP-J5JEgSYQoZMf1RzKib2fUdZBnvwhd6lL/s1600/IMG_20190205_154448.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiR-5g2DgCqPYIJVOhKLxaRcrDFDpadEvejIC_NCa0EtNUX6teObJvl0YG_r0TFNfR_mIFe6N4jn3nuAVLCnyatskzP8icVUgazPGQwaEvxPuP-J5JEgSYQoZMf1RzKib2fUdZBnvwhd6lL/w400-h300/IMG_20190205_154448.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Tohle bylo v den, kdy jsem vzala nůžky na papír a ostříhala si ofinu. Vlastně už ani nevím proč. Můžete si ale všimnout mého oblíbeného hrnku s jednorožcem.</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjd1b-3NabkCEk6NFNHR0pjL0r6kwsu9dPdDhRNfiwSbar3324tgjtq0d34ei7YCGLMvjsHlA2DePJzyoXNmbqXGV5AV5MP61ADQxY-J3VrCx7PNWr5YlGRBsu8Rzt3Mh8fgHQg_IVJaoSb/s1600/IMG_20190205_170846.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjd1b-3NabkCEk6NFNHR0pjL0r6kwsu9dPdDhRNfiwSbar3324tgjtq0d34ei7YCGLMvjsHlA2DePJzyoXNmbqXGV5AV5MP61ADQxY-J3VrCx7PNWr5YlGRBsu8Rzt3Mh8fgHQg_IVJaoSb/w400-h300/IMG_20190205_170846.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">To jsem udělala zkoušku z filozofie a samou radostí jsem se začala fotit s mycí žínkou.</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh29skkIdseyT02qRJ9ygFOxZB84-uAl66iYysxID74kP9Ro71e-KeOY4bi6MJWasx0ZCeSn7VctS6C-IAwjxp_2PNg6gRKDTINyHo7sctJoveoqdh-3-x87BL3T0Eyx31IUOIEzIb4kICq/s1600/IMG_20190206_161941.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh29skkIdseyT02qRJ9ygFOxZB84-uAl66iYysxID74kP9Ro71e-KeOY4bi6MJWasx0ZCeSn7VctS6C-IAwjxp_2PNg6gRKDTINyHo7sctJoveoqdh-3-x87BL3T0Eyx31IUOIEzIb4kICq/w300-h400/IMG_20190206_161941.jpg" width="300" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Tohle byl vrchol mého kulinářského umění.</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh3oSXM4tubuVzaogA3Fsm5In6VvNykVlr6sbTg6i77qS310WoVK7gwijDaiuR5nvAXr_Zwid65eyLsEjLMX6NMRyVAmuyf51LpAJ8iH4RXegVy0Icyzj3SiOoucKOHAZ86625ntgeLb4YQ/s1600/IMG_20190207_214319.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh3oSXM4tubuVzaogA3Fsm5In6VvNykVlr6sbTg6i77qS310WoVK7gwijDaiuR5nvAXr_Zwid65eyLsEjLMX6NMRyVAmuyf51LpAJ8iH4RXegVy0Icyzj3SiOoucKOHAZ86625ntgeLb4YQ/w300-h400/IMG_20190207_214319.jpg" width="300" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">A tohle bylo naopak totální dno mého kulinářského umění.</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjYNFXhwIzBq5WywnjKYfHz4bLe_77_5RpWHES-zsidRBmHv88iDxgub8-IAyLQhcpwDUi6X2Pz6-qf3vX1SKuhyphenhyphen_qBgk2cXVYKNaZ7C0IdHmkur32gxk87nhoTUhP9urf_T9C2HJRl0nEL/s1600/IMG_20190210_165653.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjYNFXhwIzBq5WywnjKYfHz4bLe_77_5RpWHES-zsidRBmHv88iDxgub8-IAyLQhcpwDUi6X2Pz6-qf3vX1SKuhyphenhyphen_qBgk2cXVYKNaZ7C0IdHmkur32gxk87nhoTUhP9urf_T9C2HJRl0nEL/w300-h400/IMG_20190210_165653.jpg" width="300" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Filozofická fakulta - focená ve skle akademické knihovny, když jsem šla vyzvednout španělskou studentku na nádraží.</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_BCh4BUUejpgdq859PbWpD8CjeKQ8GHCGI_XiiQJmnIytC9MLNJNisuLUvbfqN0hM3bGNeYnc7pggAfkL6oXkt_3DQCkvF0hvcOnzsXXKFX4uQU6_yFpzSZBAk4n1Zi-ugvgFYPfbQpNU/s1600/IMG_20190210_172606.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_BCh4BUUejpgdq859PbWpD8CjeKQ8GHCGI_XiiQJmnIytC9MLNJNisuLUvbfqN0hM3bGNeYnc7pggAfkL6oXkt_3DQCkvF0hvcOnzsXXKFX4uQU6_yFpzSZBAk4n1Zi-ugvgFYPfbQpNU/w300-h400/IMG_20190210_172606.jpg" width="300" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Náměstí Přemysla Otakara II.</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi3JfaC4fWiURDJJsYcWoRHTjBSqFZJ9eMLQlhww8ZaVpm6hWozzaZvFiMdqwk5GGta-56HUMIw0SNYMRENa5diro2XpjWC6PaS7DWFCQQmNZvVf3PSCnlnhaAfqIoU6C1brBikliMIaicX/s1600/IMG_20190210_173251.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi3JfaC4fWiURDJJsYcWoRHTjBSqFZJ9eMLQlhww8ZaVpm6hWozzaZvFiMdqwk5GGta-56HUMIw0SNYMRENa5diro2XpjWC6PaS7DWFCQQmNZvVf3PSCnlnhaAfqIoU6C1brBikliMIaicX/w300-h400/IMG_20190210_173251.jpg" width="300" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Lannova třída, moje oblíbená ulice. Byla tam například restaurace Vatikán, z níž se vždycky linul rock'n'roll.</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpXuNurrxlTJJPfkBBTEVCrisGiB5uunqghBOkQ2qWXf-k6s8QPAzuwiCWlwOCqNS6mNpS0jat52EvWwf4txy57AgnH8RDRnMsS3qgS5UwQKC091wlyBQdt4KgYee50j1nimRhdoPxZXz0/s1600/IMG_20190210_181149.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpXuNurrxlTJJPfkBBTEVCrisGiB5uunqghBOkQ2qWXf-k6s8QPAzuwiCWlwOCqNS6mNpS0jat52EvWwf4txy57AgnH8RDRnMsS3qgS5UwQKC091wlyBQdt4KgYee50j1nimRhdoPxZXz0/w300-h400/IMG_20190210_181149.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEijAqm47-VcmPahz6BFF-hqGb7vCy_Jq_spomm3WW_3zZCj-O5nIk5pk4iuyndXm2OuAooq6Xle0ZuEQXFTBXxQm8vCDYVpqBNAAj6LsAcEu1xwtK90Knez627VgXUNvOxNLh4NE73MjcSb/s1600/IMG_20190221_120315.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEijAqm47-VcmPahz6BFF-hqGb7vCy_Jq_spomm3WW_3zZCj-O5nIk5pk4iuyndXm2OuAooq6Xle0ZuEQXFTBXxQm8vCDYVpqBNAAj6LsAcEu1xwtK90Knez627VgXUNvOxNLh4NE73MjcSb/w400-h300/IMG_20190221_120315.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Knížky, které jsem si půjčila, ale nedočetla.</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiRli8R-Wl_lLl5gN1LtBJ8NzE03fF8GWv_8mwircH8ajImAzEBzU4cCMKIdy9Ud0HF09L3h1WsYQN9yBEH0Vt4IHCC9PBs_qdC8kmHX-7K9b4Xon3ZEg_PCRG-2WFeOxqsM_nlpb9gKBZ6/s1600/IMG_20190223_142138.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiRli8R-Wl_lLl5gN1LtBJ8NzE03fF8GWv_8mwircH8ajImAzEBzU4cCMKIdy9Ud0HF09L3h1WsYQN9yBEH0Vt4IHCC9PBs_qdC8kmHX-7K9b4Xon3ZEg_PCRG-2WFeOxqsM_nlpb9gKBZ6/w400-h300/IMG_20190223_142138.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Světlo na konci tunelu je menza.</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIVe1i4zz7pfXfHNUz1Q7tZnMyLKimcDAE3FLgKMZsnI_gm9AAFQjJQ1jEs3yepDjYPlSbQp2piWQp53Cht37mXY1DaeW8bSk8AtL69G36XdW5UaoEETSDymp_0I_Py8yny3Pb73I-W5RX/s1600/IMG_20190307_110404.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIVe1i4zz7pfXfHNUz1Q7tZnMyLKimcDAE3FLgKMZsnI_gm9AAFQjJQ1jEs3yepDjYPlSbQp2piWQp53Cht37mXY1DaeW8bSk8AtL69G36XdW5UaoEETSDymp_0I_Py8yny3Pb73I-W5RX/w400-h300/IMG_20190307_110404.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pohřební služba.</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgeR6Q8aikz1ODlkjjTEuh1oPYCdVjCsB2ZhByjKNREFg083YXw6oo3AW4NaJ1xs4TsGp7M1-gAhBKFIab6rd2YB_fcLDWn7JALI74mgjgG_LupQndTcgiRMXuny67qO3orxH-GZO1rNFUN/s1600/IMG_20190311_223646.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgeR6Q8aikz1ODlkjjTEuh1oPYCdVjCsB2ZhByjKNREFg083YXw6oo3AW4NaJ1xs4TsGp7M1-gAhBKFIab6rd2YB_fcLDWn7JALI74mgjgG_LupQndTcgiRMXuny67qO3orxH-GZO1rNFUN/w400-h300/IMG_20190311_223646.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pikantní poznatky z přednášek v úterý, 8.00 ráno.</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEinAFyO8EqMrADMqacgMgr9MzNmMYt5JdWqzFf7JknbU7clUdj-W74y_54Bbgsq-Uz4CBtH9Wy-7sxLWyue0vpYssIyqbOFS4QVe4c6cVebOi2ndKpdUinAB2VXKRWiGqt4e_zWrpfvEVpH/s1600/IMG_20190313_145228.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEinAFyO8EqMrADMqacgMgr9MzNmMYt5JdWqzFf7JknbU7clUdj-W74y_54Bbgsq-Uz4CBtH9Wy-7sxLWyue0vpYssIyqbOFS4QVe4c6cVebOi2ndKpdUinAB2VXKRWiGqt4e_zWrpfvEVpH/w400-h300/IMG_20190313_145228.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Geniální nápad nalepit si výpisky na prkno k posteli - až na to, že když jsem se stěhovala pryč, nešlo to odlepit.</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhSSRFAKhWdM_mo5yLD71tQhqnhVMb4ARpgU7JjWNH27m3N3Dio9KPHCcs0CmLaFNngfI1OlWKAhKlmZMc4AgSEeeCBNq8ykav85t42CmVbVXt_H6rWlv3ZEmNqvI9ApKRc0zexFbxPIltW/s1600/IMG_20190315_090427.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhSSRFAKhWdM_mo5yLD71tQhqnhVMb4ARpgU7JjWNH27m3N3Dio9KPHCcs0CmLaFNngfI1OlWKAhKlmZMc4AgSEeeCBNq8ykav85t42CmVbVXt_H6rWlv3ZEmNqvI9ApKRc0zexFbxPIltW/w300-h400/IMG_20190315_090427.jpg" width="300" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">A takhle to skončilo.</td></tr>
</tbody></table>
</div>
</div>
Tereza http://www.blogger.com/profile/09977038341697724006noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-1625129288323199076.post-70881972409044981762019-06-04T22:13:00.000+02:002019-07-06T16:56:18.217+02:0010 věcí, které mi dělají radost<div style="text-align: justify;">
Na začátku druhého semestru jsme na jednom španělském konverzačním semináři dostali zadání, ať napíšeme seznam deseti věcí, které nás dělají šťastnými. Mou první reakcí bylo, že něco takového přece nemůžu dát dohromady. Většina mého okolí mě zná jako osobu, která nejen že vidí sklenici vždycky poloprázdnou, ale obvykle ještě omylem drcne do stolu a vylije i ten zbytek. A já se tak znám vlastně taky. Tak jsem se chvíli rozhlížela po učebně, přemýšlela o tom, jak po cestě domů zase zmoknu, a když jsem se pak zoufale pustila do díla, překvapivě ze mě ty věci, které mi dělají radost, takřka lítaly jedna za druhou.</div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj6jse2cOunDzayAz6VvSxnUMgVZcGRjXE1xTpW9GVKqZeuHd9Ww3sMhkQ2c2q0JXbAhkezNzyantXvjDWL0pizXhRaJB0VKI51pvgVcVY1x4o8khZ_ZFD0dj_UAvS7sOO5BekCCQ149gmC/s1600/Documento+7_22.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="966" data-original-width="1600" height="386" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj6jse2cOunDzayAz6VvSxnUMgVZcGRjXE1xTpW9GVKqZeuHd9Ww3sMhkQ2c2q0JXbAhkezNzyantXvjDWL0pizXhRaJB0VKI51pvgVcVY1x4o8khZ_ZFD0dj_UAvS7sOO5BekCCQ149gmC/s640/Documento+7_22.jpg" width="640" /></a></div>
<a name='more'></a><br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Divila jsem se tomu o chvíli později, když jsme si pak naše seznamy četli nahlas, a divím se tomu ještě teď. Od tohohle semináře uběhlo už mnoho týdnů a během té doby se toho stalo tolik. Například jsem bez vysvětlení odešla ze školy a ani nestihla poděkovat suplujícímu profesorovi, který mi tenhle úkol zadal, za velice podnětný a oči otevírající vstup do mého života. Myslím, že pokud mi něco z toho semestru a dvou týdnů, které jsem strávila v Budějovicích, zůstane v hlavě napořád, bude to má teorie, že když zderivuješ kopeček, je z něho svah, a pak právě tenhle jednoduchý, ale nepochybně velice duchaplný úkol z konverzačního semináře.<br />
<br />
Během toho podivného, bezcílného mezidobí jsem téměř nepřetržitě přemýšlela o světě a o životě, a jediná dobrá věc, která z toho vzešla, byl nápad převést tento seznam ze semináře do článku. Možná je to až příliš osobní a sentimentální, divné a zmatené, ale i takové věci jsou občas potřeba, zvlášť pokud máte v životě až moc velký pořádek.<br />
Následujících deset položek, které mě dělají šťastnou, rozhodně nejsou jedinými věcmi, které mám ráda. Vyjmenovala bych jich ještě mnohem víc, od desítek po stovky (nebo tisíce - u výčtů věcí totiž velice záleží na konkrétnosti pojmů). A nemám je ani seřazené podle důležitosti, pořád je to jenom úkol ze školy. Ale možná se v něčem shodneme.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
<span style="text-align: start;"><b>Nebe</b> - mám na mysli to nebe, které člověk vidí, když obrátí pohled vzhůru, není-li zrovna v místnosti. Nemyslím to nijak metaforicky, protože bych řekla, že po smrti nepůjdu do nebe, ale do země (nicméně respektuji, že to někdo může mít jinak). Mám ráda nebe, protože se na něm dá vidět plno zajímavých věcí, třeba neidentifikovatelné létající objekty, nebo letadla, která se mi líbí jen pokud v nich zrovna nemusím sedět. </span><br />
<span style="text-align: start;">T</span><span style="text-align: start;">aky se mi líbí, že je nebe náladové, a je to na něm dobře vidět, stejně jako na mně. Třeba dneska se nebe dost špatně vyspalo, je čistě bílé, neustále z něj prší a zakrylo dokonce i Ještěd, ale zítra dost možná bude zase naprosto okouzlující. A taky se mi líbí, že nebe je všude, úplně všude, v jakékoliv části světa, a všichni v podstatě koukáme na jedno a to samé nebe, a tím se můžete uklidňovat, když si říkáte, že jste od někoho nedosažitelně daleko.</span><br />
<span style="text-align: start;">(Tenhle bod jsem mohla pojmenovat obloha, ale pak by to mohlo vyznít jako zeleninová obloha, a tu fakt nesnáším, pokud to není salát coleslaw.)</span><br />
<span style="text-align: start;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOHolsOqbFbI0Zvinpe5iFNUOfK3K_MrK93nNdLBKxx2l4Go8J7Xqy-tLGR2riLDH-jyPqyXfyk7JQjyJyoAwSWHJztbuhBJjE6Xw-lxEEP2rQIqHyS5fjhibvAfJRn1BHPBBGzvKRTiNS/s1600/IMG_20190530_141705.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOHolsOqbFbI0Zvinpe5iFNUOfK3K_MrK93nNdLBKxx2l4Go8J7Xqy-tLGR2riLDH-jyPqyXfyk7JQjyJyoAwSWHJztbuhBJjE6Xw-lxEEP2rQIqHyS5fjhibvAfJRn1BHPBBGzvKRTiNS/s640/IMG_20190530_141705.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<span style="text-align: start;"></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Poezie </b>- skládání slov do estetických útvarů bylo mou velkou zálibou už v době, kdy jsem psala zrcadlově obrácená písmenka, i když to tenkrát za moc nestálo. Za moc moje psaní nestálo hodně dlouho a občas objektivně usoudím, že je to hrozný i dneska, ale písmenka už aspoň píšu správně. Každopádně, poezie je téma, o němž zvládám mluvit hodně dlouho. Jak se správně píše? Jak se správně čte? Do jaké míry je subjektivní? (Osobně zastávám názor, že pouze po stránce obsahu, ale plno lidí nesouhlasí, takže možná je subjektivní i odpověď na tuto otázku.)</div>
<div style="text-align: justify;">
Básně jsem začala seriózně číst jednoho květnového dne, když jsem byla v tercii a zrovna jsme se fotili a během školního fotícího shonu vznikl tak dlouhý časový prostoj, že jsem stihla přečíst celou poetickou část Čítanky pro 8. ročník základní školy. Pak jsem ukradla babičce z knihovny básnickou antologii z dob normalizace a zamilovala se do textů Jiřího Wolkera, a toto osudové okouzlení mi nakonec pomohlo odmaturovat, protože jsem jeho básně rozebírala v maturitní práci.</div>
<div style="text-align: justify;">
Momentálně toho, co se týče poezie, moc nedělám. Má poslední báseň je o rozervané duši a trolejbusu. A občas se rozčiluji nad tím, co všechno je poezií opěvovanou na instagramu, ale to je prostě pokrok doby a nedá se s tím nic dělat. Třeba jsem jen poetický snob. Ale i tak mi básně dělají radost.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEivk9seSEBhYAxoThj-wtpd79unJhN5d658CzvM_veAHQigICj-10ECmqwARpAgIY22bZnMRdc2oQN-K_VxWUJ-Jznbfup_BmAi6lV7PcHUTpaslU91-83P7kA5I77vb326c8gotfpbf5xR/s1600/IMG_20190531_223735.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEivk9seSEBhYAxoThj-wtpd79unJhN5d658CzvM_veAHQigICj-10ECmqwARpAgIY22bZnMRdc2oQN-K_VxWUJ-Jznbfup_BmAi6lV7PcHUTpaslU91-83P7kA5I77vb326c8gotfpbf5xR/s640/IMG_20190531_223735.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>Zajímavé domy</b> - tím myslím úplně cokoliv, co mě zaujme. Nemusí to být architektonický div světa, stačí klidně i růžový socialistický kvádr, když mi padne do oka. Nebo zapadlá pražská nádraží v polovičním rozkladu. Nebo Sagrada Familia. Jednou mě napadlo, že bych se v katedrále Sagrada Familia chtěla vdávat, a pak mi došlo, že obě části tohoto požadavku jsou v mém případě nejspíš dost nereálné. (Ale kdyby náhodou, mám ještě dost času na to, abych si na to vdávání někoho našla, protože tahle katedrála bude ještě celkem dlouho rozestavěná.) Taky se mi líbí synagogy, i když jsem jich zatím moc nenavštívila. A gotické chrámy, ale o tom jsem vám už psala. A secese. Třeba Jablonec nad Nisou je plný zajímavých, tak trochu secesních domů, stačí vyjít z terminálu tramvaje.</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>Jazyky</b> - odvždycky mě fascinuje lingvistická rozmanitost světa. Stejně tak mě do jisté míry uklidňuje fakt, že si někdy rodilí mluvčí stejného jazyka rozumí mnohem méně než lidi, co spolu mluví lámanou angličtinou. A abych se nemusela se světem bavit lámanou angličtinou, rozhodla jsem se naučit co nejvíc jazyků, které na světě existují. Nebo aspoň jejich komunikační základ. Je to zábava. Hned vám to otevře celý svět - pokud tedy ignorujete fakt, že se téměř všechno dá dneska najít v angličtině.</div>
<div style="text-align: justify;">
V minulém článku jsem zmínila, jak moc se mi líbí rumunština. Mimo angličtiny a španělštiny, které jsou hlavním fokusem mých vysokoškolských studií, se tak trochu orientuji v latině, ruštině, portugalštině a norštině - bokmal. Myslím tak trochu, jako že kdybych se musela domluvit třeba v obchodě nebo v hotelu, tak bych to nějak zvládla - ne že bych dovedla třeba číst v originále nebo tak. Obzvlášť tu latinu bych ráda někdy vyzkoušela. A nechcete mě někdo učit hebrejsky?</div>
<div style="text-align: justify;">
(Tip na konec: Když se někdy octnete na seznamovací akci, kde po vás budou chtít, abyste se představili a řekli, co máte rádi, nikdy neříkejte "Ahoj, jmenuju se Terka a mám ráda cizí jazyky". Budou to na vás chtít testovat a těch blbých poznámek se už nezbavíte.)</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>Psi, kteří vypadají jako klobásky</b> - dobře, tenhle bod jsem do svého seznamu zařadila, protože jsem tam chtěla mít jezevčíky, ale nevěděla jsem, jak se španělsky řekne jezevčík. Klobásky moc nemusím, ale jezevčíci jsou skvělí. Je to jediné psí plemeno, s nímž si aspoň trochu rozumím. Povahově se mi vždycky zdáli tak nějak tvrdohlavější a víc jako kočky. Když jsem byla malá, jezdili jsme na jihočeský venkov za babiččinou sestrou, a ta měla jezevčíka jménem Anuška, a Anuška byla první zvíře, s nímž jsem se kdy setkala. Doteď ji mám ze všech psů nejradši, i když se se mnou nikdy moc nebavila (protože ona byla dlouhosrstý trpasličí jezevčík, kdežto já jen nějaké malé upatlané děcko).</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>Oceán</b> - oceán mám ráda, protože je to takové pozemské nebe. A na rozdíl od nebe je mnohem větší pravděpodobnost, že v něm po smrti skončím. A umíte si představit, kolik věcí, které jsme ještě nikdy neviděli, oceán obsahuje? Určitě by se tam našly mořské panny, a možná i <a href="https://www.google.com/search?q=reverse+mermaid&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwip5bj9qcHiAhXCK1AKHevVBXIQ_AUIDigB&biw=1280&bih=610#imgrc=Jh_veZgWCuValM:" target="_blank">obrácené mořské panny.</a></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>Čaj</b> - čaj patří mezi mé oblíbené věci od doby, kdy jsem se naučila sama ovládat varnou konvici, a kdy jsem zjistila, že existuje i jiný čaj než ten kyselý červený, co se prostě nedá vypít, ať se snažím sebevíc. Od té doby vypiju denně aspoň dva hrnky neslazeného silného zeleného čaje, a z nepochopitelného důvodu mi to dělá radost. Možná jsem si prostě vybudovala závislost na alkaloidech. Rozhodně nejsem čajová odbornice a příprava sypaného čaje je pro mě nadlidský úkol, takže povětšinou prostě piju ten sáčkový.</div>
<div style="text-align: justify;">
A když se čas od času ocitnu v čajovně a objednám si něco, co zní jako téměř kompletní haiku (posledně to byla Oblaka a mlha ze Zelených hor), obvykle vůbec nevím, co s tím čajovým kompletem mám dělat. Připomíná mi to proces skládání klarinetu, akorát do toho se nemusela lít horká voda.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Kočky</b> - možná budete namítat, že kočka (stejně jako klobáskový pes) je přece zvíře, a ne věc, ale Descartes říkal, že zvířata jsou vlastně věci, a ačkoliv se to z dnešního pohledu zdá velice nehumánní, aspoň mám výmluvu, proč jsem do tohoto seznamu zařadila i zvířata.</div>
<div style="text-align: justify;">
Kočky jsem milovala odmalička. Když jsem byla malinká, nosila jsem takové kapsáčové kalhoty a když měla teta, respektive její kočka, koťata, dostala jsem do každé kapsy jedno a chodila tak po dvoře. (Samozřejmě tam nebyla moc dlouho, žádný strach.) Taky jsem si oblíbila její starou kočku Ramónu, a navzdory tomu, že byla opelichaná a myslím, že ke konci i trochu bezzubá, jsem tvrdila, že je to nejkrásnější kočka na světě. Je to jedna z často vyprávěných rodinných historek, a na rozdíl od příběhů o tom, jak jsem někdy někde upadla, mi ani nevadí ji poslouchat.</div>
<div style="text-align: justify;">
Tenkrát se mi líbilo, že jsou kočky roztomilé a chlupaté, časem mě začaly fascinovat i jiné kočičí záležitosti - hlavně to, že jsou samostatné, hrdé a nedají se vycvičit (nebo alespoň ne moc snadno). Nebo jak si občas lehnou na vyvýšené místo a spustí přední packy dolů a mávají jimi ve vzduchu.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXlelGXBagnRNSOvQ2sY663Vgj-s6-CZBEG9AqmEkfRO6Zb3-IsARisWgTrEqFjR0ea49K796Ns0ODJjW13I-ZFPlNtm6QkYf_dwGVRkL6gPzadOefZhNNuBg2hh32c4MS8M8I_Ys3konj/s1600/cats.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="750" data-original-width="1500" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXlelGXBagnRNSOvQ2sY663Vgj-s6-CZBEG9AqmEkfRO6Zb3-IsARisWgTrEqFjR0ea49K796Ns0ODJjW13I-ZFPlNtm6QkYf_dwGVRkL6gPzadOefZhNNuBg2hh32c4MS8M8I_Ys3konj/s640/cats.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>Stromořadí</b> - nejsem moc člověk do lesa. Možná je to ostuda, ale mnohem radši se procházím po městech. A stromořadí mám ráda, protože je to takový malý přijatelný kousek lesa v civilizované oblasti. Odvždycky jsem si alejí všímala a vnímala je jako přátelské prostředí. Líbí se mi, jak stromy lemují nebe, a jak se mění během roku, a jak se během roku měním já, když tou alejí procházím. Když jsem bydlela na jednom mírně depresivním sídlišti, chodila jsem do školy velkou alejí topolů, a pak jsem se tam po letech vrátila jen tak na procházku a viděla, že tu alej pokáceli. Dost mě to zasáhlo.</div>
<div style="text-align: justify;">
Jednou jsem projížděla hodně dlouhým stromořadím a napadlo mě, že takhle nějak vypadá nekonečno. Už to bude přibližně pět let, ale vždycky je mi na chvilku líp, když si na tohle vzpomenu.</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>Rodina a přátelé </b>- tento bod už neukecám ani na Descarta. Všichni mí přátelé i rodinní příslušníci jsou lidé. Nicméně nemůžu je na tento seznam nezařadit, protože bez lidí, kteří mě obklopují, nebo kteří se nechávají obklopovat mnou, by mi asi nedělalo radost nic z těch zbylých bodů.</div>
<div style="text-align: justify;">
Moje rodina je malá, protože tak to prostě vyšlo a jinak to už nebude. To nic nemění na tom, že se máme rádi a navzájem bychom se pro sebe rozkrájeli, i když jsme to zatím neudělali a doufám, že ani nikdy neuděláme. </div>
<div style="text-align: justify;">
Má skupinka přátel není o moc větší a vlastně to není ani souvislá skupina, spíš prostě lidi, s nimiž si mám co říct a kteří při mně stojí, i když dělám divné věci, nudně a zdlouhavě mluvím o sobě nebo jim píšu až moc zpráv, když mají zkouškové. Teda doufám, že jsem si v poslední době žádné přátele neodradila. Mám lidi ráda, mnohem radši, než co jsem si myslela dřív. Nevydržím být moc dlouho sama a v krizových obdobích - přesně takových, jakým jsem si prošla letos na jaře - je potřebuji ještě víc než kdy jindy. A jsem ráda za všechny kamarády, které jsem kdy měla, i když je teď třeba už nemám. Každý člověk v mém životě mi něco přinesl, byť třeba jen bolesti hlavy.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEghmxEWT5IC8MbwDC-4OrKPDr4ojZLFFyJx1N_qfzMCR_8IhbQo38lGF_tIhovzOaXgGP0ixvhUjpzdeIEC_AnZPfMqsyzLs22Vic0hXqJJRnbv0UrnhZz7Kd4qNVPTO8QEE2C1VFmLxYqK/s1600/IMG-20190528-WA0001.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="899" data-original-width="899" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEghmxEWT5IC8MbwDC-4OrKPDr4ojZLFFyJx1N_qfzMCR_8IhbQo38lGF_tIhovzOaXgGP0ixvhUjpzdeIEC_AnZPfMqsyzLs22Vic0hXqJJRnbv0UrnhZz7Kd4qNVPTO8QEE2C1VFmLxYqK/s640/IMG-20190528-WA0001.jpg" width="640" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
----------------------------------</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Na konec dnešního článku rozhodně nemám v plánu vás nutit, abyste mi do komentářů vypracovali vlastní seznam deseti věcí. Nechci z toho dělat ani oficiální tag kolující z blogu na blog - takové věci už mám dávno za sebou. A nebudu přihazovat ani žádné chytré myšlenky a fráze, těch je na internetu až moc (pokud nějaké potřebujete, ponořte se do zmiňované poetické sféry instagramu). Vlastně po vás nechci vůbec nic, co se týče tohoto článku. Jen nezapomínejte dodržovat pitný režim, a pokud pracujete s dětmi, které se vám smějí, že s nimi pracujete, hlavně je nemlaťte tou stěrkou na vodu, kterou právě držíte v ruce! Zhluboka dýchejte a, jak před chvílí řekl jeden můj dobrý kamarád, myslete na výplatu, i když to třeba jde proti vaší životní filozofii.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: right;">
T. (a její týdenní kreslící <a href="https://www.instagram.com/ter_z_automatu/" target="_blank">projekt</a>)</div>
<ul>
</ul>
Tereza http://www.blogger.com/profile/09977038341697724006noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-1625129288323199076.post-1050564952918810652019-05-16T12:37:00.001+02:002019-07-06T16:56:30.077+02:00To nejlepší z Eurovize (podle mě)<div style="text-align: justify;">
Je prostředek května. Tuto informaci lze interpretovat v mnoha směrech: blíží se konec semestru, přichází ústní maturity, všude okolo nás kvetou alergeny a osamělé duše ve všech koutech republiky přemýšlí nad tím, zda ani příštího prvního máje nebudou mít koho líbat. A pak tu, naprosto nezávisle na předchozích zmíněných plánech a trablích, je Eurovize.<br />
Takže pokud se učíte, brečíte, smrkáte nebo se trápíte, můžete si k tomu pustit výběr mých oblíbených soutěžních vstupů této velkolepé každoroční akce. Zaručeně vám to zvedne náladu, zvlášť pokud budete poslouchat až do konce.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgLis2xFKBuFKLgdH-CdJ9xy3meVn-TInKpl0OSJ3VaMHmn0H0JOVVXTOvJ0b67aO7AJbPHhB64gt4geUoUUf_Vn6ExLWIKZZPICsx6sc5jBF0nc0q2pxvmdUt7l7uekizBMqnbBOoYIHd5/s1600/Verka-Serduchka.jpg" imageanchor="1"><img border="0" data-original-height="978" data-original-width="1600" height="390" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgLis2xFKBuFKLgdH-CdJ9xy3meVn-TInKpl0OSJ3VaMHmn0H0JOVVXTOvJ0b67aO7AJbPHhB64gt4geUoUUf_Vn6ExLWIKZZPICsx6sc5jBF0nc0q2pxvmdUt7l7uekizBMqnbBOoYIHd5/s640/Verka-Serduchka.jpg" width="640" /></a></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<a name='more'></a><div style="text-align: center;">
<a href="https://eurovoix.com/2019/02/21/ukraine-verka-serduchka-in-talks-regarding-eurovision-2019-involvement/" target="_blank">Verka Serduchka, 2009</a></div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Eurovize by se velice vzdáleně dala přirovnat k olympijským hrám, ale je tam méně zemí a soutěžící se méně pohybují, takže je to pro mě přehlednější a líp se mi na to kouká. Taky nikdo nemusí běhat půlku světa se zapálenou pochodní, a zkrátka, není to tak hrozně vážné a seriózní. Já osobně mám Eurovizi ráda hlavně proto, jak je to všechno ujeté.</div>
<div style="text-align: justify;">
A povětšinou si tam najdu něco, co mi pak zní v hlavě a v pokoji až do dalšího ročníku. Poslouchání písniček z Eurovize je jednou z mých nejoblíbenějších a nejúčinnějších terapeutických činností, protože není dno, z něhož by mě nepovznesl Francesco Gabbani tančící s obří opicí.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Pokud jste tímto velkým fenoménem zatím nedotčení, jako já pár let nazpátek, měla bych vás nejspíš uvést do kontextu. Nebudu tu vysvětlovat celý princip soutěže a bodování - koneckonců, to bodování je tak složité, že si sama nejsem jistá, jestli tomu rozumím - spíš chci objasnit, že se vám to chvílemi může zdát jako tak trochu blbárna. Pokud chcete skutečně pochopit, co Eurovize je, doporučuji například <a href="https://www.youtube.com/watch?v=_2TTzwlpYl4" target="_blank">tuto kompilaci</a> nejbizarnějších vystoupení, a pak si taky můžete projet komentáře na <a href="https://www.facebook.com/EurovisionSongContest/?epa=SEARCH_BOX" target="_blank">facebookové stránce Eurovize</a>, abyste viděli, jak se tam fanoušci jsou schopni do krve pohádat o tom, která písnička je nejlepší, což ve výsledku stejně nic neovlivní, protože, jak jsem už říkala, bodování je komplikované a skládá se z mnoha fází.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Sledovat jsem to pořádně začala až v roce 2017, takže se tento seznam bude skládat převážně z písniček soutěžících v posledních dvou ročnících, ale udělala jsem si research, díky němuž zařazuji i nějaké starší perly a legendy, které byste dle mého názoru prostě měli slyšet.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/YU2My4BPX34/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/YU2My4BPX34?feature=player_embedded" width="320"></iframe></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Alekseev, sentimentální chlapec z Běloruska zpívající o věčné lásce, si získal mé srdce a stálé místo v mém playlistu hned poprvé, co jsem tuhle písničku slyšela. Těžko říct, proč. Asi že to zní zamilovaně a zoufale zároveň. Taky se jedná o jednu ze skladeb, které jsou tak normální, že by člověk ani neřekl, že pochází z Eurovize. Asi nejnormálnější písnička na tomhle seznamu - to abych vás nevyděsila hned na začátek.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/Mj6tVGKzfhU/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/Mj6tVGKzfhU?feature=player_embedded" width="320"></iframe></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
S další písničkou na seznamu už se dostáváme do klasické nefalšované Eurovize, kde se prostě dějí takovéhle věci (opice byla přítomná i při semifinálovém a finálovém vystoupení na pódiu). Co se týče písní z Eurovize, u většiny z nich neexistuje žádný extra důvod, proč se mi líbí, prostě mi tak nějak padly do noty, a tohle je přesně takový případ. Taky se mi líbí italština. Vlastně se mi líbí všechny jazyky, kromě němčiny, ale to bude tím, že mi ještě nikdo nikdy neřekl nic hezkého německy.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/pKLKeVC-9Y4/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/pKLKeVC-9Y4?feature=player_embedded" width="320"></iframe><br />
<div style="text-align: justify;">
Moldavsko je pro mě záhadnou zemí, ale obvykle plodí naprosto perfektní písně. Zrovna tahle se nedostala do finále, což je škoda. Možná to na vás bude moc výrazné a folklorní, ale tak já to mám nejradši. Na semifinálové vystoupení se členové kapely oblékli do moldavských národních barev, a vypadalo to fakt dobře.</div>
</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/hJ8vStigz7k/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/hJ8vStigz7k?feature=player_embedded" width="320"></iframe></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Když byla Makedonie ještě Bývalá jugoslávská republika Makedonie, zúčastnila se Eurovize s touhle skvělou písní, která, jak někdo výstižně poznamenal v komentářích pod videem, zní jako tři písně slepené do jedné. Zpěvačka skupiny Eye Cue (což je geniální název) má na sobě chvílemi šaty se vzorem sushi. V soutěži tahle skladba sice moc neuspěla, ale mně se moc líbí, a možná se bude líbit i vám, protože je taková pohodová.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Letos je z Makedonie Severní Makedonie. Proč, to je dlouhá story, ale považuji to za důležitou informaci, o niž bych vás neměla ochudit, pokud o tom náhodou nevíte.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/xbomdE81_mA/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/xbomdE81_mA?feature=player_embedded" width="320"></iframe></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
City Lights je další celkem normální písnička, která vás možná na první poslech bude nudit, protože je pomalá, ale jakmile se do ní trochu zaposloucháte, možná se vám začne líbit stejně jako mně. Kdyby se vám zalíbila, určitě si poslechněte i <a href="https://www.youtube.com/watch?v=iZx8NJxI0_g" target="_blank">akustickou verzi</a>.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/y4xlvh6qW6M/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/y4xlvh6qW6M?feature=player_embedded" width="320"></iframe></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Tahle loňská finská písnička se mi líbí jednak protože je tak živá a má perfektní videoklip, a pak taky proto, že se v ní zpívá o boji s příšerami v hlavě, a to je něco, pod co se můžu hrdě podepsat (a samozřejmě že nejsem sama).</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/k6_oxE2MxZE/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/k6_oxE2MxZE?feature=player_embedded" width="320"></iframe></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Českých písniček bylo v Eurovizi zatím osm. Nejúspěšnější byl právě Mikolas Josef, účastník z loňského roku - skončil, myslím, na šestém místě, což znamená, že se dostal až do finále, a to je skvělé. Skupina Lake Malawi, která je v Eurovizi letos, je podle mě přibližně stejně dobrá jako Mikolas. (Rozhodla jsem se letošní rok do tohoto článku moc nemotat, když je soutěž zatím v průběhu - čímž se omlouvám, pokud jste čekali žebříček mých oblíbených písní v tomto ročníku.)</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Co se týče českých písniček v minulých letech, nemůžu se přenést přes to, že tolik lidí nesnáší <a href="https://www.youtube.com/watch?v=JsjBPt-GeFc" target="_blank">Aven Romale</a>. Podle mě to zdaleka není tak špatné, jak plno lidí tvrdí (i když je to tak specifická skladba, že chápu, že se nemusela všem trefit do vkusu).</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/Y96QWdyx5TQ/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/Y96QWdyx5TQ?feature=player_embedded" width="320"></iframe></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Tuhle písničku, s níž skupina Todomondo reprezentovala Rumunsko v roce 2007, jsem před pár lety slyšela ve Výměně manželek, v tom díle, kde jedna ta vyměněná manželka bydlela v Banátu, což je malinká část Rumunska, kde už po několik generací žije uzavřená skupina Čechů. Z písničky jsem byla tak nadšená, že jsem si ji pomocí úryvků textu, které jsem si zapamatovala, vyhledala na internetu. Nevím jak vy, ale já mám k písním, které jsem našla tímto způsobem, takový řekněme speciální vztah, protože jsou to výsledky mých soukromých detektivních akcí. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Tahle celkem šílená milostná píseň se mi líbí z pochopitelných důvodů - mám ráda vyznávání lásky v cizích jazycích. A taky mám ráda rumunštinu, je to fascinující jazyk. Tahle fascinace trvá už od dob, kdy se v rádiích hrála ta příšernost jménem Numa Numa. Dokonce mám za sebou pár lekcí rumunštiny na duolingu. Jakmile před vámi začnu mluvit o rumunštině, pravděpodobně se už do konce večera nedostanete ke slovu, protože toho mám na srdci až moc.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/WXwgZL4zx9o/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/WXwgZL4zx9o?feature=player_embedded" width="320"></iframe><br />
<div style="text-align: justify;">
Alexander Rybak reprezentoval Norsko v roce 2009 a se skladbou Fairytale získal první místo. V současné době je to podle výzkumů veřejného mínění jednou z úplně nejoblíbenějších výherních písní Eurovize. Alexander se pak účastnil ještě jednou, <a href="https://www.youtube.com/watch?v=Mvxni-WcD9A" target="_blank">vloni</a>, ale už to nebyla taková bomba, bohužel. Nicméně je to moc milý člověk a krásně hraje na housle a když porovnáte jeho vystoupení před deseti lety a před rokem, uvidíte, že vypadá pořád stejně mladě. A abych nezapomněla, zpívá taky <a href="https://www.youtube.com/watch?v=izej_xd-ESE" target="_blank">rusky</a>.<br />
(Jazykové okénko: kdybyste chtěli porovnat zvuk ruštiny a běloruštiny, můžete si písničku Europe's Skies pustit i v <a href="https://www.youtube.com/watch?v=uTbfh-U9DcU" target="_blank">běloruštině</a>. Já osobně netušila, že je mezi těmito jazyky vůbec nějaký rozdíl, než jsem na jedné silvestrovské oslavě potkala skupinku Bělorusů, kteří byli rozhození, když jsem na ně začala mluvit rusky.)</div>
</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/ToqNa0rqUtY/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/ToqNa0rqUtY?feature=player_embedded" width="320"></iframe></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Rakouská drag queen s uměleckým jménem Conchita Wurst vyhrála Eurovizi v roce 2014. Pamatuji si, že to tenkrát vzbuzovalo veřejné pozdvižení. Mě osobně to nijak ze židle nezvedá. Píseň Rise Like a Phoenix se mi líbí, protože je velkolepá a muzikálová, ale zas ne tak velkolepá, aby se v tom člověk ztratil jako v kudrlinkách v barokním interiéru. Jednou jsem Conchitu Wurst omylem pustila na přednášce Dějin filozofie a vzdělanosti, což byl asi můj nejvýraznější projev v tomto předmětu.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/hfjHJneVonE/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/hfjHJneVonE?feature=player_embedded" width="320"></iframe></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Na úplný konec tohoto článku jsem si nechala Verku Serduchku, která reprezentovala Ukrajinu v roce 2007 s písní Dancing Lasha Tumbai a skončila na druhém místě. Myslím, že její vystoupení je zcela bezkonkurenční, a že byste na první pohled ani nepoznali, že Verka je ve skutečnosti ukrajinský komik jménem Andriy Danylko, který si z Eurovize přijel udělat legraci.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Jak tak koukám na svůj úzký výběr nejlepších písní z Eurovize, daly by se mé oblíbené soutěžní vstupy rozdělit do dvou kategorií: písně, co jsou celkem normální, a písně, co jsou naprosto šílené. Takové rozdělení by se vlastně dalo aplikovat na celou Eurovizi, a koneckonců na svět tak obecně. </div>
<div style="text-align: justify;">
Ačkoliv mám Eurovizi ráda a každý rok se na ni těším (protože pokaždé se tam najde něco, co se mi líbí), neberu to nijak extra vážně, rozhodně ne do té míry, abych se o tom s někým hádala nebo abych urážela lidi, kteří si o mých oblíbených soutěžních vstupech myslí, že jsou naprosto hrozné. Ne všichni nadšenci do Eurovize se takhle hádají, jasně, ale pořád je jich takových celkem dost, a to je škoda. Nicméně, s tím se nedá nic dělat, takoví fanoušci se najdou úplně všude. Mě osobně naopak baví porovnávat svůj hudební vkus se vkusem ostatních lidí, a jelikož hudby na světě existuje hrozně moc, lépe se to porovnává na každoročních (plus minus) dvaačtyřiceti písních z Eurovize. Takže kdybych tu náhodou měla někoho, kdo má taky ve zvyku to důkladně sledovat, klidně o tom chvíli můžeme konverzovat a rozebrat třeba letošní finálový výběr.</div>
<div style="text-align: justify;">
A kdybyste si chtěli poslechnout můj kompletní playlist písniček z Eurovize, můžete <a href="https://open.spotify.com/user/21eawmfiai57fmdwuhutpboyy/playlist/5ePXpalM1sStuKqWxbsOuJ?si=jGFz4bBrSxWGLZ7Jw-HeHA" target="_blank">tady</a>, pokud máte spotify, a <a href="https://www.youtube.com/playlist?list=PLGYp0oQJOd80BgxdE4mjhhN4e5pYcSNeE" target="_blank">tady</a>, pokud spotify nemáte. Kdybych tu na vás navalila všech 28 skladeb, asi by to nikdo nedočetl do konce, takže jsem se snažila udělat jen takový menší výběr.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Doufám, že jste si v dnešním článku našli aspoň něco, co se vám líbí, anebo že jste se aspoň zasmáli, nebo odreagovali, nebo přišli k novému <a href="https://www.youtube.com/watch?v=eUTCK3M2vA0" target="_blank">earwormovi</a>. Ať už vás teď čeká cokoliv, přeju hodně štěstí, a co nejmíň strachu. Z vlastní nedávné zkušenosti vím, že člověk je občas schopný věcí, o nichž by se mu před rokem touhle dobou ani nezdálo (a když, tak v nějaké noční můře). A tak to asi v životě chodí. Tím jsem se pro dnešek vyčerpala, ale co nejdřív snad něco zase napíšu! Nedávno jsem psala stížnost na hotel, u čehož jsem se skvěle rozepsala, a teď bych nejradši psala úplně pořád, i kdyby to za nic nestálo.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: right;">
T.</div>
Tereza http://www.blogger.com/profile/09977038341697724006noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-1625129288323199076.post-19089603034615951522019-04-28T17:43:00.003+02:002019-04-28T18:56:01.389+02:00Švýcarsko: hory, jezera, částice a švábi<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Sama od sebe bych se nikdy do Švýcarska nevypravila. Pravděpodobně. Tahle země nikdy nebyla mým prvotním cestovatelským cílem, protože co ve Švýcarsku? Není tam moře, mluví se tam německy, určitě tam bude zima, protože jsou tam hory, no a palmy tam taky nejspíš neporostou, takže tahle alpská kontinentální země nikdy nebyla na mém seznamu cestovních priorit.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Během školního zájezdu, kterého jsem se v uplynulém týdnu účastnila jako absolventka našeho gymplu, jsem se ale přišla na to, že se všechny mé předpoklady o Švýcarsku poněkud míjely s pravdou. Tak už to v životě chodí, občas se pleteme, občas máme příliš velká očekávání a občas spíme v pokoji s děravýma stěnama a večeříme recyklované brambory. Zkrátka, Švýcarsko byla divoká jízda skrz notný kus Evropy, a chcete-li si o tom přečíst, jste na správném místě.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEif9A36lO2Vf2GQnQi5FUx4E_mbWnPGsxU6XraKAzuxVWGhdosDuIIfTO_pemZpKC2BKsc73mS_WWR4-iJMKc8zr0wPKNaAbRHekw_UStvbeXKN6SZUjx7YJXmKahMlIRaGEImrKDsXm2w7/s1600/hsdfhsdifhsi.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="538" data-original-width="961" height="358" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEif9A36lO2Vf2GQnQi5FUx4E_mbWnPGsxU6XraKAzuxVWGhdosDuIIfTO_pemZpKC2BKsc73mS_WWR4-iJMKc8zr0wPKNaAbRHekw_UStvbeXKN6SZUjx7YJXmKahMlIRaGEImrKDsXm2w7/s640/hsdfhsdifhsi.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<a name='more'></a><div style="text-align: justify;">
Jak už to u autobusových zájezdů bývá, první noc proběhla v autobuse. Jeli jsme přibližně dvanáct hodin, přes noc, což je na jednu stranu dobrá taktika, protože jsme dorazili ráno a měli pak celý den na první zastávku, ale zároveň je to pěkně nanic, protože nevím jak vy, ale já neumím v autobuse spát, a tak jsem na první zastávce nebyla moc při smyslech. A zrovna tam to, jak brzy uvidíte, bylo celkem potřeba.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi8H4Hlmd_lVw7Ya9gdQAyV0JRnAV-DUt2OuAAfFnMj7mBPt5rDM07TilAeT8g1f8QDwnpyf1fCUmfAHiw9o2_HjGfbsf7iwLW6m-fv61kW17G74gp5RbYxd3Ke8N4QYxRmfj-F0GDK9UkX/s1600/1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="500" data-original-width="1500" height="212" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi8H4Hlmd_lVw7Ya9gdQAyV0JRnAV-DUt2OuAAfFnMj7mBPt5rDM07TilAeT8g1f8QDwnpyf1fCUmfAHiw9o2_HjGfbsf7iwLW6m-fv61kW17G74gp5RbYxd3Ke8N4QYxRmfj-F0GDK9UkX/s640/1.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Tohle je východ slunce u švýcarských hranic. Asi. Zjistila jsem, že Švýcarsko a Německo se tak nějak prolínají, a tak jste chvilku tam a chvilku jinde, zvlášť když mezi tím upadáte do mikrospánku. V odraze ve skle můžete vidět světlo, které prostě nemohlo být přes noc zhasnuté, což spací situaci ještě komplikovalo. Jinak pořád platí, že mám tyhle dlouhé autobusové cesty ráda (jak jsem psala v jednom dávném článku). Je to téměř spirituální záležitost, všechny ty záchody a benzinové pumpy. Po cestě tam jsme uprostřed noci stavěli někde u Bayernu a pumpa byla plná barevných gumových kachniček a vlastně se mi to možná zdálo.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhzH1MCt-lOnmMsTTyXkfEMFmN3g1oW3zmJybtAuo45LQTHO9zEoe1wwA8C_XxNAqZDJCSLzZ97imIIGpc8A_7TfdE3ccjkLPjtUeEZXl99XGAMDjCLMSAYbb6aw7kGi3BevGeCoUbdKO1v/s1600/IMG_20190416_074250.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhzH1MCt-lOnmMsTTyXkfEMFmN3g1oW3zmJybtAuo45LQTHO9zEoe1wwA8C_XxNAqZDJCSLzZ97imIIGpc8A_7TfdE3ccjkLPjtUeEZXl99XGAMDjCLMSAYbb6aw7kGi3BevGeCoUbdKO1v/s640/IMG_20190416_074250.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Naše první zastávka bylo město Konstanz, které nejspíš znáte jako Kostnici, kde mimo jiné upálili Mistra Jana Husa. Nejdřív jsme si čistili zuby v nějaké pochybné budce na parkovišti, a pak, bylo nanejvýš osm hodin ráno, jsme začali procházet město. To je mimochodem moc pěkné. Mezi paneláky tam leží tenhle kámen, který má prý něco společného s Janem Husem. Byl k němu přikován, nebo něco takovýho, ale není to vůbec jisté, protože ten kámen pak někdo našel v řece a udělal z něj monument. Pěkné. Na druhé straně je ještě jméno Jeronýma Pražského.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg9sYhBXOK7IZka0rPb-Ag_NmHthKlSME_lKNNplUphBYbKNAzguXQ704W5qg_RoYDDa61EiTEASUIIBh024VH8wm8QbeIR7v1w1981qGAPCwWQpek2flmU1t7HIWcPSkwoyUo85Gn6ulYY/s1600/IMG_20190416_075350.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg9sYhBXOK7IZka0rPb-Ag_NmHthKlSME_lKNNplUphBYbKNAzguXQ704W5qg_RoYDDa61EiTEASUIIBh024VH8wm8QbeIR7v1w1981qGAPCwWQpek2flmU1t7HIWcPSkwoyUo85Gn6ulYY/s640/IMG_20190416_075350.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhtZqlnOwVHvqQz-rxne_7cMsn6Y6VNPjIKw77TsuarbjnfPI7Y1Y3hee6hA8qyneCMAJ9ImxWbwdxFkyoNdwgP4KAXLz_k9LRzoNcZTTZW6uWPFg1QRjZ5hKgr9HJjFIYyqpTzzLEEOJKM/s1600/IMG_20190416_075403.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhtZqlnOwVHvqQz-rxne_7cMsn6Y6VNPjIKw77TsuarbjnfPI7Y1Y3hee6hA8qyneCMAJ9ImxWbwdxFkyoNdwgP4KAXLz_k9LRzoNcZTTZW6uWPFg1QRjZ5hKgr9HJjFIYyqpTzzLEEOJKM/s640/IMG_20190416_075403.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjbR5W1aPVVmZTBTp-1wKOn0BZZSgLrjppStfDsBexAS7u0PExxiwEiTc4zlWhsl9N1aYRSLtJEj0OY9usA-z_dFmM0cQqXoRoh4a0EVXV_kBk5UHbYDUdEBgIzZT5otD8qO90QSUw70swN/s1600/IMG_20190416_075735.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjbR5W1aPVVmZTBTp-1wKOn0BZZSgLrjppStfDsBexAS7u0PExxiwEiTc4zlWhsl9N1aYRSLtJEj0OY9usA-z_dFmM0cQqXoRoh4a0EVXV_kBk5UHbYDUdEBgIzZT5otD8qO90QSUw70swN/s640/IMG_20190416_075735.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
"Počkej, počkej, počkej, fotím! A ještě počkej, ještě tohle fotím."</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
V Konstanz bylo hezky ticho a klidně, asi hlavně proto, že jsme tam byli tak brzo ráno.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRn1yXVqOE3PA199vmFmj7d5BmxoCd5KalJMLog_kX2ZDVRFMs46v1joJjtyG9rAAywbBuOCTJp-i_-1ABz8dveUSkqWb6EhGHgKH8rqMXPM_55Vc5QsC_UvLRuaJQdeD5qV6l3FTVdYHU/s1600/IMG_20190416_075824.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRn1yXVqOE3PA199vmFmj7d5BmxoCd5KalJMLog_kX2ZDVRFMs46v1joJjtyG9rAAywbBuOCTJp-i_-1ABz8dveUSkqWb6EhGHgKH8rqMXPM_55Vc5QsC_UvLRuaJQdeD5qV6l3FTVdYHU/s640/IMG_20190416_075824.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhPKZZCSeOBofWWxR6nGDUfrYdDVFF_kGkEtyDok_IxG0yRVNReahDr0nTCNGf1j0I3GVw-jo4eeT_kzSMfvFdGSFc4rdfcY2eo4Xo6fDu-UAvMxq9iV3InyTwj_3vGy40mon8Qp1UCjUTw/s1600/IMG_20190416_075920.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhPKZZCSeOBofWWxR6nGDUfrYdDVFF_kGkEtyDok_IxG0yRVNReahDr0nTCNGf1j0I3GVw-jo4eeT_kzSMfvFdGSFc4rdfcY2eo4Xo6fDu-UAvMxq9iV3InyTwj_3vGy40mon8Qp1UCjUTw/s640/IMG_20190416_075920.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Někdy mám chuť vzdát se své soudnosti a koupit si úchylnou kabelku.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiCaMUIFq3o1gcUp6albXDa75szoS4sWduC-lD2nL5jq3WYuWseVZ_d2bOKvNwjfgXQnBVDZJuRpLQHgwNDiMu6E-XD7R6lcNBLiNePWlJJnxUTg6_1DuYEuyZRKb5jyat_ofOZ3eEOEbXX/s1600/IMG_20190416_075927.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiCaMUIFq3o1gcUp6albXDa75szoS4sWduC-lD2nL5jq3WYuWseVZ_d2bOKvNwjfgXQnBVDZJuRpLQHgwNDiMu6E-XD7R6lcNBLiNePWlJJnxUTg6_1DuYEuyZRKb5jyat_ofOZ3eEOEbXX/s640/IMG_20190416_075927.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgnrgQeljxFTg18WhWQs_PpSldTfnMV2cV60zIHWaRVV32uUST3EwUmP_BHiaS_eZ_Imb0kIcWH7UCwzlCUxBNa1PPjWC4r-GFDc4mTcN0mJjPacRcSwQZ0e18WKbb2e3BKXgdZSz58MryY/s1600/IMG_20190416_080022.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgnrgQeljxFTg18WhWQs_PpSldTfnMV2cV60zIHWaRVV32uUST3EwUmP_BHiaS_eZ_Imb0kIcWH7UCwzlCUxBNa1PPjWC4r-GFDc4mTcN0mJjPacRcSwQZ0e18WKbb2e3BKXgdZSz58MryY/s640/IMG_20190416_080022.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhUC1ODwE70zdGg8iUhjUoNtij3e9-XFkiDvCp6YVTrGvBKzgif593DBcmOPC0Ag__glcSosyMbN2JfqMvH5-sZwaDPrfKfgckqjtr_7r-izT3pCvZWA8ftgiO7Zq4g5M4hYKv_-fyTGNck/s1600/IMG_20190416_080043.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhUC1ODwE70zdGg8iUhjUoNtij3e9-XFkiDvCp6YVTrGvBKzgif593DBcmOPC0Ag__glcSosyMbN2JfqMvH5-sZwaDPrfKfgckqjtr_7r-izT3pCvZWA8ftgiO7Zq4g5M4hYKv_-fyTGNck/s640/IMG_20190416_080043.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9JRcF1sPd7UPfSa0mUrzrAros1XUOQEbS68z754VgbuOYI9X9AOkh09DMxgHicyoN-IcSNwft0_EqgW1dJwKlTfP3catRxLUOsrc98UmGpDaKBojbocSewvE77hkonXfWNJ20oLIax2oe/s1600/IMG_20190416_080318.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9JRcF1sPd7UPfSa0mUrzrAros1XUOQEbS68z754VgbuOYI9X9AOkh09DMxgHicyoN-IcSNwft0_EqgW1dJwKlTfP3catRxLUOsrc98UmGpDaKBojbocSewvE77hkonXfWNJ20oLIax2oe/s640/IMG_20190416_080318.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Památník staletého výročí kostnického koncilu. Když zmáčknete čudlík, hýbe se a hraje písničku. Čudlík naše výprava mačkala asi šestkrát za sebou. Grenzenlos Denken znamená Myslet bez hranic.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgp1fhrm8Xbk4sTVmtD9u-TB_JEIQkl7xbTR5acBk3kLY_F4avqQmK9d3yIkpwRbnTzeClr8ogTaGORAyPvN6Mp7AsoLEhuodcF1coeHkfFJSUiA99pshoDh3yVhoQs9DxfT9_9pKzNpo0T/s1600/IMG_20190416_080405.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgp1fhrm8Xbk4sTVmtD9u-TB_JEIQkl7xbTR5acBk3kLY_F4avqQmK9d3yIkpwRbnTzeClr8ogTaGORAyPvN6Mp7AsoLEhuodcF1coeHkfFJSUiA99pshoDh3yVhoQs9DxfT9_9pKzNpo0T/s640/IMG_20190416_080405.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzOH1zqpqMrIMhw4mgNoqkVwHrrfOX_9OYk0y3BGQBK_5F7Ue1IjJ1YglgDwXLa-0zRZJwO6u5QKBP_mqLdcO25AauzsQW6a5oY2opspBBzsV6f4GN6fF5qhrEn1nqZh5K84zJnfq-WLH9/s1600/IMG_20190416_080941.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzOH1zqpqMrIMhw4mgNoqkVwHrrfOX_9OYk0y3BGQBK_5F7Ue1IjJ1YglgDwXLa-0zRZJwO6u5QKBP_mqLdcO25AauzsQW6a5oY2opspBBzsV6f4GN6fF5qhrEn1nqZh5K84zJnfq-WLH9/s640/IMG_20190416_080941.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEimu6YFqYh4-4Tcy-Mvt9bpGDaFtyeXn9w79fRRcUWqRztP1s12zayTiZwvuN7EEEen2TYG3oTOPpo-MprZYrnIEaODwlSakr5fpz3ehobEQBh1gqnNRS__JAwNbwk4S5jhIViVKGc-6OHG/s1600/IMG_20190416_081204.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEimu6YFqYh4-4Tcy-Mvt9bpGDaFtyeXn9w79fRRcUWqRztP1s12zayTiZwvuN7EEEen2TYG3oTOPpo-MprZYrnIEaODwlSakr5fpz3ehobEQBh1gqnNRS__JAwNbwk4S5jhIViVKGc-6OHG/s640/IMG_20190416_081204.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Povšimněte si toho, že jsem vypadala jako upír, než jsem se během třetího dne zájezdu spálila na vinici. Taky si všimněte na scénu téměř hodnou renesančního obrazu, která se odehrává za mnou, zatímco se fotím se zajíčky u kašny.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi0pjW66IDhuF1pqVnjPnrkbdjFOavPBuiOgM8qSyfrnE0C6Nz8WnFMXQdf3HbiqmzdTtElZ6yCW9TVH24OmCHYyTvwcq70QCh2AjsIss76dKh2-kbq2GW7ovcU3P2FF0uG8gnTLFFhInHq/s1600/IMG_20190416_082123.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi0pjW66IDhuF1pqVnjPnrkbdjFOavPBuiOgM8qSyfrnE0C6Nz8WnFMXQdf3HbiqmzdTtElZ6yCW9TVH24OmCHYyTvwcq70QCh2AjsIss76dKh2-kbq2GW7ovcU3P2FF0uG8gnTLFFhInHq/s640/IMG_20190416_082123.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Jakmile jsem viděla jezero Bodamsee, věděla jsem, že se mi tahle celá cesta bude líbit, protože to ani není možný, aby se mi nelíbila, když začíná něčím takhle krásným. I přesto, že se přesně v tuhle chvíli začaly zájezdem šířit zvěsti o tom, že naše ubytování prý bude mít společné sprchy a ještě společnější záchody, byla jsem odhodlaná si Švýcarsko užít. Nutno říct, že bez této dávky odhodlání bych se tam nejspíš zhroutila.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhlKRmfbcuujFEWZ0vg6nNgVkqNBeZ8Ov3yRVKWJtAaOO0X49xW7IrhOgnEIMlVKdLY1mqdj-m5CursAS877xencWfnCIblzejOnNUC8vh1Idaqa0oAAqfG1VXCejoJGjwbkVLtl8RUCekv/s1600/IMG_20190416_082304.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhlKRmfbcuujFEWZ0vg6nNgVkqNBeZ8Ov3yRVKWJtAaOO0X49xW7IrhOgnEIMlVKdLY1mqdj-m5CursAS877xencWfnCIblzejOnNUC8vh1Idaqa0oAAqfG1VXCejoJGjwbkVLtl8RUCekv/s640/IMG_20190416_082304.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhav54_-RV2OimEZE-K9Om6E-4FjBR6RpuW2pSF-LjvM6By06RqFaiDC6Qib5cnocL9SoMA68MJa_PqLrQ_JBFPmlIF1Gi0qTHHRgzRwFDH1ruiFe6JKidcKftUWA3TrN-LvJf1bID8hiHB/s1600/IMG_20190416_082309.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhav54_-RV2OimEZE-K9Om6E-4FjBR6RpuW2pSF-LjvM6By06RqFaiDC6Qib5cnocL9SoMA68MJa_PqLrQ_JBFPmlIF1Gi0qTHHRgzRwFDH1ruiFe6JKidcKftUWA3TrN-LvJf1bID8hiHB/s640/IMG_20190416_082309.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjB2Cl6klrvl7aONH5tuUehspPtbwYSc-dhemqvog8J37cgRq4SsAJZNkTL0sEJVvt0I6z_66GPywiyagaQQerKJ5brS1uyEA4MYWiePsJQFPtiJgdhfxbb_CD5lA0VqMDbCc7_U0xIpFrq/s1600/IMG_20190416_082411.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjB2Cl6klrvl7aONH5tuUehspPtbwYSc-dhemqvog8J37cgRq4SsAJZNkTL0sEJVvt0I6z_66GPywiyagaQQerKJ5brS1uyEA4MYWiePsJQFPtiJgdhfxbb_CD5lA0VqMDbCc7_U0xIpFrq/s640/IMG_20190416_082411.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi4wt3nykVG9y-29HmLzghHcMW8IcYPBqJrk-GawjJ_ZWyi7m6Y4NfBVhpeq39fIuFilCJ7Y7PLH07dEBMdevDDxN_jbRCqKPECc8rw5HYmMu5JKNHZUnTogihxtvqAGK93qJBKOb1tbzcU/s1600/IMG_20190416_082453.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi4wt3nykVG9y-29HmLzghHcMW8IcYPBqJrk-GawjJ_ZWyi7m6Y4NfBVhpeq39fIuFilCJ7Y7PLH07dEBMdevDDxN_jbRCqKPECc8rw5HYmMu5JKNHZUnTogihxtvqAGK93qJBKOb1tbzcU/s640/IMG_20190416_082453.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjP1TBp4ePMnX1M0JWt64Tzr_gtDw5ldMncjpUdGfXOiV4efzbh5vfXWAR19XKSHgcWyjv6wN6e95zia3fuEeSi8X44gGgwxqM0Urcz9eoZpwNUMVETU3E4Nm9I_fo_h4x8ZIqbKwG0Fpg1/s1600/IMG_20190416_082741.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjP1TBp4ePMnX1M0JWt64Tzr_gtDw5ldMncjpUdGfXOiV4efzbh5vfXWAR19XKSHgcWyjv6wN6e95zia3fuEeSi8X44gGgwxqM0Urcz9eoZpwNUMVETU3E4Nm9I_fo_h4x8ZIqbKwG0Fpg1/s640/IMG_20190416_082741.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgd4N-SgMbA5DUyK1R13jeWj1xXcDBeHVxUCWscATWC95ppTWdXkR0SQFva3pZpuzyqMK04U53cgSmGYeJC1n-BPz140VpZO_Q_ZT2sGehs6ZXvncRcCHaSAQF9EInP1EWylYI-iBD2lUE3/s1600/IMG_20190416_083701.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgd4N-SgMbA5DUyK1R13jeWj1xXcDBeHVxUCWscATWC95ppTWdXkR0SQFva3pZpuzyqMK04U53cgSmGYeJC1n-BPz140VpZO_Q_ZT2sGehs6ZXvncRcCHaSAQF9EInP1EWylYI-iBD2lUE3/s640/IMG_20190416_083701.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Dokonce tu byly i palmy!</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQ71Ah331pB_Ed7gha3mOenyxTAnJxa_Tmcxd7lrnH6tdnmQsp2xAoCMyI3AwzoqLWWN4bzFBiVamAve47ep_X2kP9k_bHr1KR9r8Mwlj1YOdHk2GkOAG0hnHbBaU-iv6PYGRbqMCq_3zp/s1600/IMG_20190416_085228.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQ71Ah331pB_Ed7gha3mOenyxTAnJxa_Tmcxd7lrnH6tdnmQsp2xAoCMyI3AwzoqLWWN4bzFBiVamAve47ep_X2kP9k_bHr1KR9r8Mwlj1YOdHk2GkOAG0hnHbBaU-iv6PYGRbqMCq_3zp/s640/IMG_20190416_085228.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgi3Te_TH5V53SoyejiTolscWus57QFYQpQuScwD1YTHOqkg4-M5hDe2pR1f_QhxaOnHOEmTYyTgAM1I3j76Jfd75wvyk5T19HUFF0CDzs22vmMPTedv8Mx8kZzqvRAyG8T-KwRMTkzKBpJ/s1600/IMG_20190416_085237.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgi3Te_TH5V53SoyejiTolscWus57QFYQpQuScwD1YTHOqkg4-M5hDe2pR1f_QhxaOnHOEmTYyTgAM1I3j76Jfd75wvyk5T19HUFF0CDzs22vmMPTedv8Mx8kZzqvRAyG8T-KwRMTkzKBpJ/s640/IMG_20190416_085237.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Pár dnů před odjezdem byla hrozná zima. I norské předpovědi počasí hlásily zimu, a tak jsem si s sebou nabalila hromadu zimního oblečení. Kromě těchhle bot už jsem měla jen jedny, zimní, a nakonec bylo celou dobu takové teplo, že jsem týden chodila v jedněch botách. Taky vás někdy zradí předpověď počasí?</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiNYGNWJyezlXB5PHH2c_tG6NXAEmndpb-_B19hZ-fzYa7mYcmSmyXCBv1PcYq2T4MsMvPOwPI0l9ReB9skLNhGLogIoUZ1rGvUxBrS2nEKUZki-sZQzHSF1P7ARIuIEr0RLMGmFOw06CMZ/s1600/IMG_20190416_085337.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiNYGNWJyezlXB5PHH2c_tG6NXAEmndpb-_B19hZ-fzYa7mYcmSmyXCBv1PcYq2T4MsMvPOwPI0l9ReB9skLNhGLogIoUZ1rGvUxBrS2nEKUZki-sZQzHSF1P7ARIuIEr0RLMGmFOw06CMZ/s640/IMG_20190416_085337.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Naučila jsem se i pár německých slovíček. Třeba tohle sousloví je celkem důležité, nechcete-li průjem.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJVq7nKq3Eugim7f-neUH_2bA2N5ozYOK04GRptbSBGSA4lkIudWfnL9o_KsGYXtXT1fLRhEVjprG6ozgTuiTa_CY1KXjeaBAZ8MeNRkN6XON-Rzf74_e3cMNFysSMh_Agg1LNgKkBuNcL/s1600/IMG_20190416_085721.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJVq7nKq3Eugim7f-neUH_2bA2N5ozYOK04GRptbSBGSA4lkIudWfnL9o_KsGYXtXT1fLRhEVjprG6ozgTuiTa_CY1KXjeaBAZ8MeNRkN6XON-Rzf74_e3cMNFysSMh_Agg1LNgKkBuNcL/s640/IMG_20190416_085721.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Když jsme seděli v tomhle kostele, zrovna začala mše. Ačkoliv to tak nezní, byla to dost komická situace, protože nerozumím německy, a tak jsem nevěděla, jestli po nás náhodou kněz něco nechce. Po pár slovech se celá výprava sebrala a co nejnenápadněji odešla, což se dělá blbě v padesáti lidech.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpbMgMggoNP4B4cd4gaLdj8AdG-7_YKv9pu-k0UmEv1588_ln69RSJFtEVyHOos3reC4qwTRNqXN8kG2R0U4EM06S1MKW8NNIvGp4n4WUtoDD7DPEfUojVkxsUGAIDJoFTIGU-ybDgn13X/s1600/IMG_20190416_091406.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpbMgMggoNP4B4cd4gaLdj8AdG-7_YKv9pu-k0UmEv1588_ln69RSJFtEVyHOos3reC4qwTRNqXN8kG2R0U4EM06S1MKW8NNIvGp4n4WUtoDD7DPEfUojVkxsUGAIDJoFTIGU-ybDgn13X/s640/IMG_20190416_091406.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Dům, v němž bydlel Mistr Jan Hus. Nevím jak vy, ale já měla Jana Husa vždycky ráda, protože mám narozeniny na den památky jeho upálení. Když před pár lety dávali v televizi ten nový film o něm, měla jsem zrovna čtyřicítky horečky. To nemůže být náhoda.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Každopádně, v tomhle domě je teď Husovo muzeum, kde jsou popisky i v češtině a paní u pokladny mluví česky. Zdá se mi to skvělé, ale popravdě jsem na to muzeum neměla vůbec energii ani myšlenkovou kapacitu. Spíš pro mě bylo zajímavé vidět ten dům. Když jsem byla malá, prošla jsem si svým osobním středověkým obdobím, kdy jsem byla obdobím Husa a husitství úplně posedlá a tuhle cestu do Konstanz jsem tak trochu dlužila svému desetiletému já.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhAFam3rSXInh_97vWN7vvAYNAdM2AegOmahgHAanAavnraUpm2C6SG7IxGPWRvo8jazKbtnjUlf4YMzpC7YzWlkfQKsSY0lWfb34qYUdSgDFqhk_tBM2ed4NYtGoQb1Ou0AFZnvDj01MDW/s1600/IMG_20190416_131934.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhAFam3rSXInh_97vWN7vvAYNAdM2AegOmahgHAanAavnraUpm2C6SG7IxGPWRvo8jazKbtnjUlf4YMzpC7YzWlkfQKsSY0lWfb34qYUdSgDFqhk_tBM2ed4NYtGoQb1Ou0AFZnvDj01MDW/s640/IMG_20190416_131934.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Tady začínají fotky ze science centra Technorama, které je někde za Konstanz. Výjezd do Švýcarska organizovala profesorka fyziky, takže to bylo takové napůl fyzikální a napůl historické. Tohle science centrum bylo nejspíš to nejlepší science centrum, jaké jsem kdy viděla. I koutek určený dětem na hraní byl dechberoucí. Tohle je lom světla.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtLBGDGaQUK3Lch_uGOvlgBG3USw2b5fTY6FjHB-UxZCWS0KMYHeH3aT792YLQpWnPWNusT1IX5YCXVI9GCISrGU0tAVN44865GBjVu3QjG1rKZpZASSivceq5xlT9kt3Do8pKoGOr6XN7/s1600/IMG_20190416_132139.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtLBGDGaQUK3Lch_uGOvlgBG3USw2b5fTY6FjHB-UxZCWS0KMYHeH3aT792YLQpWnPWNusT1IX5YCXVI9GCISrGU0tAVN44865GBjVu3QjG1rKZpZASSivceq5xlT9kt3Do8pKoGOr6XN7/s640/IMG_20190416_132139.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKfPplyZHVsnOZOQ1JtgyllZLBU1xDyHDMYCM9XRtIyvmeppjy72hyO9CK3t8HrjjPyziOPBv1XzO-elDJqfHa66xNwnbTQgTSHcN2LP3kK-CYXUHFIl6SSraMKPF-3xTVH0nyQ3cgxEC6/s1600/IMG_20190416_132324.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKfPplyZHVsnOZOQ1JtgyllZLBU1xDyHDMYCM9XRtIyvmeppjy72hyO9CK3t8HrjjPyziOPBv1XzO-elDJqfHa66xNwnbTQgTSHcN2LP3kK-CYXUHFIl6SSraMKPF-3xTVH0nyQ3cgxEC6/s640/IMG_20190416_132324.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Nevím, co přesně jsem chtěla zachytit na téhle fotce, ale vypadá to dobře. V science centrech mám vždycky nejradši místnosti, kde je zhasnuto.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgyxdDnQFg8Q1XGKs_jGfPQs2lHqC9E7ZK0AUiItIOXkwl45vZf9qeeqzqWBGU1fQg2AKKBdJXxSj8cM-WtyB6r1ShyphenhyphenCUexGmLfeqWSNnpqP5AbtHZ-HxZZmc-XdcasIPC0A9Bd5RtgY1Fx/s1600/2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="667" data-original-width="1500" height="284" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgyxdDnQFg8Q1XGKs_jGfPQs2lHqC9E7ZK0AUiItIOXkwl45vZf9qeeqzqWBGU1fQg2AKKBdJXxSj8cM-WtyB6r1ShyphenhyphenCUexGmLfeqWSNnpqP5AbtHZ-HxZZmc-XdcasIPC0A9Bd5RtgY1Fx/s640/2.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Polarizace? (Correct me if I'm wrong, já tam vidím prostě barvičky.)</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEipdQ6zHlNchyphenhyphenep6FMhhxRGNSm5kDAsvef6yC5jUIioeFgvyBjOeRYSkok8R55GVwJEbGTi3Oj4iIGDhUIQIMJQLm5-Gv1nYFGBRZaj3pNM8xUL9eM-4STqwnXsmFr8xtDWQ9M2XDhkpSQe/s1600/IMG_20190416_132350.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEipdQ6zHlNchyphenhyphenep6FMhhxRGNSm5kDAsvef6yC5jUIioeFgvyBjOeRYSkok8R55GVwJEbGTi3Oj4iIGDhUIQIMJQLm5-Gv1nYFGBRZaj3pNM8xUL9eM-4STqwnXsmFr8xtDWQ9M2XDhkpSQe/s640/IMG_20190416_132350.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Tahle fotka mohla vyjít líp, ale nechtěla jsem se zdržovat pózováním.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFNaJD1zvOT3OFP0MQyhI0qY9Cnawgz3FfYD_YY6eHUnz5vqznZKC4JQZzwN7s2Vd1N1pnvE4zdKoyK6Ge7F6ORyleYZDtgICRD-EHy5PZ856yacLEF189HpsyI8850r4vTy5r4hi04wky/s1600/IMG_20190416_132431.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFNaJD1zvOT3OFP0MQyhI0qY9Cnawgz3FfYD_YY6eHUnz5vqznZKC4JQZzwN7s2Vd1N1pnvE4zdKoyK6Ge7F6ORyleYZDtgICRD-EHy5PZ856yacLEF189HpsyI8850r4vTy5r4hi04wky/s640/IMG_20190416_132431.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjYxu7va_UmL3w4KoAQgxOaHCbBz1bD4uwOzJswu6n4HaQyqmlwOowzm-81MnPEmkGJmqJkO_-0pgVFu65Oa9YmsEK5Hpgz1Zm21ybisEVp_dufVc1AQAOVhLrQUn428eWJblPpXG2Ck-QR/s1600/IMG_20190416_132803.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjYxu7va_UmL3w4KoAQgxOaHCbBz1bD4uwOzJswu6n4HaQyqmlwOowzm-81MnPEmkGJmqJkO_-0pgVFu65Oa9YmsEK5Hpgz1Zm21ybisEVp_dufVc1AQAOVhLrQUn428eWJblPpXG2Ck-QR/s640/IMG_20190416_132803.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgTIqk4vwonll04HE_7wZbIClXiBWk-yq7thnW6Uln8fne-13YMcsiUnzvXxkAe-aUAJMPtw8qRCm679kIw1zsMDu7INflsIQ0NwK8AT2dqGhnbZ6LilH06fVc8RL0aulHjiKUTL3w6XbDS/s1600/IMG_20190416_133207.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgTIqk4vwonll04HE_7wZbIClXiBWk-yq7thnW6Uln8fne-13YMcsiUnzvXxkAe-aUAJMPtw8qRCm679kIw1zsMDu7INflsIQ0NwK8AT2dqGhnbZ6LilH06fVc8RL0aulHjiKUTL3w6XbDS/s640/IMG_20190416_133207.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjuv-guvm98uAmLaZOZa2YvsbuvTa137QOXcsFwVhTPKbI6WF8h_SWmr-CTuyihQ5zEccreST59HRKV9gL_eluy0KrVIBoAPvdnoCFvkv1cgv8y_cvgzSVMqKC9Updo_raMdz89jHba8GHJ/s1600/IMG_20190416_133322.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjuv-guvm98uAmLaZOZa2YvsbuvTa137QOXcsFwVhTPKbI6WF8h_SWmr-CTuyihQ5zEccreST59HRKV9gL_eluy0KrVIBoAPvdnoCFvkv1cgv8y_cvgzSVMqKC9Updo_raMdz89jHba8GHJ/s640/IMG_20190416_133322.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Tohle bych chtěla mít doma jako zviřátko.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg8ydAwn_MvDMGVQ_ViA4XahOtTGNBXY5uTEe3yZjdwBLl7PhCgiqevJmr7rsAEcJ0jTJxI0bOBwnps_TATQPQlpOzjmR5BrM7tsm1UTCbeauKWT_6LURYNDEyqOvm7t7ybICZzCp6Ah-N5/s1600/IMG_20190416_133452.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg8ydAwn_MvDMGVQ_ViA4XahOtTGNBXY5uTEe3yZjdwBLl7PhCgiqevJmr7rsAEcJ0jTJxI0bOBwnps_TATQPQlpOzjmR5BrM7tsm1UTCbeauKWT_6LURYNDEyqOvm7t7ybICZzCp6Ah-N5/s640/IMG_20190416_133452.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-dU96sVGo0oRS_PDGp3mrsx4heSREUMIt69AOFp5IeKPNc7S3O_BAAzBVq_iv25b4_FULmrXCh2cV3LGY6acX0CqlHLFCaeGImhWR-SVnysiS9rZtjbHb5i5W7g8v7jxnLIHBPOlEklsp/s1600/IMG_20190416_133550.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-dU96sVGo0oRS_PDGp3mrsx4heSREUMIt69AOFp5IeKPNc7S3O_BAAzBVq_iv25b4_FULmrXCh2cV3LGY6acX0CqlHLFCaeGImhWR-SVnysiS9rZtjbHb5i5W7g8v7jxnLIHBPOlEklsp/s640/IMG_20190416_133550.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
A tohle je divný luskovitý útvar složený z křivek vlnění.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtO1lDrD6pobJZe73iEufH6gv4GfhV33BWrhns0c2uF0AWiOJHkgO-ORg6RRZRixefhd14yEhyPT-tMiOyTNccVIR-_Qi7mkl0zmmCIlz-n7F-UBH5XLIV5W_Y3v0Zo-qRVilKEIGs_i9R/s1600/IMG_20190416_143715.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtO1lDrD6pobJZe73iEufH6gv4GfhV33BWrhns0c2uF0AWiOJHkgO-ORg6RRZRixefhd14yEhyPT-tMiOyTNccVIR-_Qi7mkl0zmmCIlz-n7F-UBH5XLIV5W_Y3v0Zo-qRVilKEIGs_i9R/s640/IMG_20190416_143715.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Kdybych nebyla spánkově deprivovaná, byly by pro mě tři hodiny ve science centru málo, ale byla jsem tak unavená, že jsem se těšila, až si sednu do autobusu. Po cestě jsem dokonce usnula, což znamená, že už jsem byla hodně zoufalá.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Jeden z exponátů, co mě zaujaly nejvíc, byla nervózní rostlina, která naštvaně sklopila list, když jste na něj sáhli. Škoda, že jsem ji nenafotila - strávila jsem jejím stresováním asi deset minut.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh9dt7GfilnPqw8HIQvKUq3iYEzM2pNxJ39XWDFrUVnApWDX2QjNwVjQlO_vu_klVmoBoKo3ME-YykYiAz71riXCFLDwrnUT1dCs41L0cSYnbX1YGJuirAsghVOxxHR3bJS3c4RfPjWQgYx/s1600/IMG_20190416_154250.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh9dt7GfilnPqw8HIQvKUq3iYEzM2pNxJ39XWDFrUVnApWDX2QjNwVjQlO_vu_klVmoBoKo3ME-YykYiAz71riXCFLDwrnUT1dCs41L0cSYnbX1YGJuirAsghVOxxHR3bJS3c4RfPjWQgYx/s640/IMG_20190416_154250.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
V autobuse jsem si moc nepospala, protože o tři čtvrtě hodiny později jsme byli vyhnáni k Rýnským vodopádům. Taková větší Mumlava, no. Ale pěkný.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhP-kXti5ydfs_KxtMTjP7iUwJsWQ0FdoY51fdSoxkhALlFIYX6E3wltHBqCHtggOcqQlmqfh0EMclba7ihaz5ZFC_MzcmA98Hm-Zrrq4t56oYridXBLm6Y-nNFMl_iD00JG9cbRYRoJbPh/s1600/IMG_20190416_155358.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhP-kXti5ydfs_KxtMTjP7iUwJsWQ0FdoY51fdSoxkhALlFIYX6E3wltHBqCHtggOcqQlmqfh0EMclba7ihaz5ZFC_MzcmA98Hm-Zrrq4t56oYridXBLm6Y-nNFMl_iD00JG9cbRYRoJbPh/s640/IMG_20190416_155358.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFR4ogwz8EYiaDHR5r2jOI-X4qdEXa-6dutakRREiJNVicWidI4YgcYGca4c6JEU4OAyDQZ-hSpzpQKI8pDfzHiv0tPBzvgtB9IfRCFkayIiN5TesDrjbMnO0ssKu0qUutgGQVheLMBS3f/s1600/IMG_20190416_160414.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFR4ogwz8EYiaDHR5r2jOI-X4qdEXa-6dutakRREiJNVicWidI4YgcYGca4c6JEU4OAyDQZ-hSpzpQKI8pDfzHiv0tPBzvgtB9IfRCFkayIiN5TesDrjbMnO0ssKu0qUutgGQVheLMBS3f/s640/IMG_20190416_160414.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj1ezcUSurv3wVZkn6Oj3g1Ag9Lqh9sB-zMr3OeAtS8C5T4W6xGs9V8jEiggnhhRea7d4ePkO4vB36reYD8aCHbQ8g8DK8rQt31ZklIbyTEYii-RxlbeUhxzPlGijQTQ3kunM7uKlo8QyQq/s1600/IMG_20190416_200615.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj1ezcUSurv3wVZkn6Oj3g1Ag9Lqh9sB-zMr3OeAtS8C5T4W6xGs9V8jEiggnhhRea7d4ePkO4vB36reYD8aCHbQ8g8DK8rQt31ZklIbyTEYii-RxlbeUhxzPlGijQTQ3kunM7uKlo8QyQq/s640/IMG_20190416_200615.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Fascinující pobřežní městečka po cestě do Bouveret, kde jsme byli ubytovaní.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-ZHOfpCPD6HRJMES1iku0vADR5OSCLojD8l8N086at4urYOEHROkNVjjdNi3LUjdlrK2cPMaHqOVa8pJhtHWWLXknximbC1IBdame2_Nvz_1SK-aak-TReAqQX_FxrXilsnruzIdtpblF/s1600/IMG_20190416_203934.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-ZHOfpCPD6HRJMES1iku0vADR5OSCLojD8l8N086at4urYOEHROkNVjjdNi3LUjdlrK2cPMaHqOVa8pJhtHWWLXknximbC1IBdame2_Nvz_1SK-aak-TReAqQX_FxrXilsnruzIdtpblF/s640/IMG_20190416_203934.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Naše ubytování bylo ještě hnusnější než moje nejhorší představy. Například jsme měli díry ve stěnách a fleky na stropě a jen dva (jakž takž) funkční záchody na pětatřicet lidí a tři sprchy, kam jsem musela chodit v pět ráno, aby tam bylo volno, a taky se pod námi v jídelně propadaly židle a sem tam byl z něčeho cítit naftalén. Ale výhled na Ženevské jezero z terasy mě vždycky uklidnil, když to bylo potřeba. A že jsem se tam chodila uklidňovat každej večer aspoň na čtvrt hodiny.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjYmiZw2XKz8-FGiAUDhHjzMk5xBJRon0Jw3PNVWqO0KMYEWpH7ab0CcHspjkJCyZO7EBXmJXtauQfxF6Kkd3ptbfbbo5mKREZKbDsEwvgDLrQ_HKJjMJzjPngAk5qOEytSHH8YGMw9QNXA/s1600/IMG_20190417_103549.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjYmiZw2XKz8-FGiAUDhHjzMk5xBJRon0Jw3PNVWqO0KMYEWpH7ab0CcHspjkJCyZO7EBXmJXtauQfxF6Kkd3ptbfbbo5mKREZKbDsEwvgDLrQ_HKJjMJzjPngAk5qOEytSHH8YGMw9QNXA/s640/IMG_20190417_103549.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Květinové hodiny v Ženevě. Bylo celkem složité vyfotit je bez lidí fotících se před nimi.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVx6ty0FRFm0ZlL_r_zw70XkpuUIjZFsiDRy591Mq7x1id8O1apV2i2RBXG3DGr9wJ-LCVl97ZErRmjBT10EZ_BosYgV1hwtqi96yPK-87qTeh7UiChlidWD2zkKekxGKoI_PE8jjtnjvF/s1600/IMG_20190417_104219.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVx6ty0FRFm0ZlL_r_zw70XkpuUIjZFsiDRy591Mq7x1id8O1apV2i2RBXG3DGr9wJ-LCVl97ZErRmjBT10EZ_BosYgV1hwtqi96yPK-87qTeh7UiChlidWD2zkKekxGKoI_PE8jjtnjvF/s640/IMG_20190417_104219.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Dveře do očistce</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhTOEEYXWi8Pwbjf1eAocpUdf3sAUxFCFhwD4VTjkCiKskaE13xG2w4ISN0D_oi_gCqw9JB37i3pKmQpAYmRjSn9H7yfPADoAlCTZWnPBYcZ8rlvXCV1F_EBlJ5Ld3bxUG_BAWjR1gxIjdO/s1600/IMG_20190417_104337.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhTOEEYXWi8Pwbjf1eAocpUdf3sAUxFCFhwD4VTjkCiKskaE13xG2w4ISN0D_oi_gCqw9JB37i3pKmQpAYmRjSn9H7yfPADoAlCTZWnPBYcZ8rlvXCV1F_EBlJ5Ld3bxUG_BAWjR1gxIjdO/s640/IMG_20190417_104337.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxc5uZWqfeXzczSLP2FpnxpD6VzqOqNCosmzf0ppCcE38mwAFUGBcPElQtFO8LYQl1uMJlJKmN4tzTaT-OmVKEwO7oUL1TDPN4-vpNYP-7IcjxQCe_wyix_nTuo69HjJMTIkS9-MycKscY/s1600/IMG_20190417_104640.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxc5uZWqfeXzczSLP2FpnxpD6VzqOqNCosmzf0ppCcE38mwAFUGBcPElQtFO8LYQl1uMJlJKmN4tzTaT-OmVKEwO7oUL1TDPN4-vpNYP-7IcjxQCe_wyix_nTuo69HjJMTIkS9-MycKscY/s640/IMG_20190417_104640.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtoLnICR2fk-xu1-VVxigtM1XYb799W7COQgk7TYyzqJ6lcO7xKn70IPTNrGTKRX8-79gk9fPlP5d_HCGse9WtimSRo8OmHhxd6otE6nTqQLhymWxd78lbIVc4fVE5_1goP67Cew77agwg/s1600/IMG_20190417_104825.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtoLnICR2fk-xu1-VVxigtM1XYb799W7COQgk7TYyzqJ6lcO7xKn70IPTNrGTKRX8-79gk9fPlP5d_HCGse9WtimSRo8OmHhxd6otE6nTqQLhymWxd78lbIVc4fVE5_1goP67Cew77agwg/s640/IMG_20190417_104825.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxkAV9vVsSebt6Jje17GlTk7g6JReg-e5R3v8ZVuCwv2UFDtv5jEp3NsXUN5wsxfJVD6mYvMPek-SHSG8XVWC6vUiwnlDMKyoQb4_Xb2KY48UTKyY3ZkXAn76QV3k3bMC_iEOAGDfBGoq-/s1600/IMG_20190417_104847.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxkAV9vVsSebt6Jje17GlTk7g6JReg-e5R3v8ZVuCwv2UFDtv5jEp3NsXUN5wsxfJVD6mYvMPek-SHSG8XVWC6vUiwnlDMKyoQb4_Xb2KY48UTKyY3ZkXAn76QV3k3bMC_iEOAGDfBGoq-/s640/IMG_20190417_104847.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjfPPb7Hz2a3allZenD9cyypwNikTs2YQjTDaKSVXwMxEoKCUzEFlUmEhKTpgq0dwRieIM_bpAQHpashz_7N2ziNtkp0e7hsTeRTz7gubph35gKw4hcQ4KJBGNV4A16y2mENsdneNsKLk4x/s1600/IMG_20190417_104908.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjfPPb7Hz2a3allZenD9cyypwNikTs2YQjTDaKSVXwMxEoKCUzEFlUmEhKTpgq0dwRieIM_bpAQHpashz_7N2ziNtkp0e7hsTeRTz7gubph35gKw4hcQ4KJBGNV4A16y2mENsdneNsKLk4x/s640/IMG_20190417_104908.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj29OUPoPqMTrM3esgTdIeq3_2a9Qp4KsDyjqtz1-MLvZ7bKtuLzXPe_i4Fq3do-4qftVRHizIlWZtKwptBp4H670GdU-eaz7t1p1Bd_x3C8yhjyEyaoPRT87JmGXUjUOnuDsbNiM_O234e/s1600/IMG_20190417_105754.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj29OUPoPqMTrM3esgTdIeq3_2a9Qp4KsDyjqtz1-MLvZ7bKtuLzXPe_i4Fq3do-4qftVRHizIlWZtKwptBp4H670GdU-eaz7t1p1Bd_x3C8yhjyEyaoPRT87JmGXUjUOnuDsbNiM_O234e/s640/IMG_20190417_105754.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
V tomhle kostele už žádná mše během naší návštěvy nezačala.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiamVZMW_MSnj8njRPJnWV8bC_7T2fzTou_xB39TyfiCH-95cC7AItea_gvzIZPvLb7JRRtfarcqp4YjCYxSAlom5IN6E9W11FLo5d2QcLEgyBDsIuoQTWDlFHBFdGWJionZ2WWG87FGcgY/s1600/IMG_20190417_105939.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiamVZMW_MSnj8njRPJnWV8bC_7T2fzTou_xB39TyfiCH-95cC7AItea_gvzIZPvLb7JRRtfarcqp4YjCYxSAlom5IN6E9W11FLo5d2QcLEgyBDsIuoQTWDlFHBFdGWJionZ2WWG87FGcgY/s640/IMG_20190417_105939.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhUIgyE68HtQ0rWFjxYox3OjTDPP4mmJDNgqj4dY0wIBR0TjTNRI5ofiYhgE2MvAzvfTXsFSsOBDb_fkEHmyRQZ3cWNc-zBwBtiEdZtb_UALaFItdGjp659zh_kJOyGaSLzmaRVm9dCMBpk/s1600/IMG_20190417_105954.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhUIgyE68HtQ0rWFjxYox3OjTDPP4mmJDNgqj4dY0wIBR0TjTNRI5ofiYhgE2MvAzvfTXsFSsOBDb_fkEHmyRQZ3cWNc-zBwBtiEdZtb_UALaFItdGjp659zh_kJOyGaSLzmaRVm9dCMBpk/s640/IMG_20190417_105954.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgI7seN40whW_S8Q0Ozz3Ysv2QUNxRpVoIECI59qYr7re50FUeaOmziQWQGTmxgqzqI76OUuvr1VNXd3TecpigsloCLMBfQI6Q_RgbBAwbUaDj4PwD34qxKpODFkLana2I7w9UVaPcswhE5/s1600/IMG_20190417_110001.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgI7seN40whW_S8Q0Ozz3Ysv2QUNxRpVoIECI59qYr7re50FUeaOmziQWQGTmxgqzqI76OUuvr1VNXd3TecpigsloCLMBfQI6Q_RgbBAwbUaDj4PwD34qxKpODFkLana2I7w9UVaPcswhE5/s640/IMG_20190417_110001.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Všechno je fyzika. Dalo by se říct, že fyzika je boží, ale nerada bych zacházela do náboženské polemiky.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEieWMdNpADCwJxEYFN4MUjB8WXPu5X0J0TbeubS4RO2bRRDsZdTy0HLGaDQolYQLrZTpZNLhY4jLN1N8R_QNEbp9TTj7XjumGcSwbE3jGFc89dVWiIRM5YBON3yDI75FkPgZTCtQLEThTMl/s1600/IMG_20190417_110033.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEieWMdNpADCwJxEYFN4MUjB8WXPu5X0J0TbeubS4RO2bRRDsZdTy0HLGaDQolYQLrZTpZNLhY4jLN1N8R_QNEbp9TTj7XjumGcSwbE3jGFc89dVWiIRM5YBON3yDI75FkPgZTCtQLEThTMl/s640/IMG_20190417_110033.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiWaXAdLHg-DX1sOc30P8A901R5B2cwwt_OfUO2-10BCAiwh_g_hp3DGyyE73oKW6kZNUcKDgNIfQhAcCcWTl7fhe9TQPi_bPSsN1mkXqieMezB_0YT-6C10rrc3SlXwqLCD0EzrgL0oOck/s1600/IMG_20190417_110221.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiWaXAdLHg-DX1sOc30P8A901R5B2cwwt_OfUO2-10BCAiwh_g_hp3DGyyE73oKW6kZNUcKDgNIfQhAcCcWTl7fhe9TQPi_bPSsN1mkXqieMezB_0YT-6C10rrc3SlXwqLCD0EzrgL0oOck/s640/IMG_20190417_110221.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Tyhle odrazy vypadaly naživo mnohem líp.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEixAllwOsoCd86Z0lTlScPEHmk43GwqSECHeFzn_lGmx0EH7uGRtVNsHnYUpsw2vS7kpSXTYZYk1CsZluK_-9-N_Fc8o0E6vVYzMFMARMEBGE_33WmFgM6yOFTYl5FpTBXQWzjpT1QIAN-1/s1600/IMG_20190417_110558.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEixAllwOsoCd86Z0lTlScPEHmk43GwqSECHeFzn_lGmx0EH7uGRtVNsHnYUpsw2vS7kpSXTYZYk1CsZluK_-9-N_Fc8o0E6vVYzMFMARMEBGE_33WmFgM6yOFTYl5FpTBXQWzjpT1QIAN-1/s640/IMG_20190417_110558.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhNLk-c4ENoX2zayR1MuhetSkbShuoLa1XjJbnmnfn0jytD6ilNMJCiZoEzKyg-n55quVbJ3pHta747QOaAngMVsrzufcgI_JsLS3aAf8lWieJbPRIFnREzNNs2ZoPwXKhz_866Aa6MLN9M/s1600/IMG_20190417_113904.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhNLk-c4ENoX2zayR1MuhetSkbShuoLa1XjJbnmnfn0jytD6ilNMJCiZoEzKyg-n55quVbJ3pHta747QOaAngMVsrzufcgI_JsLS3aAf8lWieJbPRIFnREzNNs2ZoPwXKhz_866Aa6MLN9M/s640/IMG_20190417_113904.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Pytlíky na psí hovínka</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjiwLzrLMjQyK-b5qGviaZOmFopJmj07rV9jfkPs6_DyIsu1mEQNIVCM_6sZPg_Nplk3njR3OkPDB7BFabZ0A3oSL-zpNyFv9mGDjnjTZn8ilEN6vrfWV86NK_QYevhmBrUzSGJNqzIhnxU/s1600/IMG_20190417_113957.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjiwLzrLMjQyK-b5qGviaZOmFopJmj07rV9jfkPs6_DyIsu1mEQNIVCM_6sZPg_Nplk3njR3OkPDB7BFabZ0A3oSL-zpNyFv9mGDjnjTZn8ilEN6vrfWV86NK_QYevhmBrUzSGJNqzIhnxU/s640/IMG_20190417_113957.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhv0UmNBUIaloeJBiFsLrhFkt98xQgSZfB6rHaT-DMM-26RKSpKAAhI5RjI3eamp1-j1ytriI_LoYRf0QpIizVc38iYHvvb7yrfkyfYogjuAqe5-cm7thKz8oLTjSPHa6Of4byEwjdZ7xqo/s1600/IMG_20190417_114029.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhv0UmNBUIaloeJBiFsLrhFkt98xQgSZfB6rHaT-DMM-26RKSpKAAhI5RjI3eamp1-j1ytriI_LoYRf0QpIizVc38iYHvvb7yrfkyfYogjuAqe5-cm7thKz8oLTjSPHa6Of4byEwjdZ7xqo/s640/IMG_20190417_114029.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Bras.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgn1t3HqPTFelgvzFbOJxDFRlwPl5PejTMYTsYjJdYuJWfOVj7UcctcnN5QOOnzmTlF1No_Ba_Ps0SC2VRGe_6YhtXJ_vixRxR8H0w7PlslGQ6q5MsAfcageSTyJwhUasxbWhkg99DdRHwo/s1600/IMG_20190417_114137.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgn1t3HqPTFelgvzFbOJxDFRlwPl5PejTMYTsYjJdYuJWfOVj7UcctcnN5QOOnzmTlF1No_Ba_Ps0SC2VRGe_6YhtXJ_vixRxR8H0w7PlslGQ6q5MsAfcageSTyJwhUasxbWhkg99DdRHwo/s640/IMG_20190417_114137.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Nejen švýcarští reformátoři.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjD75YwROOts5BibavcltrnN9XKi1umRPB-GZVrxfgsdw3Pbg__Ef4lgD2X55uxlI4WqdRpxSZDXvySw-PuP6IK0QQnfUUqc8NpIdxdnH7PZ46bPK7P-4uE5SwBxIyXGInR7LarlDtdtH08/s1600/IMG_20190417_121228.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjD75YwROOts5BibavcltrnN9XKi1umRPB-GZVrxfgsdw3Pbg__Ef4lgD2X55uxlI4WqdRpxSZDXvySw-PuP6IK0QQnfUUqc8NpIdxdnH7PZ46bPK7P-4uE5SwBxIyXGInR7LarlDtdtH08/s640/IMG_20190417_121228.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Neumím hrát šachy.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjR5-Ehk4QJwv9rYH3A-UD-DD3SLyHvp88iXs75aBzdx-IlGRlSpgCt3zS0NMUXuMnEHLCMjYFqgG9e3EArGPL36Yfq-WQqkG53TM6jTjHUiZRSXLKvtM5QKX2lSjWe-o7m2yoE5oH9qwQz/s1600/IMG_20190417_121317.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjR5-Ehk4QJwv9rYH3A-UD-DD3SLyHvp88iXs75aBzdx-IlGRlSpgCt3zS0NMUXuMnEHLCMjYFqgG9e3EArGPL36Yfq-WQqkG53TM6jTjHUiZRSXLKvtM5QKX2lSjWe-o7m2yoE5oH9qwQz/s640/IMG_20190417_121317.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Po téhle šachové zastávce jsem se spontánně vydala na svůj první jarní běh, protože nám zbývaly čtyři minuty na přesun skrz celou Ženevu.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiPOA3VpWL5rLrrqd0S5GxREiN8Vx1ciusX4RMb69dcq25Gi6Ydlc8R4eYZKGy64nfHXFihW9cS3fIAZ9zD64D5g95RdD36fj5ElVQEgohShFe2SJJrA327NPQjejr8nHwjocYSU_6taSqE/s1600/IMG_20190417_124404.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiPOA3VpWL5rLrrqd0S5GxREiN8Vx1ciusX4RMb69dcq25Gi6Ydlc8R4eYZKGy64nfHXFihW9cS3fIAZ9zD64D5g95RdD36fj5ElVQEgohShFe2SJJrA327NPQjejr8nHwjocYSU_6taSqE/s640/IMG_20190417_124404.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDakI0M7ikBveLl96o0PxTioSL99UvRL_Tr31f2jHHIdGiHObbf3iw394oOTxvVqOqE7aOEluX6p-XUTsMghmPckVHu0IsNEBDVQ0BuOyu8kGYtqSVzuGOoZFKaBOaLxvpEFYeSqD308AN/s1600/IMG_20190417_124527_1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDakI0M7ikBveLl96o0PxTioSL99UvRL_Tr31f2jHHIdGiHObbf3iw394oOTxvVqOqE7aOEluX6p-XUTsMghmPckVHu0IsNEBDVQ0BuOyu8kGYtqSVzuGOoZFKaBOaLxvpEFYeSqD308AN/s640/IMG_20190417_124527_1.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjPshERFCPzJSNQqgFgkFWnpbdrtiPyGZqC7sXnwDGVD3pMiiM2r0z9i9i6NrUyKnJSD3BMgXTrf4cN9z-LqpeIHfsPaOOHd7rhTfg-DWeXfLkElmexqZBlea8aGL3UpuKbusJwXiLZ5kUa/s1600/IMG_20190417_133736.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjPshERFCPzJSNQqgFgkFWnpbdrtiPyGZqC7sXnwDGVD3pMiiM2r0z9i9i6NrUyKnJSD3BMgXTrf4cN9z-LqpeIHfsPaOOHd7rhTfg-DWeXfLkElmexqZBlea8aGL3UpuKbusJwXiLZ5kUa/s640/IMG_20190417_133736.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
CERN je místo, kde se urychlují částice, aby se svět dozvěděl co nejvíc o světě. Tohle jsou radioaktivní částice, kdyby za sebou nechávaly mlhu jako letadla. Při přednášce jsem upadla do mikrospánku a pak jsem se z něj nemohla dostat a celou dobu se mi tak divně klepaly nohy. To asi ty částice. Každopádně to byl hlavní bod našeho zájezdu, a neviděli jsme hlavní kulatou budovu, což je škoda, ani obchod se suvenýry, což je stejně velká škoda. Nicméně bylo fajn vidět něco tak velkolepého, jako je CERN. Byl to pro mě podobný pocit, jako když jsem kdysi navštívila bruselské Generální ředitelství pro překlad, až na to, že CERNu jsem pochopitelně rozuměla míň.</div>
<div style="text-align: justify;">
Pán, při jehož přednášce jsem upadla do mikrospánku, nám vyprávěl, jak byl na gymplu společenskovědně zaměřený, a až pak se přeorientoval na přírodní vědy, což mě zaujalo, protože by to dost možná mohl jednoho dne být i můj případ. (I když si nemyslím, že skončím až v CERNu.)</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhDx6xR1nbNCu7E7XsyaHyHt7UMq1HYn9ZUsgX1_LZLazefW3M7hMJefJU8gpsf_TARdxBrhlQsjKw4krGciaropGEwQkvu9oN51yoUMMsHiVUuURTAYEcXETuSdTb-rgYR_MqA6MGX3nXv/s1600/IMG_20190417_135212.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhDx6xR1nbNCu7E7XsyaHyHt7UMq1HYn9ZUsgX1_LZLazefW3M7hMJefJU8gpsf_TARdxBrhlQsjKw4krGciaropGEwQkvu9oN51yoUMMsHiVUuURTAYEcXETuSdTb-rgYR_MqA6MGX3nXv/s640/IMG_20190417_135212.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhtALhT8l-xRew_lFxuSNcSUfAXEXAshGMyVhSeqoPl_yswAI0V4zlCUmkEnj5iqVhgHMxKywIsdMSwoTr36scC3Fm5Jahb-9U1gfuXzMuPj78Qhb3ePSF8GNYhA6eIHoAMCR-wUucFTeDP/s1600/IMG_20190417_184629.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhtALhT8l-xRew_lFxuSNcSUfAXEXAshGMyVhSeqoPl_yswAI0V4zlCUmkEnj5iqVhgHMxKywIsdMSwoTr36scC3Fm5Jahb-9U1gfuXzMuPj78Qhb3ePSF8GNYhA6eIHoAMCR-wUucFTeDP/s640/IMG_20190417_184629.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhxUXW1XQA4tKwaiZ9PAxMq_fQhxkeV_3WT59J_PLkRf0YX_n0K2sHJLDV5ow7jhyphenhyphen2WhPS7V-HQshQQvgZZkgJ_W0kbdWPY6DID1NSYX_HkthJT9QIfSb-KEzHl1uWpVX9UahECEPBlNPpQ/s1600/IMG_20190417_184707.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhxUXW1XQA4tKwaiZ9PAxMq_fQhxkeV_3WT59J_PLkRf0YX_n0K2sHJLDV5ow7jhyphenhyphen2WhPS7V-HQshQQvgZZkgJ_W0kbdWPY6DID1NSYX_HkthJT9QIfSb-KEzHl1uWpVX9UahECEPBlNPpQ/s640/IMG_20190417_184707.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEga0BXJDqCMSI-AfK2kUbpumBhwvAqMc7X3uSYpG5SKGSO4nAxEssiQeodrKa8L3y4GWA8hy6979sbHaqpfSO1AFrv4EfEJYxFjVDUFGB9PvC1l74pfuVToPajiEmNuweLFWxEFQ4q419h3/s1600/IMG_20190417_184716.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEga0BXJDqCMSI-AfK2kUbpumBhwvAqMc7X3uSYpG5SKGSO4nAxEssiQeodrKa8L3y4GWA8hy6979sbHaqpfSO1AFrv4EfEJYxFjVDUFGB9PvC1l74pfuVToPajiEmNuweLFWxEFQ4q419h3/s640/IMG_20190417_184716.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj21rJC-2ElfSttokwNKfBpD_5FWaVsEw4wvBMYUT-uNB7OKV0Og_8bbvxx9BfC8CRIkoKhtZiB-zO7LI3ylKKPKJD_tyjpdE5rrFix36b01j1DiYflGJgy-hsXWSZQulJ6TUemTNmGqc-F/s1600/IMG_20190417_205118.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj21rJC-2ElfSttokwNKfBpD_5FWaVsEw4wvBMYUT-uNB7OKV0Og_8bbvxx9BfC8CRIkoKhtZiB-zO7LI3ylKKPKJD_tyjpdE5rrFix36b01j1DiYflGJgy-hsXWSZQulJ6TUemTNmGqc-F/s640/IMG_20190417_205118.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi1XD9YjZr-pJ_EXjiPnjyJWB2M9RblpDXQmPGO02h5Atl4sTIcYtoNalayWhRwt3B6f5ZEKTPzcHGRnPIy-0ovgsvKkT8qVjbsQLMDK2w-fbXGP61VmueulaECkdl7L-EGdCCMNyB0I8j7/s1600/IMG_20190417_205203.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi1XD9YjZr-pJ_EXjiPnjyJWB2M9RblpDXQmPGO02h5Atl4sTIcYtoNalayWhRwt3B6f5ZEKTPzcHGRnPIy-0ovgsvKkT8qVjbsQLMDK2w-fbXGP61VmueulaECkdl7L-EGdCCMNyB0I8j7/s640/IMG_20190417_205203.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj4E3jRfDUsgJ-H9g4_Yhx_AOCaWBJ00JzgPLprkdKtOhTRriBMrLwVLBqEyZRpP9OpRZdrLt1-qQAXw2IeLf8rGukGYfbJONUDzrqsC6CHLblV3e8FMnqEPGe2B5ZJmEBVHIeFj9GHq8Hj/s1600/IMG_20190417_205409.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj4E3jRfDUsgJ-H9g4_Yhx_AOCaWBJ00JzgPLprkdKtOhTRriBMrLwVLBqEyZRpP9OpRZdrLt1-qQAXw2IeLf8rGukGYfbJONUDzrqsC6CHLblV3e8FMnqEPGe2B5ZJmEBVHIeFj9GHq8Hj/s640/IMG_20190417_205409.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Chtěla jsem fotku jako <a href="https://www.google.com/search?q=wanderer+above+the+sea+of+fog&oq=wanderer+abo&aqs=chrome.1.69i57j0l5.5025j0j4&sourceid=chrome&ie=UTF-8" target="_blank">Wanderer above the Sea of Fog</a>.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhNfUMLf7BqMTyngUDX3SGmXZAdifi_VY8-cl-lAcc40_ssAIevY31rY-jEu9Vtdm0_kcnjGJpKs5oy_A8YZmtvSiy5IGqitBtDYd63CPz7xVFI4cEll8LOr3XruIDVKhC2PeekpKwVGAwx/s1600/IMG_20190417_205711.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhNfUMLf7BqMTyngUDX3SGmXZAdifi_VY8-cl-lAcc40_ssAIevY31rY-jEu9Vtdm0_kcnjGJpKs5oy_A8YZmtvSiy5IGqitBtDYd63CPz7xVFI4cEll8LOr3XruIDVKhC2PeekpKwVGAwx/s640/IMG_20190417_205711.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Fotky během západu slunce nejsou úplně kvalitní, ale ta scenérie kvalitní je, takže to nevadí.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhGcIw4p-qqRghLByfiavbd5Fjv_z3szDEfG_8PisC9hPqDxjWFFa5whEdxsEsSRkFxeMUqS4v7CNeKEF0roGau58pEpFKNB92zRSS0MWCBuDfynBJxyVVS5RCqErc-luan8p7sGuYHw0QU/s1600/IMG_20190417_212453.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhGcIw4p-qqRghLByfiavbd5Fjv_z3szDEfG_8PisC9hPqDxjWFFa5whEdxsEsSRkFxeMUqS4v7CNeKEF0roGau58pEpFKNB92zRSS0MWCBuDfynBJxyVVS5RCqErc-luan8p7sGuYHw0QU/s640/IMG_20190417_212453.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Výhled z terasy, když se úplně setmělo.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXpLHnoRQ6R2-nueeCQ9aHMjVypYrm2Nm0museBfeKG0CEsJIjahevnDVndHAv0PSZxZi1WCPME1_pL1t0BhBDh8S0flwOpyyCrJBs96_CLHGyYQRIWsUzcjQjBPmyXxyCZohSdaVBu-Ky/s1600/IMG_20190418_092434.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXpLHnoRQ6R2-nueeCQ9aHMjVypYrm2Nm0museBfeKG0CEsJIjahevnDVndHAv0PSZxZi1WCPME1_pL1t0BhBDh8S0flwOpyyCrJBs96_CLHGyYQRIWsUzcjQjBPmyXxyCZohSdaVBu-Ky/s640/IMG_20190418_092434.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
A pak že smutný kytky nemá nikdo rád. Tenhle tulipán byl relatable.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEix9fFDlE82y2zchJKChPlOA5WhrhDRQ4hvYaEWHAbqC1X_eOQY-suR82uq_bLwlt27P7tk1CKVLu_R8GfMjQWixbwZK1vg6YO9ILoWMrFfu0LdJdJSXlS-Ci2fyXE5P6SVAeIxDsEQC4Sk/s1600/IMG_20190418_092458.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEix9fFDlE82y2zchJKChPlOA5WhrhDRQ4hvYaEWHAbqC1X_eOQY-suR82uq_bLwlt27P7tk1CKVLu_R8GfMjQWixbwZK1vg6YO9ILoWMrFfu0LdJdJSXlS-Ci2fyXE5P6SVAeIxDsEQC4Sk/s640/IMG_20190418_092458.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEire1HT-_ONge6JYpDcTh7QrN6ZPHlvcaH6DzsTGH0RLC73fqCKcJjuT_e8RuxEfeRAFjYI_ARTDGrxBSwNqFSqIp-LU7YNBoLgby-xgTpSb0jM62AExY3JxZLsbcgNu9jdVffv-Nl1AJbO/s1600/IMG_20190418_092518.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEire1HT-_ONge6JYpDcTh7QrN6ZPHlvcaH6DzsTGH0RLC73fqCKcJjuT_e8RuxEfeRAFjYI_ARTDGrxBSwNqFSqIp-LU7YNBoLgby-xgTpSb0jM62AExY3JxZLsbcgNu9jdVffv-Nl1AJbO/s640/IMG_20190418_092518.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Vzpomínky na dobu, kdy mi bylo 12 a všem jsem říkala, že až vyrostu, chci být "fotografka kytek zblízka".</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi7i0gcf0fRcQWLUB6RERu8pq7ER2c_6JusM-qcgSVa-RK99jqF9jHzM69kmi_1ld7Ryz_gBanvEAHXMROjWvpKovskC5cw62wfpInCIpLJa_E_Sl_w2IhjBgidy665E4trLGU-pu9or-OK/s1600/IMG_20190418_093203.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi7i0gcf0fRcQWLUB6RERu8pq7ER2c_6JusM-qcgSVa-RK99jqF9jHzM69kmi_1ld7Ryz_gBanvEAHXMROjWvpKovskC5cw62wfpInCIpLJa_E_Sl_w2IhjBgidy665E4trLGU-pu9or-OK/s640/IMG_20190418_093203.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Třetí den jsme jeli do muzea olympijských her v Lausanne. Nebo Ouchy. Nebo tak nějak. Nemám vlastně vůbec přehled o místních názvech, protože jsme se přesouvali tak často a výklad průvodkyně byl tak nejasný.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Když jsme přijeli k muzeu, zjistili jsme, že otevírá až za tři čtvrtě hodiny, takže jsme dostali rozchod. Byl to super rozchod, protože všechno v tomhle městečku bylo zajímavé. Třeba tahle výloha.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiQhG23rFvMyVDW8MxsckDvmWlhqmgcuJPUYdjdSlp0SUKTxpSxj5bMQQ5bjadFlYFHx00TlfHsZkHL-aiXgrM7H_Xj5y8B6sG4dOHtR50WftePp6q5QbTjzfFsKsswLBc4i6TqCzrEsUZj/s1600/IMG_20190418_093245.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiQhG23rFvMyVDW8MxsckDvmWlhqmgcuJPUYdjdSlp0SUKTxpSxj5bMQQ5bjadFlYFHx00TlfHsZkHL-aiXgrM7H_Xj5y8B6sG4dOHtR50WftePp6q5QbTjzfFsKsswLBc4i6TqCzrEsUZj/s640/IMG_20190418_093245.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Staré španělské známky s Frankem. Jak říkám, plno zajímavých věcí.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjR79_SpJXGpDCFBDqd-e_wc1e_dl1vH5WbI0CvHXHzlMLDA6QRvCcQ-BssajMdNzR9jSQFcee4Sq9i8vZ266BM8Lii1yatXbGzkzbTmY72j6gVIVhbk4Ll7QGBQQJW4a21rAh0YLAO2zE8/s1600/IMG_20190418_093407.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjR79_SpJXGpDCFBDqd-e_wc1e_dl1vH5WbI0CvHXHzlMLDA6QRvCcQ-BssajMdNzR9jSQFcee4Sq9i8vZ266BM8Lii1yatXbGzkzbTmY72j6gVIVhbk4Ll7QGBQQJW4a21rAh0YLAO2zE8/s640/IMG_20190418_093407.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Armáda čokoládových zajíčků.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQGlQpLjow1gCI6qMIgVERl7KjaGLjoUAGaYYhxbKyjT9jZGJCX5KYmftb7VkDPB92QXKwM97FzlVJTpK_nlNd8C-jHdDeQZf4FuTYZBeqXe8rR2ZPaHibd0WRJ1BCpKI71hzrvTNBTdL_/s1600/IMG_20190418_094608.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQGlQpLjow1gCI6qMIgVERl7KjaGLjoUAGaYYhxbKyjT9jZGJCX5KYmftb7VkDPB92QXKwM97FzlVJTpK_nlNd8C-jHdDeQZf4FuTYZBeqXe8rR2ZPaHibd0WRJ1BCpKI71hzrvTNBTdL_/s640/IMG_20190418_094608.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<i>Ouchy</i> je přesně to citoslovce, jímž by se dala shrnout noční cesta autobusem tam a zpět.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh6KchZpv7GjK-_ILBae5yqksq4j7Wd-HM3QU1hLZ3rVVkBlYGywPQyE29_CM_J91zL_T4gjpSRQZULuCvDHhHj6aUArCRURIj4VIK-lo-eYsFUr9TP7Ypf-nttMZaG-tLjnwZK0-N1l9Ug/s1600/IMG_20190418_100441.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh6KchZpv7GjK-_ILBae5yqksq4j7Wd-HM3QU1hLZ3rVVkBlYGywPQyE29_CM_J91zL_T4gjpSRQZULuCvDHhHj6aUArCRURIj4VIK-lo-eYsFUr9TP7Ypf-nttMZaG-tLjnwZK0-N1l9Ug/s640/IMG_20190418_100441.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
"Co kdybychom vytáhli ty sýry a udělali si raklet?"</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
(Olympijský oheň)</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi60_iM_Ye-3s5RRbu5SiB8x9sq61R86EIu4obxXZX4SOMl3i4QiNECQkoQGxizPsztUKzrbwIF_FtIczoSKj-1UbiaQqaFkyV0l7VqfGMXKhdkiaEn-RObNRKAGz7hjnUpJEaLXyuKDpkU/s1600/IMG_20190418_100503.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi60_iM_Ye-3s5RRbu5SiB8x9sq61R86EIu4obxXZX4SOMl3i4QiNECQkoQGxizPsztUKzrbwIF_FtIczoSKj-1UbiaQqaFkyV0l7VqfGMXKhdkiaEn-RObNRKAGz7hjnUpJEaLXyuKDpkU/s640/IMG_20190418_100503.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEghGIuTjbHgSl7LTxecQrtLDg0f4RTbR1UmpAwrCgGAyPRFECdlIJEcdsj0YKzM4QPnSd-ApTRneEEM6FdHxqtMni0TzHOv5N-r8Km364gm1FImDtW5j8iazGZ1qhjtwbPqdX28Uj5SG1K3/s1600/IMG_20190418_105051.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEghGIuTjbHgSl7LTxecQrtLDg0f4RTbR1UmpAwrCgGAyPRFECdlIJEcdsj0YKzM4QPnSd-ApTRneEEM6FdHxqtMni0TzHOv5N-r8Km364gm1FImDtW5j8iazGZ1qhjtwbPqdX28Uj5SG1K3/s640/IMG_20190418_105051.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Olympijské muzeum se mi moc líbilo. Nevím jak vy, ale já olympiádu sleduju ráda, hlavně sporty, v nichž se vyznám, což je vlastně jen atletika a plavání. Zdá se mi to jako skvělá věc, že se můžu v televizi koukat na lidi, kteří dělají věci, které bych já nikdy dělat nemohla. V tomhle muzeu jsem ale paradoxně začala zpochybňovat filozofii celé téhle události ve vztahu k dění ve zbytku světa, a o přemýšlet o tom, co by asi říkal Pierre de Coubertin, kdyby viděl olympijské hry dneska.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Ale jinak to bylo skvělý, a jako obvykle byl na můj vkus rozchod moc krátký. Nestihla jsem si detailně prohlédnout všechny medaile a dresy a podívat se na všechny komentáře k jednotlivým ročníkům a tak. Musím se naučit brát návštěvy muzeí méně detailně, jenže to se těžko dělá, když víte, že se na tohle místo nejspíš už nikdy nevrátíte.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgTjFJIdSQM-Fb-Q353oa_jBz8V25yV-0p_bZ2UYfmaRDnymlRALQkp5hER-5I64If14Tm-VFJ0TQkH5ws8-cWdHvkvdAKwBL-i6kcAzJ0782gUBGSlcCjjnOVfZ8Fv2EpwMGWwJHJL2YEW/s1600/IMG_20190418_111045.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgTjFJIdSQM-Fb-Q353oa_jBz8V25yV-0p_bZ2UYfmaRDnymlRALQkp5hER-5I64If14Tm-VFJ0TQkH5ws8-cWdHvkvdAKwBL-i6kcAzJ0782gUBGSlcCjjnOVfZ8Fv2EpwMGWwJHJL2YEW/s640/IMG_20190418_111045.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Jééééézevčík!</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgPOOuFw-OLrUflymdQdqPfip2PjkGhCHa_SPqmUXt9K8UZjTiwJkCq4mRv-Mv3s5HkegLxZbfwK4z0OYyEug-4maZIZNHCOKUHK4btIRhQuA4rxAqUMBHI_mKenMxIaw_bJmPDQi9401lb/s1600/IMG_20190418_111120.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgPOOuFw-OLrUflymdQdqPfip2PjkGhCHa_SPqmUXt9K8UZjTiwJkCq4mRv-Mv3s5HkegLxZbfwK4z0OYyEug-4maZIZNHCOKUHK4btIRhQuA4rxAqUMBHI_mKenMxIaw_bJmPDQi9401lb/s640/IMG_20190418_111120.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Naprosto boží šaty z mexické olympiády z roku '68. Tam byla mimo jiné Věra Čáslavská.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj07yu19kUYzOWCDKvxWerW95nl-LaUMdaafWiSiS977p4yYpi6ZQ9KJNkhgrdhqG5_-Gmh2j1s_4RKwhie2qxzY-WKjhWR97OUhvWXTZUR2dBbaTVT06Xs9glC8WJp614CYzpwApRFZJTv/s1600/IMG_20190418_111250.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj07yu19kUYzOWCDKvxWerW95nl-LaUMdaafWiSiS977p4yYpi6ZQ9KJNkhgrdhqG5_-Gmh2j1s_4RKwhie2qxzY-WKjhWR97OUhvWXTZUR2dBbaTVT06Xs9glC8WJp614CYzpwApRFZJTv/s640/IMG_20190418_111250.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi1xCKvz9eLRm8R_b0-WEwrYxPvYEtfcUmCXQUlfGPSUKTKav-mpdyGWVK3N4kmRZjIqeV0vVEL7Ir8XIn_IG91-O4GAtJj3hY07ly8boLAaBx7Vpqe9HnS8KEn2NYEtWDitNKdD9hZXZS-/s1600/IMG_20190418_111539.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi1xCKvz9eLRm8R_b0-WEwrYxPvYEtfcUmCXQUlfGPSUKTKav-mpdyGWVK3N4kmRZjIqeV0vVEL7Ir8XIn_IG91-O4GAtJj3hY07ly8boLAaBx7Vpqe9HnS8KEn2NYEtWDitNKdD9hZXZS-/s640/IMG_20190418_111539.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Taky fyzika.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhDiJ3u8kkDBOX5qhfSVYJwmC6czILKRsi8MR1fVzFlSDPvlKQvbpgpbhF354jibBv6SGEqxjrX20uOmBIHp3Qhf-iEx_fuTbm-t2BFHqaiBcGb0RrWykM_nNe6auuVLYoSF2wkwY8Tl_-N/s1600/IMG_20190418_115535.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhDiJ3u8kkDBOX5qhfSVYJwmC6czILKRsi8MR1fVzFlSDPvlKQvbpgpbhF354jibBv6SGEqxjrX20uOmBIHp3Qhf-iEx_fuTbm-t2BFHqaiBcGb0RrWykM_nNe6auuVLYoSF2wkwY8Tl_-N/s640/IMG_20190418_115535.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
První novodobé olympijské medaile. Je hezké vidět, jak se během let postupně zvětšovaly, až z nich byly skoro olympijské talíře.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjOWGD3OjJMkSscdlT9sC9AkwZ8YAl25vdaeJYzv9SBuzsvPPEmgweatxPcl-nd29wrG94FHVrAOb6uoR4JXjoMZzjv0s1A92QvotC_1Uz6_YJMBq8BjWHk0AVnj7VaMZP3CooW9QAnI5Qd/s1600/IMG_20190418_124430.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjOWGD3OjJMkSscdlT9sC9AkwZ8YAl25vdaeJYzv9SBuzsvPPEmgweatxPcl-nd29wrG94FHVrAOb6uoR4JXjoMZzjv0s1A92QvotC_1Uz6_YJMBq8BjWHk0AVnj7VaMZP3CooW9QAnI5Qd/s640/IMG_20190418_124430.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
A tohle už jsou vinice Vevey. Víno mě moc nezajímá, ale byla to hezká procházka. A trochu nebezpečná, končila totiž dost krutě prudkým svahem, takovou černou sjezdovkou pro chodce.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhMGFt7X5RH-BUuKaFk9khg9F5hgXqQlOdMgCtzMNPms8P88gsF26AoYL_5F4BIDr0O7GYG6DKleibom6wORGtIqImDeknAMfHHdTJnAfGgo5H6_1kGN9co7_CGZU6ByZYRK4XTKDgRtUgt/s1600/IMG_20190418_124801.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhMGFt7X5RH-BUuKaFk9khg9F5hgXqQlOdMgCtzMNPms8P88gsF26AoYL_5F4BIDr0O7GYG6DKleibom6wORGtIqImDeknAMfHHdTJnAfGgo5H6_1kGN9co7_CGZU6ByZYRK4XTKDgRtUgt/s640/IMG_20190418_124801.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwfAxhtv86eRvOpshamEPYz34r1xmE9Orqf4_f0c8nPaY4KQYu1Y9QcU147p3JgvD-b5fyV53xmKFuNcqDxaiQB5YBAb-FZbdxnM-rfFs_o3Nh41bBiD1NQEvbsRLB_bhFXlSqyjAi1N9R/s1600/IMG_20190418_125309.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwfAxhtv86eRvOpshamEPYz34r1xmE9Orqf4_f0c8nPaY4KQYu1Y9QcU147p3JgvD-b5fyV53xmKFuNcqDxaiQB5YBAb-FZbdxnM-rfFs_o3Nh41bBiD1NQEvbsRLB_bhFXlSqyjAi1N9R/s640/IMG_20190418_125309.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiP5dYseUMc2O6QCwMq84A85So3oNAxliqDDcZMQ7ZzrbMNp5-mvh8zeEXUHDc7hiuNn2_Yxm4zVugK3Y-Dwq-MQmsOBwkI5d53VIQ5XHWeJN6mMJFMoQjJ4UWew4qiLprr0YxPt_X-wpVs/s1600/IMG_20190418_125558.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiP5dYseUMc2O6QCwMq84A85So3oNAxliqDDcZMQ7ZzrbMNp5-mvh8zeEXUHDc7hiuNn2_Yxm4zVugK3Y-Dwq-MQmsOBwkI5d53VIQ5XHWeJN6mMJFMoQjJ4UWew4qiLprr0YxPt_X-wpVs/s640/IMG_20190418_125558.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Zatím vinice vypadají jako zahrádky s pahýlky.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjTt0kTmmXM3xi-KE7AghvlZZK6hOkExKIvAjeZ0RyGJtEzpQz3L25e_qpDHCX0tBKYtzbCFSP_28xjQ9863K8VXKBgZUVoS_Nafk5d_xjTXFM7lhSRsAjqjMIC_tKBvND8Te_1KwqvA315/s1600/IMG_20190418_125735.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjTt0kTmmXM3xi-KE7AghvlZZK6hOkExKIvAjeZ0RyGJtEzpQz3L25e_qpDHCX0tBKYtzbCFSP_28xjQ9863K8VXKBgZUVoS_Nafk5d_xjTXFM7lhSRsAjqjMIC_tKBvND8Te_1KwqvA315/s640/IMG_20190418_125735.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEha3fWeDHIVH3zH2xnOy3IpE-W9QhOsxGQEXDa-ce1eU0YiyG9T8B9aO5WntwwHWfL-qJzTANUwJXWhQORRJGKcZ68vGErrATPPWRjH64YcksV3EAH0bDSeeMU4_EmbKWbxPZ-M2VjBQ9yo/s1600/IMG_20190418_130019.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEha3fWeDHIVH3zH2xnOy3IpE-W9QhOsxGQEXDa-ce1eU0YiyG9T8B9aO5WntwwHWfL-qJzTANUwJXWhQORRJGKcZ68vGErrATPPWRjH64YcksV3EAH0bDSeeMU4_EmbKWbxPZ-M2VjBQ9yo/s640/IMG_20190418_130019.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiFr8MMWx-8Zkr7EgovUV7Q5Df_TbFK0jc3U-Oz7r1-b0lRMgP4HvYJumLggU8ndGQNu0i8n0un5kmwTDKZ1_aidGvj_HTFnywv9lHjZxlsW169tO-fxqKGeG1ZMYRwz8IXDiKbv2ecbRQP/s1600/IMG_20190418_131237.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiFr8MMWx-8Zkr7EgovUV7Q5Df_TbFK0jc3U-Oz7r1-b0lRMgP4HvYJumLggU8ndGQNu0i8n0un5kmwTDKZ1_aidGvj_HTFnywv9lHjZxlsW169tO-fxqKGeG1ZMYRwz8IXDiKbv2ecbRQP/s640/IMG_20190418_131237.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJp47F15lErZTGgihCCduPHDyZeRJUZjzj3gIF4kb5Yt_4K0_UhQIHSrx2VLo4lJs1XqK__5KXLllA-fuEOOPXtCmZFShyZi_nIvIMOhB6x9_9ajj6wC5GqR9fbhO2DJIqKJW_hmzs8ayi/s1600/IMG_20190418_132744.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJp47F15lErZTGgihCCduPHDyZeRJUZjzj3gIF4kb5Yt_4K0_UhQIHSrx2VLo4lJs1XqK__5KXLllA-fuEOOPXtCmZFShyZi_nIvIMOhB6x9_9ajj6wC5GqR9fbhO2DJIqKJW_hmzs8ayi/s640/IMG_20190418_132744.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Na moře je hezčí pohled než na moje záda. Ale s tím se nedá nic dělat, takže tady máte obojí.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhrKTRClp_bcyBHmgsLDkxj5ajnSe2s701U_qyVv6EepQCV7u40ZS15vm3f9dy8iLpmeqR31o74_KODTH5LYsSi20pcPOjUkxgzwUQfiD7r3ZZgqo_QIEn77ARK0vUSHlzkfTJjZlCOXDER/s1600/IMG_20190418_140104.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhrKTRClp_bcyBHmgsLDkxj5ajnSe2s701U_qyVv6EepQCV7u40ZS15vm3f9dy8iLpmeqR31o74_KODTH5LYsSi20pcPOjUkxgzwUQfiD7r3ZZgqo_QIEn77ARK0vUSHlzkfTJjZlCOXDER/s640/IMG_20190418_140104.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Velká vidlička na neplánované zastávce, kam jsme se jeli podívat na sochu Charlieho Chaplina, ale nakonec jsme se víc dívali na velkou vidličku a pak jsme šli hledat záchod, přičemž jsme se třikrát ztratili. </div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_LHIjPzqfLLb0V9WEwZR5CfdpT2yUCXXz4VDLdrcS2V1bnX6fMicakKtvgJh6XKUcwIswm4Q5OQigTh7SPCILZB525oEUDL3ApgkmYWqRaPxnqqi9ufdQsCXdQLY72MnlmC4Ic4UNM18W/s1600/IMG_20190418_145342.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_LHIjPzqfLLb0V9WEwZR5CfdpT2yUCXXz4VDLdrcS2V1bnX6fMicakKtvgJh6XKUcwIswm4Q5OQigTh7SPCILZB525oEUDL3ApgkmYWqRaPxnqqi9ufdQsCXdQLY72MnlmC4Ic4UNM18W/s640/IMG_20190418_145342.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Kýčovitá scenérie na riviéře v Montreaux.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgv7ihjLcELN4jZNldoI6CpFTu2psrgmyvMSfvF_jMNBG0bZg5ercU_mIlMehruZ8mNnYt334tNzA7wP-i7zYP2MNOtOG9TkP0iz42dHDgGEfmLwgAwsmbaJMuQtOFBQZKmDmm_Ym4Zjc87/s1600/IMG_20190418_150805.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgv7ihjLcELN4jZNldoI6CpFTu2psrgmyvMSfvF_jMNBG0bZg5ercU_mIlMehruZ8mNnYt334tNzA7wP-i7zYP2MNOtOG9TkP0iz42dHDgGEfmLwgAwsmbaJMuQtOFBQZKmDmm_Ym4Zjc87/s640/IMG_20190418_150805.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Moje první letošní zmrzlina. Nemám ráda zmrzlinu, protože mi vadí, že je studená. Kdyby byla zmrzlina teplá, měla bych ji radši. Tady jsem ale neodolala, a bylo to celkem dobrý, ale ne zas tak dobrý, abych bez toho nemohla žít. Byla to zmrzlina z marakuji.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjROfiyFbA3XPfS-1Ppyh-hluAkoZds7nV6B-rLmzBivT1fmtg3-d35uFJTc7YJ2oaEGlHNrXK2uLrEkHHVy84G0fCayx7fadpJCoBXlN0MDj19m2n0FHl9ksA9iLh1vVA5b4OSKQXafnRH/s1600/IMG_20190418_152432.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjROfiyFbA3XPfS-1Ppyh-hluAkoZds7nV6B-rLmzBivT1fmtg3-d35uFJTc7YJ2oaEGlHNrXK2uLrEkHHVy84G0fCayx7fadpJCoBXlN0MDj19m2n0FHl9ksA9iLh1vVA5b4OSKQXafnRH/s640/IMG_20190418_152432.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
V Montreaux je socha Freddieho Mercuryho, protože tu skupina Queen nahrávala album na nějaké farmě. Myslím, že to bylo i ve filmu Bohemian Rhapsody, který jsem mimochodem viděla v kině dvakrát za sebou.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjfe0ZS0kxeZlxJ3sDU48JiWtgFdguYSrgF8rpz9yAFfaMnu_CHs0jn2aPOJpxeMWBwa9yvp53Cn9MVd4vMNk3R-ZecfOtYoCOoW8TVXsAyQhAQQ-9wFnm49r8tF4NAEolj73ZHHlu50kPs/s1600/IMG_20190418_152505.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjfe0ZS0kxeZlxJ3sDU48JiWtgFdguYSrgF8rpz9yAFfaMnu_CHs0jn2aPOJpxeMWBwa9yvp53Cn9MVd4vMNk3R-ZecfOtYoCOoW8TVXsAyQhAQQ-9wFnm49r8tF4NAEolj73ZHHlu50kPs/s640/IMG_20190418_152505.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpHcWhE6NbTNEYrK1nwlSre-L8i9X_LlchDG_4BV_qYTFDp_jNDkiaOZhsOCJmwhgE93h5TwEqxUn-zgutpDkkeSXAcK6pd6dy0QpNJrfhORqvl1uoJxfTFGdwqsnKJ8xDj-plWcf-vRLt/s1600/IMG_20190418_153315.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpHcWhE6NbTNEYrK1nwlSre-L8i9X_LlchDG_4BV_qYTFDp_jNDkiaOZhsOCJmwhgE93h5TwEqxUn-zgutpDkkeSXAcK6pd6dy0QpNJrfhORqvl1uoJxfTFGdwqsnKJ8xDj-plWcf-vRLt/s640/IMG_20190418_153315.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Po pobřeží jsme šli asi hodinu. Dostali jsme zmatené instrukce, abychom se vrátili k autobusu, který ale dojel někam na druhou stranu riviéry, a údajných 2,5 kilometru bylo nakonec spíš pět. Bylo vedro a jídlo v McDonald's stálo v přepočtu skoro dvě stovky.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxK6v2eLVppHb_-d8Rgbyw0hvqSuv83HiK0FSH23dekFWCHzTKVDtYvjSa1x7Wl9MenE9q6FDLRJBFm2xxCmmVqGEDj6FC0Yz8J2MyclbwPUQrXgnHVWiZn-QyWeutGU3irghuS1XNgZZt/s1600/IMG_20190418_161227.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxK6v2eLVppHb_-d8Rgbyw0hvqSuv83HiK0FSH23dekFWCHzTKVDtYvjSa1x7Wl9MenE9q6FDLRJBFm2xxCmmVqGEDj6FC0Yz8J2MyclbwPUQrXgnHVWiZn-QyWeutGU3irghuS1XNgZZt/s640/IMG_20190418_161227.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2tM5dXSbRckQ2Or5Q1Z5ALPHQeWZfF_ody9h3mKzSCT7h9jpwgV0JozI-dxT4AYmxFlRcf4pDWN0dTpqsb9PeBRSYecCX6OtHvq85JOG9fj8AlxBTUU8Yr1usTKlSOnFm-YW_PEPbL4hJ/s1600/IMG_20190418_165920.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2tM5dXSbRckQ2Or5Q1Z5ALPHQeWZfF_ody9h3mKzSCT7h9jpwgV0JozI-dxT4AYmxFlRcf4pDWN0dTpqsb9PeBRSYecCX6OtHvq85JOG9fj8AlxBTUU8Yr1usTKlSOnFm-YW_PEPbL4hJ/s640/IMG_20190418_165920.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Nebezpečí smrti je podle mě všude, ale tohle bylo pěkné memento mori.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnhD-aeMC6bC0UcjK8sgCpxZagYdhJD41JAmlC4aD_2B_uekRoP0iF4AdS53ouz4YoCaIAv16nAF5XdO1OF3Eyow1wxzvJlDGbbizs20tMZBfyxoMZmuvVaMAalhlGKGgDmDx9aHJlgRj-/s1600/IMG_20190418_165944.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnhD-aeMC6bC0UcjK8sgCpxZagYdhJD41JAmlC4aD_2B_uekRoP0iF4AdS53ouz4YoCaIAv16nAF5XdO1OF3Eyow1wxzvJlDGbbizs20tMZBfyxoMZmuvVaMAalhlGKGgDmDx9aHJlgRj-/s640/IMG_20190418_165944.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg78KVmE35yOC7Z6z_nU3-zZAfmk2SW0mr_tjxn2lZDlLyty1rJ_tlsa-MwYUI3wOVeZFW2Q39zN9WEbUYdAbWNMF-UcGDa0MydQJz3gZbuy2RcqbpvkpCRcMkoh8p6AUKPlGgXedASVRop/s1600/IMG_20190418_170008.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg78KVmE35yOC7Z6z_nU3-zZAfmk2SW0mr_tjxn2lZDlLyty1rJ_tlsa-MwYUI3wOVeZFW2Q39zN9WEbUYdAbWNMF-UcGDa0MydQJz3gZbuy2RcqbpvkpCRcMkoh8p6AUKPlGgXedASVRop/s640/IMG_20190418_170008.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
A tohle taky. Nikdo z nás tam neskonal.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhZWlf5y3LYkeGy62nZ3wwFRHW7knnB-qD5s_f82Dz7uxO2Ma4ug30XTr7EjR1b_98gvaI77kz_fRy41y3Cmmuc9WmlicBHkRamboFDEiJRFi7VZInoIo7H9c9XomCTnL3rE6MNfmFobO-V/s1600/IMG_20190418_173203.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhZWlf5y3LYkeGy62nZ3wwFRHW7knnB-qD5s_f82Dz7uxO2Ma4ug30XTr7EjR1b_98gvaI77kz_fRy41y3Cmmuc9WmlicBHkRamboFDEiJRFi7VZInoIo7H9c9XomCTnL3rE6MNfmFobO-V/s640/IMG_20190418_173203.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Byl den před Velkým pátkem, a ve Velký pátek mají obchody zavřeno, takže jsme před poslední cestou na ubytování dostali rozchod v tomhle obchodním centru. Koupila jsem si sýr, nějakou sladkou tyčku z pečiva, a čokoládu. Jelikož jsem byla ve Švýcarsku, všude jsem kupovala sýr a čokoládu. Kamarád si tu koupil sushi sendvič, což považuji za nebývale relevantní informaci, protože se jedná o dost nešvýcarskou věc, kterou jsem ale dosud nikde jinde neviděla, takže kdoví.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgaSALVtL2QGHVC_OKpNtlrZ1MTkHObMZqJhy5lnajdS7w6BrrMgB8-h5KhqfVQz1uViQBwel984jlZYMS-OyiI9qNJMGgXA1KR1r2tr6gzHBoBqb7JOsC5TEt84RYFFxkJw9KmO4Nm72iS/s1600/IMG_20190419_081953.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgaSALVtL2QGHVC_OKpNtlrZ1MTkHObMZqJhy5lnajdS7w6BrrMgB8-h5KhqfVQz1uViQBwel984jlZYMS-OyiI9qNJMGgXA1KR1r2tr6gzHBoBqb7JOsC5TEt84RYFFxkJw9KmO4Nm72iS/s640/IMG_20190419_081953.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Další den byl už poslední. Večer jsem si musela sbalit (což nebylo moc těžké - vzhledem k tomu, jak to v pokoji vypadalo, jsem si radši všechny věci nechala v kufru) a psychicky se připravit na extrémně nabitý den. Toho večera byl taky ve vedlejší chatě nalezen šváb. Připomnělo mi to mou poslední školu v přírodě, kdy nám po stěně koupelny lezl slimák. Poté, co jsme se všichni pečlivě sešli v autobuse, jsme ještě půl hodiny čekali na slečnu průvodkyni, která měla chvílemi se srazy podobné problémy jako já. Během čekání jsem si všimla téhle dechberoucí hory tyčící se nad autobusem.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgqsENFmyt1TJTptOhK7A2GZIIO4h_nuYaU7GvYXsbHtALLdYbgjokus28TekaORofH8ik_249O3AMEdrQwciN0G1e1pmXUZInhWlHmx-pdf4UDQhXq2QSVVGPEYqQR4SY6M0attADFQrUN/s1600/IMG_20190419_093637.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgqsENFmyt1TJTptOhK7A2GZIIO4h_nuYaU7GvYXsbHtALLdYbgjokus28TekaORofH8ik_249O3AMEdrQwciN0G1e1pmXUZInhWlHmx-pdf4UDQhXq2QSVVGPEYqQR4SY6M0attADFQrUN/s640/IMG_20190419_093637.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Naše první cesta vedla do sýrárny v Le Gruyére. Tam se vyrábí typický švýcarský tvrdý sýr Gruyére. Používá se třeba na raklet. Shodou okolností to byl právě ten sýr, který jsem si předchozí den koupila. Bylo ho tam plno a byl celkem levný, takže jsem si myslela, že to bude něco neutrálního, jako třeba eidam, ale ve skutečnosti je to i v nižších stádiích zralosti dost aromatický sýr.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiEYaHLzcu4rRbdjkDj4_K6E-M-dQa-hheCwQErgvR5uDRJTSzlwf1gkRCUA2rI3-TJXMn368NzlIsojJIjQfGcMf3y7grIq0xotU_m1_0d4kRqbYMMkrzdDTK4PkDsE9NH4ZLct_ESi0XO/s1600/IMG_20190419_095850.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiEYaHLzcu4rRbdjkDj4_K6E-M-dQa-hheCwQErgvR5uDRJTSzlwf1gkRCUA2rI3-TJXMn368NzlIsojJIjQfGcMf3y7grIq0xotU_m1_0d4kRqbYMMkrzdDTK4PkDsE9NH4ZLct_ESi0XO/s640/IMG_20190419_095850.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
V sýrárně jsme dostali sluchátka, ve kterých na nás česky mluvila fiktivní kráva jménem Třešinka. Chvílemi své kravství popisovala tak lákavě, že jsem začínala taky chtít být kráva. Prohlídka byla hezky interaktivní, s čucháním k bylinám a tak. Tady jsme si měli sáhnout na plyšovou krávu a taková možnost se neodmítá.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjo03z4XPEhtPxYZyz5T-LVND-FS6A_szw6qzYTGhIrv4ildhGf7LDI1x0Yp3x9ACSCFDs42czjCdhJ-ElmYmzfOPpFVPdVjgKQRbZnxFYwdJ7HhDQSGpEP3EFz-yGNcEE_9vEmAKUoNrMS/s1600/IMG_20190419_100935.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjo03z4XPEhtPxYZyz5T-LVND-FS6A_szw6qzYTGhIrv4ildhGf7LDI1x0Yp3x9ACSCFDs42czjCdhJ-ElmYmzfOPpFVPdVjgKQRbZnxFYwdJ7HhDQSGpEP3EFz-yGNcEE_9vEmAKUoNrMS/s640/IMG_20190419_100935.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Součástí prohlídky byla možnost pozorovat sýrotvůrce.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgyyBq8clQn7LIb0zz_BLiZKdsSS_9pwzlSSKm1QjXr7dDpOn20Cd4TYH8VvKuBlk3QsNcKP_WTTeDlnXh4FB_vR42HKPdqEiQyzDR0Bc7sVZ_zg_Zspod-FgjcKvSmJIJhKvGcBWF2TOEl/s1600/IMG_20190419_103909.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgyyBq8clQn7LIb0zz_BLiZKdsSS_9pwzlSSKm1QjXr7dDpOn20Cd4TYH8VvKuBlk3QsNcKP_WTTeDlnXh4FB_vR42HKPdqEiQyzDR0Bc7sVZ_zg_Zspod-FgjcKvSmJIJhKvGcBWF2TOEl/s640/IMG_20190419_103909.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Taky jsme dostali ochutnávku sýru Gruyére ve třech stádiích zralosti. Neumím popisovat chutě, ale byl to sympatický sýr. Na rozdíl od CERNu jsme si mohli nakoupit suvenýry v obchůdku se suvenýry. Koupila jsem rýsovací sadu pro kamarádku, jejíž budoucností je právě rýsování, a sobě jsem koupila propisku a čokoládu, i když uznávám, že je trochu ironické kupovat čokoládu v sýrárně, zvláště když vaše další zastávka je továrna na čokoládu.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhMiG2AkPenDVjMdCErROvYqtCwi0uy5miMOPuK4uc3ZRtClrmEs8xFqrw6N8FvDyw1G1wTxCk_zwr3q9isXmv4BH3PJMR6_daF6JWAIkDe3y4YBKZTapz1LF7NkOyOVKA4sF9BZ_uTJC2t/s1600/IMG_20190419_110402.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhMiG2AkPenDVjMdCErROvYqtCwi0uy5miMOPuK4uc3ZRtClrmEs8xFqrw6N8FvDyw1G1wTxCk_zwr3q9isXmv4BH3PJMR6_daF6JWAIkDe3y4YBKZTapz1LF7NkOyOVKA4sF9BZ_uTJC2t/s640/IMG_20190419_110402.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhoShvcPi__d9_47QfXhe_fbwnolKDCZoihkCNldSNA4f8u8le337Z3KhRfJszz7bkjcsp5gL1Vn0r9_EgDf96AyWj3ODleUZ59Tqvfy0usqizk_THF2FKH_cP2GPYmTeoWj-DGWYBsZ-4Z/s1600/IMG_20190419_111833.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhoShvcPi__d9_47QfXhe_fbwnolKDCZoihkCNldSNA4f8u8le337Z3KhRfJszz7bkjcsp5gL1Vn0r9_EgDf96AyWj3ODleUZ59Tqvfy0usqizk_THF2FKH_cP2GPYmTeoWj-DGWYBsZ-4Z/s640/IMG_20190419_111833.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Po cestě ze sýrárny jsme se zastavili ve středověkém městečku Gruyére, kde se nachází plno zajímavých věcí.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEihI5ihsIu3Eq9DfnbOAd18tcuaZ7nsJj4J2UFWy1tDfvFDKOTMG8T038O_GSLtdtCymjuYfT44NEz29K19SvdQ70b0_iKVZXksCuHytGRVgO_IvqVEiJTHrkgmULygzbW2L7_f9w2psX1s/s1600/IMG_20190419_111913.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEihI5ihsIu3Eq9DfnbOAd18tcuaZ7nsJj4J2UFWy1tDfvFDKOTMG8T038O_GSLtdtCymjuYfT44NEz29K19SvdQ70b0_iKVZXksCuHytGRVgO_IvqVEiJTHrkgmULygzbW2L7_f9w2psX1s/s640/IMG_20190419_111913.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Třeba zmrzlina z jahodového teroru (?!)</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnihl34VYvEoT55KiehQfsypulJ63x8bLy1l9NKIg58Ofb0NjsxNeHiZS5S4xh_nj_1HjH-Gob7zigagJbfb0837IBDUvA7KMaOycZ0-le1yScRXB5zkFDnU3JThrmy998oPZ9lGCEvdgq/s1600/IMG_20190419_112457.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnihl34VYvEoT55KiehQfsypulJ63x8bLy1l9NKIg58Ofb0NjsxNeHiZS5S4xh_nj_1HjH-Gob7zigagJbfb0837IBDUvA7KMaOycZ0-le1yScRXB5zkFDnU3JThrmy998oPZ9lGCEvdgq/s640/IMG_20190419_112457.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Nebo Garfield.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj8MYlZv3xE6Q0pq-z9SySqkx9XjSxbPxWGXgEt7ZjdOwbsQC1gIKfCys8s4zr807W5UGCP4_uRS9nQwnMFyUUeVOwSNnqEAOHLmDgJ8g7iplI5QT4C-YK_ynQWuHm-fefbhU9y6cQoJOWM/s1600/IMG_20190419_112652.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj8MYlZv3xE6Q0pq-z9SySqkx9XjSxbPxWGXgEt7ZjdOwbsQC1gIKfCys8s4zr807W5UGCP4_uRS9nQwnMFyUUeVOwSNnqEAOHLmDgJ8g7iplI5QT4C-YK_ynQWuHm-fefbhU9y6cQoJOWM/s640/IMG_20190419_112652.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Taky muzeum Vetřelce, který se tu asi natáčel nebo tak nějak.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh1nIB7x8TU3IIbEEnpzkz_5tLX6o9h656pZzkSUGsiWD7i_7rMaEgngBeZegLjgI2kv4gfpJf33ed4zUX82otQk6XjTtmmEmp7skqQ-qynWl-Ceduvmh_8s_-MgEAo6O1ljC2XR5KHKUeF/s1600/IMG_20190419_114422.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh1nIB7x8TU3IIbEEnpzkz_5tLX6o9h656pZzkSUGsiWD7i_7rMaEgngBeZegLjgI2kv4gfpJf33ed4zUX82otQk6XjTtmmEmp7skqQ-qynWl-Ceduvmh_8s_-MgEAo6O1ljC2XR5KHKUeF/s640/IMG_20190419_114422.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
A ovce u hřbitova.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhjjxWElDYCpYjzfaR327G8TpQpDPlgo10WVm7LOREsWzqGLMPIX4uIZjTjMi8MGbdFlx2C5WBPxDA0Z5pHwX-RgZwwDZTWvZ7U8cq8p6FCvtpMudcADWpU7b5nk9OFfvjcryZ2XVP2StX_/s1600/IMG_20190419_115518.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhjjxWElDYCpYjzfaR327G8TpQpDPlgo10WVm7LOREsWzqGLMPIX4uIZjTjMi8MGbdFlx2C5WBPxDA0Z5pHwX-RgZwwDZTWvZ7U8cq8p6FCvtpMudcADWpU7b5nk9OFfvjcryZ2XVP2StX_/s640/IMG_20190419_115518.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjx4pbxIog0y6ITQkMFk0HL8_fp1s1ouURjw4E6BW2q2hkB2D4KDUTy7sakWuN_n_C6p9qgb89ewyDBNsS5d6Xh721Sd2Olwz4wEV7kuYSEk8hSZWur6Nbvfzv9j1Pp5s_f7hf9MSBR6Hcb/s1600/IMG_20190419_115524.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjx4pbxIog0y6ITQkMFk0HL8_fp1s1ouURjw4E6BW2q2hkB2D4KDUTy7sakWuN_n_C6p9qgb89ewyDBNsS5d6Xh721Sd2Olwz4wEV7kuYSEk8hSZWur6Nbvfzv9j1Pp5s_f7hf9MSBR6Hcb/s640/IMG_20190419_115524.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Celý den jsem chodila v legínách a ani se mi to nezdálo blbý. Asi jsem nějak otupěla vůči módním pravidlům. Akorát mi vadí, že to nemá kapsy.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgPBo0LQyLraN9Nwg6LTGF7V32JUnpCotz7hxCUfJgph5GQCaY2Lzl79X6vbb0tCVF5zewkyJBd1nfzvZzMl_dRWRuG2Rbcwadlp1hJrUCSFCli_u8uF-nZOQRZrwwjmObca43Qudv-5If4/s1600/IMG_20190419_130545.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgPBo0LQyLraN9Nwg6LTGF7V32JUnpCotz7hxCUfJgph5GQCaY2Lzl79X6vbb0tCVF5zewkyJBd1nfzvZzMl_dRWRuG2Rbcwadlp1hJrUCSFCli_u8uF-nZOQRZrwwjmObca43Qudv-5If4/s640/IMG_20190419_130545.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
V čokoládovně Cailler visí obří pralinky ze stropu. Prohlídka byla o něco málo velkolepější než v sýrárně - celé to začalo expozicí, která měla atmosféru strašidelného zámku, akorát to nebylo strašidelné. Pokračovala pak místností s ochutnávkami různých ingrediencí, které se dávají do čokolády. Tam jsem snědla naprosto odporný kus kakaového bobu, ale ostatním to prý chutnalo, takže moje chutě jsou subjektivní. Nakonec jsme viděli část výrobního procesu čokoládových tyčinek, a pár strojů, a pak následovala instruktáž, jak se správně ochutnává čokoláda. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Poslední fáze byla ochutnávka pralinek, při níž jsem snědla přibližně jednu velkou bonboniéru. Ve výsledku jsem v obchodě se suvenýry neměla chuť vůbec nic nakupovat, protože jsem byla čokolády plná až po okraj.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj38lCPQVKadvfo8GooXIE4Ugh2250LUzprWmb7llAzl2ZGJDw0zLgv-_NNy_SE5LFxtCPUjJlGscHfKblioY2f15nwGy7B38o71lnnRmOzDgzGGuwYcArJpfBW-kkH6GERQZO6opowCD8J/s1600/IMG_20190419_132646.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj38lCPQVKadvfo8GooXIE4Ugh2250LUzprWmb7llAzl2ZGJDw0zLgv-_NNy_SE5LFxtCPUjJlGscHfKblioY2f15nwGy7B38o71lnnRmOzDgzGGuwYcArJpfBW-kkH6GERQZO6opowCD8J/s640/IMG_20190419_132646.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Marie Antoinette si jako poslední nápoj před smrtí přála horkou čokoládu.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg8PicK4ZwY1H1rALMzUY3jg_bD5AxoDBLiFKxvc3O608EcuPKkzjOZLjPTCRJKpvU9cfe3cee83j3cmsstqI402ewn_9OlYLBIg-UnfvXW31G35mZGjLjpYKy6NGDJ4XI0rRhgP17IEFpA/s1600/IMG_20190419_132851.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg8PicK4ZwY1H1rALMzUY3jg_bD5AxoDBLiFKxvc3O608EcuPKkzjOZLjPTCRJKpvU9cfe3cee83j3cmsstqI402ewn_9OlYLBIg-UnfvXW31G35mZGjLjpYKy6NGDJ4XI0rRhgP17IEFpA/s640/IMG_20190419_132851.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Pan Nestlé</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEidk2kyys1lPcAdSAEuOt1WR4EptIZKWPmFBb0nZj6HfDG9omSzyb-QIMUURHKLDlb61rojgZzxVJ6I3d77aTqTyOe_9iOkTPofmMI_OS-SFgECyS5sy61UJUtybXVhd1Y_FILAwUWl8S5d/s1600/IMG_20190419_134125.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEidk2kyys1lPcAdSAEuOt1WR4EptIZKWPmFBb0nZj6HfDG9omSzyb-QIMUURHKLDlb61rojgZzxVJ6I3d77aTqTyOe_9iOkTPofmMI_OS-SFgECyS5sy61UJUtybXVhd1Y_FILAwUWl8S5d/s640/IMG_20190419_134125.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Koláčové grafy zobrazující složení hořké, mléčné a bílé čokolády. Bílá obsahuje kakaové máslo. Ve Švýcarsku je prý nejoblíbenější mléčná.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiA2qtG1_jLDOiwdS9BRFEj_nLOMqgRetvszx8qFoZhRA2whSCcVYgWZKVVKt5-OZQXujsIElW77PdbDBhP22AXyN6UsjSqAcQxnjxZoncwwrsPlORdsJvbx2Yef1RjoNdlVoIuixYHl5FA/s1600/IMG_20190419_134025.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiA2qtG1_jLDOiwdS9BRFEj_nLOMqgRetvszx8qFoZhRA2whSCcVYgWZKVVKt5-OZQXujsIElW77PdbDBhP22AXyN6UsjSqAcQxnjxZoncwwrsPlORdsJvbx2Yef1RjoNdlVoIuixYHl5FA/s640/IMG_20190419_134025.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEbMQTwsQftMcLEWsIrJDSX3SktnVNlMKn049G4qLWz_fi9hs0kFGhVcvAk38MPBlNWAfRmA2DEVlTs3tiHhjAgxjzx0ThyGWrpTE04MgJ2dTU-2BGgIlwHQxMxlAKfyP5LfDvNKqii32S/s1600/IMG_20190419_134603.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEbMQTwsQftMcLEWsIrJDSX3SktnVNlMKn049G4qLWz_fi9hs0kFGhVcvAk38MPBlNWAfRmA2DEVlTs3tiHhjAgxjzx0ThyGWrpTE04MgJ2dTU-2BGgIlwHQxMxlAKfyP5LfDvNKqii32S/s640/IMG_20190419_134603.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Bonbóny, které vyjely z tohoto stroje, jsme si mohli zdarma nabrat. Balené byly do tří různých barev obalů, takže jsem ochutnala tři, než mi došlo, že to je úplně stejná čokoláda. Přesto mi nejvíc chutnaly ty zelené.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhP9Y98K7lpsQGtIWowRhiT9VcMEcgogyy2NIfhFy7-1jlJdsVdAsngz4GLAMsRFo6NcunhMPPZ280CAysG3UbR66zeqv3i0ubM7junybW0A2tV6P5ok4zgM982ct66QrS7ZCnDQL8ipmZu/s1600/IMG_20190419_135941.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhP9Y98K7lpsQGtIWowRhiT9VcMEcgogyy2NIfhFy7-1jlJdsVdAsngz4GLAMsRFo6NcunhMPPZ280CAysG3UbR66zeqv3i0ubM7junybW0A2tV6P5ok4zgM982ct66QrS7ZCnDQL8ipmZu/s640/IMG_20190419_135941.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgUwzKCF-7fC5mtDAYeG6HtzfADibnPYlzGPepqDS2BNdAIRdpeDxdn1yLPdEgN8qqcQVXWG2l_9UfH43gNSVTI-vUg8YGqkAHj3_DHy93VMpLKGDfJGw5ieflQq1pjpGUMTExNSX7Ei_H6/s1600/IMG_20190419_140547.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgUwzKCF-7fC5mtDAYeG6HtzfADibnPYlzGPepqDS2BNdAIRdpeDxdn1yLPdEgN8qqcQVXWG2l_9UfH43gNSVTI-vUg8YGqkAHj3_DHy93VMpLKGDfJGw5ieflQq1pjpGUMTExNSX7Ei_H6/s640/IMG_20190419_140547.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiD1RhyphenhyphenFIw9PNObw1ch-VfBwA8SPJmHn38KC1yt5Gako4YjY90B2S_k8dxY3AIcoxEVF9ZtTPfQ8lZjef20x5FNcv47XGgOZkbSmfEkfeDsBlOvBvOTJvvDiHq4vPiiVp0gQilwRpmlXhyphenhyphenZ/s1600/IMG_20190419_142549.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiD1RhyphenhyphenFIw9PNObw1ch-VfBwA8SPJmHn38KC1yt5Gako4YjY90B2S_k8dxY3AIcoxEVF9ZtTPfQ8lZjef20x5FNcv47XGgOZkbSmfEkfeDsBlOvBvOTJvvDiHq4vPiiVp0gQilwRpmlXhyphenhyphenZ/s640/IMG_20190419_142549.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Vypadá to celkem pohádkově.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjZJngswMr8jk0qhCcPp68ODUvgmkjClnA6GxE0VOl8HKbcYG2-rZS-NUbsVjRmYZIMtdcfSzvZ5zpBaF6LYZYQxwodVULuWZDImqO1OhBfAAetrFwJvPLPVPIaMhqp1lIKtBSHLNbcyBQ1/s1600/IMG_20190419_154407.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjZJngswMr8jk0qhCcPp68ODUvgmkjClnA6GxE0VOl8HKbcYG2-rZS-NUbsVjRmYZIMtdcfSzvZ5zpBaF6LYZYQxwodVULuWZDImqO1OhBfAAetrFwJvPLPVPIaMhqp1lIKtBSHLNbcyBQ1/s640/IMG_20190419_154407.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Naše úplně poslední zastávka byl Bern, hlavní město Švýcarska. Bern leží na hranici francouzsky a německy mluvících kantonů, ale mluví se tam už německy. Z Bernu jsem byla nadšená. Ráda navštěvuji hlavní města. Jako malá jsem se tahle města učila nazpaměť (protože mě to bavilo), a teď je pomalu konečně začínám navštěvovat. Moc jich zatím na kontě nemám, nutno podotknout.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Hned při příjezdu do Bernu jsem zachytila tuhle stylovou paní v červeném baretu a s pejskem.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgm5hkU54aTJ2hqnTkN__V5GLiDE5N5efd3QMKLpIk-klOI_XJwQy0EKfMPQSUuxS6cpu3IoOGDgoYMsfeWpP4wosaChhY-_gOpr_5qlXTC-fXFPESydaQ5qFoQ1KKddKM7ykeoZhwhRoLw/s1600/IMG_20190419_155440.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgm5hkU54aTJ2hqnTkN__V5GLiDE5N5efd3QMKLpIk-klOI_XJwQy0EKfMPQSUuxS6cpu3IoOGDgoYMsfeWpP4wosaChhY-_gOpr_5qlXTC-fXFPESydaQ5qFoQ1KKddKM7ykeoZhwhRoLw/s640/IMG_20190419_155440.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Mají tu medvědy, jako v Krumlově. Vlastně se podle nich město i jmenuje.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhj7kDXRWaQ45m585WBWcCvtzAu6hKIgelbp-DrdWVCmqxLnYMj_v5C9jFWwXdQu9MCK9Qio6D_idb-L28RqvTx4EIj2XXInZiOckslagrr0mNYWe1ctFVVRkq-oJuZtiAqhBUh6-vKxEVC/s1600/IMG_20190419_155745.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhj7kDXRWaQ45m585WBWcCvtzAu6hKIgelbp-DrdWVCmqxLnYMj_v5C9jFWwXdQu9MCK9Qio6D_idb-L28RqvTx4EIj2XXInZiOckslagrr0mNYWe1ctFVVRkq-oJuZtiAqhBUh6-vKxEVC/s640/IMG_20190419_155745.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEibJv2a692ZieUqIkTIE5XfGyu0EdfqV_rYq3MJbBbTzQCujH2jARn62cWqJ7rNE99FMxSMK4qIbXd60krmmIhnqYRAbkGqiJc3JlNTzKtDGBNnmVV1ZfAPI4WpOf8MQqcddmSW_PoOeDkk/s1600/IMG_20190419_160003.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEibJv2a692ZieUqIkTIE5XfGyu0EdfqV_rYq3MJbBbTzQCujH2jARn62cWqJ7rNE99FMxSMK4qIbXd60krmmIhnqYRAbkGqiJc3JlNTzKtDGBNnmVV1ZfAPI4WpOf8MQqcddmSW_PoOeDkk/s640/IMG_20190419_160003.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Všimněte si, že historické centrum Bernu je celé dozelena. Nevím proč, ale chvílemi jsem měla pocit, jestli náhodou nemám něco s očima, protože takhle zelené domy se jen tak nevidí.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjmzhZxSCs9LvzTE5pHtU25AZY8isDX2zsOwvc5Z12_WUR6gBkoxwgVtA45tZgCTIdSV6tTVk9krCBPZC1Be1i0gPbhvflv7G6W6DW1tarmqJUq_8crRMdQD3KJ2rL9WqfNRQg2qwg-hYfT/s1600/IMG_20190419_160121.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjmzhZxSCs9LvzTE5pHtU25AZY8isDX2zsOwvc5Z12_WUR6gBkoxwgVtA45tZgCTIdSV6tTVk9krCBPZC1Be1i0gPbhvflv7G6W6DW1tarmqJUq_8crRMdQD3KJ2rL9WqfNRQg2qwg-hYfT/s640/IMG_20190419_160121.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Prý jeskyně tanga.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg5lUSrKGbIiB9Mmbw1n7XLq5_cU3KcRTuMMvrlRVQv5em7Xa-CZoOAKnUo3NuPUfzkXiamp5MmDXUwx-8DafW1yIH3QhI4Pc4-aERRT_qBVoz-nvqSqIOuSpvbFUNfMQ2GsBZANhyphenhyphen83Xxr/s1600/IMG_20190419_160210.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg5lUSrKGbIiB9Mmbw1n7XLq5_cU3KcRTuMMvrlRVQv5em7Xa-CZoOAKnUo3NuPUfzkXiamp5MmDXUwx-8DafW1yIH3QhI4Pc4-aERRT_qBVoz-nvqSqIOuSpvbFUNfMQ2GsBZANhyphenhyphen83Xxr/s640/IMG_20190419_160210.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Myslím, že tohle je vlajka některého z kantonů.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi6WU4om0geipvn1jtyM9N2FUjgE9sGUvSOUjO4hs_MBFVK8eTM8cnKhhzL2igjw1MFpUP_DJZL6juBJBNxAfJoRD5PK29y1WrupW21UChOhdJrnVpXimOIb_IISyEVMEG2LXPa6h_CzwDE/s1600/IMG_20190419_160651.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi6WU4om0geipvn1jtyM9N2FUjgE9sGUvSOUjO4hs_MBFVK8eTM8cnKhhzL2igjw1MFpUP_DJZL6juBJBNxAfJoRD5PK29y1WrupW21UChOhdJrnVpXimOIb_IISyEVMEG2LXPa6h_CzwDE/s640/IMG_20190419_160651.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
A ostatní vlajky patří možná taky kantonům, ale to je jen moje teorie.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjjj9jhn_jbkSLNVQ5ySJMpIIM_m-_1nXCpka6S_9Cm7LlMfL1rJUNDifYAvqWdkrT2-xUzsm7OssybEajd0S44u9SEFCAnvem6fOEdjhoNW6ppMwIaB8R2NojgleEcJ0Yh8iTmgRNi-E_C/s1600/IMG_20190419_160934.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjjj9jhn_jbkSLNVQ5ySJMpIIM_m-_1nXCpka6S_9Cm7LlMfL1rJUNDifYAvqWdkrT2-xUzsm7OssybEajd0S44u9SEFCAnvem6fOEdjhoNW6ppMwIaB8R2NojgleEcJ0Yh8iTmgRNi-E_C/s640/IMG_20190419_160934.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Měli jsme možnost navštívit Einsteinův dům, ale já se místo toho šla procházet po městě, protože jsem si nemyslela, že mám myšlenkovou kapacitu na další dům slavné osoby.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhIuIHBixn9wm3jxb0KmlsWW7n1F5rkYHd0anhXIAdl62BRV00r7hMZKP6_ssz6hK1BLKKKZWVPT3USidaB2TFNWALBWpv7LSNj9ekmbZorYXobAjGc3D4Iq4rZn94HuJbkq36t6mlvjrzI/s1600/IMG_20190419_161049.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhIuIHBixn9wm3jxb0KmlsWW7n1F5rkYHd0anhXIAdl62BRV00r7hMZKP6_ssz6hK1BLKKKZWVPT3USidaB2TFNWALBWpv7LSNj9ekmbZorYXobAjGc3D4Iq4rZn94HuJbkq36t6mlvjrzI/s640/IMG_20190419_161049.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
V centru Bernu jsem natrefila na paraguajskou ambasádu.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgtz0A9oH5n8wSQfwCJ6oACttczqd4usRS1wEiWBQlJXYj5D7fFHuKccSW1bR8kgexn3YgSdwHDyu7hs1UwXJQIJm1Qbmis6Atf9G6dVetxP0pE6HUrPmdJl580yUIr9rmrhJC4CHUVCCBo/s1600/IMG_20190419_161131.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgtz0A9oH5n8wSQfwCJ6oACttczqd4usRS1wEiWBQlJXYj5D7fFHuKccSW1bR8kgexn3YgSdwHDyu7hs1UwXJQIJm1Qbmis6Atf9G6dVetxP0pE6HUrPmdJl580yUIr9rmrhJC4CHUVCCBo/s640/IMG_20190419_161131.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Kousek opodál byla i ambasáda Uruguaye.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjlwzanXEh6WpRAmnS0OGnGDn3jVj9Izd22KQvwcwNFOW3gzdpZezpDvHp5z6ZX7AXnH4MQ3tuOsXCXUMLFokJb1m9A-HWmvNPdM6JQzHfqy89jrHYi4VbLxQROCYIYEX-VSnqMeCl8ntlv/s1600/IMG_20190419_161518.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjlwzanXEh6WpRAmnS0OGnGDn3jVj9Izd22KQvwcwNFOW3gzdpZezpDvHp5z6ZX7AXnH4MQ3tuOsXCXUMLFokJb1m9A-HWmvNPdM6JQzHfqy89jrHYi4VbLxQROCYIYEX-VSnqMeCl8ntlv/s640/IMG_20190419_161518.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
U orloje jsem pár ostatním členům výpravy překládala výklad španělsky mluvícího průvodce. V porovnání s pražským orlojem se mi tenhle zdál o něco méně velkolepý.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhK01AukiPxDYSeoD664VylK0UCAWHR7ZdK5y_3C8lhZxuRofJpfGE1rYWDoQZngHT-O2SNoe9gxbJrt4PrkhU3u35Jib_du3mOd-seoqfurJwJaTOO921NE2IvfueaFkk-AYLTocxx0SfL/s1600/IMG_20190419_161753.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhK01AukiPxDYSeoD664VylK0UCAWHR7ZdK5y_3C8lhZxuRofJpfGE1rYWDoQZngHT-O2SNoe9gxbJrt4PrkhU3u35Jib_du3mOd-seoqfurJwJaTOO921NE2IvfueaFkk-AYLTocxx0SfL/s640/IMG_20190419_161753.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiPOCPg1yUqcddblhodR-ZwPnC8t8xFdLjTbUEMnj_IE7qiImnmnTHS_EVCflreAaeozSzXvbrF0IByzMj-dFNiHK2ME2WY3F04VUv3nwIn98KKaZdKAeUJlVjahkCZ6bzOiwKAKao2hrjJ/s1600/IMG_20190419_162049.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiPOCPg1yUqcddblhodR-ZwPnC8t8xFdLjTbUEMnj_IE7qiImnmnTHS_EVCflreAaeozSzXvbrF0IByzMj-dFNiHK2ME2WY3F04VUv3nwIn98KKaZdKAeUJlVjahkCZ6bzOiwKAKao2hrjJ/s640/IMG_20190419_162049.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg6Lpo1HpGtkZ8f5yXOkiVBlNOyA2Xj0UGb6AGYBmb7-Ym6OCdgUgRG_raE1Nk-VPCa_DfOfjKfDT1SnCU8nrI3m2fAOyFUwJxb0UeU8z1Bl_B6Qjz5Ey9QF4_tAKEhMR8U6JBy1Epf9gfy/s1600/IMG_20190419_162132.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg6Lpo1HpGtkZ8f5yXOkiVBlNOyA2Xj0UGb6AGYBmb7-Ym6OCdgUgRG_raE1Nk-VPCa_DfOfjKfDT1SnCU8nrI3m2fAOyFUwJxb0UeU8z1Bl_B6Qjz5Ey9QF4_tAKEhMR8U6JBy1Epf9gfy/s640/IMG_20190419_162132.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjPpMfVlgWY2aYnvIn9WtmRAG855f9r2ad64ERy58QkUcKHO4RyNDVLAhFWDdJmgEVl8ClMbYapet65okyUeGZT6f2uWcMwS8klb_8hAbg0zThvhIaHNNuyv3KL1ZYyWJ3QPZDg7p73AR7c/s1600/IMG_20190419_163014.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjPpMfVlgWY2aYnvIn9WtmRAG855f9r2ad64ERy58QkUcKHO4RyNDVLAhFWDdJmgEVl8ClMbYapet65okyUeGZT6f2uWcMwS8klb_8hAbg0zThvhIaHNNuyv3KL1ZYyWJ3QPZDg7p73AR7c/s640/IMG_20190419_163014.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Děkujeme za rozmanitost (?)</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjNNVrYhtfcQYv61o2suVmEMaDkMVfWDW4P5lGC_uv5bUa8el01syQDPocUdvj2Uy9cKRd35_X5YxLORI08_6SzjWTVr62XOl-EbDGGLy0eQqYrJIMPJLkOUkQwf5V0ktMp6P9IXiUVTV9y/s1600/IMG_20190419_163130.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjNNVrYhtfcQYv61o2suVmEMaDkMVfWDW4P5lGC_uv5bUa8el01syQDPocUdvj2Uy9cKRd35_X5YxLORI08_6SzjWTVr62XOl-EbDGGLy0eQqYrJIMPJLkOUkQwf5V0ktMp6P9IXiUVTV9y/s640/IMG_20190419_163130.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgFfMM-X5N8pgSPz3aUK1dvSwpyXvdKkUn8UBDUxGWHYz2Nbq0KgBQQgBljsKgRNj3Dq-1r-2NSZLsAOaVHvwDdq4qIVZIR8vShA68tvcL7yY5HQXz2wkRujH2RG0oQvLyB6tJJ9yv5eKeX/s1600/IMG_20190419_163434.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgFfMM-X5N8pgSPz3aUK1dvSwpyXvdKkUn8UBDUxGWHYz2Nbq0KgBQQgBljsKgRNj3Dq-1r-2NSZLsAOaVHvwDdq4qIVZIR8vShA68tvcL7yY5HQXz2wkRujH2RG0oQvLyB6tJJ9yv5eKeX/s640/IMG_20190419_163434.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
god-gay</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjqCNsuaY2JdNc-GyVygqAenDiEdpwndB8BhurcTfTU9wFqOzapFWhU98nJUtzB6eSwWWYf63yWONqQorK9o6mNk_61xxYL56csEZd-RjQGwr2xud6cRd4xARxC8MR0zC4DeUx1PNR007IA/s1600/IMG_20190419_163918.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjqCNsuaY2JdNc-GyVygqAenDiEdpwndB8BhurcTfTU9wFqOzapFWhU98nJUtzB6eSwWWYf63yWONqQorK9o6mNk_61xxYL56csEZd-RjQGwr2xud6cRd4xARxC8MR0zC4DeUx1PNR007IA/s640/IMG_20190419_163918.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Potkala jsem kočku.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj7tgJTb4LMSN0a6pTc4wKpzc2Gc6mMZCaG4fvu5souasdQobd2eJIsQcVZzkt9A2R2Utfs3Vt0T093si8YluDrWx66RwGab0K5VEMXYE0geB1v0xyDT1yjWB2BGe8vNO6_xohI1pI7Qfhp/s1600/IMG_20190419_164858.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj7tgJTb4LMSN0a6pTc4wKpzc2Gc6mMZCaG4fvu5souasdQobd2eJIsQcVZzkt9A2R2Utfs3Vt0T093si8YluDrWx66RwGab0K5VEMXYE0geB1v0xyDT1yjWB2BGe8vNO6_xohI1pI7Qfhp/s640/IMG_20190419_164858.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Taky se vám tak líbí ty prostřední šaty? Možná jen nemám vkus.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhy8XrU14V_-69eE2azSTCzEcZvpKOwBV-PrLM1vcMXkcCzZt8kMDCECXEgT0RPhtiSf0wfNDKK8uEa2H5pouLfs-2baNIGJigC0j6M3YLm5rfG50Ow7QUrgKDGUWkTmBR8ep0Ce2x0Ua1O/s1600/IMG_20190419_170903.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhy8XrU14V_-69eE2azSTCzEcZvpKOwBV-PrLM1vcMXkcCzZt8kMDCECXEgT0RPhtiSf0wfNDKK8uEa2H5pouLfs-2baNIGJigC0j6M3YLm5rfG50Ow7QUrgKDGUWkTmBR8ep0Ce2x0Ua1O/s640/IMG_20190419_170903.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhwaoozMOySJQwRiAToYVPo2TzVudz8lKFxBAkZeRzXT601130gMg9wLqqsB7LtwHCkTs3SKdpSoVUqQlt8OMetd9YuF_oVSnv6SS9QqdWdCItqo9z1QUweweClZa5X3-Pder8ABp-FXPVb/s1600/IMG_20190419_170918.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhwaoozMOySJQwRiAToYVPo2TzVudz8lKFxBAkZeRzXT601130gMg9wLqqsB7LtwHCkTs3SKdpSoVUqQlt8OMetd9YuF_oVSnv6SS9QqdWdCItqo9z1QUweweClZa5X3-Pder8ABp-FXPVb/s640/IMG_20190419_170918.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Vždycky jsem milovala svítidla.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhKocnxMVq_bdxfAvEMpxWNojhAndahSRUZLKriA4f4Q9ooPP4JRZCS5F4shjMmeI5Zhh9jfUqKmAmpMskAxDs0H0kNJq04p1VFNvaa2wI1yDexktdQSEYqE6xueRUvynOdGyoYwLHZoyFk/s1600/IMG_20190419_171201.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhKocnxMVq_bdxfAvEMpxWNojhAndahSRUZLKriA4f4Q9ooPP4JRZCS5F4shjMmeI5Zhh9jfUqKmAmpMskAxDs0H0kNJq04p1VFNvaa2wI1yDexktdQSEYqE6xueRUvynOdGyoYwLHZoyFk/s640/IMG_20190419_171201.jpg" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh-ZBVSrA83EV9niIJXS1tt-KTe7rwJuYvf7_fAhmtes46g30sT7wyLxdsJAmrOKLfg_WLBYOfyRPGNU7vJYn4uZz7aPRGmY02znKvtcrzlSZB1c0A5fA0df5HEofPdzqyaFSmyctHQ86jJ/s1600/IMG_20190419_171530.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh-ZBVSrA83EV9niIJXS1tt-KTe7rwJuYvf7_fAhmtes46g30sT7wyLxdsJAmrOKLfg_WLBYOfyRPGNU7vJYn4uZz7aPRGmY02znKvtcrzlSZB1c0A5fA0df5HEofPdzqyaFSmyctHQ86jJ/s640/IMG_20190419_171530.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Umím na fotkách vypadat i normálně. Přibližně pět minut poté začala bouřka, a já neměla deštník, takže jsem si hlavu obmotala bílou fleecovou mikinou.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhm04xzRziiuQOQAgkr4qwicHtzGpk2q0gLULlkS50YAzoOQYLPwVmGkoAeqB9ZXZbkvEJCCdpz4PdPbc_QwKLhsPpvB0U3URm5N14IKnkZtBgZCodGj2qd9OlljnSCUlZdxvXr4pK7D9kL/s1600/IMG_20190419_162536.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhm04xzRziiuQOQAgkr4qwicHtzGpk2q0gLULlkS50YAzoOQYLPwVmGkoAeqB9ZXZbkvEJCCdpz4PdPbc_QwKLhsPpvB0U3URm5N14IKnkZtBgZCodGj2qd9OlljnSCUlZdxvXr4pK7D9kL/s640/IMG_20190419_162536.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgreKQO4e4cgCc0IUjiOLE1h5f4xQgC2bov20qS7vykNcjQLlFVyDPz-z4CxCwjbNoI7ffVRYEtw3Dbr1lfseJUOvi6iCfMUK-B86TrKuWjU4XR8EaSSQFPZNHMBWOKEvDhsqc7f3LXw9-k/s1600/IMG_20190419_173445.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgreKQO4e4cgCc0IUjiOLE1h5f4xQgC2bov20qS7vykNcjQLlFVyDPz-z4CxCwjbNoI7ffVRYEtw3Dbr1lfseJUOvi6iCfMUK-B86TrKuWjU4XR8EaSSQFPZNHMBWOKEvDhsqc7f3LXw9-k/s640/IMG_20190419_173445.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi73sjcbXXH5sgEtOHU1NZcsVqUF7SAp_-xgC4X1SrjMomiHSwdMtibk8QtjiftqfKXE-K7H2juWDTppNt6fnwf5-9RKm8wRXlGjXURkCFp9yoYTWuGyUY9nLxzDe0NUegSjbmt-Q9iZ4KV/s1600/IMG_20190419_195809.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi73sjcbXXH5sgEtOHU1NZcsVqUF7SAp_-xgC4X1SrjMomiHSwdMtibk8QtjiftqfKXE-K7H2juWDTppNt6fnwf5-9RKm8wRXlGjXURkCFp9yoYTWuGyUY9nLxzDe0NUegSjbmt-Q9iZ4KV/s640/IMG_20190419_195809.jpg" width="480" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Tuhle ceduli jsem si amatérsky přeložila jako Ulice zahrady smilstva.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjz3yBPzD3V08S5RuieAURmzW9dB90UjiPj2UD_f3oUyiHPPZa7WFlBZ-ptBr9p1Ysg5S4KuQJnLSCi88mJ5uhApjkY2Dzl_kW3zVCiFVKU8pUHFOudzXH2CdbE20QyM0ATXhli1rPRLMGz/s1600/IMG_20190419_172108.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjz3yBPzD3V08S5RuieAURmzW9dB90UjiPj2UD_f3oUyiHPPZa7WFlBZ-ptBr9p1Ysg5S4KuQJnLSCi88mJ5uhApjkY2Dzl_kW3zVCiFVKU8pUHFOudzXH2CdbE20QyM0ATXhli1rPRLMGz/s640/IMG_20190419_172108.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Asi v šest hodin večer jsme odjeli. Musím říct, že cesta zpátky byla trochu smutná, protože to znamenalo, že se musím vrátit do své každodenní reality, která momentálně není příliš veselá. (Ale samozřejmě by mohlo být hůř, vždycky může být hůř.) Navíc jsem nemohla usnout, dokonce ani když jsem si nacpala obě nohy na okenní římsu. Na pumpě s kachničkami jsme už nestavěli, nebo se mi prostě napodruhé už nezdála. K ránu, když jsme byli zase v Česku (to se dá poznat mimo jiné díky hnusným nefunkčním záchodům na pumpě) a já měla zase data, jsem si uvědomila, že jsem si po celou dobu zájezdu ani jednou nezkontrolovala nové komentáře na blogu. Holt sem píšu tak málo, že jsem vyšla ze cviku. A jakmile jsem dorazila domů, šla jsem si lehnout a spala jsem celé odpoledne, čímž jsem si rozhodila spánkový režim ještě víc než na celém zájezdu. Ale bylo to skvělý!</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Ze Švýcarska jsem se vrátila mírně spálená, unavená a o dvě kila lehčí. Dost naštvaná na cestovní kancelář, která nás bez varování nechala spát se švábem, a trošku smutná, že teď už budu zase doma, bez cestovní horečky a srazů, které nestíhám, a přednášek předkládajících základní otázky mé existenci. Když porovnám Švýcarsko se dvěma předchozími školními zájezdy, bylo to něco úplně jiného, jak po stránce organizační, tak sociální - přece jen, teď už nejsem studentka a jela jsem jen jako taková osoba navíc (za tuhle možnost jsem velice vděčná).</div>
<div style="text-align: justify;">
Kam se pojede příště, to nevím. Pokud všechno dobře půjde, v létě bych mohla konečně zamířit do Španělska, ale to je zatím jen ve stádiu plánů. Celkem mě mrzí, že už letos nepojedu na žádný kurz něčeho, co neumím, jako když jsem loni byla na kurzu programování. Už dlouho jsem se totiž nikde necítila nepatřičně, a zdá se, že právě to mě pohání. A možná, že se v květnu vypravím na Svět knihy. Kdyby se chtěl někdo přidat, můžete.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Co vy a spaní v autobuse, dokážete usnout, i když máte zakázáno ležet v uličce? Máte rádi gotické katedrály, nebo se vám víc líbí ty barokní? Kolik toho na cestách obvykle vyfotíte? Pochybovali jste někdy o tom, kam směřujete? A co si představíte pod pojmem temná hmota? (Možná bych tenhle článek mohla pojmenovat třeba Švýcarsko: temná hmota pod Alpama, ale to by bylo zavádějící.)</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: right;">
Děkuji za pozornost a přeji hezké období maturit.</div>
<div style="text-align: right;">
Ter.</div>
Tereza http://www.blogger.com/profile/09977038341697724006noreply@blogger.com6tag:blogger.com,1999:blog-1625129288323199076.post-72999621517693834002019-04-14T14:10:00.000+02:002019-07-06T16:56:39.156+02:005 knížek, které mám tak ráda, že jsem s nimi otravná<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "times new roman" , serif;">Často o
sobě říkám, že ráda čtu. A je to pravda. Když jsem byla malá a rodiče se mě
snažili přivést k pohybu, prý jsem pokaždé nakonec seděla na dětském
odrážedle a listovala atlasem dinosaurů. Během následujících let jsem přečetla
velkou hromadu příběhů o čarodějkách jezdících na koni, o čarodějkách, co byly
nevlastní sestry, o čarodějkách, co zachraňovaly svět uzavíráním portálů do
magické země… Ano, trvalo to dlouho, než jsem se dostala z opojení příběhy
o čarodějkách. Několik let poté jsem konečně začala vstřebávat literaturu
hodnou seriózního doporučování. A ačkoliv nečtu příliš rychle ani
koncentrovaně, mám na seznamu plno knih, které mě nadchly, a některé z nich
mě zasáhly natolik, že je doporučuji téměř na potkání.</span><br />
<span style="font-family: "times new roman" , serif;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiyR7EQl9xSLZS1zXeTUQDCtJxUFNuDtc_R4Xtr12wWS9P0y191mT9pIA4MAeO05eWrlL8-_B3c9uUr0F-tLqXTDUwPXsUIEVmiCXCNtoHscWuTHSwChEOaVxmM921grhESk_ZLFkfPQi-7/s1600/IMG_20190411_105825.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiyR7EQl9xSLZS1zXeTUQDCtJxUFNuDtc_R4Xtr12wWS9P0y191mT9pIA4MAeO05eWrlL8-_B3c9uUr0F-tLqXTDUwPXsUIEVmiCXCNtoHscWuTHSwChEOaVxmM921grhESk_ZLFkfPQi-7/s1600/IMG_20190411_105825.jpg" /></a></div>
<a name='more'></a><span style="font-family: "times new roman" , serif;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "times new roman" , serif;">Možná již
patříte mezi oběti mého doporučování knih – v tom případě pro vás bude
dnešní článek jen takové stručné opakování. Možná jste se mnou ale nikdy osobně
nemluvili, a tak jsem neměla šanci vás zahltit ódami na mé oblíbené divné
knihy. Ať už je to jakkoliv, jsem si plně vědomá toho, že lidem se nestává, že
by prostě neměli co číst. Sama se jistě nikdy nedostanu ke většině knih, které
mi někdo v dobré vůli doporučoval. Proto je mým cílem vám aspoň povrchně
přiblížit knihy, které mě v životě zasáhly nejvíc. Abyste věděli, co si
pod těmi názvy představit. A třeba vás něco z toho zaujme natolik, že si
to zařadíte do vlastního to-read seznamu.<o:p></o:p></span></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "times new roman" , serif;">(Jelikož
poezie je velice rozsáhlé téma samo o sobě, rozhodla jsem se nezařazovat do
tohoto seznamu své oblíbené básnické sbírky. O těch napíšu snad zas někdy
jindy.)<o:p></o:p></span></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "times new roman" , serif;"><a href="https://www.goodreads.com/book/show/61269.The_Bohemians_of_the_Latin_Quarter" target="_blank">Henri Murger – Ze života pařížské bohémy</a></span></b></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "times new roman" , serif;">Dlouho
jsem přemýšlela, čím vlastně začít. Přece jen, z hromádky oblíbených knih
není vůbec snadné vybrat tu jednu, kterou předřadit těm ostatním, a
s jejíž pomocí co nejpřesněji nastínit, v jakém duchu se ponesou
ostatní doporučení. Tak jsem se rozhodla začít dojemným příběhem. Když mi bylo
asi čtrnáct, třídily se u nás doma staré knížky ze sklepa, a já zcela náhodou a
namátkově zachránila dvě knihy. Jen tak, jako že si je někdy třeba přečtu,
anebo ne, a položila jsem si je na poličku. A obě tyhle knihy mi přirostly
k srdci tak, že je od té doby opravdu lidem cpu téměř na potkání. Jedna
z nich je právě povídková sbírka Ze života pařížské bohémy.<o:p></o:p></span></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "times new roman" , serif;">Jedná se o
povídky, které v letech 1845 - 1849 vycházely v pařížském
periodiku Le Corsaire, a když je všechny dáte dohromady, dají se číst jako jednotný román,
který vážně stojí za to. Co se týče humoru v literatuře, jsem poměrně
náročná a většina soudobých humorných skvostů mě opravdu nenadchla, ale při
čtení povídek z pera Henriho Murgera jsem se docela často nahlas smála,
což byl problém, protože velkou část téhle knihy jsem přečetla ve škole během
obědových pauz, ale upřímně, řekla bych, že v kvintě už byli spolužáci
zvyklí na to, že občas vydávám divné zvuky. Umím třeba mňoukat, ale to sem
nepatří. Zpět ke knize. Soubor povídek vypráví příběh čtyř mladých umělců a
jejich radostí a strastí – dočtete se například o studených podkrovních bytech,
nestálých finančních příjmech, milenkách, šatech, novinách a všech možných
dobových reáliích, dovysvětlených v poznámce pod čarou, protože abyste je
plně chápali, museli byste žít v Paříži druhé poloviny 19. století. Což je
už dlouho mým velkým přáním. Možná i proto se v téhle knize cítím jako
doma. Četla jsem ji dvakrát, ale myslím, že brzy se k ní zase vrátím. A
mimochodem se jedná o knižní předlohu k opeře La Bohéme (kterou jsem, jako většinu oper, taky ještě neviděla).<o:p></o:p></span><br />
<span style="font-family: "times new roman" , serif;"><a href="https://www.goodreads.com/book/show/16046693-m-j-str-c-odysseus?ac=1&from_search=true" target="_blank"><br /></a></span></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "times new roman" , serif;"><b><a href="https://www.goodreads.com/book/show/16046693-m-j-str-c-odysseus?ac=1&from_search=true" target="_blank">Jiří Marek– Můj strýc Odysseus</a></b><o:p></o:p></span><br />
<span style="font-family: "times new roman" , serif;">Druhá kniha, kterou jsem tenkrát zachránila před cestou do antikvariátu, je taktéž historický román. Na rozdíl od povídek o mladých umělcích se jedná o kontinuální příběh, který vypráví o osudu Josefa Frajvalda, syna koňského handlíře z Prahy, který se vydá studovat medicínu do Vídně, ale nakonec se semele plno věcí a z Josefa není lékař, ale majitel pohřebního ústavu, což přináší mnohé radosti i úskalí. Příběh začíná někdy během prvních let dvacátého století a táhne se až do období před druhou světovou válkou, a vyprávěn je střídavě synovcem hlavního hrdiny a hlavním hrdinou samotným. Když jsem tuhle knížku začínala číst, nečekala jsem, že mě bude bavit, ale nakonec jsem z ní byla tak nadšená, že jsem ji přečetla dvakrát, a ačkoliv jsem z ní nepřebrala moc životních mouder (na to jsem zatím moc velká idealistka), celkem často jsem se u ní smála. (Teď to asi vypadá, že se směju téměř u všeho, ale věřte mi, že to tak není. Kromě těchto dvou zmiňovaných knih mě dovedl rozesmát jen Woody Allen a Deník malého poseroutky. A poezie z období raného národního obrození, kterou jsem kdysi četla ve školní čítance a teď už ji nemůžu nikde najít.)</span><br />
<span style="font-family: "times new roman" , serif;">Abych to nějak shrnula, knížka o strýci, jehož zamotaná životní dráha je právem přirovnávaná k Oddyseji, je skvělým vhledem do života ve střední Evropě první poloviny minulého století, během čtení se toho dozvíte plno o tuberkulóze, maskování koňských nemocí a zákulisních procesech pohřebních ústavů. A taky budete mít pocit, jako byste se procházeli po Vídni, i když jste tam třeba nikdy nebyli. Nechcete se mnou někdo jet do Vídně? Neumím německy.</span><br />
<span style="font-family: "times new roman" , serif;"><br /></span></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "times new roman" , serif;"><a href="https://www.goodreads.com/book/show/10056134-and-lsk-hra" target="_blank">Carlos Ruiz Zafón – Andělská hra</a><o:p></o:p></span></b></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "times new roman" , serif;">Andělská
hra je druhým dílem knižní série Pohřebiště zapomenutých knih, kterou jsem
objevila někdy v roce 2016 a okamžitě z ní byla nadšená. Jedná se o
příběhy z Barcelony minulého století, jejichž ústředním bodem je
knihkupectví rodiny Sempere a pak taky magické tajné místo, kde je uložen
exemplář každé knihy, která kdy na světě vyšla – fantastický labyrint
Pohřebiště zapomenutých knih. Jednotlivé díly této série na sebe navazují, ale
pouze volně, takže je můžete číst v libovolném pořadí. Všechny čtyři díly
patří do seznamu mých oblíbených knih, ale ze všech nejraději mám právě
Andělskou hru. Vrací se do let před španělskou občanskou válkou a vypráví
příběh muže jménem David Martín, spisovatele, jehož život a jeho vlastní mysl
zahnaly do těch nejtemnějších koutů, jaké si lze vůbec představit. Takhle to
možná moc lákavě nezní, ale pokud si rádi čtete o prokletých osudech, temných
přímořských městech a domech, v nichž možná straší, ale možná je to jen
vaše představivost, určitě by se vám Andělská hra líbila. Příběh Davida Martína
pak pokračuje v dalších dvou dílech, a nerada bych nic příliš konkrétně
předesílala, ale po dočtení celé série je to jedna z mých nejoblíbenějších
literárních postav vůbec.<o:p></o:p></span></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "times new roman" , serif;">Carlos
Ruiz Zafón je jednoznačně můj oblíbený žijící spisovatel. Všechny knížky, které
jsem od něho přečetla, se mi z velké míry líbily, ale pokud z nich
mám vybrat a doporučit jednu jedinou, určitě je to Andělská hra. Přečetla jsem
ji anglicky i česky a myslím, že se k ní v nejbližší době vrátím.<o:p></o:p></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "times new roman" , serif;"><br /></span></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "times new roman" , serif;"><a href="https://www.goodreads.com/book/show/17230073-jakobij-n-v-d-m" target="_blank">Ala’a Al-Aswani – Jakobijánův dům</a><o:p></o:p></span></b></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "times new roman" , serif;">Nejspíš
jste už poznali, že s pomocí knih ráda cestuji časem. Cestování časem je
můj dětský sen, a bohužel nesplnitelný (ptala jsem se na to i na fyzice). Občas
ale objevím knížku, která mě zavede nejen do nečekané doby, ale hlavně na zcela
neobvyklé místo. Přesně tak tomu bylo, když jsem na zastrčené polici
v Levných knihách objevila Jakobijánův dům – naprosto neopakovatelný
literární skvost.<o:p></o:p></span></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "times new roman" , serif;">Jakobijánův
dům je budova v Káhiře, hlavním městě Egypta. Byl postaven
v koloniálních dobách a proměny jeho osazenstva ilustrují proměny egyptské
politiky i společnosti. Příběh obsažený v této knize se odehrává
v osmdesátých letech minulého století, kdy je Egypt veden v duchu náboženství a zdánlivé mravní čistoty. Příběh sleduje osudy
obyvatel Jakobijánova domu – ať už těch zámožných, žijících v prostorných
bytech, nebo těch chudých obývajících budky na střeše budovy – a pomocí těchto
postav popisuje společenskou situaci Egypta na konci minulého století. Důraz
klade na tabuizovaná témata – homosexualitu, náboženský extrémismus, korupci,
celkový morální úpadek, k němuž dochází, když se od základu změní
politická situace státu – což je taky hlavní důvod, proč kniha v době
svého dokončení neprošla domácí cenzurou, a vyšla dříve v cizině než
v Egyptě.<o:p></o:p></span></div>
</div>
<div class="MsoNormal">
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "times new roman" , serif;">Jakobijánův
dům mám ráda, protože mi ukázal úplně jiný svět a jednotlivé příběhy postav mě
donutily přemýšlet o věcech, o nichž jsem dosud příliš nepřemýšlela. Taky mám
ráda, když má kniha hodně dějových linií, které se vzájemně míjí, pronikají či
ovlivňují, a zároveň to není až moc zmatené. Taky se mi líbí nápad učinit
středem příběhu dům, přesně jak to v (mimochodem velice zajímavé) předmluvě
popsal sám autor. Knížka byla pár let po vydání zpracována i jako film.
Tříhodinový film v arabském znění s titulky jsem taky viděla a byl to
opravdu zajímavý zážitek (doporučovala bych na něj koukat skutečně až po
dočtení knihy, jinak by vás z toho množství děje mohla bolet hlava).<o:p></o:p></span><br />
<span style="font-family: "times new roman" , serif;"><br /></span>
<b><a href="https://www.goodreads.com/book/show/20987553-paris" target="_blank"><span style="font-family: "times new roman" , serif;">Edward Rutherfurd </span><span style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "times new roman" , serif;">– Paris</span></span></a></b><br />
<span style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "times new roman" , serif;">Poslední titul na tomto seznamu je jediná z mých oblíbených knížek, kterou jsem zatím přečetla jen jednou. Možná je to proto, že má přes osm set stránek a je v angličtině, a tak její čtení vyžaduje jisté odhodlání, které jsem dosud sebrala jen jednou.</span></span><br />
<span style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "times new roman" , serif;">Paris je rozsáhlý historický román, odehrávající se napříč sedmi staletími, a na příkladu několika rodin popisující všechno, co se za tu dobu stihlo stát v Paříži, městě světel. Poměrně dlouhé kapitoly na sebe ve většině případů nenavazují chronologicky, a tak při čtení přeskakujete ze středověku do dob revoluce, pak na dvůr Krále Slunce a do rozestavěné Eiffelovy věže, což budí věrný dojem skutečného cestování časem, a to se mi líbí (ale chápu, že systematičtěji založené jedince by to mohlo rozčilovat). Vzhledem k tomu, že v příběhu vystupuje hrozně moc postav, se autor rozhodl ještě před prolog umístit rodokmen, bez kterého bych se v tom všem asi neorientovala, ale zároveň jsem si jeho zkoumáním nechtěně vyspoilerovala podstatnou část knihy. Ale to nevadí, ostatně, i se spoilery se občas musí žít.</span></span><br />
<span style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "times new roman" , serif;">Román o Paříži mě nadchnul nejen svým rozsahem a obsáhlostí, ale taky tím, že navzdory mým prvotním očekáváním není vůbec nudný, a popisuje neuvěřitelné množství dobře propracovaných, místy i napříč staletími propojených fiktivních lidských osudů, takže ve výsledku jsem měla pocit, že to všechno dává smysl. Že vlastně lidský život sám o sobě možná nedává smysl ve chvíli, kdy ho žijeme, ale nakonec jsme všichni součástí spletence osudů, a kdyby pak někdo udělal podobný průřez dějinami, někde bychom tam byli taky, i když třeba jen jako šílená teta v poznámce pod čarou. Ale tohle se asi autor nesnažil naznačit, to jsou jen moje úvahy navíc.</span></span><br />
<span style="font-family: "times new roman" , serif;">V Paříži jsem nikdy nebyla, ale po přečtení téhle knížky mám pocit, že kdybych tam někdy jela, vím přesně, co chci vidět, a proč to chci vidět. Možná bych to přes ty turisty pak stejně neviděla (možná je to jen mýtus, rozšířený, aby tam už víc turistů nejezdilo). Autor dal dohromady podobně rozsáhlé historické romány i o jiných městech, například o Londýně nebo New Yorku, takže si vyberete i pokud vás nezajímá zrovna Paříž (i když, koho by nezajímala Paříž?!).</span><br />
<br />
<br />
To by bylo pro dnešek všechno. Přiznávám, že původně jsem měla v plánu sepsat seznam sedmi knížek, ale v průběhu psaní mi došlo, že neumím počítat, protože knih, které jsem původně do seznamu zařadila, bylo jen šest, a během psaní mi ještě jedna vypadla, neboť mi došlo, že ji sice mám ráda, ale otravná s ní nejsem, a tím pádem by článek nebyl upřímný.<br />
Obvykle píšu články extrémně dlouho, ale než jsem napsala tenhle, trvalo mi to ještě déle než extrémně dlouho. Trefila jsem se prostě do komplikovaného období, kdy se mi dělo všechno možné, a nálada na psaní o knihách nebyla v oněch dějích zahrnuta. Takže se omlouvám za dlouhé odmlčení a taky za všechny chyby v čárkách. Už je to rok, co jsem psala maturitní písemku z češtiny, a od té doby už jsem nic českého na známky plodit nemusela, a tak je možné, že v čárkách mám ještě větší zmatek, než kdy předtím.<br />
Pokud se chystáte maturovat, nebudu vám říkat, ať se nebojíte, protože jistá dávka strachu je vždycky dobrá věc, obzvlášť u maturit. Pokud máte zápočtový týden, přeji vám, abyste během něj nezjistili, že jste se míjeli oborem. Na druhou stranu, když člověk ukončí studium, má pak konečně čas dopsat ten článek o knihách, který mu dva měsíce leží v rozepsaných. Tak aspoň něco dobrýho z toho vzešlo.<br />
Pokud byste se o zmiňovaných knihách chtěli dočíst něco objektivnějšího než moje poznámky, stačí rozkliknout název a dostanete se na Goodreads, což je něco jako facebook pro knížky, pokud to neznáte. (Akorát Můj strýc Odysseus má z jakéhosi důvodu anotaci v rumunštině, to si budete muset trochu zapřekládat.)</div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
<div style="text-align: right;">
Přeji hezké jaro a hodně kabátů (nevypadá to, že by se jaru chtělo být jarem).</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLZquMFhRaPjK00blwRprAwEoJMbf00fJdmgwpRpCttNGBWVnLcgXmbluBraokndn6tzpVLJCPbn5Ru1byfb8YfDbPk2Bo8I3oSYD_vqHiQkmYIEFlDMwQfwKDPnN894ivIaDCucW4BBBw/s1600/IMG_20190411_113022.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1500" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLZquMFhRaPjK00blwRprAwEoJMbf00fJdmgwpRpCttNGBWVnLcgXmbluBraokndn6tzpVLJCPbn5Ru1byfb8YfDbPk2Bo8I3oSYD_vqHiQkmYIEFlDMwQfwKDPnN894ivIaDCucW4BBBw/s640/IMG_20190411_113022.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Rodinná fotka s kaktusy Cesarem, Juanem, Jofrém a Antonínem Píchalem.</td></tr>
</tbody></table>
</div>
Tereza http://www.blogger.com/profile/09977038341697724006noreply@blogger.com6tag:blogger.com,1999:blog-1625129288323199076.post-27810431307790268712019-02-24T18:19:00.000+01:002019-07-06T16:56:49.554+02:0010 poznatků z vysoké školy<div style="text-align: justify;">
Je to téměř neuvěřitelné, ale před pár dny jsem úspěšně ukončila první semestr vysokoškolského studia. Bylo to jedno z největších dramat mého života, zvláště pak ke konci, což vysvětluje, proč jsem už skoro měsíc nebyla schopná nic napsat. Teď mám ale konečně trochu času a tak jsem se rozhodla sdílet takový menší vysokoškolský update. Protože o takovýchhle věcech se nejlíp píše, když jsou aspoň trochu čerstvé, a protože momentálně asi nemám, co jiného bych publiku nabídla.</div>
<div style="text-align: justify;">
V dnešním článku si tedy můžete přečíst 10 poznatků, které jsem nastřádala během prvního semestru a zkouškového období. Jedná se spíše o poznatky osobní, sociální či psychologické, protože kdybych se měla rozepisovat o věcech, které jsem se dozvěděla na přednáškách a seminářích, bylo by to moc dlouhé, nudné a neužitečné pro lidi, kteří se nevydali na dráhu ekonomického filologa.</div>
<div style="text-align: justify;">
Ke čtení doporučuji čaj, nějaké pěkně hnusné kafe, nebo elegantní sklenku existenční krize. (Tu momentálně rozlévám zdarma, stačí si přinést ekologický termohrnek.)</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhTZsiRsF1iIYpzUIlG0PGRZ_mnIiB61dwNqeehwCEzRSMRoIOvyGXy_czqP3PEUxUyRe1AUOXYFRcAQ-ve2zLYZPB9intaMOtKHI7XfHk5Gx-ZX4eUzSEtu5A7lVlSuzRpAjNIJX2ExbP9/s1600/IMG_20190222_170935.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1125" data-original-width="1500" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhTZsiRsF1iIYpzUIlG0PGRZ_mnIiB61dwNqeehwCEzRSMRoIOvyGXy_czqP3PEUxUyRe1AUOXYFRcAQ-ve2zLYZPB9intaMOtKHI7XfHk5Gx-ZX4eUzSEtu5A7lVlSuzRpAjNIJX2ExbP9/s640/IMG_20190222_170935.jpg" width="640" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<a name='more'></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>1. Nejde všechno dělat poctivě. </b>Tohle zjištění mě zasáhlo asi úplně nejvíc, proto ho zařazuji hned na začátek. Na gymplu jsem byla zvyklá dělat všechno stoprocentně poctivě a aniž bych podváděla, i za tu cenu, že jsem měla dostat špatnou známku, protože ta špatná známka mi vždycky vadila mnohem míň než špatné svědomí. Jednou jsem si před testem z fyziky napsala jeden vzorec na botu, ale když jsem ten tahák chtěla použít, nedohlédla jsem na něj, a tak mi hned na začátku gympláckých let došlo, že taháky neumím ani použít, ani se s nimi pak psychicky srovnat.</div>
<div style="text-align: justify;">
Během prvního semestru vysoké školy mi ale došlo, že se možná budu muset v krajních situacích uchýlit k nepoctivým řešením - poprvé se to stalo, když jsem ze dne na den musela udělat výpisky z pěti historických knih. Další hořké zklamání přišlo, když jsem ze zkoušky, na kterou jsem se přes týden nepřetržitě učila, dostala stejnou známku, jako někteří, kteří nebyli ani na jedné přednášce a z velké části to opsali z mobilu v klíně. Ještě pořád nevím, co si mám z téhle události odnést. Doteď mi to přijde jako takové etické dilema.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>2. Ne vše, co je otrava, skutečně musí být otrava.</b> Už jsem psala o tom, že jsem nikdy nechtěla studovat ekonomii, a že když jsem se na školu hlásila, nikdo mi neřekl, že tu ekonomie bude mít pomalu větší váhu než španělština, která měla být hlavní bod mých studií. Ale stalo se. Během prvních měsíců jsem měla několikrát chuť to vzdát, ukončit, příští rok se přihlásit znova do prvního ročníku oboru, kde mají místo ekonomie latinu a literaturu. Největší krizi jsem měla před zkouškou. O to líp jsem se cítila, když jsem ji zvládla na první pokus. Možná, že nezvládnu ekonomii v druhém semestru, a nakonec na tom jiném oboru stejně ještě skončím, ale zatím to ještě nezvládám, a pomalu se učím nevidět ekonomii jako otravu, ale jako zajímavou věc, k níž bych se dobrovolně nikdy nedostala.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>3. Knäckerbrot s majonézou je taky jídlo. </b>Zvlášť když už v ledničce nic není a v kredenci zbývají už jen houbičky na nádobí. Další den si dojdete nakoupit a svět je zase v rovnováze.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>4. Věci si musím zjišťovat a zařizovat sama. </b>Další bolestné zjištění, krutě kontrastující s gymplem, kde nám všechny školní povinnosti polopaticky vysvětlovali - od toho, jak se chodí na oběd, po požadovanou velikost písma domácího úkolu. Když jsem přišla na vysokou školu, byly mi sice jakž takž objasněny ty základní věci, například co si mám napsat do indexu, a že mám dávat pozor na točitém schodišti, ale ten zbytek už je má zodpovědnost. Protože jsem dospělá osoba, která tu studuje s lidmi mnohem dospělejšími. </div>
<div style="text-align: justify;">
Kdy mám chodit do školy a kdy ne? Kdy mám hodit index do záhadné krabičky u studijního oddělení? Jak se píše motivační dopis pro zahraniční pobyt? Co si mám vzít na sebe na zkoušku? V kolik mám navštívit bufet dole v knihovně, aby tam ještě měli sýrové bagety? Tyto otázky lze do velké míry zodpovědět pouze pomocí experimentální metody pokusu a omylu.</div>
<div style="text-align: justify;">
Ještě jsem si na to úplně nezvykla, ale už mi aspoň začíná docházet, že se ode mě očekává, že se budu chovat dospěle, a sem tam se třeba na něco zeptám cizího člověka (což je věc, z níž jsem měla donedávna spíše hrůzu), nebo se prokoušu extrémně nepřehledným harmonogramem akademického roku. S touto nucenou samostatností částečně souvisí následující bod.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>5. Index je moje záležitost.</b> Dokud ho nehodím do bedýnky před studijním, starám se o něj já. Abych ho měla u sebe, abych v něm měla podepsané všechny profesory, aby byl v suchu a nepotrhal se. Svěřit ho do péče spolužákovi je vždycky risk, protože pak se index ztratí a čí to bude vina? No, v důsledku vaše, neměli jste ho dávat z ruky. Vážně. Pokud to aspoň trochu jde, neházejte na cizí lidi svou zodpovědnost.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>6. Člověk není debil jen kvůli tomu, že se mu nelíbím.</b> To je jako kdyby si o mně každý odmítnutý myslel, že jsem kráva. (Což není vyloučeno, ale ani potvrzeno.) Nádech, výdech, klid, vždyť ono zas o tolik nejde. A čím míň lidí budu nesnášet, tím líp se mi bude žít.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>7. Když mě něco baví, nenechám si to nikým zkazit.</b> Odmalička jsem nesla jistou vnitřní rozpolcenost - konflikt divných zájmů a přání zapadat mezi lidi, které jsem vyhodnotila jako normální, stylový a žádoucí. V prepubertálním věku jsem sbírala malý autíčka a kavárenský pytlíky cukru, nadšeně se hrabala v Atlase světových jazyků a psala příšerné historické fanfikce, ale za všechno tohle jsem se styděla (zvlášť když se k tomu přidala totální neschopnost po pohybové stránce) a hlavně jsem to nikomu neříkala, poté, co jsem zažila pár zaskočených reakcí. Vždycky jsem se snažila zapadat, a čím jsem starší, tím víc mi to jde, i s divnými zájmy - některé zůstaly, některé se transformovaly například do mého studijního oboru, autíčka jsem rozdala, sbírku cukrů si, myslím, někdo u nás doma nasypal do kafe. Časem mi došlo, že nejsem zdaleka jediným nadšencem do státních vlajek nebo lingvistiky. A proto se mi daří házet za hlavu, když mi někdo říká, že jsem divnej šprt, a snaží se mě popichovat. Ta srdíčka okolo názvů lingvistických nadpisů si budu kreslit i nadále, protože mám tu syntaxi prostě ráda (možná to tak z některých mých větných konstrukcí nevypadá, za což se omlouvám).</div>
<div style="text-align: justify;">
A vy byste si taky neměli nikým kazit svoje záliby, ať už jsou sebedivnější a sebešprtštější. Pokud nejde o vraždění nebo jiný zločinný akty.</div>
<div style="text-align: justify;">
<b><br /></b>
<b>8. Maturita byla fakt jednoduchá.</b> A to z ní všichni dělali tak velké divadlo, že mi kvůli tomu tři měsíce předem bylo špatně od žaludku. Oproti tomu tři měsíce před zkouškami jsem ani nevěděla, jak taková zkouška vypadá a co přesně k ní mám přečíst. Maturita je zkouška dospělosti, velká událost, v ideálním případě jednou za život, ale zkouškové období je jen taková zastávka, řekněme, že by se dalo přirovnat k překážce pro koně, a vy jste ten kůň. Nikdo nebude oslavovat, že jste se dostali přes první překážku, když jich před váma zbývá ještě tolik.<br />
A to je to všechno o tolik těžší než maturita. Tak třeba, moje maturitní slohovka ze španělštiny byla v podstatě jen přepisování instrukcí v banálních větných strukturách a dohromady neměla víc než dvě stě slov. Tady jsem dostala dvě hodiny na to, abych napsala tři slohy, každý na celou stránku, zapojila fantazii, vymyslela rozumné argumenty, a pak ještě udělala pár cvičení na porozumění textu, a to vše téměř hned po mluvním cvičení. Čas vyžadovaný na přečtení závratného množství knih povinné četby se rapidně zkrátil ze čtyř let vyššího gymplu na možná semestr, a vážně bych chtěla vidět člověka, který to všechno stíhá, spolu s ostatními úkoly. Prostě, pokud se zrovna připravujete na maturitu, zafixujte si to jako na dlouhou dobu poslední životní období, kdy na něco budete fakt vědomě připraveni.<br />
<br />
<b>9. Pozor na točité schodiště.</b> Když jsem byla na <a href="https://caj-z-automatu.blogspot.com/2018/10/cesta-vlakem-pro-zacatecniky.html" target="_blank">zápisu ke studiu</a>, matně si pamatuji jakousi přednášku o bezpečnosti práce v budově filosofické fakulty, a i přes záclonu spánkové deprivace si vybavuji tvrzení - "Co se týče pohybu po budově, nejvíc zranění míváme na točitým schodišti, takže si na to dávejte pozor, jo, neběhejte po tom, abyste neměli školní úraz." V tu chvíli jsem si říkala - no jo, jasný, děláte z nás debily, chacha, filozofové, jedna brambora vedle druhý, jasný.<br />
Jenže pak začal akademický rok. A já se začala pohybovat po budově fakulty, a hned mi došlo, jak složitý je pohyb po točitých schodech.<br />
Takže, první problém spočívá v tom, že každý ten schod je na jedné straně normální, ale na té druhé straně extrémně úzký, takže když jdete nahoru a držíte se vpravo, je to v pohodě, ale pokud jdete dolů, správně na vás vychází ta úzká strana, a to je jako byste jeli tobogánem. Tím pádem se občas stává, že lidé scházející schodiště se nedrží vpravo, protože se nechtějí zabít, a najednou proti nim jde někdo v opačném směru, jenže po stejné straně, a dojde ke srážce nebo aspoň zmatení a zdržení. No a pak se taky často stává, že se dva lidi srazí buď u vstupu, nebo u výstupu schodiště, protože schodiště je taková uzavřená entita a než ho opustíte, nevidíte, co se děje venku, takže ani jestli se proti vám náhodou neřítí pět uspěchaných lidí v opačném směru.<br />
Naštěstí má naše fakulta ještě jedno schodiště. Je obklopené sklem a plní úplně stejnou funkci jako schodiště spirální, až na to, že je o pár kroků dál a musíte si otevřít dveře, abyste mohli vstoupit, a já dosud nepochopila, jestli je to schodiště pro personál, nebo co, a tak obecně se mi to zdá jako velká architektonická divnost.<br />
<b><br /></b>
<b>10. Hlavně klid.</b> Já sama mám ke klidu daleko a moc dobře to o sobě vím, ale vysoká škola je další etapou na cestě za životem bez stresu. Protože kdybych se měla stresovat úplně kvůli všemu, co se po mně chce, každou uzávěrkou, každým z cizích pohledů, které si paranoidně vyložím jako nepřátelský, a každou neočekávanou změnou počasí, už bych se dávno zhroutila. Občas se teda hroutím, když slyším v dálce sirény, a v hlavě se mi rojí katastrofické scénáře o evakuaci, ale nakonec je to třeba první středa v měsíci a všechno je v pohodě.<br />
Jo a když vám náhodou během přednášky začne téct krev z nosu, a vy si do nosu nacpete kapesník a bojíte se, že na vás všichni koukají a už napořád si vás budou pamatovat jako tu holku s kapesníkem v nose, vězte, že to nejspíš nikdo ani nezaznamená, a kdyby zaznamenal, nejspíš to velice brzy upadne v zapomnění. Hlavní je, abyste nevykrváceli.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
<br />
To by bylo mých deset dosavadních poznatků shromážděných během prvního semestru a zkouškového období. Původně jsem chtěla psát pouze o zkouškovém, ale v polovině rozepsaného článku jsem to vzdala, protože byl moc zdlouhavý a nebavilo mě to dávat dohromady (tím pádem by to ani nemohlo nikoho bavit číst).<br />
Nesmím zapomenout zmínit, že to, co jste si právě přečetli, jsou moje osobní zjištění, a možná jste se v některých z nich našli nebo teprve najdete, ale dost možná taky ne, takže to neberte moc vážně a všeobecně. Místy to sice zní, jako že se vám snažím radit, ale ve skutečnosti si nemyslím, že zrovna já jsem ten pravý člověk, od něhož byste měli přejímat životní moudra. Doufám, že se nikdy nesetkáte s nebezpečím v podobě točitého schodiště. A možná ani index nebudete mít, některé školy ho, myslím, považují za přežitek a známky zapisují jen do nepřehledných internetových portálů, kde si navíc kdokoliv může vyhledat váš rozvrh. A dost pravděpodobně patříte mezi lidi, kteří mají doma k jídlu leccos, jen ne suchary a majonézu. (To each their own, že?)<br />
Takže děkuji za pozornost, přeji hodně štěstí v činnostech všeho druhu a doufám, že taky doufáte, že jaro už brzy přijde.</div>
<div style="text-align: right;">
T.</div>
Tereza http://www.blogger.com/profile/09977038341697724006noreply@blogger.com3